EN | ES |

89-21A

89-21A

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ale vona je tam tak pěkně užitá v tom astrálu že si ani nevzpomněla že tehdy tvrdila za šestnáct let jo ale odpouštím ji proto že to netvrdil mně nýbrž to to dělá jiné té paní co tam byla u toho tam železniční ulici duchové my bych dobrý kamarádky a poslo se velice dlouho stýkali po smrti a tak se naše maminka ptala jak to je s vámi ne to byl ještě naživu a on říkal no tak ty se převtělí za šestnáct let. Se od ní pojí když ta duše nemá už schopnost té vazby a tím končí životem astrálu ale to vědomí nekončí ovšem je to vědomí úsekového to není vědomí e řek bych v pravým slova smyslu božské nýbrž velice omezené na ten úsek si nemá větší úsek ale voni tomu takhle nevěří neříkají jó my byl jím a zase tento úsek a to vypadá jako že to není úplně uvědomí ale my myslíme že je to vědomí úplně když se jim tam proč a oni říkají proto že my si se můžeme pozvat i svatýho a vona tady káže takže my dosahujeme až na úroveň toho svatýho to znamená na úrovně jestli je to pravý svatý tráva nevím nemohu zkoušel já jsem to nikdy při tom nebyl že by dělali to ten experiment a tak nám to nevykládal protože to je tak úplně vědomí jako tvoje a já jsem říkal no mně to vázáno na nesmrtelnou. Nasednou duši že který celá ta smrtelná pořád to vědomí ne a kdyby ji načerpal tak ho nemá a čeho čerpá u nás to jsem vždycky vedle to se nemůžu s nimi domluvit a říkal tak taky z věčnou nesmrtelnou to čerpá seže jenom vidí nějaký úsek to ne přece nevadí hlavně že tu je přesně mne tak se to někoho posedne zase tady. Kdo tedy umí brouzdal takle po těch úrovních totiž takový rozptylování ch není tak ničím zvláštním když se člověk když se sne tak tam může člověk co naši ta teta tady není ne a tam je a není ani tady úplně nemá toho ten ani tam úplně tak to je jako rána víš co se podobá ráně živé ráně a to danou tam může cokoliv vstoupit protože není úplný tak se to doplní rozumíš má všechno tendenci z doplnit taková loučení na která není já začnu chemii není dokonalá není úplná je labilní má tendenci se stát dokonalou a stabilní ano takže kdyby si vyrobil hází s o tři což jest možné tak to samovolně přijímáte další kyslík a za chvilinku je to had s oltáři. Když se na duši ta a dotyčná jak ta chemie dobrá a tuhleto to člověk o věří tam věci který by se narovnání nevěřte to je prostě hlídat té smrtelné duše to nesmrtelná vím já jsem to křesle nesmrtelná duše pořád dodává smrtelné všim materiál uvědomovat sílu a jenom takovou míru jakou snese ta smrtelná duše ne aby jako půjde tomu pánu bohu a dostane se tam opravdu tak tím získává nesmrtelné duše takový příkon že se ocitne na té v tom stavu nebe třebas který je nad úrovněmi anebo když má menší příkon tak třebas v ráji který ještě na se není na úrovni nebe. Můžeme se v těch vinu pustil toho ruysbroeck já jsem nemůžu k němu dostat jestli vám tolik celá ne něk němu nepouští to je došel k tomu že podnětem k tomu je přetékání okamžik po rozhodnutí božím přiměřené moudrého. Ví ví ví bude brána zodpovědnosti a konečně já to nebudu číst protože já to po sobě nepřečtlo ani se to předal se nekoná tak jak to má dopadnout že do toho máme taky co mluvit zdola a kdybych toto právo naše opíral tak by ten osud stál proti ježíši kristu a ježíš kristus ukazoval že proti němu nestojí žádný osud kdybych chtěl být velice přesný tak bych řekl on bojoval proti osudu jako proti satanovi žádný osud mu nestát cestě protože toho satana přemohl to že zemřel na kříži nebylo že by ho zabili nýbrž že to už ne už ne. Se zmařil vědomě čili on ten osud si vy vytvářel on znal kdy to může udělat přesně odhadla nebo