EN | ES |

81-08

81-08

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
klášter vede takže jejich zkušenosti se našemu vědeckým styčným člověku ne zdají být směrodatné protože byli získání v prostředí uměle vytvořenými že ano které na ně padalo které je sugestivně k něčemu mělo takže oni si mnoho věcí vsugeroval proč například dejme tomu do vás tého století nebyla žádná stigmata a vod svatýho panečku jak je to naučil svatý františek kdekdo měl stigmat a dodneška je má nato věci říkají tady si něco po svatým svatým františku zase svalovat on tam tyto uklovala nemají třebas pravdu v devadesáti procent nemají právě do jim to vysvětlí do ní to dokáže že. Dokáže to zase jenom do má zkušenosti s těmi stigmaty a kdo ví že nepravá stigmata vsugerovat nemají ty následky jako pravá Že pravá stigmata mají za následek poznání kdežto nepravá stigmata mají za následek jenom zážitek tenhleten obrovský rozdíl propast rozdíl že ano čili opravdu těmi stigmaty u člověka který má pravá stigmata se něco do do člověka vlívám něco do něho nového do něco se nového objevuje kdežto u toho druhého si to jenom řek bych mezí nebo ho on si to potom trpí což je taky druh samolibosti do utrpení nachází velikou zla že ano jako některý křesťanští mystici tak tenhleten způsob přeci jenom je subjektivní ale jestliže by se jednou jak to tady říkám. Dokázalo experiment ně dovést nejlepší každé třídy ne ty nejhorší žáky ti kteří stojí o poznání v tom svém oboru mele nějakýho boha relativnímu vrcholu říkám relativnímu vrcholu na té cestě poznání světského tak u všech by se dokázal také snadný přechod do vyššího stupně rozumíte u všech bez rozdílu ne s jednou výjimkou ale museli se vybrat nejlepší nejlepší protože kdyby někdo jenom maličko. Byl zamilován ještě do něčeho jiného než do svého oboru tak ta část té bytosti ta část zamilovanost ne něčeho jiného by mu vadila ke zvládl němu zvládnutí toho oboru on musí být faktické ne sem oboru jako byl třebas aniž ani anetík jako byli manželé ilony a nedali ani na svůj vlastní život že ano ty mohly něco dokázat a taky voni podával neřestí o tom přechodu na na vyšší stupeň to všichni bez rozdílu všichni jenomže si to že to jsou té takových to je známe šest asi jedince ve dvacátém století a na-na sklonku minulého století to je málo na důkaz objektivní málo jako a říkám kdyby se to výběr udělal a on se v budoucnosti udělá protože budou tady důkazy že by se to mělo udělat budou tady příkazy. Tak se to udělá protože lidé budou chtít né poznávat boha ale budou chtít pokračovat na té úrovni světského poznání dál a vono jim to dá nepude už se dneska a to je naše naděje už se dneska ukazuje že tým pracovník musí rozhodovat o nějaké věci že je jeden jedna hlava to neobsáhne tak to stává tak těžkopádným že voni až se dostanou na ty hranice těžko partií to dá nebudou tu karmou tlačit tak jak si všimnou ty voni jsou ještě odstavil známý jiný způsoby chápání takového komplexně jíco a za jakých okolností který by k tomu dokázali tak si to exercicie to z těch starověkých zkušeností - zkušeností a vytvoří z toho soustavu vědeckou soustavu na to a experimentovat budou na lidech pochopitelné bytí nebudou moct nedokáže to se může jenom na lidech tam se hodně...z toho zblázní protože nebudou mít výběr správný kdy měli správný výběr tak by se nikdo přitom nezvládl ani jeden ne. A to potom způsobí že najednou najdou cestu jak se od toho těžkopádného rozhodování k dalšímu pokud dostanou samovolné mu rozhodování správnému o budoucnosti třebas techniky vědy a všeho ostatního to to bude mít zároveň mravní dopad. Protože lidi kteří na tuto úroveň nebudou schopni například použít techniku na ničení vých lidí že tam na té úrovni kdyby toto dělali tak z ní padnou a ten žák toho pros řekne pane byl se na jestliže vy mě máte k tomu abych já to použil třebas o nějakou energii ničící člověka. Tak já okamžitě ztrácím možnost se tam pohybovat tím způsobem jako se tam pohybuju já tam ztrácím možnost duševního pohybu já jsem tam invertní já se tam nehnu tak mně musíte dovolit a zbaven mě tohoto úkolu a nechte mě v tom působit tak jak já chci jak já mohu to takže vono to potom stane do jiných kolejí a tak dále tak toto předpokládají indové a jiní že ano a proto říkají nebylo správné předčasně bourat víru protože ještě dohrál svoji roli ale vona ji brzo roli do hraje aspoň tam kde ne běžného člověka aspoň u těch píše k lidí kteří budou chtít vést lid vodil jako třeba dejme tomu kterýkoli....starověký boha věří. Že von je věděl on se s ním stýkal tak taky se potom ukáže že ten člověk který vůbec nebyl vychováván k víře poznává věci které se dříve těžkopádně dobývali vírou a tisíckrát se zpracovány padalo a von nepotřebujeme v něho padnou protože na něm nikdy neseděl že například nemohu padnout z prstu víry protože se na něm nikdy neseděl o vyu jsem se nikdy neopíral to ten po této stránce jsem nějakým takovým předvojem ale musím si být vědom toho co s ním a co nesmím indové si by dobře vědomi toho když ji svatá písma tisíce let před naším letopočtem říkala nechať poučený nepoučený nemate. Tak prosím v tomto smyslu bych to chtěl jako uvést na pravou míru a nesmíme si myslet že dělám nějaký tanec sví nýbrž nemám právo zbourat ty činitele kterými běžně můžete být doveden někam víra kterou já jsem nikdy neměl musí ve mně vzbuzovat vaše víra musí mít dodávat úctu protože je to také správná cesta. Jenomže ježíš kristus se k této cestě stavěl zvláštním způsobem on nikdy neučil víru sebou nýbrž ustavičně opíral o důkazy jakmile nějakou chvíle nedělal zázraky tak už mu přestali věřit a proto se praví v evangeliu svatého jana udělal první zázrak uvěřili v něho jeho učedníci oni museli uvěřit že za ním šli a uvěřili znovu když udělal zázrak a znovu uvěřili udělal další zá roce pořád jak je přestane dělat přestali věřit tak labilní je víra musí být pořád doplňovat zkušenostmi novými a já vás vedu k tomu jenom a nemám větší právo než aby vaše víra byla podporováno zkušenosti já vás uvádím k tomu jak stisku šesti opatřit abyste posílily svoji víru. Já tohoto nemám zapotřebí protože víru nemám ne nepotřebuju posilovat já jsem potřebuje jenom vyprazdňovat i od víry i od všeho na od bídy nemusím protože jí nemám né ale od všeho od sebe se musím vyprazdňovat abych mohl tyto věci vysvětlil aby tady jí jasno co mohu a co nemohu ne a čím mohu být lidem pomocí a čím jim zabraňuji nějaký pokrok naopak a tím co bych co jsem tady naznačil a co bych mohl vysvětlit co bych dokázal vysvětlit co je rozumějí do kazatelny budu velice opatrně v budoucnosti vykládat aby si to vzal opravdu aby tomu porozuměli jenom někdo aby tomu všichni neporozuměli aby to nikdy nestalo proti jejich víře to bych byl nerad protože kdybych já zároveň řekl třebas já nebudu mluvit za sebe ale budu mluvit starověkým způsobem abych byl bez viny jo kdybych já řekl pravá pravé tao není tao po němž se dá kráčet tak bych řekl zdánlivě co proti kristu já jsem cesta. A pravá cesta není cesta po které se daly kráčet po kristus nikdy neřekl ale laoce který toto napsal měl pravdu protože ono se sice potom kráčí jak ježíš kristus ukázal a dá se podle ho návodu potom oráče a jedině tím kráčím se nedostane člověk k tomu cíli on musí také při tom svém pochodu umět stát a toto zastavení vědomé na pochodu je stejně užitečné jako ten pochod sám takže těžko bych řekl že bylo užitečnější to že dělali tři roky zázraky než to že ježíše krista zavrhli přestali v něho věřit. A nechali ho samotného jít na kříž ne samotného ani jeden to tam je doprovodu ano o trní nepřál když on si to ani nepřál tím získali ducha svatýho kupodivu naprosto ne hodně protože pozice ničeho se dostávám do další úrovně já musím to