Waveform view

prevzate-kotouc-80-09AB

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Koncentrace ale to je jeden z druhu přípravy meditovat přes den to dojde druhý způsob přípravy spočívá v tom že člověk se nesnaží zbytečně mluvit tomu já říkám za hajný vnitřního ticha že zbytečně že si zakáže pro den jako přípravu pro tu správnou koncentraci ticha si že si zakáže přemýšlet o bytí věcech. Ale ne zakazuje si přemýšlet o věcech které souvisí s tou koncentrací tím se dostane do toho stavu potom koncentračního snáze dále bude se snažit přes den co možná ztratit sama sebe se nejsnáž se ztrácí člověk pro sebe tím že pro někoho něco dělá nezištně nebo nějakou práci které třeba ani moc neodjel se snaží jít tu práci udělat dokonale nebo dokonaleji než dříve to všechno podle mého názoru je dobrá příprava pro koncentraci ticha. Mohlo by se těch argument vůbec ještě víc ale důležité je aby také před tou koncentrací a to je příprava blízká na to byla spálen provedl takzvanou přípravu blízkou co je to blízká příprava já bych radil aby i když neměli tu je přes den o nějakém tématu duchovním. Si vzal po ruku nějaký před nějakým text který by ho dovedl na schod to nemusí být zrovna duchovní věc ale třebas krásná literatura nebo pěkná hudba a ne nesmí si samo sebou nechat hrát během té meditace nebo ne koncentrace ale před tím se může naladit a bylo by lépe aby to bylo obsahové ladění aby mu do tý hudby třebas když je to hudba přicházel text vcházel nějaký text meditační protože přejít z meditace citové do modlitby ticha je daleko snazší když člověk má touhu se soustředit tak se správně soustředí. Ovšem upozorňuju vás na jednu věc že tímto způsobem na víte krátké době touhu že s tím nevydržíte jakmile ta touha opadne ze sebe civět a ne začnete jít nepře přestanete jít a to je konec koncentrace jenom tak civět modlitba ticha musí být řek bych nasměrovaný směrem k tomu bohu a tady tam se na jenom tak dlouho pokud po něm toužím čili modlitba jako tichá koncentrace není vhodná pro člověka který vůbec nedovede tuto sboru pro tuto touhu budit proto se lépe hodí koncentrace písmenová jak ta jak k tomu radí. Weinfurter jinde pokud jsem radil příšernou koncentraci nebo vyslovování jména božího nebo něco takového to už to tam všechno patří tak jsem prý tak je radil touhu po bohu samozřejmě jinak by to bylo mechanické přeříkávání člověk by nebylo vůbec přibližováním se k bohu ale při té písmenové koncentrace promiňte mi že říkám nebo písmenové si jinak to vám weinfurtrových termínu při tom mantrická cvičení jak bych se správně mělo říkat tam totiž se ta touha navozuje řek bych samočinně nebo obnovu je se samočinně jestliže já v tom mantramu vidím prostředek který mě u náš bohu jestliže já opravdu toto mám za správné je to předmět mé víry. A já jsem bohudík měl mně to nebyl předmět víry to mantram že to byl předměstí toky že tam vede takže to to bylo neodolatelné to tam vezme naprostou jistotou já myslím že když je to jenom předmět víry to by to mantram že to tam vede že to tak rychle nepude ale přesto tento předmět víry vyžaduje jakou si obnovu víry během toho cvičení to znamená já se musím občas uvědomit přerušit pojem mantrická své magické syčí a uvědomí si proč to dělám protože bych mohl na to. Skoncovat skončit v nějaké mechanické přeříkávání a to si znam že je to soustředění na boha kdybych já například dneska přeříkával to jméno boží a vůbec nevěděl co to je tak chápete že to není soustředění na boha já musím vědět co to dělám já musím při vědomí to musím znát obsah totéž bych radil těm kteří si malým musím nějakou představu když například třebas při koncentraci do nitra někdo představuje nějaký obraz tak je to nesmyslná představa i když si představuje nejkrásnější podobu krize krista nebo panny marie nebo nějakého světce když to nemá obsah i je to jenom tvar. Protože já silně pochybuju že někde tak jednostranně založen že by pohledem na krásu kterou si sám vykoupil by doved být stržen k soustředění na boha něco jiného že to krása které byl svědkem bez svého přičinění mám na mysli třeba svatou kateřina st jenou která viděla rozpo louku kopretin upadal do extaze jak to nadchlo tak z toho dělá velikost a nekážu boží nebo ramakrišna viděl letící jo. Husí nebo něco takovýho té krásné forma do trojúhelník a toho tak na nad loži tam zažil extazi tak to je nevymyslel záležito té působení zvnějška na toho člověka něco co si sám nevymyslel nepřitáhl a jestliže míří záměrně za tím stavem zaujatosti tak musíme mít za to že musí mu dát nějaký obsah bez toho obsahu ničemu to nevede není to vůbec soustředění na boha chápejte to hejno letch husí nebo co to bylo u toho krámu krišna měla svůj obsah to vidění. Jaké je to jaká je to velikost boží krále to nádhera na tom nebi ta forma o to zařízení to je to za za moudrost která za tím stojí která to takhle dovede řídit tyto přeci jsou obyčejnými tak a on se takhle vteřin nebo ta krása bylo stá těch kopretin v tom viděla tu čistotu boží tak svatá kateřina ne to by to neviděl znám zase jinýho člověka který pohledem do krajiny byl tak unešena že když v té chvíli to obrátil do nitra tak tam obrátit ten obsah z toho a jím obsahem se dostal k tomu spojení a musí to mít vždycky obsah. Tak jsem byl dotázán jak bych to udělal kdyby mě popadl nějaká radost z čistě duchové podstaty že bych ne třebas radost z přes kterého textu že bych s tím souhlasili že by mě to uneslo že by byl zaujat že bych cítí to zaujatost vůči té pravdě nevyhýbal jat unešena tedy vnitřně radoval z radostně a já jsem radil že tuto radost bych já věnoval bohu usměrnit v do boha. Mohlo by se obětoval bohu jak jak to ti já bych prostě v první řadě zastavil tak svého myšlení snažím bych se ne na tu věc nemyslet ale nenechat běžet myšlenky dál radost oprostit od slova slovo tady bylo třebas řečeno ze které ho ta radost pocházela ale už tady není a dobře tomu tak že ta dost pře trvá to slovo protože přetrvává to slovo ze kterého ta radost pocházela to je v pořádku ale přetrvává potom že v tom byl asi nějaký dub který v tom slovu byl obsažen a to je duch boží. A boží patří k božímu čili já bych to tohoto ducha který z toho zbyl ducha radosti to bych vnořil hluboce do svým způsobem soustředění třebas lovit bohu ticha do svého nitra tam bych to vnořil a hleděl bych tam za tím jít celý celý by se snažil tam položit do toho a pokud bych měl dojem třebas mylný že se tam nemusím až mě do toho nejdou jiné myšlenky. Tak bych zjistil že radost sice unikla ale místo i to znamená zážitek už není tady te kradl dosti ale místo tohoto záležito se dostavuje něco jako stav stav spojení odtamtud se najednou něco odívá o tom co se o zbývá jako ty jsi já nebo nebo tady tě