EN | ES |

87-35B

87-35B

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
do duše, aby se sami zbavili svý zodpovědnosti. Tím se nezbavili, pochopitelně. No a toto Eckhart dobře věděl. Tak já bych vám řekl, ctnost je vždycky lepší než nectnost, protože eh z relativního dobra se to bere, ne? ta síla k tomu a nikoliv relativního zla. A ze začátku to dopadá tak na té cestě k Bohu, že se poruší rovnováha mezi relativním dobrem a relativním zlem. Čili a to je ze života ještě na... patrno. A tak to nebudu to bych nemoh přirovnáním nějakým vám tam vysvětlit. Nýbrž jenom životem Ježíše Krista, to je strašně zdlouhavé. To se možná z prostředku to nemůžu vysvětlit musím z prostředku se... od Adama pěkně vod začátku. Ale stačí říct tohleto, ono to asi bude stačit. Že ten člověk, který se postaví na stranu relativního dobra, přestože to dobro, který pro jinýho třebas dobro- dobrem není nebo se mu nezdá být. Důležité je, že von ve své představě to p... chápe jako dobro. To je podstatné. Když sou lidi, kteří někdo na to má jiný názor a říká to že to dobro není a že je to všecko lidské, na to nedejte, neboť lidská představa má ohromnou cenu, ohromnou sílu a přemáhá i ty závady v poznání. Takže ze začátku... ze začátku ta lidská představa učedníků, že budou někde na nebi, to je místo podle nich, sedět vedle Pána Boha, byla tak mocná, že tato nevědomost, že ano, jim umožnila, aby svoje sobectví vyprodukovali do takových nesmírných výšek, že to až nebylo hezký, museli z toho tak tři roky slevit, že jo, no ale bylo to dobré. Byli by nepřipoutali na sebe tu obrovskou sílu boží a nebyli by dělali ty zázraky, a tak dále. Tak když se postavite na stranu dobra, a voni se postavili na stranu dobra, vo to se Ježíš Kristus postaral, že jo. To je z jeho života vidět, že se stavěli v zásadně na stanou relativního dobra, o kterém Ježíš Kristus se vyjádřil, já nejsem dobrý. Protože to bylo relativní dobro, tak to není... to není dobro samo. To není absolutní dobro. Mluvi o Otci svém jako o absolutním dobru. On absolutním dobrem nebyl, protože dělal jenom relativní dobré skut, no a učedníci taky. Ale protože se postavili na stranu relativního dobra, zjednali nerovnováhu mezi relativním dobrem a relativní zlem, zlo se cítilo být ukřivděno, a proto napřed pronásledovalo Ježíše na poušti, potom ho ukřižovalo, že jo, a tak dále. Ale nic to nepomohlo, bylo to vždycky v době, kdy se nějaká fáze vývojová už překonala. Například von za těch třicet let překonal tu poddanost rodině a dokud ji nepřevedl do samovolnosti, tak neměl právo vstoupit do Jordánu. A jesliže potom zase mu samy šly ty zázraky a to vedení těch učedníků, tak zase musel... nesměl přestal pře- šlapat na místě, nýbrž musel jít na kříž a všeho se zbavit, i těch učedníků, i tý matky, tu věnovat svému Janovi a tak dále. No tak tady ze života se to dá snadno poznat, jak to máme dělat. Že se uměle sjednává nerovnováha mezi relativním zlem a relativním dobrem, tím samo sebou proti sobě poštveme satana, relativní zlo, ne absolutní, ne? A tím si způsobujem veliké utrpení a na mnohých křesťanech je vidět, že trpěli tak nehorázně, že nám to nemůže být příkladem, viďte. Ale to nedělejme, protože to si zavinili... to je zase chyba. Víte, tady je taková možnost snadný rozporů, že opravdu by vám radil, aby si přečetl ale velice opatrně knížku Františka Saleskýho, který mluví o návodě k zbožnému životu. A říká to samozřejmě nějaké sestře, která žije klášterním životem, takže si to musí umět přizpůsobit. Také Tomáš Kempenský Následování Krista je takovým dílem, kterým by to měl... mělo člověku učit, jak má s tím relativním dobrem zacházet. Ale když se mu podaří tomu