věděl kdy dorostl k tomu kříži a nesměla se pro to a kdyby to bylo dříve bývalo tak se vzepřel jo že ještě nedorostl on znal zralost ví le a u nás nám se to jeví jako že co se má stát že se musí stát že neznáme tento bod zralosti tak proti jako omlouvá ale buď jako křesťan proti tomu že co se má stát to se stane nic co se má stát se nestane tady si ještě ty který máš do toho co mluvit když mluví člověk mohamedán. A smlouvat tím že ano tady mám odborníka tak on říká nechá smlouvat smlouvat až na takovou cenu která je třebas stokrát menší než to původně chtěl a chytá člověka za rukách a říkám buď nazpátek eště se za sedum a nakonec to nedá za takový padáte a když se ho ptáte jak je to možné to mu říká a buď pochválen a až jednou pošle mě strašně hloupého člověka a tomuto napaří a von to zaplatí a jednou mě pošle chytil člověka a já se s tím musím smířit jenom zkouší jak si to ta nepoznám člověka mě poslal a když už jako výlevy nemohu tak by byl dostatečně chytli tak mu to začí dám za tu malou cenu a to předtím bujet že jako nemůže že děti nemají co jíst ale ještě horší je to z deníkem arabů proč nemáš den jestli mám z onou mou jestli nemám hmotnou bezmocnou a nemožný přeci. V tom taky dnešní a choďme neřeší je si mohl mnoho mou s no to museli izrael vždycky nad nimi vyhrát přestože jejich pětačtyřicet nich a když u tři miliony to to se musí vyhrát se taková ale takový způsob myšlení oni dostali jednou napa někde v egyptě roku šedesátýho sedmýho a hned vod táhli hned to složili kdyby byl býval nedržel izrael v šachu emoce mi tak vytáhl na káže du a dobyl to klidně oni to vzdával té výpravu ten král a ne jak se jmenoval silo vybral jako duchovního rádce že druhá myslíme to bylo. A on se dostal do palestiny a nabídka východ a voni poznali že to je člověk který proti jimi nemá si to první pořádný křesťan a říkali mu aby domluvil těm křesťana by těch nevěděli nepřátele aby se s nimi jednali mírové že voni taky nebudu zabíjet a podobně a on opravdu to setkání dělá že ty hory který byly navrhovali v evropě to byli opravdu to byla spodní že ono se to pořád vrhal něk někdo to dodržoval druhý ne takže von neuspěl s tou mysle jak se stýkal s těmi osvíceni alana kterými tak se dověděl o té súfijská věci teda co pijovi tedy ještě existovaly nebyli vymlátili byli zabití všichni pobití si přáli mír totiž a oni to ti sufji si mě dali o mír a tím mu řekli že všechno z boha ustavičně vychází že jsme živi protože v boha emanuje me vyzařujeme no to je to. Když se mu mi se modlíme za duše v očisty jako dejme tomu já mám za to že ta barborka je v očistci protože nezažila není v astrálu že nezažila do stalo může klidně ale není tam doma je ve stavu očisty tak oni platí to co možná říká moje maminka voni se tady očistě a potom do dalšího vtělení na to už zase není tam pravda ale ona se může dostat do stavu nebe protože dalšího vtělení není protože ne ještě se neprovinil jako my nebyla tak připoután k věcem jako jsme my a tak podobně jak ona má blízko těmi čím tak že když my se modlíme která záleží potom na našem stavu kam ji můžeme svým stavem zastat já nemůžu ta dál než sám jsem že jo. Tak na to jdou všelijak každý na týkala smějí způsobem na to šel a rovinu lavina ve spisu satana že tito laskavě tam jsou různý cesty jak se člověk dostane k bohu a jedna cesta je cesta lásky a říká cesta lásky spočívá v tom že celé stvoření boží je postaveno na lásce k těm tvorům a jenomže on se chová od bůh jako otec který si hledí dětem a ve své náruči vyhazují z hru člověk se staví kontakt s tou náručí otcovou a ztratí dech řek bych zatím vědomí o tom otci. A vrátí se ze se nazpátek s pane k tomu otci