EN | ES |

86-24B

86-24B

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
On třebas můj přítel antonín šuchma měl brumově na vláře měl tetu velice pobožně a ta celý život pomáhala bližním to byla brumova svatá tak ji znaly a ona koncem života půldruhého roku umírala na nějakou chorobu není třeba říkat jakou o byla stará tak měl dycky právo na něco zemřít a velice trpěla že necítila vůbec žádnou úlevu žádné požehnání boží a že ty lidi kterým pomáhala teď když jim pomáhat nemohla jí postupně popouštěj vono jim to bylo nepříjemné že taková stará žena chce od nich něco ona se pokud možno si to všechno udělala sama ale něco taky už nešlo čím dál méně to šlo byla vy síle životem a taky jeden po druhém opouštěl tak si stěžovali svýmu synovi. To všechno vy takhle co je to jak to mám rozumět že když jsem se celý život snažila prokazovat lásku k bližnímu a bto jsem věřila hodila sem do kostela konal se ženy potížné že já jsem takhle trestán koncentruje života že nemám vůbec žádnou útěchu proč mě bůh opustil a to to se vás příčiny mě tady z té řekli mnohé ale já dneska pro dnešní přednášku potřebuje příčinu jinou že si tam ty příčiny všechny k tomu přirozené tam ani ne napíšu že totiž boha hledala mimo sebe. A to byla hlavní příčina toho neštěstí že tolik trpěla kdyby byla věděla nebo kdyby vtírají měla k tomu do dovést že ona je chrámem božím a že tedy musí v sobě najít toho boha tak by byla možná brzo řada jako dříve než za půldruhého roku trápení ale byla by se ocitla ve stavu spásy zde na tomto světě protože ten bůh není na nebesích nýbrž je mimo čas a prostor. Součástí našeho života vnitřní součástí našeho života a teď k tomu by bylo nutno říct proč je toto za toto zapotřebí protože po smrti člověk nemá tělo a. Nemůže se opřít o objektivní boha já tady tělesný člověk jdu za nějakým bohem který je mimo mě to padne takže on no to se neshoduje po té smrti k tomu člověku s tím otco tady miloval toho boha mimo sebe nenalézám a když ho konečně nalezne v sobě tak zjistí že už nemá tu schopnost se svým pýcha tak živý jako když dokud byl tady na tomto světě protože ona i ta paní brumova tehdy řeknu často. To jsem vás se staví na to já to já dotaz ale eště něco navíc když věřícím člověku se stane ona byla věřící že ho potkám taková událost která ho zabrzdí která mu dokazuje že v té chvíli bůh s nim není že má dojem že ho že jí že toho člověka bůh opustil tak taková osoba se cítí v ve stavu který byl zaviněn její představou protože bůh ji opustit nemůže vy věděla že v něm víte u tak vy že neopustil nižší má na kahánku život. Ale když je mimo taky moh opustit rozumíte to je ta neplecha ale přestože je to že já který jsem v koncentráku se ocitl taky v tomtéž tou jako ta teta z toho brumova tak já jsem byl stejně zoufalý jako ona protože já jsem daleko více ztratil než ona jam měl před tím obrovskou tak se tomu říká milost a teď se ta milost úplně ztratila co jsem to vyvedl když já jsem věděl že bůh je ve mně to už tam ta chyba nebyla jenže a já jsem taky neztratil víru v boha že mě opustil sem jenom věděl že jsem udělal nějakou přip. Ale jaká představa mě takle zabrzdil že pán bůh nemohl trpět dále abych se po považoval za svatýho a to stačilo k tomu i lidská sama tak velkou sílu že může zrušit i dost vědomé spojení s bohem to je třeba vědět při tom na cestě víry se vytváření představy proto musíte velice opatrně vytvářet a aby to bylo aby to představy pravdivé aby to nebylo něco co tam do té víry třebas přidala tradice nesprávně například po smrti nebe nebo po smrti peklo to je nesprávné tady buď tady anebo nikdy když ne tady ztratíš svůj život hotovo žádné převtělování. Tak možná že je to trošku tvrdé ale víte indové říkají