EN | ES |

84-03B

84-03B

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Pravé lásky, pravé lásky, která musí stát nad všemi nepravými. To znamená relativně platnými na té úrovni nutí mi láska mi které je třeba opustit ano a jestliže tomu takhle je tak pak platí zase to základní že i na poli lásky je třeba dosahovat a ne stav ve kterém jsem považoval za dosažení kdyby třebas někdo pomáhá je bližnímu si řekl dosti sem udělal když jsem tomuto nezištně pomohl a zase se uložil k takovému blaho blaženém klidu. Tak za meškat mnoho jiných pomocí které mohl mezi tím učinit vůči jiným bližním ano on neměl zastavit nad tím zažívání té osobní blaženosti nebo spokojenosti na tím co provedl a měli hned dalšímu případu tak to by bylo na určité úrovni ale ono se dá předurčen jak to bylo vidět tady u toho té mě svý ba sama blaho dřeva že když člověk si myslí že miluje bližního že je to dost. Tak zůstává trčet protože možná že v té lásce k bližnímu by se na to dívá někdo objektivněji než ten kdo to subjektivně provádí že by na že v tom najde nějakou chybu že nedokonalost a stěžuje v tom nedokonalosti kterou tam ten milující nevidí a tahleta chyba způsobuje že to není ta pravá láska a co způsobuje tu pravou lásku tu pravou lásku způsobuje že že ten člověk neusne na dané situaci na daných prostředcích kterými může situaci ovlivnit v tom smyslu dobrém vzpomenu si na svatého jana miláčka páně evangelisty. Ostatní kromě něj buď jeden pár se vraždu ale ostatní se rozutekli nebo se scho chovali aby taky nepřišli pro život a on jediný šel pod kříž protože se nebál o svůj život jeho život pněl právě na kříži on neměl co ztratit kdyby ho byli ukřižovali i s ježíšem nic se nestalo že jeho jediná naděje pněl na kříži ano už už tam byla von poznával pravou lásku pravá láska spočívá v tom absolutním sebezáporu který tam rozepisuje ježíš těmi událostmi před tou smrtí a při. To jsou všechno příznaky pravé lásky nevypadá to jako láska ale jsou to protože když takhle si dá sku nedovedeme definovat a to příznaky pravé lásky že on tam se vzdává toho vedení otcova že odevzdávám přesto svého ducha že před tím se degraduje na ponížení ho člověka před učedníky potom před smí známy potom přesně nepřáteli všem se vydává na napospas to je vrcholná láska tohleto čili říkat si že jako není to správné že by to mluvilo proti lásce že du za ní nějak tak jenom jsou tady vyšší formy lásky které už vypadají jako cesta po které se nedá kráčet jako to. Ten který miluje tím vyšším způsobem vypadá jako někdo kdo vůbec nemiluje ten nepotřebuje hned nu prosté aby miloval dokud potřeboval hnout prstem jako třebas potřeboval ježíš kristus aspoň ho prstem aby dělal zázraky v těch té dobách tří let tak to bylo příliš málo ještě oni té vrcholy lásce kdy už se ani prstem nene vy například svatá které zažívala smrt ježíše krista na kříži protože už on dávno na ní zemřel takže se nic nového nestalo to se ustavičně děje jako by se to nedělo nikdo o tom neví že ježíš kristus se za ustavičně křižován dávno před tím než vstoupil na kříž a dávno potom než mi to všichni zapomeneme že to ani nic stoupla proč tam opa že se tím stavím spasitelem to není třeba aby von to pořád dělal a třeba zase cítil se vůbec by jiné on to pořád bude dělat se to pořád ten spaseni úkol mít ten věčný spasitelský úkol ten věčný úkol lasky bude mít ano čili pravou lásku nemůže posouvat prostředky které máme k dispozici to nejde prostě o tom si nemůžete udělat i nejmenší úsudek. Největší projev lásky pro ze strany boží vůči mně bylo že mě dostal do koncentráku že jsem cítil absolutně opuštěn od boha a kde mě ten esesman měl právo zabít měl právo zabít říkal právo právo ten nemohl provést protože jsem odstoupil od sebe že zase ne svou vlastní mocí ne a tak dále že