Makoň

80-12

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Sám moc naší modlitby která způsobila se jsme byli vy vyslyšeni je to moc od boha tam magické síla modlitby ale není to přímé vyslyšení bohem upozorňuju vás na to a toto člověk vůbec nerozezná kdyby vyslyšen bohem a kdyby si ten svou silou vůle svou silou vlastní vůle te na magie a jestliže byl vyslyšen z té vlastní síly vůle když si to přál tak ví tak pak se se zlou potože kolikrát se s vymodlil něco za co potom trpí celý život prosím to něco více případy to leta to nebylo ve jménu božím. Tady je dotaz velice velice obtížná otázka a ne na odpovězen ale velice filozoficky pojatá že totiž říkáte já jsem cesta pravda a život to je méno to je obsah působení spasitelovo rozumíte spasitelské úlohy boží čili to není jméno to je víc to je obsah spasitelské úlohy už má úlohu stvořitele spasitele osvětitel a jestliže ježíš kristus řekl já jsem cesta pravda a život řekl jakou funkci boží von zastává jako spasitel. Musíte si myslet že tuhletu radu od školy budete prosit ve jménu mém a nedává komukoliv nýbrž to říkal svým učedníkům kdo to byli ti učedníci chodili s ním měli ho u sebe měli to vedení na dlani oni se nemohli provinit vlastně protože věděli co ten ježíš chce a když to nechtěl taky to vylez co se strachujete nebo tak kdyby se byli o něco volil ze strachu tak tím to vůbec nedovolil že ano jako třeba tam na tom jezeře jak byla ta bouřka a topili se a on přitom ježíš klidně spal a oni se strachu o probudí ty dostali neško copak nevíte že jsem s vámi. Ty už tu bouři to byla přece prosba tito i to ale me jak tak bychom do nuly když jste se mnou toto toto si učedník páně má uvědomit že je s ním bůh většina pro sebe by odpadla samozřejmě nemám to nikomu za zlé protože není si toho vědom kdepak je ten kristus protože nejsme eště učedníky páně učedníky páně staneme doprostřed až naše až naše všechny schopnosti budou zaujati pro ni. Jenom ty učedníci představují schopnosti lidské to je všechno se týká jednoho jediného člověka se tam napsáno a jakmile vstoupí do služeb toho boha naše schopnosti pak máme opravdu právo se modlitbami do božím a všechno je vyslyšen ale zkuste si to my který nejsme v tom postaven té modlit jak nám to vyjde nevede a není to byla neposednosti boží je to veliká milosrdný ze strany boží to že jsme nevědomí nevíme o co prosíme ne slepý nevíme co máme chtít vlastně a modlíme se za to máme dobrou vůli ale neznáme tu vůli boží to je ta bída. Že ta je lety čárku a to jsou na západě musíte se potom s tím seznámit dávám své nebude vládě kteří si žádal sestoupením ducha svatého a pomoc a svatého proč si ve dělá pořád že prosím odstoupení a svatého oni pomoci zažívání boha se které těmi a pro absolutně běžné to není nic nového ale my víme dobře jak to dopadá už třebas dva tisíce let s tou katolickou cíli která takhle vzývá z ostatní kterou cha svatého nějak ho moc nepoznala a čím je to tak ho to ze. Musíte si uvědomovat že ten bůh musí mít prázdniny místo na aby mohl působit kdyby to byla pouhá stály pouhé jesle nezáleží ale to místo tam bude musí být jestliže jsme plni sami sebe žádné vžívání ducha svatého nám nepomůže protože v nás není místo my se musíme umět ze sebe vyprázdnit a pak je to samozřejmá záležitost pak je to všechno správné co oni měli na. Někdo si tu spásu představuje strašně jednoduše někde po smrti nebo tak když tady dobře člověk žil ale být spasen té to znamená jenom ten je spasen kdo opravdu vědomě je spojen s bohem nepřetržité ne nějakou extazí vůbec ne a do může být nepřetržité vědomě spojen s bohem kdo je prázden sama sebe ne tam trvale má pro boha místo tak jak to říkal svatý pavel já se musím zmenšovat aby mohl ve mně růst kristus nebo já už neži žije ve mně kristus dokonce tak daleko to musí a podle tuhleti známe a ne podle nějakých jiných protože to byly solidní lidi takový to vybavil můžeme usuzovat toto spása nebo co spása. Tady mám opičí názor aspoň byl pochody se sledovat se úplně nemůže podívejte se já ti neříkám že se má nebo to jsme si špatně rozuměli být prázden není nebo at se to znamená já jsem pořád má dobou tyhle ale prázdným nejsem bez bu já toho je listí má nějaký význam tebe tí byl ne. Jenomže pokud v něm není na lid bůh tak o něm říkají sílu že jsem byl tvý víte a pokud je v něm pokud se do něj tenten ducha trvale tam vydrží protože se tam ho nikdo odtamtud než to ven to je to že máme tak boku moc vůle to můžeme udělat tak jsem věc sem živ z věčnosti vědomě ne a to tedy není nenašel jak si to indové představují primitivním rozute my jsme potírat pže kdyby se člověk úplně zničil jenom se má za přijít své rozdíl tam není napsáno zabít zapři se té zdi. Čili na lidí na cestě se spokojil s formulkou přede tomu zapři sama o říkám tak že jsem se zapřu se bude to dobrý ale vy tomu se te rozumět jak se to dělá že ano jak bych začal do šiku od adama jakmile se zrodí ten na tomto světě tak se pod vás pořád se sebezápor vaše se ruky začínají křičet když mají hlad viďte opomíjet teďka prosím vás ty maje no ne manželku dá a ať si křičí manželi tam od toho říkáte říká maminka. Ale to dítě čí proto že se mu něčeho nedostává a než se mu dostanete stavy tak se přece jenom musí zapřít kdyby se zapři a zapíral moc a nekřičelo tak by ta matka ani nevěděla že že má hlad to minebo správné dítě je samorostle přirozené nemá zábran a tak se zapírá poměrně málo a všechno že ne na svůj mlýn to znamená v něm se líbí něco v tom dění čemu se říká já individualitu pro vyviňte individualitu je třeba určitá rasem zápor protože dostane přes ruce když já je to špatně nebo vynadáno nebo prostě je poučen jak má jednat správně v tom už je u směrování ale nikdo mu nemá za zlé že se třebas v něčem dělám že nabývá nějaké vlastnosti ctnosti dobré vlastnosti a trpí se třeba si to láká jeho špatnost a on vyrůstalo do určité individuality která se liší od všech ostatních až sem. To ten sebezápor z toho člověka vypadá takhle že musí poslouchat co se mu nařizuje musí to uznat za správné to je velký sebezápor uznat to za správné řídit se podle toho a tak se dostane na takových let kdy může přejít k sebe výchově když si může sám nařizovat to už je zápor sebezápor vyššího rázu to už je sebezápor který bychom nazvali disciplínou vlastní disciplínou kterou dokud člověk nenarodí tak není správně na tohleto co já tady říkám připraven jakmile ten člověk je schopen určité soustavné disciplíny. Třebas oboru vědy kterou studuje aby si nařídil já to na studuju a neslevil abys tomu naučil třebas pořádně to je z té ten nejlepší náboženské úkony jakým může dělat a obohacení ani slovo on se právně připravil ano tak to je ten sebezápor obecně ale když bych chtěl jít za ježíšem kristem za bohem do jeho vědomí se dostal aby ho měl jako aby mu patřil tak tomu je třeba zapřít mnohem víc když já se učím nějaké vědě čemu by se učíte momentálně a učit se normálně se do něho zkus. To tak bych chcete dosáhnout v určitých znalostí že to je aktivita vaší strany to mě třeba velký sebezápor uznávám ale to je jedna stránka sebezáporu která sama na tuhletu cestu o které já to nemluvím nestačí k tomu sebezáporu je třeba ještě trpná stroje se ať se postavíte třebas na hlavu až se unavíte musíme si jít lehnout vite a musí se vyspat na to a ji na to na novo to je řek bych přirozená negativní nebo opačná stran a je pozitivní sebezáporu a mu ten organismus si sám vyžaduje odpočinek ten řekne dost se se mě