89-14A
89-14A
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Napřed
to
bude
provaz
jako
vylití
karmy
když
se
si
dříve
mohli
dovolit
něco
špatného
provést
tak
sem
vám
to
nevím
silo
vlivy
božím
lou
pomalu
se
říká
ale
jistě
že
sem
tolikrát
tedy
nedočkali
toho
aby
aby
to
semlela
ale
jakmile
se
nastoupil
duchovní
cestu
poctivě
tak
když
se
něco
vyvedli
hned
se
to
na
vás
ukázalo
ne
se
to
jste
byli
za
to
křísnout
tomu
říká
weinfurter
mylně
je
to
okamžité
vylití
karmy
aby
ho
nepřekážela
no
je
to
hezké
vysvětlení
které
se
každému
líbí
mě
se
ale
vůbec
nelíbí
to
není
vylití
karmy
nýbrž
to
veliká
milost
protože
člověk
který
miluje
boha
a
jedná
špatně.
Tak
musí
být
řečeno
že
ho
nemiluje
že
jí
to
je
stan
karmou
ale
že
si
něco
předstírá
že
je
rychle
tlačim
k
tomu
aby
se
lépe
poznával
aby
jednal
dobře
protože
jedná
z
lásky
já
to
že
jedná
špatně
když
jedná
z
lásky
to
není
možný
někoho
miluju
tak
dělám
všechno
dobré
pro
něho
ne
a
ne
abych
ně
polovičku
dělal
dobře
a
polovičku
špatný
tak
prosím
vás
je
to
trošičku
jinak
než
s
tou
karmou
já
vůbec
takový
pojem
karma
do
jak
vidíte
sice
je
to
obdobné
něco
ale
je
to
trošičku
jiné
někdy
podstatě
jiné.
Prosím
vás
ještě
chvilinku
vám
dám
národní
myš
tady
že
předtím.
A
byli
dvě
nejde
o
předmětu
za
sebou
tak
chtěl
aby
to
by
ještě
k
ní
jenom
to
neni.
Kde
se
chová
a
ta
je
se
dáte
tak
do
miluje
tak
ten
samozřejmě
neopomíjejí
uplatnit
tou
lásku
v
maličkostech
když
se
díváme
jako
já
sem
měl
příležitost
dívat
pět
měsíců
na
to
otco
se
stala
bůh
pro
mě
tak
to
byli
samé
maličkosti
a
kdyby
se
byl
nestal
o
ty
majes
o
které
já
bych
se
nikdy
nestaral
postoji
opravdu
prkotina
jak
se
tady
říká
moravě
tak
bych
byl
neobstál
toho
koncentráku
já
jsem
se
bez
těch
maličkostí
nemohl
odejít
a
tak
já
jsem.
Říkal
pane
bože
po
takovém
malichernosti
se
staráš
kdyby
člověk
byl
tak
malicherný
jako
soudy
maličkosti
o
které
se
taky
staráš
tak
by
vůbec
velké
věci
nemoh
provádět
a
ty
provádí
velké
věci
i
ty
malinké
to
vše
do
všech
detailů
si
ve
všem
obsažen
tak
to
je
pro
mě
takový
řek
bych
volání
boží
abych
v
maličkostech
byl
správný
abych
maličkostech
jednal
správně.
No
prosím
co
chce
si
člověk
nějaký
úděl
v
podobě
nějakého
kódu
když
se
narodí
tedy
není
čistou
tabulí
nýbrž
psanou
tabulí
že
jo
když
se
narodí
to
je
v
pořádku
že
není
popsáno
že
není
čí
jsou
tabulí
ale
to
konci
nebere
odněkud
z
duchovna
nebo
od
boha
nýbrž
ten
kód
si
bere
říc
proti
té
čistě
genetický
kód
a
dá
se
vyhmátnout
tady
přesně
z
této
posloupnosti
rodičovskou
dětí
v
pro
divu
a
tak
dále
tak
v
tom
se
tedy
v
první
řadě
ležím
a
za
druhé
bych
řekl.
Že
tím
že
se
člověk
narodí
s
určitými
dispozicemi
který
přeje
po
svých
rodičích
a
ne
vodněkud
rodinu
a
proti
nim
už
byla
i
ta
nesmrtelná
duše
která
na
sebe
postavila
smrtelnou
duši
a
tak
se
nemohla
vyvíjet
svobodně
tak
jak
by
byla
chtěla
nýbrž
musel
přizpůsobit
tomu
kódu
genetickým
a
proto
to
dopadlo
jinak
než
jak
my
byla
se
chtěl
třebas
ta
smrt
než
smrtelná
duše
tak
přeci
jenom
je
tady
nějaké
východisko
ještě
jiné
které
umožňuje
člověku
aby
se
z
toho
vymanil.
Bych
to
řekl
takhle
jejich
čili
dítětem
říkal
svatý
pavel
myslí
jako
dítě
si
dospělým
myslíš
jako
dospělý
člověk
tedy
může
být
nějaký
úděl
dítěte
a
může
být
nějaký
úděl
dospělého
člověka
a
mohou
se
jí
oděli
o
sebe
totálně
lišit
protože
ten
člověk
dospěl
do
něčeho
kde
už
tam
ten
první
co
nemá
co
říkat
ona
se
totiž
všecko
nějakým
způsobem
do
píše
vypotřebuje
se
ten
kód
který
po
tady
je
genetický
se
dá
vypsat
se
dá
prostě
dovršit
se
dá
dožít
se
dá
vyžít
jak
to
se
kteří
to
je
jedno
a.