čili smysl cel celo toho stvoření je to tam není dokončeno indické nikým způsobem myšlení že nějakým způsobem tou hrou se ten bůh baví bych tak řekl ne ale to není konec ta zábav spočívá v tom jak je to vyjádřeno v podobenství marnotratném synu že když ten syn marnotratný se vrátí všechno promarní předtím stává se užitečnějším a cennější než ten syn který tam u toho otce zůstal jo čili to stvoření má ten význam přestože to veliké utrpení i pro toho pro do to všechno promarnil má ten význam že tím promarnění. Na sytil všechny ty kterým rozdal ty svoje peníze který měl vod otce dokud měl peníz taky sytil ne a oni ho měli rádi tam není řečeno kde to bylo jak to bylo ne na tom na mazlí je tam krásně řečeno že my tím že žijeme a všechno promarňujeme až k smrti když se nevrátil do otcova domu že si tíme jiné úrovně a už sem vám tady vykládal tam taky v tom podobenství ještě mnoho jiného obsaženo co jsem ještě nevysvětlil ten velice obsažené podobenství takže zaseto není odpověď já vím ale je to spojité. Takže úrovně jako třebas andělská o které bychom jí řekli že vzhledem k nám to nestvořené je ještě stvořená má z nás mnoho že my jsme takhle dole a zase my máme moc z toho že oni jsou tak nahoře ano o je nám pomáhají boham jim aniž to víme oni to vědí že je na pomáhá ale my to nevíme že pomáháme jim tak já myslím že. Bych to mohl nazvat lépe než ti indové tím způsobem je říkal všechno je veškeré stvoření je víře ní něčeho kolem klidného jádra je to asi atom ve velkém a smysl toho věření je tak je asi ten že se skládají věci které jsou ke prospěchu těm kteří jsou od věků ne někde začalo v tom příbytku a oni to tam vědoměji a lépe a snáze a mají možnost z toho zamíchat. Takže je to pokrok i tam v tom věří vem stavu se mu že dělat pokrok u toho boha ne ale jestliže jsou tam chybičky vod věků jak říká svatý pavel ona si to dobře znal tak toto je asi ne pravděpodobně jí způsob vysvětlení proč bylo všechno stvořeno pro ty co jsou v tom příbytku aby měli oni úkol a tím že ten úkol plní zase byli se nenudili v nebylo. Oni ho malinko a neodejde aby byl chopíte stát dobré děkuju velice mě posloužil protože se svým vědomím si na této úrovni není rozhodující protože žiješ na všech úrovních já jsem tím marně vykládal jak konstatuju že ty úrovně narozdíl od instruovat ven ale jenom shora dolů abys mohl žít na úrovni nejnižší musí být všechny náboje otevřeny a musíš ta síla musí projít protože máš tělo všemi úrovněmi odejmi všemi sedmi musí od procházet a proto nejsi na úrovni té toto si jenom vědu uvědomuje kde si ale si na všech úrovních. Já všech úrovních a takový nevědomě a na tom nezáleží ale prosím tě rozlišujte přesně že ne žiješ jenom tam kde o čem ví že tam žiješ nýbrž že shora dolů musí být všechno s bohem propojeno a zdola nahoru to zase ten spasitel to tlačí zdola nahoru víš nazpátek uzavírá okruh takže ta pro jeho boží je úžasně užitečná a ten duch svatý teprve protože ten je propojení mezi tou těma dem negativní a pozměním složkou nebo trpnou a pozitivním a aktivní složkou tak by nemohl dojít ke kasty tak všecky toto srovnejte mi to proč to bůh stvořil. Ale protože jsem se dostal to jednadvacátýho jedenáctý třicet devět nad úrovně tak dokonale vím jak proč to je ale může to vysvětlit když to není logické ta není logické tak se to pořád můžete říkat proč to nestvořil jinak kdy to mohl to říct a to je logikou myšlení a tam není odpověď prosím vás ale věřte mi že odpověď je zcela jasná na jiné úrovni protože kdybych ji byl nepoznal tak jsem tam taky trpěl já sem musel to poznat tu příčinu toho utrpení ani jsem to poznal tak jsem byl mimo utrpení jako ten pán bůh a trvalo