podávám ruku do takovýho ne slovně to neslyším. Ale tím jsem to provedl to převeden do stavu takže já jsem tím pln ale jinak než už radostně nýbrž tiše takže mě to nutí zachovávat ticho a udržuje mi to v tichu co mně předtím přineslo na dost ne teď mě to udržuje v tichu ale s tichu na přirozeném jak se by se vyjádřili křesťan se starostí mystici neznamená tichu o kterém nepochybuju že není země že tedy ten duch byl pravý der a dosti nebo když jsem ho poslal tam odkud vyšel tak se tam ujal. Tak tam nesl ovoce o které nesmím stát já jenom musím vědět že tam že to tam patří ono by se mohlo o čem také stát to že by to nebyl ten pravý dům ale já bych z toho měl dobrý dojem já bych tím byl unešení tady na omylu nezáleží záleží na mém na mé představy že já kus sebe kus vé radosti tady obě du se jí říkám žít tam odevzdávám. Jestliže člověk radost z obětuje a to se mu vrátí tak je to podle mého názoru volání boží to budu zase vyjádřit svůj a řval slovně ale tady si to uvědomit ten obsah toho co já tady říkám já to neříkám to bych to zrušil pane ti mě voláš to znamená já za tebou jdu nikoliv si tady buď tady se mnou to jsem rád žil jsem přišel je to vono von sem přišel ale já toho nejsem hoden já půjdu za tebou jako ten setník který šel za tím ježíšem ano to je to je podle mýho názoru volání boží. A do jakým doby a tu radost pociťuju na novo jak se vrátil tak to považuju za volání boží já přeruším veškerou činnost a mě nerušil a podlehl tomu volání se naší mystici bohužel nebyli tak ten poučeni a velice často při takovéto radosti upadali do hlubokých odliv nebo do takových temných nocí podle toho kde byli u myslí a nebo ducha a to z toho důvodu že nevěděli že to není učený pro vyžití pro zážitek. Nýbrž že to volání boží který chce aby člověk od sebe odstoupil aby to svoje ego nechal stranou a to znamená když to uděláte jak vám radím že od toho odstoupíte do boha samozřejmě tak budete posilovat něco úplně opačného nebo dete zažívat něco tě panu než odliv budete život ztrátu odliv přímo boží myslím ztrátu sama sebe ne o ismus boží která tu sama sebe čili bude mít třebas začátku a místo radosti za následek stavy kosti té možné ov úzkostlivě milování bych tak řekl ale bude to stav lásky skutečnosti protože je ono je třeba to odevzdá pokud možno z lásky já myslím že člověk si toho nedovede do zvážit a že to všemu to nepatří na mě proto. Že se to objevilo na úrovni tělesné a s úlo úrovně tělesné to nepocházelo že to patří tam odkud to vyšlo z proviní netělesným předešli předejít krizí na této cestě je velice obtížné já myslím že žádným hlubokým přemýšlení se krizím nepřede ale prostým odevzdávání čím větší měrou se člověk odevzdá tím snáze za brání krizí protože dobře je vám známo z toho četné o co jste si přečetli že čím dál tím větší míra i kvality odevzdání se na nás ce. A jestliže nám to určitou mírou a kvalitou odevzdání to vycházelo tak později na to vycházet nebude a budeme se zbytečně divit že nás bůh opustil ne my jsme nebyli do toho ochotni více přidat musel dycky upřímně do toho vložit všechno co máme k dispozici né si kus blaženosti nechat pro sebe kus radosti pro sebe čím větší dosti větší odevzdanost například čím větší blaženosti větší odevzdanost té blaženosti už na to jak to člověk neudělá nestane se mnoho jenom nastane odnesl odliv takzvané milosti musel jako by ode mě odvrátil ve snu si se sem se dost nevyprázdnil nejsem do správný a proto není ve mně další místo pro boha. Jestliže se mi nepodaří tu radost nebo vlažnost odevzdávat nezneklidňujte se ne neberte s především je třeba aspoň zachovat klid je tady ta radost a budiž budu přitom klidný a když už jí tedy mám budu aspoň věčný a pokud možno tu vděčnost nebudu vyjadřovat slovy nýbrž stavem věčnosti já tím to dostanu na tu platformu na kterou vám radím abyste dostal. Jde o plně jen do svého principu navržený ho svatým pavle aby mohl ve mně narůstat ježíš kristus musím já se zmenšovat a je otázka jestli stavem třebas blaženosti nebo zážitkem blaženosti a dosti já se zmenšuje to je otázka na to by se možná nikdy jednoznačně dalo odpovědět že ne že se ti naplňuju se se s tím obaluju a že se s tím hraničí vůči bohu že se že se tím tady to je veliké pokušení si to přivlastnit na žádný úrovni to je s ním přivlastnit to jsou dali vod boha to jsou hřivny se kterými já musím hospodařit pro podá tady pro hospodáře znamená jemu se to nedá s tím nějak se s tím nějak bavit to se mu musí odevzdat to nám to na umožňuje hned se hospodářem setkat ne jak to dostanu se setkat s tím že z jedné hřivny třebas radosti od něho pocházející já odevzdám dvě hřivny moji míru odevzdat. Z jedné lidi jsou dvě nebo moji míru vděčnosti rozumíš radost a vděčnost z jedné hřivny dvě ten princip toho odevzdání může být bez toho střední a čím bezprostředně jí tím lépe ano je to násobení hřiven va pozoruju týden devět set osmdesát vypadá to jako panna do ale je to pravda a musím vám to říci když jsou otázky není odpovědi když zde nejsou otázky je zde odpověď stačí příklad někdo z vás se ptá mě na něco já už se ale chcili odpovědět nesmím ta kdybych já se zrovna tak ptal toho božství. Tak odpověď nedostanu já vám že se na to kolikrát říkal ani jednou mě nenapadne ptáte jako vy se ptáte a nikdy jsem se neptal nikdy jsem se neptal pokud jsem se ptal prosím byli to možné ale vím že jsem nedostal nikdy odpověď ale kdykoliv jsem se neptal odpověď jsem dost nedost dostal čili já vám to řeknu ještě jednou když vy se ptáte já mu sledovat tu vy vy se ptáte potřebujete na to odpověď jak to že já se neptal já vás považuju za inteligentně kdyby odpověď byla rozumu rozumové oblasti byste se neptal. Protože v této oblasti není proto se ptáte dále předpokládám vaše touha po odpovědi je správná vy potřebujete odpověď pro svůj duchovní cestu tyto věci když předpokládám tak mohu se neptal to znamená je ve vůli boží protože on je láskyplný vám odpovědět může otázka byla předložená ne mně ale bohu jeli předložená bohu je zodpovězena a já odpovídám kdybych já odpověď bych já se ptal znovu nedostal bych odpověď nemohl bych interpretace v cestě vysvětlit to co jako bych se te vysvětlit. Je podívejte se načisto tak meditace především že je to zaručeně něco jiného než rozumová činnost to pochopil protože jestliže jste přijali rozumově nějaké mantram za správné tak vás upozorňuju na to že to budete říkat tak dlouho až se zmechanizuje kam vás nedovede že jste ale se chopili obsahu toho mantramu a jeho výrazem bylo třebas nějaké to slovo pak tento obsah pokud je správný vás dovede ke zdroji jakmile vás tam dovede nebudete vůbec schopni to mantram dát říkat dál říkat jakmile se zdroje zase znovu vypadne to říkejte znovu to mantram protože