Nastupuje
kon
který
si
třebas
ten
člověk
způsobil
svým
přístupem
životu
a
nebo
svou
to
události
které
zdánlivě
přicházejí
z
vnějšku
že
nějaká
událost
pozměním
úplně
toho
člověka
třebas
dejme
tomu
autohavárii
způsobí
že
ten
člověk
není
schopen
se
věnovat
s
automobilu
mu
a
chodí
radši
pětky
to
má
nedozírné
následky
nebo
vlak
nebo
tak
nějak
to
jsem
říkal
švandovním
případ
ale
události
v
životu
tak
dramatické
že
smrt
některého
blízkýho
příbuznýho
obyčejně
změní
povahu
a
změní
smysl
toho
života
toho
člověka
a
nebyl
to
on
který
se
nějak
provinil
ten
člověk
nýbrž
někdo
mu
zemřel
nebo
někdo
ho
vrcholně
klamal
a
on
se
změnil
tak
by
to
řekl
slovy
jednoho
velkého
spisovatele
italsky
který
říkala
přespi
vykonané
antipatie
starověký
svět.
Říká
tohleto
dva
manželé
a
měl
jediné
dítě
a
ta
manželka
byla
vrcholně
věřící
dokud
měla
to
dítě
a
ten
manžel
byl
vrcholně
nevěřící
ale
snášeli
se
měli
to
dítě
a
nehádal
že
se
ten
byl
nevěřící
a
proti
němu
byla
slabá
a
vona
byla
věřící
a
tak
dále
tam
slabost
bohu
sal
to
dítě
se
utopilo
vězení
a
teď
nastal
obrat
tak
rizi
manželka
když
mě
jediný
dítě
přestala
věřit
že
že
bůh
má
člověka
rád
a
začala
boha
prolínat
přestala
mně
ho
věřit
a
ten
který
nevěřil
na
boha
si
říkal
ono
přeci
jenom
se
mělo
ukázat
co
je
to
víra
a
co
je
to
pravá
víra
to
moje
maska
přestala
věřit
a
já
kupodivu
věřím.
Já
věřím
že
to
moje
dítě
teď
tam
utopilo
že
je
naživu
najednou
a
jsem
to
nikdy
nevěděl
a
teď
to
vím
že
na
a
to
já
ho
cítím
u
sebe
to
dítě
mě
má
rád
do
protože
nedává
na
ty
poměry
božský
se
nechal
to
dítě
utopit
nýbrž
protože
se
bohu
neměl
žádný
poměr
za
nou
představu
tak
kolik
neberu
ta
vo
to
nezpůsobil
že
jsou
lidské
nebral
aby
atena
no
to
byla
dcera
se
teďka
mě
pořád
projevuje
mé
přítomné
a
ji
cítím
přímo
a
manželka
říká
to
všechno
končilo
ne
a
už
tomu
nevěřím
tak.
Já
ji
nemohu
vnutit
tu
víru
když
vona
to
necítí
tu
přítomnost
ale
já
myslím
že
kdybych
té
dceři
nesloužil
tím
že
tomu
věřím
že
bych
k
tomu
děti
velice
křivdil
říkal
tak
to
je
to
bylo
do
niko
starý
nic
nebo
starověký
svět
že
v
něm
se
liší
že
nese
člověk
mění
podle
starý
zákon
který
znali
římě
a
řecku
ne
podle
toho
jak
se
narodil
jaké
bylo
ji
přechází
vtělení
nýbrž
podle
toho
co
se
v
jeho
životě
stalo
a
když
se
stalo
něco
takového
jako
tady
v
této
rodině
tak
se
třebas
obrátit
všechno
naruby.
A
já
vám
něco
poradím
aby
to
nebyl
starý
indický
svět
který
na
tohleto
věřil
tak
si
z
etického
světa
vezmu
jednoho
velikého
mudrce
a
to
je
orat
a
za
tím
co
se
dodal
v
hodilo
aby
dali
věřili
jestli
se
vyhrne
by
tvá
nebo
ne
vyhrané
bita
nebo
se
nabyde
nějaký
majetek
nebo
po
zbyde
tak
mladý
sokrates
tam
šel
s
jednou
otázkou
co
mám
dělat
aby
žil
správně.
A
von
vám
dostane
to
odpověď
faktem
že
začal
rozlišovat
ze
začal
rozlišovat
co
se
dělal
nemá
co
dělat
nemá
ten
dají
on
je
mu
to
napovídá
a
o
nikdy
nedělal
co
se
dělat
nemá
a
byl
při
tom
disciplinovaný
totiž
když
mu
ten
daný
neřekl
neber
je
tam
vzal
přestože
se
zabil
věděl
se
zabije
on
měl
jiný
jinou
možnost.
Utéct
do
vyhnanství
tomu
nabízeli
a
když
mu
dají
moje
neřekl
u
té
do
vyhnanství
ne
ne
nesmíš
nesmíš
tomu
bránit
on
to
říkal
dycky
negativně
nesmíš
se
bránit
tím
útěkem
tak
mu
asi
říkal
ne
tak
on
neutekl
a
dal
se
zabít
natolik
řeknu
a
tak
ten
žil
moudře
a
satanovi
stojí
vopravdu
celá
filozofie
řecká
ta
nejlepší
z
nejlepších
jaká
tam
byla
nemysli
jenom
platón
aristotela
jeho
současný
ale
i
ty
další
něho
žili
poznej
sám
sebe
a
je
zajímavý
že
to
zastat
terezie
která
si
měla
daleko
řeka
říkala
míra
duchovního
poznání
je
dána
sebepoznání
že
se
bude
nepoznáváš
taky
nepoznává
boha
a
teď
bych
se
měl
zmítá
o
tom
co
je
to
sebepoznání.