spát. Tohleto dost umět si říct za lidského vědomí ne proto abych zahálel ale abych udělal přítrž své vůli abyste byl jak se říká své volný abych neměl příst plnou hlavu která by toho se zamane to musí mít nýbrž abych mohl sledovat disciplínu která je založená na obou složka na aktivitě i na trpnosti a to je ta to složka o které je toto disciplína které já mluvím náboženství ale mystické spojovací ne po obyčejné jestliže tuto cestu chci splnit nebo po ní kráčet tak musím harmonii dodržovat aktivitu to znamená musí se to žit jednat správně třeba vám nějaké povinnosti správně konat a tak dále ale na druhé straně musí vědět že toto nestačí. Já vám to ještě řeknu přirovnáním které řekl ježíš kristus ovšem vy to budete muset opět s nit ne to byla tak jak vám to řeknu já vám to proto řeknu to obecněji všechny mu mladý který od mládí spravedlivě žil byl to bohatý malé a řekl ježíši s mám dělat abych získal život věčný a ježíš kristus řekl no tak musíš plnit všechny povinnosti které nám řek by si zákon mojžíšovi po že mi to bylo a on říkal to dělám od mládí ježíš přes sledoval a říkal mu tak a teď už vyvá jenom jediné aby svoje mění rozdal chodím a následoval mě. Zesmutněl mladí a odešel tomu nešlo co to tady znamená je člověk třebas tu nějakou léto techniku aby se tomu učil pro věc nejenom pro sebe to je to rozdávání chudým tam kde té existuje zapotřebí aby tam tím jednou sloužil rozumíte napřed tím ozdobil říkal já jsem i žijem od ty si třebas obyčejným to letech nikam nebo tak něják ale to řikáte já sem víc to ne on se tím nesmí odít on musí z toho dávat. Toto dávání z toho té ta to ta trpná stránka ne to rozdávání chudým to má daleko širší platnost než vzít peníze a rozdat třebas je nemáte ne a jste velice bohatý protože všechno co se učíte mám patří a je to pro vás máte z toho radost a tak dále já vám to nevyčítám já jenom říkám to abych to moh ucházet těch to seto nemá dělat ne nějakou roztlouct právo mít ne pro pak ne toho až později se i toho ta víte kdyby například lékař třebas neměl radu že uzdraví nemocného to by bylo chybné musí mít z toho radost ale musí jít především o uzdravení toho člověka a kolika kde to snadno ukázat to etika už horší to už je to hůř ale deptám taky. A jestliže třebas už zase člověk nějakou modlitbou na této cestě tak pak také musí vědět že když budeš chtít to království pro sebe tak zůstane trčet na určité úrovni může chopit napřed pro sebe ale nedostanete až na konec cesty jako vy kdybyste nechtěl získat třebas to to lajáctvím na své cestě byste nechtěl do studovat pro sebe tak nemáte možnosti potom sloužit to není možné čili nemusíte se vůbec k zabývat tím koho a jaká co ne nýbrž musíte hledět především do studovat lišit ale potom musíte tu chvíli už být připraven a to že už musíte tím sloužit čili chovat se. Zároveň trpně a zároveň aktivně třebas když lékař de léčit někoho a je to v půl noci tak musí zachovat velikou míru sebezáporu aby šel a to zapřít znamená prý také zároveň odevzdat se do rukou božích já vás upozorňuju na to že tato cesta by měla být především upřímná jestliže je mi to za těžko ne zase do rukou božích v něčem lépe když se neodevzdám než když předstírám se odevzdal odevzdat se musí té do té míry jak to dokážete víc si kdo své slabosti své sebelásky svého umrtví toho že patřím sobě do určité míry a do určité míry bohu že se tím zatím na dvou židlích že toto moje cesta má všechny nedostatky. A musím se snažit to byl všímat a právě proto bych radil nej na to takovými těmi primitivním prostředky že třebas se nutím ctnost ke ctnostem tak každou cenu odpoutání o odevzdání se bohu za každou cenu nýbrž dělá něco co mě odpoutává rozumíte co je to dělat něco co mě odpoutává dělat něco co je dobré a co dělám nerad ale co je potřebné a dobré a co mohu vykonat. To se velice prudce odpoutá od sebe a pak dorostu do toho že se budu umět odevzdat do do vůle boží to je jeden způsob a druhý způsob je takzvaná mystická koncentrace kdybych například měl nějaký prostředek v ruce kterým bych si troufal jít k bohu tak tím bych se celý vlastně odevzdává dokonale kdyby takový prostředek u mých rukou byl beze zbytku a jestli ne tak by se mě ta koncentrace nevedla k tomu jak víte je třeba velká příprava a teď po sem voni právě promluvil říkáte mi tady že asi nejvyšší způsobí zapřením sama sebe bylo odejít od svého já. Tak sem se musí opatrně promiňte protože co myslíte ten ježíš kristus vzal si po ruku nějaké lidi kteří neměli já to byli lidi kteří byli ti sama sebe on je musel teprve učit jak to svoje já zaměstnat mimo sebe tohleto ve správné co říkáte to by to byla nejvyšší forma kdyby toho byl člověk schopen ale ježíš kristus právě smy životem celou symbolikou čelo života ukazuje jak se dorůstá tomu odevzdání svého já. Panna maria odevzdala své já v tom smyslu že věděla že když se z ní jako jsou ze své vod na matky narodí někdo mě bude vidět den jsem v té společnou mohl být jenom otroky mi nikým nebo prosit použije ani jedno ani druhé nebylo záviděníhodné a ono to rostla takovým způsobem se vzdala se sebe svého já ale to já tam bylo jinak zachováno ale po této stránce. Ježíš kristus potom když se narodil se vzdal svého já v tom smyslu nebo napřed svatý josef to je rozumu se vzdal svého já rozum poslal se rozum se vážil své lásky že posloucháme vnuknutí boží spíš než co mě rozum na uká když mu anděl v noci řekl odejdi s tím dítětem do egypta tak vážím tu druhou cestu chápete to je touha cesta tehdy ješi poměr a on nemá cha za dítě i matku a odešel vraťte nazpátek vrátil a a tak dále čili tohleto je ztráta já po stránce rozumové tam je to ukázáno po všech stránkách když například dejme tomu potom ježíš byl oddán své rodině poslušen do třicátého roku svého to sluh vychoval se v nějakého tesaře nebo tak. Vy oddané stanoví tak tato poslušnost vůči řádu ve kterým ži to mi jde kolikrát na nervy že ano to je zase jiné sbalování se svého já a bylo toho nutně zapotřebí aby se mohl ocitnout v jordánu a když se konečně vzdále od své rodiny to to bylo zvládne svého já je do určité míry a ocitl se v jordánu tak prosím vás co to tam vyvedl on žádal obyčejného člověka on vtělený bůh aby ho pokřtil. To bylo ponížení svého já na tu nejvyšší víru v té době jak mohl aby totiž to já nestálo v cestě tomu aktu spojení s bohem vědomém to nesmí stát když třebas deme zase dál to nestačilo k těm líčení toho já musel vyprovokovat svoje já to byl ten satan na poušti vyprovokovat vědomě to už si mohl dovolit potom co zažil jako měl zkušenost vykonal svoje já k tomu aby se s ním dalo do boje aby ho moh přemoci a od té chvíle jak přemáhá toho satana tak to jeho já to jeho ego se stává služebníkem a ne jeho pánu to je další fáze lite teďka vite deme dál opustí takhle bohužel vzít pomalinku. Když třebas ustupuje na kříž ten stránka já už hodně dokonalá von se musel zbavit veškeré cti před lidmi se musel odhodit sebeúctu že ho poštvali vlastní článek četl co se mu se stavět si ne božím a teď bezmocný tak dále a je to všechno už se vám nestane to co jste četla ne nakonec se musel vzdát pro sebe i toho vedení otce se kterým byl před tím zajedno já otec jedno jsme bože pročs mě opustil tam říká pro nás abychom věděli jak daleko musí jít ztráta ego a teprve potom mohl stát z mrtvých tak takhle bych to moh nejkratším způsobem odpovědět ono to není tak je to nejvyšší ale ta otázka není tak dobře kladena je třeba aby se takhle to povědět aspoň v. Je