EN | ES |

prevzate-79-10A

prevzate-79-10A

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
To nejde jenom o tom aby se odstranil překážky z vaší cesty abych připravil kteří tápání že já myslím že dneska se dají odstranit se kaši které se ve středověku důvodů objektivních vůbec odstranit nedali dneska už se odstranit dají to řeka ježíš kristu odporovat mohl jako ne obecnější protože říkal kde jste prosili do pracujete a obtíženi se a unavení se tou platí. Vy se temně a já vás čest on říkal pomocí nový životní on by mohl jenom oper víte co vidí vedl ona se tím unaví tak by se tak je příliš vysoká postupným říkáme technicky přiká rychle e jsou jiné způsoby které on radí kterou mají jinou povahu než to jako se šlápnout říká šli po za mnou přijíti nejenom byste se to je mi točit do navozena a sebe tomu má člověk příležitost hlavně při činnosti. Jestliže činná jestli se dělá něco nezainteresovaně o sebe do to pojí interes oběti to se mu vím proč čověk a který absolutně nevěří v boha ten tohleto může dělat a to je ta hrabou prosti tak to ne já sem si dycky to znovu a tou opakuje promiňte mi a to přirovnání toho ramakrišny kde nějaký člověk kde se zeptat napl jak se má i k bohu a do okolo budou vidí. To je na nějakém mistrem který mu to má prozradit že oko napřed okolo svaté ne věk který sedí povím stavu duchovním a ta se ho prostě vy tam do v tomu světci který všechno ví je který se taky jak dlouho ještě já budu muset dělat jogu aby se spojil bohem slíbil a pod zase tanečníkem potom je tam zase zanechá toho když se doví že to ten člověk jde tím významným světcem a říká se tej jeho se eště bohu se vtělovat ne a než se dostali osvobození s bohem a teď se bratří nazpátek a na na leta toho tanečníka zase sani pocit stromem končí toho zanecháte že bytí tady se může něco dovědět a zeptám se tak toti řekl ten světec neřekl že tak bylo se eště slova poselství na tomto stromě. A protože toho ten člověk se znal tak dokonale že člověkem světsky který není hoden toho aby vůbec někdy se s bohem setkal tak řekl no to je nesmírná milost že já se mohu dostat k bohu jenom za tak málo vtěleních celé listů na tomhletom strom a okamžitě se s bohem spojil čili já vám jenom říkám že nadšení jeden ze způsobů sešlu ti kterým se nejsnáze a nejdokonaleji se šlape proto já vás ze za se snažím aspoň než odejdu dycky vzbudit nebo zanechat nadšení pro tu věc tady vykládám abyste byli jak ta řekl protože toto považuje nejlepší způsob přešlapování no ale mezitím jsou mnoha jiné způsoby nejhorší způsob se nadání je ten který vůbec není cesta pozváním a který předvedl potom ten téměř světec. Který celý život prováděl jogu a když se okolního vracel ten člověk který byl toho světce tak se ptá co si totiž zasvě řeknu no že eště bez postavě vtělení on byl z toho velice smutný no a říkal nic jinýho ne nezbývá začal kruk předěl a dál ale spojuje s bohem bylo třeba těch dvou tělem tady je budete si uvědomovat proč ježíš kristus říkal že se to dá udělat za jedno vtělení proč nemluvil o více vtělení protože on učil tomuto a všemi ho se mu to nepodařilo tak toho nezískal pro to aby to za jedno vtělení udělám že mě to maří magdalena byla nadšenci to slyšela o ježíšovy čistota že si. Které očista těch která se líčila od dějí ne čistoty života tak děláme ráně že tím byla ta dívat jak může upoutat člověk takhle čistý a tak to byla komu jeho mu sejít pokon on prosím vás neřekla přitom ani slovo tedy mě na milost nebo převrat mě na to vůbec nepomyslel na pán no proto se svým životem k jeho nohám a to je pokoušel nic by se nemůžeš zdát do této hry spojení s bohem ne svůj vlastní život. Ona dala svůj vlastní ži a proto byla odpo chvíle úplně jinak dali za těch kteří se nebáli k tomu kříži ježíše krista přistoupit velice zblízka nemá se že příjde tam oživíte už neměla světit už mě na život boží v sobě leží na tom čím byla před tím na za jiným člověkem a se dokonale svoje klas jenom tím