EN | ES |

83-24

83-24

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Jakmile si mě tohleto stane že pocítíš se tady bůh o tobě od tebe stará víc než jak se to normálně nepociťuje tak z tohoto pociťování bys měl vyvodit aspoň zvědavosti co s tím má si a jestliže by poklad té do případě příkonu milosti otázku co s tím mám dělat tak by s poté to otázce ne dobíral dál nýbrž by se s uklidnila nechtěl by si odpově nýbrž co by se tím nadhozeno doz tohoto dotazu co tím mám dělat tím by by to narůstala milost rozumíš osobní případ to je nějakou jiným. A kdyby snad večer nebo po té práci nebo už mezi tím maje nějakou chvíli odpočinku si dal možnost si to překontrolovat konto mezi čte ale až budeš volnosti překvapovat jak si za tím šel a tak dále tak udělej předsevzetí že toho příště budeš využívat let nemusí to být konkrétní předsevzetí protože situace se dycky indovi jinak ale že toho sebrat lépe tak bych chtěl aby tvoje činnost se dostal do područí vůle boží protože ono to nepude tím způsobem jako u mě si dospělý člověk a jsem byl dítě malé ale abyste točil odevzdanosti pravdě a co se týče rodiny. Tak já bych chtěl nerad viděl situaci kdyby se cítil po té práci denní která ještě vyčerpávající kdyby se cítil vyčerpán já by totiž chtěl radil kdyby se cítil vyčerpán abys nebyla na to káru nýbrž aby se praštil co je mi do tebe víte tady máš stejně hodnotný úkol jako ve svém zaměstnání a stejným způsobem si má počínat jako ve svém zaměstnání ano. A no nabyl na bral by si novou sílu k tomu aby ten poměr minimálně stejně vřelý jako k tomu pacientu nebo tak tomu úkolu který máš v té práci a kdyby to potom zbyla nějaká doba přestože si křivá nekone sva tě na pána boha tak by ti radil nebrat se tím dnem tak jako ty máš eticky ve zvyku ty jeden že to rozebírá slovo za slovem případ případem a pak si šel bylo važ ba a půl roku to ne nebo ještě dýl nýbrž aby se snažil zapomenout na detaily a šel si jenom po těch výsle té činnosti a ty sebral do vakuu a celé je obětoval bohu. Živa tak dneska to mělo to to to nerozebíral to jak to byla to probíhalo to ne to zamotalo to mělo takový a takový výsledek dobrých špatným to jedno všechen účinek toho ve své mysli ve svém uspokojení nebo uspokojení i ve svých aspekt pro jiné obětuji tobě anebo že jo to s tím by ho usnou to a tak bych tam tam osedlá přes prosím je to tam a tak já bych chtěl něco říci kdybyste dovolili mluvit tak spatra protože než bychom se uchystal jak byl o poledne tak to nemá cenu litovat já bych si dovolil říci něco na opravu té tradiční. Pro tamního chápání indického že totiž já se musí zničit a když se nezničí tak ten pokrok kupředu nejde ono je to pravda zhruba ale indové mají jednu nevýhodu ve svém výkladu která je dána tím že na začátku a celém prostředku až do konce toho kdo je poučován vede mistr. Takže my vědí výkladech postrádám ten prostředek teďka jsme právě si tam četli až tak tu a to je přímo vrozené začátky a konce proti sobě konfrontovat prostředek tam úplně ví a totéž platí třeba o spisech které nám docházejí třebas všimni že tam je například řečeno sekt nic nedělej nebo jednej a nemysli podobně to je nemožné je to všechno správně ale je to pro člověka který byl doveden až k tomu nemyšlení a jednání bez myšlení my bychom jednali bez myšlení to by to dopadlo že jenom že když ten mistr třebas vezme tu vůli toho žáka svým věděním na sebe tak zastoupí to přemýšlení. Přemýšlení samo o sobě člověka brzdí to je strašně zdlouhavá záležitost vedle intuice vedle jak tomu říká aurobindo ghos supramentální ho myšlení to je strašně zdlouhavé a já se nedivím že říkají jenom o tom konci protože tam to beztak dostala mistr jenom se u nás v evropě to mistr ne obstará a kdyby někdo si sedl ani nedělal to by to s ním dopadlo já nevím kam by se dostal duchovno nebo kdyby bez přemýšlení které to dělat to by bylo měla ještě horší a tak bych chtěl říci tohleto že totiž. To je to tam že totiž člověk musí vsunout do toho mezi ten začátek a my se ten konec asi tohleto musí se naučit to slovo naučit vysvětlím na chvíli musíš se naučit přijímat já to by měl mistra vedle sebe přijímat do sebe sílu která mu zastoupí mistra. To znamená sílu větší než má on sám sílu která bude přemáhat jeho vůli já bych to řekl ještě jinak musí se ztotožnit novým já které předtím nebylo to starému sí pohřbít aby je dá jestli se neodvrátí bez lítosti od toho starého já a neposlouchá zase poslouchat bezvýhradně to nové vyšší že pak vedle něho existují dvě já. Si to forem a tak dále ale to by bylo to nejmenší ctnost nemě je ale nejhorší že neudělá ani krok kupředu s pomocí toho druhého protože bude dělat kompromisy tam už se musí podle toho co není v jeho vůli toho žáka nýbrž to je v té vyšší vůlí já to jako vyšší vůli jasně zjistit poznává podle toho musí jednat a jestli podle toho nejedná tak sedí na dožitých jak říkal ježíš kristus a to je velký zlé tříští svoje síly a jenom celobytostně můžeme jít kupředu a čím dál víc se chce celobytostní chápání nejenom chápání ale jenom pochopení ale v tom se tomu uchopení věcí a tak bych chtěl říci že. Když se dostane člověku a teď to budu muset vysvětlit tam milost a to zatím světlo jako milost křesťansky že má jistotu o tom co je správné a ta jistota nepochází z jeho rozumu a on se přesvědčí postupně protože se začátku může mýlit hlavně v tom provedení toho o čem má jistotu ne v tom že to je správné v tom se nemýlí jestliže to správně objeví ale v tom uskutečnění toho co považuje za správné se může mýlit. A tam totiž může nastat v tomto momentu něco co bych nazval ztráta milosti zase to a si si jako uvědomuju že to říkám nábožensky ale za tím musím také to nábožensky říkat protože jinde to není propracováno ona to totiž já byl a řeknu nábožensky ono to totiž není milost v žádném případě se to jeví jako milost prostředí pořádku a my si stačíme nábožensky s tímto pojetím ale jsme potom svědky toho že tam milost najednou tady není že je to nevyzpytatelný dal od boha protože nevíme ani jak jsme ji nabyli ani ta neuvědomuje ani jak jsme jí pozbyli a to je proto že jsme řekli to nevyzpytatelné od začátku až do konce tak ono to nevyčetl né není. Tam takzvaná milost nebo to navíc co není našeho rozumu ale přeci nám to poskytuje jistotu větší než nám pocitu vidění tohoto světa se všemi záležitostmi toto navíc pochází zákonitě z našeho odstoupení od sama sebe totiž my nejsme jenom určitým úsekem vědomí přestože jsem si vědomi jenom určitého úseku vědomi znamená tohoto světa to znamená že že mě co se ve smyslech nějaké informace přichází do smyslu že zpracovával oblasti my nejsme jenom produktem naše mysl sice běžná ano ale jako celek mi se prudce jenom tohoto nejsme jenom na tomto závislí nýbrž o čem nevíme toho je daleko víc a je to v nás neobjevená takové pole našeho nitra a to pole se nachází za tou úseku našeho běžného vědomí a jestliže já vyjdu z tohoto úseku vědomí to znamená jestliže něco nějaké informace podle kterých se řítím nepřijímám jenom ze smyslů. Nýbrž přijímám z nějakého aktu z nějaké činnosti kde se odpoután od smyslové činnosti tak já také tím následkem tohoto přesahuje normální rámec svého vědomí normálním tečku ab bych tak řekl dostala se do nějaké úsečka bé co je a tak dále ano prosím takže není to nic. Těžko pochopitelné ho nebo nevyzpytatelného i ten začátek je v naší běžné činnosti a způsobil to takzvanou milost já bych