EN | ES |

86-14B

86-14B

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Radil a to k tomu právě tady mířím abyste přáli lidskou vůli k tomu změnu této zákonitosti abyste se nesnažili trčet v té zákonitosti protože aby se ten tady toto zákonitosti protože jste pokaždé každou chvíli jinde. A to je jedno proč a druhé proč že my jsme tadyhle v tom stavu v jakém sme v tom to vědomí jsme v extatickým stavu jak jsem na jiných místech říkal to znamená že nejsme v normálním stavu to sedla normální ale my sme v extatickým stavu vyhozeni království božího ex extatický a teprve když jsme v tom království božím tak jsme normálním stavu čili já v tom koncentráku jsem byl v normálním stavu jako je člověk na nebi a kdežto ty se nenormálním stavu jako je člověk na této zemi ano. Tak to je důležité abyste si uvědomovali že každou chvíli jsme jinde a se trošku posunutý v tom stavu ve kterém jsme že jsme do sku potí nahoru nebo dolů podle toho co právě děláme a čím slovy já me a kam nás pud naše lidská přirozenost takže není to předurčenost taková strohá o které by člověk mohl říct nelze jinak ze ono možná nelze odolat tomu aby člověk neusnul to při zvášť dobře uvědomíte a budete mě poslouchat týden ale je možnosti pomoci od mnoho jiných věcí a protože se možnosti od pomoci tak je vidět že máme už tou svobodu v rámci té úrovně na které jsme. Já to říkám protože kdyby tato svoboda tam nebyla tak ty úrovně nikdy nevy padnete a nejenom že vypadám při každém už nutí z jedné úrovně a vcházím druhé ale kdykoliv začneme z nějakou vnitřní modlitbou chrání prováděnou tak dokonce překonáme všechny úrovně vědomí které jsou stvořené to stvořené úrovni lidmi stvořené kdežto vědomí samotné je nestvořené a při správné vnitřní modlitbě vstupujeme do nestvořeného by je tomu mám o tom věta tolika nebo jaká duchovního já musím napřed lékařského hlediska normálně bych řekl že váhat zlobě dostatek k krve mozku od od krmení mozku že je to on přem a dobře známo mohou příčině ještě jiné úlevu například tak. Ale že by se s ním taky krve nevzal tak řekl každé taky může nastat zloba nebo může nastat znova setkáním se z vyšší úrovní na kterou nemáme jak se říká takže my tady například stáňa říkal o jednom člověku který by setká některými mi tak ty lidi u něho podají do bot před ním padli tak ho protože setkali s úrovní na kterou nejsou připraveni ta úroveň z něho vyzařování že překonala jich osobní záření přemohla já oni upadli do domluvy třicet zatím to potom vysvětlil no ale ta zloba má také smysl duchovní a to je smysl odpočinku člověk který žije pořád bez ta. Extatické musí extaze pořád padat a opa je jedním spád extaze jo jedním druhů který u některých lidí je absolutně nevyhnuli například u mě který jsem byl mockrát pod ražen v tom v čem pozná žení by nejste že jsem totiž nemělo se to životní sil že jsem měl dostatek krve ani složení správné že by jsem čtrnáctkrát operoval na ale nikdy mě nebyla dodáno krev to silné za dva roky takže já jsem ještě šesti letech nesměl chodit do školy protože je učitele mě řekli že na to nestačím e duševně ale tělesně že bych omdlíval taky jsem odliv ve škole často. A já jsem tam ulíval s dvojí důvodů jednak že jsem byl sláb že jsem neměl dostat krve a takovýho všeho a jednak že jsem zažíval obsah obrovskou bolest tady na pravé straně to nám mě pronásleduje až do dneška ale ne tak a kudy co to tam je tady na pravé straně to nevím že lékaři přišla to se to slepý třeba není a já třeba taky ne já nevím co to je prostě to je ta to nezáleží ono to je a já jsem měl tak velkou bolest že jsem upadl do bezvědomí to ten vědom ne do toho stavu jako v těch lékařích kdy jsem byl vědomí ale do jsou pa do bez vědomí