si myslel že kdyby bylo tomuto odstupu nepředcházelo všechny ty odstupy už vod toho předškolního věku kdy mě ti lékaři nutili vystoupit to je tělesnosti tak bych to byl tehdy nedokázal tomu bylo třeba dvacet šest let no má bez mála protože první jeden a půl roku jsem byl žít jako prase v žitě na tomto světě nic mě nechybělo byl jsem zdraví dítě ne žravý dokonce zdraví a bezohledný. Ale potom už ne tak kdyby nebylo bývalo tohoto tréninku dejme tomu dvacet čtyři a půl let svého života tak jsem to takle klidně před tím esesmanem nevzdal ono to je padá ko velký skok ale zatím se tam něco stavěl co se najednou projevilo a bylo dobře že jsem to nevěděl že to staví a bych se byl v tom velí se byl v okamžiku kdy se nesmrtelnost u a my se tam byl synem abych tam byl ocitl tak bych byl říkal to si na tom padá dítě pán bůh má takle rád. A já vono bylo nedošlo k tomu zásahu toho esesmana a ten byl pro mě požehnáním že jsem byl nevědomý že jsem byl nepoznalí že jsem se opravdu považoval za nic a to bylo potom snadné odevzdat když už to bylo k ničemu já si myslím že toto ve velkém prodělal buddha když celé toho snažení vyhazováni od mistrů a potom vlastní askeze se ukázala být na nic že ano tak potom to zase nirvánu. Je to na to na tamto toho boha to je boha se byla výborná protože von to kvalifikoval sám o sobě nevědomosti jako ani o jako touhu po bohatství ale ve otřes to to co evan je z boha to ta touha po dosahování kterou on si subjektivně podle se ho se schopnosti poznání jako materialismu do toho do té chtivost ne a do toho efekt který to má ne a věčnosti je to tatáž touha po věčnosti že člověk hrabe ne to se vně nemohu každé moři pochopitelně bych učil lidi hrabou vytratit sti ale já si ho stejně vážím jako člověka který je úžasně pokorný a nikdy nemá tou on shrabat mých očích není na tom ani hůř ani lépe než ten de takzvaně pokorný člověk. Protože v něm vidím tažení boží von je hra bože kře on někam míří neví kam že nemá cíl to je to správné si no nemáte pravý cíl já myslím že je to ten pravý a zaměňuje pravý za nepravý no a to je tedy ubohý ne tak když se na to tak hledí vám no ale já se nosti podléhá dává pravou právo bohu aby von svým tažení mohl v něm působit jenom jak to platilo špatně ne a to bych musel za každého za milovaného třebas taky odsoudit že on miluje toho milovaného ne to je správné že. Tak vlastně tím potírá prvotní otázku kterou tady šlo totiž ty se brali tomu běda nebo svých si byl proti tomu abychom se né na milovali do věcí on se zamiloval do boha který tam najednou to říká že to je při to tam doufám takže to je zase ta relativní pravda kterou tady předvádím je to pravda. Proč pak ježíš kristus vymítl penězoměnce s chrám proč pak se durdil na bíle nosí hrobu farizej svých které jsou uvnitř plné hnát mých co to bylo za lásku k člověku že tohleto dělal že takhle protekčně jednal ne co to byl za jednání když se ocitl před soudem de mu šlo vo život a kdy ten pilát mu říkal je pravda co na tobě nacházejí a on na tom mlčel kdyby byl promluvil tak se uhájili velice snadno protože on měl nařízení od manželky a ono na ni dal zřejmě nemění s tím člověkem o ně spravedlivý ne a když von se nehájím tak si umyl u asi já jsem nevinen a dal ho odsoudí k smrti ne prosím vás i tak daleko to může jít i odsouzení k smrti že. Proč to je to všechno říkám abyste pochopili že ježíš s každým člověkem jednal podle toho co unesl svatý pavel to dobře pochopil když říkal já jsem byl jednou dítětem mam myslel jsem jako dítě jedna se jako dítě teď jsem dospělý na jako spěl a nemohu tedy říct že to co jsem dělal jako dítě bylo špatné ale z pozice ti to to bylo správné ale nezbylo tak myslel tak by toto vlevo jestli ten bohatec je je chamtivý a chce mít větší bohatství z jeho pozice duchovně