Waveform view

78-Kaly-CD11-tr02

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Na duchovní cestě platí že bůh je vědomí nade vše obsáhne a nadevše bystré do všeho pro ni kající a jestliže mám se s tímto vědomím které obsahuje všecko a přeci všecko jiné vědomí které se kde vyskytuje třebas naše vědomí že se s tímto vědomím třis spojit tak se musím jak je to lidsky vůbec nejvíc možné připodobnit této bystrost této pozornosti této uvědoměl nosti čili si že já například konám nějakou modlitbu která mě odvádí. Opačným směrem než k tomu by stromu uvědomění si toho co já dělám tak je to modlitba špatně určena a špatně prováděna nejenom určena ale prováděná protože on nemusí být třeba špatně dycky určená ale špatně prováděná totiž v každé duchovní cvičení se pozná že úspěšné tím že rozšiřuje nebo každá malovat se pozná že úspěšná tím že rozšiřuje moje vědomí jak tomu svatá terezie říkal dilatatio mentis rozšiřování mysli a můžete klidně každý z vás a to je obecná da ať je to jakákoliv modlitba o ní říct že je má spojovací charakter nebo že vede ke spojení s bohem naprostou jistotou podle toho jestli ona. Vás z byste jestli pluje vaší pozornost jestli vaši poutanost zvyšuje jestli když je vaší nutkavost naléhavost to té chvíle jestli povznáší vaší mysl k bohu jestli neupadá při tom úroveň vašeho myšlení to je pravá modlitba která třebas jenom nepatrně se zvyšoval ale to je ta pravá úroveň modlitby která vede ke spojení ale jestliže vás odvádí k nějakému mechanickému přeříkávání něčeho a když to otčenáš nebo písmena nebo cokoliv tak té cesta zpět od boha to je jenom tří sání do svědomí útlum svědomí bych tak řekl nějakými pilulky které neléčí nýbrž jenom utlumuju a to platí. O všech duševní chorobách do kterých se tímto způsobem dostáváte že samotné medikamentózní léčení neprospívá je třeba psychoterapie při tom a jak to není správně zkombinováno tak to nevede k žádoucím výsledku nebo jenom dočasnému výsledku protože například písmenová cvičení ze začátku i o člověk já vedou tak to někam vede pak se výsledky zastaví protože vono toho toho vložil a z toho si vybral to do toho vložil nebo několikrát sobě více ale více z toho nemohl vydobýt protože on haslo přitom on se stal mechanickým všechny věci se velice záhy zmechanizuje když to nechám takovýhle mechanický průběh tak myslím že by bylo dobře odpověď na otázku jaký je rozdíl mezi cit. A láskou a ta otázka byla takhle kladena když není přesně položen ale já odpovím tak jak byla kladná uvedu jiná pravou míru tu otázku člo tož láska jaký definoval ježíš kristus svým životem svým podobenstvími a svým příkladem především a potom požadavkům na lásku k bohu a bližnímu nám řekl že láska má v podstatě čtyři složky cit to znamená veškerým srdcem svým potom mysl zaujme mysl to je tím mysli zaujetí duše to znamená veškeré činnosti duševní která je která je podkladem pro jakoukoliv činnost hmotnou i duševní a. Veškerou silou to znamená dá do toho páru nech tak to je zaujetí to je tedy opravdu celá láska takle ale zatím to ty ty tři složky veškerou duší svou ze všeho veškerou myslí svou veškerou silou svou mohl být splněny a prováděna soustavně bez mezer tomu mohu dospět ne jsem životě nemohu nikdy dospět k tomu abych citem citově ustavičně miloval protože cit má tu vlast když s veškerým srdce miluju jak nás tomu nabádá tak to jde filmu a nejde to pořád protože srdce se unaví srdce je nástroje totiž cit je nástroj který chvilinku tady je za chvilinku nevíme kam se po. Tě už tady není čili jestliže bych měl s veškerým srdcem svým tam to znamená jestliže by mě nějaký cit popadl tak měl by to být cit tak komplexní že bych mu celí propadl celý by se mu věnoval celou celobytostně to je ovšem třebas jenom chvilku ale to je nedostačující to tedy není celá láska kromě toho city mohou být i negativní to znamená já mohu přejít citu pozitivního lásky mu při tyto negativním nenávisti nebo odporu nesnášejí k náladovost a tak dále a to všechno citová povaha přináší čím někdo citověji založený tím snáze upadá šla do zármutku nebo do radosti kdežto. Méně citově založený lidé těžko se příliš mnoho rmoutí když se příliš mnoho radují a tak dále já to nebudu dál rozvádět to je nám všechno známe čili opřít lásku ocit je možno jenom nějaké chvilkové přípravě k něčemu co se vest neobejde nebo co by znamenalo že by se vůbec ne povedlo tak třeba příprava blízká nějaké vnitřní modlitbě může mít i tomu povahu že já rozplamenilo svou lásku citovou bohu a pak se pustím do té míří modlitby a to mohu dělat tu přípravu to rozplamení udělat pomocí třebas rozjímání ne nebo nějakou činností láskyplnou a tak dále tím se to. Může rozdmychá podívejte se potupy a podobně tak je to rada která je správná za určitých okolností já bych řekl indických ale nikoliv za daleko točí život než je u nás aby člověk byl tak citoval žen jako u nás tak by se musel úplně vypotřeboval jestli si ten si vviděli hrozné případy sociální bídy a všeho ti kdo tohleto dávali dohromady tak je měli ty poměry před sebou kdežto ježíš kristus měl poměr jiné před sebou on přišel k zarmoucený jako takovým a radil abychom se