EN | ES |

prevzate-kotouc-88-11-J

prevzate-kotouc-88-11-J

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
To je náš jak si jsem netoužil po tom abych a nějakou princeznu co mně bylo do ní ale babičko to je zvláštní já mám teďka takovou neodolatelné touhu tu princeznu najít že mně tady neudržím a já tu princeznu pudu hledat a ono to babička řekla budešli žena tu princeznu opravdu jenom hledej princeznu a ne ten užitek pro sebe já ti neříkám že to bude tvoje žena nebo že se toho že nějakej království vůbec nemá tady úkol hledat tu princeznu a že si tím úkolem nadšen to je mi důkazem že si také schopen kdo není naše přátelé pro takový úkol hledat tou nesmrtelnou duši ten nenajde a ovšem není nadšen z vlastní iniciativy to byla vydá ta babička že a a nesmrtelná jeho duše a on říkal ale jak to mám udělat pro nevím víte eště dal vyprávět dobře eště to bude o to a tak řekni a končím a. Ona to babička řekla ví že ti nemohu jít si jak to máš udělat a jaký máš najít jenom ti pořád tím směrem jak se sem přišel pořád dál nevracel se nazpátek ne vzpomínají na mně nesmí na tu na ty dvě moje sestry ty už tě posloužili co ti posloužil touží neposlou slyší kristu posloužil když se narodil co po sloužilo třeti letech když opustil rodinu co pouze naší li mlel už mu dále sou nemohlo pozvu se to nemohlo opakovat to jenom tak okolo abych to popravovat poměr já to bude vyslovovat beztak nebudu teďka a nic mě řeknu ještě to směrem di a na cestě najdeš všecko co budeš potřebovat k tomu aby se tam správně dostal aby stupni se mu osvobodil. A on zjistil na té cestě něco co bych tam asi člověk neviděl on tam zjistil například že tam na prostředku cesty která je pro povaze určena roste strom vysoký strom a říkal snad tady nebudu jenom já sám že tady strom na předků si tak to nemá co dělat a ten strom protože měl pod babičky učený sekreci věci který potřeboval pro svoji činnost tak tu ten strom pokácel a jak ten to pokácel ten strom říkal dis mě pokácel. Tak mě nech tady ležet na té cestě mocí čem vodvolali stranou aby vlezt byla sví nároky ostatní mysli na ty ostatní já už ti to nebudu všechno líčit vždycky když něco provedl tak mu bylo řečeno že to má udělat také pro ty ostatní které kteří půjdou za ním tak že o stanovil překážky cesty fakticky to by si pomyslet kolik bych chtěl já si je nebudu myšlet to že tady přeplýváme před praze a teď se ocitnu v v tom pá kde měla žít takle zna ten byl smutným rouchem po tažen všimni tam plakal i král a říkal už tak dlouho je ztracena nevíme jak a nikdo ji nemůže osvobodit někdo to nedokáže už ta nikdo neodvažuju protože kdo šli nikdy se nevrátil a on za říká ale já jsem odstranil deset překážek cesty. Takže i kdybych já neuspěl při tom hledání princezny tak mají za mnou za mnou volnou cestu ty ostatní které kteří probu za neumíte spolehnout na to že za mnou půdou svobodně a volně jiní lidé a ty tu princeznu konečně osvobodí a královský no si dobrý člověk že si myslel že nebudeš to ty který tu mysle svou osvobodí nýbrž že si cestu osvobodil a tím taky přístup pro ostatní lidi a ale abys neřekl že ti nepomohu tak já ti dám na cestu prstem který tady ta princezna nechala než se ztratila ona právě neměla ten to ten na ruce když jsem najednou ztratil. A vy stě nemohu krátit a přišel do hradu nějakého čarou čaroděje a čaroděj mu říkal se tu chceš o neprozradil s tam se a říkal mám tenhleten prsten a nutno nabídnout čos říkal ukaž ten prostě ale nedá ho ský já se na ni pojí zdálky moc si ho otočil tak v ruce ten honzík a říkal ten čaroděj řikal a tě to je prsten princezny kterou já vězněm a vona s mine chce zamane a dokud nebude mít ten prsten ty mě přinesl ten prstem tak už není žádná překážka vona si mě veze za manžel. A on za řekl no to je v pořádku ale patří ten prv ten princezně dovol abych ten princ prstem dal na rok roku té princezny a on jim to vono přivedl to honzu né princezně on se pokoji to proti říkal já ti nestereotypní ty jsi ohromný mě by na mě by neměl ten čověk vůbec jakou moc bych byla bývala měla ten prsten po svých rodičích ale teď když ho mám puč mi ho na tato na prst tu chvíli tam nebyl ten čaroděj mnicha ani ten čaroděj. A tak blízko bylo do toho království toho krále že přestože mezitím ujal deset tisíc koutů eště dalších tisíc a tak dále tak voni byli ran toho krále toho království od toho palác při víta je tam poznal tu princeznu pochopitelně byla svatba a pohádky je ono tvý osmdesát osm opakování se ješi ve spočívá v tom. Že my se můžeme přesvědčovat na tom jak s nedělené buňky v matčině těle třebas já začnu odtamtud za nimi vystihuje hotový člověk že může dost dojít ve zkratce zkratce časoprostorového procesu který trval normálně miliardy let ke zkratce devíti měsících ale ze života ježíše krista víme. A kdybychom rozuměli té symbolice to dneska už se k tomu rozumově dá na to přijít že dojde může jít eště daleko větší zkratce že například dejme tomu on když se za lidi na tomto světě a asi několik mít po narození si se dověděl o těch svatých tří králů že z věčnosti pochází o to nevěděl byl hloupé dítě jako my jsme tak jestliže on se to dověděl že pochází z věčnosti tak potom už vědomě z věčnosti kleci bral a do věčnosti prováděla návrat do věčnosti ve zkratce provádět. Rozumíte mi zkrátka prý máme pár let kdy musel být ještě poddán tomuto světu této rodině v této společnosti dělaná ta protože já se nemůže a když prodat první zkratky nastal mezera ale znázorněná vstupem do jordánu a čtyřicet dní na poušti a překonávání satana a se tomu říká tak to je všechno symbol a co tam neexistuje. Ale to už bylo čtyřicet dní jenom když došlo k další zkratce tři dni v hrobě to už byla prim zkratka tak a když to byl na nebe což je naším údělem tam máme dojít tak už to vůbec nestalo žádný čas prostě si tam vstoupil takže my s tímto