EN | ES |

Text view

prevzate-kotouc-80-10AB

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ono je třeba abychom byli opuštěni abychom umřeli vnitřně ano takže když já jsem tam potom devíti let modlení za jedno jediné když jsem za jedno jediné se modlil a potom jsem byl opuštěn jsem se omylem domníval že jsem byl opuštěn mýlil jsem se na tom nezáleží když si tady někdo z vás myslí že nikam se nedohrabal že je opuštěn na tom nezáleží přátelé to je omyl jestliže máte dobrou vůli to je omyl ale vy si počínáte zatím magicky a proto se nespojíte s bohem vy ste te uchopit a to se nedá a této cestě tam se nic pochopit. Nedá tak o jde o celou řadu omylu jak vidíte ještě bych o vyjmenovat víc není třeba že bych to komplikoval tyto dva omyly jsou ty hlavní ale buďte bez toho si když jdete za tím jediným a účinek se dostaví ale tím záhadné způsobem že prostředek ve kterých se doufal že vás tam dovede a na který vám třebas pán bůh kázal že je ten pravý prostředek ten vás tam nedovede tak přímočaře jak se to byl spaloval nýbrž tím že ho nebudete moci použít vás tam dovede já se už nemohl to toho prostředku modliteb ho použít to se nemohl modlit o tu lásku k bohu především protože jsem my projevovalo že miluju sebe víc. A tak jsem si potom cítil a hodna umřít zahynout by bohem opuštěn stalo se to všechno situace se vyvodila tak že to tak vypadl a tou chvílí tady bohu znovu byl a ta spása se tedy přiblížil že jo prosim vás něte na na vědomí že i při modlitbě třeba tě na jednom místě i při té magické tomu říkám to znamená zformulované je třeba na jednom místě popad nejen na mnoha místech. A jestliže je to třebas otčenáš přestože tam mnoho různých proseb tak je to pořád na jednom místě pokud je zachována hierarchie hodnot které tam naznačeno pokud opravdu mě nejvíc záleží na tom přijď království tvé jak to je na začátku a na tom že jsem synem jeho otce a čím dál tím méně na tom ostatním nebo to druh nebo jinak řečeno to druhé podřizuji tomu první pak je to řád hodnot ve kterém neni chyby a hodnotu musí až k těm nejnižším stupněm ty nesmí vynechán že by kdyby byli vynechán a nechali napospas živu bych tak řekl to znamená naší lidské přirozenosti tak by nám tím že by zahálel překážely oni by lou on by nás odváděl my musíme vědět o nich co s nimi ano to znamená ste li sobci muže také vědět co se svým sobectvím jak ho zaujmout chléb náš vezdejší dej nám dnes ano. Prosit za někoho konkrétně je výborné prosím se za více lidí a všeobecně za všechny lidi je dobré ještě lepší a prosí ti za nikoho ne prostě za nikoho nejlepší tak já si dovolím tohleto vysvětlit jak to myslel protože toto prosit za nikoho už je modlit v duchu astra. Dokud se člověk modlí za někoho konkrétně například za sebe za svou spásu tak to ještě není ruku a pravdě když se mluví za více lidí ještě to není v duchu a v pravdě protože pořád napovídá pánu bohu co má dělat jako by byl takový hlupák že bych já to mohl uměl líp než on a musel mu radit prosím tě udělej tamto nedělej tamto zas mě nebo jak to takovýho to vůbec mu není třeba na povídat když se člověk potom ocitne na druhém břehu tak se přesvědčí že nikdo netoužil víc než on. A že já eště moje touha byla pouhou o vědou jeho touhy po mě rozumíš až jsem při až tě to nebude vhod až tě to nebude to nebude se rozumět ten proto mohl radit eckhart že prosit za nikoho je to nejlepší jelikož když já konkrétně prosím tak svou trousí formuluj to říkáš správně s tím spokojen to že si ji formuloval ale nedosahuju ničeho které se o ani pravého ducha modlit protože nevystihují co bůh ode mě chce. A bůh ode mě chce abychom byl odevzdán a ne abych ho prostřed je možno být mu odevzdán prosbou eckharta že ano protože ho neříká buď mu odevzdá a to je nejlepší prosba říká pro se za nikoho si vnitř proto je ohromný machr je graduovaní jenomže bezohledný při tom to je tak bez ohledu jako skvělý čili on říká teďka teďka by to bylo nesrozumitelné od teďka ale já to udělám to zlomení tím že ukážu na ten příklad toho s osmnáct ho roku co to byla touha stát se při jeho věcem to byla konkrétní touha neprotřel jsem pána boha o to a mění aby jež udělal že se na něj nevěřil když mě vyrazili s tý školy kde jsem to případně vědy studoval tak jsem v tom pokračoval v tom studiu muzeu zemské vědecké knihovny tam jsem se brzo ocitl situaci které jsem byl přesvědčen že nikam nevede. Že mně schází soustavnost toho vedení toho učitele který mě ukazoval do to musíš trvat takle takhle to věda musí být prostě soustavná a ne se chopit nějaký knížky ale něco odněkud vyčíst a se voni hodinou tak to nejde že jo to není vědecké já jsem poznal nevědecký svého počínání a zároveň nemožnosti to způsobem se stát přírodovědcem povoláním nebudu ale že prostě co není zkáze mě někdo do mě vedl a tak jsem tam sice chodil pořád dál ale čím dál jsem se vzdával toho. Poznal jsem že to není kvalitní a dával jsem se té kvality a tím se vzdával celého toho dříve navozeno systému jako napodobitelné ho ne opakovatelného ne prodlužovat temného mými silami mými silami to dál kupředu nešlo že já toužím po něčem konkrétně a vyjadřuju toho formuluji to tak je to mými silami nese ná prosba nebo tužba ale teď už moje síly na to nestačili na zvanému věta pomalu tak jsem rezignoval na vlastní síly. Jiných sil nebylo doby mně pomohl jimi kupředu v těch přírodních vědách tak jsem tím fakticky rezignoval fakticky rezignoval na veškerý pokrok přírodních vědách ale přírodní vědy se mi nepřestával líbit do těch sem byl pořád zamilován jenom že jejich oblast se mi ztrácel a neohlédlo je to pochopitelné pořád dál no čili jaký druh touhy zůstal. Zůstalo zalíbení v přírodě vědách neuskutečnitelné lidskými silami a toto zalíbení nakonec vedlo tichému klidné mu nikoliv už po dráždění mu zalíbení já jsem prostě chodil do muzea studoval jsem dál jako se zabývá někdo něčím co má rád ale už ne proto aby z toho něco měl nýbrž proto že to má rád že je mu přitom to ře jednoho dne. Na tomtéž ní stě za okolností které jsem líčil jinde a tedy já tady nemyslel neopakoval ten si poprvně v tom musel otevřel knížku která nebyla přírodovědecké ho obsah která byla doporučen jenom nadpis jedné knížky u těch šup ke kterým jsem chodil na klade byla bhagavadgíta na stole přeložil karel manipura badat píseň o boží já jsem vám říkal k tomu se neměl vůbec žádné