už máte zkušenost že vás tam jednou dovedlo a ono vás tam znovu dovede ale zase tím obsahem kdybyste ale nevystihuje obsah znovu tak samotné mantram masa žádné dovede. Čili kdyby někdo věřil v nějaký obsah mantram který třebas ten to mantram nemá v sobě a on by mu věřil tak to mantram ho ke zdroji dovede nebo zázračným skutku dovede pro tu víru kterou má mantram ale normálně když člověk přeříkávám třebas slovo boží tak neřekne na víru ne a peru je on prostě něco přeříkávám hanička to vede to vede k takovému otupení že v té meditace chybí potom jedna ze složek a to je bdělý stav a je to takový polospánek nebo mechanismus degradace člověka a tak dále já jsem vám radil ale jinak protože jsem neradil mantram. To se na mě tichou koncentraci a neříkal z buďte touhu a dokud v té touze setrvává te tak s ní hleďte zpět do stroje jakmile tomu a vy prchá znovu jí buďte a tak dále tak to opakujte jsem si to představa jako klepání tohleto je taky jeden ze způsobů jak se to dá dělat není to jediný způsob pro každého patří nebo náleží jiný způsob podle toho po tom vyhovuje že by bylo právě tolik odpovědí jako otázek ne je jen jedna odpověď je miliony nemocí ale jen jeden lék je jedno odpověď a vše je překonáno ale toto jediné se vám nemůže stát protože to nedovolujete bojí té se něco takového dovolit toto boje se něco takového dovolit to je formulace kterou bych chtěl z přesně t. Dejme tomu před tím sedmnáctým letům rokem se měl řadu problém co se mnou bude v tom životě když já nemohu dělat to co chci dělat a co právě studuji to se mně nehodí to no řada problém a tady nebudu líčit velice komplikované všecko co já já si pošlu budu v té kanceláři ta to nevydržím já se zblázní ale co všechno jaké problém a na to byla jediná jedna odpověď. Které kdybych byl on napřed věděl bych se byl velice bál z ba se sama sebe zbav se těchto problémů neměj je nezabíjej se jimi odstup od nich odstup pomocí toho že odstupuješ od problému od sebe a dostaneš jeden jediný lék a to jsem já v tom je lék na všechno opravdu byl. My jsme si když si říkali že tyto věci z metodou nejdou to poznání věčnosti a bez metody také nejdou to znamená že napřed mě třeba určitého úsilí a vy trvalého úsilí třebaže přerušován ho. A vedle mého tak dlouho kupředu dokud je vůbec možného unést jakmile je pro mě neúnosné dále usilovat nesmí si zoufat že moje usilovat kam nevedlo protože bych měl napřed vědět že tím úsilím nic nedosáhnu že jenom potřebuju usilovat jakmile v tom usilovat se dostanu do stádia kdy sice nezneklidním ale přestanu usilovat abych mohl znovu usilovat tak dlouho až nebudu potřebovat usilovat a dostane dostaví se výsledek tak se dostanu do proudu který samovolně mě ponese do věčnosti že to asi není srozumitelné to vysvětlím ještě na podobenství který řek ježíš kristus jeden hospodář majiteli mince zavolal na vinici tak by ničího nějaké dělník kteří tam proto vod rána. Druzí přišli v poledne a tedy vyšli večer a to sděluje a když večer protěžoval tak každému dal stejnou odměnu divili se ty co přišli ze začátku a kteří nesli žár dne že dostali stejnou odměnou tak ty co přišli až večer já se vás tam mohli udělat ty co přišli večer tolik práce jako by co přišli ráno nemohli udělali velice málo práce dostali stejnou odměnu co je to za spravedlivost v tom je odpověď na to co jsem před tím řekl nevím jestli je to srozumitelnější asi ne jestli ne vám to znovu vysvětlím na jiném zase přirovnání zatím to sto předem se všemi mluvil stejnou du v něde ale o něco jiného právě proč jim jak že to spravedlivé není to. Co to na co se tady naráží na to že jim to slíbil nebo na míru o práce kterou provedli je to rozhodující já to souvisí že jim to slíbil po asi ano jedna věc ale je rozhodující míra práce kterou odvedli vůbec ne vůbec ne já tady znám vás jako velice usnuli lidi a my vás často líto že při tolika úsilí jak se vám zdá nedostáváte nic. A znám lidi kteří usiluje ne to tam až třebas večer se říká vůbec se nějak nenamáhej ať dostávají jak je to možné todle to je odpověď tady máme vašich řád že byl to projev dobré vůle pracovat na poli hospodářově toho pravý a za tuto dobrou vůli byli odměněni ano prosím to to jestliže. Třebas si bohatého se sám majetníci život ctnostný a nebylo mu to za za těžko cnostní být a přišel za ježíšem říkal která bych získal život věčný tak ten ježíš mu říkal koná dobro žiješ podle zákona on říkal ano zaradoval se ježíš na tom skutečností a řekl a teď tedy bude jenom třeba aby všechno co máš rozdat rozdal chudým a následování zesmutněl že byl bohatý a odešel nenásledoval jeden případ druhý případ přišla prostitutka do shromáždění lidí a vám dobře známo. A pokorně si lehla k nohám živý a ježíš se jenom na to díval nic ještě neříkal je mou reagovat farizeje to ke kterým přišel návštěvu a vona se ve třeba a oni se říkali kdyby to byl mistr kdyby to byl mesiáš by to byl člověk vědomí moudrý tak věděl koho to má u svých nohou a vyhnal být on to nedělal to je vidět že není tím za koho staví si exist tak by co si myslíte ale já vám pravím tato žena hodně milovala a proto je puštěn stane a nehřešíte opadne řešil třetí případ ke studni přichází samaritánka ke studni u které ježíš pohasl sám nemá tam svoje apoštoly nemate učedníky ten důležitá okolnost. A on předstírá řízení a říká dej mi pít protože často se stává že ten člověk neví že bůh si ho přeje toho člověka netuší a nic se troufá ani neví jak to formulovat ne neví jak se tomu bohu přiblížit a hned ale vzápětí mají s těch byla ochotna mu dát napít ale nečeká až dál a pít nýbrž navazuje tím tu příležitost promluvit a říká ale víš ty máš bodu o které se znovu žízní. Kdybych se ji napil tak bych lidí se neměl ale já mám vodu po které se nejvíc tady bych ti dal tak by nikdy neživil a řekl a voda a on místo by odpověděl i říká když kdyby s těla já bych tě jí ptal toho ale přestože si žena která má pět že by se o sobě mohl říci nejsi hodna tak velkého daru to mě nevadí máš pět mužů já že tu vodu nabízí. Ona se zhrozila k té moudrosti protože ve jednou lidi a že ho vývod všecko aby že do místo kdyby zra nějak odměnu a zavolal ostatní lidi aby to to odmocní je tam mesiáš že vona si to je tam mesiáš že von von o vím o ono má pět mužů další případ na tom kříži ne které to trva jeden z nich se rouhal ješi kdybys byl synem božím tak by se s touto zkříží a měl by se taky dosti lásky abys nás osvobodil začel utrpení ale že si do trvalo já tak to neuděláš to říkal pane já se ti nechci rouhal já jsem byl špatný. Ale poznávám s čím boží pomíjející na ně a tak dále prosím pamatujte si že všechno tak podobenství jsou symbolické od začátku až to konce že když on mluví třebas o marnotratném svym že to se děje to pořád jde když