Waveform view

prevzate-kotouc-76-05A

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Hodí nějakým jiným životem nebylo by bývalo mně po chuti kdybych se byl vrátil k tomu životu který jsem žil předtím když jsem se předtím snažil poctivě jako vy k tomu bohu vejít do jeho věčného života vejít tak ono to mělo jenom částečný úspěch z toho důvodu že jsem tam šel se svým životem to co jsem vám tolikrát prozrazoval že to byla největší obtíž kterou měla na cestě svatá terezie z avily tutéž chybu nedělal po dobu devíti let ale domnívám se pokud se na to vzpomenu že je to chybu neudělám po té zkušenosti kterou jsem nabyl v koncentráku čelem se dověděl že se musím odít do jiného života ne už do se. Že tento můj život nikdy není tím co by se mohlo nazvat svátečním nebo svatebním oděvem a tedy mě nikdy neopravňuje abych byl přítomen hostině s tím hospodářem nýbrž do té doby než na sebe vezmu ten sváteční oděv svatební oděv jak chcete slavnostní oděv do té doby se jenom žebrákem nebo mrzákem kterého někde ctili na rohu a nedali mu příležitost nebo on se sám neoděl do toho svátečního oděvu potom byl vyhozen tak že vy se pokaždé cítíte vyhozeni já vám to vysvětlím ještě na výrocích ježíše krista on totiž. Když vzal k sobě své učedníky tak je zbavil veškerých starostí o jejich život tím že je z tohoto života odňal nejenom to že je odtamtud odňal ale on jim do života vložil svých živ napřed nemohl celý oni by to byli neunesli ale vložili mu tam do takové míry jak ho unesli a to byla míra značná proti tomu co my zažíváme že když oni od začátku od prvního přístupu k němu mohli dělat zázraky mohli kříst křtít s následky které dneska při křtu nevidíme protože to od začátku mohli dělat tak si byli jisti jasně vědomi že to není jejich moc nýbrž že je to moc kterou jim dal k dispozici ježíš kristus a že nejsou ani hodni toho a kdykoliv zapomněli na to že tuto moc mají od boha. Tak se jim nepodařilo ten zázrak udělat vrátili se s nepořízenou k ježíši a říkali tam nám to nejde tam nám to nejde a vždycky měl na to jeden jednu jedinou odpověď že jsou malověrní že jsou neschopní proto to já dodávám abyste tomu dobře rozuměli že to začali dělat ze svých vlastních sil a že se neopírali o tu jeho sílu už vzatí se říká já jsem síla koncentrační ale ne ty člověče máš sílu koncentrační nevyčítáte nikomu že neumí se soustřeďovat nebo tak to tam nikde není ani ježíš nic takového nevyčítá svým učedníkům vyčítá jim jenom že se neumí o něho opřít že dyž zdánlivě spí vedle nich tak si myslí že utonou a voni utonou voni někde na málo mohl to proto že nevztáhl že měli obavy že se starali veškeré starání musíme odložit protože tohle naše jsem se oboru s vámi poznal vy vůbec nevíte co je to moj naše já. Vy si myslíte že vaše já je něco co něco chce nebo mě něco nechce kterému něco milé nebo nemilé a říkáte já když nemám žádné touhy světské když se mi o všeho oprostit když dovedu všech se vším se vypořádat a já už žádné málem a to jste na velkém omylu to že žijete v pocitu oddělenosti do je mi jasným důkazem že máte stoprocentně jenom a nic jiného než balast já že nikdo vás tam mi nedrží v tom pocitu oddělenosti a pánbůh z má rád to by měl vás rád ve svém domě neoddělené ten přeci je tím člověkem který z vesla malovat toho syna a neodmítá ho i když je marnotratný tak a teď se dostane k podstatě věci zapomínáte na jednu věc co to ten ježíš s těmi svými učedníky udělal. On je měl k tomu aby ho napodobovali to co vám ukázal na tom následujte nabyli jsem to v nějakých těch kapitolách ale dost jsem vám nevysvětlil kapitolu velice důležitou která je sice obdobná ale ono je třeba vysvětlit asi všecko celé učení ježíše krista nevynechat něco abychom se nestali kacíři nebo bludaři tak dycky hrozí když část vydáváme za celek a to je jedna jediná věta kterou jsem nevysvětlil a to je mé jho je sladké mé břemeno je lehké řekl o sobě podškrtl jsem s vámi v duchu i nahlas slovo mé to znamená jakákoliv břemena jiná jsou těžká dei k nim k němu se svým břemenem je to těžká záležitost proto už jsem před mnoha lety radil odložte svá břemena. A nemyslete si že je uhlídáte mimo sebe se vám budou vracet protože jsem na ně zvyklí