co bylo dost považovat za nic a tím sebe považuju za nic a tím se dostane další úroveň já to napřed samosebou musím dokonale tak až je to úplně dokonale relativně dokonale ale pak to musím odvrhnou tím že to považuju za nic pro tu vyšší úroveň je rozumíte neboť na tu na té vyšší úrovni je to nad ně jejím a ne na vrcholu. A já jsem po tím já jsem nad tím co se už překonal a tím je to nic no takže bych chtěl říci mluví o ba dva pravdu laoce i kristus a každý mluví k ne že ten laocem měl na mysli to že toho při všem je a do ničeho nezasahuje a ježíš kristus měl na mysli bůh při všem je a do všeho zasahuje a oba dva měli pravdu jak to ale srovnat lidské hlavě. Protože člověk se uvě co Člověk si uvědomuje, že kdyby tím způsobem jak může zasáhnout do toho dění které ve které my tady žijeme tak by ho celé zvrátil postavil na hlavu kdyby on tady nedomlouval jako tvůrce který zasahuje jiným způsobem než aktivním který na pozadí je to elektrárnou která dodává proud do všeho do všeho bytí že dyby bych chtěl být žárovku a ne elektrárnou ne kdybych chtěl být cestou a ne elektrárnou rozumíte mně. Po které se nedá kráčet o které vůbec nemusím nic vědět že kdyby to řekl to sem tak by rušil svoje stvořené všechno mi zrušil Proto se modlíme v Otčenáši:"neuveď nás v pokušení", protože to, že von tohleto nedělá a že on zároveň je cestou, po které se nedá kráčet, způsobuje, že existuje tenhleten svět. A je to pro nás veliké pokušení, do kterého bychom neměli být uvedeni a měli bychom přesto k Bohu kráčet. To znamená, měli bychom překonat tvůrčí aspekt Boží, a né přitom bojovat proti Bohu. A překonat potom spasitelský aspekt Ježíšův, a ne bojovat proti Ježíši. Abychom se dostali k vedení Duchem svatým, neosobnímu vedení. A tohleto neosobní vedení v Indii je v plenkách. Jenom ti Indové, kteří se vymkli tomu tradičnímu způsobu přístupu, že si sedli k nohám mistrů, když se dostali na tuto úroveň vedení Ducha svatého. To byl například Ramakrišna, Šankaračárja a mnozí jiní, ale bylo jich hrstka, protože ti se nespokojili s tím, že si něco vyseděli u nohou mistrových. Jako chtěl Ježíš Kristus aby si to nevyseděli u jeho nohou, nýbrž šli za tím, za to dál, ne? Aby už byli samorostlí. No a on mě taky před takovou samorostlost Ježíš Kristus postavil. Tam je postavil na jeho- na jejich vlastní nohy a oni věděli, že nemají žádný, že ano? Tak se skryli ze strachu o svoji existenci. To bylo v nejlepším pořádku. No ale říct to takhle, to je slovo do pranice, viďte? Zkrátka, jak jsem včera byl tady jednou paní dotazován na každém mezistupni jest nějaký strážce prahu, jo? Z okultního hlediska řečeno. To je to nic, které hlídá přechod, ano? Přes které se musí něčeho nového zase přejít. Tamto se musí zrušit jakoby to nic nebylo a přejde do něčeho nového. Kdyby byl v těch sedmnácti letech považoval těch sedmnáct let svýho života za něco, za co jsem je považoval předtím, za něco hodnotného, tak jsem se přes tento bod nedostal dál. Tak jsem dneska k vám nemluvil. že jsem to začal považovat vlivem toho osvícení svou vlastní vinou že to že je pán bůh přepadl abych řek mluvili době za nic za obsluhovali život nebylo to tak pravda ale důležité je jsem to do to považoval pro tu chvíli to bylo nutné takhle vidět jako nebyla pravda že to všechno na ni co ježíš kristus jim tam ukazoval když teďka bez mocně plní na kříži že ano ani tam nedokáže ten kříž do táhnout na tu kalvárii o to byla strašná ostuda ne toto byla degradace ono toho bylo zapotřebí já jsem tehdy potřeboval a nulová svůj předešlý život ne a začít nová čistým štítí a tak je to na každým stupni ano. A to je ten strážce prahu na úrovni mystické když jsem tady řekl že ten dotyčný na kterého sestoupil duch svatý měl za sebou všechno co prodělal židovský národ co byl dělal sám ježíš kristus po svém narození a po jordánu a v té době co chodil s tím dotyčném učedníkem ty tři roky tak tím jsem chtěl říci že to nebyl nějaký speciálně vyvolený člověk ta vyvolenost se získává duševním postojem. Čili každý z nás může mít za sebou všechno co má židovský národ co pro a židovský národ co pro dělal ježíš kristus a co na kříž a předtím a po něm všechno může mít za sebou také on jestliže duševně zvolí správný postoj k tomu co ten ježíš kristus nesl my totiž uneseme z toho co ježíš kristus a kdy dos k no tam všichni ostatní přejde jiných návodech prodělali jenom tehdy když sobě překonáme co stojí mezi naší úrovní a tou kterou voni už překonali a to se kupodivu dá provést velice rychle. Řek bych za vteřinu nebo bezčasovém okamžiku já jsem byl ty svědkem toho že jsem se najednou ocitl na jiné úrovni do ze se některá nezasluhoval leda tím že jsem zrušil úroveň dosavadním aniž bych spáchal sebevraždu pochopitelně takže dejme tomu v těch sedmnácti letech jsem zrušil svoji dosavadní život bez zneklidňování té důležité a tím ve mně vznikl prostor pro existenci boží po uvědomování si než jsem se boží a když jsem zrušil svoji hmotnou existenci se vším dohromady i s tím poznáním které jsem mezi tím nabyli s tím se vším jako ti učedníci páně všechno co měli bylo pro ně zrušeno jako by to nebylo. Tak jsem v tom ko tak jsem nedo ocitl na úrovni on které jsem předtím neměl zase tušení že ano že bůh nebyl pro mě jenom stvořitelem nýbrž byl pro mě milující jediným činitelem a tak dále a ten stav trval tehdy pět měsíců ne než se zrušil čili dost dlouho abychom moh experiment využít abych mohl o tom dneska dost odborně mluvit ne protože jsem to dost dlouho zažíval tak se vám chtěl říci abyste si nemysleli že vy nejste mezi vyvoleným jestli kdyby tomu bylo tak že byste potřeboval nějakou zvláštní vyvolenost mnoho povolaných málo vyvolených jak si ká se písmu. Tak by neplatilo to co ježíš kristus řekl třebas ženě po studny samaritánce co udělal z maří magdalénou když se mu tam vrhl pod nohy a tak dále že okamžitě zdvihl někoho kdo chtěl z té úrovni na které byl na úroveň úplně jinou dosavadní život složil nohám vzdal ho ten nemohl se stát něho učedníkem a nemohl se vědomě stýkat tedy s bohem než je do té například pohřbít ještě svého otce tak říkal nechať mrtví podpořen mrtvé a ti ti za mnou ne když to ovšem čerpat tak bylo po učednictví takže volání. Je něco jiného než vyvolenost a vola daných je mnoho to je to povolaných mnoho ale málokdo pozvaných je mnoho ale málokdo vyslyší ten moment jak to ježíš kristus ukázal ne vy to dvanáct učedníků a vy třebas ani ne nebo někdo ještě jedno víc ale nebylo jich mnoho vzhledem k tomu konglomerátu toho národa ne on nazval taky solí země omyl oni byli v té chvíli vyvolený mi a ta vyvolenost končila tam kde končila vůle lidská která byla ochotna poslechnout toho ježíše když jidáš nebyl ochoten poslouchat ho. Tak se stal drátem ano a tohleto vás upozorňuju že žádná vyvolenost není něčím vysezené nýbrž musí se plnit zákonitosti toho stavu vyvolenosti jak jsem tady říkal jak se neplní tak se z toho padá ano říkal věřících si řekne no povolaných málo vyvolených a kdo mně může zaručit že já jsem vyvolený že nejsem jenom povolaní a proto raději abych se dopustil chyb nebudu se nějak analogie a budu dělat jenom to co jako můj stav vyžaduje. A budu na mezi vyvolanými tak to zřejmě nezáleží na mě nýbrž na pánu bohu to ateismu to je předurčenost nějaká o kterém ví svatý pavel tak tady prosím ten člověk se dopouští chyby která je ukázána na podobenství o hřivnách že třem se dali hřivny jednomu jedna jednomu dvě nemu pět ten dostal jenom tu jednu říkal si no já toho mám tak málo že já z toho s tím moc ne nahospodařil a ten hospodář který mi to svěřil je velice přísným kdybych já to nahoru prodělal ten by mě za to sl za kopám raději tři ví a zakopal se ten člověk se podobá tomu kdo zakopal hřivnu