řekl nenábožensky rozšíření vědomí za hranice b a tím nastoupení nových jistot které jsem nemohl postřehnout dokud jsem se pohyboval jenom uteče ab a ty to ty jsou minimálně. Stejně pregnantní stejně vtíravé jako všechno co vnímám zde na tomto světě ale bohužel tomu tak není vono je to vtíravějšího je to od kaší ono je totiž to je se osvobozuje z toho vězení a až bé a už to bylo takhle říkat setkala ce a ta svoboda se jeví hlavně tím že jestliže ten větší moci která je za tím za tou úsečka ab a zase do mohli bychom říct že je to bůh ale my se nenábožensky můžeme o tom vyjádřit že je to způsobeno šíří toho lidského já které jde za hranice toho normálního které máme překonávat indové říkají. Vni toto já malé toto ego pravé a tím se dostane dál no tak ono to není úplně správný není to úplně správná rada protože to si může dovolit a musí si to dovolit když je pod vlivem mistra kdyby si byl kterýkoliv ale to obdoba křesťanství kdyby si byl kterýkoliv žák ježíše krista ponechali svou vlastní vůli míře nepatřičné. To byl kdyby byl nezabil to já které si přeje pro sebe něco a jenom na svůj mlýn že nebo du tak by byl zra radoval ježíše krista od začátku svého učednictví nebyl by mohl dělat zázraky které pochází z úsečka be a dále kde a se a dál a nebyl by mohl spolupracovat s vůlí otcovou vůlí boží jak se říká nábožensky že. Tak mělo by to ten následek že by napřed mu něco nebylo o jako tomu jidášovi a pak by se stal zá sem to je cesta zákonitá tato jidáš nemohl to byla jeho přirozenost a on se jí držel a jako takový byl vyvolen aby ta jeho přednost ukázala co dělá lidská přirozenost která se nevzdáváme vůle lidská přeložen se vzdával své vůle ta je na škodu dalšímu pokroku proto říká správně v poutníku cherubínském šefr nebo angelus silesius když ti zbyde třebas maličko vůle osobní tak se nedostane do království nebeského by bylo to všechno moji převést napří logické rčení jaké výklady kolik ale nemám na to čas nechám to tak jak to je nám po dáváno nábožensky. Ale chci jenom říci že jestliže se člověk chopí toho co je za úseku ab nabude jistotu která není v obsažena v tom a až bé tak pak může se rozhodnout aby to sledoval nebo jsem nemusí rozhodnout když se rozhodne že nikoliv tak se stává zrádcem a odpoutává se od toho co bychom nábožensky řekli zázračného o to není zázračné ten něco navíc co jsme neobjevili v sobě zázraky se nikdy žádné neděli. Ale jestliže se toho ří jestliže se tím řídí a třebas to nedokonale uskutečňuje ale poctivě se tím řídí jako třebas ti učedníci páně když chtěl dělat zázraky tou silou která o které věděli že ne z nich ale někdy jim to nešlo tak nic se nestane dá se to napravit totiž nedokonalost provedení to je lidské ale hlavně tady musí být ta dobrá vůle sledovat to co poznávám jako jistotu no a tímhletím způsobem je veden veškerých duchovních vzestup abych nové jistoty sledoval nekompromisně bez ohledu na sebe jestliže se nové jistoty nedostavuje je tam nějaká chyba na mé cestě která by se měla včas odhalit neboť by se mohlo stát kdybych já nenabalí těchto nových jistot že bych jak se říká že česky sbalit cestě že bych se unavil ustavičným klepáním a ustavičně dobývání tak tím se vlastně vod bylo to začáteční ten první krok jenomže v životě lidském je to tak jako bylo znázorněno v připojit ježíšova života ž že to z jedné vody načisto nejde provést toto. Že napřed za to staré já dosadí nějaké nově se rodí on se tomu říká v náboženství zrození nově se rodí já ale to není ještě to nejvyšší já které se má dosadit ježíš kristus všech a to znovuzrození šablonovitě označil nenarodí čili vody a z ducha to je začátek konec všechny znovuzrození nevede království nebeského ale aby tomu člověk lí rozuměl tak to rozvedl potom symbolikou svého života tomu bohužel sme dva tisíce dva tím nerozuměli sme si nemohli z toho vzít žádné poučení no ale jestliže tedy nastolí nové já tak se nesmí divit že tam se teprve narodil že tam dělá první krůčky chybné i to ta by tady byla to dítě nepochybuj o tom že tady narodí že žije v tomto světě ale dělá chybné kroky padá já nevím co všechno dělá tak se to děje také s námi ale když se dospěje na tomto úseku nesou mírou odosobnění jaká stačila abych na tomto úseku z vůbec stanul. Tak se chce od člověka aby začal na konci těchto možností přešlapovat nýbrž aby se vašem vzdal tohoto já vlivem poznání které se samovolně dostaví a vlivem toho poznání jeho rovni ko mezi tímto poznáním a tím co budu říkat je tohleto každé nové poznání dobrá se nová jistota širšího rozsahu že a nové zázračné odbouráno a při při bráno do té mentalista člověka nebylo by správné by se to přivlastňoval pochopitelně ono je nesprávné i to že si přivlastňuje člověk tuhleten svět to není jeho ale jestliže toto se stane bez těžkosti když tomu člověk. Ne neklade překážky a když stačí na té úrovni odosobnění to znamená vzdalování se od sebezapření sama sebe když tam na té úrovně se udrží tak zase se tam dostavuje uskutečnění nových jistoty no jistoty ale jejich uskutečnění tomto životě ale když se to všechno uskuteční například to je úsek života od narození ježíše až po jordán tak musí zase opustit jak ste viděli v tom evangelium tu rodinu to prostředí ale ne že by od ní utekl. Ale že je pro ni jinak platí prosím vás to jak to čest ani primitivně brali že se utíkalo do z do nějakého zákonu třeba klášter nebo tou nebo jak to jmenovali té nesprávné ježíš kristus neutekl tady na poušť jenom lasky čtrnáct tři ice dní a to byla přechodová oblast přechod kde musel se vyrovnat s tím minulým já to musel přemoci tohleta krásně přechody vysvětleno a jestliže on se potom dostal dál tak pak nové funkci zase té společnosti sloužil ale vyšším způsobem než mohl předtím tak se to jedno to je společnosti jako zázrak nebylo to to je jedno ale bylo to byla to vyšší forma služby a zase bych to mohl vést dál kdyby se byl nevzdal toho svého já takhle budova něho před křížem tak nevstoupil ani na kříž že nebyl by mohl seslat se říká náboženské abych to šlo o přenesli že. Nebo byste se a ducha svatého těm učedníkům ne a tak dále a tak ten vývoj se může zastavit na kterémkoliv kroku jenomže zastavení na kterémkoliv kroku znamená pád vzoru je nám ten jidáš který se zavraždil to jako kdyby se člověk vraždil není schopen žít na té vyšší úrovni není to žádná úrovně nadpozemská ten člověk žije tady ale má rozšířené vědomí ano a z toho vyplývající rozšířené možnosti a nábožensky řečeno větší milost nevyzpytatelnou větším od boha. Tak to jsem chtěl říct že když člověk není veden tou jak se říká milosti tou silou která mu dá schopnost nejenom rozlišovat správně ale vykonávat to to za správné rozlišit když se tím nedá na kterémkoliv stupni vést tak živý to nižší já a to se mu plete do toho vyššího dění toto jsme viděli protože nebyly takhle informováni křesťanští světci u nich to že proto živly veliké těžkosti tak na ce a zase velikou blaženost na svlíkl pochopit jak se může stát že z toho jednoho a do toho druhého přecházejí a a někteří nebo a nemohli pochopit co je to za jednání boží když jak už možná tušit vykládám. Dostala vá se nám takového pojetí boha nového že ta lidská to lidské milosrdenství je a to lidské poznání je jiného druhu než milosrdenství boží a než poznání od boha pocházející celé náboženství ale také i toto rozšiřování vědomí já doufám že budoucnost já už doufám že už jednadvacátém století naučí