a já dneska vím že i tato zkušenost byla velice užitečná já jsem nemoh vo tom šířit proseb to bylo strašně dlouhá přednáška psychicky holičkách ale věřte mi zatím sto takhle je jenže i tam oba má svůj smysl ano když ji měsíc. Když jsem vlivem toho svého duchovního snažení dospěl také k tomu že se mohu v noci pro budit jakoby tělo spí a já začnu nikoliv s ní nebo nepokračuje vesmí nýbrž začnu na té úrovni kam jsem vstoupil jako ve snu začnu si tam žít tak žít jako tady vědomě žiju tak si ji tam a tak protože tam žiju tak vědomě jako tady bavím ji než tady teďka si a setkává s bytostmi které jsou tam vědomé rozumíte a zjišťuju si že je tady široká oblas vědomí kde je daleko více těch vědomí než tady na tom moci. Jestliže tedy tam to lid jestliže tam v tom světě najednou začnu jednat s bytostmi které jsou obdobné naším bytostem tady toto lidi dejme tomu zvířata rostliny a hmotné než živé věci zrovna jako tady tak se mi vždycky zmocňuje pocit který mám když přijdu do nějakého jiného města že jsem předtím nežil já jsem myslím nevylil tak se tam například přijde do paříži zastavím se tam třebas tato nejdůležitější ulici a pozoruju a poslouchám ty lidi a říkám si jak je to možné že tito lidé si tady žijou pro sebe na tomto místě světa v takovém obrovské konglomerátu oslu lidí nestaly se okolo okolní svět a my si tam někde v československu žijeme zrovna tak nějakém menším hnízdě taky se staráme jak při otco to přicházíme o jaké společenství to přicházíme. Co co nám to tady o co jsme ochuzeni jak to že nevíme o tom že si takle žije někdo někde a že mu nic nechybí a vono mu chybí vlastně všecko protože von ten život je daleko i na této úrovni roz rozšíření jí než jak ten člověk to vnímá co tím chci říct že kdybych se ocitl a že tam kdybych se ocitl ještě na vyšší úrovni třebas na úrovni andělské. Tak bych dívali se směrem kolem sebe kdyby se tam jako zastavil na tom národě u těch andělů a díval se kolem sebe tak už bych nezažíval jenom andělskou úroveň nýbrž všechny tři úrovně podníceni tři úrovně vědomí po ní já bych si byl jí vědom jenže byl nemohl do ní zasáhnout do těch úrovní tří podle podle mnou protože já bych se ocitl. V jiné my to čtu bych tak řekl rozumíte a moje úroveň bytost tu by nesouhlasila z jejich já bych měl tu schopnost jejich my trčet na sobě pozorovat ale oni nebyli o něm neměli bys větnou vazbu ono mi to nazpátek na ně nešlo takže vy by si mě neuvědomovali já je jo takhle to dopadá čím se víc rozšiřuje vědomí a to dopadá tak to svoboda tak se rozšiřuje svoboda rozumíte takže kdyby byl na sedmé úrovni ta ta svoboda je taková že já celý vesmír bohu vnímat anblok najednou všechno co se kde děje a nevadí mi to še všude něco děje a nebudu tím zmatení tím rozptýlen ono to taky ke mně nebude moci nikdy přistoupit já budu pořád stát na tím bych tak řekl ale budu o všem vědět. A kdybych se ocitl za tou jednou úrovni toho vědomí tedy na úrovni boží tak to rozšířené vědomí by bylo toho druhu že by bylo vědomím samotným a už by nebylo žádným z těch sedmi stupňů vědomí do těch sedmi stupňů vědomi by samo sebou vědělo viděl a zasahoval by do těch nižších stupňů vědomí tím způsobem že by do ní vkládal toto vědomí své vědomí tak jak by ta úroveň tím svým sítem na to stačila aby to prosila například člověk svým svou dycky existenci prosim vás svou esence a tak dále anebo prostor svou existencí časoprostoru doprostřed vás nějakým způsobem toto vědomí nekonečné ano. A tak bych pochopil že jestliže já tady na tomto světě jsem proti něčemu a pro něco zase faktem tak se stavím vlastně aniž to vím proti té nesmírné lásce boží která ani proti ničemu není ani pro nic není a proto může do všeho zasahovat jako