dítěte na malé úrovni je to správné ano protože on vyhovuje on dává průchod tomu važ božímu tak řekl. A horší je to kdyby byl vlažný i muži tomu bohatství i vůči duchovním věcem on nemůže být nadšen duchovní věcmi tak aspoň hrabe ne to je v obyčejné dopadá tak že potom je tvrdě proti duchovnímu založení takový hrabou že dycky ano že říkal tak toto má jediný smysl abych tady nehrabal protože po o ten nula vodu ptát a hrabe jenomže. To je pravda pro toho člověka ale já to nemohu obecně všem takhle radit ne jako to ježíš všem takle neradil on ří ale ty jdi za mnou ne když ten bohatý bohatý mládenec všeho se odříkal to znamená neměl žádný chyby žádné hříchy nedělal ale měl veliké bohatství tak mu říkal na té úrovni na které mu připadalo být ten nádechu co máš rozdej chudým ze smutný ale mládenec a vodešel nikdy už se u ježíše neobjevil ne tady nám jenom prozrazuje co jak to dopadne když se snažíme do někoho v těch snad myšlenku která mu ještě nenáleží ano a naopak by byla chyba a tu se ten se nikdy ježíš kristus nedopustil kdyby byl nedával učedníkům více než k tomu ostatnímu lidu kdyby si je byl potom neznal stranou a řík až tě jim to nevysvětloval oni to potom ještě dál vysvětlovat za podobenství jak je tam na jednom místě napsáno. Aby tomu lépe rozuměli a přesto když jste člověk ty ta vysvětlení která tam podává to je u boha to je u boha vysvětlení které zaručeně překonali oni v okamžiku toho spotřebování ducha svatého museli to překonat to neznamená že byl boží kristus ale že zvládl pozici těch svých učedníků že nemohli toho ducha ještě přijmout ano tak se jim dostalo po a byli uspokojeni rozumově aby se na to kukla tele nový vrata co on říká těm ostatním že aby přeci jenom věděli co tím asi myslí aspoň tak rámcově co s tím asi myslí co tím chce říct nevyjde dejme tomu voni se chopili toho podobenství o kvas a že mě ne jako ty lidé kteří řekli. No tak to má asi ten smysl že bůh má takovou moc že z mála může udělat mnoho ne to asi na víc se nezmohli a kdyby byl při tomhletom nechal ty svoje učedníky už v době než se dostal na kříž a než se zanikla by udělal chybu a to on se nedopustil oni jistě toto podobenství vysvětlil ještě dál on se nesmířil s tím že je to takhle berou že uka všechno možné že z mála může něco velikého se růst strom z malinké o semene nýbrž on jim asi mluvil o tom že podobné království také něčemu jinému a tím že to z jiných stran zase osvětlil tak způsobil že k tomu měli přístup doktora něj než ten obyčejný člověk který čem poslouchal jenom tohleto jedno popadnou potřeboval aby všestranně byli chyceni aspoň po dobu vy to bude všechno vycházet že pro těch tří let. Kdyby se tyto vědomosti dostali na veřejnosti bez znalosti toho, za jakých okolností jsem to řekl a komu jsem o tom mluvil, tak by se stala stejná chyba, jako když se do ruky křesťanů dostalo třebas- mo- dostala modlitba Otčenáš, a vy po těch chabých mých výkladech Otčenáše již víte, co běžnému křesťanu chybí z pochopení toho Otčenáše, ne? A voni by to začli jenom omílat ústy. To znamená, voni by se vůbec nemodlili. Neboť to je řád hodnot, který mají přijmout. A mají si ho opakovat jenom proto, aby na něj nezapomněli, ne? Kdepak to pro ně je řád hodnot. To je pro ně říkánka, o které ani nemusí vědět, co říkají, že? To je hrozná degradace tý modlitby, ne? Ale my musíme si vě- být vědomi toho, že to říkal svým učedníkům, nikomu jinému, kteří museli mít řád hodnot v hlavě, který je v tom Otčenáši obsažen, a museli si to přeříkávat, ne, aby to přeříkávali, nýbrž aby si znovu a znovu uvědomovali tento řád hodnot, protože ten nevyplývá samočinně z toho, co zažívají. Ten v tom není vidět. Tam se v té mnohoznačnosti jevů to všechno ztratí, tenhleten řád. To je pár holých vět, že jo, které zapadnou v