EN | ES |

78-06A-Kaly

78-06A-Kaly

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
bych rád kdybyste, až se vrátíte, bude si třebas probírat v hlavě nebo pomocí vtom pásky to, co tady bylo řečeno, si uvědomili že toto co tady bylo řečeno a stoho to tady pro řečeno nebylo mu to ne moci všem jsem k tomu měl propůjčenu moc se mi padalo jako strašně mocné vacovi pyšní se kterým jsem nedalo smlouvat protože jsem byl svědkem moci která vás miluje proti té své nedá dělat ani vy kteří jste se na. Mockrát provinili ten nepůsobili ani v nejmenším že by vás byl přestal mělo to je dojem ne já odcházím čím vždycky do do jasnější pokaždé protože vás vidím jako lidi se všemi těžkosti i malicherná to poznám podle toho divu krku pustím této moci boží po čem se bavit čili vidím že jste normální lidí takovým přízemní jako ostatní lidé a on vás přesto miluje musíte si se vy prominout že vás ale posuzuje že on prozrazuje že jsem neměl si sebete se ho teďka pád mluvit normální jako ostatní ve nebojte se já vás ujišťuji že pán bůh vás má rád se milovat. A je to si to chce du v té požitkář to se o ženský se nemluvili prosím mluvíte chodbu musíte o malichernosti ale buďte si vědomi toho že hospodaří se s mocí boží které se říká uvědomovací síla když poměřuje ostrov vaší viveka dáte to zmoci božím a z téže moci boží sem k vám já mluvil že si ale netroufal mluvit o ostří žily nýbrž o tom co jsem vyčetl z jeho tváře plné lásky a to jsem nevyčetl tady nýbrž od té. Víte co jsem v tom koncentráku zažil to od osobní nebo to sebevzdání proto bych vám radil abyste poznávali míru v tom kam až můžete se od boha dále té velice důležité té já jsem tak ustrašený člověk že se bojím daleko odejít od otcova domu že by mě tam něco sežral a to jsem já tedy se tedy se někde tento druh strachu nevzdalovat se mnoho od otcova domu strach který i vina starost která je na cestě k bohu dovolena všechny ostatní starosti které člověk má svou ke škodu věci. A ježíš nepřestával proti nim bojovat proti těmto starost ale o jedné starosti mluvil a tu doporučoval hledejte především království boží hledejte starostlivě pečlivě hospodařte ve hřivnou kterou máte v ruce pořád do ze ani špetku z toho si nechápejte pro sebe to je té starosti velice zlá tedy to je starost nikdo si asi tak po nebere a kterou kdybyste měli tak zvítězit velice prudce protože hospodář přichází nečekaně a zúčtovává jak je v tom podobenství napsán i o tom že ni chvíli dne ani hodiny neměli toho oleje zavřely se dveře a byli zase v temnotách té noci ho nepoznání a já vám řeknu mě na té cestě duchovní nedrží vůbec nějaké duchovní cvičení po mám dávno za sebou nějaká modlitba nebo nějaké zvláštní úkony ničím neví kam na ní boží to že se nevzdal bojím dále tím byla poznamenán moje cesta od samého začátku jsem prvních chvílích kdy jsem za ní vstoupil v těch sedmnácti letech jsem se bál udělat krok který by byl světský prosím vás to zase přehání proto se tady učíme na cestě činnosti posvěcovat i světské. Věci světské kroky jsou boží milosti protože to posvěcení který spočívá v tom že já to dělám jako práci na poli no a když se potom mluvil o cestě lásky tak to posvěcení ještě větší já to dělám lásky plně a když to kdybychom k tomu přidali cestu poznání nebo nějaké poznání tak to dělám poznání z poznání že on je jediným činitelem a že on je jediným milujícím že ne já je co dělám když mlátím rukama ne já miluju když prokazuji veliké skutky lásky ale je to on který minut todleto se to se mi zdá promiňte mi velice bezpečnosti protože nevstoupí člověku