mu vyzván na vinici to se pořád viděli to se nestalo jednou když mluví o třebas o hřivnách to se nestalo jednou nýbrž to se pořád opakuje když on vstupuje na kříž to se nestalo tedy to není historická doba třebas v tom konec nestalo no to mě vůbec nezáleží to se ale pořád děje a to je pro mě důležitější a jestli je tady nějaký slib od boha dostaneš jeden der. Tak ten si o začátku stvoření od začátku stvoření existuje nepomine do kus tvoření tady půjde dokud pro jeho vinici dokud bude vina a dokud bude den a noc ne dokud bude den čili kdokoliv z nás kdykoliv přijde na tu vinici tak jak se od něho požaduje dostane tu svou odměnu protože je to trvalé tažení boží kterého nejsme vy zatím svědky trvalých slib od začátku stvoření on začal opravdu tvořit pro to aby to k sobě zase vzal. Aby nám tu odměnu z toho stvořeného odevzdal to není větší od něho a jeden de na přátelé kdyby byla větší odměnu to by bylo špatné tím se moc nestane tím stane jenom to že když se ten syn vrátím to je jako dostane tu odměnu jeden den se ten syn vrátil do otcova domu tak se jenom zabíjen lepší tele a dá mu pěkný šat dám krásným prstem a bude se s ním radovat mít ne to je ten jeden den tam přišel nerozhodnost během stvoření se to stalo to znamená během toho dne na které věci. To je ta odpověď to zpomalení prosím vás což je toho úsilí tam v tom podo podobenství které jsme tady rozebírali ústí do tam byli vod rána je bylo daleko větší než tě tam při něčem pochopitelně protože po předpokládám že taky pracovali dobře a je jenom plná citoval kdy se přišli ráno se stali jenom nenene to bych chtěl vysvětlit hodnotu toho že se nic nedělá což tam ty nedělali celý den nic vedle toho úsilí které se musí taky projevit pochopitelně nemůže být jednou odděleno od ré ne člověk hodnotit správně a taky se zády obrací k tomu když pole vý v úsilí. A přesto kdyby nepodařil v úsilí tak vůbec nemůže dosáhnout v té spásy podívejte se to vás se lajdáctví nechci přimět ale pamatujte si například budhův po mnoha letech askeze jednou jedenkrát polevit v té své disciplíny že jsem vám řekl disciplína o třech bodech výborná věc ale si by vám neřekl k tomu a to jsem bohužel za tím neřekl že je třeba taky umět od té disciplin ustoupit jako bych ji nikdy byl nezačal dělat tak se udělal jsem se dopustil veliké křivdil protože vy se potom mysli potom myslíte že to že polevit v tom úsilí že. Je to chyba nebo újma ne první den co podlezl v úsilí buddha a poprvně malinko více pojedl než těch dvanáct let předtím se na tak cítil že za něho sestupuje milost boží tak velká že ji nemůže odolat a to se stupňovalo až pozvání zpoznal jemu spojení s bohem že všechno tomu říkáme jedno jak tomu říká on mi mazlí já to je jinak to jenom definicí definice této že věci zimy strany. Proto jsem vám radil tentokrát a ne soustřeďujete se tak že budete tlačit já jsem vám to kolikrát a už předtím říkal má to být klepání jak říkal ježíš kristus klepání to je tlak a podle ven la a poleze na a podle ve nějak obojí má stejný význam ano vy si musíte představit pod tím že voni část ne nepracoval jedny půdě většinu z ne to polední a tak voni byli nebyli připraveni k tomu všem nebudou mít dělat. Oni tam přišli na tu nic že ano ne aby se řekli do smrti nebudeme nic dělat to ne oni dali na to co slyšeli že se platí a že mají tato vinici až šli já bych tak řekl zase kolikrát může stát to co se stalo i mě když jsem se ocitl potom v koncentráku a říkal jsem co pak jsem pane bože se devět let nesnažil a co pak chci letí vedle mě to bylo stejné jako u těch ožení kteří přes den nicnedělat a tam si dělali přes den já jsem byl tím co přes den dělal a nedával sem na poměry a říkal jsem si jak já k tomu přijdu že ti to tato zvířata stejně týrán jako a stejně maje nemají útěchu od boha jako já že nebo žádnou protekci. To jsem ještě nedostanem ten den ale už jsem na se na dával já jsem byl školí než je řekl jaké to tady v tom přirovnání že ano ale prosím vás nechoval jsem se správně protože jsem je vědět že mě tam konečně pán bůh do pomohl k takovému odpočinku ho všem problematické mu že říká to by tam byly to taktak ne sečít života ale k tomu k té úlevě k tomu odstoupení od toho úsilí které není všecko nám přestal usilovat s toho důvod jsem se že je to pro kočku co vám musím na to upozornit jsem při tím usilovat pořád ale tam jsem přestal se říkal nikam to nevedlo je to špatné musím s tím přestat a jak fakticky se dá ve zkratce říct jak jsem přestal tak najednou jsem pocítil milost boží která mě někam vedete stránky věci mají velkou význam velký význam i to úsilí i to polední v tom kuse. Prostě jen bych chtěl říci že kdyby to začalo jenom tím pohlavním tak je to chyba že menší chyba je začít tím úsilí říkám menší chyba protože ti co šli až se večer ty neulovil proto mluvím o menších chybě ne že by to chyba vůbec nebyla lépe by byl říká bhagaván kdyby se usilovat kdyby to ale šlo to je pustá teorie co to tak nejde o on člověk musí usilovat ano ale měl by si vě být vědom té druhé stránky věci o to jsme tady mluvili. Je to či takhle tady mám námitku že to to co jsem tady vykládal že že to odporuje postavení služebníka na poli ten přeci musel být děly od rána do večera a nebyl přišel až k večeru tak ho pán potom vyrazil a přišel se na večeře že ano asi šel z domu prosím vás upozorňuju vás že tamto podobenství. O tom služebník vi o postavení služebníka bylo podobenství o služebníků změně byl služebník poměru ve byl zavázán od rána do večera pracovat kdežto zde v tomto podobenství se mi o na jakém pracovník který nebyl služebníkem toho vinit toho pána vinici ano čili jestliže někdo zajat tak se může chovat tak že přes vede přijde dát se na jinou by kte. V toto na mou se dát se zajmout to znamená dát se zaujmout ne pro každého je připraveno ráno aby se dal zaujmout tak se zaujme jindy na tom to není rozhodující hlavně že se zaujal pro tu práci dostane svou odměnu ano tak bych to rozřešeny tady se říká tohleto textu jestliže myslíte na minulost třebas na to co se se na dřeli vám to nešlo jak už dlouho se namáhá te tak nemůžete být zasvěcení z toho důvodu že nejste v přítomnosti už proto. Teď tím zneklidňování vy musíte opravdu dva na toho antonína poustevníka ne v tom smyslu začínat jako první den ale být taky tak klidný jako byste plní den začínali jako byste neměli vůbec žádnou zásluhu o věc to je velice důležité já jsem si uvědomil a to byla veliká výhoda té cesty když jsem potom po ní šlapal pro to výhodu opravdu pracovat smyslu že jsem věděl mylně jsem si toho vůbec nezasloužil jsem tomu přišel jako slepý k houslím že jsem žádnou zásluhu předtím neměl že si nemohl myslet na minulost a když se na ní pomyslel tak jsem ji zavrhl tu minulost