zapomenutí, jakmile začnu konkrétně se potýkat s nějakou věcí v tomto světě, že? Jestliže třebas Oliver teďka čte UNK, předtím Cestu vědomí, tak nechť si uvědomuje tuhletu věc. Cesta vědomí byla psána tak, abych nemusel příliš mnoho okolo toho říkat a bylo to únosné pro normálního čtenáře, aby to mohl přijmout jako něco skutečně platného. Ale pak se stalo, že ta Cesta vědomí nebyla ani zdaleka celá gruntovně podchycena. Tam jenom bylo z ní něco zajímavého, pro člověka zajímavého, zachyceno, aby se chytl rozumově, aby se upoutal. A nic víc jsem nechtěl, než upoutat toho člověka. Když potom se pustil do toho následova- Umění následování Krista, tak tam už nešlo jenom o pouhé upoutání rozumově myslícího člověka, nýbrž šlo o cestu, po které se dá kráčet. Tam jsem si vybral Ježíše Krista z těch tří aspektů, o kterých mluvil, že jimi je: já jsem cesta, pravda a život. Vybral jsem si ten aspekt cesty a jenom tu nebo převážně tu, já jsem musel brát ohled na ty ostatní, ne? Ale převážně té jsem se držel, ze stanoviska cesty jsem se toho držel. Čili jsem se držel ze stanoviska cesty toho Ježíše Krista, tak jsem samozřejmě to vrcholně pokroutil všecko. To jsem si dobře vědom. To je jednostranný přístup. Ale člověk je opravdu přístupen především tomu, že se mu ukáže cesta, po které se má jít. Ale já se svého- zkušenosti z předškolního věku vím, neboť tehdy v době sedmnácti let jsem udělal největší pokrok tomto životě, to dneska mohu posoudit. Potom už jsem tak velký pokrok nikdy neudělal. A kdy- co to bylo? To bylo období, kdy jsem nevěděl, kam jdu, neznal jsem žádný cíl. Toulal jsem se po kvetoucích loukách, štěbetal jsem s husami, že? A neříkám, že mně bylo jenom dobře. Oni mě taky štíply občas, ne? taky mě třebas kohout sežral chleba ne takže nevycházel jsem s nima jenom míru milosti to by byla chyba ale se to že jsem ji měl velice rád ale v této době jsem neměl cíl. A to znamená nebylo a nebyla to cesta po které se dá kráčet nebyla to cesta mých očích to nebyla cesta já jsem v tom neviděl žádnou cestu proto jsem tak velký pokrok udělal že najednou přede mnou stála skutečnost nesmrtelné podstaty v sedmnácti letech který přesně mezi sedmnáctým osmnáct a to by se bylo nestalo kdybych byl pojal a priori cíl jako třebas oliver nebo někdo jiný ten cíl on musí pojmout třebas při studií toho lékařství to je cíl dosažitelné a ten musí pohybovat pojal tak je chyba ale tady pojmu cíl to je veliká chyba totiž zdržování veliké protože. My o cíli nemáme nejmenší představu podle hneme li křesťanské víře a uděláme si o tom představu jako že míříme do věčné blaženosti tak tímhletím způsobem způsob jenom kdybychom toto přijali za své tak způsobíme že se zastavíme na čtvrtém až páté úrovni z těch sedmi možných kam až člověk může dostoupil a dá se nenene ani krok že život věčný nemůže být život věčné blaženosti nýbrž to musí být ustavičné dosahování boha ve všech jeho aspekt ech ano tři nejenom blaženosti já si myslím že ta svatá terezie. S tím člověkem kterého má už možnost s jeho vědomím vest trpí nese jeho utrpení a kdyby nebyla k tomu ochotna k této oběti že by tam v tom nebi neměla co dělat tedy jakým způsobem ona už potom dosahuje tím že větší měrou se podílí na stvořeném než dříve byla schopna že subjektivní o lidského hlediska to už vás nemá hledisko boží který všechno rozvíjí a k sobě táhne a všechno zase od sebe dostává tak dále A tohleto je důležité vědět, že člověk by měl se aspoň donutit k tomu, že by si nedělal představu o cíli. Já si potom samozřejmě od těch sedmnáct let dělal představu o cíli. Já jsem si myslel že jsem svatý, že tedy jsem cíle dosáhl. No to byl- to bylo veliké milosrdenství, když mě Pánbůh z té svatosti sundal v tom koncentráku, ne? Ne- nemusel jsem proto dopustit se žádné