to pěti tak to nebyla náhodička pět list měsíců to je dodělá doba dát do devatenáct set osmdesát devět čeřínek první fázi toho spisu první tíhu toho spisu pan ruysbroek v obsahu která se týká činného života upozorňuju vás že to je prvním. Nich který si všímá především činného života a to u nichu nebývá protože jak jsem tak ben anebo svatou terezii tak oni bazírovat a on té modlitbě připravuje činným životem protože pro to na něho té od něho velice pěkný ježíše mnichem že si troufá říci že modlitba správně vykonávána musí být připravená činnosti já si pomohu dneska obrátím to protože by se mu dostal že bych se vůbec k tomu nedostal v této v tomto prvním kroku činná. Funkce života říkám funkce nikoliv činný život zvali jaký má smysl ta činnost si dovolím rozebrat trošičku ačkoliv on to třebas už bude nám a křitel by tam bylo něco ještě nepochopitelné rozebrat ježíšův život jak nás uvádí do činného života on zásadně když mluví o modlitbě se držel činného života on věděl že bez činnosti člověk by vůbec nemohl být kontemplativní a kdyby byli nepomáhali jeho učedníci a to bylo to byla činnost vrcholná řek bych zázračná z našich očích je de o moha bližnímu co by byla činnost tak by byl nemohl je naučit ani otčenáš tam ten řád otčenáši je uspořádává poměru činnosti k modlitbě a ke spojení s bohem to spojení s bohem je v tom otčenáši uváděna až nakonec to jsou poslední slova. A zbav nás zlého až teprve se pře modlíte praxi životní všechno co v otčenáši je obsaženo při království dopad ale to jsou všechno přání která jsou před běžná tak se dostane k tomu zbavená zlého na to nemáte vůbec právo dokud jste neprosili může to říkat pochopitelně ale uvědomte si že to neuskutečníte zbav nás o protože to není na vás nýbrž o to prosíme a musíme prosit boha jelikož jde o to vymanit se svoji zlo je přeci nedílná součást relativního dobra a zla těch párů dvojic o kterých mluví indové pořád takže zbavit se zlého nemáme právo vůbec na to dokud se životem nepřemohl e to co je před tím. A teď se podívejme si je vám to jasné takže když se povrchně otčenáš modlil řiká nakonec taková manas že nechceme trpět prosím vás to by byla ba nános v tom případě a zbytečná kdybychom nevěděli si co před tím předcházelo že tam je dělá ch je hodnot a že teprve na konci až už máme překonán ten dualismus máme právo abychom byli zbaveni zlého jestliže jsem byl například po pět měsíců pomineme že s prací na sou zkušenost zbaven všeho zlého na tomto světě tak to nebyla náhoda nýbrž já jsem se asi pře modlil to co co bylo předtím. Já jsem se vzdal svého života nelítostně a tak dále všechno se v tom otčenáši obsaženo miloval jsem bližního jako sebe sama odpouštěl jsem ho aby ne aby mně bylo odpuštěno ale pro to mně bylo odpuštěno kdybych byl měl ještě nějaký požadavek třebas zpětný vůči někomu který mě do něco udělal tak jsem ten klid pěti měsíčně tam nezažíval to zbavení se zlého bych tam nezažíval býval kdybych se například ještě měl za zlé něco k tomu esesmanovi že mě chtěl zabít tak by to bylo dopadlo špatně to bych byl nemohl právem chtít zbav nás zlého. Ale neříkám že mě se šlo tří do takové strašné míry že ten esesman byl zastřelen a ne mně to ani nevadilo ani mě to ne prospělo ale vnitřně se to začlo tak že já sem ho taky potřeboval jako esesman a za středem a myslel jsem ho oživit jako dobrého člověka který dělal už dobro a proto byl za ten ale už se dostali jenom na úroveň relativního dobra rovného zlá tam se ještě střílí a mordu a nebo se chválí a nebo a obojí je tedy pár dvojic který je bezpodmínečně spolu s vázán tak pochopili se proč je zbav nás zlo a on na konci doufám že ano všichni ano nemůžeme