by zasahovala jakoby zasahovala ale mocně do toho zasahuje. Jako že já existuju a že my tady v tom to je nepřetržité moc njasa ve kterém není nejmenší mezera to je toho vědomí božího například mu vědomí tak si uvědomuje že tento svět tak je to dál tak ho vědomí z a taky ho lásky o existence jeho že ho do dohromady no ale stačí to takhle řeknu tak takhle to vypadá s tou svobodu takže svoboda je pro člověka připraveno tehdy a tam a vo takových okolností kdy on už jako je v učení u tohoto vědomí božího kdy z něho ustavičně bere ale nikoliv pro sebe nýbrž z vůle boží. Takže ví co se tam může vzít a je taky svědkem toho že si nemůže žít to k čemu brání ještě jeho tělesnost takže měl pravdu svatý pavel že asi po smrti to budeme všechno vnímat daleko dokonaleji než když musíme teďka sme závislí na tom lidském organismu že nám to dušičku omezuje říkám trošičku ono záleží na tom jakým způsobem vystavte ten lidský organismus to do jiné úrovně protože se může stát někde tedy cestou existenční třebas jako ten henoch že ho byste na úroveň existence boží a pak tam existence boží chápete tyto věci už zde na světě dokonaleji než třebas někdy po smrti jako asi tomu bylo u toho moc už vývoje ten věčné individuality nehnete nějakou roli v tom já jsem byl ve jednoho půl až to půl letech operován čtrnáctkrát při vědomí a tak dále při se tím to vědomostem který tady vykládám. Tak teď vás usadím ale mně ale tomu nevěřte jenom se jenom ty usadit protože jsem kantor původem není jiné indové to než jedné jediné není nějaký rozdíl mezi mou divil toho a vaší není moje vyvinutý než ta vaše neboť jde o jednu jedinou individualitu rozumíte jakýpak vývoj my jsme podlehli tomu darwinismus a té vývojové teorii pašuje me ji všude kam nepatří jsem vůbec nepatří lidská individualita nesmrtelná. Ta soustavně se přibližuje k bohu věčně od věčnosti do věčnosti a má se přiblížit k nekonečno a protože do konec na se přiblížit je nemožné tak se může donekonečna přivolat a nebude nikdy lepší nebude nikdy horší nebude nikdy blíž nebude nikdy dál u jede si centimetrů na této cestě a udělat si miliony kilometrů na této cestě nikam jste nepo pošle protože jste pro provedli pohyb jenom kdybyste pohyb neprováděli tak poznáte pokroku do znáte ve svém vědomí pokroku v tom smyslu že on je bez pohybu bůh aby se ocitli také bez pohybu takže jste se ocitli tváří v tvář bohu. Já jsem v sedmnácti letech se poprvně ocitl dost jako vy vyhraněně bez pohybu předtím dycky když jsem poznal to správné že to bylo jenom tak lidskou lovit ale potom bez poledne se ocitl a bez pole se ocitl v tom koncentráku jednadvacátého listopadu třicet devět tak se mohl zažít celý ten pohyb bez nároku na čas a tak to potom zažívá ne jako neskutečná ale ten pohyb bez nároků na čas. Tak zažívá ten pohyb veškerého stvořeného a ten takzvaný pokrok a ten vývoj bůh bez nároku na čas rozumíte to to je nepředstavitelné ale pro mě je to jako pochopitelné protože jsem to zažil mně to jako zkušenost je to pochopitelné rozumí samo sebou i můj na tím stojí jak je to možné ale my po moje že kdyby bůh byl sebe méně časový časoprostor ví tak by nebyl bohem tak bych na to prostě nestačil a to se tady všechno děje a on musí být za tím časem a za prostorem. No takže já jsem na to nepřišel individuality která byla jinak minuta než ta vaše nýbrž na tom poli individualita je jedno jediné pole tam vykvetl nějaký víte a ten kvete měl tu a tu podobu jako to vidí na poli na které ukazoval ježíš vedle roucha nádherné ho ucha samou nová asi tak to píše. Podívejte se já jsem vám říkal že není víc individualita jedna jedna lidská individualita lidská při vaz te k lidská jenom proto že vona toho času působí