Když
si
myslím
že
jsem
jenom
to
tělo
to
není
ještě
ani
začátek
své
poznání
když
mě
ti
lékaři
dopravili
do
situace
kde
jsem
to
tělo
považoval
za
prostředek
toho
který
myslí
není
to
dobře
ale
to
základech
sebepoznání
základ
sebepoznání
byl
dán
zase
mi
velice
věčné
prostora
ten
základ
sebepoznání
ale
když
jsem
si
potom
sedmi
letech
všiml
nebo
byl
jsem
svědkem
toho
nebo
by
se
milostem
tak
potom
sebevzdání
že
bůh
je
bůh
miluje
bůh
poznává
že
to
nejsem
já
který
to
já
jsem
jenom
na
tom
závislí
já
jsem
jenom
pouhá
závislost
na
tomhletom
živá
pouhá
závislé
na
tomhletom
tak
to
znamenalo
že
jsem
tam
žil
bez
těžkostí
tak
to
by
začla
na
té
terezii
jak
jsem
už
několikrát
řekl
umřel
ve
dvanácti
letech
maminka
a
vona
si
to
strašně
brala
plakala
a
nemohla
se
z
toho
dostat
až
si
vzpomněla
že
panna
maria
není
jenom
matkou
ježíšovou
nýbrž
je
matkou
vesmíru
velká
to
matka
vesmíru
na
genera
jediným
způsobem
tak
je
to
také
matka
moje
vzala
si
za
matku
a.
Několik
let
žila
s
matkou
pannu
marii
tají
napovídala
u
člo
správně
vyznávat
a
jednat
s
tam
životě
na
tom
šlechtickým
voře
to
nebylo
sladké
jednat
správně
protože
vodit
ze
všech
stran
na
byla
krása
věcí
totiž
a
taky
nabízeli
kdekoho
a
tak
dále
a
ona
byla
taky
velice
veselá
byla
opravdu
takové
povahy
kteří
až
lidé
bych
tak
řekl
tak
nebylo
divu
že
měla
hodně
osel
v
tomto
životě
ale
to
nebylo
tak
zlé
jenomže
na
tu
matku
nebeskou
zapomněla
přece
jenom
v
těchto
radovan.
A
musel
přijít
otec
se
svou
smrtí
který
zase
připomněl
věčný
život
zase
chvilinku
byla
na
výši
ale
do
jednadvaceti
let
když
směla
vstoupit
do
řádu
karmelitánského
jenom
dospělí
směl
vstoupit
jinde
byla
dospělost
tak
už
byl
jste
panny
marie
no
kláštery
tam
na
sebe
oblékl
toužila
obléci
se
do
způsobu
života
panny
marie
a
to
je
ten
plášť
takže
ona
se
oděla
do
způsobu
života
panny
marie
s
tím
odevzdáním
vlastní
vůle
podání
se
vůli
boží
bez
ohledu
na
sebe
no
a
to
způsobilo
že
se
v
ní
mohl
narodit
kristus
a
že
potom
když
se
jižní
dospěl
tak
jejíma
rukama
pracovali
mana
ach.
Tak
to
je
asi
o
tom
plášti
dotaz
li
začne
člověk
milovat
boha
jak
se
to
poprvně
projeví
jako
vyletím
karmy
aby
nepřekážela
člověk
do
vám
tohleto
jak
weinfurtra
já
ne
že
bych
jim
opovrhoval
ale
když
jsem
vstoupil
na
tu
cestu
tak
já
nemohu
říct
že
by
se
byla
nějaká
karma
vylila
bylo
to
vytí
karmy
a
taky
se
na
ni
vstoupil
věčnými
v
tom
z
nějakými
lidí
karmy
když
jsem
například.
Nebyl
schopen
milovat
těmto
svět
když
se
všichni
moji
přátelé
vy
měnili
protože
nebude
se
pro
ně
žádoucí
protože
jsem
nebyl
takový
ko
jsem
byl
předtím
tak
nastoupí
nastoupili
tam
sem
měl
za
nové
a
když
mě
maminka
musela
krmit
v
nebylo
vytýká
mi
to
byl
to
by
změn
stavu
já
bych
říkal
když
někdo
miluje
pána
boha
nebo
naše
mělo
pána
boha
nevyjde
se
žádná
karma
nýbrž
z
ní
se
stav
a
to
vypadá
možná
jako
karma
vlitá
ale
je
to
svět
který
prochází
rukama
člověka
z
druhé
strany
hodinu.
Když
já
sem
komentáři
mluvím
o
tom
jak
je
člověk
vychováván
událostmi
tak
to
píšu
tak
že
to
musí
vyhovovat
tomu
co
komentuje
ale
co
člověk
to
jiná
výchova
událostmi
jsem
byl
vychován
událostmi
zcela
jinak
než
kdokoliv
z
vás
totálně
jinak
než
vy
protože
ty
lidi
kteří
by
vychováni
stejným
způsobem
jako
já
obyčejně
zemřeli
velice
brzo
zemřeli
a
nejsou
tady
mezi
námi.
A
je
to
taky
výchova
událostmi
začne
je
ale
vede
ke
ztrátě
třebas
tohoto
života
jiná
výchova
událost
který
já
bych
řekl
takhle
události
se
vychovávány
tím
dokonaleji
čím
více
jsme
si
vědomi
existence
boží
a
spolupracujeme
s
neboť
co
si
může
dovolit
slově
k
nevědomí
nemůže
si
dovolit
člověk
vědomí
a
jestliže
se
to
dovolí
tak
je
za
to
prodělána
tou
svou
neposlušnosti
sám
sebe
trestá.