bez toho břemena nedovedete být živi poproste boha a jinou nemějte jemu prosbu než aby vám ta vaše břemena u sebe na chvíli poschoval aspoň na tu chvíli co vy k němu kráčíte a kráčejte k němu tak abyste si vzali jeho břemeno na sebe jeho jho na sebe abyste rovnou kráčeli ke svobodě ono tak rovnou nejde protože nemáte vůbec schopnost něco takového udržet takovou svou nutily ste se lekli od tý byste utekli. To by se vám zdálo být jako nic jako ztráta sama sebe čili vzít na sebe jeho břemeno jeho jho znamená v pravém slova smyslu ho následovat jeho silami by nejen zaměnit svůj život se dosud měli za jeho život domě to bylo velice snadné ačkoliv jsem si to předtím nikdy nevedlo představit ale když jsem svůjživot opravdově odložil a v životě jsem kupodivu pokračoval tak jsem nevědomky vzal na sebe život boží. Od té doby totiž nedá mně práci nemusím se vmýšlet do toho že ten život který mám od té chvíle co jsem nepřišel o život nýbrž jenom vnitřně jsem o něj přišel což bylo asi víc a důležitější že od té chvíle mám ten život z rukou božích tam jsem se na to neodva jinak než jako na zázrak který se stal v tom smyslu že ten gestapák když mě nezabil tak jeho ruka byla zadržena hospodinem asi jako abraham když chtěl zabít svýho syna a podo obdobně. Tam je to nějaký na motivováno než tady takže protože od té doby do ru život jeho rukou tak je mi také snadné v tomto životě věčném přebývat bez mezer a pro vás je velice těžké tam už i jenom třeba vstupovat protože nechápete nebo nechcete pochopit nebo nevíte že musíte vzít jeho a ne své břemeno na sebe nedbejte na své břemeno to nechte stranou a vezměte si jeho břemeno co je to vzít jeho břemeno. To vám musím vysvětlit co je to vzít jeho jho to jest vzít jeho úkoly na sebe začátku učil své učedníky že musí se podílet na jeho úkolech do takové míry jak on je plnil a to znamená napřed ve vel velice malém oním říkal až já budu povýšen teprve pak budete věci větší než já ale to to je doby jenom malinko bylo vidět že mohou udělat protože ani mu takhle zase nevěřili nebyli toho schopni mu tak věřit. On plnil úkoly otcovy neplnil něco co by on sám chtěl nýbrž co chtěl otec čili jestliže já si přeju aby on mě poslal do světa on tak já na tom místě kde jsem jsem z vůle boží jestli to upřímně přeju aby on mě poslal do světa abych tam nešel sám nýbrž z jeho dopuštění z jeho vůle tak já jednoho dne začnu v tom světě být tam kde on je chce mít i když nevím proč mě tam má nebo ještě tam chce mít to to nevím na tom nezáleží to nebudu rozbíhat jsem se ba ona tam to jsem byl včera ale už sem tam jinak už tam nejsem. Se svými hle nýbrž jsem tam z jeho čili ta moje pozice čím víc do tohoto budu vrůstat a ono se bohužel jenom stupňovitě dá do toho vcházet tím bude moje postojem snazší a tím radostněji budu plnit jeho úkoly a ne svoje ty moje prosím když já pracuju na hospodářově poli tak protože to není pole moje tak si to úkol který dělám pro to podáte to znamená jemu je to ve prospěch a nemů já musím dělat všechno ad přede gloriam dei to znamená k větší slávě boží řekl by svatý ignác z loyoly i když to nebudu ponořovat. Fakticky to budu ale dělat to nejdrobnější úkon musí sloužit toho slávě musí sloužit jemu ježíš kristus neřekl syn člověka nepřišel proto aby se mu sloužilo než aby on sloužil ale tím že nám tohleto řekl jak máme sloužit bohu ne jemu jakmile te pracovat na jeho poli v jeho domě tím nám vysvětlil jak veme plnit úkoly které na sebe vzal ježíš kristus a bez tohoto následování ježíše krista nedokážete vstupovat protože jestliže váš ostatní život nebude vstupem a přes třeba velice nenápadným to je jedno tak ani ta vaše koncentrace záměrná nebude vstupem i zjistíte jenom že to neumíte že vám to nejde protože je to něco jiného. Než se děláte přes den sedíte na dvou židlích a stále více jenom se napínáte abyste z jedné stačili na tu druhou sednout to je je vnitřní napětí které se ve vás stupňuje až k únavě takže potom říkáte jó ze začátku mi to šlo dokud jsem měl nějaké nadšení dneska už ho nemám to se mýlíte dneska už se na vás chce víc tehdy jste těmi prostředky které jste tehdy měli po ruce stačili nějakou etapu cesty zdolat ale narazili jste