chyby, kterou by lidé považovali za chybu. Já jsem to opustil větší chyby než normální člově že jsem najednou ten lidský život považoval za tak důležité sem o něj prosil aby byl zachováno to byla chybička panečku velkým ch. A to jsem myslel že jsem už prost klo přízemní ho jedná neboť těch devět let třetím jsem se jenom modlil o to abych měl větší lásku k bohu než k čemukoliv jiného a on mně teďka převzít potřeboval dokázat že jsem ještě k tomu nedorostli které větší lásce k bohu než k sobě například a když se mu toto podařilo tak vítězství bylo na jeho straně si já jsem toužil jenom po to to byl můj cíl já jsem to jako svatý jsem chtěl jako eště taky mít milovat to se neděl že moc nebylo to jako svatý si uvědomoval že ho tým aby pravou se kaši ne já jsem vyřešil hlavně tím že jsem nemiloval. To jsem si myslel že ne se miloval víc než kdokoliv jiný ale ne svou silou to jsem taky nevěděl co jsem moc věcí nevěděl a on mě přesvědčil že nemiluju že miluje jenom sebe že jsem sobec a tak dále jako ty ostatní že tady mám právo na ty rány a právo aby mě tam ten esesman zabil takže já jsem mu to právo přiznal a jako beránek jsem se odevzdal že nemůže t že bohu ale si ne prostě odevzdal na nikoho jsem nemyslel přejete nemyslel na sebe se k sobě nevracel na této cestě je důležitější než mít jasnou představu o cíli jít od sebe. A třebas do velkého neznámého ale nikdy se k sobě nevracet jít od sebe zbavovat se sama sebe dosti na tom že já musím se ucházet o všechny své schopnosti když například studuji to musím ale pak je třeba tak abych paralelně dovedl to zařadit ho řádu hodnot a říct kdybych byl největším mezi mudrci lidskými směl všechno ze studovaný tak před tváří boží se ničím a nedosáhl jsem a až si budu myslet že jsem dosáhl tak tou chvíli jsem padl na této cestě. A to se mně stalo a on to nebylo sice tou chvílí a to byl nějaký výchovu moment a to není boží aby to nebylo tou chvíli já sem musel ještě mnoho toho prodělat že jsem si to uvědomil ale já jsem stejnou měrou věčem za všechny pády jako za všechny takzvané úspěchy co je úspěch co je pád ten pád byl největším úspěchem to že mě esesmani byli největším projevem lásky ano nebylo vyššího projevu lásky který ho byl byl ještě já schopen unést nebylo. Takže když teďka si přečte von třebas umění následovat krista tak ať si uvědomí že jsem na to šel zase jednostranně a kdyby si on to přečetl potom něco jiného sem si zamanul to ukázat třebas z jiné strany ze jsem byl jednostrannost jsem si uvědomoval že kdybych to vzal obecně ze všech tak najednou že by to bylo absolutně nepochopitelný a tak on si musí to dát dohromady sám a čím víc to bude číst tím vlastně to bude těžší si to po skládat protože dokud si myslel třebas nějakých pan postel. Že tu velkou způsobovány baalem že jo nějakým k berlí tak léčil úspěšně že ano šlo to totiž preventivně on to neléčil ale preventivně se dostával z oblasti tento choroby že jo že litoval pacienta ne dala by se ta infekce nerozešel ale my dneska víme že to není boj s baalem prosím já to tam opravím je to už okam teďka. To byl to koc ten pater a tak to nevadí ono tady na letech nezahálí tady záleží na tom na abych vám ukázal ten omyl jo že dneska už víme o těch bacil ch tolik že víme že takzvané infekční choroby nejsou jenom nějakým dobývání způsobem nějakých bakterií který chtějí zničit organizmus to vůbec není to že někde jinde je ten princip a to nás vede k tomu že sice ctíme. Antibiotika nebo sami ty a takovýhle věci ale že víme že to není konečné slovo a to je důležité máme otevřené dveře a to je to má platit o tom oliverovi lékařství a že odtamtud pustí z té fakulta tak bude začátečníkem a když bude začátečníkem pokorně si to vnitřně přiznávají nikomu ať vo tom nemluví to už nebyla byla daleko chyba