do hlavy nemůže přivlastnit já celou tu. Tu cestu k lva mi čím mám poznamenáno ustavičným tušením na vlastních letech to sem se všemi a to z důvodů se stydí o které přímo nemluvím ale na té se ukazuje že kdo bych chtěl poznávat a něco málo ještě při tom vlastnil nepoznává nedokáže poznání nýbrž upadá do temnot vnějších kde je opravdová temnota tyto ho poznal i poznávací ten notak nejenom že nesvítí sluníčko ale von není schopen poznání. ten kdo se vzdává všeho to nevlastním ten je být hoden soustavně učednictví ježíšova on to řekl se do nenávidí sebe není. Dí příbuzných dokonce do nenásledovat v tom smyslu je to nenávist a jak to je to není ten jediný je hoden být mým učení a to by si při všichni přejete známka proč na vás chci to vděčnost samozřejmě bůh vděčnosti nepotřebuje bůh to nepotřebuje ale potřebujeme to my protože jestliže něco od boha bereme a my všichni bereme od boha neuvědomit se mi to co to dostat které tady ne a my to zase myslím nehospodaříme ale vracíme to znásobení tak se proviňuje především proti sobě protože se tím vylučuje me. To je komunikace s bohem neboť on musí přijít jak je tam znázorněno a musí nás zavrhnout do ten novějších přes ne nepochopili úkol který před sebou mám čili z dve vděčnosti věčnost představuje určitou část a značnou část pochopení úkolu který je nám svěřeno jiná definice věčnosti řekne řekl předtím protože co si myslíte ti kteří hospodařili pro to hospodáře s těmi hřivnami když on odešel myslíte že to dělali jenom donucení on nad ním neděl voni ho nějak milovali oni byli nějak mu vděčni. Které mi to byl asi hlavní smysl jejich jednání není to tam dál do vedeno ale v jiných takových podobenstvích je mluveno o té lásce že je to hlavní mocí a jeli člověk který vděčen neuměli přímo milovat boha a aspoň vděčen tak už ho miluji protože se stala kyne dokonalejší a protože bych pře přá vám všem abyste se přepadli co největší míry možné na tu cestu lásky to znamená na cestu která by vás zbavovala utrpení která by by pře z vašeho života nesení sladkého jha proto vám také radím věčnosti. Protože v křesťanství se pokora považuje za jednu z hlavních ctností a protože se do radí aby se člověk nejenom vyvaroval hříchů ale aby jako protiváhu se snažil nabýt co největší svý ctností a v těch se vzdělával pro to odjakživa jako hlavní cvičení ctnost ven tech bylo cvičení se v pokoře takže od prvního vstupu na duchovní cesty každý člověk měl povinnost se cvičit pokoře dospělo se kolikrát k takovému stavu že člověk který se cvičil delší dobu to je to ctnosti vypadá na. Povrchu dokonale pokorný ale je zajímavé že fakticky nebyl jak se to poznalo on sice pokorně vykonával všecko co se od něho chtělo já vám si záležet na tom aby nikdy ne přestoupil vůli svých představený aby poslouchal boha a tak dále ale nemohl zabránit je né maličkosti že jeho život by měl povahu malicherný života že rozhodnutí i úkony pokory byli čím dál malicherně on šel do takových podrobností že ta jeho pokora rozborového jako vůli a činni na z něho člověka neschopného jakékoliv činnosti. To se stalo hlavně proto že on vůbec nejednal podmínky pravé pokory že mu nikdo poradil to to nemohl jak pravou pokoru na být nikdo totiž nebude pravé pokory kterou chtěl aby měli učedníci ježíš těl to mě učedníci než ten kdo nabude poznání o kterém ježíš mluvil to znamená on byl proto pokorný že poznával že veškerou moc má od otce že se vzdal a nejenom upřímně vzdal veškeré své moci osobní a že ji opravdu ztratil ti on když přemohl satana. Na poušti tak tím vlastně se vzdal této obrovské