tady svatý pro kok který je znázorňován jako satan oře jako jako donucen aby mu oral to je symbol toho že to já toho satana potřebujeme i tehdy když ho máme zrozeného protože lidství je potřebné tak dlouho dokud nestaneme z mrtvých to znamená dostaneme úplně ve věčném životě před tím musíme prodělat mystickou smrt úplnou a tak ten svatý pro kok potřeboval to své lidství pro ty úkoly které tady měl na světě jako potřebovali ježíš kristus pro ty úkoly které tady měl zasvětí aby to vtělený bůh a on proto řekl o sobě já se menší než můj otec si metr si toho nejsme tam nic zanedbat tam do řečeno a byl menší protože potřeboval služby lidského já. On sice byl dokonale odevzdán bohu dokonale si spojen ale bez lidského já se neobešel indové předčasně odpouštějí já a když se ho předčasně opustil a ne rozvine se všechna možnost lidského já tak ten účinek je poloviční nebo velice ma jenom z rozvinutého života se dá navést život rozvinutý duchovní křesťanští světci zmrzačení vstupovali do království božího s zá nějak než protože ta tradice komu vedla chyba veliká proto se nám to zdá být tak těžké a nebude to tak ještě když za chováme tahleta pravidla kdyby si byli takhle přešli že krista jak to s tím já má vypadat tak by byli tohleto nikdy nedělali a kdy se to řekl on to věděl že že já jsem první moudrý kdepak je že to nesměli ska asie opravoval za to se věřilo to de upadla to se učilo. Protože ti by to ozařovali ty nebyli na výši a ji nebyla na výši proto že roku tři sta dvacet čtyři jak jsem vám často už říkal sice slevil a s kristovi nauky tak dalece že se nikdy vod tý doby jako celek nemohla postavit na nohy protože svolila že se svými je kris před ní dovolil a že s ním člověka být majetek proseb a ti nechtěl to je vám na utěšoval. Tak tím to postavím na hlavu byli potom nesmírně slabý a jednotlivce který se vymkli z této slabosti té celkové církve tím potom byli chudáci protože ty na mě koukali spatra ty ostatní a měli to za zlé že je chtějí něco co je neuskutečnitelné ho nebo co sami nebyli ochotni dělat ne když například křižovali nebo upadali husa tak jenom proto že chtěl krve lidí život a nezpěčoval se pro dávání odpust a takový věci on nechci představit natolik těm. Mám tady o dotaz jak to udělat aby člověk miloval bližního jako sama sebe to že je to předpoklad bez kterého se nedá jít protože ježíš kristus řekl že je to první přikázání milovati budeš pána boha a tak dále a bližního jako jsem tak když to přikázal tak z toho není věnují když to nepovedu tak nejsem asi křesťanů nebo nenásleduje krista mně samo sebou on tam také vykládá ježíš kristus třebas já se zatím všimnu toho miluj pána boha svého z celého se ze svého na zatím klára že to má nějaké stupně neboť tam říká z celého srdce z celé mysli duše síly ne se to nějak de směrem od srdce pouhého citu nahoru. A že to nerozvedl takhle u toho bližního to je prostě dáno tím že ta bible tam je šířeno každým slovem který by neměli tiskárna si ne se tři opravdu každým slovem jenom to minimum totéž by se mohlo říct o té lásce k bližnímu v cíli se naučit milovat bližního jako sama sebe musím začít napřed citovou stránkou jako tam milovat to sem té citová stránka ano že ho napřed naučit milovat srdcem to znamená musí mít soucit musím mít ohledu plný vůči svému okolí do té míry ohleduplný jako vůči sebe sobě a pak se prv přidávat pořadí rozumíte mi. To by bylo srozumitelné pochopitelně a si přečte tohleto třebas že jsem to někde rozvedl a spousta přečtěte někde to o tom milování boha tak si to v tom převeď na toho bližního a ono to půjde ale zjistil byste jako já jsem při na sobě ty ctil že my ta láska když mu přeci jde hůř vod ruky než na tak sobě nepochopitelně my ji posledka bát to z toho důvodu že mám pocit oddělenosti a čte sou ně přece někdo jiný než karel makoň tamten já jsem ti se přeci bližní ne staneli se něco vám nestalo se to mě co je mi lotovou když já při tom nebudu se nic nestalo mně a vám ano. Jak se na tohleto že to byl já řeknu ztratil sem někoho nějakýho přítel třeba tam je za nebe ne mě pře a po tomto rozumovou na zaměřeno by se nedivil protože si moc to se má dělat takhle to je v pořádku tak se má začít a vážně e negativní stránku si velice cením ale to bys teďka tady nechtěl na to dovědět protože byste se mohli všichni tady na že pro tou tak bych musel utéct já ještě počítat nechat na moc a chtěl bych říct jenom tohleto že nakonec přeci si při znáte že sebe máte radši když to upřímně při znáte a nebudete schopen udělat takovým odvážný krok že byste miloval toho bližního jako sebe stejným stejnou měrou a proto ježíš kristus přesunul před to milovati budeš boha. Takže ono se musí začít láskou k bližnímu prosím ne z láskou k bohu protože ježíš kristus řekl když nevyužil bližního strmá se sebe jak už je milovat boha kterého nevidíš to je pravda ale v určitém stupni se to zastaví jestliže nepřizná k tomu učení se lásce k bohu teprve jakmile se v tom učení lásce bohu dostanu do daleko tak ta jednou nastoupí ve mně vědomí že je to bůh který miluje. To znamená já vyjdu z pocitu oddělenosti v té chvíli jste se bude pro mě matka teprve bude pro mě makoň rozumíte a to bude vyhráno ovšem to já musím už víc sám ze sebe že tady řekli opustit sama sebe zapřít sama sebe předtím to značné míry ale jenom kdybych to dělal pro sebe zápor tak to nedokážu já musím být to je ta negativní stránka věci ta trpná já musím také aktivní zákony milovat toho boha a tím se zapírat obojím si arménii a když toto dokážu na určitém stupni tak najednou zjistím že jsem třebas ve vás a že mě navázání stejně jako na mě. A a to proto že by pro mě nejste něčím co nejsem já jako asi ježíš kristus řekl při líčení posledního soudu že spaseni budou jenom ti kteří nezištně milovali bližního ne ten kdo se modlil od postel já to ticho nedal ale to tam takové nezasil on spasen jenom ty které milou kteří milovali ne ještě bližního a když řekli. On říkal byl jsem žaláři navštívili jste mně byl jsem nemohl se a tak dále měl jsem na dali jste místě měl jsem řízení mystik neviděli řízného cokoliv jste už ji nejmenšímu zatím jste učinili se neučinili mě jste neučinili tak je důležitý je oleje vidět že třeba také trošičku bát a tu stránku lásky k bohu ne přestože on pasuje ty který nezištně dělají pro bližního jenže to jde do určité míry to už se jiných přirovnání řečeno že by nikdy takhle nezištně člověk nemiloval vybití oddělen od toho kterého má milovat kdyby ten sat samaritán byste si ji odděleno toho nepřítele který byl ještě bez vědomě nemohl být vza nic vděčen že ho ošetřil tak by to byl neudělal. Když jsem tady mluvil o tom jestli to dokážu dyť takhle odosobnění právě slova smyslu být zrovna v tom bližním jako v sobě já jsem tím naznačil tak trošičku jenom málo protože to nedokážu z vlastní síly k tomu je třeba opravdu napřed se otevřít tomu bohu jehož sou všichni dítky. A on jako já ten bližní jako já jestliže já se jednou stanu jako dítě to je první požadavek tak prostě na věc pudu ne složitě nějakým lidsky nebo tak nějak nebo to matiky křesťansky to nestačí tak teprve pak je naděje že to zmohu rozumíte musí se stát velice prostě vysvětlím člověkem víte kdo to nejlíp mohl v křesťanství svatý františek že a doma je la prosťáčci a ti co nebyli tak prostě tohleto nezmohli tak já myslím že začátek té prostoty spočívá nikde ve spravedlivém životě a potom v tom ze přirozenými let. Ne tak nějak vyumělkované prostě vážit si toho