způsobem můžeme pochopit co vlastně na tom na té své pouti máme dělat navíc oproti zvíře a já bych to řekl takhle kdybychom neměli. Ten transformační stupeň přeloženo do češtiny tuto tělesnost já tomu říkám transformační stupeň takového druhu že bychom mohli transformovat během té zkratky to je s tento život pozemský celý život pozemský dočasný na věčný transformovat takle tak bychom vlastně nevyužil správně tohoto transformační ho stupni ten ta smrtí stupeň i ten to jako za čím samozřejmým počítači my je máme ale my je plně neužívám. Já myslím že v naší nebudu by cesta na tom je na světě jako že jenom státu nejhůř že nevyužívám tu kapacitu těch samočinných počítačů se nám platný že to máme máme takový transformátor v sobě a my to použijeme třebas na jednu milion tíhu a s tím sedneme tady to je tedy veliká veliké plýtvání na tomto stupni se dá plýtvat tak jako plýtvám příroda ale prosím vás to neopakuje příroda plýtvání způsobem že z milionů že se třebas narodí jednali bečka ostatní jsou si požaduju vzájemně a to co se s ním stane a stačí to na reprodukcí toho rodu to stačí ale na jednom lidem o reprodukcí tohoto rodu lidského nýbrž nám jde o to abychom se z té pouhé reprodukcí dostali k ty na mzdu vývoje. Abychom se dostali k opravdové revoluci no a v tomto smyslu budu dneska provádět výklad o cestě oddanosti totiž křesťanská náboženská věda bych tak řekl ta nejlepší z toho co co v tom ten náboženské věděli je to není to je vysoko na teologii jako je třeba do ní patřila ta tak že z aby avily tak ta si je vědom toho že toto urychlí je možné a vona dokonce to rodila a do sedmi fází sedm komnat tady nahradit ra co dneska ho budou praví a ví co v první komnatě at sou druhé třetí až sedmé a tak dále totéž jed indové pochopitelně jenomže. Každý z těchto jak ta svatá terezie taky indové všichni dohromady nějakou věc podceňuje při tom a každý z jiné strany abych to řekl radši podobenství napřed že vám to nebude stačit to podobenství z já to seberu do jiného obrazu ale já si myslím že to nedokážu líp než obrazem že to nedokážu přímo za říct že kdyby to byl ježíš kristus dokázal přímo říct a to to nějaký kabrňák tak by to byl řekl a on to nedokázal ani řeší říct on mnoho podobenství uvedl ale žádné podobenství není dokreslit toho co prokázal svým životem já jsem tady včera ukazoval a to musím zopakovat že například dejme tomu v podobenství o moudrých a nemoudrých pannách kteří které šli jako družičky na svatbu. Chybí nevěsta že nich tam přijde nakonec na tu svatbu ale nevy jste se vůbec nedostavil a vůbec se tam nepostradatelná s tímhletím si nevěděli křesťani hradu a nevěděl si rady ale indové to obešli tím způsobem obešli že ptali a kážu spojení s většinu větším životem vědomé spojení s řeším životem to není nic špatného to je výborná věc protože znají taky principy e za jakých se to stane může uskutečnit ale není to ani zdaleka to o čem věděla svatá terezie to je dál než ty jógy o patron spiritual si ta o manželství duchovním. A to se musí uzavřít když uzavíráme manželství v tom co těle a těle jsme z té přede za nebo trénink na tamto ale a byl ta věděla že vývoj v těle jak ho můžeme provést končí duchovní manželství a ne jenom nějakým spojením s nějakou nějakým věčným životem spojení životem je uvědomění si toho že jsme součástí věčného života to je málo protože dlouhou dobu po tomto uvědomění u mě poprvně nastalo v sedmnácti letech z toho padáme a ty pády do tohoto stavu oddělenosti pocitu organismu kruté jsou krutější než si tady žít se všemi trablí které tady máme protože já poprvně mezi ostatními lidmi pocitu a že jsem tady ve vězení. A každý kdo to zažil začal být tady si uvědomovat že tady ve vězení když to by si tady žijete krásně jako když jste na svobodě hotovo svobodu vůbec nemá nic společného já jsem si tedy uvědomoval kdyby si byl nejsi svobodný a dokud nebudeš vědomě ustavičně propojen bez možnosti rozvedu tak nebudeš svobodný a o to mně nešlo o to svobodu protože na začátku tohoto procesu se dostavilo zla taková zaujatost pro ten věčný život nesmírný taky vůbec ne já jsem o to nestal už o to stav ani nebudu nikdy taková zaujatost že já jsem nemohl nic jiného dělat než za tou věčností jít přátelé necho ne a to jinak. A tak cesta oddanosti pro mě byla absolutně snadná protože ono nebylo možno jednat jinak nebylo možno když mě třebas ten můj zpovědník říkal když jsem šel podruhý do zpovědnice tak řekni hříchy a říkal voni nejsou mně to nejde to říkal no to to to nehoníte to nejde to si tě to tady ještě nebylo ne říkal nejde mi to když je přítomen majetníky pokladu tak já jako zloději tam nemůžu krást já musím počkat až vodejde a von neodejde on neodešel. Von je tady to tak to je v pořádku říkal tak ten zpovědi chodil ale já tě dálky a já to budu hrát já tě dva rozhřešení ale žádný odečí nebude a tak zkrátka a dobře je to takhle hrál spolu on potřeboval tyto zkušenosti který sám neměl nebo nějak zrodu a já jsem potřeboval zase se dovědět z té teologie co voni ví a co já jsem nevěděl co jsem se tedy také dověděl ale já to ještě srovnávám se zvířetem zvíře se neproviňuje když je oddán oddanost za oddanosti všechno všechno cesta živých tvorů když je oddán té malinké sféře omezené sféře svého druhu ten druh je omezen na nějakou poutanost k něčemu. Která je nepřekonatelné a my tomu říkáme pud což je tedy hrozné to je nepřekonal ten poutanost něčím co je v něm zakotveno v tom zvířeti jako v nás jako do a jiný život taky zvířecí v podstatě ale další ještě kódu tam nejenom genetický kód a tak to zvíře prostě tak zakotveno že ono ani netouží něco jiného dělat ani nemůže něco jiného dělat protože jako mně nešlo řešit třebas přechodně pochopitelně a kam hříšní jen to ptá panečku ale je to nešlo protože prostě tady byla ta poutanost řeknu bych křesťansky nadpřirozená o