jednoduchý a tem že ten život odevzdal jsem tohoto nebyl schopen já jsem pořád oponoval tomu bohu který ne tahl protože to debil tak nesmírně veliký to jsem nebyl zase ve svý krutý že mě vzdaloval od toho boha který si přál mít na se mu oponoval musel dojít až po dobýt letech k tomu že jsem dostal oponovat nebylo vyhnutí tak jiným dojem se státní je například událost která nás nutí ne sebe vejít vít my si to představujeme jako že my to nenesla sem. To znamená to je vrcholný omyl to jsme my sešli to spojit ku my jsme to šlakem nevědomě nevadí celá pochopitelně každé nevědomé se šlápnout má vedle dobýt následků také následky neblahé že totiž nedovedu si z toho vzít toto právě by bylo nejpodstatnější já to všechno vidím an blok do takové mít nevede me mi se stát aspoň při tom prvním nevědomě se sápu takže konkrétní program třebas nevymaní správně který z toho vyplývá co se mě tohopředsevzetí. A teprve při tom dalším seslání které zdánlivě přicházelo se vnějšku gestapák neohrožoval tak tam se poradil to ostatní kde tohleten dařilo že jsem si tak ne sebe jak víte správným tady namítat člověk sám tohle neschopen tady by někdo druhý vite tom muzeu byla věta kterou napsal voni kultur že. Už tam v tom koncentráku byl nějaký gestapák který něco zabít ten vždycky někdo druhý je v tom kdo je ten druhý vite na to vám nedám odpověď protože na to není obecná odpověď na to na to by se dal jenom říct že ten druhý je tak který se k tomu hodí to mentálně jedině proto hodný a že si nikdy nemůžeme říct napřed že ten by byl vhodnější než tamten kdybyste si mysleli že ten který vám o tom vykládá například tak se vám tady že je vhodnější pro to než ten který vám to vůbec nevykládá byl po tom neví a je proti tomu tak se na omylů být hodnější za nějaké situace někdo jiný ano o nemůžeme proti a tu schopnost nemáme. Máme tady na tak mi to u člověka který nemohl být dat při tetu dálo tech co se to tam sešlo a kdo to sešlo na kdo byla ta osoba která to tam nešla jedna jistota hra která se okolo toho člověka odehrála já mám tady dalšího svědka který ví kolik her nich život mém životě proběhne ale s takovou předností na vteřinu přes zdálo několika tisíc kilometrů zapudit třeba cizí ho státu. Že je to až pod hodné kdo to pomocí kterého druhého se to přešlapuje krutou při cestu listopadu devatenáct set sedmdesát devět a říkal že kdo se chce spojit s bohem vědomě během tohoto života ne až po smrti ten musí jít k němu jít jako nic k ničemu přirozenosti boží do volby si vysvětlit k tomu něco říct k tomu jak jít jako nic protože my když jako jdeme tak si přestane že překonává nějaké vzdálenosti nějaký prostor. Kdežto tímto pochodem se nemyslí ani záležitost časová ani záležitost prostorová nýbrž je tím míněn stav duše který je obsahem tohoto pochodu některý stav duše totiž způsobuje že my jdeme a jiný stav duše způsobuje že my stojíme i když fyzicky jdeme i když třebas mentálně jdeme myšlenkově se pohybujeme já bych řekl ta pravá chůze se podobá něčemu jinému než chůzi jako byste stálo to znamená pravá chůze do nekonečna musí se ubírat cestami nad časovými. A k tomuto nic stvořeného u člověka neslouží protože žádnou složkou stvořeno která je v času a prostoru člověk se nemůže boha ani dotknout tím méně k němu dojít co je to tedy jít jít znamená zastavit v sobě všechen průběh časových myšle časoprostorového myšlení fyzického jednání a navodit stav na časový v tom smyslu že teďka bude velice těžké to vysvětlit že udělám tečku za vším co bylo. A aniž třebas vím ze začátku jak a proč začnu novou kapitolu já bych to vysvětlil na velice prosté příkladu kterého žete být svědkem neustálé zam přítomnosti a za mého styku s vámi například pokladete mně otázku a ukážu k této jít chtít jako nic otázku kterou já nedokážu zodpovědět. Dneska už nejsem toho názoru že to musí být otázka jenom duchovního obsahu já jsem roku třicet let byl to názoru že tyto věci se nemají propagovat a že se