si to vůbec přát aby to bylo dřív dokud z toho dualismu z toho řádu do lidského nevtělí všechno co v něm je obsaženo pro nás a proto si nesmírně vážím já opakuju jenom jsem včera říkal souboje ka že on rozeznávám milost. Dvojího druhu a to milost před běžnou bych tak řekl a milost nasednou s nebo milost předem přicházející to je lépe jak to říká a potom dovětek toho té milosti která už přišla je následující milost když milost přichází obvykle přichází utrpení to je zákonité protože bude veliká radost z toho a veliký přínos o to dostanou a je to v rámci dualismu. Tak neříkám že si to musím nějak zasloužit ale protože je svázáno aktivní dobro ze zlém tak se hlásí zároveň ke slovu relativní zlo svatá terezie by řekla ďábel tak je to dobře hezky to řečeno ale nemusíme to perzonifikovat já jsem pro to to že nejsem klášter nesmysl nemusím to perzonifikovat nepovažoval za ďábla to považoval za sebe který je nepoznatelné jako člověk nýbrž jako působící zlo relativní a působící dobro to je syntéza která je v člověku obsažena tam dohromady všechno působí jako relativní dobro ale ty mě zlo je to pořád jasné prosím vás za se s když tam nastane nebude no. Teď bych se vrátil k životu ježíše krista teď vás budu krutě učit symbolismu a budu trvat na tom abyste ten symbol dokonale rozuměli jak se pokud se dá jim rozumět a opakuji ježíš jako my přichází z věčnosti toho rychlostí musím opakovat to bych mohl navázat a není si toho vědom není si toho vědom protože přichází do takové níž do první úrovně že tam kdyby si byl toho vědom tak by tou první úrovni vůbec nemohl projít von bych hned šilhal nahoru a tím by nedovršil co v té úrovni něte udělat to dítě musí být nevědomé a my musíme být dlouho nevědomým proto abychom vydědili svou nevědomostí také nějaké utrpení které se krouží k tomu relativnímu dobru. A takže prosím vás měli asi pravdu v tom klášteře když na utrpení zbytečné se nám zdá utrpení pátera pia viděli budoucího předpoklad pro budoucího světce velikého on trpěl zbytečně protože neměl v klášteře neměl příčinu se stýkat s životem který člověku podání nohy a von si ty nohy podrážet sám že způsoboval nerovnováhu mezi relativním dobrem ale ti vím zem on se tlačil za tím dobrem a vzbudilo se zlo což se čemuž se nemohlo zabránit takže ho honil satanáš po třech a ten neměl v ten vtip jako u toho svatého jana zvané jo že jeho toho honil okolo marii. To bylo asi velice nápadné protože když ho tak honil vokolo marii a nikdo toho satanáše neviděl on ho viděl ale von utíkal vokolo fa dokolečka a kličkou všelijak do tomu se bude podívat co ty lidi v té chvíli si o něm moci myslet a když ho za jako moudrého člověka na druhé straně když se radil tak mu to asi odpustili já myslím že to nedostalo to tao je to záznamech že lítam okolo malí a vypadalo jako jako že se zbláznil ne a on ho satanáš pronásledoval a ta do něho a takže on když do sise neutíkal tak strašně trpěl řečeno takhle já vybavuje symboly prosím vás že když rychle neutíkal tak dostal modřiny na po těle protože je třeba zle vyhýbat ne se mu vystavoval utíkat před ním ale zároveň se ho nemá protože máme schopnost utéci. Jakým způsobem se má utíkat do přímo vědeckým způsobem naznačil ježíš kristus svým životem takže se dostávám promiňte mi já to musím trošičku obracet protože by se mohlo stát že by mě na to nestačil čas já budu to prokázat teď jsem na prvním stupni v první knize van ruisbroeka který stará se týká činného života a já to budu prokázat symbolismem ježíšova života který nejvíc mluvil o činnosti i v době kdy už jako na té pouhé činost stavěl dál. Nesmíte si myslet že když vládneme tu činnost tak jako on si zeti letech