se samo sebou nikdy mezi vyvoleným nebude neboť ježíš kristus když totiž ten hospodář přišel nazpátek a vyžadoval účtování tak tohoto to zakopal hřivnu poklad tím způsobem ty který se zakopal hřivnu. A ne další aspoň peněz no mě sum aby voni s ní hospodařili sám neuměl a aby se to to nějaký úrov ne tak ty se dopustil tak velké chyby že budeš uvržen do temnot vnějších kde bude pláč a skřípění zubů on říká do temnot vnějších to znamená staré staneš tím vnějším ne vyvoleným člověkem který v těžkostech si tu žije že jo na tom v tomto temu vnějším nižší ten o té mimo mimo boha mimo vědomí boha vnitřní jest větle nižší je ta a tam bude samo sebou pláč a skřípění zubů tak jako v každém světském životě tam nikdy všechno neklape že ano. Tak von ježíš kristus na to dává zpověď ovšem ta předurčenost ten satan ismus to je těžko vysvětlit zvláště evangelíkům protože oni velice opomíjejí evangelia a velice bazírovat svatém pavlu pro ně výklad ježíšův je konkretizováno listy a po školským svatého pavla jednotlivými cítím říkají si kdyby jsme taky takovou jednou církví ne a rádi bychom byli církví pavlovi já se nedivím to byl ještě skvěle ná církev živil takový svatý jako je svatý pavel a protože voni svatým pavle vykládal ježíše krista a ne ježíšem kristem pavla. Víte tak se dopouští téhleté chyby že jeho termín předurčenosti špatně chápou rozumíte on si nevykládal pavla pavle on si vykládal své věci jak on je chápal bude dřívějšího světce ní jaké mělo u klamali a pomocí ježíše krista a ne pomocí starého zákona snažil se o to totiž někdy mu to sil trošičku ale snažil se o to poctivě takže voni by měli také postupovat tak že by se vrátili k ježíši kristu a pomocí ježíše krista by si měli vykládat svatýho pavla aby přišel aby přišli na správný řek bych termín nebo na správné ohraničeni termínu předurčenosti a jinak musí si zoufal když to třebas po svatého pavla od své řečeno s je to to zdali pak může hrne udělat ze sebe hrnce že. A svatý pavel je úplně pravdu člověk se nikdy nestane bohem nýbrž jenom spolupracovníkem vycházející dílny boží rozumíte to je ten rozdíl oproti indům kteří chtějí splynout bohem než to křesťani ne nemají za cíl podle ježíše krista že to je splynout s bohem nýbrž stát se stále dokonalejší mi spolupracovníky božími mít u něho příbytek ze kterého by vyráží k tomu pomáhání ne té spolupráci bych tak řekl takže to ty pavle měl pravdu jenom se to nesmí odstranit o té hotov učení še krista ne se to oddělit rozumíte ne se to od dělí tak to vypadá jako člověk nic nemůže že ano neboť není hledím není stvořitelem není bohem nesmí se na něj hrát ne. Ale on přitom narážet na ten ta vnější poměry že lidé a von při té situaci předtím byl než se stal učedníkem páně že lidé tedy nabyli nějaké poznání nějakým zasvěcováním který tedy kleslo si mysleli o sobě že jsou bohové ne a tak jako bohové byli uctíváni dejme tomu kde kterému císaři římském se dostala takového zasvěcení jo to voni mu dovolat měl peníze tak byl zasvěcen ne například dejme tomu první císaři hned. To byl co za to je cíl nebyl zasvěcencem ne a vono to na něm nebylo moc vidět lite tomu se se nestal on byl jsem sem takového druhu jako jim byl třebas svatý pavel než se stal učedníkem páně on o tom zasvěcení svém svatý pavel stal že už tehdy před tím nesetkal s ježíšem byl ve třetím nebi zdali v těle nebo mimo ně nemohu že říci velice vznešené zasvěcení velice vznešený stav zažíval a co ono mu to vstoupil do hlavy. A von tam svatý je křesťané nebo je to koncentrovat píle ano tak to dopadlo protože protože se postavil na tu úroveň porodila ho duchovně ne kterou tehdejší světa žal za vrchol vrchol děláno sti duchovním nebyl tomu cho on potom poznal že to vrchol není rozumíte takže von z této pozice nově poznalo člověka mluvil a oni si to musí dovolit oni v taky na toho pavla musí posvětit oni si musí říct že to byl extatik který už mě zasebou spojení s bohem silou ve extatické a ten ještě něčím křesťany ten je zabíjel ne takhle to dopadá. A toho si pavel byl dobře vědom a proto říkal že nic že je nejposlednější učedníků páně že se strašně diví že se k němu bůh sklonil a že ho ježíš kristus vzal mezi učedníky protože von si to nikam nezasluhoval vyvrhl úplně z já mil ov bych tak řekl takže když on propagoval třebas já se musím zmenšovat aby se bůh mohl ze mě narůstat ježíš kristus tak mluvil ze své zkušenosti osobní že totiž byl předtím příliš ještě něčím ano když se stal tím učedníkem páně a z toho musel ze všeho slevit. Kdežto jiným pochodem se dá daleko snáze od sebe odstoupit než mohl svatý pavel který už my za sebou velikou duchovní minulost tomu bylo zatěžko od sebe odstupovat to sem musel jenom umenšovat pořád kdežto dejme tomu u takového svatého jana nebylo třeba vůbec tohoto duševního pochodu rozumíte jako svatý a pavla svatý jan se nepotřeboval nějak umenšovat ten od začátku ježíše krista miloval způsobem jakým ho nemiloval žádný z učedníků ježíš kristus to dobře věděl tak ho nechával po blíž sama sebe. A když potom nastala předtím než na sta smrti ježíše krista nebo na nic tak bylo tak voni s už věděli učedníci páně že všichni se jdou násilnou smrtí z tohoto života to už mi o tom vědění jedině svatý jan žení kori tak se ptali je k tomu vni přijdou ne a on říkal vyhýbal na to vám nedám odpověď protože a teďka to doplňuju to co tam není napsáno že na to mám může oproti jenom duch svatý a ne já jako spasitel. A ten mám odpoví všecko co dosud nevíte a ten jim odpověděl tímto způsobem jestliže vy ste si se všichni rozprchli okamžiku kdy já jsem měl na kříži ze strachu o své živobytí aby vás nepřečetl ke mně a taky vás nepohřbil křižovali tak dále tak svatý jan ne ten už ztratil sama sebe dávno tím že mě miloval a nemiloval sebe ztratil dávno sám sebe takže když přišel pod kříž tak už tam nepřišel jan nýbrž to jsem přišel já já my. To jsem byl já podobě svatého jana který přišel pod kříž a ten neměl co ztratit ten nemohl být ukřižován ten se přibližuje optimálně způsobem ke kříži a já jsem vám já vám dám důkaz o tom že jsem to byl já neboť co se mu to řekl hledat ka tvá čili to byla matka ježíšova čili jan byl ježíšem upozorňuju na na to on překonal tetu fázi toho boje těžkého láskou cesta lásky kterou předtím svatý pavel nezná kterou ho naučil teprve ježíš kristus. Touto cestou lásky se ubíral svatý a od začátku než to svatý pavel teprve potom toho ježíš kristus popadl bych tak řekl tam nepřeje na mákem ne tak v tom je ten rozdíl a oni by si neměli v neměli by se všímat jenom svatýho pavla nýbrž všech učedníků a celého života ježíše krista u mě to vysvětlit to přišli na správný rozsah toho termínu předurčenosti ano proč byl potom předurčen k tomu aby nezemřel násilnou smrtí protože už nebyl že už nebyl svůj co mohlo u něho jeho užít když už on nebyl von byl spasený ježíšem jakmile zemřít násilnou smrtí vůbec nemohl No to je ve se ramakrišna říkal já to zopakuju že jste říkal vy když se jde nemohou nechtějí nebo nemohou se ti že k tomu bohu a mysli to přejeme my to pojídáním přejeme co s tím má máme dělat víme že se to třebas jinak dobří lidé ne říkal nejlépe je hodit jednou zámku ne když tam se bojí vlezt sami když dva dělají totéž není to totéž vy zaprvé nevíte kde teče posvátný dak takže tam někoho nemůžete hodit a nejste na vlaku který má tu schopnost tam někoho hodit té hodit někoho do toho proudu to je záležitost velice nechci říct obtížná ale riskantní protože byl takový jeden člověk nějaký lékař jak dobře víte který chodil za ramakrišnou a opravoval je který zasvěcen on říkal ho to drahý kriste máš tak strašně že to se cení nepřežije to se člověk nesmí tolikrát aby mohl být zasvěcen. A von říkal já chci být a to nemůže ve tyto ne náš