mají užívat jenom pro duchovní záležitosti neska už nedělám rozdíl a čím dál dělám menší rozdíl mezi světským a duchovním to je totiž my začátečník který je dobrý a žádoucí prosazení pokrok určitého stádia vývoje ale pak později je nesmírně zdržující ten ten by tam neměl už hrát žádnou roli. Tak prosím jestliže mně poklade tu otázku já si s tím nevím rady ale nezoufám si a neřeknu pane bože pomoz mně prosím to nesmím říct nýbrž nasadím na svou zkušenost kterou mám se stykem bezčasovosti věčným životem že prosím pro tu chvíli musím být ničím. Přestanou na tom myslet a jestliže řeknu že tu vaši myšlenku odevzdám bohu tak je to zase ještě trošičku špatně vysvětleno já prostě tu myšlenku pustim z hlavy já ji pustím z oblasti kde se vytváří o něčem nějaké mínění ano teď záleží na tom pro těžko který mě pokazil po otázku. Jestli on to potřebuje pro svůj duchovní vzestup tak já vím jak mu odpovědět a vím to způsobem který je tímto pochodem který je dětí to jít jako nic že totiž já vím k čemu to potřebuje jak toho má použít a nepotřeboval jsem o tom přemýšlet a je to odpovězeno nikoliv nechci říct správně ale pro jeho případ věcně a přiléhavé. Tohleto je samozřejmě ukázka které já říkám spojení s bohem to sem které na okolí naprosto nepochopitelný bo není toho svědkem není si toho vědom že je to takového tady děje ale na druhé straně je to ukázka něčeho to je založeno na zkušenosti na té první zkušenosti nějakým dalších z toho muzea a těch dalších ano že totiž člověk dokud neudělá tečku za něčím i když jsou to věci duchovní vznešené. Tak nemůže přes ně přejít dál oni mu stojí v cestě například svaté terezii z avily nestál cestě nějaký říct vůbec ne nýbrž její nosti ne že by si byla na nich vzdávala záležet že byste byla jimi dobyla jako třebas karel makoň to taková řídila to nebyla ale že si myslel že to to její ctnosti. A že těmito ctnostným musí dobýt království boží což je nemožné to se nikomu nepodařilo a tak taky třebas ten svatý jan z kříže ještě déle než ona si ponechával svou vlastní váhu své vlastní činnosti na této cestě neboť on se tak nao na této cestě všemi svými silami že já nevím že by byl v evropě větši hodina který by tak do krajnosti využíval všechno co měli pozici jako on že on to potom těžko od toho odcházel. Těžko přecházel na působení boží on nepřijel pána boha stromu čili jít znamená vlastně v první řadě vzpomenout si na otcův dům začátek chůze to znamená říci asi no že si no tak je to zájem formulována že to vy neříkám ale jako by si člověk řekl nejsi schopen toto nezodpovíš já vím že nejsem schopen třeba té odpovědi já to říkám na to není ší úrovně. A jestliže ale nelituju toho a jestliže vím nebo když to vědí nemáte tak věřím že bůh je moudrost a všecko ví tak tím že nejsem svůj že trvám na své mínění a na svém řešení nebo na tom abych se někomu ukázal že tomu rozumím tak v té chvíli jsem došel už sem došel a k bohu a ten bůh mě tyhlety věci prozrazuje pro to. Že je toho zapotřebí anebo neprozrazuje protože toho zapotřebí neví kdybych jenom malinko při tomhletom aktu boha pořád dal bože řekni mně jak tomu člověk mám odpovědět žádnou odpo bych nedostal nebo odpověď která by byla na čistě jenom lidské úrovni protože já už bych boha považoval za někoho kdo mně pomáhá jako třebas boháč žebrákovi prosím měli začal bych němu mít osobní poměr který by nebylo tedy by nepředstavoval jít k němu jako nic jeho přirozenosti je velice jemná záležitost nic mého přirozenosti totiž je opravdu nic v tom smyslu že je to všechno. Když je něco všecko a to právě měli tomu za zlem to je to pantheismus tak je to jako nic protože zkuste si všechno dohromady zamíchat to nic konkrétního není že ano a takhle ovšem ne takhle nevadí je u boha všecko jakmile se dostane od toho boha to co právě potřebujeme když mi o to už přestáváme stát jak se dostane jak se člověk dostane z na toho poznání které potřebuje. Na to jednoduchá po věc jestliže například