Waveform view

prevzate-kotouc-76-03A

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Vyplý vyplývá z toho že se nutil k tomu aby byl v tom co jeho otce a zároveň přitom byl oddán svému okolí doufám že jsem vysvětlil už dříve že to byti že musel být v tom co jeho otce a přesto řeknu to takhle ještě jednou a patrně trošku jinak než předtím abych to doplnil že. V té době ještě nedokázal být samovolně v tom co je jeho otce nýbrž se k tomu musel nutit že v této době přestože máme už jistotu že naše podstata je nesmrtelná musíme se nutit abychom jí sloužili abychom pro ní všechno dělali to musí být soustavné donucování sebe že musím být v tom co je mého otce to znamená cokoliv dělám mimo dům otcův tak to jsem na poli jeho či jsem v tom co je jeho nejsem mimo to ji nejsem mimo mimo pole otcovo. A jsemli v jeho domě nejsem v domě ničího někoho jiného než zase v jeho domě čili musím být pořád v tom co je jeho otce a to někdy dá velikou práci abych se v tom udržel abych nezačal být v tom co je moje abych nedělal zároveň něco pro se abych vešel na dvou židlích a jediné co se dovoluje ještě a to je zajímavé že to dovoluje že přitom je oddán své rodině a tahleta nebo svému okolí tahleta oddanost má své vývojové fáze jak se tam dovídáte ze začátku ta rodina ten svatý josef a panna maria. A koneckonců i ti tři svatí tři králi to to se duchovní rodina dělají pro něj všechno aby ho zachránili a on jim to za to potom splácí svou oddaností potom když už ho nepotřebují zachraňovat když už je zachráněn tak on jim to splácí tím že například u toho svatého josefa je zaměstnán jako tesař vyučí se v tom a pomáhá mu v tom a jistěže pomáhá matce a pomáhá při té domácnosti prostě žije pro ně a s nimi proč je toto nutné protože kdyby zpočátku nebyl chráněn jak víte tím josefem pannu marii tak by byl přišel o život. A kdyby později nebyl oddán té rodině a tomu svému okolí tak by byl nerozvinul to lidství tady se ještě dorozvíjí stav lidství k úplnému rozvoji tady ještě to lidské já není satanášem tady to lidské já v tomto období je něčím velice nutným co nesmí být zabito co nesmí být překonáno má být překonáno jenom v tom že já ho nutím aby se podřídilo a bylo v tom co je jeho otce. A jestliže potom se dospěje k tomu že v tomto stavu se tak dalece vytříbím že kdybych to řekl symbolicky jsem dobrým tesařem a jsem dokonale rodině oddán nedělá mi to žádné potíže tak to je pro mě známkou že ten stav dohrál svou roli že už mě dále nemůže vychovávat a že kdybych přešlapoval na místě a chtěl se v tom stavu udržet tak prostě ze svého já dělám satanáše protože toto já by mě od té chvíle vedlo k opotřebení přešlapování na místě a k smrti fyzické k ničemu jinému já v tomto případě musím odstoupit od tohoto stavu a odejít do jordánu co to je odejít do jordánu víte plným právem se při křtu dává člověku nové jméno. V tom má být jméno duchovní to má být jméno člověka které který jde k bohu to jméno ho má poznamenávat v jeho charakteristice cesty má být charakterem výrazem charakteru jeho cesty třebas jmenujili se pavel tak to má být charakter toho že budu to dělat obdobně jako pavel a tak dále toto dříve katoličtí kněží dbali na to aby ta jména byla jmény některého svatého nebo světice aby to nebylo světské jméno tak bychom zjednodušeně mohli říct že ježíš si jde do toho jordánu pro nové jméno to znamená pro nový smysl života. A jestliže není člověk ochoten nastoupit nový smysl života novými prostředky se řídit novými prostředky jít dál kupředu a chtěl by těmi starými pokračovat tak si znemožní další postup to platí o každém kroku tak ještě jednou co je tady zapotřebí že tato obdoba je tam velice pěkně popsaná on jde do jordánu k svatému janu křtiteli. A chce aby ho pokřtil svatý jan křtitel nechce to učinit protože říká že toho není hoden se ne hoden ani toho aby rozvázal