že jsem že mám za ví rozum a že to je do dlouhou dobu jediné světlo vod pána boha které mám a že mám také cit a to je taky světlo od pána boha a že když je správně užívám že dospěju k správném míře prostoty a z té potom vyplyne tak chudoba ducha to blahoslavenství které mě vynese do té schopnosti dělat pro bídně jako pro sebe asi tak vím že se mám odpověděl my se my. Já vám tohleto nebudu ho důkladně vysvětlit protože my na to nezbývá čas ale já to obejdu tímto míří k té když potom se člověk dostane do nějaké výše musí se vrátit k nějaké prostoty nějakého nižšího stavu prostoty já s tím nesouhlasím to je vyšší stav v té prostoty a proč musím teďka vysvětlit na víc se nezmohu v této krátké době nej ducha plnění vynálezy tohoto světa sou vynálezy té prostoty která v tom je dejme tomu já možná my násobit dělit ne jestli se toho vysvětli ale třebas. Samočinné počítač ten by integroval ne umím derivovat i vyšší matiku vy tu elementární všecko zvládne všechno možné zvládne za stejnou dobu jako člověk třebas milion chrání čím je to a ten ale si dobře pozor že umí rozeznávat je tam elektrická nebo není tam trik tahleta to je nula je tam elektrická to je jedna. Každé složité číslo tři tisíce pět set osmdesát pět si umí rozložit na jednoty a nuly na strasti duch princip jedna jedna jedna nula nula jedna jedna nula nula nula jedna ně třeba cesta padesát pět dejme tomu já když hádat ta literou spočívat neumím a mohl by na to na aktu spočíst tak jednoduchý je ten princip je to prosím vás ponížení to je ta prostota je povýšení toho té složitost protože opravdu to co nám ukazuje ježíš kristus se strašně prosté ale to je tak geniální ne se že mě při své složitosti na to nestačíme tak je. Říkám prý nějakém spisu že člověk dneska po těch dvou tisících letech když se stal tak složitý má přes to blíž k těm duchovním věcem než živější člověk který tak se ty nebyl do té prostě po té stránce tomu blíž to má se vám obojí je pravda to je bohužel tak že obojí je pravda ale přesto bych řekl že nesmí člověk k tomu blíz toho důvodu že on má možnost na svém místě se rozvinout víc než člověk ve středověku jo palouku duševně například tělesně a musím vám prozradit že jenom z rozvinutého života se dají dál a ne z nerozpoltí to budete pořád porodit i tam nahoře. Co do toho vložíte to se vám vrátit sice na násobí věčné dejme tomu kdyby byl nebýval svatý petr rybářem který uživil svou rodinu tak do toho své rybářským nemohl vyložit ale to se rybáři vložil on přestal být rybářem ryb začal být eliášem duší tímtéž rybářem jenomže lovil duše a tak je to s tím člověkem jeden je lékařem jeden etika je vezeme ale dneska má za sebou vědu on může rozvinout když chce. Na té své úrovni život tak jak nikdy předtím nikdo nemohl já myslím že dneska žáček ne víty by dal mnohém fleka velice učeného a moudrému komenským to on nevěděl to co dneska devíti let ne vytk vstupující člověk nemohl to vědět že to světlo nevěděl to neubírá nic na velikosti toho komenského on ten život rozvinul jinak láskou i vědění ne ale když to dneska jde po této stránce a rozvineme to a tam nasadíme tam jsme tak si on tam za námi přijde ježíš kristus na tom místě kde jsme on dovede chodit i do hospod i do vědy dneska věda je opravdu na pokraji te těchto zkušeností prosím vás přečtěte si laskavě knížku od mrak. Sejdeme se v nekonečno strana sto čtyřicet já to tam schválně říkám tu budoval to nedavno to je nenese to ne kvas deme se nekonečné nestojí jinak dráze ne krista obrázek je to ale budoucnost je vzoru začíná snes promiňte budoucnost začíná ze ještě je to na něm trhu co vás to čtyřicet to velice dobrá knížka aby se řek se čeho stavu dnešní vědy on to oboru astrologie a tak se mu si za. A tam se dovíte jak je blízko neska věda těmto věcem velice být všichni budou vyučen od boha a jenom ti kdo budou vyučen od boha příjdou kou asi tak není mě hřeším vás tam není to dále přesně určeno od boha sme vyučování bohužel všichni jenomže jsme si to tím sito nejsme vědomí a jsme slepý. On mluvil s mnoha lidem a oni přes to zůstali ruší a přes tu stali slepý na to on nemohl když se někdo postaví na pozici svého já vy mu to kázali shora zdola kdyby ho třískali kladem tak neposlechne že ano tak opravdu jenom ten kdo slyší dobré vůli slovo boží ten přijde k tomu kristu já bych to řekl ještě jeho slovy my totiž když vyčlením z toho evangelia něco a vydává na to za celé tak dycky se dopouštíme chyb jsme jak se tomu říká kacíři aby jim nebyl tak já přidám ještě aspoň nějaké slovo když se ježíš kristus narodil tak prostý pastýři ne někdo jiný byli toho svědky. A chodili k němu našem dary nedověli se z toho ne a oni taky slyšeli na nebi sláva na výsostech bohu a pokoji lidem dobré vůle čili už při narození to ježíše krista byl dán program dobrá vůle že musí mít opravdu dobrou vůli aby vůbec to slovo boží slyšel dovolit poučen to je nemá tak nezíská ten vrchol toho ten pokoj to není obyčejný klid ale spočinout v bohu ano které přinesl ježíš kristus děti učedník až nakonec až protože slanýho svatého okolím že ano říkal potom se jim zjevil po svém vítán vite no tak von tam ne při narození ukazuje cíl a za jakých okolností ten cíl tahne známe podmínky všichni ruší na tom stavu nemůže. A praví se u posledního soudu že budete soudit živé mrtvé z toho církev v lineárně usoudil že týká všech lidí kteří už zemřeli ne a i těch lidech ji těch lidí kteří právě žijí v té doby ty ten co soukat ne protože to pochopili takhle tak očekávali že jednoho dne přijdeš kristus plné slávě ste jak sám ještě a tento soud nastane a tak tam říkal o těch známka toho blízcí ho se posledního soudu strašných známka to učení moře takový žák in jak to náhle přijde a z toho byli uvrženi v tom že je to událost pro všechny lidi pro živé i mrtvé ano. Jenomže bohužel z bible se nesmí jedna věc vytrhnout a potírat i věc druhou nýbrž se musí vzít bible jako celek zváště nový zákon neříkám starý zákon na svou povídat které mají jenom historický význam a ne takovýhle vnitřní nebo ho mají ale je ta je ne ale v tom novém zákoně i tam stole život ježíše krista je plná vnitřního symbolismu a nemůžeme z toho nic vynechat jestliže on říká přimějte si jesiž kristus jinde někomu který ho chce následovat prosím poď za mnou když se on říká budu moc ran ale dovol abych pochoval svého otce že tak a on říká nechať mrtví pochovávají mrtvé. A tak mezi námi sou mrtvý a mezi námi jsou živi to je jedna oprava ob zkoušek i ty mrtvé by positu soudu mate i ty živé ano dále nebude to soud který který pocházely bude probíhat pro celý svět najednou jak si představuje si že do dne použil nýbrž to individuální záležitost uvnitř člověka a v tom člověku samotném sou věci živé a jsou věci mrtvé. V tomto smyslu bude také soudit živé a mrtvé co je dobré o se oděli od toho zlého na věky do prodělal totiž poslední soud tak v tom navěky bylo odsouzen ke zatracení všechno zlé ano a na věky bylo povýšen věčnému životu všechno dobré takhle v nich každém takovém člověku proběhl soud po kdyby tomu takhle nebylo tak já to vykládám tak ježíš lhal protože řekl amen pravím vám jsou mezi vámi někteří kteří tento poslední sou zažijou konec světa zažijou tak a tam měl být ten poslední soud ne no a protože do dneška nenastal. Tak asi lhal ne jestliže nedá tak to myslel tak jako já mezi nimi už byli lidi někteří kteří zažili ten poslední soud a konec světa pro ně už nastal konec světa každý kdo sebe úplně ztratí úplně