člověku uvést do nerovnováhy relativní dobro a relativní zlo, že to zlo bude považovat opravdu za zlo, a to relativní dobro si bude tak vážit, že za ním půjde za každou cenu, tak to nemůže dlouho trvat a jeden přes druhého padne, i to relativní dobro i to relativní zlo. Já sem tam v koncentráku byl pět měsíců svědkem toho, že relativní zlo ani relativní dobro na mě nepůsobily. Protože relativní dobro na příklad by bylo, že sem tam musel najíst, ne? Já sem se tam samo sebou nenajedl ale taky sem neměl hlad, to bylo relativní dobro. To se ostatních všech tisíc dvě stě studentů mělo hlad, já ne. Relativním dobrem bylo, že mě ten esesman nemohl zabít. To vše jsou relativní dobra, ne absolutní, relativní dobra. Ale já jsem to porušil tím, že se vzdal života ve relativním dobru, v dualismu sem se vzdal já jsem ho od něj odstoupil. A tak už tam nemělo v tom životě co dělat relativní dobro a relativní zlo. Takže učedníci Páně když potom se stali apoštoly po seslání ducha svatého, tak nejenom pět měsíců, ale celý život až do konce byli schopni toho, že zažívali absolutní dobro, ne? No. Víc co vám dneska řeknu, že se podle toho se řídit nebudete, protože to nebude srozumitelné. Věda totiž si počíná tím způsobem, že považuje dosud tento úsek našeho vědomí, smysly to přijímají, rozum to zpracovává nebo si to zpracovává, za jedině možný a uznávaný úsek poznání. Ale jesliže to takhle bere, tak to je největší hřích vědy. Protože neví o tom, že je to úsek na nekonečné přímce nebo nekonečné prostoře vědění e... poznání nebo vědomí nebo tak nějak, že jo. Čili vydává částečku malinkou za celek. A dokud si bude tímto způsobem počínat, tak přivodí na svět veliká neštěstí. Že bude poměřovat touto částečkou celek, ke kterému nedorostl. Každý kdo se chopí jiné částečky bude potírat jinou částečku. To si můžou dovolit, že jo, protože ten se drží té, onen zase jiné částečky moudrosti. Je to moudré třebas, velice moudré. Ale způsobuje to, že se vzájemně ty lidé potírají, né? Nejsou jednotní. Řeknu vám asi, že bych nějakým způsobem měl rozeznávat. Jesliže například dejme tomu se materialismus pře s idealismem, tak to, že se přou vědecky se přou, to je mi důkazem, že nemají pravdu, ani jeden ani druhý. Že vycházejí jenom z toho úseku svého a ten je v rozporu s jiným úsekem. Kdežto v tom věčném vědění nemůže být těchto rozporů, protože je to všechno propojené, ne? Tak asi to bych řekl ve zkratce, to je ta největší chyba. ismus říká, že existujou ideje, né? A tvrdí, že s... že existují a my víme, že existují, všichni, ať jsme materialisti nebo idealisté. Tak se tady dopouští té chyby, že staví na přední místo do popředí svého myšlení výron místo příčin toho výronu. Ve skutečnosti vesmír je tvořen z ničeho. Ale ne z nějaký ideje Boha. Z ničeho. Na tom trvám. Jsem se o tom přesvědčil. Čili já nejsem idealista. Musí chápat ideu jako základ všeho. Z ideji vznikají. Platon přeci sem vám to četl. Četls to taky? No tak dělat to je jeden k ale pak ale ale tam to začlo ty ideje. Kdopak s tím měl dám příklad roku se vydrží. Který může vy vědecký ucha kterou Nebo taky né no a to nevadí. Myslíš že No protože nějakou ideu tady hlásá. No protože jsi svědkem toho co se z něho roní, čím páchne a ne tím co je příčinou to... př... co zapříčiňuje ten pach, víš? Budiž odpuštěno. jsem se o sobě se tak tak držíte se sebou, přátelé, že je to dojemné. Že je to dojemné, to mě dojímá. A já říkám, celá filozofie je velice vzdálená láska k moudrosti, ale pravá filozofie je uskutečněná filozofie, to znamená, je to zkušenost metafyzická. A za tou stojím. Tady u vás se snažím mluvit jenom zkušený člověk. A kam jeho zkušeností sahá, tak tam to