nebo tak nějak opánky nebo jeho nebo tak nějak tak to vy všechno znáte a ježíš ho ale k tomu přiměje takže on ho pokřtí a teď jsou svědky toho že je slyšet hlas tento je syn můj milý v něm šel zalíbilo to znamená on tady získává už nejenom člověk tady získává nejenom povědomí že je podstatou nesmrtelný nýbrž získává povědomí že je synem božím přestává být synem matky fyzické a začíná být synem vědomým synem nebeského otce to amen duchovní sféry. To bude mít ovšem ty následky že musíš z toho vyvodit všechny důsledky logické musí tu matku pozemskou opustit musí opustit domov pozemský musí opustit své bratry své sourozence a tak dále protože to je součást domova který už není jeho domovem to je velice těžká záležitost by se nám zdálo kdyby mezitím nebylo to požehnání té milosti a toho stavu poznání který v tom jordánu existoval on tedy vlivem toho od té chvíle nemá otce tady na zemi nemá matku tady na zemi nemá domov a podobně. A má ho někde na nebesích tedy v tom stavu dokonalosti v tom stavu dokonalosti ještě není ale je do té míry už daleko že dokáže plnit vůli otcovu že dokáže ji plnit že už se nemusí k tomu nutit to je ten rozdíl víte nýbrž že ji dokáže tento přechod nastává jak vidíte najednou protože je dán tou milostí tady krásně vidět že člověk si to nezasluhuje nějak. Že neví jak se to může stát že ten přechod nehnou prostě tady je a že chybné spekulovat jak se to mohlo stát protože to je dáno mírou vyprázdněnosti od toho minulého od všech těch prostředků které už dohrály svou roli ale je tady ještě reziduum a ten tímto zbytkem velice důležitým se kterým se musí ježíš vypořádat je jeho já jeho já je zvyklé že a bylo vychováno také k tomu že tady bude ustavičně rozvíjeno jeho schopnosti se budou rozvíjet a že on za to. Bude řekl bych takovým světlem tomu člověku tomu fyzickému tvoru kterému bude svítit až do smrti ne nadarmo se říká satanášovi lucifer světlonoš že od do této doby on slouží jako nositel světla ale jakmile dohrál tu roli toho té potřeby světla v domově který byl domovem toho člověka než našel domov nebeský tehdy přestává mít tuto funkci a kdyby si ji dál osoboval tak by se stavěl proti dalšímu vývoji. Tak je třeba si ho vyvolat a odkázat ho do jeho mezí a jakým způsobem to dělá toto já aby mohlo být tím světlem musí být v té funkci uměle udržováno uměle udržováno lidská bytost je velice křehká bytost a kdy jsme ni uměle udržována tak brzo hyne a s tím také to já nemá podstatu které by se drželo čili musí být živeno především proto ježíš odchází na poušť kde upírá stravu tomu lidskému já to lidské já se uvolňuje. A vychází z toho těla a tentokrát se projevuje v té tváři kterou v tu dobu má jako satan neboť v zájmu toho já teď je pořád být pánem toho člověka a nebýt jeho služebníkem a proto mu tam nabízí ty věci že ano a tak dál jako pán mu to nabízí a vybízí ho aby se mu klaněl a podobně a toto všechno to všechno znáte to už bylo jinde řečeno jestliže tedy ježíš ale nic z toho nepřijme sílu k tomu má vlivem toho poznání které získal v jordánu my bychom tu sílu neměli jestliže on nepřijme nic z toho co ten satan mu nabízí tak pak toho satana. Přemění v no ve funkčně nové bych ve funkčně novou podstatu funkčně jenom novou podstatu takže dejme tomu můžeme říci že když potom ježíš překonav satana přijímá dvanáct učedníků tak přijímá také tohoto satana v podobě jidáše převtěleného do jidáše. To je funkčně jinak jiné postavení toho satanáše než jak bylo předtím ten satanáš už mu do určité doby slouží to že mu dokonce k tomu aby ho ukřižoval protože satanáš představuje jednu stránku páru dvojic dobrozlo on představuje zlo a dokud člověk je na této úrovni tak je to ještě cesta dualistická a musí si dávat sloužit jak dobrem tak zlem nemůže stát jenom na straně dobra a proto je tam mistrně vyjádřeno že sice ježíš nikde