No
takže
i
to
je
ten
nejběžnější
způsob
u
člověka
který
je
za
bohem
ale
normálně
když
člověk
nejde
za
tím
bohem
nýbrž
jenom
je
naše
bohem
aby
spolupracoval
na
výstavbě
vesmíru
s
bohem
překáží
musí
s
tím
stát
každý
člověk
se
tím
takovým
spolutvůrcem
musí
stát
tak
pak
ta
výchova
událost
říct
připadá
vypadá
k
ní
na
von
většinou
na
to
nepřijde
že
je
vychováván
temnost
já
si
pamatuju
nebo
mám
dispozici
mění
zkušenost
jednoho
člověka
který
se
přibližně.
Patnáct
let
trápí
nad
ztrátou
svého
milovaného
bratra
a
před
tím
se
trápil
stálosti
ho
tatínka
předtím
na
ztrátou
svýho
svoji
maminky
a
není
se
trápí
taky
ještě
na
strašný
duševním
a
ti
nesmím
stavem
tak.
Já
si
myslím
že
do
událostí
má
taky
co
mluvit
postoj
toho
člověka
kdyby
ta
dotyčná
osoba
měla
postoj
opačný
nebrat
to
všechno
negativně
jako
že
je
to
proti
ní
kdy
každýmu
jedno
musí
zemřít
ne
já
jsem
vlast
oděla
takovým
plynule
a
každý
je
nějak
nemoc
na
co
prostě
to
prá
pro
ale
rozebírá
to
pro
co
by
na
to
řekl
někdo
a
ten
a
vona
má
fůru
doktoru
okolo
sebe
ona
ještě
tady
obtěžuje
zde
chtěl
vedení
abych
já
řekl
jak
ty
léky
působí
nebo
kdybych
to
byl
zapomínat
co
je
to
vymyslel
aby
to
bylo
zase
jinak
než
jak
to
říkají
typ
naší
lékaři
ale
nemohl
jsem
to
už
se
nahoru
tady
setkat
ten.
Já
jsem
to
řekl
ale
věřte
mi
to
tato
osoba
je
vychovávána
událostmi
tím
způsobem
jak
vychováno
proto
že
se
k
nim
staví
negativně
že
to
bere
všechno
hrozně
jako
trpně
trpně
trpíte
kou
ohromnou
tedy
to
takže
nedá
se
jednoznačně
jak
jsem
tam
říkal
při
tom
komentáři
to
by
se
musel
číst
ten
původní
text
na
ty
svým
se
to
komentoval
proč
jsem
to
takhle
jmenoval
aby
se
mohlo
říct
to
je
také
výchova
událostmi
ale
výchova
budovali
kdyby
se
obecně
těla
nějak
vysvětlit
tak
by
se
řekla
život
lidský
to
je
soustavná
výchova
události
a
někdo
si
z
toho
vezme
dobré
někdo
špatné
někdo
pomíchané
taky
byl
něčemu
vychován.
Ale
každý
k
něčemu
jinému
protože
ono
by
asi
nebyla
asi
těch
správné
kdyby
byli
všichni
vychováni
podle
jednoho
vzoru
a
takže
tatáž
je
najednou
působí
úplně
opačně
než
na
toho
druhého
a
na
koho
působil
se
úplně
nešla
ty
dva
a
tak
dále
na
každého
jinak
já
bych
vám
přál
být
na
pořádném
obalem
zápas
anebo
radši
na
ten
nesve
ne
na
zápas
ho
ke
jevem
abyste
viděli
když
se
stane
nepřítel
ranku
jak
se
tváří
jak
zůstat
mají
radost
s
tím
dívá
si
a
naopak
zase.
Se
to
je
jaká
je
to
výchova
todleto
je
to
výchova
událostmi
které
před
nimi
do
ale
tam
řada
je
tam
řada
lidí
kteří
vadí
tomu
a
druhá
řada
kteří
ani
k
tomu
opačném
ty
si
někdy
na
mládí
zájem
eště
že
taky
výchova
události
nechci
te
nemě
jedno
značnou
odpověď
co
je
to
výchova
událostmi
nýbrž
celý
život
tě
výchova
události
že
každý
s
ním
má
jiný
poměr
jiný
postoj
že
touha
používat
boha
uvádí
až
i
život
nebezpečí
a
užitku
této
milosti
kterou
udiví
pán
tak
k
tomu
bych
se
něco
napravil
věrná
hned.
Já
bych
tady
na
a
jak
to
bych
řekl
tuhletu
věc
že
ostouzení
tak
veliké
které
uvádí
v
nebezpečí
života
když
ty
věci
ona
totiž
má
východisko
pro
ty
dcery
svoje
nehodilo
citu
lásky
srdce
oni
to
rozloučení
tak
rozumu
jo
že
prostě
de
vo
život
tak
je
to
obdoba
toho
jak
mně
šlo
o
život
když
tu
lásku
by
mě
rozpoutal
bůh
sedmnácti
letech
ve
mně
lásku
rozpoutal
bůh
a
tam
nemůžu
napsat
takovým
způsobem
já
jsem
nikdy
nemiloval
já
jsem
vždycky
zůstala
pozadu
nikdy
mi
konečnou
tak
se
rozpoutal
mě
lásku
svou
že
si
mě
celého
bral
víte
aby
se
toto
mohlo
stát.