totálně zavrhl a to byl ten správné od ze se mi od sebe jako se jsem se ani styděl že jsem začal jít intenzivně v přítomnosti to byla moje záchrana. A proto se z toho zasvěcení něco měl v tom koncentráku se stalo to co já jsem zavrhl minulost jestli se v ní duše v něm k ní nevracel protože jsem věděl že není hodna vůbec řeči nebo po myšlení vzpomínek nebylo omyl ale užitečný jak tady pořád říkám v těch spisech ano a je užitečné být intenzivně v přítomnosti to je na tomto užitečné to je na to jsem tam neřekl ale to je to nejvýtečnější na tom a ne jenom ten de intenzivně přítomnosti a to mně ještě přitáhl ta okolnost že mě chtěli zabít ne. To bylo intenzivní před přebývání v přítomnosti a proto zasvěcení bylo tak dotkl a tak dalekosáhlé protože jsem byl tolik v té přítomnosti a vy protože pořád přemýšlí te co eště a jak ano daných metoda a co jste vyzkoušel a vono to nešlo a a jestli to půjde a tím se vůbec zabývat ani budoucností ani minulosti žít v přítomnosti intenzivně na tu se soustře a co tam už jste provést proveďte nebo neprovádíte nic a odevzdejte se taky výborné jako já jsem to musel udělat ovšem k tomu musí být ve obyčejně člověk donuceni a to je pustá teorie nikam odevzdejte se to na to by to měl střílet já bych se byl neodevzdal že by mě byl neženiti. Prosím tady mám dotaz jestli otázka to hodnocení že byli stejně ty služebníci na té vinci hodnocení a přišli ráno pole nebo večer se spásou toho té přítomnosti že při tom rozdávání se ty že to je moment kdy se to rozdával že ne je to otázka přítomnosti toho slibu všechno boha je věčné to nezačíná ráno nezačíná povede začíná večer pro každého z nás to platí od věčnosti do věčnosti to je na tom to důležité si řekli před chvilinkou že je řečeno království boží násilí trpí a násilím dobýváno ale když jsme si všimli ostatního učení vše krista. Jakým způsobem posluchače ne učedníci se stali učedníky páně tak víme že jenom dva těch deseti násilím to znamená vlastním vlastní iniciativy se dostali k tomu království k tomu říkám ještě do mě v tom už ale dobrý začátek kdežto ostatní kde se tam bylo pozváním sem vám tím říci že bylo by chybou kdybyste láskou se ne nabízeli bohu kdybyste láskou za bohem nešli a za bližním nešli těmito vlastnostmi které ješ představy tele jan. Musíte jít za bohem tam je vaše úsilí oprávněné ale v ostatních oborech například tím poznání tamto není oprávněné to se vám dostane jakmile budete pozváni v této oblasti aby poznáte to oblasti zdali vypadá jako neza sloužena záležitost kterým tomu tak je důležité že nemůžete být pozváni do žádné oblasti ve které jste nic nevykonal nepřímo proto to poznání že třebas pascal konal matematické výzkumu. Tak přes oblast matematiky se dostal k poznání duchovnímu a tak bych mohl v každém každé cesta každého člověka byla zabarvena podle toho co před tím dělal já jsem to vyjádřil myslím způsobem nejjednodušším tím že jsem řekl pozvání byl například petr který byl rybář a kdyby byl nebyl rybářem tak si ani nedovedl představit co je to lovit duše a že to byl předtím ryby nebude si v duchu přestali se asi lovit duše a nechtělo se o ně od něho nic jiného než zase lovit kdyby nebyl býval vyváženo takhle se k němu ježíš kristus neobracet my jsme pozváni tam kde jste už před tím pracovali najednou je naše cesta kterou jsme dělali svým úsilím. Poznamenáno pomocí boží říkám my tomu křesťanství milostí najednou nám to jde z milosti boží jinak než nám to šlo před tím vlastním úsilím můžeme je opustit to úsilí jakmile nastoupím milost jestliže to nepustím uděláme velkou chybu bráníme pánu bohu aby k nám přistoupil ježíš kristus řekl kdo hledá zalez tak musel k tomu žít které se protože opravdu do hledáte nenalézám to má pravdu pama ale má pravdu ježíš kristus tehdy když se toto hledání provádí pod receptu který mnohým způsobem ne jedním o té teď budu mluvit ježíš kristus ukázal a ten základní princip spočívá v tom. Že to hledejte především království boží rozvedl do slov chcešli kdo za mnou přijíti zapři sama sebe vezmi svůj kříž následuj mě prosím vás to nevypadá jako hledání to vypadá jako že se zapírám jako že ve mu kříž a teprve potom následuje tak je to tak to myslel ten madam kdyby ho hned chtěl následovat ono mi to nejde vůbec a já se budu cítit být bohem odmrštěn není to pravda ta sem opomenout tohleto předtím udělat to musím udělat prosím vás pamatujte na to a nemějte pánubohu za zlý že vás jako od sebe dostává protože vy musíte zachovat tu posloupnost která ježíšem mě naznačeno jinde řekl bych neřekl jenom o jednom rance v tu on to potom rozvedl pro různé lidi různě. Protože nebylo každého to de stejným způsobem řekl nějaká žena věděla že na nějakém pozemky je perla to říkám s nimi slovy všechno nechala a začla hledat a nepřestala dokud tu prsa našla že ano našla pozval ženou sek dva se s nimi tady obyčejně vykladači uniknu všeho nechal to je to sebezapřel by byla všeho ostatního nechal tak tu perlu naše rozumíte to je zase zase je tam jiným způsobem řečeno zapři tam sem. Eště ohledně toho hledání on už vám tam prozradil tento autor man že někdy vy intenzivně hledáme nebo se sice po vzpomenout bez po melete si přestaneme hledat přestaneme si vzpomínat spojením si to je psychologie důvodů velice správný poznatek ale to je tak i na této cestě která je za psychologie velice správné a a to z jiných důvodů než břicho obecných protože všechno musí vy vycházet odtamtud kde jsme a my jsme v oblasti pohybu od atomu až po naší mysli ne všechno je v poli čili hledat se musí začít. Ale a to mi zastavit nemůžeme ale svoji mysl můžeme začít že přestaneme hledat a mistr dobře seznámeni se za tím klíčem a víte co to znamená jenomže to je pro je světské ale proč je duchovní to znamená hledám nerozvinete že se je nenalézám nýbrž začnu hledat jako bych nehledal to znamená už se přestanu namahat je mi samozřejmé že hledám už hledám takovou samozřejmostí že nikdo by na mě nepoznal že už vůbec hledám živé jsem hledal tak nějak hezky tak nějak namáhavé neklidně. A postupně hledám stále klidněji já bych znovu si vám dovolil připomenout to přirovnání ježíše krista s tím rybník bethesdy když tam někdo tolik let leží a nikdo se ho nevšimne nikdo nevezme do toho věření ho rybníka bych se vyléčil pak už tam neklidně nečeká možná čekal první rok neklidně desátý rok neklidně ale pak už ne mu při přišel to čekání chyběl dně klid teprve kde se ten klid dostavil tak tu byl ježíš kristus já jsem vám to vypadl na svým případu dokud se mi litoval že jsem nemoh být přírodovědcem nic se se mnou nedělo. Ale jakmile jsem přestal litovat ne že bych byl se nechtěl stav přirozeně sme přestal jsem meditovat tak tu chvíli tady byl bůh veškerou svou velikostí ovšem