EN | ES |

85-26A-11

85-26A-11

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
A vlivem toho že jsem zažil stvoření světa v momentu bez časové náročnou jednadvacátého list holubice devět vlivem okolností který jsem vám mockrát říkal tak jsem to už tehdy neoděl do obrazů ani do jednoho z těch obrazů starýho zákona ale staro se v mém nitru něco co se stali co se stane zná ze zárodek v matčině těle úplně obdobně že v matčině těle a takový nějakou vývojovou exploze všechno prochází o nedělené buňky až po člověka to překonává v miliardy nebo milióny let tý boje a tyto milióny let nebo to je dne ani tolik vývoje ot obrazu který je z věčně nebe starém zákoně až po nynější chápání vědecké nebo to co já z tohoto vědeckého chápání vím se plynule propojilo takže já vím jak tehdejší obraz. Souvisí s obrazem do kterého jsem to oděl vlivem nynějšího způsobu svého myšlení který je tvrdě ovlivněn nižším postojem člověka k ve vědě a náboženství ano takže kdyby ten obraz vám řekl moc by vás to potěšil ale zase by to byl takový šedivý obraz a já se jako toho mystice abyste v tom vidím veliké nebezpečí né nepravdu ale veliké nebezpečí protože za čas bude se překonat jednak tím že věda udělá pokrok a že já tím budu taky na každém nebo člověkem byl na každém a byl zase s operovat vytvořit jinak ale nejenom to že se bude moci ukazovat jako jsem neska kořene nena ještě začala to ne ale jako třebas na skvělého panna ale ale berte má na asi mělo latinsky ale ta malá že už jako když stavěl svoji víru nebo své argumenty své představy na tehdejším stavu přírodních věd že už dneska je to neudržitelné a že tedy lhal to nade nelže ani nelhal tehdy ten pan a dal beru. Von mluví pravdu z pozice na které stojí právě a ta vývojová teorie neska vládne si je tam a je otázkou jenom jednou jestli já se k ní připojí a nějakým způsobem pomohu opravdu pomohu lidem aby pochopili věci které jsou těžko jinak pochopitelné tak jsem velice milosrdný na jedné straně ale na druhé straně se opouštím veliké neomalenosti a neříkám chyby. Že si myslím že vývojová teorie bude věčně vládnout to bych si neměl myslet protože až to někam do táhneme pomocí té živé teorie stačí celou zavrhneme ale kompletní komplet já jsem ji zavrhli jednadvacátého listopadu třicet devět ale vaši to neříkám veřejně protože bych nemohl s vámi se vůbec domluvit. Protože vy pod dojmem správnosti této teorie když žijete ale když já jsem zažil tehdy stvoření světa a na stojíte jeho konec kde je ten vývoj když už ono to skončilo všecko pro mě tehdy jsem na se ocitl na pozici něčeho co se nevyvede ten vývoj který ty osm tady svědky to je jak říkal vivekananda to jsou vlny na oceánu božství ano nic víc a to není ta vlna. Když na ni po lišíme jednostranně dnešní pozice poznání rozumového mysli tak ta byla jde nahoru ale ona fakticky nejde ani nahoru ani do to je relativní takový to je teorie relativity tady by pomohla člověku aby to správně chápal když máte předmět na vině a je to vlna která s něčím neteče tak když ta byla stoupá tak ten předmět témže bodě den nahoru když klesá ten že bodě de dolů takže vy tam na ten tu třebas horkou zámku která stoupá z vlnou a když ji prominete dolů na dno je to nízké dno miskou tohoto ho povrchu a ona se stojí za se na tom nu na tom místě kde původně odkud stoupla tak takhle se pohybuje a ne takhle. A my na to dneska jdeme takhle že jo a vono to de takle a ono to je úplně jinak no a tak zkrátka a dobře co