K
tomu
bylo
třeba
celé
řady
další
okolnosti
muselo
tady
být
duchovní
modlit
musel
tak
být
hodi
modlitba
která
zase
byla
od
něho
a
ne
vymyšlená
ne
naučená
ne
z
víry
ta
nebyla
vůbec
víry
ta
byla
jím
daná
to
bylo
v
charisma
z
milosti
jeho
daná
a
tím
se
stalo
že
překročila
to
modlitba
brzo
anebo
hned
rámec
mé
osobnosti
a
mých
možností
mých
povaha
i
schopností
rozumových
prostě
schopností
duše
takže
moje
duše
hynu
la.
Cítila
že
je
hyne
to
co
hnulo
to
je
to
otco
máte
tak
veliký
strach
aby
se
to
ne
nezahynul
potom
po
smrti
to
hnulo
během
tohoto
života
ale
tak
prudce
že
žádná
smrt
fyzická
není
tak
překvapovat
jako
todleto
protože
ta
duše
smrtelná
má
totiž
jednu
vlastnost
kterou
nemá
nic
jiného
v
životě
lidském
jeho
tělesnost
tu
a
to
nemá
to
a
tělesnost
tady
vznikla
a
z
matčina
těla
kdežto
ta
duše
smrtelná
byla
do
tvá
na
silou
nesmrtelné
duše
a
z
ní
vznikla
a
z
ní
byla
povišoval
na
něco
jako
služebníci
boží
například
nakonec
když
to
dobře
dopadl
je
se
stala
satanem
a
protože
byla
nekonečna
pocházející.
Tak
způsobovala
že
to
tažení
boží
bylo
jiné
sice
než
todleto
ale
bylo
stejně
nebezpečné
pro
život
o
to
od
toho
se
s
tím
zastavit
ba
nebezpečnější
protože
já
jsem
asi
čtrnáctkrát
utekl
pokud
mi
záznam
neklam
než
jsem
se
smířil
s
tím
že
nebudu
existovat
ale
byla
to
láska
boží
tak
velká
že
proti
do
se
měl
strašný
strach
o
sebe
tak
vždycky
se
nanovo
další
večer
tu
koncentraci
dělal
víte
já
vám
řeknu
ten
lidský
život
ve
světě
má
obrovskou
přednost
před
cem
životem
vy
to
a
tak
nemohl
říkat
klášterním
mě
chrání
před
tím
přeháním
nebo
před
tím
na
chraň
pro
já
sem
šel
studenou
cestou
na
rozdíl
od
ní
a
si
totiž
já
jsem
přes
den
nemohl
tu
koncentrace
dělat
že
jsem
mě
donutili
chodit
do
školy
mě
nutili
jíst
a
všechno
možný
dělat
co
ostatní
lidé
jednat
jako
ostatní
nechodil
jsem
na
nakupí
třebas
nebo
tak
nějak
a.
Já
jsem
se
mohl
jenom
těšit
ale
čím
víc
jsem
dělal
pro
tento
svět
tím
více
jsem
toužil
po
tom
bohu
protože
ono
toho
láska
pořád
domě
připlývá
a
ale
nemá
neměla
od
toku
v
té
realizaci
tou
modlitbou
rozumíte
mně
já
bych
byl
moc
a
dybyste
měl
rozuměli
protože
to
je
asi
vaše
cesta
budoucnosti
lidé
půjdou
takhle
a
ne
že
bylo
je
zkáze
a
bylo
se
rozeznat
láskou
uměle
rozumných
avatar
číst
třebas
svatý
spisy
nebo
se
stýkal
se
svatými
lidmi
a
a
nabíral
ty
stupně
té
za
nic
nosti
já
jsem
naopak.
Protože
jsem
považoval
tu
modlitbu
za
jedinou
možnost
jak
se
spojit
s
bohem
jak
mu
patřit
jak
jsem
odevzdat
já
jsem
musel
se
smířit
s
tím
že
nebudu
prostě
existovat
jestliže
bůh
mě
znovu
udělají
tak
velkou
milost
že
si
mě
vezme
zase
na
novo
on
si
mě
pokaždý
bral
a
ale
on
si
nebral
jenom
mě
to
se
promítat
prosím
do
vesmíru
já
jsem
pociťoval
obrovskou
hloubku
při
tom
jak
jsem
začal
koncentrovat
nemoh
mluvit
sice
ale
pociťoval
jsem
tak
rosolu
která
ani
slovem
ke
mně
nepromluvil
ale
unášel
mě
za
hranice
vesmíru
učit
uvažovat
že
ty
hranice
vesmíru
jsou
v
člověku
ne
někde
za
nějakou
galaxii
a
já
jsem
ztrácel
kontakt
s
vesmírem
a
nabýval
jsem
kontakt
se
základem
toho
vesmíru
a
tím
je
bůh
se
něco
rozdílného
a
já
myslím
že
to
ještě
budu
příležitost
více
rozvést
protože
tady
jsou
ještě
k
tomu
příležitosti
já
sem
začil
na
to
podívám.
To
co
předcházelo
tomuto
ostouzení
které
jsem
nepovažoval
právem
za
svou
lásku
nýbrž
u
několik
sem
už
několikrát
se
uvedl
mně
se
zdálo
tehdy
že
můj
dosavadní
život
tak
dokonale
podporovat
této
boží
touze
po
mě
že
jsem
se
za
něj
styděl
a
nejraději
by
byl
ano
zemřel
to
jsem
si
říkal
jesi
neska
ještě
uteču
tak
neumře
třebas
v
té
národ
a
už
manou
považuj
že
ty
pro
mě
chceš
to
nejlepší
to
já
cítím
a
já
jsem
se
tak
radoval
se
to
zase
budu
moci
tou
tím
způsobem
k
bohu
že
ze
začátku
v
pořádku
když
člověk
třebas
jenom
modlitbu
považuje
za
jediný
prostředek
jako
jako
ty
v
té
jeptišky
kterým
se
může
dostat
k
bohu
to
není
tak
špatné.