jste mi nějakým poznáním které mně opravil protože tam už jsem nehledal nedala být přírodě třeba nevěděl jsem co jiného by hledal prostě nastoupil ve mně klid jako bych nehledal ale já jsem přesto hledal že jsem tuto ho v sobě měl to tam někde byla zapsána protekci ani nebyl vědom ne ale byla tam ale byla čistá pro stane klidu prostou už už nebyla formulována už neměla žádný lidský výraz byla absurdní. Že nebyla naděje že s ním stanu tu chvíli tady byl bůh na tohleto vás upozorňuju tyto dnes četné příklad který jsem vám během doby dal od toho rybníku až podle tohleto že takhle to musíte dělat to je váš program a čím to budete dělat dokonaleji takhle tak tím to lépe dopadne ovšem upozorňuju na jednu věc kdybyste napřed nejednali jako antonín že byste všechno vyčerpali co jste mohli tak není na těle že tímto způsobem uspějete ale jestliže uděláte všechno co můžete s klidem. Pečlivě ale bezstarostně a to on nedovede bezstarosti tak se dostaví klid ze kterého vystoupí to vědomí věčné tady dotaz co v tom systému soudů kterými je cesta obecně označena ježíšem co v tomto systému vzorů znamená když bylo slyšet nebe volání andělské. Sláva na výsostech bohu a pokoji lidem dobré vůle nechám všechno jsem předtím řekl jenom řeknu tohleto že smysl narození ježíše na světě to znamená bysem těle se ten svět v betlémě má ten význam že sláva velikost boží sestupuje do vědomí lidské toto sestoupením do vědomí lidského je začátek toho celého toho pochodu nebo té cesty která když je zajištěno dobrou vůli když člověka by člověk dej a nemůže. Dobrou vůlí člověka tak vede k pokoj to znamená k tomu vrcholu který potom zaslíbil a nakonec věnoval svým apoštolům ježíš po zmrtvých spol zmrtvýchvstání že ano až na konci cesty ne na vede k nakonec této cesty kam až křikem dostat se na tomto světě čili může to slyšet už ze začátku tomu že uvědomit jenom člověk který tam označen jako pak ovcí to znamená nikoliv život zvířat ne ale pasáže ovcí je zaručeně někdo kdo reguluje svoje vášně svoje sklony sice je pasení nechává na suchu nenechává mrtvé nemá nemusím ještě umrtvené ale musí je už regulovat a vyhraženo místě to znamená že sice mu smysl mu vymknout z toho hlídání z toho obvodní. On s nimi řek bych služ je jako pastýř se stát o to je asi tak správně tam naznačeno jiný člověk to neslyšel než on je se ještě tady mám další dotaz téhož období kdy se rodí vám kvantita půdu potom křtitel jan příbuzný ježíšů bratra etak řekl. Vždycky to co přichází od boha jako avatar hora přichází zdola totéž ovšem od boha zařízeno aby připravoval půdu toho spasitele on ten spasitel ní kdy nemůže jež že to spasitel protože je předobrazem cesty k bohu nikdy nic nemůže dělat sám rozhodujícím okamžiku musí mu někdo jiný pomoci a to je člověk nikdo jiný než člověk žádný bůh vtělen protože opravdu lidské já a lidská bytost je nepostradatelná do určité doby po snu se třebas hlava to ji návěs ta je do určité doby jeho nutně zapotřebí. Čili ježíš svatý jak o sobě řekl já nejsem eliáš za kterého mi máte city eliáš který má přijít že věděl že má přijít napřed eliáš než se a že bude konec světa ale já jsem hlad vlas vole že na poušti připravuju cesty páně čili všechno je zařízeno tak aby připravoval tu půdu pro to působení toho avatara avatar sám musí se podrobit lidství do té míry že musí od člověka vzít co člověk může zprostředkovat to lidský prvek je nesmírně důležitý kdyby lidský prvek nebyl důležitý tak nemusíme to dělat všechno v tělem že to já ne po smrti se se neudělal ani krůček všechno zde na světě to ne doby že zde tak se dovědel po smrti vůbec takže. Ten který není hoden fakticky to von dobře jan věděl aby ani aby ani třeba se rozvázal ty opánky toho ježíše ten je schopen mu pomoci že k tomu aby se dověděl a byl schopen žít s bohem otcem jako jedno a eště potom bude třeba potři toho satana pochopitelně ale předtím se musí to dovědět čím je a čí vůli má po poslouchat protože. Protože kdyby neposlouchala vůli otcovu tak by nepřemohl satana a nemohl by potom být učitelem jenom ten kdo poslouchá boha může být učitelem lidství ale ten svatý jan je síla která ze země je vyprdukována z nebe neboť nebudete tady spojuje se zemí to je tam řečeno aby dohromady toto toho je výsledným ří se dostalo do nebe asi kdyby se země nespojila s nebem tak to do nebe nevede jo představuje zemi hlas na poušti a kdežto ježíš představuje syna božího který přichází shora a stává se synem člověka. To to že jsem úkol toho jana všechny to tak že já mu budu na to stěhování radit todleto na tomto stupni na kterém si byl mohl si převážně všechno dělají mi silami mohla nic se nestalo mohl se do toho sápat mohl si být mohli být trpělivý moh si být přičinil snažit se něci zapomenout něco dělat všecko co bylo v tých silách proto dělal svými silami teď už tohleto kdyby dělal tak to není přestěhovává bych tě nějakým moje dám chtěl jako přimět ale bude to muset být daleko větší míra trpnosti v ně o tom sám říkal že už má tušení to trpnosti se byl moc radostný tak jsme šli z toho kopce ne. Ale ta trpnost bude muset být soustavná to znamená aktivně co udělat už si být aspoň vědom že to není moje síla ve stav ale používat toho jako by to byla moje to ještě pořádku protože do toho sebe celého té pořádku a pak okamžitě jakmile toho použiju okamžitě se od toho od vrátit jako bych to neudělal protože už fakticky jsem to neudělal to jsem předtím nemuseli do sem si mu viděn to že jsem to udělal běda když tentokrát budu si vědom toho že jsem to udělal to je základní chyba a to mně přinese velký utrpení dbali nebo velký nemám k to by vám utrpení a nějaké utrpení se provinil proti úrovni na kterou mířit. Zde je větší míra trpnosti nutná ne to ta největší ale větší a trpnosti asi tak šivy fit protože jakmile nezačla dím do každé činnosti určitou míru trpnosti co jsem předtím vůbec nemusel udělat nic se nestalo tak vám to tvrdě doplatí protože bych ti nepřál to oplácen ale je to zbytečné to dete rovnováze právě postupu jíco váze křesťanští světci nerozuměli protože jim to někdo nevysvětlil. To sice té modlitby ta by spíš odpovídal tomu co jsem on tady obecně říkal to by šlo o botám je taky činnost trpností tak dobře naměřena takovám modlitba by šla ale mně jde hlavně o tu činnost protože jak se říká jim třikrát za den ne ale dýchám celý den a proto záleží na tom dechu moje činnost ve srovnání s modlitbou je stech se strmá sídlem modlitba jí vo. Který obětuju bohu a dech je dýchání které obětuju bohu jo tak asi činnost je dýchání které byl by promiňte mi činnosti dýchali tebe tu bohu na tom tedy záleží mnohem více teďka té činnosti než dříve co je to křesťanští světci nevěděli mystikové a nebrali takový ohled na toto činnosti jenom