prosím já tedy vás tuto já mám toto nechci vnukat tohleto myšlenku vůbec ne ale máte tady styk s podivný člověkem který nepovažuje tuto skutečnost kterou zažíváme za klam na rozdíl od mnohé nových indů ale považuji její za skutečnost která se nám jeví relativně chybně prosím matouš kristus když sestoupil z té věčné slávy se které byl u boha já budu klice a lidsky obrazně vzdáleně pravdy absolutní když sestoupil s ní z ní sem do toho stvořeného začal být člověkem z masa a kostí. Tak pokud se ztotožňoval s tímto člověkem z masa a kostí a zároveň zůstával v tom nebi vnitřně tak to přesto bylo obrovskému slovy obrovské sebezapření protože on si musel být vědom toho že ten pohyb do kterého se dostal a ve kterém není on si mě bral já jsem že ten pohyb ho omezuje a proto mohl o sobě říci já jsem méně než otec můj ano to to omezen jenom pod pociťoval jasně a to bylo větší utrpení než se dostat na kříž. Protože on chudák mohl dělat jenom relativní dobro on se o tom vyjádřil tak že není nejsem dobrý muž a ta let zázrak křížený a tam za za uzdravení a za za odpuštění hříchu a a to všechno je relativně relativně správné relativně prospěšné relativně dobré ale nikoliv absolutně dobré než to v tom stavu nebe kdybych v něm byl zůstal jenom v něm zůstal tak byl absolutně dobrý. Tak byli zajedno s otcem a byl nebyl menší než otec rozumí si není v tom stavu v menší než otec nebo liší než duch svatý ale von tady říká dneska vám nemohu říct nebo zprostředkovat to co vám podstatu je až u svatý protože já jsem méně a to nestačím to neřekl ale do z toho vyplývalo ale až já odejdu až budu povýšen odejdu příjdu svatý ten mám to všechno vysvětlí tak on totiž tím řekl o ně ktomu šel utěšoval oni by si byli zoufalý mu říkal nebojte se toho to je nutné v té vývojové to vývojovém vašem procesu duchovním já maličko od vás pode jdu maličko a neuzříte mě říkal přesně maličko uzříte mě že jo. Tím je velice těšil že voni když je dokonale opustil na tom kříži a si se obě tak to nepovažoval za maličkost ale uvědomili si jistě ho slova že ta byla řečen velice významné okamžiku křestním budou čil maličko a neudržíte mě a maličko už ne tak říkali vono to asi možná přece jenom kladné že se s ním zase uvidíme přičemž nevěděli o jedné závažné věci až možná na tom svatýho jana že vidět se s ním není to hlavní vy tady jako zbytečně forzíruje te nebo dávat po nebo že je lepší kdybyste toho ježíše krista smyslově vnímali by tady s vámi byl to ne to by po mnohých stránkách znamenalo že by vás třebas posuzovalo neboť mnozí a většina která viděla ježíše krista ho dokonce za to nenáviděl že ho vidí pro následovala a nakonec ukřižoval ta většina ukřižoval. Ačkoliv tam z ní by byl a byl tak veliký to není vidět na povrchu tam byly kosti protože smysly to znamená ten příkrov plače jak jsem tady říkal a ta hráz rozumová nám zabraňuje abychom viděli to vnitřní a že kdyby tady byl zní nebyl kristus tak vy si to neuvědomí te a vy třebas budete křižovat nebudete s co usuzovat o něm jako třebas ti farizeové kdyby on věděl s kým má tu čest když tam byla ta maří magdalena tak by vyhodil s tady z místnosti a to se vám to říkat znovu opakuji já dycky že je pro se vám to říkal tak já rekapituluju ano rekapituluju tohleto. Svatá terezie řekla mě zjevil ježíš kristus že od doby když vstoupil na nebesa už se neobjevil nikdy na zemi a nikdy se na zemi neobjeví v podobě lidské a já s ním komunikuješ dokonaleji než lidské podobě za to ji