žádné si vztahy jenom jsem se hrozně divil že mohou lidi tak věční jako jsou šuchmy kteří se hádali pro se manželství nebyli spousta jak mohou číst píseň o božství a jak to vůbec normální člověk ne neby si nejvyšším tý nepatři čí do kláštera plače i ten považoval za lidi nenormální jak to může vůbec číst co na tom mohou nacházet. Tak s pouhé zvědavosti které si přírodní věda se pouhé zvědavosti sem přibil knížku která tam od manipura byla aby se přesvědčil to je že takový lidé které je považuju za normálně lidské v tom mohou číst a já jsem si v té knížce malinká knížka osobní vliv a jak ho užívat o to asi jenom čtyřicet stránek více řešíte brouku formátu a pět to nebyl vůbec normální vaš čtyři nebo proč je pět ne až ty šest malinké ti noty co jsou na na slovíčka takový tam a prana. A šest nevázané to bylo na tudletu malinké tato krajní vidíte si tu této bylo to bílé tady v tom tak jsem to otevřeno naše se tam tu větu to je jsem vám často už vykládal že smyslem lidského života je spojit se s bohem toto říkám se jimi způsobu kráse vědomě se s ním spojit a ne stopy pod žít nebo dělat co dělat jiného třebas ty přírodní vědy to tam už nebylo na se z toho pochopil. Že bych nikdy byl v těch přírodních vědách našel uspokojení které najdu v tom že s tím bohem setkám říká a a to je ten pravý cíl který já vlastně hledám já jsem v tom poznal v tom svým minulém hledání toto hledání to takhle definoval pochopitelně ale bylo tomu tak organicky jsem přešel na tento cíl ale takovou dokonalosti že jsem přestal myslet na sebe že mě někdo zajel který si mě vzal pro sebe takže to jsem poznal co je to poprvně modlit se v duchu a v pravdě. Nepřál jsem si nic z toho co v té dítě bylo dokud si totiž člověk pro sebe něco přeje nebo pro někoho jiného tak se nemodlí v duchu a v pravdě dostane muslim jenom čista touha patřit pravdě patřit věčnému životu rozumíš když jí pro něj tak pak už se modlí za nikoho protože ten který bude tomu bohu patřit to je přesně ten který vyšel z rukou božích než byl zboříš než byl stvořen. Ten tam u něho byl tak teprve sestoupilo tohoto stvoření jsme tím člověkem který byl dříve letech no bylo stvořeno se z to momentu setká tam vystihne právě správně toho pravého ducha to je své modlitby a protože setká s tímto člověkem který byl dříve než všechno bylo stvořeno setká se taky s bohem samozřejmě ten člověk se kterým se váš v tomto momentu nemá ještě tvar nemá formu není vyjádřit ten žádným slovem žádnou formulaci ale nevadí. O to je ten zážitek čiší protože všechno co potom následovalo považuje za méně důležité pro sebe pro tu chvíli než to co právě v té chvíli zažíváš ten stav před zrozením tak si pronikl do pravého ducha modlitby neboť pravý dost modlitby je u boha já jsem síla koncentrační říká krišna to znamená já se fakticky správně modlitbě ty to z toho si buď člověče vědomí já jsem jasnost jis kri o ha tak dále a tak dále říká on na tohleto je za tím jenom na držení že ano. Ale chtěl jsem tím říci že člověk se modlí v duchu a v pravdě tehdy zase řeknu když se dá ne s touhou po bohu a nepředpisuje k bohu nic jenom že mu chce patřit takže ať vyslovuje jakoukoliv prosbu tam konkrétně formuluje tam ještě se nemodlí v duchu a v pravdě ale když není vyslyšen což je v nejlepším pořádku a zůstane mu ještě ta touha kterou před tím formuloval. Tak tady začíná ta pravá modlitba v duchu opravy tady naší tak je to touha už neformuloval ná ale je to touha a touha o to čistí že to čistý duch neomalený nějakým tvorem nějakou formou nějakým slovem je to člověk před stvořením člověk ještě nestvořený a tam je taky bůh neboť tam jednota v tom nestvořeném a proto v tomto pravém duchu modlitby se člověk s bohem setkávám tam se jako nic znamená čím je člověk zde na světě tady zase tě je formulací po všech stránkách zformoval protože se postaral tvaru po stránce myšlení po stránce vůle po stránce citů po stránce vnímání po stránce vědomí je pochování. A tak je něčím a v tomto stavu modlitby nic z této formulace nemá on je nechovám ale je tou touhou samo ano se to si to doplnit dalšího řeknu než to slovo nešení a tam musíme aby byl srozumitelný než začal tvořit musel si to schvalovat hlavě musel si říct co to bude a k čemu to bude přip se do toho pustil si vás mu to že si to von zformoval. To ještě neznamená že to mělo konkrétní podobu to byla vlastně touha po stvoření touha po tvoření jako asi člověk který by chtěl vkládat nějakou skladbě by byl nadšen nějakým motýlem a nemohl by se ho zbavit ten mocí v by nebyl na papíru eště ale k tomu hmotu by se přidával celý oře. Až by to tě s takovou jistotou hrálo v tom člověku že by nemohl ne sednout papíru ale napsat to klavíru a předvést si to aspoň zhruba o tom je třeba další disciplína vůči disciplína aby se tohleto stalo čili ten bůh který to takhle měl v hlavě promiňte že tak mluvil lidově ten ještě nezačal s tou tvůrčí disciplínou tento nechal v sobě nějakým způsobem narůstat věci narůstají tam kde není ještě forma a potom teprve se zhmotnilo potom teprve dostávají formu to mně třeba učí iniciativy a tvůrčí disciplíny mnoho lidí by skládal hudbu kdyby měli napřed tu to řemeslu za sebou věděli v jak mě na napsat a kdyby měli tu disciplínu při k tomu sednout. A překonat ty těžkosti toho tvoření protože mít to hlavně je snazší než to dát na papír a tím si vysvětlujeme protože to všechno tak nedokonale protože ten tvůrčí a pořád pokoje ten teprve vlastně začal to je tvůrčí dílo které pořád běží kupředu a my při něm také spolupracujeme prosím řekli jsme si že ideál harmonicky udělá člověka by byl být buď na poli hospodářově a nebo v jeho domě ale v každém případě na poli mu sloužit. A v domě rovně všech a sobě sloužit v tom domě až tehdy až tě k tomu vybídne ano tak to znáte si ježíše krista a teď jak prakticky na to tak především začneme na tom poli upozorňuju vás že k tomu se musí člověk výši kdykoliv aby byl služebníkem ne aby byl na poli ne ale ale byl služebníka já myslím že kdyby pán bůh poslal někoho na pole který neví co tam má dělat neví co jaký je povinnosti má služebník. Tak by udělal větší zlo než dobro a že by to byla jeho vina takže on vás nikoho nemá na poli svém pokud nejste jeho služebníky jenom svého služebníka může pustit na pole cizího tam nepustí prosím ještě jednou o to abyste neslučovali toto podobenství s podobenství