moci našeho já která mu nikoliv živě ale pravdivě nabízela pozemské blaho projevem počíná je a mocí pozemskou ukončením k dispozici to co mají mi lidé to svoje sobecké já to zemřelo tehdy na té poušti se o tom znázorněno všem tom prosím božské jako že satana potřel a za to měl na odměnu na to měl moc boží o o cestě byl od té doby sjednocen jasně věděl od koho má tu moc protože to věděl proto byl pokorný. Protože věděl že sám moc nemá té se vzdal o té osobní moci která je nepatrná se jí člověk pyšní na každým kroku oproti tedy ve srovnání s bo mocí boží jenomže když se povrchní pozorovatel který neviděl do jeho nitra díval jeho počínání jak suverénně vládl satanem třeba neduhů jak unikl zprostředka těch kteří ho si li kamenovat nebo učit králem tak ho nemohli nebo myslet některého výroky proti farizeům tak ho nemohli považovat za pokorného li protože ježíš kristus si byl vidoucí otcovy v něm. Byl si také vědom ztratil svou osobní moc že tedy vlivem toho nebyl hoden této moci jedině tím že se své vlastní zbav to všem něco jiného čili sobě nepřičítal nic z toho co dělal ani to že dostal třeba učedníky které jak se na povrchu znalosti vyvolil o viděl že vyvolil pomocí jeho poznání otec mocí poznání ježíšova otec pro totiž ježíš poznal kde je který jeho učení šel pro ni označil ho pozval ho přesvědčil ho ze brala kdežto sám dělá kdyby byl neřekl že otec je vyvolil protože vám řekl vždyť jsme byli přitom že tamto pozval u studny a tamtoho na celé nic a tak dále. Tam to po stromem že víte co je klamné čili první podmínka z té dokonalé pokory u něho byla to bylo to poznání moci kterou vládl že není jeho nýbrž boží čili zase svým způsobem nevlastnění to je první podmínka protokol a druhá podmínka pravé je pokory je vás jestliže někdo nemiluje nemůže být pokorný láska je pokorná proto že se pokorně odevzdává milovaným a on se vůli boží pokorně to dal m se dal napřed křižovat například po toho bylo víc čili druhou důležitou podmínkou je láska. Já to líčí za tím na té nejvyšší úrovni všechno aby to bylo zcela jasné ne u člověka je to na nižší úrovni ta pokora ale vždycky tyto složky hru nějakou roli například dejme tomu se někdo ve středu projevoval pokoře a netrvá se úměrně lásce ne které do vás se úměrně nabýval úměrně poznání tak nemohl být pokorný třetí podmínkou neméně důležitou je sebezápor když je ochoten někdo milovat ale neumí se zapřít nemůže být pokorný on se musí zapřít všude tam kde jeho poznání a jeho láska u napovídají že je to v pořádku a nesmí pít pokorný tam kde mu napovídají že ukazuje mi. Nebo že by posloužil nebo že by jim a tam nesmí pokoj čili vůči takovým prvkem přece jenom poznání ale kdyby nenásilnou nějakou roli láska a sebezápor tak by ta pokora byla přes veškerou pokoru nemilosrdná a to by se mohli najít příkras vím že z tohoto výkladu jasně vyplynulo že pokoje po samostatná ctnost nemůže existovat pokora také neobstojí hříšné počínání pochopitelně a v této bouři že vane umenšuje se čili to je věc to se sebeza okolo to už tam bylo vlastně řečeno se vždycky má když se tedy pěstuje zvlášť má se k. Pro soulad s jiné jinými složkami ctností křesťanských a je to marné pěstovat vede to k tak vám řikám malichernosti pokorně pokorný malichernosti že je vedení věcech pokorný za velkých věcech se ukazuje že je nepokojná a to z toho důvodu že nemá v sobě zakoření škálu hodno to správné hodnocení které vzniká teprve poznání a věci v indii říkají že teprve po samadhy člověk má správnou schopnost rozlišovat to znamená že ví jak užít pokory taky a co je to. Kdežto