žádné zlo nedělal ale že měl jednoho zlého žáka. Už přesně věděl jakou funkci ten jeho žák má jaký úkol má a jaký úkol splní po celou tu dobu se vládne vůlí jinak než kdykoliv předtím já bych ještě se vrátil za dobu po tom křtu jakým způsobem vládl ježíš po těch čtyřiceti dnech svou vůlí tedy když čtyřicet dní se postil tak musel mít vůli překonat své chtění po tomto životě protože čtyřicet dní se postit to by taky mohlo dopadnout jako smrt ne. A to musel riskovat to znamená už musel být tak že bych předběžně schopen umřít pro věc kterou zastávat tak daleko mu muselo tak dalece musel o věcí a pak tu vůli využil v tom smyslu že toho satana potřel že ho že mu nedopřál slechu a že ho překonal ale pak už se mu otevřela cesta k jasnému vědomí vůle boží potom už nestál ten satanáš jako rovnocenný partner vedle něho nýbrž jako sluha který má jenom přesně vymezenou funkci až ji provede padne nebo spáchá sebevraždu jak je tam řečeno o tom jidášovi. Takže nebyl už nebezpečným v tom smyslu rovnocenného partnera nutného rovnocenného partnera a ten ježíš potom plní vůli otcovu lehkostí protože je s ní spojen říká svým učedníkům abyste byli jedno s otcem mým jako já s ním jedno jsem přestože sebe ještě právem považoval za menšího než je otec v této době o sobě řekl že je menší než otec a že není dobrý. To jsou věci které výkladově asi jenom napíšu protože by to bylo moc dlouhé ale mo bych aspoň ve zkratce říci že jestliže by se člověk považoval při tomhletom tyto to fázi za dobrého tak by chtě nechtě popíral všechno co předtím zažil popíral by to že všechno dobro pochází od otce a tím dobrem není něco co je na jedné straně párů dvojic nýbrž pravé dobro je to že on ná očitým míru poznání a tak dále což lidi nemohli pochopit tak proto sebe nezažíval dobrým. A já bych jenom mluvil o tom k čemu ho tento stav opravňoval opravňovalo učitelství k osobnímu vedení samozřejmě on tam osobně vede především ty žáky čili tím je řečeno že ty lidské vlastnosti to jsou ty jeho žáci jsou dnes od té chvíle už vedeni přímo z centra věčnosti že už mají styk každá vlastnost nese punc věčnosti když se setkáte s takovým člověkem tak když křesťanství se o tom říká že svatí měli nadpřirozenou třebas hrdinnou třebas lásku hrdinnou víru. Hrdinnou odvahu tak takhle se to jeví zevně ale ve skutečnosti ta vlastnost je z do v dotyku s tím osobním vedením ježíšovým a nese na sobě stopy jeho vedení ty vlastnosti si nedělají co by chtěly nýbrž se řídí vůlí ježíšovou a on je od prvního momentu zaměstnává takovým řekl bych altruistickým způsobem že je nutí křtěte léčete dělejte zázraky dělejte dobro jiným ne ten se na to jestli vám někdo. Jestli vás někdo nepřijme řekl teprv obuvi své před tím a odejděte odtamtud a podobně nic víc s tím nedělejte zkrátka neberte s sebou měšec neberte s sebou opasek neberte s sebou meč protože jste ve styku se mnou já vás ochráním nic se vám nemůže stát a taky po celé ty roky tři se jim nic nestalo a on se jich na to zeptal oni mu byli svědkem toho že nic jim nechybělo ale tato fáze osobního vedení není vrcholem duchovní cesty protože. By člověka nezbavila jeho lidství a protože lidství je odjakživa prostředkem k dobytí věčnosti musí taky tento prostředek byl za být zaměněn za vyšší prostředek který jest zase ještě mezi tím koncem a mezi tím lidským prostředkem někde a tak když potom tato doba dojde ke konci to znamená když už všecko jde tak báječně že se to dá vyjádřit jedině tím slavným vstupem ježíšovým na oslátku do jeruzaléma znamená všichni se mu klaní všichni to uznávají ne. Tak to je ta doba zase to krásně znázorněno víte že je to všechno jde ne bezvadně to je ta doba kdy už je třeba s tím skoncovat když se člověk ocitá před krizí nebo se to jeví jako krize a kdy tedy má zase kvalitativně stoupnout nahoru a tam vidíte že zase se jinak začne