straší největší překážkou na cestě k bohu a starý zákon říká že ztra před hospodinem je první známka přibližování se k němu neodporuje se to ne protože když se bůh přibližuje do vědomí člověka. A tak to tím vědomím se musí za třás tím strachem aby dveře jeho po volili tak řekl symbolicky strachem jsem se třás když do mého vědomí vstupoval bůh to byl strach který jsem nikdy před tím ani po tom nezažil svatém strach z těch doktorů ale ta tak nepamatuju a zaručeně to nebyl tak velký tak to byl řek bych strach který nebyl přirozený to je byl silnější než přirozený strach který jsem měl přitom živit lékaři chtěli zase operovat ale to to byl strach který byl iracionální který nebyl ničím podložený asi jako dobra se to asi strachu člověka se srdeční vadou který zažívá staví úzkost protože mu se co je nefunguje a není to zaviněno st tahem pravé slova smyslu ale špatnou funkcí srdce. Tak tohleto já jsem zažíval a vím ten ježíše strach není tak špatnou věcí jenomže lidé možná ne ty indové mají taky pravdu protože u nich se de z jiné pozice a kdyby například v rukách mistrových někdo začal být eště taky strach když je v těch rukách tak tomu mistru nevěří a protože mistr zbavil toho žáka napřed víry a měla mu zůstat tomu žáku jenom víra v mistra tak by byl zbytečně uhaslo nebude by to píše mu je třeba ho vyhodit takže strach je opravdu tam v té indii jiné pozici než tady na západě křesťanství protože tady je známkou někdy někdy ne vždycky že se přibližuje něco co je většího než já většinou se tři stává že se člověk neobejde bez extaze a pak tento strach zbaví člověka vědomí tohoto světa tak je veliký že ztratí řek bych smyslovou činnost a zůstane jenom vědomí které je u boha. Takže kdybych to definoval zkušený mi lidmi katolickým ka těmi teology tak ty extazi po extazi říkají tohleto pravé známky extaze jsou tyhlety napřed přichází příchod boha vstupu je strach obrovský strach který člověk jindy nepoznal a to se změní ve velkou blaženost samozřejmě tady líčí jenom citovou nějakou extázi. Nemají při té definici na mysli extazi poznání ve mně to nikdy žádná extaze ani snad ta nejvyšší vzbuzovalo vůbec žádnou blaženost nýbrž budoval a dycky jistotu potom velkém stravu a velké nejistotě obojího bylo zapotřebí nejistoty i té jistoty těch dvou opak vzbuzovalo takovou jistotu já jsem si byl jist že toto je tvůj život člověče tady si doma tak vypadá ta extáze ovšem já jsem při tom nevyslovil takhle na slova ale byl jsem si toho vědomí tam jsem nemohl mluvit v té extazi své sem nemohl mluvit extase kterou zažívali někteří svatí mě se mezi ně nepatřil ty si tam promlouvali s pánem bohem klidně já ne. Například tahleta marta co ram ne tady je taky pomlouvá pánem bohem a to já kdybych provaz pánem bohem to je podstata mé cesty ne cesty víry ale cesty poznání tak já bych to považoval za sebe klam jak vy vadilo že pán bůh by mluvil v česky a měl by taky vadilo že vůbec mluví protože vím ze zkušenosti poznávací že při sebemenší přísunu poznání nic jsem neslyšel a poznával jsem že dokonalejší poznání je bez řeči že než nedokonale něco vyjadřuje jako já tady se musím namáhat třebas několik mě abych něco vysvětlil a bůh mě to napovídá mé nitru bez slov mně dá jenom práci to přeložit do češtiny a velikou práci a čím budu starší tím to bude horší tak to je za tím řek. V čem spočívá užitečnost služebníka se to tam ale to je služebníka když pracuje poctivě na poli které hospodářovo stav rojit které jsou hospodářovi se schopnostmi které jsou od hospodáře ty spasitele ten úkol a kde v čem spočívá ta neužitečný neužívá v tom že to přeci má. Vrcholit nebo vyústit k přístupu k bohu a ono to přes den vrchol jenom v činnosti která neznamená příchod