na člověka jak ho známe takže chtěl je se třeba do člověka mysle vtělení této věčné jediné věčné individuality by vy který říkají indové a man a atman svým způsobem paralela nebo totéž co brahmu jenomže vtělený tělem takže v nás je vtělený atman ta lidská individualita proto lidská že se dotýká lidské existence a působí v lidské existenci a tak se nám jeví jako někde pokročilí někde méně pokročilá a je to způsobeno nedopatřením že my se dívám na to zvnějšku a ne z vnitřku vnitřku není pokročil jí nebo méně pokračuje já nebyli je. Ale jak dovoluje ten zevní organizmus aby se to co je věčné dokonale projevilo navenek jaké míry se má provést nebo může projevit to je vážit událostí které v tom životě panu jo a jestliže bych je uměle ty události na vodil a můžeme je uměle navodit tak bude pann matný vývoj takzvaný té individuality a není to vývoj že jenom vývoj mého vnímání které ustavičně stejné a věčné a dokonalé vnitřní individuality ano tak to se dochovala to první. Prože realizace svrchovaný toto nosti jak to já vím aniž jsem to zatím četl toho matce aspoň to potom srovnává co dát my za tím uskutečňuje svoje ztotožnění provádíme ztotožnění s tímto světem se svým tělem se svou duší smrtelnou smys ho nosti se vším co tady máme k dispozici provádíme tuto ztotožnění to je ztotožnění které by van zval. Stvořitelské činností spolupráce na stvořitelské činnosti ta stvořitelský činnost jde od boha do toho rozložením do té ska otá že rozdělení jediného mnohé čili cesta od boha pryč a relace svrchovaný toto nosti ten nejvyšší toto nosti s bohem spočívá v tom že se vracíme nazpátek do otcova domu ano čili po po bereme všechny ty součásti které se jak se to pěkně rozebral v naší mysli po skládáme dohromady a s celým tím rancem pudeme k tomu pánu bohu tak se dostaneme do jeho domova upozorňuju vás na jednu věc ať na to ten svatý cena lidí jak na jak se to jedno já vám tvrdím že kdybyste nepoval všecko kdyby jedna maličko zůstala stranou kterou by se sebou nevzali. Tak byste se tam do té věčnosti nedostaly vy musíte vzít i tu vlastní vůli která vám vadí v tom že do té věčnosti nemůžete a vzít tu vlastní vůli aby vám nevadila to znamená místo čí te do rance už se vo ní nestát tak je to si takle musí člověk zacházet se vším vlastním už to nemůže jako ztratit on mu to nejde a i to stačí do rance a ať to tam nechá nepoužije jsem jako by byl člověk velice živý těkavý Možná že ctí vnější než kdokoliv z vás to znamená vášní větší patrně víc než vy kdokoliv z vás a jsem jim asi to nemohu to dobře tak klovat tak jak se tak na vás dívám tak vy jste proti ne vášnivostí hotové na má to a s takovou vášnivostí jsem přistupoval ke všem věcem to bylo to byla veliká neplecha a veliká přednost protože jsem se mohl připoutali k něčemu všem zase neměl připoutali na mě taková nějaká choutka vášnivý přišla například dejme tomu chlastal. A já jsem byl veliký hlas tou do třech a půl let a měl jsem touhu velikou pobytu to jsem to představit toto sládlo protože lidsky to je moc si dneska pamatuju se to za nádherný nápoj nezříkejte se ho zbytečně prosím vás to je bezvadná věc a to nepovažuju prosím vás plzeň protože jestli se nejlepší ne to je až na to starou tedy a a tak jestliže jsem takle byl nucen třebas pít pivo tak jsem si říkal dneska eště ne vydržíš to do zítřka nebo aspoň pět minut. A třebas řekněme pět minut tak to pivo stálo přede mnou maminka mi ho předložil a protože to měl vod kř předepsáno že ho musím země pít takovou malinkou dá tečku a já jsem ho nechtěl být ale měl jsem touhu a nejenom takový malinký těžkost chlast jsem měl touhu že ano ale maminka mě nedokázala při vě tomu abych ho pil když je prosila lékaři to nařídil