EN | ES |

87-19B-(s1)

87-19B-(s1)

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
A ta vzniká v okamžiku smrti nejde je v okamžiku smrti u každého z nás mezera kdy nevíme co bude dál a nesmíme pani kaši musíme jít přijmout jako přirozenou záležitost ten hospodář si bere od nás hřivnu kterýmu ří které říkáme život pozemský a je to v nejlepším pořádku protože on podle svého úsudku jestliže si nenecháme nic pro sebe nám odevzdá daleko více než co s mou dali ale něco jiného za jednu hřivnu jedno město něco jiného nevlní. A já bych teďka si promluvil s vámi o jednom toku který nedávno zemřel dubna byl toho umění profesor a marně jsem se s ním domlouvat o tom jestliže chce umřít a on věděl že umře byl tolik lekne tak aby to mělo nějaký smysl vůbec ten celýho život duchovní smysl že musí se vzdát všech úkolů na tomto světě že to musí opustit a von vám vopravdu nedokázal dříve umřít dokud neopustil všechno co chtěl ještě na fakultě udělat teprve čtrnáct dní před smrtí psal tedy nějaké paní tesař ale ne tenhleten nýbrž ve peru máte takovou jednou ještě ten sledu vím tak to není alžběta ta je jiná. Tak starý že už na to že mu to mockrát psala aby se toho vzdal v těch svých úkolů na té fakultě že už to udělá a to byl signál k tomu že smí umřít protože takový člověk který tak dobře žil který dělal pro bližního co mohl zařizoval pro něho lůžko a léčení a tak dále tak to prosím vás bylo dobrá věc ale kdyby byl v tom chtěl pokračovat přes svou míru kterou která byla pro něho únosná tak by se byl dopustil té chyby jako já kdybych byl se zpěv těm lékařům a trval na tom že musím při tom být jakm operujou sem musel od toho odstoupit kdyby byl neodstoupil včas tak se se zbláznil nebo jsem umřel já myslím že kdyby mě dneska takhle trápili tak že já bych přitom umřel protože to jáčko mám pěkně vyspělé abych se toho držel dýl než je v nejde že ano ale tehdy jsem to jáčko měl ve zrodu takže sem od toho poměrně snadno ustoupil a čtrnáctkrát za sebou takže já jsem měl to štěstí proti vám že já sem se čtrnáctkrát znovu na tomto světě narodil že já jsem od něho vlivem těch lékařů odstoupil od toho světa no a tak tenhleten do ten pražský univerzity. Musel odstoupit od svého života a jak se odstoupil tak potom umřel a ještě tam byla při jeho nějaká ošetřovat ten a která mu pomohla aby přešel bez těžkostí ne takže to bylo v pořádku ale teprve z čtyři dni po smrti se dostal ke vědomí a to má to čtyři dni než se s tím vynadám byla taková mezera o které vám říkám že tam vždycky mezera musí být vy se krista byla mezera tři dni to byl v hrobě ne nestal z mrtvých a o něho taky byla mezera čtyř n než vstal jako se o to se bez vědomosti a hlásil telefon em oběma ženám v plzni jsem vám to říkal ne. Že podle toho co ježíš kristus požadoval o čekat který chce přijíti do království božího je třeba aby splnil ty podmínky jako zapři sama sebe vezmi svůj kříž následuj že ale upozorňuju vás na jednu věc chcešli kdo za mnou přijíti jenže jsou lidé kteří nechtějí za ním přijít ani nevědí že by mohli za ním přijít pro ty je cesta zavřená není toto platí pro ni tří chtějí přijíti za jí chcešli přijít za mnou a já jsem za ním nechtěl přijít a nikdy nebudu chtít za ním přijít nikdy ne a my se jsem pro to prokletí nejsem. Protože já jsem nešel cestou víry vaší náboženské sem do toho nutili to mně bylo proti srsti promiňte mi že to říkal protože to ty pojmy ty představy o bohu neodpovídalo k tomu co jsem považoval vnitřně za správné no ale dopadlo to za tím mohu říct správně říkám dobře ale správně úměrně tomu co jsem zažil jsem vlastně