už když tu smrt předpřipravuje jinak začne s tou vůlí manipulovat než jak s ní manipuloval po tři roky že on. Nehledě na ty přechody ty já velice rychle projdu že on totiž se vzdává i toho svého synovství tam se vzdal synovství vůči matce fyzické tady se vzdává synovství vůči otco otce i když neví jak se to může stát bože proč jsi mě opustil ale bohu ho opustil on přestává být jeho synem on prosím neodešel dobrovolně z otcova domu ale přestává být jeho synem je pryč z toho domu není s tím spojen a potom odevzdá svého ducha ale já se pom ještě malinko vrátím přeci jenom těm vlastnostem je tady velice důležitý poukaz na to. Že ty vlastnosti až na toho jidáše přestože mu velice dobře sloužily i ten jidáš muka neslo je zapře podle svých funkce že ty vlastnosti nakonec usínají že ten přechod do nadlidského stavu snadno rozeznáme tím že vlastnosti třebaže byly vedeny bohem nebo ježíšem najednou začíusí začínají usínat že nám neslouží tak jako dříve že se o ně nemůžeme opřít kdybychom se o ně mohli opřít tak by nás ten svatý petr ochránil před tím zatčením a a tak dále ne a to se nesmí stát ježíš kristus tam ukazoval že oni tam sice padli všichni na tvář když on. Ten ježíš ukázal svoji velikost nadlidskou ale on počkal až se se z toho zmotoří a dal se zajmout čili on dobrovolně do toho vstupoval do tohoto stavu neměl tak dalece za zlé všem těm svým i těmi raném apoštolům že mu tam usnuli že s ním nechtěli modlit kdybyste aspoň dneska se mnou chvíli říkal ale když to nejde tak to nejde tak bylo by mu bývalo milejší kdyby otec na něho tento kalich neuvalil by mu nenechal ho vypít ale chce přesto jeho vůli to znamená jak se vzdaluje už teďka který jeho vůli vidíte ale přesto si ji přeje on prostě se už vzdaluje od z toho otcova domu přestává být synem. Vy totiž pořád slavíme trojici boží bůh otec bůh syn budu svatý ne ale to synovství otcovo nemůže být ve stavu určité míry oddělenosti jak se to jevilo po ty tři roky kdy on poslouchal ale byl menší než otec potom až se znovu stane synem až se mu vrátí synovství na jiné úrovni tak už bude roven tomu otci bude mít právo poslat ducha svatého tak de bude vládnout celým božstvím celo celým obsahem jeho moci a ta moc největší spočívá v tom vedení duchem svatým všeho ten duch svatý ve všem vládne ve všem je pravou živou podstatou ten je ten duch svatý totiž je podstatou všech těch samovolných sil. Ten je na jejich ten se ocitá na jejich podkladě ale zatímco ty síly samy o sobě jsou trpné on je přitom aktivní víte to je ta stránka aktivní těch samovolných sil čili nemůžeme proto já jsem tak proti tomu boha považovat za sílu protože ho nemůžeme degradovat jenom na trpnou záležitost jen na sílu která působí v rukou něčeho to bychom to jenom v nějak říkali tak ten bůh je asi že v rukou nějakýho jinýho boha nebo tak jako asi řekové říkali že ti bohové jsou závislí na chronosu ne řekové říkali to je taková takové východisko z nouze tady už není žádná závislost dál ta závislost nejde. A člověk musí nakonec skončit ve stavu kdy nepotřebuje a kdy by to byla chyba kdyby v tom setrvával nepotřebuje osobní vedení protože jednou má o to své lidství přijít a doba už je nedaleká kdy o to má přijít a kdyby přitom se ohlédl tak by opravdu se musel do toho lidství znovu a znovu vracet. A on už má být na nebi to znamená ve stavu dokonalosti a ve stavu ustavičného dosahování toho boha tady je jenom jediná výjimka kterou si musíme přiznat to jsem mockrát poukázal že ježíš na nebe vstupoval a my tam budeme vzati že pro nás platí pořád to klepejte a bude vám otevřeno když si my se nikdy nestaneme bohem takovým jakým je ta trojice rozumíte že my se staneme svědky božími nám bude na každém stupni otevřeno my budeme taky na nebe vzati. Ono to bylo tak znázorněno také s fyzickou částí panny marie fyzickou říkám která byla nebe