Jenomže
ten
prostředek
voni
říkali
zaslíbení
že
se
za
slíbili
bohu
a
pokud
ho
plnili
tak
bůh
také
ze
své
strany
ten
slib
plnil
že
je
k
sobě
tah
když
neplnil
někdy
neplnil
tak
je
netáhl
tak
nastala
ucho
a
tak
dále
toto
u
mě
nemohlo
nastat
tam
z
toho
ani
špetka
nebyla
nějakým
mým
slibem
já
jsem
nic
neslibuju
jsem
prostě
byl
tak
tažen
bohem
že
se
mu
nemohl
odolat.
A
je
vám
to
je
to
jasný
že
to
je
zdánlivě
opačná
cesta
ale
je
to
tatáž
láska
kterou
člověk
rozpoutá
jenomže
zcela
se
člověku
rozpoutá
jenomže
in
způsobem
jiným
než
u
těch
věcí
še
tam
voni
záměrně
šli
za
lásku
srdcem
a
do
spoutali
nad
únosnost
vlastní
v
tom
smyslu
že
bůh
by
jim
byl
vzdal
třeba
život
kdybych
to
byl
dál
pokračovali
tady
jsem
mělo
jim
poradit
učím
přestaňte.
Ale
mě
radit
nebylo
možné
protože
já
jsem
nedělal
jenom
modlitbu
kdyby
já
jenom
modlitbu
tak
jsem
se
spálil
jako
voni
by
se
byli
spálili
ale
že
jsem
žil
musel
žít
pro
tento
svět
že
se
nemohl
ne
utéct
to
nebylo
možné
kláštera
jsem
odmítl
oni
to
taky
nabízeli
klášter
a
já
jsem
od
míře
by
tam
do
toho
stal
peníze
že
bych
to
to
byl
placen
že
by
to
to
byl
živen
ani
takhle
placen
na
tom
živen
a
to
jsem
nesměl
by
to
věci
podle
mého
názoru
brát
tak
jsem
vám
doufám
vysvětlil
do
s
jasně
že
neměl
jsem
schopnost
milovat
boha
ale
bůh
mě
miloval.
Co
pak
nestačí
říká
vona
dál
člověk
to
milosti
které
jsou
bere
prokázal
duši
aby
holubičí
nebo
mocí
jak
si
máte
je
to
tam
bylo
a
nemyslete
si
že
sem
na
něm
zapomněla
byl
u
pokoje
a
odpočinul
tam
kde
má
zemřít
má
otázka
ten
zněla
jinak
zdali
jsem
si
byl
vědom
třeba
toho
nejmenšího
čím
bych
si
byl
zasloužil
tak
neodolatelné
touhu
ti
jeptišky
si
myslí
si
něco
zasloužili
opře
se
modlili
že
udělali
vy
sliby
že
se
odpoutali
od
tohoto
života
to
bylo
to
bylo
ve
byste
záslužně
zachoval
že
tento
život
odložil
ten
světský
život
jsem
si
vůbec
nemohl
myslet
já
sem
ho
přeci
z
vlastní
iniciativy
nedožili
bůh
mě
odložil
mi
ukázal
jaký
to
byl
planý
život
a
víte
ukázal
mě
pravdu
neukázal
on
mě
ukázal
jenom
dost
vzdálenou
do
vzdálených
obraz
pravdy
že
proto
pro
tu
chvíli
já
jsem
potřeboval
a
bůh
je
vševědoucí
výstřelek
jsem
potřeboval
sebe
nenávidět.
Jenom
jsem
naučil
tím
že
jsem
nenáviděl
těch
sedmnáct
let
svýho
života
nenávidět
sebe
jako
celého
i
tu
chemii
se
vším
dohromady
jsem
nenáviděl
a
tím
jsem
se
stal
hodným
vstoupí
jak
říká
ježíš
kristus
abych
se
s
ním
spojil
nebudeš
si
se
nenávidět
nejsi
něho
den
víte
to
je
vono
to
to
ne
já
tam
to
nemůže
dost
dobře
ne
nemůže
muž
musím
se
po
a
bude
mít
tohleto.
To
má
otázka
který
z
měla
jinak
zdalipak
jsem
si
vědom
toho
ne
odpověď
z
ní
nejen
že
jsem
si
ji
nezasloužil
ale
dosavadní
můj
život
stát
příkrá
rozporu
proti
této
touze
proto
této
cestě
říkám
cesta
shora
dolů
to
začla
být
cesta
svatýho
pavla
najednou
začal
být
cestou
zhora
dolů
když
byl
učení
toho
gamaliela
byla
to
cesta
zdola
nahoru
někde
není
předepsáno
že
to
musí
pořád
tak
být
celém
životě
to
se
může
obrátit
jakmile
se
mi
začne
hnus
to
co
dělám
jak
mi
že
se
začne
hnus
sám
sobě
jak
mi
na
sebe
za
neví
a
to
ještě
se
po
spaloval
za
nezem
na
sebe
když
zase
šel
do
tam
aku
je
bylo
hodně
křesťana
a
chtěl
je
vraždit
no
tak
to
se
mu
nedivím.