dobře matka kali by se mně udál být tebe a a ty máš tu moc jiné si zase tělo tamtoho se vodil tamto se stěl a mě ne buď tak dobrý a se tě tak on na ně se s ním soustřeďoval přenesl svoji moc soustřeďovací na něho a skutek sání začal vnitřně umírat ale tak těžce vnitřně umírat že měl strach že umře a byl by asi fyzicky umřel a tak ho prosil ramakrišna aby přestal že se vzdává tohoto poznání jenom aby ho pustil že chce být živ to mou potom říkal vidíš a si živ zase je se nepodařilo tebe do gándhí ne že ty tam prostě nechceš když se bojí o sebe jeden mí klovat v tom hand. A ježíš kristus měl se svými učedníky nějaký záměr proč ho mohl mít to nebyla žádná předurčenost nýbrž to byl záměr boží kdo se dal těch učedníků a já bych tedy ji dal se nedal přivézt ho tam na takovou úroveň kterou musí napřed spasitel připravit totiž. To je úroveň daleko vyšší než takových těch jiných zasvěcenců kteří před jeho žáky existovaly třebas například gamaliela který zasvěcovali svatého pavla teď ještě šavel tak to byl v době ježíše krista velký zasvěcenec všeobecně uznávaný a tenhleten člověk neměl připraveno před sebou to co tihleti žáci ježíšovi a proto ježíš mohl říct si protože jsem ne nebylo bližní koho kdo by se osobně o to postaral aby se to tam připravilo. Totiž je tady jedna důležitá věc já vám napřed přečtu než vám to vysvětlím je vám že svatý jan ježíš ať se vaše srdce nech je věřte v boha věřte i ve mně kdo mě mého otce je mnoho příbytků kdyby nebylo řekl bych vám to odcházím vám připravit místo a když odejdu a připravím vám jisto zase přijdu a vezmu si vás k sobě abyste i vy byli tam kde jsem já cestu kam já jdu znáte čili ježíš kristus ukázal cestu kam den už byl cestou tu cestu znali ale nebyli v tom místě kam je z těl přivést takovéto výroky velice odvážné symbolické samozřejmě církev svatá vzala doslova a považovala právě pro tyto výroky tohoto druhu nebe za místo. Jenomže ujišťuji vás že tím žádné místo nemyslel a že to ale nemohl jinak vysvětlit než místem a příbytkem to se za chvilinku dovíte protože mluvil k lidem kteří žili v místě a v nějakém příbytku tak jejich terminologií a jejich představou je přiblížil k tomu co se mělo stát do té míry jak se vůbec dalo upozorňuju vás že bychom my dneska anebo ježíš kristus na našem místě nemusel tímto způsobem vykládat věci nemusel mohl by ale nemusel protože už dneska je člověk schopen myslet jinak než tak krutě hmotně. Tak přízemní jako o příbytku o místu a podobně je schopen pochopit že jde o stav tehdy k tomu měl lidé velice daleko a nemohli to pochopit proto například dejme tomu když jeho učedníci za ním šli a ještě poslali taky své matky aby se to dověděli tak chtěli věc kde budou na jaké místě budou sedět v tom ano svý božím jak se tam budou mít ale se to bude dost okázalé místo a tak podobně a ty matky dokonce mezi sebou sou sou pili že sem si jimi syny o nějaké lepší místo království boží že ano. Tak tohleto všechno přesvědčilo církev že šlo o místo to je neblahé před přesvědčení protože oni totiž nevzdali evangelium ježíše krista jako symbolické říkání symbolické vysvětlení faktu já nevím proč tak nedůsledně jednali protože museli některé věci když se mluvilo o podobenstvích symbolicky vzít museli ano. Najednou jeho podobenství brali symbolicky a jeho život symbolicky nebrali měli to všechno povýšit na jednu jedinou platformu ano a to neudělali život ježíšův brali doslova protože symbolismu jeho života se nevyznal voni se trošičku malinko vyznal v symbolismu jeho smrti na kříži a ta smrt na kříži byla symbolem spasitelské ho úkolu ježíše krista tak že skrze tu krev pro lito a smrt na kříži spasil jak říká do dneška církev svět. Jenomže to nejsou sice na omylu ale nikdo není spasen do se k tomu spasiteli nepřidá nedá se totiž nikdy vykládat kristus jedním výrokem nebo jedním a k té jedním činem nýbrž ježíš kristus se správně ná vykládat jenom vším co udělal a vším co řekl nesmí se oddělit to co řekl od toho co udělal je nám la jednota činů a slov ale bys to oddělil od toho co řekl a když to dohromady nehraje tak někde je náš výklad chybný. Že například dejme tomu se neshoduje pasuje e se říkáme špatně česky k sobě jeho číny jeho slovem tak buď i špatně vysvětlujeme jeho čím anebo si špatně vysvětlujeme jeho slovo ale nikde není chyba u ježíše krista nýbrž je chyba ve vykladači a tak tak by byla také chyba kdybychom si vložili tohleto jakože připravil místo. Protože on na jiném místě říkal království božím že v žádném místě není že není z tohoto světa ale že v žádné místě není kdyby kdokoliv ho ukázal tam nebo na nebi nebo na zemi nebo já nevím kdekoliv jinde takže ho tam nikdo nenajde do království boží to království je tady říkal před vámi stojí to království to jsem já to je to království boží a k tomu čili jít ke kristu následovat krista následovat ježíše krista to bylo hledání království božího čili jaké pak místo to jsou měli v ve tří do hrudi nebo to prostě z ní vůbec ne chtěl ne který mě je to myslel úplně jinak oni opomenul ho vzít celého a proto podlehli tomu konkrétnímu názvu že přišel připravit níž to co to znamená. On totiž napřed je přešel umřel na kříži oni nic takového ještě nezažili a umřel na kříži jenom proto aby jim připravil místo a už teďka tím místem budu manipulovat jako když to není místo a já chápu že už víte že to místo není aby jim připravil stav do kterého on vstupuje čili on vstupuje do stavu z toho přechodného pobytu na tomto světě ve kterém voni ještě nebyli ale kde mají připraveno také místo v tomto stavu. Neboť u boha je mnoho příbytků to znamená nebojte se že bude vaše individualita smazána já jsem nepřišel proto abyste s bohem splynuli nýbrž jak vidíte z mého počínání že se vás od začátku vedl k tomu abyste se mnou spolupracovali na spasitelském úkolu aby se také křísili mrtvé abyste uzdravovali abyste odpouštěli dycky abyste křtili ke všemu je od začátku měl k tomu co sám dělal. Čili vidíte že vás vedu někam jinam než k nějakému odpočinku než nějakému splynutí nebo nějaké rozplynutí vás vedou k vyšším míře spolupráce než jaké jste schopni mění totiž my aniž to víme spolupracujeme aspoň s tou funkcí boží kterou nazýváme tvůrce musíme protože sami rozvíjíme svůj život a to je určitým způsobem tvůrčí život vůči spolupráce s tvoř stvořením božím které pořád probíhá. A tedy tím se liší tahleta nauka od nauky indické nauky většiny indických mistrů musíte si uvědomovat jednu věc že nauka indická je nauka starověká která přežila té poslední přežívá jich starověkých nauk všechny ostatní už dávno byly zapomenutí nebo když nebyly zapomenout tak už se ne praktikuji dejme tomu kde jsou a zničí zasvěcenci kde jsou egypt zasvěcenci kde jsou jejich mysterií domine a my jsme například navštívili takových dům mysterií. Kde v itálii který se zachoval a kam nebyl normálně přístup ale dneska protože je to součást pompejí tak se do toho domu dá vstoupit a je tam na obrazech znázorněno jak ten člověk byl zasvěcován od začátku až do konce tak tímto způsobem ježíš kristus nezasvěcení to způsobem zasvěcují ještě indové to znamená oni si vybíral z mnoha lidí kteří přicházejí a touží po zasvěcení to už jí po spojení s bohem vybírej jenom ty každý mi myst si vybíral jenom ty kteří jsou jemu podobní aby je vůbec mohl vést a potom do takové míry si vybírá jak na to stačí protože on nestačí na všechny lidi nýbrž je na určitý malinký počet každý mistr ano kdežto ježíš kristus ukazoval poprvně kolektivní cestu to znamená jak celý svět může býti spasen. Základ toho musíme vidět už ve starém zákoně kdy celý národ se snažil o to aby se u nich zrodil nes si dáš poprvně v historii lidstva to indové nikdy nezažili celý národ se snažil o to aby ze sebe