hlásá. Kam jeho zkušenost nesahá, to vůbec nehlásá. Co vám tady říkám, to je z mé zkušenosti. To není idealistické ani materialistické, ani nějaké jiné, ani filozofické. Já nejsem filosofem, zaručeně ne. A to každý filozof pozná, že nejsem filozofem. to velice dobře pozná, že není filozofem. No v pořá... von filozofem byl, ale já ne. Protože to bych považoval za ústupek od pravdy, jo? Od zkušenosti. Zkušenost moje zní, že o čem jsem se nepřesvědčil, to nemám právo jiným říkati. li tradice Říkal Svatý Dominik. To byl... to byla krásná zásada, jinou u Dominika ne- ne- neuznávám, ale to jsou velice z... cením si říkal, co si sám poznal, to máš právo jiným předávati. Co si nepoznal, to je pouhý báchoření, filozofování, povídání, a nemůže to mít platnost. svých usne o to udělá vedle nějakou života se držím ba že je to takový exemplární příklad, né? Co je odsouzení hodné. Toto přeci dělá celý materialismus, ta ctnost, že důležitá ještě z jiných důvodů, než aby porušila rovnováha mezi zlem relativním a relativním dobrem, nýbrž to je tady ještě takový důvodů, mnoha jiných důvodů, který sem nemenoval, že sem to že rušil mezi Nezi nimiž bych chtěl jmenovat aspoň jednu jeden, že zjemňuje člověka, kdežto nectnost ho činí hrubším, a to co se nám jeví jako hrubá hmota, není nic než povrchem skutečnosti velice jemné. A čím dál člověk kráčí, tím se do tý jemnosti víc zahloubává, čili taky ve ctnostech když člověk jako pokračuje, jak uvidíte potom z výkladu o Svatý Terezie, není na tom nic špatného v podstatě, vona říká. Je to ale jednostranné, tak se dostává do velké blízkosti Boha. Jenom dál to nejde, jenom do té blízkosti se dostává, čili já si na ctnosti cením to, že na věci jde s jemností, o které bych řekl to, co se řeč... řeklo ve starém zákoně o Ježíši Kristu. Že to bude někdo, kdo stébla nalomeného nedolomí. A pravá ctnost takle vypadá, že vona třebas nejde zatím, aby vymýtila všechno zlo, aby koukol jako zbavila toho postavení, které má, ale jemně s tím zachází, jako s partnerem absolutně nutným až do skonání světa, čili do posledního soudu. A tak aby neškodil za míru jemu určenou. Takže ho drží nějakým způsobem v šachu, ten koukol. Držet v šachu koukol, který náleží člověku, je velice obtížná záležitost. Já sem to dělal dycky tím způsobem, to byla moje nejlepší metoda pokud já ví... já jinou neznám lepší. Možná že sou lepší metody, ale já sem... já znám tuhletu metodu. Sebeobalamucování. Já sem říkal svýmu satanáškovi, já sem viděl jak na něj totiž, člověk má za sebou zkušenosti, když se pořád s ním stýká. A tak sem mu řikal, počkej chvíli, až za pět minut, to špatné jevedu. A když to bylo naléhavější, já sem říkal počkej do zítřka, to já si musím rozmyslet, ne? Když to bylo eště naléhavější, tak pokčej do měsíce, atakdále. A protože sem mu sebral touto touto kličkou sílu, tak ona se objevila na druhé straně samovolně samočinně, bez mého přičinění na straně relativního dobra, se uvolnila. Jakmile sem ho jakmile jsem činnost zlou oddálil, tak v tu chvíli sem byl prost toho pokušení. Pro těch pět minut třebas jenom, ne? Říkal sem jim počkej pět minut, ale honem se se dal do nějaké činnosti, kde sem předpokládal o ní, že zapomenou na těch pět minut. Taky sem vždycky zapomněl. von si taky nespojil protože to není živ něco živého nýbrž to je součást taková automatické součást mě to tam táhne k tomu zlu a já tedy mohu tomu oddat ty že tou potáhnu nějak se jak je člověk blízko magnetu tak se cítí m přitahování ne před měřítko vý se jejímž stavová než je daleko není oddálit sem to dále čili já jsem i pro to vzdalovat se třebas v pokušení to je další princip pro nic dobrým nežil si nikdy nevy stával