a ne tím pokoj ne tak jim blahodárný zůstane do smrti a tím bude moci dosahovat jakmile se stane umělce který namaloval krásný obraz na který už není tak další krásný obraz nedávali. Já si myslím že jeden pan tin do žil pro to přes devadesát let protože nikdy nebyl spokojen s obrazem který namaloval a i ten poslední vlasti je báječný v devadesáti dech namaloval to takového tkvěl nebyl s tím spokojen a mohl jít dál a kdyby ho byla nese nula tehdy nějaká nějaké ten mo který tedy v benátkách spaloval aby tady byl eště asi do dneška strašilo ale nestalo se to milosrdná morana na něho do sedla a ono ho to setnul no zkrátka. Zase platí to co říkal ten géte v tom faustovi a ve imr ten be i já bych mu nerad vzal s pachy to co dosud je nucen dělat máli obstát na té fakultě aby totiž totéž dělal dál aby se smířil s tím že co řekl makoň že na to on ten makoň dívá tak jako že ještě nic neřekl nebo že mluvil o obalu pravdy neboť tak já na to nahlídli že pravdě se žádným slovem nikdo nikdy kdy byl větší mudrcem než já nepřiblížil. Ale je dobré mluvit o obalu protože on na sebe vezme podobu toho co mně je a z toho si může člověk jak nějaký jaký se obrázek o tom co je v tom obalu a se to za tím může jít o člověk bez představy těžko někam jde on je jiným člověkem oliver než nějaký karel makoň protože on tam to nešel od sebe narození mně taky vadí ty tři a půl roku když jsem s tím ještě nešel že jsem za tím začátku takhle našel ty už mě taky mají a tím více budou radit vadí ty mu nějaký dvacet let nebo to bude vadit moc od do. To bude předurčovat produkovat s nějaký chybný postoj vůči životu a vůči bohu a u dětem to duchovním věcem víc než u mě čili je to ne napodobitelné to co já myslím a co děláme jak já mluvím o obalu ne ale není to taky dokonale protože jak vám říkám jsem toho názoru ve starým musí dosahovat jako by se to mělo vzít za správné v každém vědním oboru dosahovat a nespokojit se se stavem dosažení není dosaženo. A já myslím že mluvím duše všech pravých vědců kteří nikdy svůj stav nepovažovali za takový aby při tom nedokázali být pokorný ale v tom pravým způsobu pokročím že by se pokoření nutili že by říkal on to správné ví pokorný nýbrž že by věděli odkud to všechno vane a že voni jsou pouhými ubohým nástroj které denně začínají znova pokud to kosti mate budou tem No že totiž bych chtěl říct tomu jo k čemu překládám lite jak to psychiatrii amerika už jsme tady všichni jednou žili a ona říká o sobě že nemíní propagovat převtělování ale až to přestat tak bude je to napsáno takovým způsobem je všichni budete věřit to převtělování já vás ale k tomu taky nemám já na to taky nevěřím to převtělování ne ale byli době když sem na to věřil oproti to ale dneska už ne asi tak dvacet let už ne no tak prosím matka to že o nechcete oponovat. Když si komentovat tu fiore která vlastně si dokazuje nebo nám dokazuje že existují předcházející vtělení dokonce ten svých pacient ech tím způsobem že řídí hloubku noze i pro dycky ho tranzu řídí tak dokonale že ten hypotézu i ten ten hypotéza i ten protivný vo sobě vzájemně vědí ne že by ztratil dejme tomu ten vypnout zvaný z dohledu nebo s patrnost toho hypotéza on o něm ví on ho rozlišuje od sebe a on ho taky on taky sebe ště odešel od nějaký třetí osoby která vystupuje v tom předešlém vtělení ano se kterou se ztotožňuje a pomocí níž si vysvětluji nějaké potíže které má v tomto vtělení jo čili ona tímto způsobem léčí těžkosti které ten člověk má v tomto vtělení a velice radikálně a dobře jo tak takových případů tam bude na stovky stránek tedy to bude to asi devadesát strany celkem v tom tak ten že tam toho kdy si jistě šedesát pět. No tak je toho dost já to všechno přeložím protože tam lékař si z toho může hodně vzít kdo je psychiatr jak se má řídit