zrodil mesiáše než to v indii se spasitel nebo avatar jak tomu říkají boží vtělení boží lidsky zrodilo jenom tehdy aby napravilo to co se tam špatného dělo když upadla mravností říká se bhagavagítě přicházím já abych věci napravil říká o sobě krišna ne. Teď poprvně nepřišel ježíš kristus jako avatar jako vtělení boží proto aby napravil události nýbrž aby naplnil starý zákon znamená aby ho povýšil na vyšší úroveň aby lidi se dostali dál aby li se stali tam kam von v ukázkou svého života pokud bude následování v tom a svou komentářem k tomu pokud ho budou následovat dostal lidi tam kam on jde o ukázal že jde k duchu na mu říkal utěšiteli nebo posvětit li se přikládá praktik to znamená pomocníků nebo tak nějak ne to znamená kde. K tomu spojuje se s funkcí boha který pomáhá lidem k poznání je to zakončení té dlouhé cesty které kterou lidstvo prodělal od pádu v ráji neboť tam tuleten budeme vykládat že to legendárně vysvětleno ale dál to to se ty konkrétněji tam je řečeno že sáhli po sto poznání kterými nikam ne a proto se dostali na úroveň na které jsme my a teď ježíš kristus zase. Vytahuje člověka z této úrovni nazpátek k tomu poznání ovšem ne člověka proviní víc mu se jako provinili nebo nýbrž tahleta člověka který už je toho práv který už se toho hoden toho aby poznával ano proto o nim na každém kroku říká ba je dávno abyste věděli a tam ty mají už slyšen a neslyší že mají voči a nevidí a tak dále vy jste solí země a podobně. Takže on tady říká naje na na dějou věc nebude z vás žádná metafyzická kaše po smrti vy kteří za mnou jdete nýbrž budete mít svůj příbytek to znamená budete se mnou spolupracovat v né mém domě to znamená na jeho úrovni je a sem si v že to úroveň vědomí úroveň pozná na jeho úrovni budete blít a odtamtud budete spolupracovat z toho příbytku ta budete mít záštitu ustavičnou mě ne ten mi ina jako záštitu a odtamtud budete moc spolupracovat tak to je vysvětlení zhruba této části evangelia svatého jana a. Kdo věří ve mně i ten bude konat skutky které já konám ba ještě větší bude konat protože já odcházím k otci no tak to je velice duchaplně opravdu odborně řečeno takže se nedivím že si tady ten kdo mě tu ten dotaz dává počkal do věří ve mně ještě větší bude konat věci nebo skutky než já konám protože já odcházím k otci on totiž říká tím svým životem ne tímto výrokem že zase k tomu duchu svatému kterého seslal potom apoštolům přicházel přes otce to znamená přes jinou funkci než ducha svatého že se nedá vejít do té funkce do toho stavu kde člověk podíl se na činnosti ducha svatého vejít jinak než řek bych by to řekl lidově přes příbytek otcův takže on když se v době těsně po smrti zjevil poprvně nějaké ženě na zahradě jaké zahradnici nebo tak já nedo tam byl tak říkal nedo týkají se mně protože já teprve odcházím k obci já jsem na cestě k otci co by se bylo stalo kdyby se ho byla dotkla to si dovedu představit byla by tím okovy na ale on tady říká znovu. A ještě větší budete konat skutky než já protože já jsem za tím šel k otci a teprve s otcem půdu k duchu svatému to znamená bůh nakonec té nejvyšší fázi musí jednat ve všech funkcích ve všech třech funkcí nesmí jenom funkci stvořitele jinak by převáděl pořád věci na tento svět pořád se ta jenom vyvíjelo a odcházel by to vlastně od boha všechno rozvíjelo byste směrem od něho pryč nýbrž on musí zároveň být spasitelem všechno co ze sebe vyvinul musí sobě táhnout. A to by také ještě nestačilo on musí bůh zastávat jinou funkci ještě že musí do toho vnukat světlo poznání aby lidé nebyly slepý nýbrž aby vědomě mohli s bohem spolupracovat že nevědomě s bohem spolupracujeme všichni totiž ať jsme nevěrci a nebo věřící všichni spolupracujeme není to jinak možné ten kdo nadává na pána boha nevěří spolupracuje stejně dobře účinně jako ten kdo si myslí že v něho věří a jemu se modlí protože bohu nelze odporovat to je jediný náš úděl jediná naše karma na které se nedá nic nic že když náš pán bůh dotahl vývojově až do toho stádia lidství tak je to stádium vývojové které nás předurčuje ke spojení s bohem tak naším údělem je jak říká svatý jan všechna údolí budou vyrovnáno všechny party budou srovnán ne to znamená všechno je připraveno ke spojení s bohem. Ale nemůžete to stát dříve dokud lidstvo ze sebe nezrodí krista do té doby bude v těžkostech ku porodu pracovat tolik svatý jan na jiném místě to cituju ve zjevení svatého jana ano proč tedy budou dělat větší skutky než on to si tady podškrtl teď jsem se konečně dostal až k tomuto této odpovědi protože dokud on šel k otci a dokud od otce bral moc k tomu co dělal tak to byla moc tvůrčí rozumíte to byla moc poznamenáno tou hlavní funkcí boží třebas když von. Křísil mrtvé to byl tvůrčí akt když on třebas léčil těžce nemocné tvůrčí akt něco jiného bylo když odpouštěl hřích to už nebyl tvůrčí a to byl a spasitelský že ano a něco jim ale co nedělal to vůbec nedělal to jest co potom dělali jeho učedníci že měli moc skrze své lidství způsobit sestoupením ducha svatého na třebas na celé zástupy a ty potom křtili. To znamená oni se dostali do stádia kdy dělali větší skutky než je ježíš pokud mezi nimi žil že toto se ani jednou nestalo za jeho života všechny možné zázraky to zase jmenovány ale na zástupy tam nikdy duch svatý ne sestupuje a voni hromadně nekřtil šlo ni individuálně křtí jenom že toho kdo je přijal a toho kdo je nepřijal předtím od toho odcházejí že jo. Kdežto tady poprvně oni dělají větší skutky než ježíš kristus protože ježíš kristus říkal to že jsem někoho léčil nebo kří se mi to bylo méně ří se mu odpustil hříchy rozumíte a oni tím že pokřtili toho člověka tak oni mu odpouštěli hříchy rozumíte to je místo oni nepovídal oni rovno jim odpouštěli hříchy neboť viděli že duch s tím souhlasím aby se mi odpustili hřích aby byli osvobozeni od sama sebe on je pro tu chvíli aspoň osvobozovali od nich samých a tím jim uvolňovaly cestu až k bohu až ke spojení s bohem. To byla opravdu vznešená akce tehdejší křest a vůbec je to ničem nepodobá dnešnímu způsobu čistě zmaterializovaný mu čistě zmechanizovaného a tak řek bych instituci ona litoval mu ano tedy takhle si to ježíš kristus nepředstavoval když mluvil o tom že se každý má zrodit z vody a z ducha zaručeně nějaké pokřtění jenom vodou to nebylo to co dělali apoštolové ano oni sice používali vody oni používali sebe jako prostředníka oni to že byli nositeli toho ducha mohli přenést toho ducha aspoň části určité jak to lidi unesli na ty lidi které křtili oni také používali vody to je najednou místě psáno vše křtili protože tam bylo hodně vody ne čili z toho zase vyvozuji některé církve se musí lidi ponořovat celý do vody ne ten zbytek to je to zbytečný balastru tato nepochopili podstatu věci. No ale chtěl jsem vás upozornit že ježíš kristus sám dával na na vědomí že odpouštět hříchy je víc než křísit se ba z mrtvých ano a když voni odpouštěli hříchy rozvazovat a svazovalo na zemi i na nebi tak činil víc než co činil on protože on většinou většinou od něho lidi nechtěli nic jiného než aby byli uzdraveni hrstka lidí si přála a to byli jeho učedníci ska lidí na svoje mě si přála spásu a ostatní si přáli být uzdraveni a jakmile by uzdravili tak od něho odcházeli a vůbec se o ně už dál starali kde se malomocných a jeden se vrátil aspoň poděkovat ne tak to dopadalo. A naopak když někdo si přál jenom být uzdraven tak nemohl být spasen přitom že tu sílu boží odvedl svou vůlí k tomu svému uzdravení a nepřevedl do oblasti kde to způsobovalo poznání kdežto učedníci páně byli vychováváni tím co se tam stalo k tomu aby to nepřevedl na tělesnou schránkou oni brž aby to převáděl na spásu a proto mohli přijmout ducha svatého a dělat potom z toho větší skutky ano stačí von