pokušení to jsem neměl moře sem neodvážný člověk to je možné že jsem bázlivý a že by třeba ostatní takové básně ste tak já jsem si se neodvážil dejme tomu i mluvit nehezky nebo prostě jako můj kamarádem já jsem neměl odvahu k tomu takhle mluvit. Já jsem to nějak vnitřně považoval za velice chabé špatné proto jsem nenašel do síly v sobě abych to udělal a když to když mluvím o takové řeči tak taky o skutcích to platí totéž já jsem možná velice bázlivý člověk takže ta bázliví způsobila že jsem nemohl dělat věci co dělal čas moji kamarádem a tak bych tady chtěl říct jednu věc zajímavou strach je něco co pranýřuje ježíš kristus jako něco nepotřebné a tady stejný strach já tady uvádím jako velikou ctnost. Odkud tenhleten strach pramen je rozděleni strach pramení od tamto že si že si přeju pro sebe nějaké dobro osobní dobro a nebo pramení z takovýho iracionální pramene kde já si nic nepřeju ale vím že by bylo nesprávné podle ho nějakému pokušení a toto vědění jsem vlivem toho že jsem dokázal u vyprazdňovat svoji mysl od toho útlého mládí měl aspoň občas jsem se nemohl dopustit nemohl nešlo to nebo podlehnout těm pokušení kterým podléhali moji kamarádem nebylo to možné a myslel si že to bylo zády vésti ale já si při té přestu tím vzpomínám že to byl strach před bohem ačkoli sem na boha nevěřil. Byl to sta z jeho stejnost kterou jsem občas poznával v té době prázdnoty po které jsem něco z jeho důstojenství z jeho moci a že ho síly dělal aniž jsem ne zase věděl že to jeho síla pochopitelně není třeba si to definovat já jsem to jako dítě nedovede neva taky ni pánu bohu nepřičítal já jsem všechno považoval za absolutně přirozené ale i to že jsem se stranili těch těchto špatností že jsem předtím utíkal proto je to si utíkal to se mě přímo smáli že utíkám se pokušení když jsem nedovedl odolat tak jsem utekl prostě to je já bych těch metod jmenovat víc ale všecky to jsem dost jmenovala svou velice účinné. A kdybych miloval dvacet tak všechny by byli stejně učili protože už se u mě osvědčili a jsem se válkem toho že jsem toto budete znal nemohl dopustit některých věcí který se běžně dopouštěli moji sama rád samo sebou o ně považovali za neschopného nemožného nepřirozeného já sem ale den to útěk před pokušení považoval něco absolutně přirozeného no prosím jo tak ta otázka tam byla vloženo takže nemusím opakovat nebo měl okovy bych byl proto proto hledisko. Mělo všem to zkouší všechno z kouše jíte svatý pavel a dobrého sebete jestliže já poznám v té tato dobrého tak byla by chyba se toho pouště nenechat to se působit ale jestli je tam poznám opravdu něco absolutně dobro se shoduje s tím co já vnitřně uznávám tak to musí dávat přednost asi tak ano a nadát povím. A myslím že každý svatý vynikal nějakou osobitost že nešel ne šli na to na to není recept jak měl se to tady slyšet to každýho jediný recept protože jinak založen musí podle své náturu si počínat jo a jak to nedělá tak není přirozený před pánem bohem není možno hrát nějakou nepravou úlohu nějak se tvářit střelit on do nás vidí ne my jsme v jeho vědomí von naše vědomí není ale my jsme mělo vědomí čili něco sesílal nebo něco si nalhávat to je už napřed ztracené jestliže já tu tradici uznávám a věčem třebas jenom nebo ve většině je to v pořádku to je upřímné. A musíte toho držet po k mě rozeznávám tak si musím napřed dobře rozváže proč a teprve až si do otázku proč způsobem dostačující uspokojím tak mám právo opustit něco co tady se říká například já bych po roku třicet devět o tom jednadvacátém vystavoval před vět nemohl věřit že byl svět tvořen nemohl to je tradice která je starší než přestavá a ten si s ním do dneška hraje ne a uznávají za