a tak dále já sem ho nepil protože jsem v určitou mít chvíli na byl přesvědčen že je to nesprávné po ty ano takže se o nepil napřed sem to nesprávné chápal jako že by mě vylezou se vám to vykládal a potom stále hlouběji a před tak hloupě že by mě byl sápe moc kdybych jako jsem se že bych umřel ale potom moudře a moudře stále moudře tak když jsem odložil tuto svou vášeň třebas o pět minut tak jsem tu máš je odstavil já jsem dal do toho rance jako teďka radím a honem jsem říkal mamince kde je to pivo tady a byl jsem to do jejího pohár zpívám. Ona říká se to děláš no já to budu pít až za pět minut aby to nezval za pět jsem neměl chuť takhle pro radě sem jednat tak je národě jsem jedno je si mě vášněmi a to mě zachránilo že se mu zůstat třebas do třiceti dvou let panem nebo takovým byl bohu nepřidá sem dělal že jo a to sem normálně člověku nepodaří protože neumí takhle sebe obelstím já jsem věděl že ten člověk nestojí za víc než aby sám sebe obelstím já jsem sebe takhle balamutil já jsem sobě také lhal já jsem už později že tomu nevrátím po čem toužím ne. No a já vám ale řeknu na této cestě balamucení se nedá jít až do konce takhle to je jenom nějaká střední fáze vývojová a když potom jsem roku třicátýho devátý jednadvacátého listopadu třicet devět tam se stalo moc věcí o kterým jsem ještě nemluvil když sem v tom tu se dověděl že se mám také voženit a já jsem tolik dbal na svou svatost na svou čistotu na své panství i v mysli nejenom v činech. Tak to bylo to byla těžká zkouška já jsem váhal až do roku čtyřicet pět tak jsem se vymlouval na těžké poměry válečné že bych udělal v dobu asi roky a takhle že jo neboť jsem byl pořád jednou nohou žaláři a pak už se našeho na nic vinu tak se do toho musel vejít a to bylo těžké těžší než se vzdát života tam před tím esesmanem pože se definitivně musel vzdát své svatosti ke svatýmu nepatří takový. Hodování pohlavnímu životu kdepak a já jsem se na to musel u vázat protože bez této zkušenosti by vám teď nemohl vůbec o těchto věcech mluvit byl bych zbytečný dobře mě říkal nějaký pan šuchma tady ten ho ještě znal tobě se to mluví o těch duchovních věcech když ji neměl nikdy manželku děti a tak dále neměl s nikdy starosti jaké máme my a máme tolik to rozli nemáme ten klid jako máš teď ale vo že se a uvidíš že jsem klid postupuje ten se divil pan šuchma že jsem ten klid nabyl protože se musel při tom přemluvit napřed tu manželku pochopitelně aby mně bral z rukou božích aby mě bral jako nástroj který má vychovávat. A ona ona mě a já jí a zase mi naopak ty děti a tak dále tak tohleto jsem chtěl jenom říct že věčně jsem obalamucování toho na svatou ano roku čtyřicátého badat kdy jsem se voženil se přestal sebeobalamucování obal mou jenom vás a vím že to ještě je účelné ano až to neučil podívat nebudu. Tak to nevadí vždycky pro teklo ne my to bude zapotřebí tam to napsat to už mám jednu kapitolu za sebou teďka mluvím o dobro to se to jsem rád že vod byli dnu kapitolu velice těžkou že totiž to zlo nemá nějakou absolutní moc. Zrovna jako třebas předurčení. Ono existuje, ale nemá absolutní moc, a proto jsem to ti němu. To je velice relativní záležitost a proto to není vlastně předurčení tak jak my ho chápeme že by něco bylo určeno tak. To je to zlo relativní zlo jako relativní dobro má relativní platnost a vždycky v jiné kvalitě se projevující takže ta kvalita odpovídá úrovni toho lidského já ne toho věčného to je věčné individuality jak to to lidské já potřebuje na té své cestě za bohem nazpátek k té věčné individualitě aby se mohlo tím říct takže dejme tomu jinak se satan mohl projevovat životě ježíše do třicátého roku protože tehdy nebyl vůbec satanem tehdy byl nepostradatelným