předtím tuto rozlišovací schopnost nemá a proto také neví jak má pokorou hospodařit ono se musí se vším ty sou kostí ta není na plýtvání ta je jenom jako má být služkou na cestě dokonalosti není dokonalost sama není dokonalost samou nýbrž je obyčejnou služkou vedle ostatních ctností zřejmě že pokoře jako ostatní slovech platí že pokrok v nich se musím snažit do cíl všemi lidskými prostředky získaná tedy pokora potom patří do ctností získaný ch sice sou lidskou snahou. Ale na druhé straně to pravá pokora který já jsem tady mluvil to je pokora veliká čili daná tomu říkáš tak přesně ano to znamená že je součástí nedílnou poznání lásky a všech těch vlastností které nepochází sem duchovním slova smyslově nýbrž příklad duchovní poznání pochází z boha že nechci tím podceňovat nic kterak nosti získaný kdyby se totiž člověk nestaral o získání dosti kdybych se filtr o to aby získal tuto od mě aby ji tedy mohl disponovat aby aby ji nabyl v tom smyslu ne vlastnil nýbrž aby. I ti vynikal tak řekla by prostě nebyl špatný že až byl dobrý v tom smyslu aby se líbil bohu povinnost se bohu zalíbit nebo ho miluje ne každým milovaný se vždycky slechu trošičku ne které vlastně po smrti no která se dělá před setkání s milovaným ne rozumíte mně tak to posmrtný musí provést jinak je nadán na přichází nehezké rušena tu hostinu nebo na to setkání tak tím si říci že kdykoliv se zanedbá lidská možnost výše pokory tak se nenabudu ani pokora vlita nebo. Že člověk nestará o své ctnosti jeho vývoji se třebas bere jinou cestou třebas cestou poznání a ty ctnosti pokulhávají ale jsme lidi třeba dosti poznávající říkám ne mě a dosti poznávající ale některé jesti úplně chyběl k té vidět že tam vznikla nějaká nerovnová že se se nestarali rozvoj ctností napřed lidskými silami a proto jim nemohlo být přidáno k tomu nic dalšího nic na mně přidáno čeho nemáme lidské základy na lidských základech je přidávám ne na ničem ničeho nic nedostaneme my se musíme třeba neobe nebo nedokonale snažit a ostatní nám bude při. Dál nedejte a ta ve víra snahy který napřed lidského hlediska musí být proveden tam se není deme říká nemusíte ani dělat pánbůh to za vás udělá pak semeno z buďte si lidské schopnosti abyste našli a taky v těch ctnostech ježíš tam často to s tím kázání to tyto sti vyžaduje přímo nadlidské mnoho znamená všechny lidské možnosti zapřáhnout do toho získat určitou ctnost nabízí na bylito zkušenost a teprve pak je naděje že přeroste do nosti velice samozřejmě ctnost vlitá to je dost navíc daná a člověk by si neměl dělat nikdy právo aby ji měl protože to už není člověka a jest možností. Se přivlastnit ale pak padá on se padá potom uklidit italsky na bytost toho upozorňuju čili je to potom hrozný pá vlastnit lidské vlastnosti to je lidské a celkem bez trestné ale vlastnit to co člověku bylo navíc dáno to je to se velice krutě trestá ježíš kristus ukazuje že se musel umět vzdát všech svých učedníků všech svých tehdejších přátel se před tím musel diskriminován svou slabostí po středem podají člověka a to všecko ukázal proto abychom věděli že se musíme umět vzdát všeho nejenom tohoto jsme lidsky se naučili nabývat nýbrž to jsme nabyli i ducha boží pomoci jinak nepřejdeme přes tu poslední fázi by se člověka má stát bůh přes kříž k mrtvých stát. A já vám myslím že by bylo velkým omylem myslet si že na někoho spadne ctnost jako taková jsou hrnu jestliže člověk se cvičil lidsky pokoře spadne na něho vlitá pokora a ostatní ctnosti nový tak úměrné výši aby ona se udržela jako ctnost ta ctnost jako celek netvoří