Proto
této
cestě
říkám
cesta
shora
dolů
čímž
mám
na
mysli
volání
boží
z
nebe
na
zem
takové
všem
ze
stavu
nebe
do
stavu
pozemského
mého
života
v
muladhaře
takové
volání
boží
zaznamenala
svatá
terezie
už
jako
dítě
při
pohledu
na
milosrdenství
boží
které
pro
ni
zářilo
z
obrázku
setkání
ježíše
se
samaritánkou
u
studny
mohli
byste
se
právem
ptát
jak
mohla
na
tak
mocné
volání
po
zapomenout
intenzivně
prožívat
lidský
život
může
způsobit
i
to
ale
bůh
je
věrný
svému
slovu
nebo
svému
zjevení
pravdy
to
bylo
zjevení
pravdy
tam
u
té
studny
to
nemohla
předvídat
že
pohledem
na
ten
obrázek
pozná
milosrdenství
boží
v
takovém
rozsahu
že
je
připraveno
pro
všechny
lidi
i
pro
malou
celé
si
jde
o
naše
shora
dolů
taky
a
musel
se
tvářit
že
de
zdola
nahoru
protože
nemohla
je
vést
jinak
než
vírou
a
ta
víra
byla
dána
starým
zákonem
a
částečně
novým
taky
pokud
se
mu
rozumělo.
Tím
se
ze
mě
prožíval
lidsky
život
může
způsobit
i
to
ale
bůh
v
jevem
svému
slovu
nebo
se
mu
zjevení
pravdě
světice
byla
minimálně
pominu
ta
dvakrát
při
smrti
své
matky
a
při
smrti
jejího
otce
takže
v
jednadvacátém
roce
už
definitivně
neodolal
mnohem
později
než
ona
jsem
se
dověděl
že
takhle
touží
bůh
po
veškeré
stvořeném
já
jsem
myslel
že
je
to
už
jenom
o
mě
ale
on
po
veške
stvořené
jsem
poznal
až
v
tom
koncentráku
jenže
tu
touhu
může
za
určitých
okolností
projevit
právě
je
člověku
který
prošel
velmi
dlouhým
tvůrčím
vývojem
a
dokáže
jeho
touhu
za
registrováno
jsem
se
i
tady
po
ní
žil
na
způsob
myšlení
svatý
terezie
na
má
se
taky
přitom
po
níž
se
tak
nemyslel
pán
bůh
musí
zaležitostech
terezie
líčí
je
jedno
ze
zřením
konečné
fáze
této
přípravy
projevu
touhy
boží.
To
lidské
duši
a
činí
tak
podle
svých
osobních
zkušeností
od
nichž
se
nohu
nějakým
vymyšlený
myšlením
něčeho
přidaného
já
jsem
vám
vylíčil
jinou
konečnou
fázi
této
přípravy
touhy
v
lidské
duši
a
ta
probíhala
mnohem
dramaticky
a
výjimečně
z
jiné
strany
než
u
svaté
terezie
ale
v
obou
případech
chyběl
pohled
na
před
lidskou
přípravu
řekl
bych
vesmírových
podmínek
a
na
mnohé
jiné
tedy
na
souvislosti
jejich
znalost
bez
zevních
závad
nám
oběma
chyběla
tady
chyběla
v
tomto
případě.
Znalost
že
jsme
součástí
vývoje
života
na
této
planetě
a
že
je
to
souvislost
vývoj
naší
planetě
souvislostí
souvisí
s
celým
vývojem
naší
soustavy
sluneční
a
to
zase
s
celým
s
celou
zla
a
tak
dále
že
to
všechno
v
souvislosti
tou
dneska
mýlíme
než
to
na
to
nemohla
vidět
pochopitelně
a
taky
nevěděla
nebyli
ještě
ty
pití
jak
to
vypadá
s
lidským
zárodek
v
matčině
těle.
Tato
neznalost
na
touze
nic
nezměnila
proti
tedy
mít
z
ohledu
na
ty
kteří
se
budou
po
nás
ká
proč
tak
málo
lidí
se
ta
touha
tak
málo
lidi
tak
touha
boží
projeví
není
to
ab
norm
leta
která
nestojí
za
povšimnutí
budoucí
znalost
dosud
neznámých
souvislostí
tento
dojem
o
ab
normálně
dokonale
vysvětlí
ale
tento
důkaz
sem
slíbil
uvést
až
na
překladu
aspoň
překladu
v
kom
komentáři
nikoliv
ba
vede
se
tu
mnohem
hůře.
I
kdyby
se
duši
dostávalo
vede
se
mu
mnohem
vůle
a
kdyby
se
duši
zastával
po
mnoha
léta
těchto
důkazů
lásky
přes
vetchá
a
chodí
s
pláčem
ona
říká
to
je
jejich
způsobu
já
se
jí
slova
dali
dosa
chodí
plačící
neboť
pokaždé
tak
jsem
to
nemohl
tak
doslova
překládat
neboť
pokaždé
té
milosti
zbývá
jí
tím
větší
bo
v
mém
případě
po
každém
tom
tažení
božím
ze
kterého
jsem
strachem
o
sebe
utekl
jako
se
pře
zapřel
petr
ježíše
za
stejných
důvodů
hořce
jsem
plakal
na
svou
zbavilo
a
nevěru
to
si
neze
představit
jak
jsem
za
to
sklidil
během
dne
že
jsem
utekl
to
tažení
boží
by
se
věděl
že
to
se
mi
to
bůh
tahne
ale
zase
jsem
utekl
nanovo
ale
předem
sem
se
tak
těšil
že
neuteču
jsem
věděl
že
je
to
bůh
a
je
to
veliká
čest
pro
člověka
když
ho
bůh
takhle
táhne
že
jsem
vlastně
konal
modlitbu
celý
den
a
modlitbu
celky
která
je
radostí
a
ne
takovým
pocitem
srdeční
to
ne
copak.