pomocníkem božím aby ten člověk mohl tak si rodině. Kdyby ji byl nepatřil té společnosti by byl nepatřil tak nemohl se ocitnout v jordánu ale on musel být rodině poddán zrovna jako musel být v tom co je jeho otce neseděl prosim vás na dvou židlích to si pocit později vysvětlíme ale musel obojí dělat sou simultánně bez odporu jednoho ke druhému a tím se dostal do jordánu až dozrál tam na té úrovni k tomu samovolným konání to souručenství s tímto světem ale teď toto jáčko který jeho satanáš jak se později projevil až na té poušti toho vedlo bezvadně celou tu dobu vedle toho co poznával otce k tomu aby se mohlo sedl jordánu to znamená aby tak dalece rozvinul svoji zevní přirozenost že by nekladl odpor k tomu vstupu do jordánu a já vám řeknu to ji musel hodně obla a obnovili kupodivu z růstem ve v lidské společnosti. Proto já například kdybych radil třebas ale oliverovi já mu to může dneska i pro se to má za sebou ať je nenapadne olivere dělat nějakou zkoušku novouku já si nejde znám když to uděláš ne dvojka tak je ke mně se mně chodí vysokoškoláci oni musí vykazovat jak přijde pusy uva index jak tam nemají kamenický do se zase pryč při až veš mít se ti to si opravu máš to novou opravovat a při nov je tam budu možná za blázna a kam budu považ za blázna ale jsem nemá svítit chodit už ke mně taky mnozí nepřijdou protože jim ta dvojka stačí a to se mi řekl taky tašek mně chodí jenom výtečný z nejvýtečnější protože obstáli v malém. Musí ho ptal v malém takže ježíš se osvědčil v malém a čím dál ve větším činna a tak je tak nám to ukazoval také nám takže když on obstála v malém v tom smyslu že využil schopnosti lidského já později satana teďka ještě ne satana lidské já které způsobilo že se rozvinul v tomto životě až do krajnosti takže mu to šlo samovolně předkové tomto životě mu byl dobrý řemeslné von spolupracoval tvrdil nou a tak dále samovolně už to nedělá potíže už v tom neviděl házení klacků pod nohy nebo něco takového jako to mnozí z nás tím víme že stýkám nesou to společnosti to už o neviděl tak v tom poznal protože byl spojen s tím otcem že to je moment kdy nesmí přešlapovat na místě vy musí do jordánu. A tam musí podívat nějaký skok a po tom skoku už taková li ta toho satana jakou se projevoval to kvalita působení toho satana ve vývoji v tom cestě cestě od stvořitele ke stvořenému nemůže se dál pokračovat nýbrž se musí obrátit na zpět ta cesta tak musí se na brankou leta a v té kvalitě musí být ta minulá kvalita opřena. To je tak minulá kvalita byla vypadala polovině co ten satanáš říkal budeš se mě klaněti já ti slibuju toto všecko ukázal mu všechna království světa to všechno budeš mít když se mně budeš klanět samozřejmě vidět všechna království světa to je vnitřní stav ve mně je kulatost postavy nejvyššího roviny dotoho tak odtamtud všechna království sta neviděl vnitřní stavu to viděl viděl to mysím stavu se to ta náš má tuhletu schopnost aby mu to všechno to pomíjející ukázal am blok neboť on je pánem přes celý vesmír v tom relativním zlu jako někdo jiný v tom relativním dobru protože to pan spo nebeské je tam modlo na dvě party že ano a tak prosím vás tohleto když von neposlechl toho satanáše. Tak překonal kvalitu která ho vedla k samovolnosti konání v tomto světě takže on potom mohl dělat samovolně zázraky kdyby byl nepřešel ne samovolnosti obyčejném světě ne zázračné tak by byl aby byl nepřekládám toho satanáše tak se nedostal kvalita dostavil a kvalita při které satanáš spolupracoval na těch zázracích prosím vás vrcholně spolupracoval nejenom v podobě jidáše ale v podobě četných posledních. Že ten posedlý křičel ježíši ži vode mně pryč a ne ty jsi proti ně zaujati a tak dále ne křičel