fakticky příchod k bohu čili proto to bylo ještě neužitečné teprve až se to dovrší odchodem z činnosti k bohu tak je to užitečné pochopitelně že toto co je v tomto podobenství ukázáno jako jedno za druhým to může dopadat taky takže ne společně by se to dělalo to ne pro se proti tomu dycky vystupoval ale že jednoho nechám. A chvilinku se věnuju tomu druhému čili chvilinku zanechám činnosti odpočinu si a jdu k tomu bohu ne ale tam na něm nic nežádá jenom odcházím o činnosti protože jsem nutkání k tomu abych otočení vodešel rozumíš je to vnitřnímu káně se o to nutkání mám k bohu se přivrátit přes den v činnosti tak bych měl opravdu své činnosti na chvilinku nechat věřte mi to že to nikdo nepozoruje. To je to se od vás se jenom tak krátké přistoupí k bohu že je kdybyste dělali při tom krok tak ani ani ho eště neuděláte a už jste přistoupili takový ten nekrade v tomhletom a už zase můžete z té činnosti přejít trestán na cestě víry když tomu rozumím jinak než vírou tak bych taky to neměl utajit že se to nemu dát také technicky porozumět i člověk hned trestán za to že se něčím provinil čím je to způsobeno. Je to způsobeno tím že on měl představu o správném porušena měl pojem o správném a vědomě porušil při cestě víry toto takhle platí protože víra má představu o tom co je správné a jestliže to vědomě poruší tak si dále tak náleží tomu člověku trest a ten tresty tedy přivolává svou představou žerou že porušil něco správného a je to velice milosrdné že se to na něm neví je. Přivolá si to sou představou ne karma ňáká jsou představovala další technika jestliže na cestě víry člověk nemá poznání tak vyspělé aby nepo kulhal pořád za pokrokem ve víře nebo pokrokem v činnosti tak se stane že dělá činy neosvícené. A také věří ne osvíceně to znamená to jeho víra zůstává trčet na místě odkud by byla bývala měla už dávno odejít dál o stupeň protože víra musí také nabrat na obrátky a na kvalitě čemu věřili ve starém zákoně lidé to by bylo ne nestačilo aby věřili potom co jim řekl ježíš kristus bylo vám řečeno říká ježíš kristus oko za oko zub za zub ale já vám pravím neříkal tak to není ale bůh je milující a to řeknu ve zkratce a takhle ne trestá lidi. Trestal je ve starém zákoně to je fakt ale protože měli tvrdé srdce a bez toho trestu by byli zůstali trčet bibli odpadly pro tvrdé srdce byli takle tvrdé zákony pro vaše tvrdé srdce a já se snažím vaše srdce objekt aby ty tvrdé zákony na vás neplatil to je to další technická velice technická poznámka že totiž ten dualismus na začátku dopadá zcela jinak než později jakmile nebudu vlivem postupu ve víře jinou představu o milosrdenství božím že to není trestající soudce přísný spravedlivý nýbrž že to milosrdný bůh to se nám jeví také v tom že oběť ta zákon byla obětí zvířecí zvíře se obětoval a oběť novo zákon byla oběť chleba to je tedy veliký pokrok. A čím je toto ježíš kristus když řekl že si to nerozuměli nechci oběti ale milosrdenství tak v tom že už se nezabíjelo zvířata tak se umožňovalo větší milosrdenství větší míra milosrdenství i při tom obětování se bohu byla to bylo to domyšleno soustava aby nebylo za krvácela hospodinu nebo boží když se k němu přibližujou proto že se obětuje jo obětovat za sebe nějaké zvířátko to bylo poměrně snadné. A to pro snazší než obětovat sám sebe a potom na tom přechodu mezi toto kro obětí a my si svatou stalo a kampe kdy se tam přinášely oběti a ty se samosebou potom hromadně snědli pro mě němé jsou co do transubstanciace která se slibovala toho jenomže se to zvrhl jak se vám tak a dobře známo ve žranici a hlasu tak se to muselo záhy dokonce nekrade nějakým zrušit a kapse zrušila a místo ní se nastolila. Ta se svatá převzato od daleko starších