sem já to nepřirozené nepovažuju za to politice přirozené jako je přirozené že to zvíře třebas jako včela nemůže dělat nic jinýho než to co dělá včela a vona je tady čtyřicetkrát déle než člověk na tomto světě to se ví už dneska a ona ice krát déle dělá totéž co dělá ta včela před těmi miliardami let. A když si třebas vezeme máme nějaké řeka pojednání ze života včel starší pojednání toho druhu máme ze starýho egypta třetího tisíce není před naším letopočtem a ta včela se chová stejně jako není včela a mě je na ni uli měli na ni stejný principy protože ona se nezměnila o té doby to je ona jako člověk má ten den chovat jako stálice jako že toto je něco stále ho věčného já se chopme věčná bytost jako kdybych měl vžít do věčnosti a taky žiju jenomže s tím vnitřním s tou vnitřní podstatou obce mé nemám zdání když dokud jsem oddán tomu co z toho prý tu je vyzařuje a to je tento život netoužíme vyzařování věčného života. A záření jako každé má svůj začátek a ma svůj konec protože je to pouhé za záření a není to neskutečné to zahyne skutečné že tyto žádná iluze jenomže má začátek a konec tak je na nemůžeme chtít aby dělo to co člověk ale na člověku bychom měli chtít aby nedělal jenom to co dělá zvíře a bohužel my jsme mentální bytost jednající na úrovni zvířete. Že máme větší schopnost a matce myšlenek nebo tak to je to nás moc nejvyšší od zvířete my nežijeme na mentální úrovni žijeme na zvířecí úrovni a taky neseme všechny následky toho že tam žijeme jako asi já bych to řekl takhle jenom porovnání maličký jako zvíře pokud se všímá nebo drží a ono se musí držet té úrovně své není za to trestán nýbrž život toho víte probíhá hladce. Tak když se člověk řídí zvířecím způsobem jednání dovím a tak dále podvědomím tak je za to tvrdě trestán protože je puzen tamtoho zdroje a kterém normálně nevíme k tomu abych šel dál aby se za tuto hranici aby překonal tu hranici toho ježíše v jordánu a na kříži ty dvě hranice musí překonat a vono se mu o tom ani nezdá ani vo tom neví ale ať se mu to zdá nebo neví on to dělá to je život je tak moudře uzpůsoben jako život v té včely jako život rostliny že musí dělat i to o čem vůbec nemá zdání. Takže já se přibližuju fakticky svým životem pomalinku přirozeným stylem jako zvíře k věčnému životu že je to pomalý a těžkopádný vzestup no ale může se stát nějakému jedinci a ono se to děje každému tvoru jenomže ne třebas jako mě v předškolním věku ale v dospělém věku že se dostane do situace kterou nemůže řešit i v si lepší vůli mu to nejde nemá k tomu vůbec sil a říká tady jsem bezmocen jako třebas lidi před nějakou katastrofu dejme tomu na potápí se loď neměli žádný záchranu členy a museli se nechat utopit no tak nebylo z toho východiska v takové situaci se člověk ocitne často během života. Říkám často tak říkám denně já to musím převést do správného symbolismu neboť tento stav bdělého tento bdělý stav má tu vlastnost že my se jím unavím a my to nevydržíme a od něho odejdeme jakmile usneme a spíme až si odpočineme zase jsme schopni vzletu do toho bdělého stavu ale neměli by ho se tímto ustavičným opakováním zdržovat bychom měli jít za to protože mi z toho stavu spánku nemáme vědomě nic my nevíme že je to spánek beze snů vy bez sme to vlastně byli a jaké zkušenost že jsme tam nabýval. Kdežto dejme tomu promiňte mně když spí husa tak ona ví kde je a vona si z toho do tohoto bdělého stavu přináší zkušenosti tak když já rozumím husám a byl jsem s nimi v tom transu tak on je přiložili to si tam bylo dobře viď a neměl si tělo to je krásná svoboda voni to považujou za vrchol voni to není pravda ale von dál nemohu já nevím to nemám za zlé ale protože mi to ukázal předškolním věku nejméně stokrát todleto tak se jim vděčen za to že že způsobili stereotyp že já ve mně jste roky který není normálně v člověku minut takže já sem potom to stránce nenormální že já jako stav vědomí. Bez pocitu tělesnosti považuju za přirozenou záležitost a za přirozenější než se cítit masa a kosti a já vám řeknu to je opravdu přirozenější než cítit se jestlipak by se cítíte z masa a kosti když se něčemu věnujete duševně vůbec ne pomyslíte na svou tělesnost když za něčím míříte co není vaše tělo co vstříc to do teče to nesmíte myslet na své tělo kdybyste mysli na se dělo tak se neztratíte na záporn ju ale máte li se ztratit na něco za úrovní tohoto těla musíte na ně zapomenout a to my umíme dobře to tento život nás v tom trénuje. A ten na nás tom taky spánek že zapomeneme dokonale na tento život bdělém stavu a proto jsme schopni tvrdě spát zkuste si plánovat než usnete ne usnete vůbec dokud ten pán živý tak neuznáte musíte opustit nejenom činnost ale také mentální činnost myšlení musíte opustit to znamená my se dotčen dostat za mysli jak se do té za mysl to neznamená že ji potřeme. Ale ta mysl má eště jinou podobu při které se nemyslí a ona přesto myslí zůstává my tedy rozlišujeme mysl pohybovou a mysl nepohyboval a tato nepohyboval mysli je základem pohybové mysli a tak je to ze vším v našem životě co tady pohybuje ty naše ruce nohy to naše mysl ty naše půdy a ne co všechno co by pověst je jenom následek toho zdroje nepohyblivého nemusíme hledat někde na nebesích to je v nás ten nepohyboval tu si velice cením zkušenost svatý terezie že vona říká v tom hradu nitra jestliže hledáte království boží někde mimo sebe. Tak si zbytečně stěžujete cestu protože všechno je ve vás připraveno jiní i nebe i peklo nic není vo vás záleží jenom na vás tam vstoupíte a jakého jaké jste schopnosti tam vstoupit a má to neříká jenomže vás upozorňuju na jednu věc ze jako neříká ale musím mít v tom smyslu doplnit že jestliže v nás ten věčný život je také obsažen tak von je tam obsažen v takovém stavu kterým se přibližuje našemu stavu pohybovost a pomíjivou není tak úplně nepomíjející není možno o toho věčného