se lidi nejenom nábožensky založený ale i ostatní rozšiřovat vědomí vědeckou cestou i ty nábožensky založení i ti nenábožensky založení že nebude rozdíl mezi a cestou a věřícím člověkem nebo bude mu přístup k tomuto šířeno vědomí a odtamtud se budou upřímně smát to může se jednou jste když je odcházeli mně se to nerozhází ne duši ale chtěl jsem říct něco jiného že totiž tam v této oblasti člověk má řád hodnot vytváří řád hodnot tak jak ho ten ježíš kristus naznačil v otčenáši řád hodnot který ten ke kterému normální člověk nebylo zasto ten řád hodnot je pro něho závazný. Nejenom tím že ví co má dělat co napřed a co potom v životě se člověk si rozhodne co napřed a co potom těm dát přednost že ze dvou zel musí obyčejně volit ne nebo dober to a to bylo se musí volit to menší a tak dále i na těch vyšších úroveň to platí o tak tenhleten řád jemu vodítkem a ten řád vystihuje vlastně zákonitost na vyšší úrovni takže nějaký řád hodit má člověk tady v tomto světě a to celkem přesně vystihuje klec ve které je když ten řád zachovává tak se přesně udržuje v této kleci a nemůže mít nejmenší naději že se z té klece dostane dál dodržování jenom o to řádu znamená držet se zuby nehty úsek vědomí a až bé ano. Já bych to třebas řeknu že může se stát že vedle sebe existují třebas tři já a tím to dělal už pokusy v minulém století a roku třicet sedm tohoto století známými psychiatr francouzským je dané tanec a mohu i slova třebas tři já já jsem to teďka právě překládal a dávám to i s komentářem k dispozici upozorňuju že toto stane to tady je tak tohleto. Si nedovedl vysvětlit jak je to a nedovedl ani ne a je to možné že tři já vedle sebe třebas existují závada je aparátu myšlení toho člověka že kdyby se sebevíc snažil potřít minulé já a nastolit za ně nové já tak to svou vlastní vůlí nedokáže von se chápe ne adekvátní ho prostředku potírání toho starého já a ten úměrný prostředek schopný potřít to staré já to je zhruba obsažen ve slovem kterým není dobře rozumět já to potom vysvětlím zapři sama sebe to musí to já zapřít ale svou vlastní silou to je nám nejde. A když to zapře a trvale zapírá tak to staré já se umenšuje já řeknu symbolikou tamhle jednou zážitku velký oslovení se stává malým a přesný takže na trati nepřekáží ale kdyby se člověk nemenoval tak se tomkterém já tak by mu to překáželo na trati a rozvoje a to všechno co se ti duševní choroby. Ty nejsou četné v oblasti náboženských a při logickým myslitele toho to zcela by ne oni neumí pro soužit prostředku o kterým teďka bude řeč ano na ty prostředky ukazoval ježíš kristus budiž mu velká čest na každém kroku když totiž ti učedníci páně vstoupili do jeho školy tak tam vstoupí jenom proto aby obstáli při konci světa ve kterých se k tehdy obecně věřilo aby z toho konce přešli do spasení to víte co si o tom asi s myslel on věděl že žádný konec světa nebude. Plyne to hlásal že to nebude protože amen pravím vám jsou mezi vámi který v této zažijou že myslet na osobní zážitek konce času časová prostoru překonání nějaké všech úrovní že to už je vlivem jeho evangelia a jeho oběti nasnadě to už je přístupné ale jak to jim ukázal velice názorně po tři roky ty lidi kteří si sobecky přáli vy počítat je to nejlepší pro sebe rovná věčný život. Ty nutil k tomu aby se starali o časný život svých bližních viďte a jakým způsobem ani chvilinku je nenechával u sebe dále neši někam na poušť se modlit vůbec ne oni od žranici chodili od hranic že jsem udělal první zázrak chodili po pomáhat bližním oním radil radujte se zadními a plače stačí mi von jim radil za chovejte ve svém vědomí celou škálu hodnot které mají normální lidé ale zacházet s nimi nově já silně pochybuju že když on udělal první zázrak v káni galilejské nebudu tady vysvětlovat já jinde a to má ekologické význam když je že tam je to udělal pro to aby sám mohl pít. Nýbrž on to udělal z lásky k těm satanů kteří neměli co pít tak daleko šla jeho láska že totiž jestliže my nežijeme v tomto životě plně s se tam cítíme ustavičně nějak neuspokojeni jestliže něco tam pořád semeno sahat tak se držíme zuby nechci v této úrovně a nemůžeme se odtamtud odpoutat to jeden adekvátní prostředek jak se odtamtud dostat čili jestliže se chceš třebas naučit na tomto světě anglicky nauč se anglicky protože to tě bude vadit dalším duchovním postup jestliže tam cokoliv chceš udělat tak se to srovnává svět eticky v pořádku a jesi to eticky podle tak to uskutečnili to nevědecký zachea to potři svou vůlí ne. A to je jedna věc to je jeden z dbání prostředků jak se dostat za tu hranici ab druhý daleko důležitější je to že oni pomáhali bližnímu který nestál o věčný život ale aby byl zdráv aby tak dále který ve věcech které jsou velice vzdáleně tomu spasení které se týkají jenom tohoto světa a v tom mají pomáhat my jsme tady odkázání naší společnosti abychom si pomohli ne do nebe ale tady v tom světě konkrétně to navrhoval abychom vylepšila svůj život a z život svých bližních a dokonce bez ohledu na sebe. To znamená jenom kvůli nim jenom pro ně a to je ten úměrný prostředek k tomu toho sebezáporu že vycházejí sám ze sebe způsobují sobě prázdno do které se vejde další úsečka vědomí a jak se tam nevejde jak ve vědomí je moje sebeláska která nepustíte nic jiného ano ale tady je přestává být sebeláska zvaný na každém kroku jak tam samaritán někoho ošetřuje který jeho nepřítelem a a je rád že tam ten bezvědomí takže nemůže na něj střílet když se tak něco a bez ohledu na sebe to znamená nechal tam peníze a věděl že za to neklid vůbec žádnou pochvalu nic na no odměnu. Já myslím že naše společnost jakákoliv a je to na západě nebo na východě vychovává k tomu abychom většinu své produktivita práce pro tu společnost rezervaci a na vychovává nechtěně každý ať tě materialista nebo ne že ho a k tomu abychom sebe odpouštěli prosím vás toto dělejte upřímně to je jeden z těch základních prostředků jak se dostal za hranice svého normálního tak ta no normálního já nebo normální šíře vědomí jestliže člověk se nezaujmu bez ohledu na sebe tím tou věcí tou věcí toho co dělá. Tak marně se bude stačit k nějaké duchovní modlitby která potom bude následovat o nějaké povznesení nedostane se dál na když se uklidní nějakou jógou to je možné ale poznání se dostane to platilo i středověcí ch se mysticích kteří po tomhletom nevěděli dost dobře uzavírat se v klášteřích a proto nemohli rozvinout to pomoc bližnímu a a tak dále a tak dále a když se tihleti učedníci naučili jednat pro bližního opustit své předtím opustit své pro znamená to mě nejradši neopustili ještě pořád sebe ještě na pozadí svého vědomí měli touhu být spaseni to je nevadilo ty tři bokem to nevadilo oni při to mohl dělat veliké zázraky ale protože jim to tam bylo tak museli být na dalším přechodu o tohleto obráni. A dokonale je ježíš zbavil víry o které předtím řekl kdo uvěří spasen bude to je pravda pro určitou ty úsek postupu ale za určitým úsekem postupu víra nemá cenu je překážkou naděje rovněž překážkou protože nás vybavuje z přítomnosti kterou máme žít intenzivně jaký je že mi intenzivně tak je lidem nežijeme skutečně se od nás cestě život že a teď jestliže je tam zbavil víry protože oni když viděli jak potupně zemřel voni až na jana netušil že on se chtěl zmařit že říkal tak on je bezmocní tak to všechno zkrachlo nám sliboval není pravda ne a zapřeli ho vesele neteče. A třesením těla zůstávali stranou kdyby