že se moh odvrátit od rodiny a od poli která něčemu vychovala něčemu dobrou vychovala tak že mu to šlo samovolně že mohl zapomenout na účinnost činnosti na této cestě platí že prostředek který jsme překonali pokrokem se nesmí opustit nesmíte já to řeknu sprostě po něm plivat nesmím se jím opovrhovat ten byl dobrý a účinky jeho svou ve mně aby nebyli rušeni musí se v něm na pozadí toho nového pokračovat. A to je ježíšově životě bezvadně provedeno a také v tom co píše van ruysbroek je to bezvadně rozvedeno protože on rozvádím pořád jednu a tutéž větu vy ste ženich přichází ve domu svých abyste se s ním setkali nic víc z toho podobenství které jsem vám dokonale vysvětlit do vám není tam obsaženo cele ze podat stránek všechno o tomhletom to znamená radí nám vrať se i na druhé úrovni k tomuto vizte hleďte co se děje že ten ženich ustavičně se ten bůh ustavičně do toho života vchází napřed činností toto jinak nedokážeš ho po své hnout a potom modlitbou a konečně spojovacím způsobem takže k tomu by bylo nutno hned uvést ten příklad ježíšův a ten zní takle. Ježíše tam reprezentovalo nejenom svými tem které po bych ta spravedlivě řekl není vůbec patrně chtě třetí letech až na té dvanácti rok tam o tom zmínka o že ono to nitro rostl pochopitelně ale navenek se to jevilo kdybys to by bylo bývalo jevilo příliš prudce tak by byl zradil tu rodinu ona mu ještě měla co říct tento svět nám na až do konce života až do křižování až do zmrtvýchvstání co říct po zmrtvýchvstání vůbec ne nemá co říct nemusíme se k němu vracet prostota terezie řekla jestliže někdo říká se setkal s kristem osobně. To není tvůj případ protože on tě nevzal za ručičku a někam tě nevedl když se tě zjevil do bylo součást vedení a tak to má být ale když se někomu zdá že bůh k němu mluví bůh nim jedna to je přebírám fakta sie prosím vás tedy já možná si to myslím mylně ale já jsem proto aby se ta představa držela v šachu ne proto že jsem nikdy nepotřeboval ale že ti kteří to přehání mají ty konce spojovací velice těžké například svatá terezie z avily ve takovým příkladem ona si myslela že miluje že že je činná tak dále a teprve byla správně činná když viděla že nemiluje že sem miluje bůh když věděla že nic nedělá že dělá bůh a proto byla tisíckrát víc schopna něco dělat toto není možné tento předat není možný lidském životě pokud nepustím pána boha činnosti a ten ježíš kristus svým životem ukazoval jak otce pouští k činnosti kterou potom vynikal po tři roky kterou vyniká dodnes jak ho poušti. Tak podívejte se my nechám tu pasáž kdy byl absolutně nevědomý absolutně nevědomým dítětem lépe bylo řečeno než přišli ty stanicí králové ale do té nevědomosti ten ježíš nějakým způsobem ne zasahovat jeho životě bychom mohli rozeznávat a je toho prosím jeden celek to vnější to vnitřním ježíšově životě jeden celek to je jedno lidské já vtělené totiž rozváděno v člověku podívejte se vnitřní část byla. Panna maria a svatý josef nic víc počátku nic víc to byla vnitřní část ježíšova života a zevní částí toho bylo strašně moc to byla stáj to byli ta to byla ta zvířátko v té stáji to byly ty pastýři to byli ti svatí sí králové to byl herodes to byl egypt a tak dále já to neumytí všechno znáte a to byla i poslušnost i ta má svou zevní stránku a vnitřní stránku obojí je nutné. Ta poslušnost se kterou on poslechl až šel za se za rodinou ve dvanácti letech to byla to dal přednost zevní stránce která ještě nebyla dodělaná která ve svou ve své funkci nějak eště to říct tomu ježíši kristu kdybych se byl nevrátil rodině postavil to všechno na hlavu nepodceňujte nikdy svoji činnost a zevní okolností které na vás působí ta rodina byla