za tento výrok si velice cením protože myslím víme že kdybychom s ním li ve styku lidské jo to době že by to bylo odejdeš co by nás mohlo potkat nebylo. Nejlepší je to vnitřně svým komunikovat a to máme všichni stejnou možnost jako jim milá svatá terezie z avily to je rekapitulace toho předešlého prosím já jsem řekl jednu relativní opravdu největší chybou člověka je že ne uzavírá okuh velký okruh to znamená když od sebe odcházejí a dělal třebas úkon lásky když němu že se vrací k sobě a to je z rovní toho velkého okruhu z velkého okruhu který by mohl učinit činí malý okruh to je velký okruh divadla tak to udělám něco z lásky k bližnímu nechci za to nic. A proto za to nic nechci dospěje to až k bohu a od boha se to promítne domě ani já vo tom vím a něco ve mně roste k mému spasení tak když nastane konec světa tak najednou tento čin tam stojí jako něco co mě spasil to je velký okruh než to malý okruh je udělám něco dobrého prodlužovat jako předtím ale mám z toho radost a říkám si to jsem kabrňák a to jsem zabrzdil ten velký okruh a zmenšil se o na malinký okruh od sebe k sobě otřes bližního k sobě od sebe k bohu a odtamtud nezas k sobě je to že k bližnímu je k bohu odtamtud zase k sobě že já například dejme tomu k vám dneska mluví tak já mluvím zástupce božím zástup tim boha zde na zemi že ano jako byl zástupcem božím ten esesman který mě velebit velice svým zástupcem božím ne. Já jsem po pociťoval obrovskou úctu k tomu že má takový úkol to bylo všechno ve vteřin se samo ale bezčasově ne předtím když mě chtěl zabít ale v tom v té chvíli jak to chtěl zrovna provést já bych vám se říct něco o té průraznost představy o bohu až tady mně bylo vytýká no nebo správně namítá no že jestliže my pomocí představ se ubíráme k bohu a jestliže není cesta víry možná bez těchto představ že musíme z představy o bohu mít že tak pak si že i tento život který žijeme je životem který je umožněno pomocí představ o tomto světě jako o skutečnosti. Zaručeně jsou kontinuitu svou bez mezerou naléhavostí neboť já smysly pořád vnímám tento svět a to museli to pořád zpracovávám před přebíral do pozadí představy o bohu kde já pořád ten sem situaci kde by l tuto představu mohl podněcovat po zbudovat zjednat zlepšovat po vyhovět na ostatní představy tak na viděla vedoucí představou ne a tedy ta víra je chabá upadá a je bez nadějná tudíž nevede mě k tomu cíli protože je. Za taková na představa mi o tom světě které se mi tady být skutečnější než tam nebo vnější lepší a tak dále důvěrně ji se s ním mystikem ne jak z tohoto rozporu víc jak ty představy o tomto světě jak to udělat aby nám nestáli v cestě aby nebyli silnější než přestalo o bohu. Tak prosím vás to je jednoduché abyste nez nezrušil cestu víry tak tu víru mu jste jenom malinko pozměnit a to v tomto smyslu všecko i ty představy které tady mám o tomto světě i o bohu mají sílu od boha aby mohli existovat ano je existence fyzická duševní všechno pochází od boha. Čili nesmím se zlobit na pána boha že mě uvádí v pokušení že to co je jiná skutečnost nýbrž musím si vážit toho že to jako jedinou skutečnost vidím jestliže beru tento život vážně jestliže tento život dopracovával to znamená reálné se v něm pohybuju. Když jsem před úkolem provádím ho neutíká od něho nelituju se za to že mi stojí to lid sil že že pomocí něho se dostávám naprostou jistotou ke hrobu a odřeknu přibližuju když toto nedělá nýbrž provádím ho proto že ho mám provést jak jsem před ním