to je jednotku která by jako taková jedině mohla s ní volat pro to existují individuality svatých jeden je více pokorný je mi více milující jeden je lépe poznávající a tak dále. Svatý inea to byl lépe poznávající než například svatý praktik z assisi ten to zase lícem mít a víc se pokorný než byl náležitě v čem do se lidsky napřed dělal k tomu mu bylo přidáno to je ještě pregnantně jí ještě zřejmě jí tehdy když to je člověk vstupuje do stavu spojení s bohem tam totiž odtamtud si odnáší vždycky to co tam závod přinesl nikdy ne celé poznání protože to ho není prostě člověk schopen to by neunesl pod tím by se zabil to by se smazal že z toho stvořeného to by se vymazal to by se nezničil v tom smyslu jak by to jak bysme doby toho svědky ale vymazal by se z toho rámce stvořeného to není možné čili. Já bych to chtěl upravit tedy to vaše mínění v tom smyslu že může být někdo přednostně pokorný a ostatní ctnostech nemusí tolik vynikat a už je to také vhodné pro to aby to tomu tak bylo aby ten člověk nic nepřerostl toho bohu přes hlavu to ne že by se ne toho bůh přál ale že je to dobré pro toho užitečné pro toho člověka k vděčnosti kdy může být člověk vděčen ve věčnosti se také dá vzdělávat tím to je totiž ctnost také jedna křesťanství cnostní která je méně kázala proto se jim moc přestanu si nevěnujete če ale být vděčný za to. Co mně zdánlivě škodí to co bych mohl jít jet že to prom ponižujícím třeba nebo degradujícího nebo škodlivé být za to vděčen já vám řeknu se jakých důvodů potom to je to přináší velikou míru sebezáporu a je to velice už ná proto vlastnost věčnost je jako taková naučená vděčnost je užitečná proto že vona nejdokonaleji vede k sebezáporu a nejrychleji spojuje s bohem veselém velice vědomě protože nepochází člověku to co patří bohu a bohu patřit vděčnost za všechno co von nejenom dopustil nýbrž co i dopustil to znamená. Měl by být člověk vděčen vždycky bohu za všechno se s ním děje ale neměl by být vděčen člověku který špatně jednal přitom by měl být vděčen ale bohu i když někdo špatně jedná vůči tomu člověku i za to co jste špatného na něm dělo na tom světě je by vděčen bohu zasahlo je to pro něho bylo špatné rozumíte mi todleto vyžaduje obrovskou oblasti sebezápor ano toto se může dělat době kdy člověk ještě nýbrž není poznalý tomu se může sám přimět k tomu sem že nutit který může sebe zapřít neboť jestliže na vás chci abyste na cestě lásky. Celý život jak mám přichází nebrali z rukou těch kteří jsou nástroj nýbrž z rukou božích pak ovšem mluvíte být za všechno bohu vděčný ne těm nástrojů ale jemu bohu čili když nosti je nutná za všech okolností vůči bohu podívejte se tady s tou smrtelnou duší říkáte že vona vono je to vlastně vědomí tohoto světa které začíná a taky pomíjí a že tedy mou smrtí patrně toto všechno skončí musíte si myslet že toto já je také světském tentokrát je svědkem tohoto života tohoto z tohoto světa. Tento svět ek tento svědek jestliže přejde do svědectví o bohu nezahyne jestliže zůstane být svědkem jenom nic jim víc než svědkem tohoto světa zahyne rozumíte čili je třeba abych toho svědka který je smrtelný po té stránce a tehdy jenom když vnímá jenom tento svět a nepřejde z vnímání tohoto světa dál tak jestliže tento světe veden zůstane jenom tímto světem tohoto světa tak musí zahynout jestliže ale tento svědek se stane svědkem boha věčnosti a to právě je ta veliká vymoženost kterou máme k dispozici tak nezemře navěky a z té smrtelné duše se vykřesat se si ne se oděli od smrtelné duši rozumíte přejeme smrtelné. Jinak ten svědek