vy se mě a něco ptáte má to duchovní obsah a potřebujete to postoji duchovní vzestup tak by do toho vkládáte tuhletu svoji touhu já ji tam sloni nesmím ale ví tam vkládáte a je důležité vědět o tom pravidlo co se tam vloží to tohoto stavu jít to se odtamtud vrátí nečekané mnohonásobné obměně. Daleko ve větším měřítku vlitější než jak se tam bylo vloženo to znamená z pouhé otázky stane odpověď či roce založená na všech souvislostech na které by člověk vůbec nepřišel ne tohleto je asi zdůvodnění toho proč každý člověk který se s bohem spojil má o tom ve osobní mění nebo své osobní zbarvení toho co tam zažil protože on tam vstupoval. Něčím to musel na prahu než tam vstoupil vodložit pochopitelně s něčím tam vstupoval to odložil ale čím tam vstupoval to se potom za tím právem objevilo mnoho násobení jo takže když tam tupou jako matematik tak se objevil při matematiky se mi koncem jako nábožensky založený člověk zase jako světec bych tak řekl ano to objevila druhé straně takže myslím že je v roku aspoň srozumitelné teď proč to zabarvením poznání božího má osobní charakter a že člověk není schopen odtamtud si přenést přídetak protože to by bylo zase nic jí tam jako nic neznamená nic si odtamtud přines odtamtud si ekhart přinesl mnoho a jenom proto že tam šel jako nic ovšem von tam šel jako nic celou on musel tu teologii kterou znal položit na lopat ky než poprvně uslyšel ha boží uslyšel uvozovkách ženit neslyší ne ale rozumíte tomu než mohl nazírat na to co bůh ví. A je kdyby byl tu teologii položil na lopat ky tak by se byl nedověděl nic víc než ti ostatní kteří tam nešli jako nic samozřejmě to bylo tedy nebezpečné protože dostal se do rozporu s tím protože ti tam většina získá jako nic šla on si od něho chtěla především poslušnost a to zařizovala určitý styl myšlení a ten ten nehodoval s tím co řekl hady bych toto těl vyjádřit čínsky tak bych řekl pravá cesta není taková po které se dá kráčet. Nýbrž pravá cesta to je taková cesta po níž se nedá kráčet to znamená pojetí časové a prostorově musí na této cestě být smazáno se o tom vyjadřuje říká mistři se nám snaží povědět jak široké a nekonečné je nebe já vám pravím není většího místa a rozsáhlejším místa než ono místo v mé duši které nemá čas ani prostor nepotřebuje žádných rozměrů a přeci je nejširším a nejznámější a nejdelší je nejširším a největší ze všeho co znám a tohleto je ono jít k ničemu protože člověk musí přejít přes spojku do toho stavu takovou spojku která nás nám umožňuje spojit se s bohem do toho stavu bezčasového. Já myslím že toto řeším říci že jít jako nic ovšem ne ještě k bohu ale jít jako nic jenom to ne k bohu ne nebo přirozenosti boží k ničemu přirozenosti boží to eště neříkám aby to jako jenom to jít jako nic že se vám vysvětlit a bude vám to teďka vysvětlovat že je to přirozená záležitost že to není umělého že to každý z vás dovede ano jestliže my totiž víme se normálním dětem stavu tak vždycky jsme přitom něčím tím něčím čím sme jednáme. A musíme si říci že člověk který byl přitom ničím o tom bychom měli mění že opravdu k ničemu že ano že všechno co my tady děláme toto světě od nás chce nějaké zaujetí nějaké schopnosti vědomosti zkušenosti které musíme používat a které jsou našimi zkušenosti co něčím a my s tím že s tímto bujeme a potom jsme tím čím působím že bychom způsobili takovým způsobem že bychom při tom tak dokonale zapomínali na sebe i na to že je to naše schopnost. Pak bychom samosebou mohli být něčím strašně málo anebo dokonce ničím i při té činnosti to je cíl toho co právě dneska nebo v těchto letech experimentu ji na sobě jednat jako bych nejednal ano ale ne jedna při tom méně důsledně nebo méně zaujatě nýbrž z větší zaujatostí a to takovou která by mě zbavila sebe samého která by způsobila že bych na sebe totálně zapomenul to považuju za vysoký krok na cestě k bohu už velice vznešená ne stupeň ale já se vrátím nazpátek k tomu výkladu co je to je jako