byla nepřišla další milost tak tomu říkám zatím nábožensky milost dalšího řízení vědomí tak by byli se nedočkali ani toho seslání ducha svatého takže ježíš kristus a se čtvrtým k té symbolice většina života říkal dneska nemůžete pochopit co pochopíte až ho sešlu toho ducha svatého proč to nemohli pochopit protože všechno posuzovali hlavně si rozumem a rozumem se nám moc věcí pochopit ale za tou úrovní. Na kterou jsme zvyklí kde se smyslová informace zpracovával mentálně už je něco co nevzniklo ze smyslových informací a tedy to také nebylo mentálně zpracovat el né dost dobře rozumíte mi a tím tedy tady nastupuje oblast mentálně nepracovat el ná to znamená za rozumem a rozum do toho čím dál tím méně má co říct tady se otevírá půda zjevení co jak se to jeví člověku to znamená že to najednou ví neví jak to ví protože to před tím smyslově nepracoval ono to nebylo v jeho smyslech předtím jestliže on se dostane do to oblasti tak právě z těchto já to řeknu nábožensky vnuknutí. Pocházejí nové jistoty a nová síla nich obsažená takže on má hned v ruce úměrné prostředky k dalšímu postupu no ale ono v nich není obsaženo nic jiného než zapři sama sebe zase musí zapřít dokonale potom to já které už dohasíná a všímat se toho já které se rodí a pak musí za se zapřít to já které se zrodilo bohužel to takhle kdyby byl ježíš kristus dráha na kříži opustit své učedníky přestože byli do to lát stavu nevíry kdyby byl býval o něm měl strach nebyl býval měl strach o svou třebas matku kterou vy stě miloval tak na tom cizi neobstál tak opa cestou po a říkal buďte a buďte bláhový já tam nemusím být na tom kříži nebo tak nějak nesestoupil o tu matku taky nemusel mít strach protože nechal tady rovnou učedníka. Svatého jana který měl symbolem vlastnosti lidské které říkáme láska a tam není nikdy dotčen jak říká v lickýho první kolik je apoštolů pavel není dotčen tím že musí čekat že se musí něčeho zdát naopak tím roste ano takže ta láska toho janovi a ta jana který by nikdy se nevzdal od ježíše jak vám známo s evangelii z rostla tím že se ježíš ocitl na kříži a neocitl jsem vám sám o s se tam matkou ježíšovo to znamená ne se tou svou duší vědomě a spolupráce se smrtelnou duší potom. Byla hlavním byla mu hlavní pomůckou na tom dalším duchovním vývoji kdežto těm ostatním muselo stačit pokoj vám a tak dále tedy prosím vás podle východiska se potom na té další cestě vyskytuje prostředky některé menší některé větší že a to je závislé na východisku že to východisko bylo láska tak tam není třeba tolik toho pokoje vnukat k tomu člověku on se daleko jistější způsobem orientu je láskou. A takže to má za následek že ten jan má k dispozici vědomé soužití s věčným životem symbolizovaní pannou marií to znamená to duší která má za úkol nebo která se nám jeví tou součástí naší duše která se nám jeví jako jednající jako doprovodu jako pomáhají a tak dále a když potom ti ostatní kteří se odlučuje od ježíše ve strachu se shromažďovalo někde v ústraní tak se dočkali pokoje to znamená ten kdo se vzdal víry nebo musel se jí zdát a do se vzdal naděje ten se může zbavit těch svých těžkostí a může postoupil do dalšího. Pokroku jenom tím že zase nabude milost hora to je tam symbolizována slovem pokoj pokoj svůj dávám vám to je pokoj jiný než jaký člověk si vyvodí třebas relaxaci nebo soustředěním jakoukoliv to to nemůžete dosáhnout dosáhnete taky obdoby klidu ale není to klid za křížem nýbrž klid před křížem a to je kvalitativní skok a. Já myslím že bych se dostal teďka do oblasti kde bych byl těžko srozumitelný já radši to tady skončím a zeptám se jestli by tady bylo nutné něco dodat jak bylo takový převod z jednoho stupně na druhý může trvat především je tu řada přerodu jmenován nebo aspoň zmíněn které znamenají přechod jenom z úrovně na úroveň a nikoliv úrovní na tím na do toho co je za úrovněmi to čemu říkáme my nábožensky bůh to je něco za úrovní řečeno nenábožensky je to skutečnost ve začas prostorového skutečnosti ano. A jestliže jde o tento přechod do bezčasové bezprostorové skutečnosti tak tento přechod se děje najednou to není přechod který by potřeboval třebas jenom zlomek vteřiny protože bezčasově ze něco zažívat nějak švandově ono to tady je najednou ne přesto se tady ne co předtím vůbec nebylo ale když jde o přechod z jedné úrovně na druhou tak to je daleko těžkopádně protože tam vždycky se člověk musí vypořádat s tím nižší já který se překonává a tím si se s tím že to nové já bude batolí symbol ježíše krista který když se narodil nemohl vůbec nikomu nic říkat žádné evangelium nebo kázat poprvně se projevil věci letech že já to co je doléhá doba a ono neříkám to tvá dvanáct let termíny se dají pracovat ježíš kristus se opravdu projevil jasné vědomí toho že všechny termíny přechodové se dají zkrátit tak aby se stal za běžný lidský život dalo všechno stačit bez svalování ano. Já mohu říct že například na tu nejblíže vyšší úroveň ne na ty další roste mé minulého na tu nejblíže vyšší úroveň na které byl třebas am blok židovský národ to dobu tisíc sedm set let takže si vyžaduje přístup ježíše krista do svého národa způsobil tohleto to bylo tisíce m set let tak to se podařilo lékařské vědě u mě navodit čtrnácti násobnou operaci tadyhle toho při vědomí přišel jsem ztrácel vědomí tohoto světa voni mě dostali mezi život a smrt a tím jsem se opakovaně musel vzdávat toho copak narodivšího na to se to stalo jedno a půl roku až do řeka půl let. Takže to já se snadno a ještě s pohané ale o totiž ji bylo nastolit nové protože v to byla veliká potíž protože tam to by bylo hotové a to nové se o tom těžko rodila takže já jsem musel počkat až do sedmnácti let než se zrodilo další já které už bylo schopno samotného života bych tak řekl nedělalo příliš velké chyby no ale přesto jsem lékařům velice těšen se na mě tento pokud provedli oni ho neprováděli samosebou vědomí ale byli si vědomi stanice děje v tom děti co není normální že když ztrácí to vědomí tohoto světa a a přesto neztrácí vědomí jako takové. Že to nemůže být budoucnosti normální člověk to musí být nenormální člověk tak tady ho máte před sebou abyste věděli taky vy oni ostatní lidi že mají nenormální člověkem co dělat ale vy to ještě neví že tak že se potom nedivil no a tak teď dál takže já jsem dejme tomu těch tisíc sedm set dvacet let té přípravy na narození ježíše krista které se u mně stalo v sedmnácti letech to symbol prosím vás sem zále narození nevěděl žádnýho elíša se neděje nikdy nic taky sem neviděl to nevadí ale těmi důsledky vidím že je to ono bylo jestliže jsem si se tohleto stalo v sedmnácti letech tak já jsem prosím si sedm set dvacet let snažím židovského národa překonal od tří a půl let do sedmnácti jak si to postit jak to rychle ze a to bylo břídilové protože to minulé málo bude hotové a ono se potom těžko bude a to další zase to byla veliká výhoda že mě tam to moře. Kdežto když už člověk vybuduješ to předešlé tak se těžko o říká uznává jeho předností a se nějaké kompromisy pořád trval čtnáct a půl roku a ale byla vešel se náhle nečekaně a v potom setrvat to se další přechod byl vešel za se nečekaně a náhle ale příprava k němu probíhala delší dobu devět let příprav dalšímu přechodu do dalšího já. Byl dalšího já příprava trvalo toku třicátého devátého dolu padesátého prvního co proti tvé tak to bylo trvalo a to je pořád dál pochopitelně člověk se na té cestě nemůže zastavit