on nám z ní dělnících na vinici to nejste máme zní dělníkem dočasně úkol vě k něčemu při puštěn nýbrž to trvalé poměru a o to vám jde trvalé poměru hospodáři má tedy být trvalé poměru hospodáři musíte jednat jinak než nám z dění. Který dneska vykoná úkol a zítra ho konat nebude protože tohleto je jasno že toho vyplývá že se musíte předtím než se stane se tím služebníkem nějak osvědčit a já bych začal takhle když přeložili ježíšovi minci zkoušející ho. Na jedné straně byl označen císaři a řekli mu slyší se dávat císaři dní on řekl ano ukažte mi ten peníz ukázali a byla tam podoba císařovo on řekl dávejte to je co je císařovo císaři a co je božího bohu a řekl amen vám ale to vypadalo o vyvo se ale řeknu vám že opravdu když někdo není schopen plnit své povinnosti své takzvané eště své pro sebe v tomto světě je malá naděje se osvědčí na poli hospodáře protože to je těžší plnit pro někoho povinnosti když to na ni pro sebe když i košile než kabát. Proto bych každému radil kdo bych chtěl být do bych chtěl být zaměstnán na poli hospodářově aby napřed chtěl správně vykonávat ve takzvané své povinnosti já si myslím že ti služebníci tři kteří byli hospodářem vyvolení aby hospodařil hospodařili ne někde na poli ale s hřivnami hospodářovi ne že svými ne nekonali své povinnosti ono spodek dané tak že ti už byli zkušený mi služebníky že si ze všech služebníků vybral tyhlety jako nejjistější protože oni se všichni chopili tohoto úkolu to byla velká připravenost pro služebníka božího osten připravení a já si myslím že ta přípravy měla vypadat takhle schopnosti lidské které má člověk by měl v životě spravedlivě užívat to znamená měl by žít spravedlivým životem ten si myslím dožije projev životem třebas podle svých představ to je jedno já. Ten že je dobře připraven pro to aby se stal služebníkem na poli hospodářově žít spravedlivým životem znamená veliké odříkání protože ta spravedlivost se někdy draze platí já neříkám že by měl být spravedlivý za každou cenu může někdy spravedlivosti také přední také utéci ne proto aby zachránil život ale aby. Se příliš neangažovat způsobem který by ho stal příliš mnoho sil tak že by potom neměl dostatek silná ostatní věci kromě té své povinnosti a taky právo se radovat toho života ne nejenom plnit nějaké povinnosti nic spravedlivým životem neznamená že neradostný životem já bych opravdu radil aby se člověk snažil žít panen spravedlivým ale radostným vo ten to už je trošku moc to nemůžu obecně radit to že si řekli jde to radost sebrat a mohla že byste zírali způsobem nepatřičný to a kdybyste měli devět spravedlivosti tak by patrně tomu tak nebylo a jestliže vy můžete o sobě říci. Já jsem proto abych jednal správně tak jste připraveni se dostat na pole hospodářovo a pracovat na poli hospodářově začít pracovat na pro hospodáře to ani nepoznáte že se ze jste začli to nevíte teď jsem začal pracovat na poli hospodářově to je to co ježíš kristus ukázal při posledním soudu že ti kdo pro něho pro boha něco udělali ani nevěděli že pro něho něco udělali protože to dělali pro bližního a udělali to nezainteresovaně. Čili když už potom vopravdu se te být na poli hospodářově tak stačí abyste k té tomu spravedlivému do dali nezainteresovanost to znamená být už po ní bez ohledu na sebe já dneska říkám že v tom okamžiku kdy se začal litovat třebas pro stáří nebo nebo že mě někdo příliš mnoho nakládat práce jak se začnou litovat tak de lépe a tom světě nebudu lítost nad sebou je ta forma starosti ve které člověk starost vůbec nepoznává ale je jednou z nejvíc zdržující ch ta mně nedovoluje vít na poli hospodářově nesmím se nikdo litovat ne abych sebe zničil ale abych sebe nepotřeboval vy to a to je důležité aby se to fakticky nelitoval neboť ten kdo ví je na pole hospodařil tam musí být za každého počasí za všech okolností ne jednou tam přijít a podruhé tam lepší. A to je třeba aby se nelitoval aby mu šlo o věc každému komu jde o věc třebaže to s bohem nemá nic společného je připravený o o dobro vě spravedlivou samo sebou nebo a správnou i matematicky správnou tak komu jde o věc ten je vopravdu připraven jim syčením který může pracovat od rány na hospodářově poli už tam pracuje tak bych takový může jako říkal co si ocitne jednou si vzpomněli bohu už dávno k němu jdeš kdy mě říkal já bych taky toužil po cestou že ukažte jak se de k tomu boha říkal aby se podíval na jeho život tak by si to vysvětlit by zjistil že tohleto dělá říkal už si tam dávno asi dál než já a neví že de bohu. A ne nedal na bych protože mít pána boha v ústech nebo na mysli to není to hlavní ten kdo má správně sloužit na poli ten nemusí celý den na boha vůbec pomyslet nemusí se štípat a říkat si já to dělám pro hospodáře nýbrž on to musí dělat těchletěch o kterém jsem já tady mluvil a to je práce na poli hospodářově jestli to dělá formuluje ráno prosím já jsem to kdysi odbyl tímto způsobem ale jistě si si mezi tím zjistil že ono to nejde někdy to jde někdy to nejde ale většinou to nejde zapomenete ale jednat správně spravedlivě. A že za ne ty ta interes van to de vždycky tomu je třeba jenom určitá míra sebezáporu to znamená stylizace života člověk já jsem vám podal směr kterým za sešit který mě předurčuje k tomu abych byl opravdu byl fakticky byl apolona jestliže teď stojí eště o víc abych byl v domě toho podáte tak především nesmím od něho nic víc jinak se do toho domu nikdy nedostal. Jestliže si se dostat do hospodářova domu tak musím k tomu všemu co jsem dělal že sem byl spravedlivost al přidat už vědomě že je to pro něho a nebo aspoň pro bližního abych viděl všude tu živou nutnost sloužit a pak se mi nemůže stát že až se pášou to znamená že už se nebudu cítit ve službě na poli nýbrž když vyčlením ve svém dnu sváteční ch víry od které budu chtít abych měl v klidu být jenom s bohem. Tak pak nebudu nikdy vyhozen a jestliže důstojný se budu chovat a budu převeden nebudu tam jako pracovník na poli nýbrž jako někdo kdo si svého hospodáře vážím s úctou pudů li přistupovat k tomuto okamžiku třebas jenom okamžiku a ten okamžik může být během dne musíme až na konci s tím li že to bude během dne ke cítím být nutkání k tomu abych s úctou přistoupil k bohu mohu vám slíbit rukou dál že vás ten hospodář nejenom nechá sebe obsluhovali on to nepotřebuje aby z toho slova vy to potřeboval abyste toho slovo