stavu aby mi vy ale není ještě na té úrovni pouhé absolutní neoději ctnosti pana blaha indicky oni na to mají termíny on je tam ve formě atman a to už je vlastně s koněm se věčnosti k člověku. A je to ji ska věčnosti která nás existuje a vlivem toho my se můžeme snad snáze setkat s tou věčností skrze tuto jiskru jenomže běda když zůstaneme na té úrovni kde toho tu věčnost sobě najdeme a myslíme si že jsme zvítězili tak jsme na kruté omylu my jsme přesně na poloviční cestě aby se dáme tu oddanost tomuto světu zamění za oddanost tomuto novému vynález v sobě ale neděláme správně. My se nesmíte cos zastavit neboť i připojení se k bohu což je ta věčnost v nás pojmenován křesťanský vděčnost bohu a poddanost boha oddanost bohu tam kde v násilí je oddanost něčemu co samo o sobě má funkci jenom takovou že to co je pod ním toto stvořené má přitáhnout nad to čemu tady vládne a ne k sobě jenom takže když třebas člověk zažívá blaženost jako si to křesťani s tou věčnou blaženost ty bylo strašně překvapení po smrti že vona se nedostavila. Protože jim chybí transformátor který by je doved dál za tu blaženost správně indové říkají že to dokonale poznání věčnosti není blaženost ananda nýbrž sat čit ananda že je to poznání věčné podstaty existence ne sat věčné podstaty mysli to je čit. A věčné věčné podstaty stvořeného to je ananda takže když si křesťani do té ananda tak to ze začátku věcí to se indové těchto těžkostí jako že to špatnosti nemohou dopustit křesťan byl klidně ale já vám řeknu taková svatá terezie která do to pohled asi sedm let před smrtí to že to je špatný ta se této chyby nedopustil a jít vděčím za to že je dneska živá na úrovni jiné než blaženosti kdyby byla blažená v nějakém tom nebi je to moc hezké prosté pravda ale prosby to bylo absolutně sterilní ale že ona je tam činná neboť se tam znovu zrodila také v tom sat. A že ono je tam myslící ale nikoliv po nově neboť se znovu zrodila v tom čit čili on je tam satčitananda tak může nás živě působit a my jsme toho svědky dávat jsem vysvětlil je život vzdáleně podobný ti ho tam už mělo být jo zdárně podobný pravé oddanosti bohu věčnému životu ale vzdáleně podobný a protože jenom podobný tak v něm nemůže být patrna nesmrtelná duše ta tam scházelo jak na té svatby první tak na té druhé ta tam nemůže být to tam není mimo ní nevíme. Ale ježíš kristus o nich děl pochopitelně to že jsou si vědomě přicházel ve věčnosti se vědomě ubíral a tak se s námi vůbec nebavil když ubil tak říkal mnozí si doporučoval tedy to vynechám všechno my činu lásky plně doporučoval ale najednou začal přikazoval ale tak stroze že z toho není úniku že mě z toho teďka mrzí vám řeknu z té strohostí toho příkazu. A ten zní milovati budeš ne svých chceš tak si miluj jako sešli za mnou přijíti ne to je něco jiného tam udává na svobodnou vůli ale tady ne milovati budeš pána boha svého z celého sem se svého z celé mysli své stené duše své z celé síly své a bylo ti budeš budeš ne si chceš za tím budeš bližní a jako sami sebe samo sama sebe prosím vás to sou příkazy o tom se nedá smlouvat a jestliže my o tom svou máme nejsme vůbec hodni tou abysme se nazýval učedníky páně tak nejsme a aby učedníci páně byli schopni toto provést tento příkaz jeho provést. Stav von je musel na nějaký konec tohoto příkazu aspoň po chytit a on je postil hned za dva konce milovat bližního jako sama sebe a jít k tomu bohu veškerou mocí silou svou dyško silou sum protože veškerá podnět veškerá naše síla tak to není síla tohoto odvozeného tvora ne to síla boží a když se s tou silou setkáme jako jsem s ní cesta v sedmnácti letech to nás uchem přemůže a my tedy můžeme veškerou silou boží po tom jít že zajímalo že já jsem začal z toho konce veškerou silou jako oč všecko učedníci páně ty veškerou silou boží neboť zázraky to byla síla boží to už nebyla lidská cha šli začli ten došli jako já jsem začal jít tehdy k tomu bohu. Ale tam se nesmím ustrnout pochopitelně já jsem si myslel že do ví co jsem provedl a to byl začátek věcí tak jako to má jak je to má vzezření toto veškerou silou například v tom se význam tak to mohu dobře říct že proti té chvíle sedni a kdyby byl chtěl a já jsem zaručeně chtěl řešit ne já ho každý z vás se to řešit to není dělat to nebo to nebo ono špatného nýbrž dávat přednost příjemném před nepříjemným bez ohledu na to jestli je to správné nebo nesprávné to je správná definice je víc a já z ní neslevím kdyby se z ní kdekoliv obrazně no slovíčko tak už to není vystižení hřích čili kdyby v tom chtěl říct ale přesto jednou větou tak bych řekl to omylu vůle omylu vůle. On mi ve vůli obsažen tak jestliže je tomu takhle tak jestliže ta moc člověka překvapuje ko překvapil mně nečekaně já jsem po ní netoužil tak si nemůžete pomoct a jste najednou oddáni této vůli protože ona vás se mohla jako vás přemohla přemáhá tento svět a s tomu oddaní a nemůžeme vám jít za zlé že jste mu oddáni mít podání světu to neznamená víře dovolením co všechno využívat ho nýbrž to je mít starost. Například bát se čehokoliv například a tak dále všechny trablí které mám nemoci co je být poddán tomuto světu já jsem také včera citoval toho oso jak na to je čínský zen buddhista devátého století který říkal tři roky jsem meditoval rozjímala soustřeďoval se na břehu řeky a ono mě to vůbec nešlo a postřehl tech jsem odešel ze svého místa že že si že se vždycky musí odněkud odejít a někam se musí z té symbol změny stavu nikoliv mění místa. A ta dost těžký toto porozumět a když ten princip ovládáte už teďka tak takle si budete počínat s každým podobenstvím podle tohoto života a to bude výtečné odešel po břehu toho řek a viděl tam ši nějakého mudrce přišel k němu a říkal já mám veliké pochybnostmi o správnosti své cesty neboť mě na ní vůbec nic nejde mohl bys mě rostl tyto po jemnosti a ten mistr