protože na rozdíl od indického způsobu myšlení křesťani přicházejí k bohu nýbrž do příbytku u boha to znamená mají možnost permanentní ho vývoje nejsou nikdy bohem v tom pravým slova smyslu ano bylo napovídají že hlavním takovým prostředkem jak se dostat na další stupeň je naučit se nevlastnit ne. To je takové doporučení za které byste měli toho do to říká střelit protože vono je třeba napřed všímat kabáty jak jsem vám dneska řekl já jsem to říkal zhruba začátek konec jako jako to dělají indové ti učedníci páně s například nevlastním už své rodiny že jo tak jsem odnaučil tak že sem měl pravdu je to je to cestou nevlastnění ale co přitom nevlastnili jenom své ne sebe sebe to vlastnili a dokonce za to sebe vlastnění ježíš chyb že chtěli pro sebe věčný život. Takže prosím co v tom stupně a oni se přelila z vlastnění svého do vlastnění sebe a to potom zjevovala a toho se potom taky museli vzdát rozumíte takže berte to takhle vývojově já jsem to takhle nikdy nelé nelíčil a když se potom dostanete na konec to není můj případ ale tuším že to tak je podle správ které se odtamtud se stávají třeba se spisů a jinde se to stane nakonec potřeby vlastnění vůbec tak to dopadá tak že za člověka to řeknu před nábožensky vlastní potom bůh. Takže vůle lidská nehraje žádnou roli ale vůle božská nastoupí takovým způsobem že ten člověk má zevní pozorovatel lépe řečeno má dojem že ten člověk je náročnější na život než normální člověk takže dejme tomu ježíš kristus v době těch tří let toho učednictví těch svých učedníků mohl se zeptat klidně svých učedníků prosím vás chybělo vám něco no prosím vás jestli jim nechybělo v té zemi kdy jde mnoho toho chybělo všem jestli vůbec nic tři roky nechybělo a oni řekli že ne. Tak ty co byli kolem a dívali se jako zevní pozorovatele musel ježíše krista velice podceňovat mu se říct že to žráč jana všechno prostě je mu nic nechybělo přitom ale vlastnění v tom původním slo smyslu to nebylo on se podřizovali vůli otcovy u člově že stý jednal a když se v té vůli bylo aby všechno měli tak to měli jestliže v té vůli bylo aby nic neměl tak neměl ani to vědomé spojení s otcem jak jste si všimli na kříži. A zase z toho nevyvaroval nic špatného než prostě někdo že by ztratil toto vědomí tak vznešené tak by říkal tak jsem se mýlil a podobně on říká ji nevím jak se to mohlo stát tam říká to kříži ale přesto tě odevzdám roucha to je vono takže ono je třeba odevzdat výsledek toho minulého pro ten lidský duch zase tomu dalšímu stupni a bez ohlížení bez lítosti na každém stupni se přesvědčujeme že to co o čem že si mysleli že je naše už naše není ale bohužel ve se se ztotožním s tím co nově máme na víc a protože mi to za své ale kdykoliv si učedníci páně tu schopnost kterou měli od ježíše prožije za svou taky my taky cesta jít zázraky to přestává fungovat na vyšší úroveň řečeno přechodech čili toto nebezpečí vlastnění ano ale na každým stopy že to musí člověk připravte jinak. Nejsnáze si člověk či vlastně moc pochopitelně to je druh vlastnění kterou který nenazval třebas vlastnění že ano on má k dispozici nějakou moc jako my máme dneska když pozici moc vnímat to co tady třebas já říkám a vidění tohoto světa a protože je to za své že vidím tento svět považuju za svou schopnost za svou lidskou a za tím je tomu tak já to řeknu nábožensky jenom abych se nemusel dlouho o tom bavit kdyby bůh ustavičně nestvořil tento svět kdyby bůh ustavičně do toho nebýval svoji existenci bylo malinko přestal nepřestane to existovat kdyby bůh ustavičně své své poznání pomocí tohoto sta. Naší pozemské existence nepřebýval svoje svoji vševědoucnosti a nechci říct totálně vědomosti ale vědomosti jenom tohoto této klece tak tu pes taky nevidíme a nevnímáme a že máme smyslové schopnosti a to platí o poznání co platí o existenci to važte o lásce kdyby on nemiloval soustavně bez mezer tak mě je jsme schopni nejmenšího projevu lásky já zůstanu u té lásky chvilinku a protože tomu tak je a protože ta láska je ty nejjemnějsím z tohoto todleto bytí tebe to logiku hrubě je toho poznání které se je vědoma tak já pomocí tohoto systému lásky se moh snadno dostat za hranice této lásky tím že odstoupím od sebe tak tam potom ty periferii nejsou že jo a to je mé cesty ote snaží o ten přechod liší ho do vyššího třebas jedné úrovni na druhé. Tak vás si proto na jedno velké nebezpečí kontrolu vůbec není možná když si přejete jenom přechod úrovni na úrovni si přáli třebas rozšířit jenom své vědomí tak kontrolu možná jenom psychologie a to je chatrné kontroly protože ježíš kristus dobře radí aby se takhle nepostavil aby se chtělo to nejvyšší hledejte království boží a vše ostatní vám bude přidáno i ta kontroly i ta schopnost kontroly samozřejmě tele samozřejmá věc ale jestliže hledáte dejme tomu svůj prospěch jako třebas hledali ti učedníci páně to musel dál zabránit a je to přirozené a nemůže se ani od nikoho chtít aby rušit do království nebeskýho tam taky nešli. Ani o to nestáli stáli do sebe spásu člo jim jenom sobecky o něco mé tak neměli tu kontrolu kterou za ně musel zastoupit ježíš kristu dělali chybu dělali chyby nevěděl si s nimi rady nebo nepředvídal správně co se stane byli překvapení budoucnosti kdežto ježíš kristus tím nebyl překvapen protože on od boha šel a k bohu se vracel a to je něco než to oni vědomě od boha nešli a vědomě se k bohu nevraceli oni chtěli se mu vrátit ale nevraceli se zatím v něm ano. A tu tedy bylo po té hlavní kontroly když ten člověk nemohl předvídat přes s ním stane tak ještě nebyl na té cestě a ty tak řekl vědecky správná věda umí předvídat a to je největší přednost vědy která by dá neumí předvídat prosím tak není nezačla být ještě vůbec větou věci to jsou nejlepší věci jací existujou a jiných věc vů není jiných proroků není a oni se mýlí protože účinkuje prostředky velice nízké mi a do jenom mající mi určitý dosah takže oni se mýlí samo sebou ohledně budoucnosti a tak dále ale já mám na mysli to předvídání že znalostí určitých zákonitostí třebas fyzických semitských a tak dále mohou říct však dopadne určitý pokus to je přestání ne. A takle by se měl naučit před víc taky člověk který je touto cestou protože to sou obecné zákony on by měl dospět na každém tom stupni jako vidíte třebas se může prát jí stupni postě že jaké utíkat vytknout by měl dospět aby se bezpečně kontroloval ono se to to nepotřebuje kontrolovat protože ta sebekontroly automatické ta už mít vždycky automatický sama nastupují je cesty je brzděno tím způsobem že člověk jasně zasvě poznává nejedná správně a jak se poznává jednám správně nevím proč na tom nezáleží vy jste panna maria. Když ji navštívil ten anděl tak řekla a já dívka páně staniž se mi podle svatého ale já nevím jak se to může stát když muže nepoznávám né záleželo na tom který ježíš se narodil tak jako tak i když nevěděl jak se to může stát důležité to že se stala trpnou my tohleto nechápeme dobře tu míru trpnosti že my vůči té znalosti kterou nabýváme z jiného pramene lidského z toho a my říkáme mylně nadpřirozeného tomu říkám rušen o vědomí nebereme trpně to nám zbývá jenom se tomu odevzdat jenom to provést kdybych já byl už v tom útlém mládí ty jsem byl vzdával co je správné pomocí taky lidí samosebou nejenom pomocí shora kdybych já byl to nesledoval kdybych se byl těm neřídil tak se to všechno zabrzdilo a tedy vývoj se vrátil v něm. Ale protože jsem měl zároveň touhu