náboženství jako je bytu který v té oblasti byl velice rozšířené a tam šlo v podstatě pojídáním boha to jeho fau a se zachovalo až do dneška vsuneme li si článku víry seznamuji meli se s nimi. Ujasňuje si jejich obsah tak si umožňujete také dokonalejší víru samo sebou to jeden argument jakým jiným způsobem si usnadňujme byli už to budu říkat sám abychom nespokojili moc těch pásky akty lásky a nikoliv takové lásky kterou bych pro obdivu milovanému dělal čili milovat milovaného není vůbec akt lásky který by ve víře nějak pomáhal možná že pomáhá k tomu milovanému i tomu milujícím jinak ale vírou ne ve víře pomáhá jenom ten druh lásky která je nestranně. Která neprotekční ne protěžuje tomu do mě má rád nebo do je té lásky hoden i když protěžuje jenom toho kdo jí potřebuje a proto jsem vám tak detailně vykládal to povídání o padnu i svým protože ten tou láskou oplývá když mu nic nebylo a potřeboval ještě jednu majeli dávku navíc. Aby v okamžiku kdy se mu daří špatně tou láskou stejně oplývá a teď jsme u hlavní podstaty víry víra totiž není to je pravý zkušený ka me víry není pravou věr vírou když se zastaví tam kde člověk jak se mu zdá je v nemilost když se mu něco nedaří já to řeknu obecněji se mi nemocen stál nějak nemožný. Mám nějakou slabost tak si udržet víru i při té slabosti být vděčen za to že mě bůh toho času k sobě zve mou slabostí se na to není nějak přehnané slabosti maří magdalény jí pozvali k ježíši kristu toto musí platit proto ježíš kristus ukazování magdalena kupříkladu který bychom měli začít i v tom postoji duševním odstoupilo jak se přibližovali ježíš kristu. Protože jestliže víra si vybírá a myslí si že jenom ctnostmi a příhodnými okamžiky se přiblížím milostí se přibližujeme tak je na velkém omylu že tam přibližujeme buď celým životem a nebo vůbec ne protože ono to třeba dlouho jde při dobré naladíte a jak ta jak stane tak je pověřen tak jednou jsem takový jednou jsem o nako není víra to je to já neutralizuju tou druhou činností to první jako ten pan lysý by držel tři roky neutralizovalo tu svou obrovskou radost z obyčejného života kde mu nechybělo nebo že dítě by poměrně za ono musí bylo on se pořád šplhal před čověk okolo stěny ale přeci jenom ho nic nebolelo a oni to zaměňoval za něco no tak to už jsem tady vykládal tak zkrátka a dobře tam na tom příkladu bylo vidět jak člověk tak dlouho nedostal milost od boha kterou by se vyléčil a to s jednoho jediného důvodu že na ní nevěřil když nastával chvíle těžkosti. A to si dobře dávejte pozor aby to toto vaše víra jednal v té prudký kámen víry jakmile nastanou těžkosti a víra odpadne tak jste nevěřili opakuju tak jste nevěřili nýbrž ten milovali sebe a říkali se tomu víra je vám to jasné jste mi dbali sebe protože jsem se měli při tom dobře říká to je víra která mě přináší to a to dobro pak víra zase ten křest tak to ne. Ska věřil ježíš kristus vůbec odpověď nevěřil nepotřeboval věřit protože věděl je potom následovatelný ve víře když sám nevěřil prosím je s ní odpověď ovšem na to musím rozvést protože on přišel za úkol měl zapo nebo že jsem proto aby podpořila víru především izrael a potom šel celého lidstva podpoře víry přišel a přinesl tolik důkazů o tom že je spasitelem. A to mohl učinit jenom proto že byl poznávající který kdo je ve víře učitelem ten musí být poznávající nestačí aby byl pouze věřícím protože by se mohlo stát že by ho nějaký nevěřící přemluvil pokud já poznávám říkám pokud poznávám tak mě nikdo nepřemluví že to nepozná protože to poznávám ať si na mě dupne nějaký nevěřící vždycky každý zkrachoval. A nemám to poznání samo sebou ani zdaleka takový jako ježíš kristus čili z toho mohu vyvodit že je třeba poznání aby člověk mohl