neřekl ani slovo stal s měla nějakou rukavice z té své ruky pravé a razil do středu jeho prsou byla mu velikou ráno a v tom ov se rozsvítil a von o tom praví poprvně jsem viděl u latemu. Pochopitelně že u té slunce viděl už od narození a pochopitelně že ne ale kdo se má těch čínských symbolika je to ale symbol pravdy není to pravda samo on to sou se přeci viděl a říkal říká poprvně jsem viděl skute slunce a od té chvíle jsem nejšťastnější člověk mezi lidmi a kdyby nebylo zasvěceného suzo který toto překládá do té angličtiny a je to přeloženo to všechno říct jazyků to že ti ne já jsem jenom částečně to přeložil tak bychom nevěděli co tím chtěl říct vo ti těl říct člověče jestli tady strádal něčím tomto světě jestli se staráš jestli vedeš planý řeči. Jestli třebas nemocen jestli stát než jenom staneš nebo jenom to já mám tam naše slovo jenom to děláš a ne přednostně to jiné tak zůstává nešťastný člověkem a esiže má ten řád hodnot že navrch je to svítící slunce poznání poprvně tě to svítí v tomto životě pak to poznáš že si nás staráte s těch s tím způsobem že už nese nestrachuj š že už nemáš žádný řízní zájem za ní utrpení na tom světě víte tady se vysvětluje tímhletím výrokem složky prostě ježíš kristus neměl za zlé si učedníků v ničem nic jím nezazlíval oni je na nějakou žranici a ať se tam vopil nebo ne to jim tomu bylo úplně jedno to jim nevyčítal a že tam zaručeně moh pili po tom já nepochybuju. Že tam se shoduje na střední východě jinak než u nás dokonce jinak než na moravě nebo na slovenský řeka se tak neumí hotova protože to mají pivo a to je to to je hrozně namáhal se pít pořádně to je tady v tom vínku to jde snáze a jsou silnou tam ze svým jo věci někde na syna na vyhodil to silnější od kon to jde ještě snáze ale tadyhle vám chci říci že na této duchovní cestě nejde o omámení nebo opětné už probuzení a člověk se probouzí pomalu takže když jak tady vidíte člověka jako mně. Tak to už je člověk probouzí se když to ta vidíte sebe to jsou lidé na těch pach vědět ani toho ani onoho protože vidíte jenom symboly nevíte tu skutečnost která je zatím ale já vás vidím jako mrtvé a sebe vidím jako probouzí se do učednictví u ježíše krista. A budu tím mučedníkem do té doby dokud zase nelehnout dokud si dolehnou a nebude uměl veta nebude se chápat jako je to možné kdykoliv se znovu uložit jenže vono už mi to nedá z toho důvodu že já ten váš vod považuju za hrozné vězení velice úzké a nejhorší na tom mysli toho nejste vědomi to se to žije vězení vy nevim když nedozrál tě hranicí toho ve tohoto té klece já mám tak širokou ke říkám i vesmír že se v nic tím absolutně svobodný a když se ocitnete jako třebas já za hranicemi tohoto veme řekla jaká je to uznáte že se tam vůbec vejdu a já se tam bohužel nevedu. A proto není nikde zmínka o nevěřte přes to nesmrtelné se do toho nebe jde to tam není přímo obsaženo to je tam jenom obsaženou ve svých následcích ne ve své příčině co tady zažíváte to jsou následky stvořitelské činnosti boží která ustavičně plyne takže já vás této přednášce úvodní si dovést k pravé oddanosti oddanosti tomu věčnému životu ještě nevidíte je to byli co obtížné být tomu oddáni z tomu neveto e jak říkal ježíš kristus musíte milovat boha který nevidíte když nemilujete bližního kterého máte před sebou čili ono se musí začít bohužel jít tak jak to navrhoval ježíš kristus když nebudeš milovat bližního nebo šiva ani boha čili a vám to příjemné nebo nepříjemné. Tak musíme milovat i toho nepříjemného a protivné ho při příbuznýho nebo bližního nebo já nevím koho ještě ne nebo systém který vládne ve světě všechno musíme milovat já tomu oni tomu říkají uvnitř rovno duše rovno duše jako by to bylo jako by to mělo stejnou váhu a ono to má stejnou má to že se dvě pán bůh dával přednost dobrým před špatným tak by to všechno vymlátil viďte a vono by přestalo existovala líp starý tam vesmír že tam se to všechno bezostyšně per když se podíváte po rovno hladem. Pod mikroskop na kapka třebas já jsem viděl co a o nikom to bylo vzdáš zajímavé trošku kvůli se víra temná ského zředěného vodou a dáno pod mikroskop po tos klička tam sem vám ti živočichové který se jenom objevili pravý mezi sebou vzájemně se požíral v je mi ani jeden požíral druhýho a tam ten co byl požírána na se už žádal toho dalšího a zase se tam rodila dělení buňky nové no to bylo jedinečný to jedinečný pohled tím vyroste a toto on říkal ten dotyčný celým ukazoval musí se dívat zrovna tuhleto protože jim to to není tak intenzivní jako na to slunce toho metlu třebas. Tam je těch kalů strašně moc a tak je to v celé přírodě všichni se vzájemně žerou zabíjejí a tím produkuje život na takové modifikovat život tak aby se to rozrostl na příliš nou rozuměli aby jeden druhý ho vlastně došel v šachu voni se drží v šachu krutou smrtí nebo vraždami a tak si letím musíme přestat neboť kdybychom nepřestali tak matka která by zrodila dítě ho vlastně vražd protože mu dává život jenom dočasný. Odsuzuje ho k smrti životem ho odsuzuje k smrti takový život není pravým životem a není pravou oddanosti ona se musí ovšem smířit s tím že dítě se musí stát od daným tomuto pomíjejícím světu kdyby se jí to nepodařilo se musí o to poctivě snažit aby se to stalo aby to dítě to naučilo tak by netrvalo oddanost vyšší nejsme schopni milovat boha když nemiluje bližního nejsme schopni být oddaní bohu vy ste oddaný na se tomuto světu toto těm někam jako svatá terezie vadilo chybělo voni vyloučil tu oddanost tomuto světu tím se samo sebou obral o celou řadu předností této oddanosti o tom tréninku a toho se vzdali hodně byli na to jenom van tak potom na ně muselo se jí jinak události u té svaté terezie. Tak na ni úzce dokročil tak střeše bychom to mi asi nesnesl ten to že toto vrcholné svoje dílo psalo v indičtí soudu ze vězení z toho nejdu a za pět