po splnit a pokud jsem sílu v sobě našel tak jsem to plnil tak to šlo aspoň to malinko kupředu pomalinku protože já si myslím že ten první stupeň od toho vedení co je správné k tomu poznání vlastní nesmrtelnosti by neměl probíhat třináct a půl let já jsem ne představit že kdyby u kohokoliv to takhle pomalinku u vás protože byste jak se říká tady někde nežili byste zvali že byste nezmátly že byste se neunavil to je únavné tak myslím že jsem do toho děl to že sebekontroly je automatický a je umožňováno k tím že sem nositelem sílu která mě uvědomuje o tom co je správné a co je nesprávné ano. Ono rozlišovat na určité úrovni co nesprávném správné já to nerozlišuje ještě na vyšší úrovni to znamená tato pravda která je tam absolutní pravdou v rámci tohoto jako je toho jako existence tohoto pro mě pro mě absolutně jasna soto pra pravdivá nechce to že tady existuje už pro některé věci ne že ano ale pro mě který má jenom smysly k dispozici je to absolutně pravdě ně pro mě to vodítkem abych tady mohl žít tak je pro mě vodítkem to nové co tam já říkám ale zase a je to tedy pravda daleko vtíravějšího daleko jasnější než pravda vidění tohoto světa do vás pozor o ale zase to platí já na tu úroveň jakmile se dostanou zahradnici této úrovně stává se to nepotřebné. A já si dokonce o sobě myslím to jsem si myslel já proto já jsem se to věci takový řek bych partyzán tak jsem měl všechny možné chyby které jsem se vůbec dají udělat má to o jednu pro mě to mělo velkou nevýhodu provaz má velkou výhodu že se může na ně upozornit ale že totiž jsem si myslel že jsem jednal špatně předtím do těch sedmnácti to byla sebeobranu fakticky jak jsem takle nechápal abych se vzdal snadno toho já které mělo umřít aby mohl nastoupit klidně to druhé nebylo rušen tím předešlým já ten doktor pět žádné právě říká že u ní kteří nemají tuto schopnost jedno já kontrolovat druhým stávají se neschopným života o to. Případy choroby nervové ne a do z vážné rozví bytosti strojní a nějakým tak to u mě nemohlo nastat protože tam byl nějaký takový lehli ač tady mám otázku jak je to se stigmaty otázka na co se probíhá i ví spisech a na tom záleží já to řeknu asi zase jinak otázka stigmat. Kdyby weinfurter měl pravdu tak zavrhl všechny lidi do dvanáctého století kteří byl sáhli spojení s bohem se do dvacátého století tak se ne vyskytovalo a teprve to třináctém století začátkem třeba to se svatý výšek měl první stigmata předtím to byla ta a proč je měl první protože za tím ta tradice vedla k úžasné mu zmaterializování všech z celého pojetí náboženského života a ten bůh já to já mluvím zatím no nábožensky vždycky už ježíš kristus to dokázal ten bůh si šel pro toho člověka tam kde byl on byl zabořen ve hmotě tak si pro něho šel do hmoty působila něho hmotnými důkazy třeba jako vlasti mate. Je to zajímavé že vedle těch františkán kteří by dneška sou nositeli stigmat to taky do třebas dominikáni nebo berli vně a jiné řády a já se držím já se přestože je tedy k soudy daleko starší než vnikání o několik století a ani jeden si duší tohoto řádu neměl stigmata a byli tam velcí lidé duchovně velice pozor jak už nezačne svatým benedikta takže to vůbec není ne ale u člověka který to bere tak materialisticky jako třeba weinfurter přestože on stigmata neměl ale jeho žáci podle jeho návodu to byla takhle materialisticky. Bylo nechci říct žádoucí ale běžným jevem že ní byli nositelé stigmat a do dneška jsou a žáci nosí stigmata ale já jsem si vědom jedné věci kdybych já o sobě který má velkou představivost vlivem nějakého rozšířeného vědomí se soustřeďoval třebas sem na tu ruku na to místo těchto probojovat už teď cítím jak se na to soustřeďuju tlak kdybych se soustřeďoval ještě nějakou miskou naší tím bolest nýbrž se dostřeďovat dva nebo tři dni tak tam po teče krev to nejsou ale pravá zlata to je moje představa o potřebě stigmat. A žádný duch svatý tím neprobudí nýbrž jenom se dám soustřeďujeme představivost a to je velký rozdíl takže ti co měli stigmata i za doby svatýho františka i dneska byli proslulý nevědomostí duchovní protože ten osvětitel tamtudy nevstoupil tam se vstupovala jejich představách a vůle a tak dále čili s těmito všemi příznaky ať se to to stigmata nebo cokoliv jiného musíme velice opatrně zacházet a podle následků je posuzovat je to je něco podobného jako třebas hadí silou jí se to naučili tenhle indů a kde kdo má vzestup hadí vidí světlo až hlavě a nemůžeme mu to brát. On ho vidí až hlavě to světlo a ono jde páteře jak jsem mu dá ne a on říká no tak mě hadí síla stoupá do sahasraru já jsem vrcholný světec a je to ale takový hlupák sám sebe klam ají že bylo bylo třeba opravdu včas zemi aby neklam al lidi protože kdyby šlo o pravou hadí sílu to je pozná tělo představa tohleto přestavuje se může dělat cokoliv to má rama úžasnou možnost a jestli tady by to byla hadí síla tak by to především mělo tyto následky on už by ten člověk kdybych chtěl takhle tu hadí sílu nahoru soukat tak by musel si sednout do padmasána by to nešlo ležaté podobě byl ve poloze a jiné poloze by to neprobíhá stejně tak jako to probíhá v té padmasáně zabrzdí totiž u nich pranu prany směrem dolů ale i slabostí nikdy dolů. Tak ten pro úměrně ne nahoru takže do kterékoliv čakramu ta hadí síla fakticky stoupne že si že on opravdu to nebere idou a pingalou nýbrž přímo slušnou tak směrem dolů od toho oživené ho čakramu všechno se umrtví takže kdyby von to doznal až sem tak je odsud úplně mrtev on se neskáče v té poloze protože tam je v kamení a pevně sedí v té padmasáně on se dneska a kdyby to dostal až sem tak tak nemůže jít nemůže dýchat nepotřebuje dýchat vůbec nic se nestane dýchá pranický jinak zhora a tak dále na ty když to si a potom má veliké poznání a tady má poznání lásky do sebe anahaty a tady má styk z moudrostí vyšší ještě než je láska ne no a když tyto příznaky tady nejsou tak ten člověk něco nakukat opatrně to je weinfurtera přebírat to že on sám to neuskutečnil on to jenom přejímat mých autorů ne a ten dycky nebezpečné levou roli ta okolnost že ten člověk se obětuje zvláštním způsobem. Že si myslí že musí do toho vložit svou vlastní oběť větší měrou než je zapotřebí to nemůže odhadnout správně tak například ten páter pio do toho vkládal svoji svoje sou oběť o tam přicházel nějaký velký hříšník ta vnutil třebas měsíc napřed že přichází a ty jejich ty stigmata krva ta krvácela a tak dále bolesti a těžko i se stupňoval a tomu umožňovalo aby se těšil na to hříšníka a aby se mu věnoval důkladněji protože to bude i pro něho znamenat velikou úlevu například když tam překladatel pěti tak mu rovnou řekl na tebe čekám synu strašně dlouho a ne pro mě velikou úlevu že přicházíš. Tak on už to ten páter pio nepovažoval za přednost nýbrž vám to považoval za nutnost oběti to je jedna věc a druhá věc za stigmata přece jenom jsou symbolem toho že ten člověk nemůže vnitřně umřít že mu to nejde že to dělá na pokračování strašně dlouho třeba kdežto u ježíše to mělo platnost nějakou hodinu a nějakou chvíli po smrti ne ale potom už ne to je v pořádku kterýkoliv stav mystický který dlouho trvá. Je symbolem nějakého nedostatku ano protože je to prostředek který má odpadnout jakmile ho není zapotřebí a tedy při té mystické smrti která by měla probíhat rychle kdyby ho bylo ta fáze na kříži a po věty chetak by ho nemělo být dlouho zapotřebí já si myslím že křesťanští světci postrádali