veli ale že vás vybídne abyste s ním aspoň vypili kam to znamená budete pociťovat milost tohoto okamžiku velikost tohoto ticha toto úcty životě taková úcta a vděčnost za to že s tím pro někoho směli dělat kdo je dobrý to je myslím nutná věc kterou bychom neměli ta nedával. To vše já jsem vám řekl mezi řádky nebylo by dycky správné čekat až na noc když se půdu klanit hospodáři nýbrž kdykoliv s tím potřebu cho ctít aby ho uctíval třebas okamžik ale zrovna tak pořádně jak jsem před tím pracoval tak opravdu že moje úcta k němu není opravdová nesetkám se s ním o moje úcta spočívá pokorný uznání že jsem za každý okolnost i když pracuji i když odpočívá jeho služebníkem jestliže nechávám vždycky až na poslední okamžik dne. To abych se mu poklonili tak to je asi s bohem už těm mám dost to se z posledních sil mele já toto nedoporučuju venku to říká no co ale já opravdu nejsem pro to kdyby to bylo ráno tak ano ale na noc prosím do se takový čiperný tak ano ale já takový čiperný sem na noc já si myslím že to úcta tu poslední ka ku síly co ještě zbyla hodit pod nohami dobrou no a spád samozřejmě že je v pořádku se mu na noc odevzdat ale to není ak úcty co je a samozřejmosti ten a ty se musí dělat pravým založeným ústy váží cho si člověka toho je tomu se ustu vrací a já myslím že za den je tisíce příležitostí kde člověk je jat buď velikostí boží. Jeho krásou jeho stvoření nebo jeho milostí a nebo nedostatkem této milosti kde mi dává příležitost abych se osvědčil to je báječná příležitost úctu tady mám možnost se osvědčit děkuji tě pane bože tam se do toho to je projev úcty to není tak sponou vydáváme žito prosím vás nejde v tom nějakou formu to musí být přirozená záležitost která vyplývá třebas z každé situace tak my se divíme proč se nestát s bohem. To byste jednoduše říci proto že toto co žijeme k čím žijeme a co si uvědomujeme nám představuje příliš velkou jistotu kdy mě to neposkytoval tuto představu o jistot tak bych se toho tak nedržel ale jestliže by to bylo pro mě jednou velice nejistě v tom momentu byto ještě zase nebylo všechno to musí plnit. Ale byl bych velice blízko musel bych se potom z té nejistoty a to byli a obyčejně až ta roce úplně ptáky jako to bylo u mě vrhnout do něčeho čemu jenom věřím co ještě větší nejistotu se potom ukáže být samozřejmě velkou jistotou opravdu tudleta formulace že toto je příliš jisté a proto je toho nespouštět to je asi nejlepší odpověď proč tady bůh se mnou nekomu nekomunikujeme například dejme tomu to zobrazit na tom soto bylo pro nás prošel že dokud on tam má zařízeno jedno místnost tak v tom starém domě který je připraven ke zapotřebí tak má v tom větnou jediném vítě místo. A ta jistota že je to zařízené že se tam dá bydlet uši sebe z vody ale s který kou nastav vidět je důležité stav vidět to je určitá ist a o jiné zatím nevíme že protože ten víta sice vede do horší chození h patra jsem ho nikdy nepoužil se stal mi mocným o něj to se musím odhodlat použít něco co je mimo té mé zařízené domácnosti. Jestliže si myslí že jenom když my si na propasti a tím se zajedno ruku aby že se nese vteřin to se neudržím a letí a bude po mě tak jsem ochoten říct opravdově pane bože s ti odevzdávám tak to se mi že to jediný moment jestliže zaveden například takové soustředění na boha kde se mu odevzdáš tak se ocitneš z už té propasti a už se odevzdáš pa už si u něho protože se s odevzdal tou svou modlitbou ta modlitba tě nestavte si ji věřil že je to prostředek který těch bohu nese. A tedy já jsem ho asi tomu nevěřil že jsem to věděl že to neví to je ten rozdíl ona si víra nestačí asi se o tom prostředku musí vědět že je schopen se tam vodnest sem to věděl a bylo mi z toho ou skočili tam fakticky nese měl opačný těžkosti sem se musel bránit té opačná těžkost nemáš jak že jsem se bránil prosím jsem včera dotázán co dělám před spánkem a proč to dělám řekl jsem že před spánkem se snažím dělat pokud možno nejméně potože dost ostudu se udělal přes den a tak se snažím přejít do stavu nicnedělání abych tento stav u spíš tento přechod musíš tak si počínám takhle že to co pro nesu. Považuju za zakončení dne a za úvod do druhu stavu ve kterém se nic neformuluje a to je spánek meze snu přes den totiž všecko nějakým způsobem formuluje me v tom nejširším slova smyslu krok té formulace mého chtění kupředu třebas po dozadu nebo někam dojít slovo všechno každý pohyb jedění vytí to je formulace toho konkrétního pozemského života to zformoval pozemský život není to život jako takový nýbrž život už s hormony mou individualitou mou osobností mými potřebami mými sklony a mými odpor tak. A tomuto jsem si měl přes den počínat trojím způsobem měli být ten den harmonické neměly vypočtou toho plánu vrcholného nebo smyslů volního života že od boha lidu a k bohu se vrací a proto tento den zakončili pouhým. Pro nesení ovšem jenom pro necením ale řek bych spojeným s pochopením toho co to znamená slov tří ve jménu otce syna a svatého proč je u otce protože přes den jsem měl pokračovat v trčím díle božím neboť on pořád tvoří a jestliže já se rozhodnu s ním v tomto tvůrčím činu nepokračoval tak se. Chci vyprosit z jeho tvůrčího díla mu nechat tři si se cítit při nebýt jeho toho otce to je chyba čili já jsem měl soustavně přes den pokračovat pučí činnosti boží tím že sám jako od let boží všemohoucnosti něco dělám samosebou pomíjejícího do časného malého tím že myslím tím že cítím smyslově nam rozm a tak dále to všechno je jasné zároveň s tím ne vedle toho nebo kromě toho nebo za tím bych měl plnit lidsky. Jak dokážu přes ten den úlohu spasitelské neboť on je bůh trojjediný zároveň působí ve stvoření jako spasitel kdybych já se totiž odevzdal jenom tvůrčí činnosti boží tak bych dotor do stvořeného odcházel z otcova domu ale já zároveň musím do toho otcova domu se ten den vracet já musím pevně být zakotven ve stvořeném a to je způsob odcházejí a já zároveň musím mít namířeno do otcova domu té ten druhý směr po mně dovoluje něco čemu ty říkáš dynamické harmonie a bez ní to v životě nejde najednou zjišťuju že mám potíže když to takhle nedělám že že mě že mě nikdo hází klacky pod nohy a jsem to já který to dělá a zdánlivě to někdo kdo mě třebas nadává do mě třebas pátý to jsem já když mě někdo mlátím to sem já když mně někdo pochybuje pořád se s tím vinen já oboje ne harmonické já bych