nic známe každý den před spaním unavím li se tímto dnem který tady žijeme. A podaří li se nám za zapomenout na problémy které jsme řešili ten den na starosti které máme prostě zbavíme li se všech svých myšlenek a tím že myslíme to jsme my tak ztrácíme vědomí tohoto světa není možno říct že bychom stačil vědomí pro se mi nabýváme vědomí někde jinde jiném světě to znamená to není ztráta by to je bez vědomí to není to je jenom útlum vědomí tohoto a to ještě na tom přechodu je nepřišel to není jenom útlum že to vzkříšení něčeho nového pomocí čehož my tam zase žijeme a řekli jsme si teď před chvíli že jestliže se mi nepodaří zbavit se svých myšlenek znamená sama sebe že neusnu. Takže my umíme být jako nic a taky ujme jít jako nic přijmete si toho co je to jít jako nic tady předtím spánkem je to nějaká chůze ano to je zdolávají nesmírné vzdálenosti protože ta oblast do které se ubíráte ta už není tak úzce ohraničená časem a prostorem jako je tento svět tam můžete dělat veliké skoky já nevím až kam tam můžete mít ta tam ste já nevím co stavech můžete dělat na máte daleko větší svobodu když máte tady tam se můžete stýkat s obsahem myšlenek s nimi lidi kteří neumí česky a vy rozumíte jako by to bylo česky řečeno přesně tak čili tyto možnosti zase že ten ska se si mistrem například že já poučovat tam už se dostat duchovní posilu kterou normálně by vám nikdo nemohl sdělit za věčnost a že mu překáží te tím běžným stavem bdělým protože v něm se vám pohybují myšlenky a tím zabraňujeme přístupu jiné myšlence nebo jí jiné síle než která je obsaženo ve vašem našem na svým myšlení čili když usnu tak jsem vlastně došel do druhého stupně k tomu šel indové. Do druhého vývojového stupně a člověk normálně patří po celý životě to de ma stupni prvnímu jeli stav a druhému spánku ano nebude tady jmenovat indicky na tom nezáleží ale je tomu tak jakmile se zase tam by žiju jako se vyžil třetím tady v tomto světě tak se odtamtud vracím za stejných podmínek vystihují stejné podmínky ten spánek se stane řeším že ano až je neudržitelný a přecházím do bdělého stavu já se vlastně tím spánkem na tamní úrovni u nás tak jsem třebas nejeví když se na to nejdu vědecky a kdybych na to šel ko indové tak takhle tomu je a tak to stírám celý život čili zásadně trénuju to čemu říkám eckhart jít jako nic máme v tom nesmírně veliký trénink každý z nás přidám k tomu další krok jestliže ježíš kristus říká pojďte ke mně všichni kteří jste obtíženi a já vás občerstvím. Tak prosím říká tohleto únava která tě nevede k tomu aby všeho zanechal aby všechno opustil a ničeho dalšího se nevšímala nýbrž vedete k tomu aby šel za mnou to je ta únava která způsobuje další kvalitativní pokrok a přechod na vyšší stupeň vědomí na kterém nějak už jsem schopen nebo na kterém už se mě dovoluje mě ježíši kristu abych já tě občerstven z vás se dovedl dejme tomu před spánkem to nemusí být ovšem před spánkem. Kdybyste dovedl někdo z vás před spánkem odevzdat bohu ale ne za tím účelem aby byl občerstven to by nebylo správné ale prostě že by za ním šel člověk jde za někým správně neza někým jenom tehdy když to nedělá kvůli sobě že dělá zá němu když ho uznává aspoň za někoho hodného toho aby byl následování rozumíte že když se krista uznáváte takového hodného následování tak máte možnost každý den před paní za ním jít odevzdat sem. Nemusíte to vůbec nějak to mě vyjadřovat nýbrž ten život mažte takovéto usíná ovšem jak dosti nebude mít blahý následek o který nemusíte ale stát a bylo by nestane dybyste o něj stáli že vás nesmírně rychle občerství krátká doba spánku no tohleto dělám během dne takže jakmile třeba vy mně kladete nějakou otázku a já s ní by ježíši kristu tak řekl tím způsobem že jí u něho odložím. Nežádám aby ji vzal nazpátek a nesl aby mě ji řešil nebo aby ji vám řešil nýbrž že je tam u něho skládá pokud možnost pokorně na tom velice záleží to znamená nechtěj žádné řešení a nedělali jestli nejmenší