vzata to je tam správně řečeno nikoliv sama vešla na nebe taky jí bylo otevřeno ten symbol tam velice přiléhavý já myslím že ve zkratce jsem to tady jenom tak prošel a že to stačí byl bych hrozně nerad kdybyste podlehli dojmu že toto tyto konce co jsem tady předváděl jsou vzdálená hudba budoucnosti tady čím dál tím čím dál se dostáváte tím víc se dostáváte mimo čas a prostor tím menší je vaše závislost na a prostoru a tedy není to žádná hudba budoucnosti nýbrž je to jenom hudba přítomnosti zásadně že vy se dostáváte právě z času a prostoru do věčné přítomnosti a čili to je možno provést okamžitě. Když jsem tady předvedl těchto sedm stupňů tak poslat si toho dobře boží brali tak tím nechci říci že ježíš kristus nám předepsal že tak ne to pomalinku jedno za druhým půjde dokud nebude tamto nebude moci být to druhé nýbrž on nám ti dává jenom najevo jak máme poznat kde jsme abychom snadno rozeznali východisko neboť záleží na tom. Abychom znali východisko abychom znali odkud právě jdeme abychom správně nasadili další směr ale řekl jsem vám že každý okamžik můžete být na jiném na jiné úrovni v jiném stavu úrovně vědomí čili jestliže se ocitnete v dokonalé vyprázdněnosti od sama sebe tak jste na tak vysoké úrovni že můžete rovnýma nohama odtamtud vstou vstoupit do nebe samozřejmě nějakým způsobem potom musíte doběhnout to co mezitím jste překročili to je pravda ale už jak mi správně říkáte máte tady světlo poznání které vám velice urychlí celý ten průběh bylo tak dlouhé jak vám to tady líčím. Tak by neplatila slova ježíšova té samaritánce která měla pět mužů kdybys chtěla mít život věčný mohla bys ho mít já byste ho tady předal a neplatilo by to obrácení máří magdalény a tak dále by te si buďte si přitom vědomi toho že toto vám říkám jenom proto všechno že ježíš kristus nám to se životem ukázal protože pro každého byl schopen a ochoten si tam kde je a nebylo by správné kdyby to byl neudělal důsledně kdyby nám byl neukázal na všechny možnosti kde můžeme být. A kde si pro nás může kam si pro nás může jít jenom tím způsobem že nám bude jasno kde jsme že my taky ze své strany musíme vědět o tom ježíši já myslím že maří magdalena kdyby byla nevěděla o ježíši tak by byla nebyla mohla být obrácena je dobře vědět o ježíši a vědět že z každého stavu ve kterém jsme když ho správně obšancujeme jako maří magdalena to učinila můžeme být spaseni a proto tohleto toto celý povídání tohleto pro nic jiného není že myslet že no já dneska mám před sebou je to pro tohleto a teprve potom se tamto a tak dále já nechci vám komplikovat cestu tady pořád platí to co říkal ramakrišna. Když budete třebas rozradostněni tím že jenom tolik vtělení máte před sebou kolik je listů na stromě tak tam okamžitě zapadne když budete vědět že láska boží je tak velká že před ničím před žádným hříchem vaším se nezastavuje tak překonáte všechno všech těch sedm stupňů najednou není řekl bych přeceňování sama sebe nýbrž kdo to dokáže to je spoléhání se na lásku boží na milosrdenství boží a toho si zasluhujete tím že od sebe odstoupíte ničím jiným a zůstane vám přitom touha po něm. Tato existence kterou tady žijeme to znamená v mým těle která je pokud jsme lidmi absolutně nutná k tomu abychom mohli vůbec dospět k tomu nikdo jiný než člověk pokud my víme k bohu jít nemůže tato situace lidství že jsme li člověkem nás má k tomu abychom věděli že tento člověk zde na této zemi vyrostl ze země to znamená že nejdůležitějším styčným bodem se zemí jsou jeho nohy to je dáno jeho zdviženou polohou na rozdíl od zvířete které chodí po čtyřech. My máme těch styčných bodů se zemí daleko méně asi jako ptáci jenom dvě nohy čili tím už je řečeno že izolace od země je u nás poměrně snazší než u zvířat a ježíš kristus nezapomněl nám zanechati v symbolice svého života že my sice ze země přicházíme ale