ten život také promarnil já jsem ho v okamžiku toho koncentráku úplně promarnil a čili protoho v té obecnější předpis pro toho normálního člověka který si nevzpomíná na otcovský dům který ji nakonec vepři pro toho je tento obecnější předpis marnotratného daleko účelnější a může stát vedle toho a nepotírejte se tam s tím předpisem kdy věřící přeje jo chcešli kdo za mnou přijít to mně bylo vždycky cizí já jsem nechtěl. Na jedné fakultě kterou ké žák se ptá toho teologa to tam učí jak k tomu přijde takový černoši v africe ke kterému se nikdy nedostal hlad o tom že existoval spasitel a že taky pro něho zemřel na kříži a ten nebude spasen a ten teolog mu řekl správně teď co mi odpovíte je rozhodující pro váš postup teologii odpovíte opatrně dávejte dobře pozor čím si myslíte že vy budete spasen čím a on řekl po malinkém rozmýšlení z milosti boží a to si myslíte že ten černoušek nemá milost boží sednout. My byste staneme mi příliš dáme na to pojmenování ježíš u to není tam pojmenování jsem znamená na věčnosti jestli v ní tomu říkají tak a podruhý ona a někde to že to není tak je to pořád na jedno kopyto zavlečen splní ty podmínky buď promarní anebo když si přeje jít za tím ježíšem tak musí zapřít sama sebe vývoj kříž a následovat krista prosím jinak to nejde prosím teďka můžeme je to je ovšem asi ještě třetí kategorie lidí kteří jsou charakteristika to počítal ježíš kristus že je musel chápe tady zval těmi zákoníky a farizeji kteří nechtěli sami vstoupit ačkoliv by je teologicky vzdělání. A dokonce jiným bránili a to tuhleti bývají bez věku bránili aby vstoupil měli klíč ruce ale bránili jiným aby vstoupili jaký klíč v ruce mají ti co se brání a co nechtějí svůj život lidský to je ten klid tomu věčnému životu žene jiného klíče není přátelé to je obecný klíč který platí pro každého tak do této kategorie spadá dneska daleko větší počet lidí než tehdy těch farizeů a proto musel tak řek bych nemírně a přísně ježíš kristus se postavit proti jejich způsobu jednání a protože oni dělali velikou neplech tím jak bránil jiný oni nesmím brání ať to nechal pro sebe tedy ale nesmí mým bránit že ano a ovšem von proti nim bojoval ještě z jiných důvodů a to hlavně proto že on hlásil takzvanou existenční cestu kterou oni znali ale kterou už dávno nešli a kdybych byl někdo chtěl tou cestou jít a ježíš kristus ukázal jak se jí má jít tak mu v tom bránili v těl ho dokonce zabít. Za to že chtěl tuto cestu obnovit exist cesta kdybych to měl definovat aby říkal cesta k bohu celým životem do všech podrobností celým životem interní ho zabito nazval ho a tak jestliže tímto způsobem oni bránili a sami nescházel tak se rozešli s ježíšem ale tvrdě protože on říkal to co zažil eliáš že v těle vstoupil na nebe a předtím melchisedech a a to není výjimka a vy musíte toto obnovit ale vy to přeci už dneska devět století kdo nedokázal to není možné já jsem říkal a von říkal já to dokážu. To já to musím dokázat první celí to já nedokážu tak pod by to měl potom o dokazovat někdo po mně se voře to znamená z ničem tělo a on to nazval symbolicky z boty tento chrám kdy jsme chrámem božím a já ho za tři dni postavim a to se stalo hlavní argument ten se stalo hlavní rovnat při soudu nad ježíšem že mu tam vyčítali chtěl boži jeruza ský chrám my jsme ho čtyřicet šest let stavěli a von říkal že když ho z boží že jo za tři dni postavy ono chtěl boži a tedy to se mu ste rouhal takovou od soudili klidně jako roucha a hotovo že. Ale on se právem s nimi rozkmotřil že ta cesta je živá a pro každého existující jestliže já celým životem nejdu k tomu bohu a