já považuju za danou svoji povinnost když ten úkol předem stojí ho zmoci a to proto že bez vůle boží se to nemohlo stát co se mnou děje. Tak pak už jenom potřebuju jednu věc přidat té víře a to my lidé víry budou mít možná za zlé rozum přidat já tu víru přeci jenom musím trošičku korigovat rozumem to možná svatý augustin se obracím hrobě ale prosím vás sme ve dvacátém století se v období svatýho roku někým pátým se tým století tak prosím vás jestliže se k vám přibližuje nějaká situace a já vám tady radím berte ji od boha což by znamenalo veliké posvěcení té činnosti zdokonalení já vás za stavu ju brzdí a říkám říkám proč a opatrně. Říkám opatrně koriguje tuhleto že je to ve vůli boží ty si to nepochopil to je dobrý kolik je když tam potřeboval něco měří to ti si to mě udělat si poznámku dělejte si prosím vás poznámky nebojte se toho tím je neruší koriguje do protože jestli máte rozum taky od pána boha jako máte od pánaboha tu událost která k vám přistupuje tak považujte je za rovnocenný partnery za rozený pomůcky vývoje nepodceňujte ten rozum. Tím způsobí že nebudete nikdy vykořisťovat událostmi které vám přistupují ne lidmi udělals jako takovými naopak události vám začnou stále dokonaleji sloužit se si často říkám jaký táto lidi dělají že mě všichni slouží neví co dělají pochopitelně by měl co dělat tak řeknou po ty za to nestojí ale protože to nevědí co činí a poctivé mě slouží a s tím více mě slouží je jim více já beru je z rukou božích. Tak víra moje kdyby šel cestou víry a bohu zasta že do cestou víry stoupá tímto viděním té obrovské pomoci boží co já zatím stojí čili já se budu stýkat vědomě s bohem na té cestě víry bych se že já jsem si tě viny ve možnost se stýkat vědomě s bohem když. Na to du tak jak vám radím já vám to řeknu ještě zase s událostí pomocí událostí se svého života ten člověk který tam měl být popraven nebo zničen zabit esesmanem to byl člověk věřící už který věřil to bylo poznání který přechodně věřil je taky možné na cestě poznání převod věřili neopírali o poznání ten se nemoh otakar nešlo opřít se poznání tak by se jenom opřít se o víru a podstata této víry byla panu k těm opustil ty jsi na von dělal si to všechno špatně a teď budeš zabit a zasluhuješ si to nebe proč ale na tom přeci nezáleží je to nevíš jistě je to správné protože se řídil to jsem si to jasně nebyla to řeči poznání byla to řeč víry takhle vypadá řeč víry a ne se to přesně opustil a tento takhle věřící člověk sebe opustil. Prosím vás na cestě víry musíte se naučit jako na kterékoliv jiné cestě sebe opouštět sebezapírat a to zase mu řekl správně nějaký pan augustin věřím protože je to nesmyslné to je záležitost na cestě viny velice důležitá věřit přestože se mi to mě rozumu jeví jako nesmyslné já se s bohem nikdy nesetkám já ho nikdy nevidím jeho působení a já mu k tomu mám věřit to je nesmysl samo sebou když tomu začnu věřit a to se tomu povolovat začnu k tomu přisluhovat tak si to uctívat začnu tak ono se to změní v takovou absolutní nevědomost a osobně se mění nějaké povědomí je čeho jak jsem to teďka je líčil před chvilinkou právě. Takže na cestě víry věci postupuju kupředu zrovna tak daleko na cestě poznání že totiž tím že se pozastavuje na cestě víry tím že ztrácím sám sebe na cestě ví že sebe zapírám prostě říkal to to je trošku mocné na mě aspoň takle dyť to co se mi předkládá k provedení já nejsem schopen provést ale nezoufám si neozve se jako bídný hříšník