správnou a já se nemohu jí držet. Naopak já se musím před třebas dogmatu katolického některých jiných dogma přes ten nebudu jmenovat že panna maria neposkytuje pošle ježíše krista přeje si vědom toho že moje stát duše což je panna maria rodí to věčné což je znovuzrozen bez přispěním někoho druhého i když to přispěním tady je ale ne toho druhu dualistického je to je to přispěním které sahá za hranice dualismu například ten esesman byl dva řadu listem když mě chtěl zabít ale rázem se dostal za hranice dualismu když mě zabít nemohl čili on mně pomohl teprve tehdy hrůzou mě utekli vy ode mě neutekl jdou tak nic co vám tady říkám by nebylo platné po s hrůzou ode mě utekl protože se najednou zjistil že mě nevidím nebo tak nějak konat. Nebo časem vystihnout ano jestliže se vám zdá nebo je to tak přednáším aby se nám vzdal jsem to zažil jednadvacátýho jedenáctý třicet devět všechny události okolo toho vypadají jak to tak stalo no stalo se tam tyto věci se všechny nic jsem si nepřidal nic jsem si nebral naopak se něco ještě ubral aby to nepravda ale není pravda že by to byl tím pádem ukončený proces tam jsem se opravdu jenom na určité úrovni narodil a při ní se narodil do jiné úrovně a tak dále ale byl bych rád kdyby jste všichni věděli že jakmile se se zrodili v tomto světě. Že se se jednak narodili zde na tomto světě to není vedlejší to je úkol příkaz úkol daný příkazem a je tak že se se tou nenarodil o čem nevíte a to je příčina to úkolu no a to je důležitější přátelé nezahyne logiku kam nepatří logikou se nedá vyřešit například že když čas nezačal ani nekončí že tedy se nedá potom v čase vlastně nic zažít protože to je neskutečné já bych nerad abyste šli k názoru některých indů že všechno co zažívá iluze protože já mohl jsem tedy nějaké iluzi tam před přetrvávat já jsem se iluzorní vzdal svého života a tak dále a všechno to stoho následoval nic z toho není pravda tady logika se nedá já se pokusím ještě ani si to nějak trošičku dál dovést ale vono se mi to daleko nedovede nepovede ale jestliže čas je něčím co ustavičně vyplývá. Z toho dynamické ho bezčasu kterým je bůh a to se nedá nechat jako včas brž jako sat čit ananda tak pak jestliže vyplývá tak to existuje ten čas existuje fakticky existuje potom se logicky nedá vůbec nic od diktovat ten existuje proč by to co vyplývá z něčeho bilo neexistující když existuje to co všeho to vyplývá obojí je existující jenomže je na jiné úrovni a to by nás neměla uvádět do rozpaků bůh je na úrovni nepohyboval bezčasovém a čas je na úrovni pohybu čili už to není bůh. Čili na mě tady jedinou závadu jak může něco co je bůh bezčasového nehnutá vy produkovat něco co je časové pohnut dokonce rozporné vnitřně mezi sebou i zevně sporné na různých úrovních se vyskytuje jak je tohleto možné já vám jenom radím abyste tuto otázku logika protože logika by vám to žádná žádný rozumová to neodpověděl jak mně to bylo odpovězeno nikoliv rozumově mě to já mě úplně jasno proč pán bůh stvořil svět to mě ano ale na to proč se nemá logického povědět. Na to prosebná povědět že je to tak to je ta takový na podkladě všeho jak sme se dověděli od pana watse a je to zenbuddhismus to je která je na podkladě všeho že to nemá ani jméno ani ani tvar ne ale je to může být něco co nemá tvar ani jméno ani času závislost ale je to totiž ten bůh je nezávislý na tom co tvoří ale přesto to tvoří je možno být nezávislý na tom co tvoří lidsky ne to je nelogické ale jestliže bůh není závislý na tom co tvoří a přesto to miluje jako sám sebe protože miluje sebe tak miluje své stvoření panečku to je toho dopravní se které vůbec logicky se odpovědět nedá a takhle tomu rozumím a se hora že nejsem sám že