nechceme ne když se zase jenom do země vrátit a tím končit tento pomíjející život. Chcemeli přijmout božskou nauku nějakou chcemeli se znovuzrodit pak je zapotřebí abychom se dovedli od země izolovat já zatím ten symbol nepřekládám já jenom říkám že tam teprve vysvětlím že tam například dejme tomu když kázal to své nejdůležitější kázání na hoře horské kázání když se to dělo jak praví evangelista na místě kde byla vysoká tráva a lidé na té trávě seděli že tedy toto bylo určité určitá izolace od země rovněž tak když vstoupil ježíš do jordánu když se narodil v betlémě na nikoli na holé zemi nýbrž v nějakých jeslích nebo na nějaké slámě když vstoupil na ne když vstoupil na kříž tak pněl na tom kříži a nestál nohama na zemi když jim říkal budouli tvé nohy čisté bude celé tvoje čisté tělo čisté a tak dále tak vždycky tady šlo o povznesení se nad. Zem a to je symbol pochopitelně jak se to prakticky má provést to už je jiná stránka když vám teď vysvětlím jednu praxi neznamená že byste si měli myslet že je to jediná možnost povznesení ale je nutno aby lidský život pokud v něm není složka práce v domě hospodářově víte co to znamená nýbrž pokud se skládá jedině práci na poli vy už to víte z toho postavení služebníka nemusím to dál vysvětlovat viďte. Aby měl aspoň každý den tohleto oddálení od země chápete v tom symbolu postavení služebníka když ten člověk odešel z pole a přišel do domu hospodářova tak odešel z té země na které pracoval je to jasné čili toto když neumíme my vejít zatím do domu otcova je zástupně nutné aspoň dokázat tím že odstoupíme aspoň poněkud malinko od toho pozemského od toho styku se zemí to by se mělo stát podle názoru některých autorů hlavně kerninga i fyzicky indové to dělají tím způsobem že zauzlí nohy. A tím nedovolí praně styk se zemí tím se pranicky nestýkají se zemí oni vedou nazpět tu pranu hodina jsou obráceny směrem vzhůru chodidla kterými prana normálně přebytečná prana při každém dechu přetéká nohami do země se tím člověk to dokonce vidí ty stopy potřebou na zemi kdežto indové radí padmasanu to znamená o tu svou pozici kde se nic z toho co do člověka vniká nevrací do země nýbrž nabývá novou funkci v těle tato nová funkce spočívá v tom že ten člověk obrací směr prany směrem nahoru a tím probouzí nehmotná nervová střediska která normálně jsou uzavřena a z těchto středisek do toho člověka vstupují schopnosti nebo rozvíjejí se schopnosti mohl můžeme říci křesťansky dary které předtím vůbec neměl. A které jsou absolutně nutné pro další vzestup kdyby to samosebou kdyby člověk je zaměnil za cíl tak by se všechny tyto dary podobaly jak říká ramakrišna výkalům malomocné ženy siddhis ty dary jsou tady jenom proto aby popohnaly vývoj v evropě nám kerning radil zřejmě pod dojmem jak porozuměl ježíši kristu když tvé nohy budou čisté bude celé tělo čisté abychom se soustřeďovali do nohou a tím že se soustřeďujeme do nohou opakujíce třebas jméno boží tak tam vytvoříme řekl bych pranickou závoru. Zahuštěním prany takové že přes tohoto zahuštění už dále další prana přetýkat nemůže tam jste pranicky saturováni v těch nohách a vybití té prany může následovat jenom dotykem z ža nějakým živým organismem je zajímavý že když tam soustředíte pranu tak ta prana už přestane odcházet do do země. Jenom živý organizmus ji může přejmout tak například třebas ramakrišna se soustředil do nohou a praštil tou nohou vivekanandovi do prsou a tím mu otevřel lotos anahata protože soustředil tu pranu v té noze tak že ona rázem otevřela tím proudem ten lotos anahata. A když se tam soustředíme tedy bez mezer do těch nohou nebudeme se ti říkat jak tak se tam prana nadržuje její hladina stoupá to znamená intenzita té hladiny náboj pranický stoupá a dostane se až k páteři jenomže v evropě nesplňujeme podmínky. Indické to znamená nemáme vyprázdněná střeva