se o bez toho obejít ale bez toho je těžko se obejít. No plnímli třetí funkci boží jak sice dovedu a to je funkci poznávací to je funkce na nejvyšší úroveň ducha svatý na nejvyšší úrovni nestane fuska ho na mé úrovni samo sebou lidské poznávání které může být co chvíli povýšen nějakým způsobem působením božím toto všechno se mohl aktivně přez provádět nic z toho nebudu aktivně v noci provádět a proto lesu na kříž přátelé v té chvíli proto přišiju že kříže mi symbolem toho že ten kdo na něj vleze není už na zemi nechodí aby něco uskutečnil nejí aby se najedl. Nemluví aby promluvil kdysi mezi nebem a zemí není na zemi není ještě na nebi ale je připraven jít nahoru a proto stoupá na kříž proto se dotýkám kříže jsem si vědom toho co on znamená pro mě nebo že no si nebudu moci promluvit buduli tvrdě spát nebudu moci udělat ani jeden krok ale bylo by chyba abych nebyl proto dokonaleji když nebudu dokonaleji spojen s tím bohem otcem synem duchem svatým. Čili to je asi to co dělám je to velice jednoduché protože já tak se o tom nepřemýšlím jak si toho vědom neboť tato formulace kterou začíná si být toho vědom tato formulace sama by to vědomí rušila tam musí jenom uvést toto uvědomění se které musí být beze slov a bez formulací a tak jsem schopen usnout bez ta bez moh. Prosím tady další dotaz jestli to kristovo vezmi svůj kříž a následuj mě za hrnu je také to vyleze na kříž pochopitelně to otázka která se netýká snu a stavu před spánkem ne ká se běžného denního života protože já když spím tak opravdu jsem přikovat někde v tom beze snu to tě odpočívá chci odpočívat na kříži nikde jinde se týče běžného dne. Jestli také ta moje činnost se má v podobat jeden na kříži na kříž tedy vzdáleně se má podoba ale bude se podobat dycky velice vzdáleně tomu protože záleží na úrovni na které se v lehce už na kříž prorazím dovedu jenom bez pánu protože tam se dokonale beze nosti připoután jinak když když se o to snažil jste zen tak svý žá co chvíli a to není být na kříži jestliže on ježíš kristus říká vezmi svůj kříž tak neříká les syna kříž brž vezmi ho jo to je rozdíl určitý to bychom měli dokázat kdyby to nebylo dokazovat kdyby se to nedovedla tak by to ježíš neměl radit ale let si na kříž to nedokážeme ano. Jsem ji den v kalech o přirozenosti lásky my jsme si po těch šest dnů předešlých opakovali všechno to co se týká stupňů cesty snažili jsme se při lišit k tomu abychom pochopili kde jsme na kterém stupni pomohli jsme si třebas historii židovského národa historii samotného života ježíše krista výkladem jedno tých fází jeho života a bylo to dobré po té stránce pokud jsme si mohli vůbec nějak zprostředkovat myšlenku že tady jsme na tu máme jít chyběla tomu ještě jedna věc a to. Vědět uvědomovat si že a ne naší vinou jsme zvířata že celý vývoj vesmíru za kterým my nemůžeme dospěl tak daleko že my máme k dispozici zvíře kterému říkáme člověk a toto zvíře má k dispozici a rozum smysly smysly chabější než zvířata rozum mocnější než zvířata a nad to toto zvíře může také zle tnout nemysli letadlem ale k bohu kdežto jiná zvířata toto nemohou když jsem si tohoto všeho vědom. Tak vím co je nynější stav zvířete v čem spočívá nynější přítomnosti je to zvíře před zlem k bohu kdežto ostatní zvířata nelidská ještě k tomu v tom okamžiku mají daleko čili mámli zvíře se všemi zvířecími sklony neměl bych se za to stydět neměl bych to považovat za hříšné jako to dělá křesťanství nýbrž za přirozené jestliže oni mají to za hříšné tak velice křivdí celému tvůrčímu aktu božímu který až jsem dospěl že nás oděl tak skvělými přítel hříšným jak tomu říkají tělem zvířecím. Je zcela přirozené že to zvíře bude tíhu k tomu co ostatní vrata a na nás jenom je abychom jeho cestu po opravili že pomocí tohoto tí nutí zvířecího ne pomocí něčeho jiného ze ne k bohu kdyby cokoliv z tohoto zvířecího pominulo tak by se provinil proti svému stavu neboť musíme mít za to že tady je všechno připraveno tak jak to tu je k tomu vzletu a že když něco pomineme z toho. Tak ne vzlet nem vůbec když něco nevezmeme sebou na tu palubu tak ono je to temně svázáno s tou rakouské bytosti která má od letět tomu bohu a ta reakce při vázána tím co jsem tady na té zemi nechal tak to můžu přirovnat čili já nelezte není jako odhodím pár ci hl zbav aby se moh uvolnit to ne to není karmické záležitost musím do té kain vzít celého člověka do té kain svého bytí. A jak tam něco chybí tak je to někde jinde a odtamtud to se mnou komunikuješ není to v té aby některá letí do toho k tomu bohu berte tohleto prosím vás na vědomí že jenom celý člověk toto si kolikrát říkali může k bohu odejít když jsme si neuvědomoval že nám tak jasně že to je člověk se svými slabosti přednostmi s celým s tím arzenál který má od boha vypůjčit v tom stvořeném a teď ještě něco z hlediska věku toho člověka jestliže člověk se narodí nemá ještě od boha všechno. Co má za dva měsíce třebas po narození co má za rok od po narození co má v dospělosti a teprve v dospělosti má člověk všechno co potřebuje ke vzletu nedospělý člověk nemůže se tou protože něco ještě nemá tuto mo letu nějaká látka musí být a tu bohužel se říká vlivem třebas nějakých minulých vtěleních vo není připraven ne on tento život ne nedošel do stavu dospělosti bohužel a jemu třebas osmdesát let a ještě není dospělý se může samozřejmě taky stačí osmdesáti letech už není zase dospělý to také. A proto by si měl člověk dal pozor aby v té zralé dospělosti odešel tehdy tomu bohu v eště všechno má pohromadě všech pět svých smyslů a tak dále a nečekal až se to zase šlo bude rozlišovat protože jak jsem si teďka řekli ve zkratce všechno se to skládá postupně a všechno se to postupně rozkládá a mezi těmito dvěma vkladem a rozeným kdy těmi to demě období mi je možno bohu vstoupit jindy ne ano mám námitku velice dobrou že to přirovnání o tom ote vracet nebeskýho neklape po té stránce. Že byste považovali a já myslím že všichni právem za důležité aby to všechno lampách kterým nejsem mluvil bylo na té základně ale už nebylo v té jaké tě neboť to co zle ne k bohu to co se s bohem může spojit její mně to věčné a nikoliv to časný nic stvořeného se z nestvořeným ve setká nýbrž co je za tím stvořeným se s tím nestvořeným může setkat moc má možnost a vlastně se setkal protože nestvořené ale teď jsem to právě prozradil vlastně už skal to