eště jednou budu opakovat jo promiňte mi za tím co on po celé cestě ukazoval jak jak jde od si. Oni potom když už jednou získali ducha svatého neukazovali cestu k duchu svatému on sám o sobě řekl že je nevede k sobě nýbrž k otci že a že je ale předává duchu svatému to znamená skrze tu funkci která byla vyšší než tvůrčí a vyšší než spasitelská neboť řekl není za mnou nemůžete eště přijíti až vám sestupovat ducha svatého tak ježíš kristus jednou řekl pomněte že dokud nebudete jako jedno z maličkých těchto nevede se dotalo tví nebeského nechte maličký přijdi ke mně neboť oni jejich e království nebeské ne a tak dále že to tam dál rozvedl toto jsem sice mockrát vysvětloval ale já doufám že to zase vysvětlím nějak jinak a že to bude soulad si s tím co jsem předtím už napsal nebo řekl. Je totiž jedno jisté že dítě ještě nemá tak rozvinuté svoje jáství jako dospělý člověk že totiž dítětem můžete ještě cloumat vono důvěřuje třebas kde by dospělý člověk nedůvěřoval říká mo ještě hloupé ne eště nemá to já tak stroze ukutá jako dospělý člověk který se už ztotožnil se svým tělem to považuji to považuje za sebe. A taky za svoje já to považuje to všechno nebudu vyvracet je to omyl za omylem no ale to nevadí ale s takovým člověkem se nedá hnout nebo těžce se dá hýbat směrem ke království božímu to že on se drží křivě nějakého ztotožnění které není faktem které je lživé ten je klamné kdyby se necítil být tělem nýbrž kdyby tělo považoval za prostředek k tomu dobytí království nebeského takový by s ním byla snazší řeč a teď se podíváme na dítě když se dítě narodí na tento svět tak ještě má to já. Tak řek bych slabě při vtělené k tělu že ono se jenom hlásí o život o potřeby životní křičí když má hlad nebo žízeň když je nespokojen se se dá slova takového ne malé dítě ale nemá žádné další požadavky vyšší nechce aby byl aby byl jiným způsobem středem tohoto světa nýbrž jenom aby se udržel té pude bez zákony který ho nutí k tomu všemu co tam dělá a neschopnost se jinak vyjádřit tak ten pud sebezáchovy vyjadřuje řikam třebas to je dorozumívají prostředek von si brzo zjistí že ten kří přivolá třebas ten nápoj a nebo to ostatní co chce mít. Ale postupně se ten člo člověk rozvine v takové já které se cítí pánem sama sebe pánem svého těla a tak asi ve třech letech už je tento a hotov tento a spojení hmoty jáčkem které je fakticky nikoliv hmotné podstaty. A má to ten následek že to dítě v takových třech letech je k nevydržení protože zkouší kolik jako to já může si dovolit a to zkouší až do úplné dospělosti že totiž dospělý člověk už ví co může nebo co nemůže dostat před sen je to jiná věc a myslí si že na to má právo a že to je to jediné co mu na tomto světě k ne z čeho je živ a když to nemá umírá. K tomuto pojetí dítě malé ještě nepřišlo malé dítě je podobno někomu do ještě já nemá takhle stroze spojeno s tělem mě o tom přesvědčil například lékaři v tom raném věku že když mě zbavili pocitu tělesnosti tak z toho já usuzuju že u malého dítěte je možno toho ducha osvobodit snáze než u dospělého člověka bych to řekl ještě jiným způsobem méně ses rozum ten ale hlubším když si tomu nebudete rozumět tak já to potom ještě jednou vysvětlím já se pokusím na vyšší úrovni o té světit když člověk vstupuje na tento svět. Tak si sebou přináší dispozice nikdo není ne popsaná tabule ne proto se znás všichni by vinou nějakým rozvinout se jakým jiným způsobem a tenhleten člověk když přijde na svět teprve začne uplatňovat v těle ty vrozené vlastnosti nebo ty připravené dispozice některé se mu podaří uskutečnit jiné se mu nepodaří uskutečnit a podle toho vznikne jeho individualita která je hotova tak v době dospělosti a někdo nedospěje ani do smrti nejdelší je dítěte ještě do takže tam je samo hloubka že i takový starý člověk někdy je dítětem a že ten má být království nebeském že že očích jiných lidí blázna třebas. Takže ježíš kristus ukazuje na dítě jako na někoho kdo ještě vlastnosti nebo schopnosti nebo dispozice nepoužil pro tento svět ne eště nevyužil hlavně třebas pohlavním životě a to bych spojení světem netuší a proto je ještě daleko svobodnější než člověk dospělý který už tohoto všeho využil a spojil se nejenom půdy ale ve kterým svým chtěním s tímto světem. A proto on ukazuje na dítě jako na někoho kdo ještě daleko svobodnější ale do se může když je v takovémto stavu dostat do království nebeského ale upozorňuju vás na jednu maličkost že on tam říká dokud nebudete jak jako jedno z maličkých těchto nevěnoval sví nebeské on neříká dokud nebudete dítětem a říká dokud nebudete jako dítě to to znamená nebudete v takovém stavu snadné odpoutanosti jako je dítě zkuste si například jsem to zkusil na svých dětech třeba že moje dna celá asi tak v jednom a půl roku se dostal do nemocnice a za dobu asi deseti dnů na nás úplně zapomněl nebo když třeba se ocitl za babičky a potom babička se s ní vracela třebas jiného města k nám ona se měla jenom babičce a na nás už zapomněla z toho je vidět že to dítě není tak spoután s někým jako my dospělí lidé my takhle chodem že ano my jsme poutáni s takovým učím způsobem. Méně zruši temný způsobem a tak on měl na mysli být jako dítě které snadno odejde od všeho co od všeho dospělý člověk by se nemohl vzdálit ani na chvíli dospělý člověk má rozum jak se říká jakpak bych já mohl tohoto zanechat tento rozum vadí na této cestě protože nechce se od něho si se primitivní aby odešel od své rodiny a všeho možného ale chce se aby se snadno odpoutávat aby mohl pojmout vyšší smysl života aby za ním mohl jít aby v tom nepřekážely takzvané starosti protože dokud člověk řeší jednu starost za druhou tak. Pak sceluje svoji vůli voni rozparcelovává do malinkých kousky von nikdy při ničem není celý on ví až udělám toto budu muset dělat tamto a tak dále kdežto dobývání království boží se děje za úplně jiných předpokladům tam buď celý dům anebo tam vůbec ne dojdu dítě je schopno celé za někým jít že ano co což by lidé považovali za nerozumné u dospělého člověka dítě se chopí matky a má dojem že je bez čí je to nesmyslné počínání hlediska dospělých lidí že to může to dítě při lasky když se drží matky ne ale ono to mu věří. Ono je takový důvěry ho důvěry plné že ano je a proto být jako dítě být takhle důvěře držet se toho ideálu duchovního na který ježíš kristus ukázal je spasitel né stačí to všechen ve všech svoje mění chudým a následuj mě ne stačí nebo ještě dál to jde nestane současný dobře tak tady ježíš kristus dobře ví že člověka nelze i při nejlepší vůli z obou dvou stran přivést ke stavu kde by všechno co má rozdal uda následoval ježíše krista to by nikdo nedokázal. Jak to že to dokázali ti apoštolové ti učedníci páně protože sami by to byli nedokázali ale byli uchopení tou mocí boží tím příkladem ježíšovým bože viděli jeho zázraky měli jeho veliko slyšeli jeho hlas ve kterém byla síla uskutečnění a to nebyl po to nebyla pouhá řeč tak proto za ním šli nejlépe by se dalo vykládat s tím případem jak získal třebas svatého matouše svatý matouš nebyl celník a žil prostopášnice o ježíši a chtěl ho pokoušet chtěl mu ukázat že s ním nic nepodíval ho pozval do společnosti svých hýřil nevěřte k a hlas tomu ne a když tam byl ji v takovém rozpoložení nádherné. Tak si tam přivedl ježíše a říkal mu vidíš ty jsi přišel k nemocným my jsme z toho hlediska nemocní tak pro ty si přišel tak tady nás máš buď tak dobrý a převeď nás zdravá z toho co my tady děláme máš volnou svobodnou ruku všichni se tomu máli pochopitelně připlula zdraví v podnapilí stavu a do více tam ještě všechno přitom dělali toho prostě si dovedeme představit objímal se tam a tak dále no a ježíš kristus říkal dobře ale budete mně muset nějakou chvíli slyšet on že by matou řekl