misto napsala co já budu moci podívat si zpět jest to znovu přeložím už maje před sebou překlad jiný jenom ho opravuju vlastně a budovat když to zpěvů jan tak jsem machr vám řeknu ale ta svatá terezie dostává přes hlavu že jí brně a on to přiznává ne že dostala přerovná řka brní mě hlava brní mělo no protože dostává nářez pořádný a ona při tomhletom o tom stavu služka sem v úžasné stavu pochody protože. Měla říct to prože jsem ve vězení a nikdo na mě nemůže kdo by mě šel navštěvovat se ode mě nějaký rady a já jsem tady například u vás a to mě zdržujete protože já vašich nad nepotřebuju já potřebuju ty věci napsat říct ostatními nemohu zachoval ne ale nemyslete že to je symbol že mě ze když kdybyste mi tady nechali roku a citoval my se všech stran nutili mě ustavičné odpovědi na něco tak mě od ten tu roku prodloužit život protože já to mám zříkat u toto uděláš. No a ať si to udělají když mě se berou tělo neudělají mně to nesmí sebrat čili vy mě prodlužovat přátelé já jsem tady byl teďka ten tady druhý den který ho vadí prodloužil život takže nic si z toho nedělejte já jsem to říkal jako nedejte do budete tu práci samotnou to je pravda ale mně ne věci do na světě bez ohledu na to co se jak se dodržuje kde to je plán boží a do toho se nedá mluvit vůbec a jestliže ten pan pochopíme bo víme o něm tak ho musíme už potom vědomě plnit ne a to není váš případ máš případ je narodit se a zhebnou jo jako zvíře a tím se dokonale spokojeni jenomže v té fázi kde jste si říkáte je mi dobře tak si to jak je trošku při krásným aby to člověk vydrželo ale von to beztak nevyřeší rozumíte mu to nevydrží no a potom budete říkat vono to nevede no no tak vono to doneslo u nikoho no tak přes tím musím smířit to není správné jednání já vás dovádí nebo chci dovést takové poddanost životu z velké velkým žil. Který přináší důsledně zaujatost pro tento věčný život já vás dneska pro ni chci jenom klove nadchnout protože pro ni vás snadné trvale jenom ten život velkým ž já ne ale i ten tréning je dobrý a teď se dostaneme k tomu co mě má připomenout tady eden co mě máš připomenout to jsem provedl ale já jsem věděl že má otco jinýho to jsem ti neřek to byl symbol já jsem kdysi podařit s. Když se učil třeba země pi naší škole já jsem podlým uměl mohl studovat něco jiného a já jsem studoval bhagavadgitu třebas a do četl jsem se tam větu že krišna promiň za v bhagavadgítě já jsem síla koncentrační já jsem ihned poznal že je to pravda že totiž o je takovou silou soustředění že ona přesáhne veškeré soustředění na tento svět takže jak mi jednou přepadl tak moc z toho soustředění božího tak já se nebyl schopen se se na cokoliv jiného cena v tomto světě nebyla. Nechal jsem vypadl z kontextu a nebýt mé matky tak jsem se nevrátil tento svět zase zahynul a ona se mnou domova a a nutila mě k studiu nutila mě sílu i k do mě musela nutit ke všemu a já jsem jak vidíte to přežil nebo cesta sedmnácti letech a budu do těch sedmnácti není to sice ještě moc let žádnou ale už je přeci o nějaký čas plynul ne asi na mě vidíte že jsem přes sedmnáct už ne a já jsem to přežil říkejte vlivem matky von se se dělala ona se mnou ozval když jsem byl jako dřevo té extázi abych z ní nezůstal by by možná zůstal a ona se mnou tak dlouho ala až jsem se dostal k dobrého stavu a já jsem říkal se mě odvádí je tam bylo tak hezky a říká ne ty jsi pro tento svět a já jsem tě v útlém věku zachránila pro tento svět neboť jsem způsobila že že tě operovali a trpěli v operovali čtrnáctkrát při vědomí to všem to byla hotová vyvy se chce pochopitelně. A já jsem to všechno přežila a ty se mnou tak teď to přežiješ taky zase se mnou země byste s eště bez tý matky neobešel a já ti teďka budu hlídat já svého do toho pokoje já jsem byl za tím sám vedle do postele vedle tebe aby protože ty si to může v noci švindlovat když mi do toho stavu upadat a já se budu moci taky on to at tak ona když neslyšela v noci že dýchám jako to neslyšela třebas manželka teďka ještě před smrtí že nedýchám tak se mu taky on slova noci taky se mnou tých nebyla ta manželka manželka postele mě byla prázdná protože vedle mě nikdo nedokázal spát a jako část strašně chrámu jo. No no tak dobře to prostě rodinnými mají tedy přesune že já jsem chápou tak se o stěhuje vo mnoho místností pokud ti mě slovy mají to pozici pryč ode mě a já jsem byl sám a teďka když ta manželka si myslela že potřebujeme pomoci že je a může být špatně v noci nebo tak nějak tak silná na postavena řekl s hrůzou konstatuju téměř denně že ty najednou přestane dýchat a marně čekám že začneš tý a tak já s tebou nu proměn a to už tomu po čtvrtě při si říkám když von čtvrthodinu já sem rozsvítil na to si aby viděla na hodinky ho novým ty byli ta osvěcováni u postele jen si rozsvítil já vím že to rodin dýchá. To kdyby se i s kličkou dala před klid tak to nebude cítit se to není nenecháš tak se o tady se mnou co a ono to nebylo snadné mě dostalo tohoto vědomí tohoto světa ona zamontoval za dokonale že já jsem říkal co ode mě chceš a no já jenom mám strach že umřeš protože nedýchá já jsem říkal to nevím že nedýchám a to je ten správný šťastný život že si žijete zde jako byste nežili zdravý organismus osobě neví to každý lékař vám řekne. To je zdravý organismus jak cítí s organismus sám sebe tak není úplně zdraví jak se musí do sebe starat no to je třeba lékař prostě to on sám neobstál když nemyslím na sebe a neví vo sobě tak mohu něco pořád mého i na tomto světě provést třebas je to světská záležitost jak jsem zaujat něčím a ne sebou tak zapomenu na své tělo první na to za tomu svoje tělo ono přitom je živé ale já na něj nemyslím a tím jsem schopen provést řádně nějakou věc nějakou věc ne se všímat sebe máte sebe to není správné provedení věci de se od sebe pryč do věčnosti ho života ne od sebe k sobě kdežto když já