neschopný. Nýbrž jenom se nad tím pozastavím a v cestě víry dále pokračuji jestliže je tady ježíš kristus který jednou tuto víru cestu víry chválila tak to nemůže být cesta špatná a na té cestě víry jak dokazoval svým životem nastávají tyto la guny tyto mezery asi zákonitě ona si vystěhovat zákon když voni stát dní potom co přešli do jeho učedníci už nevěřili a von musel udělat zázrak chlastám aby mu znovu uvěřili kani galilejské to prosím to slovo do pranice nebo čím do pranice do podivný čím a potom musel pořád dělat za a ale to co nevyčítal svým učedníkům že musí pro podporuje víry dělat ustavičně zázrak to vyčítal těm kteří nebyli jeho učedníci. Vy plemeno hadí chcete vidět znamení a vám nebudou dána já bych měl vysvětlit kdy jsme tím plamenem hadí a pak nemáme právo na znamení a jestliže tím plamenem hadí nejsme a to byli učedníci ty nebyli plemeno malí ty byli solí země to je rozdíl z dvěma tratě lišil od těch kteří se měli rádi a ty byli plemeno hadí ty tí farizeje se něj strašně rádi my jsme dobří si říkali my plní mez my se měli rádi a tím byli plemeno hadí. To je totiž velice výstižný plemeno hadí jedovatý hradu totiž že oni všechno ostatní už nou ne a sebe ne pro sebe jsou dobří a oni štíply do toho ježíše krista že je tak to velice hezky vysvětlil tímto vědním pojmem kdežto ti učedníci se vzdali už svých rodin svého majetku a té bezpečnosti toho přebývání relativní setni přebýval v tomto země tao domova zde na zemi a proto byli solí země že se tohoto vzdali a čím jako se víc vzdáváte sama sebe napřed toho co máte rádi a potom sami se sebe tak tím víc z té slanýho tak ve ní na této zemi a tím víc to důležitější. Tak já myslím že tak prosím vás nepochybujte laskavě o tom že ježíš kristus vedl své učedníky cestou víry a cestou lásky cestou poznání taky on byl v ale to říkal že nastane až potom ne za té doby kdy on je vedl cestou víry a cestou lásky cestou lásky je vedlo pro za za ty tři roky to poznáte tím že mě měl k tomu vydělali dobře pro bližní ne se okamžitě je nutil k tomu aby pomáhali bližnímu ano všestranně tak to prosím nepochybujete že je vedl cestou lásky jo že vedl cestou víry o tom nepostavíte protože ustavičně podporoval víru zázraky a různými dovětky k tomu například říkal kdybyste měli byl jako a tak dále to toho styčný nebo. A pořád apeloval na jejich víru říkal vaše víra je malá já potřebuji zvětšit ne pořád se snažil o to aby ta víra jejich rostla výsledek toho byl že jakmile se dostal na ten kříž ještě než se na něj dostal když už jako bylo vidět že to s ním jde kopce a že ho popraví tak ta je víra zla a ta říkáte někde na slovenský že úplně se ztratila veškerá ta sta čínou vel velice mocné ho ježíše krista. Se ukázala být slabou nedostačující ale on to věděl on to věděl že je taková je že v oblasti víry nemůže působit tak že by ta víra přečkaly určité události to je nemůže předčítat nesmí přečkalo by to nebo povaha věci na je říkáš jestliže někdo věří tak právě v okamžiku kdy mu den obstát nebo něco takovýho tak se ukáže se o tu víru opře a že s radostí třebas příjme popravu nebo tak potřeba svatá jana z arcu nebo jako učedníci křesťanští že při s radostí na na tu popravu a tomu já říkám víra. No jo a jak to že to nešlo těm učedníkům když měli před sebou to ve ježíše krista protože si učedníci neměli zasebou seslání ducha svatého kdežto ty učedníci páně jeden jako druhý ať dělo svatá je na z arcu anebo ať si to ty první učedníci i měli za sebou