se snažil být co ale jak vidíte nama by tady nestačilo nebylo do toho zamontováno do stý té trpnosti a voni se snažili o svou co pořád o svou mu se nesmí to jsem jít o svou ctnost nýbrž od ctnosti jakou takovou prováděno moci boží stené v kalech to vám říkám. Se modlit se v pravdě není z místa možné protože já nic na tomto světě v pravém duchu a v pravdě nedělám ani se nemodlím ani nejednám mám li tedy se dostat do oblasti kde budu jednat v pravdě a modlit se vpravdě musím najít přechod a této nejtěžší z tohoto způsobu který je nepravdivý a indové říkají klamný má já dost způsobu ten větvi vý v čem to pozůstává jednoduše řečeno všemu co tady nepravdivé dělám potřebuju sílu od boha. Ta za tím vším je kdybych všechno co dělám zbavil od němu který jsem tomu dal tento základní obsah bych nemoh od odít z toho bych se zbavit nemohl kdybych se ho zbavil přestal být existovat ta bych mít možnost něco dělat se modlit né že co my se a tak dále čili na tomto principu je postavena modlitba pravém duchu a v pravdě že totiž. Tak dlouho od boha vám odbourá vám všechno co jsem k té modlitbě přidal ze svého ze svého chtění ze svého konkrétního to je až tam byly jenom ten duch kterým bylo to všechno která jsem k tomu přidal ne ten takže třeba modlím li se já za to abych byl zdráv tak to že se konkrétně modlit za to abych byl drát což ne ještě modlitba v duchu a v pravdě ne jenom proto že je napovídám pánu bohu co von ví a předstírám že on mě nemiluje a proto já se musím doprošovat aby mě uzdravil to ne ale není to ducha který je protože zaniká v tom duch ze kterého já se modlím jehož mocí já se modlím jeho mocí já něco nesprávně užívám ano. A na té modlitby to případě nesprávně už a takže když já se třebas modlí pane bože uzdraven tak musím taky čili přejít do modlit by duchu a v pravdě musím také zanechat této modlitby uzdraví mohu si přát abych byl uzdraven prosim ho přál nesmím už to ale říkat nesmíte říkat ale musím si uvědomovat že to že toužím po uzdravení že to je chybný výklad touhy boží bůh si mě přeje pro sebe. Kdybych nebyl zdráv a kdybych nebyl naživu mám zbytečné obavu to se nestane že bych nebyl naživu kdybych nebyl zdráv a kdybych nebyl naživu tak bych nemoh mu patřit jenom ten byl je živý může vědomě patřit bohu když já prosím za něco si bůh přeje von si přeje abychom patřila já musel tam dám přiv formulaci uzdraví rozumíte mi ale touha boží která je za tím je patřit ně člověče nebudeš i živ protože mi to patřit rozumíte mně dobře je to srozumitelné čili já musím sestoupit od své konkrétní modlitby uzdraven k té touze boží která po mě touží takže když já se vzdám v té konkrétní formy a obsahem. Abych patřil tomu zdravý a ne bohu tak se ocitnu náruči boží zůstane i ve mně touha kterou už nebudu dál definovat a která už nebude ani zdaleka touhou po uzdravení nýbrž bude to ten duch se které se jeho síly a jsem se modlil od zdravý je ještě pořád řečeno hodně nesrozumitelné já jsem to říkal konkrétněji takhle. Jestliže se modlíte takzvanou ticho koncentrací radím vám modlit se k tomu bohu třebas o spásu to je jedno a pak od této modlitby ustoupit od této konkretizace svého ctění ustoupit jakmile ale začnete pouze civět noste svoji modlitbu třebas po spáse nebo pozdraví nebo své převzetí konkrétní které máte a zůstaňte v tichu dokud doznívá tato touha už dále slovně nevyjadřovalo a tak to opakujte tak dlouho až po tomhletom klepání kde klepete a odstoupíte. Se otevřou dveře to je pravá modlitba v duchu a v pravdě konkrétně provedená nějakým způsobem je se mnou trpělivost já to řeknu ještě jednou když ekhart napsal modli se za sebe je dobré modlit se za více lidí je lepší modlit za nikoho je nejlepší mysle to tak to konkrétně vyjádřeno člověk si konkrétně přeje. Něco pro sebe to je v ulity toto přání nemusí to vůbec vytírat k bohu pán bůh všechno slyším všechno vidí von je všudy přítomný čili když si někdo konkrétně něco přeje pro sebe je to dobré pokud si převádí špatného betelně a jestli po celý je do toho ponořen do tohoto přání a nic víc si nepřeje než než to jediné je to ohromné protože on tím sjednocuje tímto svým přáním celou svoji bytost a bez tohoto sjednocení bytostí lidské jedním přáním se nedá udělat ten první nejvýznamnější krok na cestě o které pořád mluvíme. A my se také při hodilo životě že jsem takové výlučně přání vedle něho š jiné neexistovalo mě a to bylo stal se přívěsem kde to řečeno být dělat přírodní vědy protože do kterých jsem byl zamilován to by bylo nepřímo mohla ce ale já jsem neměl to musí to jednoho dne ta příležitost byla mě za tak nemohl jsem studovat na školení že ty přírodní vědy se studovali byl jsem přestože na jinou školu kde se to vůbec nestudoval já jsem v tomto studiu dále pokračovat pro tu zalíbí roní ven pro tu zahradu v tom jediné já bych řekl dneska já jsem se modlil pořád dál za toto jediné nevěděl jsem že je to bůh nebo tak na tom už nezáleží to. To je ta výborná věc a že to věci že to je univerzální cesta pro všechny vodna jenom se vyžaduje aby se člověk sjednotil přání po jediném třeba že to bylo přání které by jiný nemohl konkretizovat dona touto formou každý touží po ničem jiném ale když někdo touží po jediném to je dobré to se modlí. Nemodlí se ještě tak úplně v duchu a v pravdě protože to chce pro sebe je to dobré a přiká ekhart ale lépe by bylo kdyby se modlil za více kdyby dal ohled na své okolí to už nebyl můj případ tak já jsem vyšel z te se to z tohoto ubohého začátku že jsem myslel na sebe a modli sem se na zato jediné aniž by vtahován mysl k bohu abych se stal přírodovědcem na jiné škole nejsem studoval se neměl příležitost jak jsem říkal uplatňovat tuhletu jedu ani se v ní zdokonalovat chodil jsem to do vědecké knihovny než jsem to studoval. Tam jsem nebyl veden vědecky že jsem popad brzo tomu byl co on knížku tak řeknu jsem to byl zoufalý protože pasou sta vot vědeckou smy chybě a já jsem přidával vědomosti zde vydám přijala se to si tam prácem se vědomosti zde na noc tam nebylo možno všechno udržet bylo to roztříštěn ty tvl jsem čin dál dokonaleji že přírodovědcem nebudu a že ta vidí na přírodě mi ztrácí z obzoru znamená že jsem netoužil po tom být přírodě nýbrž že se jenom zjišťoval že jim nebudu v tom okamžiku kdy jsem se smířil s touto situací že jim nepudu ale nepřestal jsem to už být přírodovědcem jsem. Zůstal klidný nakonec a vzal jsem v té knihovně doruky jinou knížku se zvědavosti z pole ne s touhy takové živen jako bylo po přírodní vědách jenom pro zvědavosti pak se tam v té knížce to se tam myšlenku že smyslem života je setkat se s bohem vědomě tato myšlenka které jsem nepatřil. Já kterou se nikdy předtím neměl odhalovali onu touhu kterou já jsem jel po přírodní