který tady je svědkem tohoto světa musí svědčit beztak při nějakém soudu jakoby to je tak symbolicky řečeno v okamžiku smrti aby vydal svědectví o tomto životě to znamená aby se učil záznam o tomto životě nesmrtelné duši a z tohoto záznamu on se potom zase vtěluje jo dá duše zase dává povel novému vtělení a část toho svědectví uplatňuje ale ne že to svědectví tam prosí jedno za druhým z různých vtělení takže podle okolností ona si vybere to co se odkud hodí takže tímto způsobem i když ztrácíme vědomí toho čísel že jsme se u převtělovali i tímto způsobem poněkud jak si jsme nesmrtelný ne takže ani ta smrtelná duše není tak ú. Plně nesmrtelná protože ten svědek musí vydat ze sebe svědectví před bohem v okamžiku smrti a to z něho zůstane na věky ale smaže se to všecko jakmile se vyrovná takzvaná karma to znamená jak se to všechno odpo sloužím jak už na to nelpím takže nelze opravdu vy opravn pane sat mysl o o věčném životě tohoto smrtelného toho všechno hasne no ale já jako svědek musím zůstat na věky jestli to dokážu ne nebo se stanu jenom předmětem záznamu a to je špatné to dělejte se nějakém stupni musí být člověk aby už byl tím pohádkovým honzo který se dá ten se zno pozoruju vás že nemusí být na nějaký. Ty vysokém stupni protože my hledáme ani ještě víme ani ještě mě jdete vy tam ten fa honza různých fází ne tedy vono jakmile pojmem úmysl k bohu tak se tam od někdo vědomě plní podmínky které vedou ke spojení s bohem jeden rozpojení s bohem kte říkáte tak už je to vlastně milost že to je schopen nevědomě plnit no tak to je tak celý náš život je takovou milosti nemůžeme říct to kde to začíná ne to je těžko říct a jestliže člověk nevědomě plní podmínky tak je to vina. Je to vinen on sám v tom smyslu že vnitřně dorostl do toho nevědomého způsobu plnění podmínek to znamená někdo je třeba eticky založený lidstva někdo je dalek no bezpáteřní nebo zase na na ně kam vítr tam plášť já nevím jak si to vlak nazval to tak tito lidé neplní ani nevědomě podmínky vstup ale když někdo už je založen tak že je eticky založené a podobně opačně než století ale vás tak už vytváří kolem sebe i zevní podmínky které k němu znali přistupuju znějš ku pro to aby se s ním ta věčnost vědomě spojila. Čili zase nejde o milost v tom smyslu jako je to nějaká zvláštní volba nýbrž třebas vlivem výchovy se mu dostane lepší příležitosti a podobně často svědky toho mysle že to je i toho že ten člověk nemá výchovu ale přirozeně je dobrý bychom tak řekli že takový je hodin například dejme tomu umělecký život některých lidí je právě vzorem takového přirozeného správného přístupu k lidem toho že ten člověk se obíráte krásou tím se zjemňuje výchovu jinak nemá než ta krása toho umění ho. Přibližuje k bohu a někdy velice a u ní noha která stoupá jednoho schodu na druhý musí se sice vyhnout ale musím mít dispozici druhou nohu která ještě stojí na tom minulém to že jsme omezení zákonitostí této hmoty stát pevně na této půdě této hmoty to je ta vymoženost že můžeme druhou rozvinout rozumíte čili na jedné straně to vypadá jako omezení že já tam tou jednou nohou lpím a na druhé straně je to velká vy možno že mohu tu druhou zdvihnout a nakonec i ta která tam musela být a ta mě se na podporovat až toho nebude zapotřebí tak také se zdvihne za tou první tou stáří devatenáct set sedmdesát osm. Já bych chtěl říct něco jak přistupovat utrpení své svém mu a jiných lidí že totiž my pochopitelně snažíme se o lásku k bližnímu a tak se tedy také snažíme o to abychom jim pomohli tím způsobem že prosíme boha za pomoc pro toho