vykonám nějakou správnou věc této to této sféře tohoto světa. Tak zakončím tím ne že ta věc je vyveden se něco podařilo nějaká třebas konstrukce ne že to konkretizovat ale že mám radost že jsem to provedl to jsem se vrátil k sobě touto radostí to je nejlepší stránka kerning jak se trva na oddanost věčnosti jsou to od toho dejme tomu za sito zadostiučinění se musíte rozžehnat musíte přestat být spokojeni s tím že se to provedli je to provedeno hotovo tečka zatím a když to neumíte jinak tak to obětujte. Já vám to řeknu konkrétně ale to je ke tak se celým svým životem kterým svým životem se trénuje v oddanosti zatím k tomuto světu touto do k tomu se tam odhalí liší mu nebo k věčnému světu ale nepodceňujte tento trénink já bych řekl že tak důležitý že když ho neprovedete pořádně tak si ten hlavní závod už neoděn v pořádku musíte být pořádně na trvám přestože nejde o závod ještě ale při tom že se se za věčně životem to už je závod. To už je závod na život a na smrt a když není správně na to ani tak padnete před cílem to je ne a jak to udělat například vašem dětmi nebo sám se sebou že ho budete to dítě i sama sebe nutí k tomu něco dělalo pořádně cokoliv co nemá duchovním vůbec nic společného dělat pořádně všechno dělat pořádně dovíte prosím vás matku která má rodit aby to dělá nepořádně to se vám nepodaří neboť to za ní dělá příroda to je samovolné ten z růst to zákona neví jak nedělené buňky udělal člověka a udělá to je matka je symbolem králové nazí a to je král to je fakticky to člověk nemá viděla jste sil nekonečný římě tak tam vám jenom řeknu tu závěru fázi že bych je do začněte že a že totiž on ten to dítěte s tím po matce která mu zemřela. A kdyby nebylo té temnoty toho zármutku nad tou matkou tak by ten katraj který je obdobu toho škola na jiné úrovni na které se to dá provést na této ten druhý nemoh osvobodit nebo jít osvobodit kralovat asie a na fakta e té matka to je žena a tam musí být osvobozen v tom smyslu že musí zůstat mladý živou jako na konci toho filmu to byla dívenka možná před pubertu a proč protože to je nestárnoucí satani která je nekonečná na které je založen celý vesmír té fanatickou tvoření toho vesmíru a to ustavičné tvoření to fanatickou oděje v matčině mě. A to my trpce mužové neumíme že ano a to nám budiž příště no prospěch ale my to svěříme to je ženě a deme vod toho to my připomíná jako co mně říkají ty moji spoluvězně koncentráku to je pánbu si nás poslal na ten svět a opustil nás tože že by nás byl neus e ten esesman tam by to do to nemoh vyvádět se mýlili kdybych svýmu a s opustil tak vůbec neexistujeme že by následoval ani by nemohl neexistovali bychom ten nás nemůže ten nemůže opustit do nás vniká pořád svou existencí pořád svým poznáním pořád svou láskou a my jenom tu míru kterou uneseme milujeme poznáváme žijeme čili malou měrou žijeme poznáváme milujeme protože neuneseme víc kdyby nám přidal jenom malinko ví i té existence nebo i toho poznání i té lásky tak bychom po tím zahynuli zahynuli pod tou tíhu té toho nesmírného života existence a tak dále. Takže když se dejme tomu takového zjevení dostane lidem nedospělý tak oni při tom hynu bez padl nohy no blahoslavená jména berte nebe třinácti let boji třináct let tak musel zahynout když to to pozná tak já myslím že jsem ten úvod řekl a že mu hned jít dál ne vlastní cestě oddanosti cesta oddanosti má dvě fáze cestu základní a nadstavbu do by řekli prema vyšší část. A napřed se musí projít říkají indové tou základní částí než se může vstoupit do té vyšší části přímého poznávání čemu mám být fakticky a správně oddáni to tam nepoznáme za tím oddáni tomuto světu a to je nepřímé poznání co je to oddanost to trním oddanosti upozorňuju vás ale že pokud to takhle tvrdí třebas svatá terezie nebo indové ty nejlepší z nejlepších tak se všichni mýlí to jsem dost jsem nás uka protože oni neměli příležitost aby na to šli opačně. Vono to v tom životě taky tak není uděláno aby všichni to šli opačně protože to by bylo zbytečné to tvor tvoření tady mít to stvoření jak správně oni vědí a teď jim zase už se van vypadá tak že musíš napřed se naučit žít v tomto životě než se naučíš žít ve světě věčném jenomže se může stát a to jsem s tou mít my se to stalo do na mě ale já jsem pro to schopen to vykládat jaksi jak se říká nově vono to nové není on to znal ramakrišna šankaračárja za toho ce a z dal to bude ale prosím vás já jsem schopen to vykládat z opačné strany shora dolů než to to vykládal jak zdola na to nahoru to je strašně pomáhat cesta než o to zhora dolů je sice rychlá. Ale je nesmírně obtížná pro tu příkras jak o tom mluví ježíš kristus moje cesta je úzká příkrá a mě ta ale vede ke spáse a když to tam zeširoka vede ke zkáze takže já vám řeknu ještě že jsem k tomu přišel ne z vlastními citlivě čili co já vám teďka říkám to taky není z mé hlavy to taky není z mého přičinění tady ale absolutně to není z mého příčině nic čili ať se vám zdá že sebe víc se na toho natom krišnu a nevím nad tím a já nevím k eště na ježíšem nemohu budete ten to zhora bral tak ten si ne po narození vzpomněl že od boha pochází kdežto my si nevzpomínáme kdepak vzpomínat v tomto smyslu je vědět od. Jako třebas dokud se marnotratný syn klaněl tomuto světu dokud měl peníze na to aby se mu měl na to třeba mít prostředky by se musí měl klanit tak si nezlomil a otcovský dům byl až už tady všechno promarnil si na něj vzpomněl a velice dobře si vzpomněl z komnat je vědět a vy je může jenom člověk který je prázden který je prázdný od toho čemu se dříve klaní už neměla nic vidu ten marnotratný syn a proto mu to takhle šlo a já jsem neměl čtrnáctkrát za sebou o dvou do čtyř let a ne z vlastní iniciativy ani halíř. Když mě to si dovedete lékaři představit operovali při vědomí a vždycky až nako vybíraly nic z toho kloubu tak to nebyla