se odevzdá ten zažil poslední soud a ví co to je poslední soud proto může pravý svatý jan ve své epištole první asi kapitola druhá že znovuzrozen nehřeší proč protože při tom posledním soudu byli zavrženi jeho špatnosti silou boží ale ne silou toho člověka tak je třeba rozumět poslednímu soudu že živé i mrtvé soudí bohužel chápat symbolicky se dosud nepodařilo církvi něco co se hodí co se nehodí co říkají tajemství není nic tajemného že jí kristus řekl zase nelhal všechno tajemné bude vám odhalena a zase ne že kdo do prosím šel tak mu to bylo odhalena. Podívejte se tehdy šlo všechno na ostří nože že si uv vědomi a jestliže on tam říká do věří v syna ch bude spasen třeba to řeknu volně ne život to je bude spasen ne a kdo nevěří bude zavržen spočívá mě boží tak to je vnější tedy tak to jsem rád že se tak slušně vycházel svatý jan protože bych měl velikou počít bych měl přísněji jako posuzovat co je to ně boží mě v boží jak mystikové to chápali je stav ve kterém si člověk neuvědomuje boha. Křesťanští mystikové často zažívali vědomí boha nebo ježíše krista chcete ale zažívali také odlivy kdy se jim zdálo že ten bůh je opustí jako by se na ně nebál ano a tento hne boží voni si nedovedou vysvětlit a nejbližší tomu byl do je mé jako patro nebyl katolík a jak je to smyslu toho že kdo po dobrým nejde za bohem ten de po zlém utrpením neboť bohužel jediný osud vás všechny čeká že všich bohů musíme a i tím životem který je plně a nejde za. I ten život nás musí nějakým způsobem přibližovat bohu protože jak by ten to stvoření člověka nemělo smysl to nás má přivedl zase nazpátek bohu to to stvoření člověka a tak to je podle a co se nám jeví jako v něm boží rozumíte utrpení asi tak ve zkratce samozřejmě mystika ten mě boží má daleko ještě učí a ale to tady nemůžu říkat přes ten se o tom utéci smyslu a ducha to vina že doporučuju vřele tam je to asi na dvou se stránkách. Samo sebou když mluví o ježíši kristu živých mrtvých tak taky musí říct já se stát živým to on taky řekl za taky nemám na to čas to je zase do mě říká strašilo pásku jak se stát živým a on tomu nikodémovi říká že se stane živým tím že se musí narodit znovu zvolit a sse je to vysvětleno někde nějaké stránce dokud svatá terezie do toho díla za osobní spásu za spojení s bohem karla všechny své síly tak žila v tomto druhu nevědomosti že má něco svého a v druhé mohla žít to se je pochybuju že si něco přivlastnila co nebylo její ona věděla že ty věci jsou všechny celý život že máme od boha ale když člověk něčím vládne. Tak musíte prominout že on s tím jedná jako s vlastním a taky po dlouhých osmnáct letech se naučil s těmito schopnostmi které měla vládnout jako s vlastními a to stačilo k tomu aby se ocitla na konci svých sil protože pokud něčím vázne jako s vlastním tak uzavíráme bohu možnost aby nám dal něco navíc co je za tím co vlastním do nás totiž se toho moc nevejde takže my nemůžeme toho vlastnit moc jenom málo a to nestačí na překonání sama sebe. Takže jednoho dej musel kristus říct protože vono by byla z toho zoufalá prosím těch věci nikdy nic vlastního neměl ale já to vidím na to se to nepochopí že ty si myslí že kdyby se do toho že má dobrou vůli že ty víš kdyby do toho všechno své neblahá takže nemá vůbec právo běžnou k bohu za to je na tom správné že si takhle pokorná ale víš ona to přeci není pokora když si víte to tu a toho ty se nedovede přijdou při nejlepší vůli vzdát já tím co řeknu opravdu si dala všechno co jsi měla nebe tomu nějak to. Když to tak doslova pravda není že jako s a řekli měla já to bylo na vědomí že z této nevědomosti těm nemohu přímočaře dostat ale teď ti tady já vydá rodit něco co zaručeně nebudeš poletovat nebudeš moci považovat za své a to je mé utrpení na kříži které vedlo ke spasení lidstva nebo má vé ke spasení tak tím se tím ke mně ji s souhlasili řeka říkal mu já nejsem hodná pochopitelně vlak ale jestli je to jediná možnost tak samo sebou se všemi deseti to toho chápu a půjdu a ejhle tou mocí boží spasitelské se k tomu bohu dostal ne svou to je to co pořád říkám. Dneska už několikrát že na té cestě jsou nějaké dveře nebo nějaká zeď jak jsem říkal jinde tam v tom v té koncentraci to můžete jít vlastními silami za ní vlas mysl nemůžete a musím se spolehnout na tu sílu boží a staleta někomu cíle někomu později podle toho jak daleko to dokáže jak má silné to já to tak se že krátký boží násilím trpí a násilím je dobýváno to je pravda říkal ježíš kristus měl při tom na mysli svoje utrpení na kříži neboť to království boží které přišlo mezi lidi muselo trpět toto násilí ano. A stejným násilím on potom žádal na svých žácích aby dobývali království boží ovšem to násilí kterým oni dobývali království boží bylo jiného charakteru nejvýš je na tom království to násilí děláno je to jsou dvě dva proti kali proto sebe postavený násilí trpí o může na kříži a násilím je dobývání té svět do království božího cesta rozumíte čili musí to takhle chápat jako kde věci paralelně ze sebe vycházející ne že totiž ten kdo se připojí k ježíši kristu musí si uvědomovat že činí veliké násilí království božímu v tomto smyslu dvojtečka. Celý ten vesmír je tvořen bohem a má za sebou dejme tomu osmnáct miliard let existence tento co my sme to my vidíme ten co nevíme třebas i nebo vůbec já nevím kdy to začlo ale pořád je tvořen dál tady se dovíte z těch spisů že bez mi se rozpivá se tvoří nový soustavy vesmírový a tak dále ale vedle této tvůrčí činnosti která pořád spěje jaksi od boha do času a prostoru ježíš kristus oznámil to co je faktem on to jenom oznámil tím svým životem je tu je proti proud proti tomu všemu rozumíte který vede to stvořené nazpátek do boha k tomu je třeba vy produkovat ohromné násilí na samotném bohu který je stvořitelem aby se člověk dostal nazpátek do toho království božího já to ku například na ukázat vjemem jak jak bojoval celou noc bohem viďte a vybojovali vítězství a bůh mu krámu řek pust. Zvítězil si a já ti za to dám šestý název to znamená milost bych tak řekl že to jméno nešlo do šlo o tu milost v tom jménu bojovníkem ský izrael protože si bojoval s bohem křest dělal násilí jaké pak to bylo nás dovolte mě já to trošičku rozvedu mohu já jsem to tam v tom sladkém durze ale protože tam by to mohlo zaniknout v to oživí povídání tam se to eště přečtěte životnost tak já to ještě jednou řeknu ten jako měl druhého bratra zabavil. Že na bylo před na na a byl rozdělen majetek mezi jej a mezi na brána zabudoval horší část takže jako bohatl ale svědomí mu nedalo a chtěl se bratrem který ho na to neměl rád k smrti nenáviděl smířit ale věděl že když němu přijde jenom tak nevíš mu neodevzdá to čeho se neprávem jak si myslel mocně že ho ten bratr zabije jak ho měl rád tak tam napřed poslal před sebou posly a četné mi dary v šel taky za ním aby ho oprostil ale napřed posílal posledními dary až poslední noc se ocitl na břehu řeky asi jordánu posledními věcmi a kterém měl které taky poslal na toho tomu svému bratru. Ale nikdy ale nikdy kdykoliv poslal tomu bratru něco nějaké dary služebníky o chce dobytek obilí nikdy nikdo se mu nevrátil z těch poslům nikdo mu neřekl on to přijal milosti anebo rád nebo se smířil nikdo se nevrátil z čeho ho soudil jo je všechny po vraždil ty posly moh právem to věřit tak se ocitl na dobrého toho tý řeky a moh tušit jenom že také zemře smrtí ne ale pro spravedlivost která mu tam nula na mysli přeci jenom se rozhodl ží jít k tomu svému