vědomost o symbolice ježíšova života soustředím se na tohleto hlavně na to utrpení páně přeháněl to tedy a potom taky se dostaví lety stigmata trval dlouho a to utrpení tak to je víte co lidská představa všechno může ani pán bůh proti nemůže nic dělat. Protože vyčlenili ze své vůle vůli lidskou to by byl proti sobě kdyby proti tomu něco dělal ten bylo nebe přednášky že neexistoval a nebude už se té žádné zázraky myslel jsem to takhle něco se nám jeví jako zázračné po toto ale nemusí být zázrak věřím že ježíš kristus křísil mrtvé to všechno že léčil nevyléčitelně nemocné a že to nebyl zázrak tomu nevěřím o tom ví že to taky já vás já vám předvedu jak to že to nebyl zázrak jo tak třebas si vezmeme ty dva slepce kteří sledoval ježíše krista z povznáší aby ho oslovili a požádali o to aby je vyléčil ze slepoty. Ale pokud von šel na ulici s lidmi tak se netroufali o zastavit čekal až vejde někam do soukromý kdyby mu ho říct mistře my jsme slepý a tak dále a končilo toho dočkali přišli do místa kde bylo ústraní a řekli ježíšovi že jsou slepý a že chtějí být uzdraveni on se ji třebas zeptal deště co si přejete když ho pozdravil to dělal zásadně todleto já to schválně předvedu tak aby tam bylo všechno i co v tomto podobenství třebas přímo není. To je tyto zmiňoval někde jinde tak oni tam přišli třeba se to třeba momentálně tomto případě nestalo oni tam přišli pozdravit ručně ježíš toho poznal že od něho něco chtějí tak se ptal co si přejete a oni řekli mysle slepý přejeme si vidět a on říkal věříte že mám tu moc a oni řekli no pochopitelně bychom nevěřil tak za tebou nejde nejde ne tak si pamatujte že ta vaše víra ne já ale ta vaše víra vás uzdravuje té slepoty tady totiž je té škále o které mu ab. Není obsažena tato veliká víra ta víra je tam v každém člověku že věří že to co vidí je skutečnost to je víra ale slabá která člověka nedovede za hranice toho to čemu věří že neskutečné nějak toho vědce nějakým vyskočil některému no ale to nechám stranou ale ta víra které pro kázali tihleti dva ta se nepovídavá ab toho to je běžné dvě že toto skutečnost nýbrž ta byla za tímto rámcem čili zase prostě ra k tomu bohu směrem ta přivolávat pomoc boží. Ta přivolává to zázračné bych tak řekl ve sem si to co bylo za tou normální škálou vědomí ano takže oni když si toto přáli a když zároveň jsou víru vírou otevírat tomu do neře tak ono to do nich vstoupilo on stačil ježíš adam to že upozornil už je to tady aby se otevřela úroveň zdejší k tomu zázraku to byl jediný zázrak ale nebyl ani v tom nebyl žádný zázrak že von říkal tak prohlédnout sáhne činu já nevím co všechno mohl udělat ne ale to byl dovětek k tomu co už se v nich stalo já vám to předvedu ještě jiným způsobem na nové době začátek století. Ten páter pio kterém tady byla řeč uzdravil ze slepoty tak je dívku která taky věřila na tečku dívenku škola a on byl sebe van lékaři soustavně jeho krev byla analyzování a tak dále ale taky bylo analyzování všechno z těch zázraků se udělal tak taky analyzovat zlaté dívenky a zjistili že sice vidí že teso ale že ten zrak její není schopen vidět. Ten byl od narození ne vyvinutý něco v něm chyběla to to je na také nemohu předvést ne ale nebyl s i nadále schopen vidění a vona viděla čím viděl nic to je zázračné není protože zrakový nerv a všechno co s tím souvisí je jenom řek bych výčnělek zraku jako takového každý nás smysl považuje pochází z duše oblasti o tom my nevíme a duše má jeden jediný smysl ve které které je obsaženo jak zrak tak o všech pět smyslů indové říkají všech šest smyslů na tom nezáleží. A jestliže on ji spojil s touto oblastí řek které pochází tohleto ani že do jak to třebas dělat to nedá to stačí a ta víra se děje samovolně se kristu to taky všechno pocházelo samovolně toho nepotřeboval nějak náš působit říkal já ne to nelhal to víra tvoje ne ta víra té dívenky začel i víra okolo ní způsobila že ono šla vidět aby dí do dneška tady v a je živa ee daná už mám nebo školy normální ital žít víš ano ano toto chodit tam ani li dívat i lékaři protože ona pořád jako by neměla být se. A nestačí dokazovat že vidí předložíte ne a te že stav otráveně pochopitelně no tak možná že ten ježíš kristus já taky takhle ty zázraky takzvané zázraky že smířil tu našel spojku mezi zdrojem například smyslu který nebyl živý a tím smyslem a tedy dali propojil nedokonalým smyslem a tím například ten člověk do šel vidět to je to bude v budoucnosti záležitost čistě lékařská ne se nám to jeví jako zázrak Prosím tak sem otázka jak bezpečně poznat že sme se vyskytuje při rozhovoru svými přáteli pořádku protože oni říkají rušena to říkají horší na tom je když ty říkáš že tady jaká tak tak daleko činost užívání prostředku že já třebas už vám prostředu který nemám ještě k dispozici nebo ho nemáme ještě používat nebo ho postrádám a podobně protože já nevím kdo se. Tak já si myslím že není možno bezpečně poznat za určitých podmínek úroveň na kterém na které jsem a za určitých pramínek já potom řeknu za který to není možno poznat že taky není důležité abychom to poznali když si přejeme jenom toto poznávat jakmile však máme upřímnou touhu. Od sebe odejít od sebe odejít to znamená ne jenom pro sebe to všechno dělat ale od sebe odejít bohu jakmile naše cesta je obětí bohu tak čím více je obětí bohu tím více máme v ruce prostředky kontrolní kde jsme a jestliže naše oběti je dokonalá tak to má vždycky tenhleten výsledek že totiž když jsem se obětoval bohu tak sám pro sebe nežiju jak říká svatý pavel už ne živ sem já nýbrž živ je ve mně kristus chápejte když je vás živ kristus tak nemůžete být na omylu takže nedokonalost oběti. Na té cestě že totiž děláme třebas duchovní cvičení pro duchovní cvičení modlitbu pro to modlitby jako povinnost žijeme se jenom tady abychom to nějak dožil o já nevím co všechno děláme to si všechno už přeberete doma to nás kvalitu je proto abychom věděli kde jsme ale když se obětujeme sice dokonale protože než se dokonale neznáme v tom jak se poznáváme se obětujeme celý se neobětoval tím celý ale je to jak se poznáme do takové míry se schopni se obětovat budeme se tak vždycky se příslušníky kontroly kde jsme dostali samovolně nesmím o ní stav samovolně se dostali tak by já vím že sem a jaký prostředek to užít a kdybych to i nevěděl tak mně to operacím slova smyslu a já se to musím dovědět a pak už to otázka poslušnosti. Já bych řekl v tomto výroku se nenajde pravá míra protože takhle jak je pochopení jak bývá pochopena není při tom není za to v úvahu ke komu byl to nesen tato věc tehdy tehdejší to logické názor na svět na vesmír na všechno na poměr mezi lidmi byl rozhodujícím pro tehdejším sle nebylo nad ně tento způsob myšlení a. Když si tihleti tehdejší teologové bereš mysleli že to je vrchol všeho vědění a když z tohoto vrcholu vědění ne přecházela do žádného faktického osobního vědomého spojení s bohem tak to nebylo pravé vědění ale bylo to dokonale zauzlené v oblasti mém plní oni si znemožňovali se rozšířit za tu horní oblasti a to mentální zpracování v těch informací smyslových a proto ježíš kristus tohleto musel zakázat nebo musel být radost z toho že těmhletěm lidem to nebylo svěřeno ale ono to platí do určité míry i těmi den kteří se tedy rozumovém vnímání a myslí si že tam je konec. Tak samozřejmě tam konec není a já si myslím že celá naše věda na tohleto chátrání dál tím víc protože než se o ni než oni všechno