té cesta existenční když něco si nechávám pro sebe tak se podobám tomu služebník který si uštípl z té hřivny se živ ten život je hřivnou nechat si část té hřivny pro sebe to by dopadl při tom až ten hospodář přijde a ten přijde nejdéle v okamžiku smrti že ano z účtovat. A ke mně přišel už v předškolním věku účtovat že ano a potom v sedmnácti letech a potom šest na letec a potom ještě později čili já jsem takový padlo že mě musí přicházet občas připomenout novým a novým soudem že ano abych nezapomněl když to von třebas bude tak při okamžik smrti se výtečný ale já nejsem nože jsem vždycky byl nulová na každém tom prahu už při těch operacích sem nebyl ničím čtrnáctkrát za sebou sem nebyl ničím se nehlásil k sobě jako k něčemu co mělo nějaký význam. Když jsem to nechtěl ani krmit tak to mělo žádný význam pochopitelně sedmnácti letech se taky nehlásil k sobě by by zase umřel by neměl matku býval která mě musela osm i krmit tehdy a vše zanech se zase se k sobě nehlásil ale tam už to se diskusi stalo na nové vyšší úrovni takže tam už jsem byl živen bohem byla jsem od něho všechno co se tam se mnou dělo sem bral z jeho rukou a ne z rukou těch kteří i ten chléb tam podávali a do dneška nemoci že já vás tady beru z vaší vůle vy sem nese vlastní vůle ale já vás jako takové neberu že vás beru z vůle boží pro mě se tady zástupkyní zástupkyně my a zástup ci vůle boží. A takhle vás byl uprostřed kdybychom těm to tady to říkáme vysvětlit že tady nejsou z vlastní vůle tak ji budete trvat život protože oni jsem přeci dobré vůle přišli oni si myslí že jim tady nějak bude pomoženo třebas malinkou ale aspoň něco oni si myslí o mě že já jsem schopen jim nějak pomoci prosím se vlastně mýlí a na tom nezáleží to omylu když je to šťastný byl tak je to v pořádku ale neberme jim tuhletu víru. A neříkej neřekneme jim že tady vůbec jejich vůle nepůsobila že voni by totiž na tu vůli předčasně kašlat a to je chyba oni se dneska osobní vůle jak tady tý sou musí držet za nesmí život mezeru mezera mezi zastavením vlastní vůle a nedostaví m se vůle boží vědomě se nedostaví vším tak vůle boží musí pronikat vším už tak to i vo tom ví a o tom ví nebo neví ať o tom nevědí nebo vědí to je jedno já musí působit ale nechme každého tam kde je protože už proto že já bych příště přišel o posluchače že ano tak. Že to doby jedním z hlavním předpokladu mé řeči je abych směl vůbec mluvit je že musím vědět že celý život je prostředkem kterým se mohu jedině kterým se mohu dostat k bohu čili i ty myšlenky oni se a bakterií moje moji snahu nebo tak nějak nebo mě povyšuji to už je jedno co to dělají i i deptal třebas i ty sou velice užitečné jo jestliže někdo a to nejste sama. Ne neumí nebo nedokáže se stát ničím dokud není zdeptáno dojmem že není k ničemu tak neudělal ani krok já už jako nemusím být tímto způsobem deptám protože já už vím že nic nedokážu nic ale absolutně nic ani zdvihnout jedno slovo který tady říkám nejsem schopen a proto taky může trošičku aspoň kromě pán bůh promluvit a kdyby byl malinko schopen malinko jenom třeba sebe méně schopen tak už on musí do postupnou ústraní to je úžasná moc kterou sděluje člověku že ustupuje před jeho osobní vůlí neboť oni vyčlenil ze své vlastní vůle co je obrovská moc ta ho odstavte jeho vůli na vedlejší kolej proč protože za tím ta vůle naše osobní má nějakou platnost že to není proti pánu bohu nýbrž to je vtělo jeho s účelu nebo jeho smyslu nebo v jeho intenzity já nevím jak to říkám česky jeho záměrech je to aby se to tak dělo čili tedy ho záměr tak na to se lidi vite zoufale nebuďte s tím