malá bolest ale oni řekli matce protože nemáme prostředky kterým bychom doplnili odčerpá krev tehdy nebyli skupiny krevní známe já dycky to eště neobjevil tak nemohli transfuzi tak řekli my o co je jenom kousíček toho hnisu ostatní se bude dál tvoř. A zase budeme mít naději že třeba o svém je další kousek a a ty krve bude moc pryč tak zase bude muset přestat takže matkou vystihne vůbec sem budete muset chodit minimálně dva roky a taky ona je dva roky bez bohu měsíců tam chodila na o tom neštěstí máme záznam takže by to bylo dva roky a o to dopadlo tím způsobem že voni mě tak bolestivé operovali u operaci při vědomí že já jsem křičel přišel pokud sem mohl a ono už to nešlo dál křičet já jsem se odpoutal od té bolesti a já jsem měl dojem že mě zabili měl jsem ten se zabili já jsem ve svém vědomí dětským nebyl živý ale kupodivu oni dokázali něco co se doví materialista věc protože za čas. Tak asi za padesát let že totiž osamostatnil moje vědomí vědomí se ukázalo být nezávislé na organizmu pokud ten organismus ještě živý do té míry že existuje a není ovlivňování tím živým organismem ukazuje se že toto vědomí základní vědomí je něco co není tímto světem ovlivňování ale tento svět ovlivňuje jo jednostranné ono ovlivňuje není ovlivňování toto vědomí ano a to je základ cesty oddanosti to let já jsem ho získal tedy v předškolním věku od dvou do čtyř let. A jakmile to lékaři u mě dokázali mě dycky vzkřísit totiž přijde do tohoto světa a za pomoci mé matky protože vy jsem se dostal do toho co je to nazpátek to ještě vám musím říct že to je velice užitečný pro vás tak já jsem vždycky já jsem lidsky byl ve stavu blaženosti blažený blažené nedost nedotknuta nosti a zájmu absolutním tento svět a ve stavu nerozlišování v tomto světě takže já sem nerozlišoval matku od někoho jiného nebo lékaře od jiných kteří mě trápili to byl nebyli moji trpící matka nebyla mojí matkou takže ty lékaři říkali pokaždé operací mé matce. Když jsem vyšel odtamtud takový řek bych jako by zblbl ale to nebyla to byl stav dokonale blaženosti která není ničím nějakým šimrání po těle nýbrž to je fakticky nezávislá blaženost na těle to tělo jenom musí transformovat tak aby se to mohlo v tom úseku vědomí objevovat a takže musí být živi tak to si byl tělo zůstalo kupodivu a já jsem byl ne bez zájmu o tento svět a lékař řikal kartu do leta leta paní a musel je dokonce tvář o točit k ní abych já se na ně vůbec podíval podíval jsem se na ní a nevěděl jsem kdo to je. Budete sebe nevydal ani zvuku podívej se na mě do co co jsem ti to dělal teďka zase nic a ten lékař řekl teď je na vás matko abyste provedli druhou fázi operace a budete ji provádět mockrát si jsem podaří poprvně tak podruhý to asi pude víje ji musí to dítě přivést do tohoto světa to je to je prosím vás to co na vás co vlastně skončit z tohoto světa se musíme učit nepodceňujte to to je skutečnost odvozená ale ne proto neskutečná není neskutečná je odvozená to nezpůsobuje ne skutečnost na ni žá iluze žádná máte skutečnost ale odvozená proč by odvozené nemělo být najednou skutečné to je omyl indické filozofie. A takže když nevrátíte matko toto dítě do tohoto světa tak nejenom mě s ním nechoďte v mě s tím nepřijdete protože ono zemře neboť to nebude chutnat jíst a ona řekla jak to moh udělat když mě nepoznává a ten lékař byl moudrý a řekl já ne se divím ta moudrost v tom lékař si vzal on nemá o tom doufám chleba a on říká vy ho neue poznávat že jsem že jste jeho matka nýbrž by ho učit hrát. Vemte si ty hračky který má a přátel té no s těmi hračka mi zase nazpátek nebavte nové hračky to by bylo ještě těžkopádně jí ty naší které má vezměte naší ty nejjednodušší a na to ho to dítě aby mělo k tomu poměr až je naučit tomu poměru té hra tak von vás taky na zemi a ona mně říkala už třetí den u něho si hrát zase předtím vůbec nezrodí tam není a potom už za tři dni si začlo hrát sice ještě nedůsledně a namátkovým tak ne soustředěně ale za tři dny už řekla mám a řekla to je výborné a začlo jíst. A slovo chutnat a moc dobře chutnat takže ona měla přijít že jakmile bude poznávat to dítě matku a se u naše hrát a vono tam bez nešla protože by to byl nesmírně slabé že tři dni vlastně nejedlo a tak počkal až se pořádně vírami ta kromě a od nebe a ono mu to chutnalo a vono pomá dokonce mám po mám chtěl aby mu dal další zítřka a tak to bylo v pořádku. A za čtrnáct dní přišla tedy teprve těm lékařů a ten doktor kafka jak se jmenoval říkám my jsme má nečekali protože čtrnáct dní řece nemohl volat dojít no není mohla do ono mu chutná ono mu chutná to co podíváme kdo je ta paní má a kdo jsem já já jsem přišel nedo toho nedo to já jsem tě mu nechtěl říká v nejlepším pořádku kolego bylo tam styl stát vázat si vzali zavázal pupek neboť bude ho se řvát aby dostal kýlu všechno oba dá do gott těla a začne operaci já ne začlo proc u vyhodili za dveře a začli a zase vyřvával zase až sem už nemohl se dostal do krajní meze svých možností a to je další poučka na cestě oddanosti vy musíte být tak oddaní. Abyste více oddaný být nemohli mou záchranu pro tuhletu cestu nebylo to se mi tohleto dělali lékaři ale mou záchranu pro tuto cestu dneska přednáším pro cestu oddanosti bylo to že jsem přilnul k chemii konkrétně ale tak nehezky že vedle se mi je u na tom ještě byl nějaký ze nes ale vedle tý chemie dejme tomu nebylo něco by tak bavil jako ta chemie. A já se naučil zase náležet jedinému rozumíte to vás trénuje jestliže je člověk zamilován do někoho to je bezvadný trním tamtoho nechte ho třebas chybně se zamiloval když víte to špatně třeba o nařízení který všichni indové ctí ať už věří čemukoliv zvířata která chodíte zabíjet a lovit pro sebe nesmíte lovit když oni se milujou to a to je smrtelný hřích to vám před bohem nebude odpuštěno to je to.

Download XML • Download text • Waveform view