vy dobyto z rozumové oblasti co se ještě zvídavý to si ještě pohlaví možná z tohle ještě bude mít pořád z obyvatel v této oblasti ale to pravé vědění je zatím nad tím a do toho pravého vědění má blíž prostý člověk z toho důvodu že on nemá nahoře uzel. Von nevěří se mu rozumí on se ani nedovede tak opřít jako člověk opřít znamená zastavit se u něj to není pro něho brzo kdyby se skal ono to je nerozhodný to nelogické tak já to neberu ne on si řekne protože prosťáček je to něco nad mou schopnost vnímání a porozumění já to beru ne že to brali před nutí a i na jich tě že nebyl hloupý no tak takhle jednání tě já si dovedu představit že ježíš kristus měl na mysli právě dětskou duši nebo takový poměr něco nepřekáží tě neboť dítě když já jim vykládám těm malým dětem třebas pohany jak voni to berou jako skutečnost. Ale je zajímavé že rozeznali aspoň ty moji vnoučata asi to není výjimka co je pohádka a co je vyprávění třebas o bohu takže dejme tomu ten můj nejmenší vnouček které říká dědečku až přijdu do plzně budeš mě říkat pohádky ano a veške taky o tom ježíši činů to vadí jinam jak von to to dítě to liší že je to něco nad nad pohádkou je to nadto skutečnost která se mu je vyber tak ještě pohádkově. To že ta se porušoval citové já jsem získal od těch lékařů že mě operovali při vědomí že to je budoucnosti otázka jenom nějaké techniky jako ta tam to to taky věc techniky nějakýho předešlo vtělení nýbrž otázka techniky jakou se navodí rozšířené vědomí a rozpozná ní toho co je správné a jak to jenom navodí tak už záleží jen na disciplíně jednak toho člověka který se tím řídí tak toho vychovatele který bude přidržovat při tom co je správné protože ono totiž je to tam v té oblasti kde které já jsem poznával co je správné asi tak že to není obecně platná pravda ale pro toho člověka je správné něco jiného svést někoho jiného on musí do svého východiska na to hledět a to je dost těžko pochopitelně pro vychovatele. Takže já si myslím že minimálně co se bude se ti bude dělat ale v časná ti si a vychováváni lidí podle nich schopností a kdo bude mít tuhletu schopnost tak sebe kdy sem třeba o těch ostatních a ta slova na vědomí a bude se vychovat nějakou pří řeší cestou než ti ostatní tam se že většina lidí není to o sobě já vám příklad matiky vnoučata a jeden je ne ne přístupné a druhý je přístup něj a já myslím že to není byl na tím že tam ten byl pět z jiného těsta ale to už je starší se sedm a půl roku a to už je něci pozdě že se to může to výchovu začít dřív tě ještě ch předškolním věku brzo jako realizovat než vy ne nesmí se reagovat pomocí příkazu toto smí toto nesmíš ten nebýt hlavním obsahem ani obsahem musíš musí být lidé. Se dovídal o tom co je správné a nesprávné od svých předchůdců ale o svých rodičů od svého okolí je to to konec nebo tak nějak ale to je relativní pravda to je právě to dá patří platí v té společnosti ve které právě ži ale není to pravda všeobecně platná musíš se smířit s tím že to co se převezme od jiného za jednou se za prvé sto převezme s určitými už branami a omezení mi a za druhé málokdy se k tomu jak se přidá když to není osobní iniciativa kdežto na poli klekl vědy v techniky i na poli náboženství musíme starat se o neustálé pokrok. Tam se být poklade výchově pokud pokrok chápání toho ježíše krista a tak dále když ježíš kristus řekl já jsem nepřišel zákon zrušit a ve mně všichni vyčítali že ji čeho ruší nýbrž naplnit tak mile ta dooral novým poznání a toto stupňovitý ti jeho učedníci napřed nevěděli to totéž co věděli potom psaného si tam je vidět postupně bytost toho poznání vyplývající ho z toho osobního pokroku. Jestli je tady na neska takový názor že to je které výroky se nesmí brát doslova protože byli po platné tehdejší době tak bych ještě opravit v tom smyslu je to pravda že všechno podobenství si zase delší doby v tom můžeme vidět po platnost to je pravda ale zdaleka to není v platnost do toho sebere žít jaké byli tedy že po měli a pak to pochopíme ale co jim chybí tělem hlásat těhletěch nucen smyslu nebo symboliky ježíšova života kdyby pochopili život ježíšův na každé jeho kroku ale je to už od města ur tisíce se mečem až po dnešek kdyby ho pochopili tuto symboliku by pochopili tak bych věděli že to co řekl přestože to velice důležité je to pouhý komentář k tomu co žil. A taky to co říkáme má být komentářem k tomu co žijeme musíme jednat on říkal ježíš kdo mě miluje protože se tam vede vyznal v tom co je láska nikdy to jaká opičí záležitost rozplývat to zá ne kdo ctíme přikázání to mě poslouchá ten mě miluje do mě neposlal se podle neřídí to i ten mě nemiluje ať si říká co se ať ho u vychází co chce to není rozhodující rozhodující je to co dělá jak na to jde v jakém duchu zdání života ne to v tom máme odevzdání života spočívá v tom že člověk v bez ohledu na sebe odevzdá všechno o čem ví že může odevzdat. Obětuje svůj život své myšlenky obrátí tam zdá se vlastní myšlenek a obrátit tam tam se chce nebo a bůh chce aby obracel to znamená zdá se činnosti která mámení z jeho vlastní vůle a zase dělat to co chce pán bůh ne a to je způsob odevzdanosti která je závislá na míře poznání jestliže ten člověk je poučen někým jak má správně jednat tak to nesprávně jednání může odevzdat to je část jeho já kterého že dává může o nedat i to své všechno své jako udělali třebas učedníci páně lež své rodiny se vzdali svých rodin ne vnitřně a může se také dát dejme tomu i jakéhokoliv prospěchu duchovního pro sebe neprospěla jiného to nejvyšší k poznání a odevzdání ale to všechno závisí na míře sebe poznání když ten člověk totiž všechno odevzdá bez jakýchkoliv zábran a bez jakýchkoliv omezení přirozeně. Ničem si ničem pro sebe se nic nenechá tak to neznamená že se celý odevzdal on se může odvedete nám do takové míry jak se poznává a jestliže vlivem toho sebeodevzdání se začne lépe poznávat tak v tom okamžiku jak se odevzdal nastupuje nové poznání a z toho také vyplývá v čem se ještě nepoznal jestliže k tomu nepřibere to nově poznal to je v se nepřijme nepříjemné to tam přidat o člověk by se dalo že to stačí všechno o čem věděl odevzdal když to nepřibere tak nemůže zůstat stát nýbrž padá to se mu do produkuje ta úroveň kterou do které dospěl. Ale jestliže při vezme k tomu sebeobětování ještě to co navíc poznává tak zase je schopen dalšího poznání čili ono kdyby to šlo bezprostředně takhle na základě sebe oběti pít poznání ne to zase obětovat a tak to je zase dostane další poznání tak to by byla tak potká cesta že by asi každý pod touto toho poznání padl totiž ztratil by vědomí tohoto světa upad by buď bylo extáze a možná že by se správně dostal že bylo by to přišlé člověk pomalu do kupředu nejenom proto že to jinak neumí ale že to tady přirozené zábran kterého chrání před tak proti to s tím vzestupem na sluníčko si taky musíte z vyříkat a slunce božímu bytosti velice silně kálí k tomu se pomalinku na ni vylízat. Ale při tom když máte to zázraky a pomalinku lese na ně tak nic nedosáhnete my musíte vždycky stoprocentně za to se ve oběti jít a buďte bez starosti prže se a ne všichni značně nevyspělý sebeuvědomění sebepoznání tak nikdy toho moc neobětuju ne a zase se následkem toho dostaví jenom malá vyšší dávka poznání do se něco málo obětujeme ale důležité je abychom všechno co navíc poznáme po abychom všechno považovali za takovou řek bych hřivnu.

Download XML • Download text • Waveform view