uplatňovat ve víře někoho a já myslím že kdybych vám neopakoval bych nestál za tím jaké poznání mám kromě toho že je to piš pýcha a vám to zřejmě moc nevadí baťa to voni taky mi to jedno tak byste mě neuvěřil protože na mě se můžete přesvědčit no na pěkném em chování to je dost jako nevíra pěkné neříkám do ní pittera pěkné a byste na to nepřišli kdybych vám k tomu nedodal z čeho to všechno pochází proč já dělám toto a prosím vás nám to v něm vidíte třebas živého tamtom kup třebas ne sem balamutil ty ku řády jinde jsem balamutil voják a tak dále a někdy jsem balamutil taky vás když jsem považoval za vhodné aby to byl prostředek který mě i vás někam dovedl ano. Mně se nemohlo nic stát že jsem tímto způsobem řešil protože jsem měl nějaký úkol já bych řekl to takhle prosím vás pro promiňte mi že to bude za vlasy přitažené bůh nejvíc ježíš kristus nejvíc řešil tím že nezůstal u celého otce se stal tak nemožným tak slabým že nedonese ani svůj kříž na golgotu o to byla ostuda tedy a to přesně nemuselo být. Ale to hřích byl to úkol takže my si musíme vždycky umět poradit s tou dvojí odpovědí úkol a hřích nebo dobro a zlo vzdálené spolupráci a my jsme v oblasti dualismu slyš kristus musel přijít jako slabé dítě a vyvinout se jako člověk. K toho člověka a potom zase k sino nový božímu on si časem říkal syn člověka a ne boží aby dobře chápali že on je jeden z nich ve svém vám líčil jako prosebnou modlitbu postavení služebníka na poli a potom jeho postavení v domě ano to se vám nejeví jako prosebná modlitba já jsem zapomněl říct že je to je nejvyšší fáze prosebné modlitby a teď to vysvětlím proč a jak protože samozřejmě ten služebník nebyl na tom poli jenom proto aby tomu hospodáři sloužil nýbrž on chtěl získat od něho obživu zaměstnání ne to je pochopitelné nedělal to zadarmo pak. A to byl služebník to nebyl otrok do toužení ten to nemusel neznámo čili já vím že to velice vzdáleno to to je původní proběhne to vypočteme na okamžitý třebas prospěch a tam už v této vrcholné fáze do prosebná modlitba přechází do spojovací a prosebná má přejít do spojovací jestli by nepřicházel také nesprávně postavená tak je to jenom rada jak to má pán bůh dělat a to je nesprávné jak jsem říkal nebo to velice primitivní to tady už nerodí pánu co má dělat naprosto ne ten si dává poradit jaký je dnešní úkol od něho. A potom během dne může samozřejmě se opírat o jeho pomoc čili to je vlastně možná už vyslyšena prosba protože on se ocitá v takové fázi vývojové že už má v ruce nástroje a tak dále je že věřící člověk ty nástroje má od začátku jenomže takhle s nimi nenacházel při vrcholné fázi modlitby prosebné kterou jsem předvedl taky hned při tom si počíná tak jak jsem to předvedl že jsem totiž tak ne to potom konkretizovat to potom nebo před tím ráno že jo a tak dále večer říkal jsem to říkal jsem to přitom nebo předtím do potom. Oni postím přitom a přitom zároveň ne ale prosím já jsem to napřed říkal tak řek bych tak abstraktní způsobem ne na tom podobenství na poli protože jsem chtěl ukázat jak prosíme na poli a jak prosím po tom domě ne a tak jsem ukázal že vlastně se to podobá tomu podobenství toho služebníka poslání toho služebníka já musím zůstat služebníkem jsem měl k tomu dodat a musí se chovat jako služebník ne jako pán který nařizuje hospodáři v žádném případě ano pořád je toto poslední fáze džanaka nejvyšší fázi prosebné modlitby protože potopa mě má fáze tato fáze modlitby charakter pro sebe modlit protože je při ještě myšlenkový pohyb já jdu tam na to pole já chápu se toho proč toto nepovažuju za nic jiného než prosebnou protože při ní tento pohyb mysli kdežto čím vyšší modlitba tím menší pohyb mysli. Víra totiž může být také takové povahy