na zeď kvalitativní skok a po něm je třeba zasadit nové prostředky a především prostředky které nejsou mé nýbrž prostředky ježíšovy jeho jho jeho břemeno. A těmito novými prostředky dojdete zase kus cesty ale ne až nakonec to tam ježíš ukázal jenom to osobním vedením do té osobně vedeni jeli to pod kříž a tam do sebe ten se se chopit nových prostředků a tamty zahodit jestli to neuděláte na sebete říkat jak to jak to je možné že já celý život umírám a pořád toho není konec co pak jsme neměli psíka ze života svatých že celý život nosili třebas stigmata a ne nekončilo to to byla jejich klade přednost i my si myslíme době jaká milost je potkala když se to dalo tři hodně to byla veliká milost ale potom už ne. Já dělám prosím výjimku u takovýho třeba pátera pia který to bral vědomě tady jiné lidi protože si to myslel že je tak je nutné a že že to jinak nejde že by to pán bůh třeba neunesl protože měl k němu tak láskyplný poměr že by tyto úkoly které na sebe vzal při obracení hříšníků kdyby nechtěl předat ježíši nebo panně marii nebo někomu jinému ačkoliv dobře věděl já si pamatuju na jeho výrok když uzdravil tu holčičku která neviděla až mu tam děkovali skal nenese dělal panna maria. Říkali jste mi tady jednu námitku že tady musím někdy rozlišovat kdy vlastně přestat a těmi silami božími že tam je těžké to rozhraní vystihnout samo sebou dělámli přípravu například na tu vnitřní koncentraci tak to co si před tím říkám to říkám z vlastních sil pochopitelně ale neslibujte si od toho nic jiného než odvádění našeho já na pravou cestu převod jeho převod přechod. To přechodné stádium jakmile mám dojem že to moje já souhlasí s tím aby bylo převedeno tak pak už ho vkládám do rukou božích a si dobře vědom toho že ono beztak od něho pochází svým původem ne tím co vyvinulo tím původem zkoušel tohoto roce tu který tady byl nahrán soustředit odevzdat se bohu spoutanými vědomě že se to nestalo ani k bylo případě. To není vinen bůh pře sme si řekli když to jsme vyměnil sami protože něco tam v tom vadilo teď jsme se hleděli pomocí toho co teď po vyloženo dopídit těch příčin tohoto dotalo a kdyby se to shrnulo tak by se dalo říci ještě tohleto k tomu že totiž člověk nezná pravou míru. Toho co chce co může chtít když člověk chce a odezva není toho druhu že by dosahoval co chce tak přeci bez jakýhokoliv vzruchu musí si přiznat že lidsky udělal co mohl a že tedy v klidu podškrtávám v klidu musí od této své snahy ustoupit co byla okamžik ale pera okamžik ustoupí od této své snahy a. Tím zároveň fakticky se odevzdá bohu protože když ustoupí to neznamená že rozepisuje nýbrž jenom ustoupí od své snahy protože se ukázala být neúčinná nepřestal mít tuto touhu nýbrž přestal používat prostředků kterou třeba tuto touhu jak se tam menoval že například sem přišel že se po obětoval že tady s námi to a to prováděl a tak dále všechnu metodu musíme v určitém momentu a to v tom když jsme dosáhli jo vrcholného použití musíme tu metodu opustit. A opustit ji najednou ne po částkách a to se nedá pro sáhne tím že se odevzdám bohu víte ono je velice těžko být bohu odevzdán když člověk má dojem že ten bůh vo něho nedbá nebo že vedle něho spí to se stalo třeba těm učedníkům na jezeře ge genezaretském že se strhla bouřka protože oni si všimli že ježíš spí a to byl důvod proč vznikla bouřka aby totiž se jim dokázalo že i když do lidské vědomí není to že nás má bůh ve svém vědomí. Nesmíme ztrácet klidu jinak nezastavíme bouřku naopak ji rozpoutáváme neuklidníme se nemůžeme v bohu spočinout o to ježíš kristus řekl tehdy svým apoštolům vy malověrní což nejsem s vámi upozorňuju vás že když vystupňujete svou vůlí všechnu snahu se s bohem spojit zůstává bůh s vámi i když nepociťujete to spojení. Můžete si ho považovat za za stav spánku prosím symbolicky to je jedno jak se se ale zůstává s vámi čili kdybyste se mu opravdu odevzdali tak by do vás vstoupil svou vlastní vůlí a jeho vůle rovná se láska čili byste pociťovali jak vás miluje a byli byste strženi touto láskou neodolali byste jí byli jste nakaženi a zatím toho milovat způsobem jakým jste dosud nemilovali a mohli byste si vštípit do hlavy že a snadno si uvědomit že to není