mě co co je povišoval do stavu ve kterém na popravu mohli jít bez hlesu a s radostí takovou míru ducha měli v sobě takovou míru se slanýho ducha že se nám o tom vůbec nezdá ta víra byla podporováno tímto duchem například dejme tomu. Ona se momentálně vzpomenu na žádný příklad ze života těch učedníků protože máme to dost dávno ale ale oni opravdu se opírali od ducha který nich žil a ne o svou víru víra není ten duch to je něco na byto takové vlivem milosti pochopitelně to je ten duch v tom co člověka to člověk umožňuje aby šel kupředu na té cestě k bohu ale není to rovno poznání které měly třebas s tím učedníci prvnímu ředním když já jsem se bude divit. No to a to tak podivu hodně nebudu říkat prvním učedníkem byl svatý štefan tak se říká aspoň na to bych si měl spojenou při tom když byl kamenovat svatý těká on byl v klečel a jmenován on si on musel stát při tom nová ní se muselo stát to byl předpis aby aby se mohl celý kamenovat a když už jako to nemoh vydržet tak si taky sem kleknout a potom se s měl do konce jeho to musel to kamenovali úplně takže on je obyčejném znázornil jako kamene já si tam stojí mládence se šaty svatýho ještě pána před přes ruku drží šat toho svatýho eště pána aby ty kameni mohli dopadat na holé tělo svatého ště pána tato ště pana těch hezky udělal nich obrazech vidíte. Jak má oči sepjatý k nebi jak má vidění boží je podporovala podporováno poznání které ve víře je ve je ale v malé míře obsaženo v malém míře obsaženo takže vlivem toho že tam malej jí je obsaženo tak ta víra dodělá tam kde člověk si vývojem přichází do oblasti vnitřním smrti jo kde to znovuzrození pokročí tak že to je proces ten proze znovu zemi pokročit tak že on umírá vnitřně a znovuzrozovat se téměř definicí téměř definitivně eště ne to mě ře věcně. A v tom případě se víra musí ztratit proto klidně říká ježíš musí ztratit proto říká klidně ježíš kristus svatýmu petru dříve kou zakokrhá třikrát mě zapřeš nevyčítám to petr se mu zapři hází za ním podle i na smrt umoří prosím tě to ty ty ty něco nalháváš dyť já vím že za mnou nepudeš nevyčítám to on říká amen pravím ti klidně jím než kohouta k ha třikrát mě zapřeš tak to vypadá s věřícím petrem věřícím petrem nevěřili nemysli si že on nevěřil. Ten jenom věřil to je je vzorem víry vzorem víry a jenom tam vede víra ne dál ti učedníci ty učedníci páně poč tě pána až po další byli v tom momentu kdy byli mučeni a z radostí šli do toho byly dál než svatý petr tam před tím křížem to ti budete potom byl na tom líp pochopitelné ale tam ne ta nikdo až na svatýho jana nebyl na tom líp než svatý petr všichni se rozutekli a voni to taky říkal všichni se rozute všichni mě opustíte protože já jsem vás vedl cestou víry tou já dodávám a já vím jak tam ten se s tě dopadá. A že tam se má člověk pořád ještě sebe radši než toho zatím svou vírou jde on už třebas opustil všechno své ale sebe ne vírou sebe neopustíte neboť víra součástí vás samých toho vašeho té moje víra dycky dra ne moje moje víra se liší od víry druhého kdybychom našli dva věřící lidi a nechali je poctivě vyložit svou víru tak se začnou hada protože je to jejich víra každého osobní víra a to je osobní záležitost přátelé to je přetvoření veliké milosti veliké milosti víra veliká milost boha do osobního využití do osobního použití do osobní transformace tu transformaci tu schopnost transformační my máme myslím že sem definici víry provedl dost dokonale protože ono se to nedá jedním