EN | ES |

prevzate-kotouc-76-02B

prevzate-kotouc-76-02B

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Tím, že ze stavu zoufalství vykonáváte rozbor tohoto stavu zoufalství, dostáváte ze se- ze stavu, třeba sem do určité míry to je jedno, ze stavu zoufalství do stavu rozborářského, do jiného stavu mysli, do stavu úvah, do stavu meditačního. Takže v nejlepším případě žijete v dvou stavech. Ještě doznívá nějaké zoufalství a už ho rozebíráte. Už nějak objektivně na něj nahlížíte. Čili kdybyste potom v tomto momentu, po tomto rozboru znovu chopili tohoto stavu toho zbytkového jen to je tomu tak že už nádechu nebo doznívajícího stavu zoufalství, tak by se z něho nikdy nemohli vytěžit přechod, kvalitativní přechod do vyššího stupně, protože už nejste v tom stavu celí. A jenom když jste v tom stavu celí, tak z něho můžete dál přejít. Neúplný člověk měl neúplně vůbec nemůže přejít, protože to ostatní ho drží jinde. Čili vy si musíte zakázat tyto stavy rozebírat. Proto se praví u Panny Marie: nevím, kterak se to může stát a nezáleží na tom, jestli to víte nebo nevíte, proč se to stane, proč se to děje, proč tento stav nastává, na tom vůbec nezáleží. Důležitější je, aby jste s tím sta- stavem zacházeli tak, jak dosud nikdy, že by jste ho, třeba s pomocí té věčnosti jak říkám, považovali a bezeslovně pokud možno, za volání Boží, neboť vždycky když jste celí propojení v čemkoliv, tak jste náramně blízcí věčnému životu protože je to v tom vesmíru zařízeno tak, nevíme proč, že jedině člověk na vrcholu své lidskosti může, to znamená, když je celý propojen, jenom s tím člověkem, na vrcholu té lidskosti může přejít do věčnosti. Nemůže přejít v polovičním lidství. Ani ne z devadesátidevítiprocentní To co má ve vědomí musí popadnout a s tím přejít. A to se mu může zdařit jenom tehdy, když to vědomí je zjednodušeno. Třebas nějakým stavem blaženosti nebo stavem zoufalství, stavem... stavem nějakého utrpení nebo stavem nějakého třebas strachu a proto Ježíš Kristus považoval tyto lidi už apriori za blahoslavené. On už napřed říkal, on už Ježíš napřed říká: jestliže jsi zarmoucený, jsi blahoslavený tímto zármutkem, jestliže víš, že tento zármutek tě přímo navádí na stav blaženosti na takový malý stav nebeský, že, dokonalý, stav vyššího vědomí, že a různě ho ještě klasifikuje, blahoslavení tišší a potom ještě nějak jinak. Tak taková- takový stav a je tam- jsou tam jmenovány vedle sebe stavy vyprázdněnosti a tak i jsou jmenovány stavy zoufalství nebo prostě stavy, po kterých se člověk sjedno- zjedno- zjednodušuje až do jednoty mysli. Tak v tom případě, že přejdeš, když ovšem přitom k tomu, aby mě převedl na druhý břeh tak jsem splnil první podmínku, kterou A to nové nastalo. Ve skutečnosti to není moment. Nemusel by to být vůbec být moment krizový, měl by to být ten nejšťastnější moment na vaší cestě, že už konečně můžeme zdvihnout nohu na další schod. Jenomže my máme tendenci se zabydlovat, jak jsme si už řekli včera, na tom, na té plošině, na tom- na té úrovni, kde jsme... kde jsme a to je tendence tak obecná, že se mi podaří někomu vysvětlit, že jak se zabydlil na tomto způsobu života, takže to vede jenom k smrti, on to všechno uznal, ale von neudělal ani krok k tomu, aby změnil svůj postoj, aby nepokračoval v tom- v té cestě do hrobu. Takže já bych chtěl tento moment, když se ocitnete pod schodem, čili pod kvalitativním skokem, abyste to nepovažovali za krizi, nýbrž za moment zvlášť příhodný, na který byste neměli vlastně čekat příhodný k tomu, abyste To jsem vám líčil asi takhle. Třeba na jednom stupni

Download XML • Download text • Waveform view