radovali za duším a abychom se rmoutil se zarmoucený mi plakal spasiti. Přímo řekl čili on neříkal k té své city a naopak sám ukazoval přímo lapidárně že citům jak se zdálo podlehl a že se jim nebránil tebe tomu proč on potřeboval slzet na lazarem který zemřel když dobře věděl že v hořící a proč se ze protože ty dvě sestry k němu přišli a řekl mu pane kdybys tam byl býval zůstal jak jsme těch se si přáli tak by tomu bylo bývalo nedošlo ale že si odešel našla zase že a při tom při těch slovech ježíš zaslzel protože se mu že o těch plačící set. Er chápete to ne toho lazara o tom moh věděl že ho vzkřísí té dobře na mysli tohleto co vám říkám čili on se nevracel citem nějak do minulosti že von zemřel ale on viděl před sebou plačící ženy a připojuje se k jejich pláči a to od nás e já si myslím s minulostí musíme umět zacházet zvláštním způsobem je tak je nám velikou zatěžký budete zacházet jinak z minulosti si jít veškeré poučení ale přitom na ní zapomenou disponovat se jí poučit nezapomenout nic co mě z minulosti poučuje o velká chyba pro také popisuju tak zlo vě dotahl tam mě po. Je ale jakmile mně to po učí jakmile si z toho jemu konkrétní poučení okamžitě odstupuju od myšlení nám na minulost a jsem v přítomnosti ve které vyvozuji z tohoto poučení důsledky ještě opatrně ji se musí zacházet s budoucností protože na to nebudu tuto radu se vůbec nebudu dál si ten a tak strhovala vá ale důležité je totiž umět žít v přítomnosti a proto co budu všímat jenom toho co se jí týká praha třicátého září tisíc devět let sem se o podívejte se tady mám námitky řekněte i ještě nou poznání ke kterému dospívá člověk musí být rozdíl. Ne podle člověka neboť každý jsme jiný a tedy také dospíváme k jinému poznání to zdánlivě je pravda úplná ale ve skutečnosti tomu tak není protože za prvé sme jenom málo o sebe odlišný a málo se naše poznání jednoho liší od druhého kdyby tomu bylo jinak tak bychom nebyli schopni takzvaný vědeckých názorů to na ten že se jenom vhodnou na určité úrovni myšlení tuto není ano to vysoká úroveň ale je to utíkali do toho času blesk protože tam se dostali právě a on to všichni vezme jako horka na krámu že jo ale nebyl by schopni kdyby kdyby nebyli na té úrovni totiž mají menší kvocient tak to neberou ne a tak dále ale protože ale jsou to lidé můžeme říct že jedno všem těm. Tu druhu nebo malinkým změnám poznání podle prostředí kterým se to promítá že že se to liší tak přesto jenom tak nepatrně že v podstatě lékař jako lékař biolog jako biolog když to z zvládl tu svou látku ne v podstatě sice mario individualitu ale ty jsou lékaři kdy jsou biologové ty jsou matematici a to já dále podívejte se tohleto je velice důležitá věc toto slovo lidský oni se lidsky dostali na určitou úroveň která toho času je lidsky nepřekročitelná říkáte my všichni a tam narážíme na určité axiomy o kterých se nepřemýšlí které se předpoklad. A tady je a to dokonce matematice bylo metry všude to tak takže trvám a na tom aby si pamatoval slovo lidské lidské poznání lidské poznám ním nesčíslné mnoho variant ale drobných variant takže když vychází lidé z jedné školy tak jsou si podobní třebas jako velice velice bych tak řekl že jsou z jiné školy tak se ho se podobní to učiteli v té jiné škole to je některých oborech přímo dramatické todleto třebas psychologie ty jsou poznamenání těmi psychologie vedou cení pracovník a jinak a i v lékaři to platí že je se drží určitého formátu který uznávají. Ale teď mi tady tou tímto poučováním vedeme k přechodu z lidského božímu nebo nadlidskému poznávání na druhé straně tedy tak musím říct za námi ačkoliv jste špatné to takhle říkat to není ani ale je to na naší úrovni je také nějaké poznání my si nesmíme o sobě myslet že my jsme nejvyšší metabolizmus že jo nad ním už nic není jestliže existuje nějaké řek bych absolutně jí poznání než je naše relativní tak pak samosebou můžeme říci že je možno za určitých okolností se k němu povznést a tu je třeba. Na úrovni lidského poznání dosáhnout všeho co se lidsky dá poznat a v tohoto bodu že jedině možno přejít dál na vyšší úroveň že z jiného bude to nesmírně těžké ba řekl bych nemožné a já jsem to převedl do zcela konkrétních závěru v té své předešlé přednášce kterou teď byl opakovat že například já budu mluvit svatým no otcově a potom to obrátím na zvířata že například člověk když koná nějakou jedno ducho práci které se z mocní velice snadno nepotřebuje se k tomu příliš mnoho zapřít nebude se moci nebude se to musí nutit a dvou k tomu ze sebe toho moc vydat ale jestliže to nějaká velice složitá záležitost ať už vědecká. Nebo technická nebo dokonce i menální kombinovaná s nějakým rozumování tak on musí sebe vydat třebas všecko co má k dispozici v takovémto případě jestliže on tohleto udělá vydá ze sebe všecko co může a tak dlouho to ze sebe vydává že nejen tvoří v tom svém oboru dokonalou věc úrov na úrovni lidské myslím dokonalou nýbrž že to potom už dělá jako by to nestálo tu námahu jako by mu to šlo samo tak pak se dostal v tomto svém oboru na vrchol své lidské úrovně o tohleto my jde a by bylo dobře srozumitelné.

Edit utterance

Text view • Help