nestvořené ve mně už se setkal nemá se s tím se kát je s ním není není dvou jednota. Jedno ta o kterém nevím sice ale je jedna jednota a teď je otázka mám tam do té kain všechno mít a nebo tam nemám vyčetl samozřejmě i když tam vezmu všecko jak se jak jsem teďka předtím tak je to jenom přirovnání že se od toho chtít ale přestože se vám to zdá být nesprávné tak já pro svůj výklad který teď mluvila potřebuju abych tam všechno vzalo jí to potřebuju promiňte mi a já vám to potom zdůraznit zvuku odůvodnění ale považujte to co říkáte že tam místo nesmí vykopal také za správný výklad nový tak dobří ale nemějte nikdo z já tam teďka potřebuju mít všecko no tak je tam bude ještě něco překládat. A protože se mě může stát že ne vzletu protože nejsem dospělý tak musím mít i tu dospělost ti tu zralost pro všeho horama čeho tam svý do zralé čili první stránka věci která by se měla splnili byla ta se dospělý a to bude první kapitola v tomhletom povídání jak se stát dospělým to znamená připravený proto abych mohl zle tnout ano. Prosím vás než se do toho pustím tak se chvilinku o tom okolím to je když jsme tedy tu definici tam zapsal doufám že se tam zapsal tak bych mohl o tom říct že se to netýká pojmu lidského o dospělosti ani o zralosti v tom statické slova smyslu nýbrž že je to pojem který si potřebujeme dál vysvětlit že stát se dospělým pro vědomé spojení do spět tedy k domem spojení s bohem se může pro určité určitý důvodů které si budeme ještě potom jmenovat se může jenom v určitém okamžiku. A nebude to nikdy aspoň na poprvé po nebude nikdy ten nejvyšší stupeň dospělost nýbrž bude to jenom takový stupeň dospět si při kterém už si boha my uvědomovat to to už je dost vysoký stav dospělosti jestliže třebas židovský národ si myslel když takový dlouhým odříkání ti letý si vyjdu pane země spasitele že tatam že je národem vyvoleným a tak mu to taky bylo proroky říkán že jsou vyvolení tak si myslel že to je definitivě definitivně vyvolený ale tato dospělost která u nich způsobovala že že z jeho jich nadal mesiáš což byla veliká míra dospělosti nestačí na k tomu aby ho unesli vůbec aby se smířil s tím co znamená. Mít mezi sebou mesiáše tohleto už nám dělalo v kalech roku sedmdesát tři veliké potíže mít mezi sebou mesiáše vy ste ho mnozí už mezi sebou měli a i z toho promarnili protože jste nevěděli jak jak na to tam jste byli chvilinku dospělý pro ten stav mít v sobě mesiáše ale vypadli jste odtamtud protože ta zralost jak se tomu říká nebo dospělost jak to dítě tak já najednou přestala to jednou ten přestali být dospělý. Protože jste přestali plnit podmínky dospělosti podmínky dospělosti se musí pro každý stupeň plnit soustavně anebo jinak řečeno pokud se plní také člověk dospělý pro ten stupeň jakmile se neplní tak o ten stupeň spol není viztež třebas takového vynášet který byl napřed dospělým aby se stal žákem přišlým a pak jim přestal být protože ježíše zradil postupně se k tomu nějak dopracoval odporem vůči němu takže to nešlo tak najednou odpadal pomalinku z té dospělosti a ti učedníci páně kteří byli dospělí proto aby se stali jeho učedníky abyste vědomě vy vědomě chodili ježíšova dokonce dělali zázraky když se ukázaly být nedospělém pro vyšší stupeň dospělosti to znamená pro bližší uší kontakt s bohem který nastává teprve když člověk není veden osobně nýbrž neosobně a proto nebyli připraveni kromě svatého jana a proto jsem si tam končila jejich vyvolenost dospělosti. Toto vydalo dospělosti není tedy nižším definitivní a končí v tom okamžiku kdy přestanou se plnit podmínky za kterých jsme dozráli dozráli k této dospělosti ano aby se to dalo říct aby tomu zrání také bylo e e zralosti dozrávání to bych nerad jako trvale spojoval protože když něco zralé tak je zralé ne od zdát to nemůže co tady ta dospělost od z lát může že ano to je to je ta bída při tom že já ten pojem musím všestranně definovat totiž nějak komentovat aby mu bylo rozumět jak se mu rozumět má. Tak to byla zatím definice která měla kterou se to mělo končit a teď bych ještě chtěl rád žít jak se k té dospělosti aspoň prvního stupně jestli člověk se stane buď učedníkem páně anebo aspoň ho v sobě narodí jak se k tomu dostane pochopitelně já myslím že rozumíte a že to nebudu muset znovu vykládat dlouze a zkáze to řeknu za jaké podmínky existují pro učení sví jaké podmínky existují po narození ježíše jaké podmínky existují jaké se musí splnit abych se nenastala zaslíbené země že mám mluvit o těch fázích zralosti na různých stupních jak jsem je nebo té potom už dospělosti jak jsem je předvedl ve sladkém jhu a v nich spisech tak by řekl ve zkratce tohleto. Ten symbol odchodu z města ur do země zaslíbené jakému rozhodnutí a jednání lidskému to odpovídá že člověk nepo myslí na to že by se s bohem nějak spojit to o tom ještě vůbec nejde ale po myslí na to jak by se na tom světě měl dobře lépe než dosud čili rozhodnutí čistokrevně sobecké které má za následek že on opustí. To co považuje za horší a vy mě nu je to za to co považuje za lepší přičemž při tom opuštění toho co považuje za horší a pochodu do toho co že za lepší zastává přitom mezera čili k tomu nějaká odvaha aby odešel z toho co měl k tomu co eště nemá neboť vždycky to co má mít. Může býti držena za nových podmínek které neplatil proto co dosud měl to co měl v městě ur k tomu aby to měl nepotřeboval plnit podmínky které musím plnit zaslíbené zemi tam musel jak se říká se říká sekat dobrotu musel poslouchat hospodina aby. Byla naděje to asi bez a my se bude mít líp než tam v městě ur ano a co tím chci říct že na všech těch stupních kterými člověk dozrává do určitého nového rozhodnutí realizace rozhodnutí a stavu tak naše těch stupních je třeba něčeho se znovu zříci a něco znovu začít obojí zříct mám musím mít čeho se zříct musí to pro mě mít nějakou hodnotu a musím to zaměnit za něco lepšího. A musím za to něco zaplatit takže po celé této cestě dlouhé platí taková zásada něco za něco je to ještě cesta velice nízká a celá celé to období které budeme se dva do daleko bude poznamenáno tímto všech tažení a židovský národ pověstný představený na to to oni nemohou další stupeň jako známo narození v betlémě já pomíjím ten stupeň toho odříkání že že jsem tak naznačil to stylizaci to stačí před té neska se tak obecný zkratce aby se člověk mohl nadát toho že se v něm narodí