o kabale já jsem nechám vykřičel já tě tady vy ženu a vyžene ne na třebas dostat a pro sat nebo tak to dělal ale my jsme teďka zatím ve stádiu této posedlosti nikdo za tím nepřišel do by nám ty naše satanáš ky vyhnal protože jsme ještě tu kvalitu jednou nezaměnil za tu druhou a já jsem tady tento týden jenom proto abyste za měl jednu kvalitu satanáš za tu druhou aspoň to kdybychom dokázali aby to se dostali na tu zázračnou du na které jsem se ocitl ve třech a půl letech když se se mnou dělo to ti za řekli že jsem poznával moc boží jo to byl zázrak ponese vím který se to nevadilo to lopotného proto ježíš že to bylo taky přirozené toto dělal toho při tom se ne nenamáhal vůbec. Jako se namáhal při tom ve spolupráci se společnosti lidskou tak si říká je na mohla při těch zázracích toto indové dodneška nepochopili nepochopil to ani vás neschopni ho to a je a proto si mě pozvali abych se tam doplnil ne aby tím přesto mu nedával ne ale to je zaviněno jejich tady ti každá to nese má svoje chyby a je třeba ty to příbytek už překonala postupně je to odpovězeno duchaplněji už dříve tento tato logika méně duchaplně protože já se budu potřebuje eště nějaký den tomu přibližovat k tomu ducha nižšímu výkladu já jsem se tehdy tomu přiblížil možná nedopatřením ale teďka to řeknu nebo ne duchaplně ano ono totiž se od člověka chce aby do toho sebe celého vložil. A to znamená z celé duše své to znamená všemi svými schopnostmi vše s nimi celou sílou aby do toho vložil všechno co má k dispozici síle celého ducha to znamená celou myslí aby se do toho vložil ne no a když to ale ježíš kristus nařizuje to je na tomto záludným jak to může zařídit aby se celou ne doporučit milovati budeš jak může doporučen něco co se nedá dokázat jak k tomu může doporučuje protože on to doporučuje prosim vás věřící mu člověku který si musí na sobě dokázat že to nejde a to je součástí toho návodu že to nejde. Zajímavý že návod že to nejde tak to jde proto to jde protože von jestli to bere veškerou silou tak si nakonec zoufá že to nejde a asi pořádně za zoufá to hezká to tak to je ten vy že je to i to není jazyky ne mají a to strašně cením ani až si za zoufá pořádně až se vyvolá tak nakonec přestane zoufat a uklidní se a v tom případě se uprázdní pro moc boží ano já nemluvím o ty ostatní moc o ty ostatní schopnosti který s boha pocházejí a za tím stačíme tam moc a ta moc ho zdvihne napřed napřed aby miloval celým srdcem svým. Obyčejně napřed ne každého tak ale obyčejně takhle napřed srdcem to znamená ten člověk najednou se cítí být chováte citově tím bohem unešena jako před tím byl zoufalý když od toho zoufat nakonec odstoupil tak teď bude unešena tou láskou boží kterou najednou v sobě začne pociťovat ano ale budete no veškerou veškerým srdcem svým nebo tak řeklo znamená jeho jsem se bude tak dalece unešena že celá jeho bytost se ocitne v extazi toto je úděl extatických lidí že by činnou to přes které se začátek jde většinou je zajímavý že mně to přes tento začátek nešlo a přesto že jsem to extaze upadal já jsem opravdu jiné snaze než srdcem. Nikdy jsem neupadl do na se srdcem já jsem ovšem se modlil který devět let abych miloval trošičku aspoň pána boha o to je nešlo ale a zenu přímo příjemné modli prostě mi to nešlo ale já jsem tam vstupoval poznáním to byla to byla extaze poznání a to je extaze velice dramatické ti člověk poznává že musí přestat existovat jako oddělená bytost a von se nezná jinak než jako těn bytost tak je mu strašně přitom zle myslí že vůbec o sebe přijde ne do já jsem dycky já jsem si čtrnáctkrát z toho utekl pokud v tom správný záznam znamená jako při těch operacích čtrnáctkrát za ztráta než jsem nabalil takovouto odvahu