slovem to se musí takhle jako dynamicky takové že to musí vysvětlit no ale proto je víra špatná vůbec ne jenže upozorňuju vás na to že já jsem nevěřil nikdy až na ty tři dni to jsem věřil. A to jsem dostával na zrak já neříkám to je v lese dostala tak to to nejmilostivější to se mně stalo na té cestě víry je nejlepší dostává na fakt je bezvadný tam všichni všichni to tam byly se mnou a poctivě věřili mezi tím studenty byly poctivě říci i ke mně přicházely říkal já jsem poctivě věřící a jaká toho panu nevěřím nebo když tohleto může trpět a když mě nepřijme ší nepříjemná pomoc tak já přestávám něho věřit kdyby aspoň je ukázal maličko že za mnou stojí on mě to nekážu ale copak to by ani tak nevadilo říkají ale já tady vidím že jak který takhle má sekat modlí se byl to němec a my jsme se na to dívali všichni a on byl pasamade. A v těch pupek v těch esesmanů nebo revolver ma nebo poučka čím vším co měli po ruce toho sebrali jeho lí a všech a byl ho tak dlouho a říkali ty hubou říci ty proradná německy izrael našeho vůdce takle mluvili ty eště modlí ať je pomůže ten můj pán bůh po proto jistě přijde a pomůže tě a právo a pád ho a tak to mluvili hlavně k židům vy máte přeci to moc hospodina a byli to hledala já se zvláště když sem to byl přitom blízko jak semeni vopičárna tam při tom hnutí ty židy a bůh je nepřišel na pomoc nebyla jejich víra potom těch lidí já myslím že v té chvíli ta víra nesla své plody správné pro dy ale toho už člověk nemohl být si my smysly svědkem já jsem taky jist že jestliže ten nějaký pan rychlík jak jsem vám tady mysli vykládal přešel od těch indů k tomu vedení kristem a vzal to za. A za vedení vírou tako tak to pochopil tak trpěl až do konce života najednou předtím vůbec nikdy a bylo to správné protože on ze sebe neslevil svého se vzdal toho co od těch indů měl ale ze sebe ne on byl teďka člověkem víry a trpěl tato že byl svůj když za kristem to je cesta víry tak a tak dále von si to přivlastnil ten svatý petr taky si přivlastňoval toho ježíše a a všichni ostatní to byl jejich mistr hlavní to vyhnal z těla v tom můj. Co je naše no ale tady máte před sebou člověka který tady věřil jenom tři dny v životě a musím říct bylo to jedinečné já se ty tři dni dověděl to co jsem bych se po celé cestě poznání nedověděl se dověděl co je to láska boží prosím vás to je za všechny prachy abych se vyjádřím neměl v tom jasno to snažil úpěnlivě a poctivě o to abych boha miloval to že jsem měl dojem že ho nemiluju. A teď najednou jakmile mě začal milovat tím že jsem byl postojem před otázku života a smrti nemilosrdně tak mě vybavil konečně z toho mého z to z toho se ve své země jsem se musel sebe vzdát a von teďka přenosu stál to je velikosti své lásky ale tak že je na prvního na koho jsem pohlédl a to byl ten jiří došel na prvního ne toho jsem pohlédl v tom jsem byl silou jeho lásky to sem to přece nedovede dovedl já sem ho miloval jako sebe. Já jsem s ním cítil že on si myslí že že tam na své připraven a říkám umře ten nevěřil že odtamtud si vodejde ten věřil že je tam umře věřit to byla velice plodná součást jeho víry velice plodná mylná ale pro na to tam nezemřel že jo ale velice dobrá tyto omyly jsou správné já jsem ho samo sebou já sem měl povinnost toho omylu když měl možnost to kombinovat moji poznáním lásky boží vyvézt tak se ho vyvedl z toho okamžitě to to tady nejsi vůbec těch důvodů co si o tom myslíš ty se s nikde neprovinili jak si myslíš to není karma