zkušený. To je jobovu cesta pán bůh dal pán bůh vzal no a tak když to všechno bral tak je to v nejlepším pořádku a že jednoho dne budete vědět že vůbec nic nemáte panečku já vám řeknu hned to využít a začněte se tomu pánu bohu do náruče neboť nebo se prostě odevzdejte mu tak já jsem se jenom v tom stravu odevzdal jsem se nevrhla nikam v tom nebyl pohyb my totiž děláme jednu velikou chybu že ty to myšlenky jsou pohybem a bůh je něčím co není v pohybu to pevná skála ze které všechno pohybové pořád vzniká a dokud já se nestanou nepohyblivý tak se s tou s tím nepohyblivý nesetkám jenom rovné s rovným se setkává a já mám schopnost nepohyblivý cesta takže buďte ráda že sou tak děje ano. Když si třebas myslíte že vám který se to nedaří to co já tady hlásám že vás to určuju do situace nebo postavu je do situace ve kterém nejste pravopočestně kráčím nýbrž jenom nějakém nějakým podhoubím pro to kteří budou po nás kráčet není pravda to jste ještě tedy když tím podhoubím víte to já s tím nesouhlasím já jsem nikdy tím polohu nebyl lékaři už předchozí ku dokázali ne já že sem nebyl ničím to dokázali měl znali smysl tohoto života jsem přestal být život člo života schopným člověkem a matka mě který k tomu dostal nazpátek čtrnáctkrát za sebou čili já už vím co to je být podhoubím a nebýt vůbec ničím od toho předškolního věku a když jsem potom vlivem toho co začátku začal občas poznávat co je správné a ne z vlastní vůle a ne z vlastního rozumu nebo z vlastního citu nýbrž věděl jsem to z toho pramene do kterého mě nutili lékaři to znamená z věčného života neboť to vědomí které my zanechali je věčného původu. Tak já jsem při tom když jsem opustil sama sebe svou vůli tak jsem už nikdy netoužil celé k ní zase vrátit já jsem se k ní nevracel tím že se vyprázdnil a to je rozdíl od toho zlatého klíče a nedělal jsem šest man svý nýbrž sem se prostě vyprázdnil a tím se stalo že jsem najednou pociťoval vůli boží anebo jeho sílu která mě přemohla znovu jako ty lékaři mě přemohla napřed pozemsky tak ten pán bůh ne přemáhat potom nad pozemsky bych tak řekl. A nejzajímavější na tom je že jsem do sedmnácti let nepoznával že je to bůh který mě přemáhá já jsem do sedmnácti let nevěřil tak byl veliký omyl to byl on který mě přemáhá ale jak ten omyl byl správný ptože kdybych si byl vědom toho že jsem osoboval pánem bohem odpuštěním že ano tak bych se byl k tomuto životu do sedmnácti let stavěl kladně já bych byl ten práh těch prvních my sedmnácti let nedokázal přeskočit ale když jsem to omylem považoval za něco nesprávného protože jsem žil bez boha s mou nepotřeboval tak nebo měl jsem pocit ho nepotřebuju ačkoli sem ho poznat potřeboval psovité to nevěděl. Tak jsem mohl se od toho světa do sedmnácti let obra obrátit já jsem mohl považovat sebe do té doby za nic a protože jsem se považoval najednou za nic proto měl pán bůh schopnost mě přepadnout se svou skutečností není jiného důvodu proč by to nebo jiné možnosti jak by to udělal on může jenom za tím jenom tehdy udělat když budete ničím a budete přitom živým organismem pochopitelně takže já doufám že po těchto řeče mnohých od této věci mnozí z vás až se s vámi setkám. Tak to dopadne to že svatý vůbec se setkám protože já mám čtyři lidi kteří byli se mnou konce pět no dneska už jsou jenom dva si zemřeli kteří prostě se se mnou nikdy potom co v tom koncentráku našli toho boha už netoužili setkat to je můj ideál aby to bylo s vámi jak jak mě honíte přes palubu jaký to v nejlepším pořádku proto že se setkali s pánem bohem a já jsem pouhý kvasí a ne kována takže tyhlety lidi dejme tomu mě