bližního tě že nám to bůh nemá za zlé ale my si nikdy nesmíme hrát na pozici někoho kdo by pánu bohu radil a teď vysvětlím proč protože chcemeli se stát pomocníkem božím a to obyčejně tak bývá že kdybychom chtěli od boha něco. V čem bychom nechtěli být napo mocní tak přeci nemáme ani právo to od boha chtít my musíme napřed dokázat svou dobrou vůlí že ze sebe jsme ochotni vydat všecko co v klidu vydat můžeme jestliže ze sebe pro toho bližního třeba ta kterého prosíme uděláme všecko co lidsky v klidu můžeme udělat tak tam teprve začíná naše právo na pomoc boží jestliže z nějakých důvodů nechci říct lenivosti z pohodlnou ale třebas i nevědomosti neuděláme to co můžeme udělat pro bližního sami nemá právo říct pane bože uměli to za mě abych tak řekl lidově nic se nestane. Nebudeme vyslyšeni ale nebudeme kolikrát vyšel ani tehdy když prosíme za něco co nevíme jestli je správné že se stane podle naší vůle protože my často krátce nevidí nejsme poučeni o tom jak pomáhat bohu v tom smyslu že neznáme jeho záměru a obvykle neznáme to znam nevíme proč sedět to a prostředu ono proč on dělá to a nedělá tamto a to už ve starověku jak ježíš ukazuje se tohleto nevědělo ne to nikdy nikdo neví čili kdybychom měli pokud se mi navíc udělat něco co sami nedokážeme ze svých vlastních sil kdybychom na vstali to udělat tak musíme se vždycky opřít o znalost vůle boží a měli bychom na. Přeci dát líbit to aby nám pán bůh kázal jestli chceme pomáhat co máme dělat a ne už vlastními cti si dělat co chceme tak dejme tomu já sem vám to ukazoval svatého josefa že on si dal poradit tem si pannu marii utečeš em do egypta a jak mu bylo poraděno tak tak jednal neříkám že každý musím hlas nějaký boží nebo anděl musí k němu promluvit to není pravda ale rozumově napřed můžeme posoudit jestli je to správné nebo nesprávné to je první světlo a za druhé máme tady řízení okolnostmi které nám bezpečně poradí co máme dělat já si myslím že v tomto ohledu velice jako podceňujeme možnost vedení protože my si myslíme že okolnosti a události které k nám přestu jsou něco co my nemůžeme. Ovlivňovat to naopak my v každém případě ovlivňuje a nic se nám neděje co si sami nezažil nevy želím nebo způsobíme nebo jak by to že radši ještě do mě způsobem co si neradím když si myslíme že to zdánlivě přišlo z vnějšku že to někdo způsobil to jsem se na omylu my jsme vždycky vším vinni a jestliže se máme z té viny dostat mimo oblast viny tak musíme tu vinu mazat napřed upozorňuju vás a teprve pak může přestat ten účinek který na sobě za zažíváme účinek naší viny a tohleto my neděláme čili minut e napřed vyčistil ve vlastním domě než zase čistý kde jinde a my bychom ale tolikrát pohodlnější. Čistě někde jinde jenom kdybychom nemuseli u sebe tohleto jsou chyby které stojí mnoho utrpení protože vzniká nerovnováha mezi vlastním vlastní cestou a přáním po nějaké nápravě nemůžeme pánu bohu pomáhat když nevíme jak jaké strany to vzít když nerozumíme jeho záměru když nevíme co on si přeje takže máme být drzí a chci si přát vědět co on si přeje v každém případě to není zapotřebí to by nás zavazovat to je závazné vědomost ale jestliže nerozhodují někomu pomoci tam kde nikdo jinak nemůže pomoci než jak se říkáme pán bůh tak pak musíme se opřít o vůli boží jakmile toto neuděláme tak se proviňujeme i proti tomu komu chceme pomoci i proti sobě no. Ba nabyde strany na uvolíme veliké nebezpečí utrpení protože jsme se postavili možná proti vůli a říkám možná musíte vždycky být proti vůli boží a hraje...

Download XML • Download text • Waveform view