nýbrž to je projev lásky boží jak ty bys jako doktor se dostal těmto věcem ty bys to nepřijal jako celek. To je tvoje povolání k tomu při spěje ty prosívá bližnímu jenom do té míry jak je tě úřadě dovoleno protože váš na to bejt kdežto tadyhle přistupuješ k lásce boží jak tě povolává bůh a ne diplomati takhle jsem k němu mluvil jo já na to nemám diplomati lásku je na to mám boha který stojí za tebou stejnou měrou jako za mnou tedy tebe miluje který mu přestává věřit jako miluje mně který mu nikdy nevěřil. Já jsem nevěřící ty jsi ty jsi jako chybující ve víře a my jsme na tom stejně já který se nikdy nedělal byl jsem omilostněn tím přestože jsem byl nevěřící tak mě to jako že jsem pronásledoval jako svatý pavel tý ten jasně co za podobno jsem páchal ovšem já jsem je vět to nemám dělat na v a ve nýbrž jenom vnitřně ne tak to už není rozdíl když si vevnitř zcizoložil už jistý založil že jo to je pravda. Tak já jsem byl takový proradná ke to jsem si uvědomoval jak jsem předstoupili před ten tvů lásky ale kupodivu za všechnu tohleto bídu mě láska neodsoudil mně dala jenom úkol as za to že přede mnou stála to byla jiná moje zásluha že přede mnou stála že já jsem o ni věděl že jsem věděl že to nejsem já že to nejsem já který miluju kolikrát cenil nějaký úkon své lásky své lásky ale teď jsem věděl že jsem to že jsem dělal velikou přibylem cenit toto že v tom je bůh že on miloval když já jsem nepatrně jak projevil lásku účinek mu zkrátka jiří došel když toto slyšel tak řekl cokoliv řekneš já udělám. To jako kdyby byl řekl pane můj totéž tak už nebylo třeba víry pak už měl jistotu a to co potom dělal za toho strašnou utrpení na to šel na něho rány pořád dopadali na mě ne vůbec pořád nebezpečí života já ne protože já jsem byl v oblasti lásky a on se tam jenom jako tak přiživit ne takže mě se nestalo nic jako tomu svatýmu janovi se taky nic ze stavu mu klidně po kříž a oni ho neviděli já sem ho postoji pušku dní mě neviděli já jsem měl být za zabít esesman on mě neviděl a tak dále to byla soustava takové milosti lásky že mě bezpečně prováděl největším nebezpečí ten bůh lásky. No tak já bych myslím že by v tom měl dokončit byste jasně viděli rozvi mezi ve víru a kou víra není něčím zavržení hodným tady je nutná na té cestě jak jim ukazuje ježíš kristus to přeci jasně řekl proč bych ho degradoval vše krista on věděl že lásku u většiny svých učedníků neprosadím že neprosadím že v té v tom období těch tří let se to je příž krátké údobí než aby překonali tu sebelásku tak ty by přestali milovat sebe a začli milovat jenom boha protože boha je možno milovat jenom tehdy v pravý slova smyslu milovat tehdy když sebe přestanu milovat protože láska k bohu je správná láska jediná a to se potom projevuje lásce k bližnímu dokonalá se bližní i dokonale lásce k sobě ale vono to de přes boha von von miluje bůh a já jsem si vědom toho že on je to který mně dovoluje abych já sebe miloval. Takže potom sebe třebas mě možná jako bližního a tak dále a všechno co je tam v tom povídáno a měl by víc schopen v této lásky taky nemluvit nic proti víře znát její relativitu je relativní nutnost a zná taky relativní noste lásky o které si myslíme že je naše láska a toho poznání uteče myslím že je naše pokání ale nestavit to proti sobě nestavit rozum proti víře ne ty do ruku v ruce to jsou slušné meze jako má víra mé tak má rozum a tato dvě omezení to jsou omezení na.

Download XML • Download text • Waveform view