nepotřebujou protože mají toho boha mají ho k dispozici z žijou z něho a to je důvod proč já vám ty věci pořád říká vy se k tomuto dopracoval a opravdu nevím že byla něco ještě mělo jako rozumově chybě vyu asi víte všechno co k tomu je zapotřebí já mám dojem že víte že víte čili vo o ještě no a bylo všech řečeno taky je skutečný. On prosím časem to když například dejme tomu někdo já nevím spiritistické vím jenom osobě se stýká s mrtvými a jedná s nimi jako se sobě rovným tak jak to dopadalo v okamžiku smrti s kým se to tam stýkáš člověče tam se stýkám zrovna jenom s tím co tady my na tomto světě mylně považujeme za sebe já když se kdybych se kdybych se s vámi stýkal jak vás tady vidím. Jenom s těmi tak se nestýkám s vámi nýbrž jenom s tím co považujeme běžně za za vás to nejste vy vy jste nesmrtelná podstata a já se stýkám zdánlivě s vámi jako z obalem té podstaty ale věčnosti se stýkám s u vás tou nesmrtelnou podstatu kdybyste náhodou někdo cítili někdy až vode mě vodejdete nějaké povznesení mysli tak to bylo způsobeno tím že se stýkal nebo snažil jsem se stýkat s vaší vnitřní podstatou a posilovali jsem ten martou malinkou jiskru ve vás aby se rozdmychá ne. Ale kdyby se stýkal jenom s vámi třebas budu jmenovat to se klidně jako z výroku se svou žádnou že ano tak bych tý velice křivdil protože já už nemám povinnost k ní co by žákyni a nemá taky povinnost ně poslouchat a že je tady je tak já vím že tady z vůle boží je školy si myslí že je tady kvůli tomu že si to přál to mě nemáte já vím že si to přála myslí že si to přál ale to není rozhodující co si myslí že totiž z těchto omylů správný ch například taky tady spolu sme jsou samý správné omyly že by se si sem přišli z vlastní vůle to je správný omyl správný omyl ale sou si a jsem poslal pán bůh. A čím víc přestoupíte na tuhletu myšlenku tím sys toho víc vezmete a kdybyste tomu ještě přidali že byste mě vůbec nechtěli slyšet že bych byl pro vás měm jim člověkem tak byste mohli slyšet pána boha ale jestliže jsem pro vás mluvícím je jsem to já který vám to říkám tak si velice ubíráte na účinnosti toho co slyšíte a teď když já se stýkám třebas mrtvolu svou manželkou vidím i třebas tělesně tak tím se to stýkám já se stýkám jako s vámi jenom že má jiný tělo na tom nezáleží jenom s tou povrchní tělesností se stýkám né s tím vnitřním já čili já opravdu vím že to není ona se kterou se stýkám jako toto nejste vy se kterými já se stýkám rozumíte mně zrovna tak pro mě nejste reálný tím že já vás vidím pro mě jste reálným tím že ste. Věčné bytosti to je ta realita a proto si vás vážím a můžete mě nadávat můžete mně lichotí můžete mě blahořečím citem mě střílet jako mě chtěl ten esesman třebas zabít na věci to nemění vůbec nic protože já jsem tehdy poprvně viděl člověka poprvně v životě viděl člověka jako posla božího pro mě jste vzácný posly božími prosím tě to platí o tobě si pro mě je vzácný poslem božím marii neponižujete vnitřně si tou tuhletím proto ježíš kristus mohl říci bohové jste opakuji podmínky správné smrti. Obecně naps obecně pro věřícího nábožensky kri pro nábožensky nevěřícího obecně kdyby třebas nábožensky věřící začne odtamtud a to budu říkat to obecným kdyby nábožensky věří v okamžiku smrti toužil po o to spáse nebo už před smrtí už mu jako když má jazyk na vésti nebo tak něco podobného nebo smrt na jazyku jak se tomu říká kdyby toužil po osobní spáse tak by se mu nutně stalo to co se stalo svatý terezii z lidi té malé ježíškovi tady těmi růži mi francouzsky radovati. To byla mladici která přijedete zemřela že na tu beru a ona říká ve