ježíš kristus musí rezignovat musí rezignovat na schopnosti lidské které by to mohli způsobit. Totiž oni musí přisluhovat dokonce zvířecí schopnosti při sluhou nakonec i ta zvířata za říkají toho ježíška jestli on ale sami o sobě způsobují narození ježíše krista to o sobě já se je náruče mít k tomu musíme poskytnout podmínky aby se to mohlo stát lidského hlediska toho je mnoho co musíme udělat aby se mohlo narodit dítě boží to co je tam napsáno nebudu opakovat to je celý pak. Aby se člověk mohl stát učedníkem páně k tomu už je zapotřebí abyste schopnosti dal do služeb ježíšových do služeb svého osobního vedení protože vznešená stránka dospělosti protože normálně ty schopnosti až do té doby sloužili člověku a jeho okolí celou byl oddán ale od té chvíle musí sloužit bohu nebyli by schopni bývali zůstat služebníky nebo učedníky ježíšovými kdyby byli zůstali u toho rozhodnutí které stačilo aby nastoupili učení oni nastoupili učednictví že chtěli pro sebe spásu ještě uniknout konce světa. Ale jakmile nastoupili už to nestačilo už museli přidat nové podmínky splnit nové podmínky zralosti aby vydrželi v tom učednictví a to bylo to co hledali pro sebe okamžitě jiným věnovat že on je okamžitě poslal dělat zázraky kázat křtít a tak dále ne si všímat u sebe někde na lůžku nebo sedět nebo já nevím jaké jogické pozici a v jakém rozjímání sám sebe vůbec tohotěch nechce on chtěl aby ihned li to propagovat ale činy ne hubou a tohleto. Je podmínka že pokud jí plnil tak byli učedníky čili i tady se ukazuje že ta dospělost není definitivou nebo ti ztratil postupně postupně bulíky na neříkám najednou to radou ztratil třeba jidáš všichni až na jana tuhletu dospělost pro vyšší stupeň neměli neměli ne nabyli jí když ježíš kristus vystoupil výš než byli než kam je do pravil než kam měl doprava a může za ním nemohli pro tu chvíli. A já jsem je jenom naznačil tu di na milost té dospělosti je to mě stačí nebudu se dá všeho všímat toho sladkého jha když se tam všechno vyčteme ale myslím že tím je ta dospělost v duchovním sva smyslu nebo to stát se dospělým dost dobře definováno a že víte že to je jedna lidská záležitost a že do ní je třeba novými podmínkami vždy znovu a znovu vstupovat a vydržet v ní plněním těch podmínek těch nových podmínek vyšších podmínek řek bych zpod ne náročnějšího a jakmile je plním tak tam nejsem čili není nějaká definitivě vyvolenosti. Abych dokázal lability toho stavu dospělosti nebo přechod nosti toho stavu tak chci říci tohleto dospělost na jak kterémkoliv stupni jak jsem říkal že dotažena ovšem ne to dospělo to je a mám na mysli být dospělým poznání boha to ne ale dítě je svým způsobem dospělým toho stavu v tom stavu ve kterém se ocitlo že při přestane křičet po narození a spokojí se že je v tom novém stavu vědomí které se vyčleněno z toho věčného a trpně spí třeba jakmile začne zase plakat tak ta rovnováha je porušena. A znovu se dítě snaží přirozeným způsobem tu rovnováhu nabýt tak se mu dá napít ne a on ho ji zase na bude čím je člověk mladší bych tak řekl tím častěji potřebuje pít tím častěji potřebuje doplňovat rezervy které nemá nebo je té má slabé takže vy tvrdíte kdybych se ustavičně věcmi nezabral tak by ve mně s chali upadli nebo by vůbec nebyly když se o těch věcech bavíme spolu mluvím o tom mezi tvém tak je to v nás živé provedeme li se rychle to to je znakem toho že rezervy tou malé a nebo že je nedovedete z vlastní zdrojů dostat. On nebo obojí do sama dy mohl byste mít ještě jednu námitku a tak bys měl a takto no tak a jak k tomu třeba také fyzické dospělosti o tom jsme často mluvili teďka mluvím o fyzické dospělosti té vlažnost milost kterou znáte ano a já jsem říkal že to fyzické dospělosti je také zapotřebí tím se ale neřekl že když se dosáhne fyzické dospělosti že se dostane taky spojení s bohem to roznesli městech smrti jednou potřeb aby se mohlo dos pěti také duchovně ale je nedosa o sobě nedostačuje. Tak to získá dospělost co to vlastně je definováno takhle duchovně proč je tak důležitá také taky tam třeba říct protože jak vám je třeba k vám je známo té sekreci která funguje v člověku vnitřní polovině a poloviční a vše jaké jaká ještě může existovat chce různé věci mění fungujou vlády malého dítěte kterou se fungujou dospěli ho člověka. Nebo fungujou funguje nějaká sekrece chlapce která už u téhož chlapce v dospělém věku nefunguje a u ženy je ještě funguje já tady nebudu dál přesně definovat lékař více to je a ostatní to nepotřebujou vědět ne ale teprve v dospělém věku zisk dospělém věku fungují tyto žaláři tak že představují řek bych takovou fyziologický ciziny správnou základnu pro to aby se mohl člověk odlit od ní dál je už teďka z tohoto jasno že žena je přeci jenom něčím jiným než ten muž i v té v tom stavu fyzické dospělosti prosím vás byl bych rád kdyby se to to nepsali ale já já vám to řeknu že na tváře na vnitřně tak aby více náležel a této zemi. Ona má daleko solidně ší pozemskou základnu než má muž ten žije více ve větru a kdežto co prosím než to žena kdyby neměla ten solidní základ pozemský tak by bylo ohrožen po tom politické na ni totiž především závislý výchova těch a to dítě také to cítí nebo těsně spojeno dlouho do dospělého věku páskou na daleko solidněji než s tím mužem svým otcem takže musíme ženě tyto věci vykládat jako člověku který se vám třebas může zdá být velice pojetím. Ale ve skutečnosti je to tvor nechci ví přízemní ale tvor daleko realitě ji myslícím než muž já si myslím že kdyby ženy vládli politik větou takže by ho pravdu války nebyli už dávno že protože my nemyslíme realitě když dovolíme války to není nenávist správný ale totéž platí na cestě duchovní oni ráně myslí jim je ježíš kristus mylném ženichem. Toto já nemohu se svaté terezie přímo tak je to tam přímo řekl prosím ale pro ně to pro ni to byla realita ze které vycházel a protože většinou ženy tyto zkušenosti psali a voni ch zvěstovali světu tak my dneska mluvíme o duchovní svatbě my dneska mluvíme o ježíši kristu jako o svém ženich své duše a podobně prostě pohlavně myslíme a pohnut je součást dualismu ze kterého se přeci máme vymanit. Takže žena má kdybych tak to setnul snazší pozici těch prvních fázích sestupu nesmírně těžkou pozici na tom konci neboť tam je blízko té základny to začátku má se otco opřít a tam na tom konci výši být to tak abstraktně