že jsem ooo neutekl a to jenom proto že jsem vždycky utíkal později a později čili už to přeci jenom trošku ve mně rozšířil. Ale proč tam ježíš kristus říká svůj protože já jsem i při tom při té extazi poznání musel do toho vložit vůlí svojí vůli jo k tomu bohu patřit a teprve až jsem jako zase by na huntě zase byl neschopen to svou vůlí dokázat a až jsem se přestal vyhovit až jsem se přestal že takovýho a tak teprve to poznání boha božímuho nastoupit ano. Čili tam tento zlo pořád je tento zlo není jenom když ta láska je komplexní když je tam veškerou silou veškerou mocí veškerou jo veškerou vůlí srdcem a podobně když tam všechny tyto čtyři složky jsou obsaženy v lásce člověka tak tam nemusí už potom do fáze těmto zlomí nemusím zase extazí takže totapuri po té době extazí těch sedm posledních vůbec žádnou otci neměla protože už byla v bohu nebyla v extatickým stavu jako jsme my všichni nepotřebovala se otázek extaze extaze nepotřeboval taky trpět. Já nevím jesi se to to věděl to víte je tady nebezpečí že člověk odstoupí od té své snahy dřív než dosáhne toho svět nošení protože zjistí že to z jeho vůle nejde že jeho síly to nejde s jeho srdce to nejde celého a tak dále ale kdyby ježíš kristus byl řekl jenom tuhletu jednu frázi tak by to nebudeme í opravdu tady stávalo ale protože on celým svým životem ukázal postup jo aby k tomu nedošlo k tr těmto špatným koncům a kromě toho řekl ještě další zásadu. Kterou se naplňuje ta láska chcešli do za mnou přijíti zapři sama sebe vezmi kříž a následuj zapři sama sebe čili o musí za před i toho zoufalého člověka který by nechtěl vzdát rozumět přímo si zapři sama sebe my se na ně zoufalí tak se musím zapřít tak jsem poznal přitom hlasu toho pivo hned sebe zapřít že ano no eště se tak do zapře stát a tato jsem rád se na to lopatě než ten mistr v té palce kterou vykládal ramakrišna ramakrišna vykládal tuhletu po výtku byl jeden mistr kterému jeho žák přenášel přes řeku potravin denně řeka bernou z rozhodne na takže převozník nechtěl toho jeho žáka převést a žák potře věřil svému mistru v jeho velmoc mistrovsky tak říkal jméno svého mistra jeho pojmenování a suchu přešel přes tu rozhodnou řeknu. A my jste se mu diví kde se tady najednou objevil když řekl je tak rozhodne na že ho nikdo nepřevedl bylo dyť mistře pouhé tvoje jméno má takovou sílu že já jsem ho vyslovoval a já jsem jest vyslovoval a přenese suchu nohou my jste si to podivit jakou sílu má jeho jméno jeho pojmenování a hned jak se jak pojedl a jak služebník za sebou došel přeříkávali znovu méno mistrovi potřel z rozhodnou od nazpátek takže nebyl přítomen eště že nebyl přítomen tak mistr přeříkával své jméno a málem by se byl utopil vstoupil do řeky ne ale neutopila jsem protože věděl že to nemusí kuje tak je že tam kam až tačil a pak do a vodešel nazpátek tak vy jste na tom nějak opačně obdobně. Že totiž je možná věříte jenom v tom mistrovství ne to je málo věřte v mistrovství boží to je víc až se vám tam něco bude náhodou líbit tak mě přestaňte poslouchat a přebývající v tom poznání které jste nabyli cesta k realizaci vše co jsme až dosud řekli je jako prostá teorie zřejmě neuspokojuje. No to tomu ho mít v ideje jsou jedna věc poznání je něco úplně jiného a to tím více čím ideje tvořícím teorii nejsou vůbec pozitivními ideami ale jsou to negativní pojmovou konstrukce které pouze naznačuje to co je nad časem a prostorem tím že popisuju svá časoprostorová omezení ve srovnání. S barvy tou a do jí malou řečí náboženství je řeč metafyzické nauky abstraktní a chladná ne srovnání s jasnou logikou a rozumovou propojení velké teologie je forma metafyzické ho myšlení.

Download XML • Download text • Waveform view