přesně takhle tomu rozumí par eckhart že se mi podaří to nějak ještě přizpůsobit lidským myšlení budu velice rád ale zatím nevím prostě řek bych za ní proto nebo prostě mě zapálil abych šel za ní abych ji potřel tak je na místě. A hmota je tady zrovna toho důvodu že já ji musím potřít jako jedinou skutečnost které věřím to je pro mě velice snadné zapřít celou hmotu protože se už jí zapřel ne to je by se nou opakoval ale pro vás je to velice se nesnadné takže já vám to nemohu tento systém doporučovat čili zapírat hmotu z vašeho hlediska je správné jenom potud že ji budete považovat za nutného pomocníka to na cestě do věčnosti prostě tento pomocník je tak nutný jako haslo marnotratného syna po světě to je kdyby se to bylo nestalo tak ten syn nebyl oslavován potom v nebi vite. To je příliš jak o slabě že se všechno stává rozporný nebo nic tvým nebo promarněný to je velice důležitý prvek vzestupu jestliže já bych nedokázal všechno promarnit tak by se museli najít lékaři který by to za mě promarnili že jo tyto mých očích prostě udělali za mě a jestliže ježíš kristus nedokázal cestám sebe zabít zabýval špatný příklad tak musel dát sílu k tomu aby ho zradil jidáš tomu jidášovi aby si to zařídil jako že sám byl popraven to si zařídil prosím vědomě si zařídil. My si vědomě musíme zařídit na popravu hmoty si musíme stačit to tu popravu individuality která se tím by oddělená od boha musíte začít její popravu to znamená vymstí té dlouho slibovat třebas osobní spásu než ji mít je dovolit i popravit ježíš kristus v nikdy jim nezapíral ne lidi nepopírali nebo ne pra právo ří za osobní spásou dokud byli před před křížem teprve pak ch jim to bral čili naučte se do ježíše aspoň jedné věci prosím vás to jest nelogické ale do logiky to zapadá ta stav s tím bude souhlasit že totiž ze začátku ježíšově životě kdy byl poddán rodině a pod dán společným které žil ne. Se tím dostával kupředu pak se dostává kupředu tím že vod ní odstoupil prosim vás něco úplně opačného udělal ne pak se dostával kupředu že pomáhal bližnímu na svým učedníkům a pak se o toho vzdálil zase že jo na kříži všechno končilo dokonce to spojení vědomé s otcem končilo všechno končilo posla co bylo pravda bylo pravda že to potřeboval nic víc že na různé fázi vývojové potřebueme dycky něco jiného vždycky něco jiného to sem si to je to je nelogické my nemu dispozic částice ježíšův život víte než u života algoritmus. Podle kterého se musíte řídit když se ten někam dospět já sem vám to tam vyšel třebas na palec větě tolik rovnici kdybych já si rovni říkat tichou extatik plus x rovná se nula řešil po své ne podle algoritmu že na ke si vyloučit to jedno ix a on se to se rovná nula čili o lidi logicky to x závadu sedmnáct let čili no musí mít dycky nula a to co je záva se musí být také nezahnuly a teď se vypořádat s tou závorou a devět dost dostanu byl du k jinému ix to je to jiné jo které v tom algoritmu je to je bezvadně znázorněno ježíšem životem tam je takových algoritmů kde jsou třikrát nuly nulová ní já sem byl nulová čtrnáctkrát tratě mi operacemi se byl nová prosím vás to nebylo pravda ale přítel jsem se být nulová v okamžiku sedmnáctého roku když jako jsem zjistil že to všechno co jsem s tím zažíval bylo zbytečné to byla hloupost že to byla povrchovou bytost k ničemu život o to byla temno to byla temnota hrozná ale ta mě pomohla k tomu abych se moh od toho odvrátil v těch sedmnácti let. A on se přivrátit jednoznačně k tomu novému co mě přikazoval ta přítomnost boží která předtím nebyla jestliže potom jsem se vypracoval o svatý jo to my se to tomu směju tak potom zase bylo zapotřebí něco úplně jiného a slova tu svatost to je algoritmus to