bratry a nechat se zabít na to bez právě které jsou byla troufal dole ztratil sama sebe. To je to násilí které se činí na království boží proto vy bojoval na bohu to vít věty rozumíte a proto byl bojovníkem božím tak je to s mám takový dovětek k tomu jestli by se to nemohl chápat taky tak že ten člověk který vlastně předbíhá vývoj vesmíru a dostane se dříve k spáse než celý vesmír jestli vlastně ten stále takým uzurpátor takovým násilím no. Tak já bych řekl že po této stránce by se to nemělo vykládat protože tohleto je mínění které pochází z rozumu odděleného otci jiného rozumu nebo z pocitu oddělenosti a to dycky říkám z pocitu oddělenosti máte pravdu ale bohužel je to klamný pocit a tak je to kladná pravda todleto člověk když doby ne spásu pro sebe tak ji do bývá prostředu vesmír po uspěju celý ten běh ve vesmíru a my se nemůžeme oddělit od toho vesmíru tím že si odejdeme pánu bohu mi ho za sebe za sebou pane my se sám spolu spasiteli. Každý děj který probíhá před námi nás odívá silou boží protože mámeli se v tom její otáčet mámeli tady ží potřebujeme tomu sílu boží ne čili rozvíjení tohoto děje toho času a prostoru před naším draky a pro naší bytost vedle živit i a s námi způsobuje že my přijímáme každou vteřinu dalšímu sílu od boha čili je to pro nás požehnání že ten čas plyne ž přitom párat je to obdobně se sne tam se taky rozvíjejí jenom rozvíjení děje se dá na nás na motivace. Na nás nalepí milost boží rozumíte jenom rozvíjení e v té situaci v jaké jsme ve stvořeném musíme být řek bych sou činitelem rozvíjení děje abychom mohli od boha ho přímo teprve když jsem se me moc vysoko tak za dějem za překonaný děje přímo větší míru milosti než než tím dějem ano to ale už je musíme nic z toho toho času vystoupit a do té doby opravdu je velikým požehnáním všechno co tady žijeme protože přijímáme při tom vod boha moc boží du boží abychom žili sílu existenci existenci a i k lásce a ke všemu a i ve snu tam příjmeme tu sílu rovněž protože taky si tam sebe unese vědomí a zase ale jiným způsobem než ten jenom světě protože tam méně svou vůlí odporujete čili do nás může vznikat z jiného konce tak že by nemohl působit protože mu jinak za vědělo stavu protože mu klademe odpor kou vůlí a. Říkáte mi tady stává se někdy že se dostanou situaci o které bych mohl říci že už jsem jednou prožila známý jako známa musím vám prozradit já nevím jak by se založena ale že kdybychom tisíckrát nedělali to co dneska děláme předtím někdy nějakým způsobem tak bychom to dneska vůbec nedokázali udělat my jsme živi vůbec opakování ustavičného opakování opakování matka studentů a my se pořádá to si těch učíme. Já nechci tvrdit třebas vám vnucovat předcházející vtělení ne ale je tady jedno ta jednota než ke veške stvořeném to znamená vy se jenom cítí být odděleno třebas po svém matky od svých dětí a tak dále ale ve skutečnosti sme všichni vnitřně propojení vy můžete dokonce zažívat ne jenom to co jste třebas schází vtělení zažila to můžete ale může také zažívat to co jiní zažil a ono se to k vám hodí když se můžete přidružit k jeho zkušenosti ono to není tak pevně oddělenost zkušenost jednoho člověka a zkušeností jiného člověka na vás má vliv mají vliv i zkušeností jiných lidí a ne o bohové ticho ze a nebo takového něco ale opravdu my žijeme taky se zkušeností jiných tvorů. Já vám to teďka řeknu takovým způsobem jak bych to na napsáno a to to se s tím pušku doma píše to odpojený za zdánlivě scestně říká se že když někdo se zříká sebe kvůli tomu aby za dosáhl boha že toho všeho čeho se zřekl desetkrát silně mu zase znovu přistupuje že tak se to asi by to tak o tom se ježíš kristus vyjádřil takle on říkal pravím vám. S někým je to tak jako když vyžene ze své komůrky jednoho zlého ducha a vyprázdnění vyšší stý raduje se z toho a když se vrátí zjistí že by si jich tam sedm to je dodnes člověk když opravdu si od osobně jenom proto aby poznal boha a jenom proto se odosobňuje dopouští jedné velké chyby že se jenom snaží o očistou poznal boha aby se spojil s boha a to je málo jako by byl ježíš kristus řekl snaž se být čistým a vono to stačí to nestačí přijde sedm jiných dálku ještě horší a budou řádit viděná ten první a proč protože zapomněl na první příkaz. No neříkal čistě čistý čistě takhle bohužel se zvrhli křesťany že se nakonec podobali metrů ne to není pravá cesta to má cesta je miluji na boha svého z toho srdce svého se a tak dále a byl když mě jako sebe do při tom odosobnění ne takle abstrahováno odlišného dělá taky toto tak se mu toto nikdy ne nevrátí takže tak nerozumíte musí to být všechno taková to ženou být lásky plno ohledu na jak není ke ámen jak svatý pavel řekl kdybych všechno měl mnohými jazyky mluvil zázraky dělal já nevím co všechno dělal všechno pomine kdybych lásky neměl bych zvolen z vůči tím marný že ano to by bylo jenom z von vůči c a jak by přestal z voni tak by bylo po tom zvuku že já musím do toho vložit lásku toto hodí a si tam píše v těch kolik o té lásce jak má vypadat přesně návod detailněji než potom řekl když kristus. Na této cestě pro volenou nutností aby člověk na ten na tom stupni na jakém je si byl vědom toho že jenom za určitých podmínek se může dostat dál těmi podmínkami jsou že bude zachovávat řád toho stupně čím dokonaleji bude zachovat řád toho stupně tím je větší naděje že se ocitne na tím řádem není pravda že na řádem se ocitne ten kdo ho nedodržovat na něj šest odpuštění nýbrž ten kdo ho plní. Ten se správně povinnosti svého stavu a správně tím myslím ne tak jak lidí je plní ale něco do toho kladete navíc z lásky k milýmu z lásky k bohu ale neon kromě te v ničem ten řád bez které m žijete protože kdyby se například zanedbala matka děti ne pro nějaký nábožensky že by četla si třeba náboženských knížky co je nesprávné nebo kdyby třebas něco opomíjela z nějaké nadřazenost nad tím toto už na mě není musí člověk i kopat brambory že to nutné že a se to těžká práce když je ze mě tělem a nemá to stroje na té úrovni třebas které nemá to z té musí k. Poznáte že tímto způsobem se nad tím řádem ocitnete tak že už to budete dělat ce samozřejmostí to dříve se musel dělat znovu cení a nebo že se že jste museli na tom myslet jakmile vám to pude na té vaší úrovni samovolně samozřejmě co vám dříve nešlo k čemu se musel jenom třebas mě nějaké úzce lasky se se museli nutit a neska už ne. Tak si si dokazujete že jste na konci té úrovni před nějakým stupně a teď musíte nasadit nové prostředky abyste se na ten stupeň nahoru do starý a tím novým prostředkem obecně řečeno je vždycky umět si o tom co jsem dosud dělat poctivě říci není to nic proti věčnosti. Jsem služebník neužitečný asi tak být trošičku pokorný dívat se někdo je přede mnou a ten kdo je podle mnou svým vývojem nemůže za to asi tak to znamená z pokorou opustit ten stupeň kterým jsem překonal tím že mi to samo de na něm ne odejít od rodiny ne odejít od toho co jsem dělal ale trošku se nad tím pozastavit tak. Že bych se zeptal a co teď bože nejdál bez jeho požehnání dál nechci bez svého požehnání a tak dlouho o to prosil až to požíváním příde to požehnání si je nečekaně kdy to nejmenším a přijetím způsobem že najednou se ocitnu někde kde jsem nebyl najednou začnu mít k sobě hodnoty a jistoty které jsem předtím nebyl neměl jakmile tu jistotu novou kterou jsem předtím neměl použiju pro ten následující svůj život tak pracuji na vyšší úrovni jestliže ji nepoužívám nazpátek a té horší než kdybych tam