vědách a která už byla zbavena hrozně věd mi tam totiž byla touha ale už to nebyla toho přírodní vědách ale touha jako taková a ta už se podobala na vlast touze boží aby člověk bohu patřilo k tomu tažení božímu a ten bůh si mě přitáhl. Neboť já jsem se v té chvíli modlil v pravém duchu já už jsem si jenom se bude pro nikoho já jsem si to už pro sebe nepřál nikdy před tím si to nepřál to mě už za dalo to byla odezva z druhé strany co si mě budu vzal protože moje touha se podobala už jeho touze v tom smyslu že v každé lidské touze té nekonkrétní je základ touhy boží kterou my užíváme konkrétně k tomu nebo onomu. Lživě chybně ne v pravém duchu když jsem toužil po těm že mě a to nebyl pravý duch modlit ale byla to když jsem to ododěl od toho roucha už prošel bych takou ha pod tím musel být v sem nemoh zničit ta je věčná kdyby bůh netoužil po nás tak my nemáme možnost toužit po čemkoliv a je to že z toho toužit po kráse po umění poženu pozdraví podobrém dne nic takového bychom v té své tou znali mít aby tady nebyla touha boží po nás rozumíte ta je uvnitř toho všeho by to jenom říkáme křivě užíváme o lépe by bylo řekne lidsky konkrétně zformulované jak jsme zvyklí jak jsme schopni vybalit to v těch obalů. A zachovat to tou ona se zachová sama ale mít ji ve vědomí neztratí neustou přitom znamená začít se modlit v duchu a správně touha vás popadne a přivede k sobě protože už nedáváme směr směr vědí pravý je bohu od boha pochází jak nezaujmu v tomto světě jaký de ne zaměstnáte tak ona od doba zase ne nazpátek to není odpad který dokonal to je touha která je zase k němu a vy se k ní připojuje te svým vědomím ničím jiným než svým vědomím a ničím jiným se tam nemůžete připojit a to je prosba za nikoho a tak ste ničím tak se spojíte bohem který je taky tím ničím přirozenosti boží. Asi kterým podíváme duchovní pravdu jsou nutné bez těch šatů by se na nelíbilo klouby se líbila pravé která není ničím pravda která je ničím a dokonce ješi krásný ani čím duchaplný to je pravda kterou dovedeme chápat tak ten se to de vážit ale to je která nemá oděv kte si nevážíme o že potom není krásný tvar pod tím když oděv se ješ není vůbec tvar co si na tom má líbit když si člověkem i nestane od něch když víš jak se ho zbavit když ví že když si přečtete co má oděv a vona to by se budí touha dobrá spravedlivá a ty si poneseš třebas chvíli. A už ten od něch od o něm neví už je jenom donesl v té touze rozumíte je to v nejlepším pořádku asi toho a vydal toho bhagavána jak budeš moc a cokoliv vydal co je to v tobě tu touhu třebas ještě oddělenou vzbuzuje protože už víš že od něch tě tam donesl ale od děti tam nedrží. Prosím vás tohleto co vám tady říkám to je konec určitého duševního pochodu který vyžaduje výchovu a sebe výchovu jestliže tyto dvě složky v takovém poměru nejsou zamíchán jak jsem o tom tady mluvil že například člověk je napřed vychováván k tomu aby patřil jednomu ale konkrétnímu na tomto světě a potom aby se přebýval k tomu aby k tomu jedinému co skládal tak velkou naději nepatřil z toho důvodu že ta tím něco vyššího k čemu omylem nepatřil a ten omylem směřoval. Tak to před výchova a ví sebe výchova když předchází tak potom se může k tomu ničemu člověk obracet ale když se už ze začátku my si bude nás ku řekne nejvznešenější cesta je obracet se k bohu bez tvaru bez přívlastků tak opravdu je to nejednou stratí se úplně sám sobě a ne vypěstuje své já nebo nevezme sebou své já tam až ho může dovést tam nikde mezera propast do které spadne. Modlitba kterou jsem modlí člověk za sebe nezačíná příklad za svou spásu a nebo za někoho jiného to je modlitba která má velice málo v sobě mystického to znamená velice málo toho co člověka z povědomí protože si to přeje pro sebe pro toho který mám být ze stvořeného pro toho tyto proto ho který má za něho a když ne zamítne tak nemůže z toho nic nového růst věčného to je to o čem mluví ježíš kristus ne zanikly zrno vydá plodu ano to je to ega tak dále sem se tady o tom mluvili jiným způsobem. Čili je to tak špatné modlit se za něco například za spásu nebo za své zdravý není ale upozorňuju vás že tímto druhem modlitby ne vyvolává te boha ten se vyvolat nedá ten se uchopit nedá tímto způsobem ale vyvolává to je něco čemu indové říkají ti i ta čemuž v evropě říkáme magické síly těmito magické silami se všelicos zdá uskutečnit zdánlivé přiblížení se k bohu vy ho téměř cítíte vidíte jeho doteky při té doteky těch jeho sil totiž ne jeho musí milovat mezi ho silami ani. A tak se mnozí mystikou míl když viděli třebas mě že venek krista to všechno se dá magicky provést to nebyl on který se jim jevil ale to byla síle představy a jestliže on potom do toho v tom pil svou milostí tak se jim z toho vrátilo víc než co do toho vložili čili ta magické představa byla také k něčemu dobrá není třeba aby to bylo zrovna zjevení ale je třeba třeba aby se něco z toho splnilo aby člověk jeden tady je pán bůh by slyšel. To je vyslyšel byla to malinká syna modlitby síla toho člověka protože podruhý se zrovna stane že pán bůh mě tady nevyslyšel běda si já si řeknu tam chtěl tady nechtěl tam se mu zalíbilo tady jsem je nezařídil to pořád třista mohla o těm křesťanským světcům že takhle špatně mysleli nic takového pán bůh nemá závady ale nebo není to jednou ve vůli boží a pod jsem se do něj nestrašil vůbec ne to s tím na ni společného nýbrž magické modlitba se nepo vedla prosím vás nebo vedla se a nemůže se dycky povést protože já neznám meze já neznám pravila té své magie sílu a dosah jejího působení přitom bohu něco jednou k jeho dobru a jednou že jsem jak že mě jako třebas opustil ale v každém případě. Platili že já při té modlitbě používám proseb ještě za něco třebas za sebe u umírám se cestou za jediné ne za mnoho věcí najednou konat správně a dostanu se k modlitby v pravém duchu a pravdě já vám to řeknu konkrétně a svém případě devět let modlil aby měl větší na s bohu ne k čemukoliv jinému to byla modlitba magické obsahu protože jsem se modlil za něco konkrétně na sebe dal jsem za seno mu tvar obsah ne a tato síla této modlitby se tak násobil že to byla jedna z příčin pro ten se dal do toho koncentráku. Já jsem neměl představu o tom co je to láska boží a co je to milovat boha to nikdo z nás neví ani co je to milovat boha nevíme ještě ani se je to když nás bůh miluje to ještě nemáme o tom představu já se teprve o tom přesvědčil v koncentráku když jsem se cítil absolutně od boha opuštěn protože on je začal ukazovat jak mě miluje kdyby mě neopustil zrovna jako by byl v neopustil stáňo nesmi by byl neopustil ježíši ježíše krista na kříži tak by byl ježíš kristus nevstal z mrtvých přátel ono je třeba abychom byli.

Edit utterance

Text view • Help