vaše láska že je to láska jeho kterou ho milujete tento převrat bych chtěl abyste vás tam rozpor v tom. Že člověk nezná třeba co ho čeká nebo co bude budoucnosti muset plnit aby se mohl vymlouvat že protože neví co má dělat takže je na tom hůř než ten kdo ví co má dělat kdo ví co má dělat to je ten který plnil podmínky na určitém stupni mi podmínky na určitém stupni na kterém jsem a ty podmínky jsou známy ze symboliky ježíšova života všechny do všech podrobností plnímli je dostanu se na vrchol tohoto stupně. A dál nic nevím protože obyčejně považuji tento vrchol tohoto stupně za krizi dneska už po tom vysvětlení co máte byste neměli považovat za krizi ale dejme to nejsem to tak jeví protože s podmínkami které jsem plnil přicházela vždycky určitá pohoda stá vyrovnanost určitý klid vnitřní teď plním podmínky nadále a všechno odplývá nastává odliv a to z toho důvodu že spěji vyprázdnění od toho co už dohrálo svou roli to nemusím umět si takhle kvalifikovat ale je to fakt. Takže s hrůzou konstatuji že těmi podmínkami kterými jsem dřív měl určité úspěchy určité výsledky dneska už nemám to není že jsem zvlažněl nebo něco takového jak vy tady říkáte to je chybný názor nýbrž to je proto že už potřebuji splnit nové další podmínky na kvalitativně jiném stupni činu taky kvalitativně jiné podmínky ne kvantitu od kvantita tady nehraje roli jak dlouho se soustřeďujete jak dlouho děláte to nebo ono to nehraje roli ale kvalita intenzita ta je důležitá takže dejme tomu když někdo dojde do konce toho stupně kde stačilo plnit zákon nad sebou to je jasná podmínka vyjádřená starým zákonem a jasně řečeno když toto bude člověk plnit že zrodí ze sebe ježíše krista. Pak kdyby chtěl se spokojit po tomto zrození jenom s plněním těchto podmínek tak by toho ježíše nabyl v pravým slova smyslu zabil stal by se herodesem a ten věčný život by přestal v něm vědomě existovat naštěstí je tady ježíš kristus který nám říká co se má dít po jeho narození že se máme stát josefem pěstounem ježíše a co se má potom stát ježíš to znamená. Ten nás který si přeje jít dál protože josef je ta část naše bytost naší bytosti která si přeje jenom toho ježíše udržovat to znamená pro něho žít my máme jinou část s vlastní je to ovšem jednota která tohoto prostředku využívá k tomu aby se vývojově dostala dál a tato vývojová část je označena ježíšem a tento ježíš si přeje aby se stal vědomým synem božím tak jak jím byl kdysi na věčnosti a proto plní podmínky nové které předtím vůbec nemusel člověk plnit když žil v starozákonních podmínkách že totiž musí se snažit o to. Aby byl v tom co je jeho otce a kromě toho musí být oddán svému okolí to znamená musí najít podporu ve světě bez té podpory se ještě neobejde ovšem i v té podpoře a to já jednou vysvětlím detailně jsou vývojové rozdíly podpora od světa jiná když jsou v egyptě jiná když se vrátí z nazare to znamená léta protože tam se například začíná s akto aktivitou toho ježíše a není tady spolehnutí jenom na tu část která. Je znázorněna tím josefem ale v každém případě nemusíme se starat na to co potom o to se nemusí starat protože jakmile dojdeme do konce toho stupně jak jsme vystupňujeme všechny možnosti lidské dovršíme všechno co můžeme udělat tak pak se od nás chce jenom abychom se bez ohlížení vyprázdnili od sebe který tyto podmínky plnil to znamená přestali plnit tyto podmínky přestali lpít na tom co jsem před tím dělal přestali si vyčítat taky ten odliv a to všecko vyprázdnili se tak že by se mohl v nich provést už bez metody příliv nebo přechod do vyššího stupně ten se děje jenom za podmínky vyprázdnění na každém přechodu když toto aplikujeme na slova ježíšova mé jho je lehké mé jho je sladké a břemeno mé lehké jest tak platí o každém stupni že než se na tom stupni zabili. Tak to břemeno ještě lehké není jakmile si ale zvykneme na ty nové podmínky které jsou dycky trošíčku né protože neumíme v jako tě se otáčet jakmile se zvykneme na ty nové podmínky tak se to břemeno na tom stupni stává lehkým a jho sladkým tak dlouho než se dospěl dalšímu stupni a tam zase obdobně na každém stupni je to břemeno lehké protože plníme podmínky ježíše.

Edit utterance

Text view • Help