byl nelehnout čili nové hodnocení nový smysl života hledat já čistí lepší dokonalejší a dycky komplexní to znamená vždycky ti ti celým ne toto by tam mohl přidal a toto ne nýbrž upřímně začít na novo jako bych včera byl vůbec nic nedělal tedy při té příležitosti. Říkám to přirovnání nebo to podobenství života svatýho antonína poustevníka on si dožil sto pěti let a dělal to tímto způsobem já vám nepřeju tak nový život o to ale jak ho žijeme to je důležité jak ten náš život vypadá třebas byl krátký a von vypadal takhle každý se na ráno začínal znovu jako byl den předtím nic nedělal to znamená bo nemohl žehrat nikdy na to že k němu nějak bůh není milosti že mu ukazuje málo dobra nebo že o málo všem protěžuje nebo že mu málo přeje nebo že má nějaká protivení na cestě dopuštění božího tomu nikdy nevyčítal protože si byl jist že každý den musí začínat znova. Aby totiž nebyl povýšen a nejenom to tak že každý den začínal znovu ale kain končil všechno co udělal všechno co udělal každý den složil do rukou božích neboť ono je taky důležité aby člověk klidu usnul aby neměl divoká sny aby si v tom veden spánku u pána boha počinu a ráno vstal z novými silami a jako nový člověk první den narozený aby se znovu z boha narodil do toho dne a ne za ježíšů a tak se vám bude postupně zase tam budou věci měnit a budete čím dál tím více žít z rukou božích a ne jako lidé pocházející od rodičů nýbrž mající jediného otce. No a já bych ještě chtěl říct jednu věc nikdy si nemyslete že vlastní silou všechno zmůže na na této cestě vy musíte dokázat jenom dobrou vůli ale účinně nejsi myslet já mám dobrou vůli účinně prokázat dobrou vůli skutky i myšlením pochopitelně ale nespoléhá ce že to dobrou se někam dostanete vinu se jenom jenže máte povinnost dobrou vůli prokázat a že by udělat nemůžete. A nestarejte se ho víc jenom pro kaž te dobrou vůli při každém svém počinu při každé myšlence to vás zbaví úplně starostlivosti na budete klidu který na této cestě potřebujete bez něho to vůbec dán nejde a získáte pomoc boží kterou byste jinak zajít okolnosti vůbec nezískali budete se sobě místo pro toho boha protože budete vědět že je to základ jenom se sty pokoji lidem dobré vůle to je základ dy se narodí ve vás ježíš kristus a on to musí ještě dál musí s vámi vstoupit do jordánu na kříž tak mrtvých a to všechno musíte prodělat vy to se učíte si to ježíš života ježíše krista asi všecko. A taky si nemyslete že někde ta cesta končí to je veliký omyl já jsem měl hrůzou z toho když mě babička říkala přeškolním věku že na nebi to vypadá tak že sedím a kam na pána boha na jeho svatý jsem říkal to bude hrozná otrava tím jsem se odnaučil věřit vážně to jsem neděje to se nestane každý do někam jde po této cestě se přesvědčuje že čím dál může víc do větší šíře že nemá ani tušení to všechno je schopen udělat pomocí boží a tak asi na té věčnosti se člověk nezastaví a nedostaví se ne v tom služeb rychleji mává rukama a nohama ale že bude všimli dělat i to na co nebude třeba pohybu ani myšlenkového ani fyzického vyšší pomoc než která je spočívá pohybu pohybu myšlenkovém a pojmu fyzické stáňovi chop osmnáct ho srpna tisíc devět set osmdesát. Vy vedení pohádky na dobrou na v této pohádce jsou použity běžné pohádkové případy které znamená te z jiných pohádek všechny jsou vypůjčit od jinou jenom jsou nově seřazena tak je jak je zapotřebí vzhledem k tomu že se od této pohádky chce aby vysvětlila jak se člověk má dostat z dvojnosti do jednoty to znamená do věčného života takže tady se vykládá o té dvojnosti tak že se napřed řekne každého páru dvojic jedna část a potom se vysvětlí druhá. Musíte si myslet že tyto páry patří k sobě členové těch párů patří k sobě čili bratr zlý a bratr dobrý to jsou dva prvky nebo dvě složky v jednom a tomtéž člověku a rovněž tak je tomu s těmi ostatními osoba jednajícím že to pohádce je to zkratka rozbor lidského nitra a všech požadavků které mají sloužit jejich splnění má sloužit k tomu aby se člověk vymanil ze stvořeného aby se plně napojili na spasitelský úkol aby v něm dokončil fázi kterou nazýváme. Překonání zla samozřejmě překonání zla samo o sobě nemůže existovat jako nemůže existovat překonání dobra jedno jde ruku v ruce druhým a proto by bylo dobře kdybychom si ten výklad provedl jinak než jak zní pohádka kdybychom si vedle sebe dali třebas to zlé a to dobré a ukázali jak se anuluju dobro i zlo lidskou činností. Mimochodem autor této pohádky myslel na to že chtěl vysvětlit něco co dosud není křesťanské této že vysvětleno a to jednu část spasitelské ho úkolu ježíše krista která spočívá v tom že on jak se modlíme dřívějším znění kréda že on ježíš po smrti na kříži vstoupil do pekel tento vstup do pekel je zde detailně vysvětlováno. To znamená spasitelský úkol ježíšův zůstává úkolem který není splněn pro nikoho z nás nebo pro nikoho z těch kteří se tohoto úkolu nechopí a samý jej na sobě neuskuteční ježíšem byl dán jenom předpis jak to máme dělat předpis daleko detailněji než je v této pohádce ale tady je to myslím přístupní formou vysvětleno proto jsem se. Dále to toho abych ještě jednou to co ježíš kristus ukázal svým životem když světle aspoň z určitého hlediska a v určité fázi na pohádkovém obrazu byly dva bratři kteří šli v malé chaloupce to je to dobro a zlo které je svázáno dohromady v tom lidském já obojí tam žije. Pohromadě a můžeme říci kdybychom toho školsky vzali jeden k za část na naše dobra a jedna část je zla dával jsem si záležet na tom abych nově definoval dobro a zlo tak jak potřebuju v této pohádce aby bylo chápáno obecněji než nějakým výše chyb nebo vínem hříchu nebo víte ctností pokus definovat zlo víte hříchu je pokud beznadějný za jako. Dobro definovat víte ctností je stejně bez nadějná si to je protože vždycky tam budou veliké mezery a celá ta stavba bude postavena na písku z toho důvodu že ne postihuje pravý základ toho všeho kořen ze kterého pučí nebo roste jak to zlo tak to dobro a to roste a kvete úkolu které má stvořené vesmíru a v tomto úkolu člověk hraje velice důležitou roli ke které dorostl tím že se vývojově stal člověkem. Dále bych chtěl říci jestli tedy dobro je tady líčeno jako jednání toho druhu ve kterém člověk se neohlíží na sebe nýbrž do mu jenom o věc kterou považuje za dobrou tak pak je to obecnější definice dobra než kdybychom definovali dobro provádím nějaké konkrétní ctnosti zlo naopak je zde definováno jako. Jednání bez ohledu na ni na cokoliv a na kohokoliv nezáleží na tom jakého druhu to jednání je ale jednání které konáno bez ohledu na kohokoliv jiného než na sebe než na toho činitele jednání zlé této pohádce ano a ta pohádka to je náš život tak je to v našem životě že si neuvědomujeme často že zlé je to co slouží jenom nám i když v tom nevíme nic špatného způsobuje to totiž že jednáme li takto pořád dál nakonec se staneme kamenem to znamená ztratíme ten život který s tím co děláme hledáme. A to je tragédie proto můžeme považovat za zlo nejenom to co jak seznam u hříchů ale jakékoliv jednání pro sebe bez ona ostatní proto například zlém je celé jednání všech přírodních bytostí v tomto smyslu třebas každý druh zvířeti rostlin je tak to beze postaven protože se všímá sebe a když se všímá taky někoho jiného tak jenom proto že mu to jemu slouží. Tak takhle roce je tady bráno zlo a takhle si roce tady bráno dobro mám pořád na mysli to je s kristus řekl o posledním soudu že jenom ti budou spaseni dokonalý dobro bez