hloubka té poz toho tranzu jelikož když se nechá ten člověk upadnout takového hrubost do transu že neví co říká kde je nejdou vyplatil se roli tak to je konec oni se nemohou vzájemně ovlivňovat a nedostanou se tam kam se potřebuju to se ona přiletí člověka do toho patřičné ho vtělení jo které je rozhodující pro ty události v tomto životě rozumíte mně to je ten hlavní komentář a když to nepude tak ho odvede počítáno on měl kdo znovu cokoli začít dostal do jestli chci stane ovšem to spočívá odvede ho zase na patřičnou míru za vede ho do takové oblasti kde se musí setkat se svou minulostí. Čili z tohoto bylo by bylo jasno že existuje minulý život protože ona tam úplně vystupuje přesně následky těch dej minulých životů ano to je jako u nás že to nemůžeme vystopovat protože neznáme ty příčiny že v těch minulých život ale vezměte si třebas tenhleten případ já jsem se ty domníval že jsem byl nějakým tím spisovatelem ne a když jsem tam přišel toho sedmadvacet narodil tak jsem tam všechno poznával že to všechno všechno víte přesně všecko poznal já jsem se mu příteli mrtvi který ještě živ může to dosvědčit přesně říkal tamhle rozum tamhle sem chodil a tak dále tváří budova že me lidi jsem říkal tamleten dům na mě působí do otom pojďme k němu byla tam dneska se tam umřel a tam byl před tím nemocen si. Ten můj přítel přišel na to že já jsem byl tím vtělením ne a že tedy předchází vtělení sou a protože katolická sek mu to zakazovala tak chtěl s tý ti který u vystoupit to už se na všechno říkal tak až sem to znáte ale teď na stojíte když jsem tam přišel podruhý třeba do té paříži sem tam byl několikrát a šel jsem do budha sem že po budova se žere já jsem musel podle plánu hledat ryba já už jsem to nepoznával když jsem šel do sen malo já už jsem si pamatoval na to se malo jenom z tohoto vtělení ne z toho minulého to se všechno mrzelo proč zatím to nechám neodpověděl no jo. To je ten ten léčený účinek u tý lékařsky fiore že vám to s tím že to vyvolá ona to smazávám o tu činnost je věcí a to je tím odpověď velice chabá že to jako po mně už ten život neexistuje sem už přestávám tím být vlastně tímto způsobem přestává to radě mít vliv ale já ještě pluhu se dá než se dostanu vlastnímu výkladu když třeba jsem potom kromě tohoto vědění měl ještě soustavu náhodou mě se rozvíjejí které mě přivázali všechny zkušenosti o tom autor to dokonce dodneška dostávám protože lidi vědí četli si umění žít ne vodit co za to jsem se považoval tak mě pořád přihrávají další a mešity vo tom autora takže já dneska si například prověřuju proč jednal tak politicky a tak dále to všechno se vám prověřena z těch spisů všech odborníka kteří studovali jeho život a musím říct že mě to ustavičně ska přesvědčuje o tom že jsem nikdy tím autorem nebyl. Já vám to řeknu proč ovšem ten balík jsem zdědil já sem ku proč protože když jsem tento balík od vinu začala to tím že jsem tam přišlo ty francie a prožíval jsem tam ten život znovu že ano tím zkuste jsem to poznával a končilo to tím že jsem si prověřil to v literatuře a všecky sklony jsem zjistil u sebe stejné tak jsem se jim hleděl vyhnout ne a teď vám řeknu jednu věc kterou jsem dosud neprozradil že tím se pomalinku dostane na jiné pole indové věří že na co člověk myslí v okamžiku smrti a s čím se nedokáže vyrovnat okamžiku smrti že to se mu potom projeví v následující vtělení. Já to jsem vám říkal že jsem se nevyrovnal totiž ten autor kterým jsem měl být že jsme nevyrovnal s tím že měl pět let posledních života na pásce levou ruku a ne projevilo se to sice hned o narození by sem zdravým dítětem ale infekce na všechno ostatní způsobili to znamená něco jako by zdali zvnějšku zapůsobila toho člověka té zajímavý z vnějšku to přišlo ne narozením ale z vnějšku to přišlo infekce zvnějšku