ticho mistr chce promluvit mrtvi. A on řekl podobné s království boží otci který pro pustil syna dal mu jeho podíl neboť si si to přál a ten si odešel do světa všechno promarnil vyklá zkrátka podobenství o marnotratném synu vykládal ho směrem k tomu matoušovi to znamená vložil do toho tu míru uskutečnění která v tom byla neboť on věděl že si jde pro člověka marnotratného a on ho provedl tou marnotratní on ho von von mu ukázal tu marnotratný plné svět jaký nikdy předtím neviděl takže on se o třásl hrnu sem kterým se předtím nikdy neopsal nemu to dělalo dobře ne. A teď po vyvedl zase s tím marnotratným synem na cestu do otcova domu rozumíte a nechal ho tam přijít slavil tamním tu oslavy dal mu ten prsten všechno takhle cítil to na sobě že toto je možnostech lidských cítil matou ještě ne svatý a ježíš řekl nemám dál co bych k tomu to řekl více práva ste mně nedali odcházím a odešel matou se popadl za hlavu chytl ho na ulici a říkal mu mistře s mým být svým žákem neboť já jsem pochopil že to je pravý smysl života neboť on mu jenom nepromluvil to slyšet nýbrž on jeho duší vedl on mu to ukázal co je to být narozený sem odejít si s nějakým majetkem od boha jo a přijít zase nazpátek bez toho majetku. Takže rozdat všechen majetek chudým to nemusí být tak primitivně pojato jako že všechno popadnu co mám vy si pán to někde na ulici a chudí vezměte si to nebo du za nimi a všechno ji rozdáme protože zase si musíme říct ježíše celého že on nedovoloval svým učedníkům aby všechno rozdali že on měl jidáše který se stal o pokladu a ten jde že tak dobře a tak svědomitě že dycky měli na stravou na všechno co potřebovali to byl svědomí tý člověk. Takže oni nebyli nikdy bez peněz a nikdy nebyli bez prostředků který by byli uhájili svůj život tak že po to stalo jidáš velice poctivě ježíšo tím pověřil o ekonomickou stránkou kdy dáš je předobrazem ekonomika středu by ho tady přednášíme je to báječný tedy náš svatý který opravdu který si úplný nejste řekne ekonomika že ano to nevadí ale máme jidáše svatýho no to se na dělat tak to víte každý má někoho jiného my se tam je takovéhle ho ale když tam zacheus malý postavou ale velice bohatý svými statky když se ježíš kristus kolem vystoupil na strom aby ho mohl vidět že ho chtěl patřit byl zvědav a viděl ho taky ježíš kristus zaměřil zrovna k tomu stromu přišel pod ni a řekl za he slez neska duch tobě večeřet. A když ho mocně ho ctil ve měl na to opakovali ho tam ze všech stran jeho učedníky to nebylo snadné že by takovou kartičky panečku a voni s ničím si jako nedělali újmu víte to nebyli asketové on asketismus nebude to je omyl křesťanství tak když to dojeli tak zacheus říkal mistře všechno co tady je je tvoje všechno rozdej chudým a já už nic nechci taky prosím ježíš krista nedělal nic jiného nic neříká než tam jed a pil ale ono přeci z něho tiše a taková sláva i při obyčejným příbytku že my začnu s tím byl úplně jat a chtěl všechno rozdat. Se s né za ve já to doplňující mi slovy prosím vás toto tam teďka bude řečeno tam není napsáno ano ne zachei si už vnitřně všechno rozdal o to mi tu nejde abys všechno rozdal mně jde o toho ducha aby tě nic na tom světě nepatřilo ty tu máš přeci čeleď má váš tu rodinu to by bylo nehezké kdyby si je o žebra čil klidně si půlku nech půlku synem a to bylo veliké bohatství a půlku dáme na ty dobročinné účely jak si učili a zacheus dále zůstal boháčem a nevadilo mi neda. No a ustanovil že jeho srdce přitom nebylo a jak jinde ježíš kristus ukazuje čili rozdat mění chudým není vždycky možno chápat jako faktické odevzdání té málo té málo odevzdat takhle rozdat to že by toho člověk taky mohl litovat a jeho lítost by způsobila že on by byl vlastně bohatý totiž rostla všechno co mám chudým není neznamená jenom hmotný majetek peníze nebo statky nýbrž to znamená nepřivlastňovat se nic z toho co mám k dispozici a tu na na pomoc přichází podobenství o hřivnách jednat jako ti. Ho z toho ti řekněme ti lidé kteří dostali od hospodáře který odcházel nějaké hřivny to znamená my bychom se měli považovat za chudé v tom smyslu že nic z toho co máme k dispozici není naše této pravé odevzdání dyť všechno máme od boha a nic není naše když fakticky nic není naše nýbrž tím hospodaříme jako s propůjčeným poženu hřivnou od boha tak jsme nejsme bohatí ale když máme třebas rozum lepší než jiný člověk tak se bohatí že neprojdeme do království božího blaho slavným tebe otče že si to věci nezjevil moudrým tohoto světa. Ty byli bohatí si lidé ty neprošlapané nebeský protože bohatí svou moudrostí rozumíte když si něco zakládá někdo na své moudrosti tak je bohatší než když má milióny a neprojde on musí vědět že všechno má od boha propůjčeno já jsem znal duševní velikán jeden z nich byl napřed u nás ve škole skvělý profesor gotvaldově ne a když potom byl před smrtí tak ztratil schopnost řeči byl po tvé ten šlakem že a když jsem člověk k němu do nemocnici ještě s ním člověkem kterého on dobře neznal tak mě jenom ukázal abych ho představili že nebyl schopen říct já jsem jenom tak a tak a abych o něm řekl co o něm vím a já jsem mu říkal to byl nejlepší profesor na stav. A víc jsem neřekl skvěle ovládal svou věc ale nejenom tou umělecky ale podat a jeho žáci na něho nikdy nezapomenu taky že ne nedovoluje ani my který jsme s ním čili protože by jsme všichni horší než on ale on ve stáří nebyl bohatý on byl chudý protože on se s tím smířil že už toho nikdy nebude potřebovat on mě to napsala přát mohla a říkal já už to nemám to mně bylo půjčené děkuji ti za to že se to těmi dem takhle vysvětlil každý vy si měl uvědomovat že to má všechno propůjčeno na čas a že s tím hospodařím jako pro někoho jiného a kéž by nehospodařil pro sebe Když ten jeden z těch tří, kterým byly svěřeny hřivny si tu svou hřivnu zakopal, byl za to tvrdě napomenout a byl uvržen do temnot vnějších, to znamená do stejné nevědomosti jako byl předtím. To znamená k tomu skřípání zubů a pláči, jaké je- jaké jsou způsobovány tím, že ti lidé nerozumí věcem, neví proč se to s ním děje. On trpí a neví proč, ne? A to je temnost vnější a ta je údělem každého, kdo nerozdá všechno chudým, těm kdo to potřebují totiž, ne? Tak když je někdo učitelem, tak potřebují vědomosti jí tak tak je rozdává. Když je někdo lékařem, rozdává ty svoje vědomosti a tak dále. Když někdo je v kanceláři, rozdává svoje vědomosti ve prospěch té společnosti a podobně nebo se stará třebas o vnoučata. Já nevím, co všechno může člověk dělat, ale zaručeně hospodařit s ním nikoli jako se svým, nýbrž jako za propůjčen- s propůjčeným od Boha. A musí to odevzdat zase jemu. Takže dejme tomu, kdybych měl třebas vnoučata a těšil se z nich pro sebe. a nejednal s nimi jako vod- vod- pro- s propůjčenými od Boha, tak bych byl bohatý, rozumíte? Ale kdybych se třebas oženil a vzal si tu ženu jenom protože mně ji svěřil Bůh a rovněž tak i děti, že mně je svěřil Bůh, tak bych za to nebyl trestán a nestal bych se bohatým a nevyplývalo by z toho pro mě utrpení jako pro jiné lidi. To nemá být vypočítavost, ale to jsou fakta, která jsem na sobě zažil. Jak to myslel, tohle to bohatství je nejsnáze patrno z tohoto: když s ním chodili, tak jim zakázal, dokud byl mezi nimi jako živý vtělený Bůh, zakázal, aby nosili měšec, aby... aby učinkovali s penězi, aby nosili meč a opasek, aby se totiž zajišťovali na cestu, že jejich zajištěním byl on, jedině on. Ale potom než od nich odešel, tak řekl: já jsem vám dosud říkal, abyste nevzali ani měšec ani peníze ani opasek ani meč, teďka dodám jednu větu k tomu, protože jsem byl vámi, rozumíte? To tam není. Ale je tam zase: ale až tady nebudu s vámi, tak si vemte i ten měšec i ten opasek i ty peníze i ten meč. Budete se potřebovat bránit. Budou