ohledu na sebe nikdo jiný ne kdo se modlil nebo já nevím to co jak ctností jiné mě ale konal něco bez stavu dobrého něco bez ohledu na sebe když teďka jsme ty dva bratry spojili dohromady pod jednu střechu jak tady bylo řečeno začátku tak si musíme říct pro ten proč ten zlý bratr vyrušoval dříve než ten dobrý protože ne součástí přírody. Svou tělesností tak nemůžeme začít jednat jinak než tak zle jako ta příroda to to není zlo v tom smyslu křesťanském a v tom nejširším slova ses že to zlo že ten tvor napřed musím se sám na sebe aby vůbec na tomto životě toto světě mohl existovat a kdyby to toto to nedělal kdyby se tohoto této formy z zla všímal kdyby nežil podle tohoto tak by se neuchovalo naživu on myslí vykořisťovat test na svůj vlastní život díte říká se dítě nemá ni rozum z toho aby mysl ne něco jiného a chce jít se pít chce aby se na něho aby byl středem řek bych života těch ostatních lidí bez ohledu na ně. Prosím to je zlo my si ani nevšímám a bez ovšem si po necháváme to že přírodě je to takhle zásadně zařízeno že tam jeden šlape po druhém že tam nikdo nebere ohled na druhého jak je mu to vštípeno přírodními zákony tak jedna tygr stejně zle se jako třebas ještě ta která chytá jenom mouchy ale je to zlo jiného druhu než které se vede do nějakého příkazu křesťanského ale je to zlo stejně velké jako lekli hřích protože vede ke stavení všichni ztrácí ten život který hledají ustavičně tím že se krmí že nedbají na někoho jiného že ba jenom na sebe. Tak a teď bych moh přistoupit vlastní pohádce tak ještě jednou napřed vyráží z domova nespokojen ten zlý to znamená to zlo v člověku musí mít vrch ze začátku z toho důvodu abyste řeku choval naživu teprve když je zajištěné jeho život tím co já tady nazývám zlem tím zájmem jenom o sebe teprve po pak se na to může naštěpovali něco vyššího co bychom mohli nazvat zájem o věc zájem o dobro zájem o správné jednání spravedlivé láskyplné a tak dále jak by se to dalo nazvat naší ano. A tak se nedivte že ten zlý bratr vytáhl do světa napřed ne lesa spokojen s tím co mu tam poskytl domov a že všude na cestě nedbal než na sebe spojíme jednání o bod vlaku dohromady první třebas ne zachraňuje od práce nebo nesou o práce marně se do potíží mravence to není on který se lo potí tak mu do toho nic není jestliže jeho dobrý bratr cítí potřebu pomoci i tam kde mu do toho nic není kde se nejde nejnejde o něho tak vystihuje vnitřní stránku věci že totiž je to jde o něho. To z povrchu větší není patrno ta babička mu potom a ten čaroděj mu potom dobře říká tomu dobrému že tam všude šlo o něj kdy ten zloba to to vůbec nevěděl že když pomáhá těm trčet rybka a já nevím čemu všemu že že pomáhá vlastně sobě že nejlepší pomoc v sobě je pomoc jinému ano tohleto nedošlo nebo to nedochází člověku na jeho začátku cesty a dochází z prvé později čili fakticky to dopadá tak že jsem člověk mnohokrát jedná zlé svým se jenom sebe než začne se všímat se někoho jiného bez ohledu na sebe. A tohleto jednání bez od na sebe potom má smysl pro jeho další budoucí život předurčuje mu jiný způsob konců než kamení on kráčí mílovými kroky za věčným životem ne už se dneska není a teď pomáhat na roven co to znamená jsou nějaké práce nebo nějaká činnost lidské lidském životě kde jde jenom o to zmoci nějakou kličkou námahu nebo duševní námahu způsobem. Kde by člověk na sebe zapomněl jestliže totiž být člověk myslel na sebe při pomocí jinému přestože by mu pomohl tak by pro sebe tím neudělal to pravé on musí zapomenout na sebe a pomáhat té při tom důležité chce pohádky by mělo být vidět přestože by mu to bylo třebas proti srsti se zdržovat protože držení to je ten zbyla tento řekl co mě zdržujete tak bez ohledu to to si vstup bez ohledu na sebe na se na to že je to zdržování to provede to je ten pravý duch činnosti v těch začátcích tak ta činnost pokračuje dál u toho ptáčátku tam totiž pomáhat už znamená něco víc než v tom prvním dělat se někoho nějakou práci nýbrž tam už to znamená. Nějakým způsobem se dostat nad sebe ne ne zapomenout na sebe proto jsem ho necháváme v té pohádce lézt na na strom se musí od země nějakým způsobem dostat výše já vím jak příklad bych měl použít pro tento případ ale snad je to dobře říci že jsem patří veškeré druhý činnosti při kterých už nejde jenom o napravení nebo do plnění nebo zajištění nějaké ho úkolu nýbrž při který jde v pravém slova smyslu o život. Nemyslím že by jako každý člověk měl tyto možnosti má je třebas lékař má je možná kněz když jak každý sociální pracovník ale my si neuvědomuje že že všichni lidé mají tyto možnosti jenže se méně lehce do výdajů jak to provádět podle kře je to jasné ale u jiného člověka který třebas řadu je někde to není tak patrná jak tam zachraňuje život nebo něco takového to tam není z toho zřejmé asi prosím vás nekouká za úkol toto klam vysvětlit protože to by byla kapitola samo sebe ale připomeňte mně později mimo rámec e to pohádky si že to není řešena. Zkrátka jsou myšlenky které přesahuje přes řek bych přízemní záležitost člověka ono někdy o ten život člověku jde jinak než tím primitivním způsobem že by třebas muži vot zachránil ale že mu ho lepší nebo že ho dostane do kolejí do kterých má patřit a té možná víc než fyzické zachráněn života proti život který po od určitého okamžiku je žit jiným způsobem za jiným zcela jejím účelem nebo s jiným člověkem a tak dále to je život jiný který má jiný dopad a jiných znám tak ta se naznačil aspoň co tím chci říct tuhletím vznášeli se na strom nebo ležení na strom. Dále je tam s tou rukou ta ryba patří do vody voda je temu těžší oblast tvárnější než tvrdá zem a tak je to lidskou myslí která je takhle tvar a prostředí ve kterém tak rybka to je s lidská mysl se pohybuje to je prostředí tvárnější než tuhá hmota víte že lidská myšlenka je základem veškerého pokroku na této země zemi a že tedy bychom měli na tuhletu věc velice dbát jak se s nimi pořádá jestliže my. Nějakým způsobem se dostaneme se svou myšlenkou za ten přirozený živil naší myšlenky vody takže se potom nemůžeme dostat nazpátek do toho přirozeného živu myšlenky tak se udělej si chybu ale jestliže hledíme napravit tím že se dále ženeme zatím co se ocitlo mimo nebo mimo dosah toho živu té mysli tak činíme špatně protože jsme čím dál tím víc na suchu mlátím se sme takovou rybka třeba lou kdežto opustíme li. To co jsme chytli mimo tento rámec živu myšlenky a budeme se snažit dostat se nazpátek do toho úvodního klidu tak jsme jednali správně musíte uznat přeje ne než poznat co je na naše síly a co tam ještě je snesitelný co je tam ještě unese a podle toho jednat čili jednání zlé v tomto smyslu je začíná to že se člověk hledí dostat. Na úroveň do které patří svou myslí a potom se z této úrovně nemůže dostat nazpátek dobré na tom je že tou složkou která je v něm dobrá si pomůže nazpátek jo to není jeho vlastní síla to je to dobro které v něm žije tam na jednom že v té pohádce o tom mluveno že se tam někdo se tam někdo ocitá člověka tomu dobru které tam působilo ano. Tak to jsou ty úkoly které vykonávají ty dva bratři a ta gradace od toho zla do toho dobra dále babička tam je obecně nejen je řečeno znakem trpnosti jako žena stará že na tento my nemůžeme zůstávat jenom ve stavu činném nýbrž ve svém životě se musíte také postarat abychom správně pochopili a moudrost svou vzali také od stavu tak nosti od té ženy.

Download XML • Download text • Waveform view

80-12

80-12

View options