své je jiný duše bíle že byla opuštěn všemi svatými i pánem bohem všem kristem protože si přála spásu a to ji museli opustit protože toto přání ruší přání boží neboť jestli já si myslím že já si přeju víc spasen tak jsem v omylu který je správný během života ale v okamžiku smrti už ne co je někdy správné dost dlouho potom přestává být správným každý prostředek má svoji platnost určitou a po ní vyprchal ta platnost tak okamžiku smrti tato platnost už není když chci být spasen okamžiku smrti tak opravdu musím být opuštěn i vlastním bohem. A když jsem kristem a všemi svatými a nikdo mi nemůže pomoci ale ta svatá terezie z lidi říká ale jedna mně neopustila panna maria a proč ji neopustila panna maria protože ona když chtěla být spasena tak a byla ještě naživu na tomto světě tak nemohla by opuštěná svou nesmrtelnou duší a symbolem ten se duše panna maria kdyby byla panna maria opustila vdechl naposled to nebylo možné čili pamatujte si že. Nábožensky věřící člověk by měl v okamžiku smrti nebo před ním včas rezignovat na osobní spásu měl by si přestat přát pro sebe té spásy proč protože by se měl správně považovat za ne hodného to je spásy jelikož tu spásu si přeje za něho bůh dávno než on si přál jestli ten člověk si přeje s osobní spásu není to nic špatného ale neví že je to přání boží a že von z toho tu to svoje malinké přání kosti bere že on odnímám tomu přání božímu něco co si sám přivlastňuje a cokoliv já si na tomto světě přivlastňuje i když je to spása kterou si přeje bůh pro mě tak i to mě drží. Na zdi a nedovolujeme správně zemřít já musím okamžiku smrti být prost toho přání které spáse dojít víte tady se nedovedu dost do cenit na svým životě co na mě vyvedli lékaři že totiž já jsem si nikdy nemohl vlivem toho že umrtvil a že se v tom potom pokračoval že jsem si nemohl nikdy spásy přát ale co jsem si přál je si přál když jsem potom věděl že bůh existuje od sedmnácti let ho milovat milovat ho nadevše a to byl stejný omyl jak jakého se dopouštíte třeba světci i v okamžiku smrti když říkají kde je moje láska k bohu a tak dále a tak to tak jaká je v tom chyba že totiž když jsem v koncentráku já se mu vlastní zkušenosti jednadvacátého listopadu tři dni po začátku koncentrák a tam velel sedmnáctý ho jednadvacátýho se mi to stalo listopadu třicet devět se dostal do stavu ve kterém jsem přestal lpět na svém životě a já jsem ten život odevzdal. Tak jsem najednou poznával proč se mi nepodařilo ačkoliv jsem se o tom modlil devět let milovat boha že to bylo šťastné že se mi to nepodařilo mít dojem že boha miluju protože je to bůh který mě miluje a jestli já si myslím že miluju tak já jenom mu odebírám tuto jeho vlastnost že on mě miluje já si ji přivlastnili a když si ji přivazuje tak to mě přidržuje při tomto světě a dovolíme to spáse do jít rozumíte mně čili to toto jsem měl snazší umírání vnitřní než svatá terezie to se musím vytáhnout protože zlata terezie si myslela já jsem ti dala bože všecko já jsem celý svůj život obětovala za tebe já už ti nemám co dát no tak co teď nosil ji v prostěradle aby mohl se dostat do kostela převtěleného k tomu svatýmu přijímání přijít a ten kristus ji řekl terezko. Nikdy si mě nic nedala já to opakuji promiňte a jsou si po sice protože to je všechno propůjčeno tobě aby s tím hospodařil a teď když z toho už nic nemáš si před smrtí neboť má zánět nervů a na to zemřeš jako si myslí že zemřeš tak to je blahoslaveným okamžik protože ty chápeš že já jsem to který ti dávám existenci nemohl aby se existovat beze mě že já jsem to.

Download XML • Download text • Waveform view