přesně vyhovuje tomu ježíšovou životu takže už mě zbývalo nic jiného než teď poznat že to řekl ježíš kristus s život sem a to se potravy tam jednadvacátýho jedenáctý třicet devět výsle to nevěděl vůbec že toto všechno co já jsem zažíval ježíš kristus ukázal do dokonale svým životem a jenom to komentoval nějakými řeči pouhý komentář a neúplný komentář. No tak styku s tu analýzu prostě ne neodpustí konkrétní neodpustí protože kdy bude na nepraví místě užitá tak jedu hrozným způsobem protože by zůstával v tom okamžiku kdy já si přeje aby si do hloubky tak by se na povrchu ty pozor já tu analýzu s jedu tehdy když budeš od rána lovit rozumíš a to ty děláš poctivě lovit ani ani či neulovíš a když ti ježíš kristus řekne je ta hlubinu a ty zůstaneš přitom lovec na povrchu ne hlubině. Tak by zase nic neulovil a k tomu já musím zabránit tak když já chtěl aby se šel na hlubinu tak je tak je to chvíle kdy přestane logikou a s analytickou jo analýza by tomu petrovi byla řekla je to marný nic si neulovil tady mi tady uda není jo tak musel opustit tuto logiku tuto analytiky a znalo tolik že se dítě trhaly té hlubině je nepřeberné bohatství na povrchu není prosím vašeho ty prostého ne. Tak není a už to pokoj byl já teď pánem bohem to by to dopadlo to by bylo narušených lidí to bylo moři eště že sem kdyby byl svatým tak tak to to jsou stavěl totalně smutný svatý a já bych tady řekl tomu tisku který jsem vede hlásil o slovu nebudu ho jmenovat že on při svém povolání víc než připojí kterýkoliv ní analýzu potřebuje kdyby se jim vzdával lidmi je to od něho je to řešení povrchní věcí a tak by ty povrchní věci ani ty povrchu by nezdálo on teprve když tu analýzu správně povrchové provede tak se může dostat za ní když ta analýza mu nepřinese účinek který od ní očekává je to v pořádku když klidu ne odsuzování té analýzy od ní odstoupí nikoliv odsuzování opakuji o tam odsuzování odsuzování odsuzování ano tím ne nýbrž klidně odstoupit a při tin sou to já rovnou pružnost přátelství vědět co kam patří a když to vám nepatří tam necpat jo. A to je vždycky člověk čím je vědečtěji založen tím má větší takovou tendenci pátá logiku nebo svůj rozum nebo svoji moudrost nebo svoji jedni si prostě kam kde už ta evy nic nemůže zmoci naštěstí žádoucí nemám takže ji někam spát nemohu ne je to vyřízeno prosím tu sou pravými mohamedány nepotírejte s předešlý proroků ani ježíše krista čili od svého mohameda už si nepřáli jakou soustavu nýbrž ggos. A von tu prost podával mistrným způsobem a kdyby ji a varoval každého že kdo ty jeho řek bych komentáře k těm minulým moudrost bude číst doslova že se dopouští největšího hříchu ten na rozdíl od jiných proroků anebo mesiáš nebo něčeho považoval největších hřích brát písmo svaté doslova a to ti řeknu když to dělali si sto piovi a neberou mohameda doslova a neberou ani ty předešlé proroky ani ježíše krista doslova tak dělají pokud k tomu mohamedovi věří a židi se jím ta dělají to nejlepší z dosavadní ch náboženství. A jsou přístupni a to sou bohužel jenom v súfiové z těch mohamedán všem náboženstvím a jsou opravdu na kraji čku loučení všech náboženství tato nic tomu ne ne nasvědčuje že a ale je to tak jenomže ti súfiové protože jsou lásky se toho taky pro mír a pro všeobecně lásku k bližnímu jsou všude pronásledování a popravován rovnou popravováni chovejte by ne nějakýho přišel já o že všechny vybrat bych ho taky zabil a totéž byl udělali a to je šíity dělali sunnité. A tu ci třebas egypťani všichni opravuju tuhlety sve hrubé roucho plně né čili to nic tady s neřekne ne to řeknu jenom že to tělo považovat za hrubé roucho ne toho jemné ho nitra takže to na moc nenapoví styl listopadu