naději na to že by mě bylo odpovězeno čím dokonaleji tohleto dělám tím dokonalejší odpověď se dycky dostaví pokud ten kdo se ta že je to hoden ne já ale ten kdo se ta že je toho hoden ano ta moudrost je boží je větší než naše a von ví co kde má za síle když dělám přes den tak mohl bych s vámi vydržet třebas několik dní a nebyl bych unaven tady není to není lidská záležitost na každého přichází lidská únava a kdybych já takhle komunikovat s bohem vy se mi dal k tomu příležitost abych s tím takhle komunikovat to znamená kdyby se mi tady otázky na je na na nich byste potřebovali odpověď duchovně byto potřebovali nebylo by to házení tady si ji a kdyby to byli otázky na které bych já si neuměl ne které bych já neuměl zodpovědět rozumět. A tedy bych musel složit bohu ať si s tím dělá co chce tak bych byl čím dál čiperný rozumíte mi protože já bych toto občerstvení u boha nacházel ten ten nejnižší způsob spojení s bohem o které já tady mluvím a při bdělém stavu ovšem ten bdělý stav je narušena tím způsobem že já odcházím s tím co vy se ptáte k bohu to znamená ta není kontinuita v času a prostoru nýbrž disponuje a já zapojím ten čas já vstoupím. Do té bezčasovosti tohleto už je záležitost zkušenosti pochopitelně toho co jak bez té zkušenosti nedokáže ani u mě to nešlo hned takhle hladce toto absolutně lásce ale dejme tomu do toho těch prvních devět let to šlo jenom velice obtížné když jako ta odpověď nebo to řešení kterékoli věci se mělo dostavit tak jsem napřed ře veliké světlo zabilo jakmile zabil tak jsem věděl všecko to bylo zapotřebí ano. Ono třicet devět vůbec nic nebyli ká se ty věci stávají samo volnější čím dál samovolně jí všechno stává přirozené nikoliv a přirozené proto jsem toho názoru že je napřed zen a přirozené mezi tím není žádný rozdíl jenom co to vykládá protože do nový pustit pána bohu k slovu pána boha slovu že ho nepustí řeči že ho nepustí k tomu aby se moh projevit jinak člověk nemá žádnou jinou moc než ho tomu pustit. Nic víc větší mocné má do nutit vo nelze ani nejlepší vůli a do četné můžete proto sem vám říkal když jsem si myslel že tou tím duchovní cvičím ho donutí aby se mnou spojil já jsem to přestal mít schopnost říkat to jméno boží kterým jsem to chtěl udělat nešlo to tou vůlí a dokud máte jenom špetku vlastní vůle tak jste něčím a to to čím jste vás dokonale oddaluje od boha znemožňuje vám vědomé spojení s tím příklad jméno boží mám tady otázku jestli je to jenom opakování tak to vůbec není cesta k bohu tak to ví víc jako nic vůbec ne. A potom a teď by tě říct a když například někdo je před operace já do takový příklad obecný to myslím každý je buď před to nebo po prací tak je to je běžný stav u nás dvacátém století jestliže někdo je operaci o přes operaci veme tomu a snaží se odevzdat k bohu a nemá toto odevzdání okamžitý následek o kterém teď bude řeč tak může vzít na to ježíše se neodevzdal se v tobě nevyznám my se neznáme nevíme že se neodevzdáme když to říkáme nebo když to opravdu vycítí jak si říkáme protože ono je to tak jestliže toto odevzdání nemá ten následek že se s bohem setkám. Já vědomí tak jsem se mu neodevzdal protože na jeho straně nejsou žádné překážky k tomu spojení ty jsou jenom na naší straně a jestliže já něco pronáší třebas nejúčinnější způsobem tak se s tím nesetkám proto jsem se mu ještě tím ani tím nejpřímočařeji bohu se odevzdat může jenom ten kdo ho chce milovat nemusí ho milovat ale kdo ho chce milovat je rodíme se tím milovat ho a chtít ho miloval o stačí tím ho milovat když ho chci milovat místo tebe jejich tak to je začátek správné odevzdanosti jakmile ho chci milovat tak to má okamžitě a odevzdávám se přitom mu pak má okamžitě ten následek že s tím začnu vědomě spojovat ano tohleto když tento následek se nedostavuje tak jsem jenom něco prohlašoval nebude to se o tom té jsem si jde byla ta chyba pochopitelně ale byl jsem při tom svůj.

Download XML • Download text • Waveform view