že vede člověka k zastavení myslícího principu a to radši samovolně lépe samovolně než úmyslně tak dejme tomu kdybych já si zvolil modlitbu vyšší než obyčejného prosebnou a to je modlitba třebas meditativní. Tak by meditace měla dopadnout tak to že bych se předmětem meditace točil okolo boha k spěla lovit se k němu přibližoval a kdybych se tou meditací správnou bohu dostatečně přiblížil tak moje řeč moje meditace přejde v soustředění já už budu ho jenom kontemplace že jo budu ano na něj nazírat jak říkají dost nesprávně křesťané ano takže napovídám že všechny ty modlitby které jsou jmenovány ale nebudu asi moci vůbec dokonce ty ne všechny probrat v. Sladkém jhu jsou modlitby na cestě víry ne na žádné jiné cestě takže vy si to přeje dokonale ovládáte já vám to ale ve zkratce řeknu jestliže člověk se přibližuje k bohu svou vírou tak se jeho činnost jeho modlitba stává mystickou to znamená začíná mít charakter spojovací a protože začíná mít charakter spojovací čím dál tím více tam přestává hrát roli vlastní vůle a začíná tam pronikat vůle boží a to tou měrou že bůh je bohem přitahování více než jakou silou se člověk snažil k bohu napřed přiblížit ano. Až se to zvrhle tak že ten člověk je tak tažen že ani nemůže spát a ten pán bůh mu je dá pokoj protože on už se tak blít ko přiblížil že se chová že situace se podobá předmětu který je blízko magnetu čím je blíž magnetu tak tím je prudčeji přitahováno. A když bychom to sou ty mně to vy obraz se nebo tak nějak řek na tom papíru kdybychom to přes papír tohoto přes slovu tohoto stvořeného ty pilinky to znamená své myšlenky pořádal pomoci marta který přeložím pod tím vytvoří se na hoře obraz čili na přechodu do pravé mystické modlitby mezi prosebnou meditativní a mystickou modlitbou je takové uspořádány myšlení že víra uspořádá myšlení tak že všechny myšlenky míří k bohu který tady řečeno magnetu ne. Takže vytvoří harmonické obrazem to když na to podíváte na to že v tom papíru to velice hezky to pořád že plyne viděli se to všichni do takový pokus se dělali v každé škole tak víra tedy uspořádává myšlení a s tím uspořádá myšlení to není všecko nakonec myšlení odstraňuje tedy modlitbě pochopitelně ne mimo modlitby tak bych to řekl při tom podobenství abyste viděl jak to souvisí s prosebnou modlitbou že tam je to už na přechodu do té spojovací v tom smyslu služebník příkoří a čeká napřed se děje. To je ještě obyčejná prosba on se disponuje k tomu svým oděvem a vším čistotou víte že už to nedělá takovou okatě pane bože a tak dále nýbrž já se připravuju na to abys mě přijal že to prosba říká je jemňounký jsem to měl to je to všechno tam říct no to jsem nese a pospíchám si kupředu no a teď bych chtěl jenom říct on tam čeká a tím vlastně zastavuje pohyb zastavuje i pohyb mysli tím řečeno čili to už ta prosebná modlo modlitba může přímo přecházet do modlitby. Spojovací protože ta posílá modlitba v té nejvyšší fázi je obětí toho přímou obětí toho člověka tomu bohu ano v prosebné modlitbě se člověk má přímo obětovat tak totiž to je tak že má třebas prosit za něco z otče ví že je v vůli boží aby to ten pán bůh ze své milosti vylepšila budou usnadnil nebo tak to prosím je také prosebná modlitba ale teď já se chci dostat k modlitbě mystické opravdové spojovací modlitbě. Co to je kde se to ve víře vyskytuje jsou tam dva názory prosím vás v katolické teorii kterou lodi jeden názor to vrstva ježíšova a o to to to je tam víc ale já ve jenom tyto dva to že bych to dlouho slova ve a jeden názor františkánský bych tak řekl tak názor to ale starý a říká napřed musí být dokonalým asketou abys mohl vůbec pomýšlet na mystickou modlitbu mystika následuje po askezi do není a to je to nemůže být