a další omyl lékařů k tomu ještě prosím vás shoda okolností takže jsem přišel o zdravou ruku a musím se s ním nějakým způsobem vyrovnat k jsem za to vděčen protože vím co mně to všechno přineslo. Čili už tady je určitá oprava toho názoru indického že by to měla být karma špatná ale ona je to karma dobrá k chromou protože mně to přineslo veliké poznání že už u poté útlého mládí my je ty byli nepřivedli do tohoto stavu toho osobní tak já jsem nemohl v tak brzo oproti vám těch věcích pokračovat ne ale já mám předstih jenom vlivem těch lékařů před vámi že voni mě přiměl k tomu že já jsem přešel přišel před soud. No a tam jsem byl odsouzen správnému životu nebo zavázal jsem se tam tedy abych správně že já o tom nic nevím ale padne se snáze to bylo vidět podle následků že sem hned překvapil to maminku že jo sem sem chtěl jednat správně přepych to moji vnoučata nechtějí a mají děti to taky nechtěli lotrovi na to to jo ale todleto ne ale že jsem tohleto chtěl to bylo nenormální prostě to jsem pro prošel zřejmě tímto soudem dneska už je mi to na základě muži jasné a praktik fiore se mi to ještě dále objasnit ale já jsem v tom soudu ještě byl ost ničemu jinému to jsem si prověřil teprve nedavno když jsem dostal z vede nějaký spis o tom autor zase. Že on ten člověk psal něco co na nepsal to bude o dílo hlavní duch křesťanství že dyby krista a kdy to znamená on chtěl postavit křesťanství nohy tím že by se vrátilo křesťanství k tomu duchu od té formy k tomu duchu toho křesťanství no to se mu moc nepodařilo ale to nevadí proto krásně napsané takže to se hodně četl tak tak něco znamená ale. Podle toho co tam psal nežil on seděl na dvou židlích upozorňuju vás prosím vás abych se taky přihlásili potom abych vysvětlil co je to s jedna dvou židlích protože každý z vás sedí na dvou židlích ano a není za tím vyhnutí a způsobuje to veliké utrpení a já bych vám to dál nepřál já my dneska vrátit této přednášky mohu vás zbavit této anomálii jo sedění na dvou židlích aspoň to pochopíte jak to udělat aby se neseděli janou židlích tak to bych chtěl tam potom přidat až ten komentář provedu ale teď jelikož on umíral poměrně dlouze. Ne najednou to byla pole na nás smrt on měl čas si všechno pomyslet a zjistil si že nežil podle toho co kázal a toho zřejmě stejně trápilo jako ta ka takže když já jsem dosud říkal že ta ruka kterou jako se za tou se nevyrovnal ne způsobila že se mi teďka vrátila nějakým způsobem tak teď tvrdím že i ten jeho nemravné život se mě vrátil určitým způsobem a to je zajímavý jakým způsobem kdyby se mě ta jeho nemravné že on měl pořád ženskou na každým rohu že o nějakou konci se říká že von za to nemůže na potom chopit el můžeme za to nemohou tomu dem život to. No no a by se dal jsem tak on by řekl zase že muži jenom na to to nevadí se ta a to budu nebo takový drzí teď ten bezstarosti ale on si byl vědom toho že to byla jeho vina nakonec že že musel nějakou ženskou pořád mít ta manželka mu zřejmě nevyhovovala po stránce duševní asi tak na ně asi nestačil a nebo tak a on si vybíral dost duchaplný ženy a co se nám měl rá nevím tedy ale zřejmě to neodpovídá tak dost dobře tomu křesťanskému půl u že jo to asi to pozval o něm něco jiného ale když ta madam řekami která byla asi od devět let naší než on už slepá klečel jeho lže když ho byl osmdesáti letý a jenom když už neslyšela že dýchá tak zavolal pomoc potom aby ho a tak dále aby ho pobili tak to nebyla pouhá nějaká hlína láska že ho v tom věku nýbrž to nic problém něco navíc a který měl tak mi nejbližší poměr že. No tak já ho nechci tím omlouvat ale zaručeně mu to svědomí nehřálo po této stránce a teď si představte když já jsem prošel v tomto vtělení nějakým tím soudem vlivem těch lékařů.

Download XML • Download text • Waveform view