toho myšlení může a takže se těšil stávají k tomu neosobnímu vedení to je neodpovídá nebýt tam by doma řekl bych to ještě snad jinak že většina velkých opravdu velkých mystiků byli mužové. Eckhart je takovým vzorem ale mnozí jiní než to ty ženy rozdílem svatý terezie z avili to se těžko dosahovali těch abstraktní výšek protože se jim dostávalo na jedné straně hodně síly k tomu aby realizoval vzestup sebe samé se ve samých od země li koš na zemi pevně stáli ale těžko se jim realizovalo vrazil pohyb toho člověka od země už odpoutanost byla tu taková svatá terezie z avily. Která tento pohyb oblastech kde už se člověk nedotýká země na radila velikou mírou poznání o kterém které ještě pojala osobně a jak si řekl bych provedl na stavbu kterou normálně žena neprovádím v jejím životě se stalo něco čeho jsme nebyli svědkem životě jiných světit které nepřešli přestože to fázi že ona se setkala s ježíšem kristem. A ten jí řekl to byl ještě osobní vedení to byla transformace do slov jejího vnitřního vedení které nebylo slovní pochopitelně to byla to bylo jí přetlumočení osobní ale bylo to je její poznání a to si na tom velice cenný a ten ježíš jich řekl podívej se ty nemůžeš vnitřně umřít pro to a to je ta poslední fáze do které tak těžko se dostávali ženy protože to dělá si mi vlastními silami to jsou ty síly které ze začátku tu tu ženu velice podporoval na cestě protože ona všechno vlastní silami musí u toho dítěte udělat ona musí se o ně vlastní silami starat ona tímto způsobem pokračuje pořád dál ať je to cesta duchovní nebo teče tě protože my sme za zlé ale musí od vlastní přil umět odstoupit na určitém místě to je u může daleko snazší protože on se opírá spíše o poznatky jiných. O vlastní sounáležitost tím co pěstuje na to je obor ne a opírá se bezhlavě o poznatky v tom vědním oboru spolehnu se na něj jako by to bylo jeho vlastní by to měl o vlastní majetek ztotožní cením při vlastnictví a tak dále ale už se ve do kdežto taženo se pořád s nedá svým vlastními prostředky a teď to najednou dál nejde to je starý vidíte ten jemňounký rozdíl který potom hraje tak velkou roli na tomto stupni a ona ta svatby a poučení kristus ti tady dávám k dispozici svoje utrpení na kříži toto moje utrpení na kříži je teďka tady objektivní s tím se nech. Ukřižovat a ze svými silami mou silou sebe přil mou realizací se nech křižovat ona to udělala a umřela vnitřně a na starat ta poslední fáze kterou poměrně snáze dosahovali mužové třebas dejme tomu kdybychom to srovnali osmnáct let tápání svatý terezie představují dva roky tápání téhož tápání u svatýho tak tečka a takže takovým poměru to asi je víte to neznamená že by to nemohla tažen dosahnout ale osmnáct let ku dvou to je tak asi takový poměr který tak slušně vyjadřuje u poctivé ho pracovník jak je to těžké tam a těch vyšších stupních protože. A teď jsme si ovšem než den nazvali přirozenost lásky a už konečně po té definici můžeme k tomu přistoupit proč je láska přirozená ta láska přirozená na úrovni zvířete je v tom smyslu přirozená že zvíře ke svému druhu tíhne myslím zvířecím tvoru ne partnerovi druh určitého zvířete se má vzájemně rád do určitý mají dostanou ryba požírá třebas svoje ji kri taky že v těch je a eště nevidí svůj druh. Příklad ale ne požírá třebas jedna ba bu druhou téhož druhu nýbrž tykal nešika na požírá nýbrž jinou rybičku jiného druhu ano a tak dále čili tam na úrovni zvířecí ta láska je poznamenán pravidlem zákonem zákonitostí kterou bychom nazvali oko za oko zub za zub to znamená ten miluje kdo je milován ten nemiluje kdo není milován z toho z tohoto dostačoval z tohoto pouhého zvířecího pojetí lásky to je nesmírně těžká vychovatelská úloha a bude třeba se do tohoto pustit už u malého dítěte. Aby neza nešel aspoň na toho kdo ho nemá rád aby se mu nectil protože jestliže tohleto by nedokázal tak by byl pořád na úrovni zvířecí a nikdy by v této oblasti nemohl dospět tam kde z lásky se dá vejít bohu do takhle myslí tak o nedospěl není dospělým oblasti lásky dospělým oblasti lásky někdo dovede odpouštět nám naše viny jakož i my odpouštíme našim viníkům to musí umět tohleto. Jinak nejenom se má právo modlit otčenáš to je to fázi ale nemá opravdu nejmenší naději se s tím povědomí spojit a potom ještě je třeba aby do milovat člověka ne pro jeho přednosti ale takového jaký je toto se dá všechno ještě výchově udělat a to je už ta úroveň lidské přirozenosti která se dá dosáhnout bez něčeho nařízeno tomu říká křesťanství protože je to člověk tak si zasluhuje lidské lásky m milovat ho proto jeho lidství toto začlo někde. Tam už začátku červené kříže to to mě dálku funkce ona čele že to tam dávám že voni poprvně prosadili aby byl nepřítel ošetřován a to to chtěl ježíš kristus na křesťanské lásce a to ukazoval jako pravým vzor čestné a s ky bez ohledu na boha a tam ani slovo když se mluví o samaritána který se ho nepřítele ošetřil ten vo tom ani nevěděl že o třeba to že byl bez bez vědomí a ještě tam nechal peníze aby to stačilo do té doby než von se vrátí aby ten ho stisku nebo do tam byl mu dal všechno co potřebujete mít zranění byl zraněn ten nemocný ne tím kdo ho ošetřoval ne liší kým to mu nemělo nic být ale byl to člověk. Byl to tvor který měl v ve výjimku cestu k bohu a nemohl být tedy ponechán v takovém stavu jako zvíře víte promiňte mně trošičku tři tady nějak straně člověku toto měli ježíši strašně za zlé hlavně indové že rozlišuje mezi člověkem a mezi zvířetem že byl schopen jist beránka naopak nařizoval kam mají na toho beránka že si s nimi je eště po zřízení ryby aby jim dokázal že je že hmotný ne zrovna si vybral ryby maso a tak dále to indové tedy nemohou ježíši odpustit a neví proč je to a ono je to jedině proto že on si byl vědom úkolu člověka. A úkolu zvířat úkol člověka jiný než úkol zvířat nechci že zvířata jsou tady proto abychom je zabíjeli to ne lidi kteří který dávám z to otázku říkají husa je tady proto aby člověk snědl pro to ne tak jsem se daleko tak by to pochopí nedržte dostal ale pusta je tady pro ten suž husí život prosím u boha a ne pro bych ji snědl ale přeci jenom zavraždit husu je daleko menší hřích než zavraždi člověka nebo napomoct člověku je daleko větší hřích než ne pomoci huse ano to vás upozorňuju protože my musíme i v tomhletom takovou škálu.

Download XML • Download text • Waveform view