zevní okolnost tomto případě která ho nutila aby se vrátil do stylem se že tam byla sice matka která ho ho pekla co nám to učinil syn a ale. Nebyla tam sama se tam celou rodinou od a že tam bylo deset patnáct lidí protože si říkali budeme muset hledat tak si rozdíly úkoly asi tak si to představuju já to aspoň tak viděl že tam nebyla sama ale on mluvil jenom k té matce to stačilo protože ty zevní okolnosti se musí umět už na té první na tom prvním stupni s činnosti propojoval s vnitřní poslušností který z vnitřním úkolem toho zevního když já si myslím že ten zevní světlo jiného odděleného od boha tak musím se vycítí post říci to je můj klamat. A když tohleto přijmete za správné tak se schopni to zevní velice snadno propojil s tím vnitřním s tím co pochází od boha kdybyste to neudělali tak byste řekli list na stromě nemá nic společného s kořenům ten by tam nebyl kdyby tam nebyl někde kořen a nese země tak takhle berte tu spojitost činného života s životem vnitřním ten činný život na každém kroku a to je veliká přednost van ruysbroecka pochází z vnitřního života ze základu božího a on říká ženich rozdělena tři pasáže jak ženich přichází v té činnosti přicházejí každý den a každý okamžik do každé činnosti a kdyby tam nevstoupil tak bychom říkali list může žít na tom stromě sám o sobě. On věděl že nemůže sám o sobě žít že musí být v tom co jeho otce musí tam v tom být zakoření v té době ty činnosti zcela vnější byl zakoření jako list na stromě zakotven ten kořen tam nevidíte my nemáme tu schopnost vidět kořen ale ten základ tady je to sem na té veliká výhoda z toho spisu van ruysbroek jak to mohl vůbec von říci von nich který si mohl myslet že ten misku život je to hlavní jako by by říkal list je to hlavní a ne ten kořen všechno i ten nejmenší lístek pochází z toho kořene samozřejmě nepochází jenom z toho kořene ale pochází také z vnějšího okolností se slunce vlády která padá z hůry. Proto se odebral na u vyučenou já předbíhám dotyku tě symboly že se mi to teďka hodí zapomenou že jsem to všechno neřekl já jsem nezapomněl se k tomu vrátím proto se musel u té cit egypta kde neprší zhora a váha de zdola a on se tam učil celý rok toto že vláda zde z vnitřku se poda jak pro samé voda s pode do těch rostlin že ano tam to bylo založeno hospodin se to ne honem ne z vnějšku se to tam všechno dostával takže von když dostal tuhletu lekci všechno pochází od boha z vnitřku vnitřního života tak byl dokonale připraven k tomu aby se vrátil do zevního světa nazareta už připraven o to vnitřní poznání ačkoliv byl třebas něco přes rok jenom nepodceňujte toto vnitřní poznání u dítěte přestože ho vedete k zevnímu projevu toho co pochází z vnitřku. To se musí pořád udržovat protože by se mohlo stát že byste před cenili ten kořen a že byste třebas strhovala nebo uznávali listy až by ten člověk až by ten strom neměl z čeho dýchat zvnějšku on dýchá zevním světem on jeho dech je umožněno že je spojen se zevním světem a náš dech života taky ten průběh života tím myslím symbol říkám o nemluvím o žádném dechu prosím vás jak nebudete nějakému já nejsem schopen si to jako už vyříkat sám se sebou že jsem mluvil symbolicky já si myslím že jsem mluvil normálně ale je to třebas symbol který nerozumíte tomu dechu musíte rozumět ne jako dýchání nýbrž jako přijímání z vnějšku protože ten dech to dýchá není jenom že dýchám ale já přijímám nou přeci zvnějšku to je umožněno z vnějšku a co bych dýchal kdyby ten byl vzduch. Tak prosím čemu se tam učil těmi ježíš kristus a mohl se vrátit zase a musel se vrátit zase k tomu odkud vodešel ne sice přímo tam ne do betléma protože už se nemusel betlémě narodit do ukázáno