devatenáct set Já jsem v podstatě včera řekl a to je včera kdy to je to je čtrnáctého jedenáctý tím devět set osmdesát sedm tady v praze že jsem byl asi jeden z poslední ch lidí kteří měli to štěstí v uvozovkách že přežili čtrnácti násobnou operaci za vědomí protože po mně už nikdo tímto způsobem nebyl léčen zase v uvozovkách léčen protože už jaký někdy koncem první přitom války vynalezl skupiny krevní bylo možno nás toho podnikat si krve a tomu mláděti. Děti stejně jako dospělému člověku se nemuselo odebrat si musela odebrat jenom trošku hnisu když se ten historie nýbrž se mohl odebrat všechen čili ty operace by se byli omezil na jednu jedinou a nemuselo by to být promysli to při vědomí nýbrž z ale v té zi a to dítě by bylo nezlobte jedna a nestre by mu byla neškodil čtrnáct lát na to by ho naprosto přivedlo ke smrtí no tak jsem byl patrně poslední kterým se podařilo tohleto ovšem když to teďka budu definovat tak to neznamená že to chtěli docílit oni o tom nevěděli protože jsem se na pane do kladl že i v drobných věcech my kromě toho co víme že děláme tak děláme vždycky něco co o čem nevíme že to taky děláte dejme a v tomto případě ti lékaři dělali něco o čem nevěděli že taky dělají a bylo to důležitější než to co dělali oni se snažili o zachráněni mého života napřed první o přípravný operaci protože to jsem prý byl těsně před smrtí. A ten nic tam byl velikém napětí v tom kloubu a při dvě operaci už se snažili o zachráněni té ruky takže tohleto že oni udělali k přitom zároveň něco to nepředpokládal že dokáží to znamená o samostatně li vědomí čisté vědomí a tím ho vybavil dokonale vybavil z toho úseku ab o kterém pořád mluvím ano s tím že ho vybavil způsobek ab tak mu dali svobodu a to dítě tehdy v jednom a půl až tři a letech bylo tedy člověkem svobodným po stránce svého vědomí to vědomí nebylo omezen viděním tohoto světa. To je prudce omezující vidění tohoto světa protože ta šakti prochází muladharou a odtamtud vidíme jenom tenhleten svět to znamená odtamtud se také oživuje naše smysly bez mysl fyzickém nikoliv ve smyslu duchovním to znamená voni nejsou živé ale jsou mrtvé pro ty vyšší úrovni ale jsou živé jenom pro tuhletu úroveň což je šli považoval za nic čili takové vypadat za mrtvé a tak oni prostě způsobili že já jsem pokaždé operaci vyšel z toho jako člověk s čistým vědomím. A teď jsem si dokázal ještě nebo případ ten mě dokázal eště mnoho další důležitých vědecky důležitých věcí že totiž kdybyste člověk v dospělém věku ocitl před čisté vědomím tak by to mělo za následek vědomé spojení s bohem nebo s věčným životem vědomé a tadyhle protože to bylo dítě tak to nemělo tento následek protože nebyl ještě to dítě ještě nebylo celým transformátorem který by dovedlo to časný převést na to věčné a my jsme v těle čím že v tom časem takže to vědomí bylo v tom těle v tom časným nedokázal všechno čas né převést na věčné. A následkem toho já se mnou v maličkostech poznával co je správné podle vůle boží a ne podle osobní vůle a teprve až jsem dospěl najednou tady bylo jako následek toho co ty lékaři dělali a ke následek to řek bych konfrontací se životem kterých to jejich počínání potřebuje sem se přál tváří tvář před věčnou podstatou člověka nechtěně bez víry tedy tohleto jsou vám důkazy jeden za druhým tak významné že věda kdy si se toho ho bude mít příležitost chopit bude z toho žít ještě dvě stě tři sta čtyři sta možná tisíc let a ši tuhleto pracuje tento moment protože to se lékařům po vedl husa ský kousek kdybych vám řekl všechny následky tak byste žasli jak jsem mohl aspoň dneska poznali pozorovat celé to pronikání boží vůle do lidské vůle.

Download XML • Download text • Waveform view