To
má
stejné
mém
případě
po
každém
to
tažení
božím
se
musí
se
tak
jako
petr
a
uměl
jsem
si
že
se
tak
podruhé
nezachová
rostla
ve
mně
touha
se
napravit
ale
též
touha
dokonaleji
patřit
bohu
nejde
měl
jsem
že
obojí
bylo
součásti
jediného
touhy
boha
po
duši
aby
mu
více
patřila
rozumové
poznání
tedy
vázlo
a
bez
ohledu
na
tuto
skutečnost
touha
zůstala
a
nemohla
končit
jinak
než
opakováním
extázemi
protože
k
trvalému
spojení
bez
extazí
bylo
ještě
daleko.
I
když
jsem
už
odolal
tomu
tažení
božímu
on
s
ním
sám
přestal
po
určité
době
protože
by
mě
byl
zabil
a
to
nechtěl
mě
připravený
ho
na
něco
jiného
než
aby
mě
zabije
a
tak
jsem
zjistil
že
třebas
po
dvou
potřeb
oděla
extaze
jsem
si
najednou
sebe
všim
tento
odstup
od
boha
k
sobě
zase
těžko
bych
nazval
sebelásku
ale
snáze
bych
lépe
by
to
nazval
moudrostí
boží
že
on
mě
nenechal
zemřít
já
jsem
se
vrátil
k
sobě
byl
jsem
tuhý
pulz
slova
terezie
otrkal
pulz
vyro
půl
byl
otevřený
nezavřel
jsem
o
to
kleslo
ale
dál
to
nešlo
já
jsem
marně
že
jsem
se
všímal
za
celí
ma
sebe
čekal
až
zase
to
klepe
takhle
rozlou.
Ale
už
se
měl
strach
pořád
ještě
nic
takhle
mluvím
a
teprve
zamanu
to
zase
klepal
půl
otevřený
čili
to
už
bez
bázni
byla
naděje
že
budu
živ
ano
a
předtím
to
byla
by
to
byl
strach
než
jsem
se
když
se
staro
když
mě
tam
pán
bůh
tak
ta
když
mě
neptal
když
mě
vyhazoval
od
sebe
pryč
tak
to
nebyl
ví
že
a
ne
stav
ale
uvědomoval
si
si
že
jsem
těsně
před
smrtí
a
kdyby
to
mělo
trvat
eště
se
o
chvíli
později
déle
tak
už
nebudu
se
moci
vrátit
nazpátek.
A
příčina
je
tato
když
poznává
vždy
víc
a
více
velikost
boha
a
vidí
to
říká
že
svatá
terezie
ne
jo
že
je
tak
daleko
a
odloučena
aby
ho
směla
prožívat
její
touha
tím
více
roste
mém
případě
při
nevědomosti
že
také
člověk
miluje
boha
to
jsem
nevěděl
že
ho
miluju
ale
já
jsem
vám
miloval
protože
bůh
nemiloval
víte
a
tak
jsem
nebyl
schopen
o
nemilovat
jestli
to
jsme
si
nemoh
přivlastňovat
a
to
bylo
správně
na
tom
ne
se
nevěděl
sice
se
tě
poznání
já
jsem
moc
věcí
nevěděl
to
co
jsem
neměl
vědět
to
co
bylo
za
návodu
to
jsem
prostě
nevěděl
a
na
se
musel
něčem
absolutně
nevědomí.
Jen
případě
nevědomosti
za
při
nevědomostí
že
také
člověk
miluje
boha
tím
čím
více
strachu
o
sebe
tím
větší
touha
v
tobě
nepatři
a
patřit
bohu
to
je
cestě
si
říká
studený
cesta
její
vývod
se
ukáže
až
na
samém
jejím
vrcholu
kde
člověku
nepřekáží
lidská
láska
lásce
boží
jako
tomu
bylo
na
horký
cestě
svaté
terezie
která
se
teprve
na
vrcholu
cesty
musela
vzdát
všeho
i
své
lásky
k
bohu
já
sem
měl
tedy
tu
výhodu
proti
ní
na
té
srdce
a
to
budete
mít
vy
taky
jestli
máte
takovou
svému
cestu
se
taky
píle
od
ho
že
totiž
nebudete
muset
se
vzdávat
své
lásky.
Ale
vy
možná
jo
protože
vy
jste
věřící
ale
jak
já
jsem
sem
mohl
já
sem
si
mohl
nemohl
přivlastňovat
lásku
že
sebe
nevěřící
že
ano
a
teď
najednou
mě
pán
bůh
tahl
tak
se
musel
vědět
že
to
je
jedině
vod
něho
a
ne
vode
mě
ani
špetka
to
nebyla
země
tak
jsem
zkrátka
nebyl
na
konci
té
cesty
že
jsem
nebyl
překvapen
že
a
láska
boží
nakonec
přechází
do
mě
konečně
já
miluju
a
to
už
jsem
věděl
že
to
nejsem
já
ale
vona
jasně
přecházela
do
mě
tak
že
já
jsem
jakoby
miloval
já
jsem
říkal
svatě
ten
případ
potom
jak
jsem
se
vzdal
toho
života
a
jak
jsem
přišel
na
tu
pykat
a
viděl
jsem
to
jiří
ho
došela.
Download XML • Download text
• Waveform view