že už se nebude rodit nýbrž že bude pokračovat v tom narozeném člověku jak má postupně jít dál a byl to nazaret není to daleko betléma ale je to jinde a tam se ten jeho oči jeho pěstouna znovu instruoval jako tesař a tam se teprve učil tesařinu ten ježíš kristus čili neučil se v betlémě. Protože když je člověk narozen nemá schopnosti se učit síně nemá schopnosti ještě v tom životě blít tak činný jako dospělý člověk to se musí učit někde jinde nesmí vzpomínal se narozen taky že není schopen to zase rozený to co tam se nemusíme obávat jenom říkám že nevzpomíná protože si protože vůbec o tom neví vzpomeňte si na chvíli svýho narození vzpomeňte si to nedokážete to se musí zvláštní praktik indická známa dělat aby si člověk dovedl svoji paměť až narození a potom od narození do přecházející ho vtělení že ano je zajímavý že ten ind velice zajímavá věc když se takovýmto způsobem naučí vstupovat pamětí až do v okamžiku narození. Že rovnou odtamtud přechází do převtělení přede předešlého vtělení a uvědomuje se zase to vtělení od začátku až do konce a tak předcházející vtělení a tak dále čili co co to tam děje jde o těch předcházejících vtěleních vůbec ne ale jde po těch idejích které v sobě má a se kterými se musí vypořádat a s kořene tý ideje oni musí vykořenit on musí být volný svobodný a tak se setká se všemi takzvanými předcházejícím vtělení to znamená ze všemi idejemi které by. Zabraňovali jeho vnitřní svobodně takže on nakonec i tímto způsobem velice těžkopádným se dostane k vnitřní svobodně protože to nenechte mi tak dlouho jít mimo ale já myslím že to bylo nutné abyste si nemysleli že to stojí proti sobě mně celá indickým převtělování nevadí že to je trik kterým jste člověk dostává ideí napřed a potom od nich když se například pomocí jako převtělení dostane člověk k tomu že je dobrým třebas tesařem tak se po sem potom za se musí naučit jim odstavit jako třebas ježíš kristus to ukázal jsem životem a tam to je jasné ale v tom indickým životě nám to zase není protože do toho nevidíme ale musí dělat oni totéž když například ten člověk dospělý už v indii příde k mistru co ne poprvně chce zde se své rodiny co chce na rodině přiletí jsem tu rodinou a ať se tebe vzdá jakmile se to toto mentálně nepovede tak se to nepude fakticky vůbec. A to musí být opravdové zdání já sem to věděl že to v křesťanství děláme taky tak když tady etika tam v tom rizi se vzdával toho života ona se šla přelít nechá si jenom košili a tu jí asi taky dali jinou a s takovou žije jenom nebo já jako u hrubší takže vona přišla mezi nás v té košili a tam ji oblíkala nového nový háv a to byl háv už ne její od příbuzných věnována nýbrž to byl já věnovat tím řádem a ty ho utkat jako roucho panny marie na podobní panny marie ano tato děje ní zrozena rozumět tomu ježíšovu učení jako učedník opustit vnitřně všecko mé ne eště sebe ale všechno své už umět opustit. No a kdo to nedokáže ten není učedníkem páně tento může bezvadně rozumět jako třebas vy ale nestává se učedníkem let veliká chyba protože nemá vlastnosti zázračné září za vlastnosti zázračné jsou způsobeny nikoliv vlivem ježíšovým jedině vlivem ježíšovi nýbrž vlivem toho člověka který opustil vnitřně předkové opuštění rodiny je symbol opuštění toho svého. A ještě ne všeho protože ta myšlenka na osobní spásu byla také jejich tedy to je ta je také svá řečeno obecně ale to jim dovolil si ponechat po tři roky protože kdyby jim to byl nepo nechal tak by byli nemohli trvale vzbuzovat ty zázračné vlastnosti ty by byli usnuly protože oni měli nějaké vedení a to spočívá v tom že je na vším svým byla touha po spát.

Download XML • Download text • Waveform view