vás šikanovat, budou vás ne popravovat, budou vás honit, budou vás mučit. Všechny možné věci budou dělat a nebudete li se hájit, neuhájíte svůj život, jo? A takže užívání všech lidských prostředků pro sebeobranu není majetek, rozumíte? To není majetek, nýbrž člověk jednou, když se dostane do stavu lidství a k tomu bylo třeba miliardu let vývoje, musí si toho velice vážit, tak musí také tento svůj život umět obhájit. A pokud se mu nedostává světla a osobní pomoci Boží a jim se té pomoci osobní nedostávalo, protože neosobní pomoc Duchem svatým je něco jiného než osobní pomoc. Ono se mim té osobní pomoci potom už nedostávalo. Dostávalo se jim vyšší pomoci, kterou by člověk za pomoc nepokládal, protože není to konkrétní, že ano? Takže on se nedostávalo té nižší pomoci, tak tu vyšší pomoc museli zastat vším tím nižším, co jiným lidé jako pomocníka používají, celý tento svět jejich, který spočívá v tělesném zdraví, v penězích, v majetku a tak dále. Voni potřebovali, aby mohli obhájit život a i to učení Ježíše Krista. Proto například svatý Petr zakládal komuny, ale ne v tom smyslu, aby nikdo ani on nic neměl, nýbrž on dobře věděl, že on nikdy pobo- po bohatství už nebude toužit. Tak když nařídil, aby všichni všechen majetek prodali a složili ho k jeho nohám, tak jim za to slíbil, že se o ně bude starat, rozumíte, z toho majetku. Že oni všechno budou v budoucnosti jemu skládat k nohám nebo do té ústř- ústřední pokladny, když tam s nima nebyl, a odtamtud podle potřeb jim bude rozdávat. Tedy pravý komunismus, prosím, stoprocentní komunismus. Proto já jsem se například s italskými komunisty nemohl nikdy domluvit o tom, proč u nás jako církev není ve flóru a v Itálii jako jsou kněží komunisti třebas, jsem chtěl říci, ne? Hlásí se veřejně ke komunismu, že říkají Ježíš byl prvním komunista a dokonalý komunista. Do toho máme daleko že deme za za Kristem, proto jsme komunisti, ano? S tím má církev veliký potíže, protože takhle na to nenahlíží, že? No ale tam se dokonce stalo, že když dva manželé přišli a něco zalhali, něco si nechali, kdyby to tak tak padli mrtvi k zemi. Takhle přísně se trestalo, že někdo něco chtěl mít. Ale mít to tím způsobem, že to dává celku k dispozici a má z toho, co potřebuje, není ten neblahý majetek, ten majetek, který překáží ke vstupu do království Božího. Oni to mají, jako by to neměli, protože to všechno odevzdají, rozumíte? Proto například Ramakrišna řekl: jo, král Džanaka, který byl velikým boháčem, to je jeden z mála lidí, kteří toto dokázali. Za našich dob žije, říkal on, jiný takový velikán. Já se na něj musím podívat. To je nesmírný boháč, to je milionář a ono se o něm říká, že je zasvěcenec, že je člověkem spojeným Bohem. I šel za ním, za Rabidranáthem Thákurem, otcem Rabidranátha nebo dědečkem Rabidranátha Thákura, pardon, dědečkem. A přišel k němu a říkal: Rabindranáte, já jsem se dozvěděl že ty jsi člověkem spojeným s Bohem, dovol mně, abych se o tom přesvědčil, protože tvoje bohatství mě o tom nepřesvědčuje. Já musím být absolutně chudý, abych s tou matkou Kali mohl komunikovat. Kdybych měl cokoliv svého, tak nejsem u matky, tak jsem- mé srdce je u toho, co mám. On říkal: přesvědč se, jak chceš. On mu odhalil prsa, podíval se do jeho a zjistil, že tam prochází hadí síla nahoru. Takže říkal: ano, všechno v nejlepším pořádku, ty jsi svatý. deset se být kam se neviděli a potom už ale říkal sem posluchačů co si vás von je svatý a von je spojený s bohem a von má ten majetek chápete to lidi já ne já musím být v kdo my školské není já bych to dokázal ně by to s tou podo hlavy já mám ještě radost dokonce z vás že vás mám ale on asi všechno co má vůbec nemá a takhle vychovával své syny a svých devět vnuk že neboť ty jeho jeden chemik ty oné bližní po sani na cestu k bohu všechny oni patrná zla poslední na cestu k bohu ale individuálně ne tedy na jedno kopyto jeden šel cestou umění jeden šel například s tou hudby jenom cestou básnit jeden. Ramena čáku šel cestou básníkem ne ale přes hudbu protože u nich hudba karla velikou roli celé a rodině takže oni začal ráno skládat nějakou báseň tak si zpíval a shodil tak si nevadil zpíval zpíval až z toho vyplynulo vás cení ne tak že kdyby si někdy četli on sem to von překlad jeho sbírka tak kterou stal dobro u cenu a to je vitální žal ne oslavy matky věčné pilně tak věřte že před tím vším by měl předcházet zpěv který on si konal na té zahradě a jestli byste chtěli správně pochopit kterémukoliv tomu verš který tam je moje je to přeloženo nerovná a to je dobra v tomto neporučil ten maje že. Tak si vzývejte písečku kterou máte rádi a potom si přečtěte jenom jednu pasáž ne dvě pak si za spěl to znovu a při ptal a tak a tedy nedá vedla stav velice mnoho tak takhle to dopadalo s lidmi kteří neměli majetek přestože se vzdá li být boháči ano tomu ještě dodat takže odpovídám na dotaz jak to že si mohl dovolit ježíš kristus příkazem říci buď ten dokonalý jako otec můj v nebesích dokonce řekl né neslevil nic jako otec nebe. Jak mohl toto stanovit jako příkaz když nikdo není toho schopen nikdo i o sobě řekl že je menší než otec osobě a že není dobrý to znamená taky ani ženě dokonalý a od nás najednou si tady chtěl abych ho li dokonalosti jako otec nebe to je slovo do pranice a na druhé straně zrovna tak příkře menoval milujete pána boha svého celého celého ze vším sly své ze vší duše své a ze vší síly své přátele sebrat všechnu svoji síly sílu takové lásce celé své srdce všechny city celou svou duši znáš i své schopnosti dyť to není maličkost to nikdo nedokáže. A on tyto věci stanovil jako cílově nikoliv jako něco co se dosahuje během cesty on to určil jako cíl člověka protože věděl že provádí člověka jeho špatnostmi jeho malosti jeho. Lpění na bohatství na sobě samém na sebe lásce že ho odvádí tím že ho učí brát kříž zapírat sama sebe a následovat ježíše krista a ví dobře že do sebe jsem si o zapírá sama sebe a přitom bude následovat jeho že se mu podaří sebe zapřít moci toho koho následuje on to nesmí jedno od druhého odpojil kdyby se snažil o to sám sebe ztratit a za poměrem krista byste tím stalo co si se svatou terezií že nemohla vnitřně umřít protože to dělala vlastní silou ne a teprve když to dělal silou boží tak to šlo to samotná to vysvětlil to vsadit čili dokonalost se dá dokázat ne když je člověk ve stavu. Jaké byl ježíš kristus jak si ukazoval ukazoval ten vývoj od jordánu až po kříž nýbrž když je zajedno s otcem takovým způsobem jak byl po vzkříšení a po na nebe vstoupení ano a on chce abychom také vstoupili na nebe abychom tam měli také u boha příbytek ne čili nemůže nemůže stanovit žádný nižší úkol by se provinil proti svému učení protože kroky mohou být i nedokonale a budou nedokonalé a mezi spasen bych tak řekl bylo také stát velice nízko to na věci nic nemění protože je tady odevzdanost bohu která způsobuje milost. Která je nekonečná ne a proto je možno abyste člověk dostal k tomu ideálu který je tam určen a může to vzít příkazem protože doufá že kdo ten příkaz bude číst nebo kdo se o něm doví se také doví o jeho životu jeho příkladu o tom všem co mezitím se má stát než se to cílově dosáhne když si člověk vezme jenom jednu větu ježíše krista tak ustrne a to nemusí být zrovna tahleta věta kterákoliv jiná ale když si jdeme z kontextu v kontextu ho životem a z jeho ostatním výroky tak se ničeho nezáleželo ví muže bude li jednou někdo ničím a jako nic se dostane jak říká eckhart přirozenosti boží která je také nic ve smyslu chápání člověka tak opravdu má nekonečné možnosti ne dokud bude něc něčím malinkým aspoň tak toho nedosáhne ale když se napřed stane ničím tak pak bude moci být také vším.

Download XML • Download text • Waveform view