spojen s bohem. Tak prosím vás to by mu je život jako napovídal že to tak je protože já jsem tím asketou pil a vedlo to k tomu spojení za doby to tý askeze když jsem to nedělal jako to vyžadoval jiná znova dvakrát el tohoto směru ale musím vám prozradit ten ignác z roky byl prvním představitelem klášterů který dovoloval svým cením to ale stvo ježíšova vstupovat mezi lidi a nebýt jenom v klášterní tech to bylo novum kdežto v ostatní krátce říct to se nesměla někdy ani paty vytáhnout ve jo. To se muselo klid v klášter a tam bylo taky pro ně třeba zaměstnání ale ve necháte a kdežto ignác z lojoly chodil a jeho žáci taky chodili a mimo klášter působily ano a dokonce to dělali střed i dominikáni ale oni oni měli ten klášter bych tak řekl nějakým způsobem bez své duši voni měli takový to byste museli znát e řád mě jsem to štěstí že se znal dobře po dobu pěti let s nějakým představený číslo jedna našich jezuitský klášterů v československu za první bulíky byl jedním z mých učitelů a náboženství to jsem zanedbal v tom raném věku tak to se mi tam najednou postě už tedy už se dřeva o takovou měrou že si nemohu slyšet je tam vyučoval hlavní ně člověk nedokáže provádět prosebnou modlitbu která je pohybem. A takže se zastavuje pohyb samovolně on ten člověk třebas dejme tomu jindřich sůzo se německy nemohl dokončím všecko zastavil se že sou voda o karta zůs a on se zastavil jsa do jak to velikosti této myšlení a to je dojímá s se se s doteky to pět krát se se se nezbyde ale von se dovedl dvěma slovy. Povznést na své lidství bohu obyčejně katolická tradice nevěděla nebo to netolerovat a protože ty co byli duchovní míra ci obyčejně tyto stavy neznali protože nebyly taky toto a ty co byli vedeni byly výš zastavoval se ji mysl a oni říkali to je zahájení jako potopou terezii to říkali ne a to je byla výjimka a tak je pro následovali tyhlety lidi ale mně to zastavila taky mysl aby se zase stě poznání je na cestě víry a oni jsou nadšení tam to bylo věc nadšení tak se za stav jejich proto nadšenci tady misto te nadšení něčím tak ani nedýcháte přátelé se zastaví dech a my se taky zastavoval dech které přirozená záležitost je cesta stoupajících citů a to říkám česky za tím to překládám tajit a. Tam totiž stoupajícím takže to přechází potom do pole extatických stavů a pak přichází jenom do pole statický stavu popřej modlitba ticha je vaše to v člověku všechno klidný a pak nastává extáze a po extazi nastává trvalé nazírání kontemplaci on ten člověk jako před tím se měl rozjímání nyní ho to vede k ustavičnému na týrání katolická církev bezvadně toto předtím s tím že vede katolíka tomu tomu všemu říká a dole uctívejme ano čili úctou se tento stav nějak přejímá a proto se modlíme v otčenáši napřed posvěť se jméno tvé to je ta úcta než se modlíme při království tvé ta ústa má tam přednost a právem kristus věděl proto takhle neřadil dohromady. Františkán na mystickou modlitbu na spojení s bohem a těžká ní se o toho názoru že člověka kvalifikoval s bohem dvojí absolutní chudoba a nezištná láska takže oni si na všechno vyžádala my absolutně chudí a chodili mezi lidi aby mohli prokazovat jim lásky čili vůbec někde zamiloval neměli jenom v noci třebas když tam museli přeskočila do většina nedostával protože přeci jenom implantovat ta představa tradiční představa pán bůh vim. Takže dejme tomu františka se latinské o jak se říká v asii musí říká se na viny protože anděl přiletěl a vtisk mu rány kristovi do těla von ho on mu toho boha věnoval do jeho nitra rozumíte vono tam vtisk no a tato milost se každému nestala on se totiž je svatým vaše tak ti sk ježíši a ten ježíš se stisku to ně a do neměl tuhletu.

Download XML • Download text • Waveform view