nemáme správnou pozici rovnou představu takže tato prana málokdy jen v řídkých případech může postupovat nahoru od muladhary přes svadhistanu manipuru a dál těmi lotosy v páteři a musí se spokojit s tím že prochází postranními kanálky kterými je ida a pingala a potom jenom tam kde tyto kanálky protínají lotosy například jeden jeden ten průsečík těchto dvou je v anahatě uprostřed prsou jenom tam dočasně pokud my se soustřeďujeme toto proudění prany nahoru způsobuje otevření tohoto lotos. Takže i my otevřením lotosu anahata pociťujeme lásku nesmírnou lásku jenomže jakmile přestaneme koncentrovat tak to zase uhasíná ten lotos se zase pomalinku uzavírá a nechtějte nemít si to za zlé a nechtějte aby se to zůstal otevřen protože k tomu nejsou prostředky to byste se museli pořád soustřeďovat a to není možné čili jestliže pociťujete po nějaké koncentraci třebas velikou lásku k bohu nebo aspoň zanícení tak to zase zhasne a není ten to vaše vina nepromarnili jste to nepřivlastnili jste si to to není tady v tomto není chyba. Nýbrž přestali jste se koncentrovat a ten lotos se uzavřel ta prana velice snadno stoupá idou a pingalou to není tak nic obtížného není to ovšem v pravém slova smyslu stoupání hadí síly jenom postranní takový svý náhražkový tok tak se křesťani kteří toto neznali by byli bývali na tom velice zle kdyby nebyli znali nějakou jinou metodu a já jsem ji nazval metodou shora. To znamená křesťani mylně si představovali že bůh je na nebi to znamená nebe nepovažovali za stav nýbrž něco nad sebou to dobře víte to se ještě naše babičky domnívají možná nebo prababičky a proto obracely ru oči vzhůru a odtamtud si doprošovaly boží pomoc na tom není všechno špatné protože tatáž síla individualizovaná které říkáme ve člověku hadí síla. To je ta pasivní stránka a a prana té ta aktivní stránka téže vesmírové síly existuje taky ve vesmíru a my když upíráme svůj zrak nahoru to znamená nad sebe tak vytváříme jakýsi hromosvod po kterém tato síla do nás shora vplývá samozřejmě toto splývání vplývání síly shora naráží zase jin na jiné potíže že ani ten hořejšek není čistý. A že tam naráží tato síla na nové překážky ale o tom nebudu se tady zmiňovat je to cesta účinná a zajímá vás jistě že ji znala například blahoslavená anežka česká ve styku možná s jinými ještě mystiky ale také hlavně s partnerkou životní duchovní sestrou františka z assisi to znamená svatou klárou a vyměňovaly si o tom dopisy. Takže my víme že tyto praktiky už tehdy za přemyslovců byly známy tak to by bylo o té cestě shora zatím všechno soustředění samo o sobě nemůže být nikdy technickou záležitostí ono všechno co vám tady říkam vypadá tak jako že je to nějaká technika které kterou se řídíme za soustředění do nohou opakování jména božího nebo tak a tím se to vyřídí nikdo se mechanicky nezduchovní a jestliže nemá vrcholný zájem aby přešel do věčného života. Nebo to je jedn jeden případ nebo jestliže nemá lásku k bohu které druhý případ žádoucnější ovšem se těžko jako si ji vymodlit jestliže toto nemá tak pak to jeho cvičení je hluché protože ho dělá mechanicky nebo brzo se zmechanizuje i když má ze začátku nějaký zájem o věc tak opadne tento zájem protože není podpořen dostatečnou měrou lásky takže já bych vám všem doporučoval abyste při jakémkoliv technickém. Prostředku napojení na boha vždycky přizvali lásku anděli se v ní podněcovat já myslím že bych měl hned při ten to ještě říct že bych nemyslel tím se to něco jenom klást srdcem citem abyste rozněcovali city prosím memento ti tomu ale to má své meze protože city musí opadnout city neudržíte dlouho na určité úrovni já vám doporučuji a právě proto taky píšu tolik těch spisů abyste se podněcovali třebas i intelektuálně abyste se přesvědčovali abyste hledali tyto důkazy abyste se jimi řídili. Abyste tedy měli řekl bych i takovou lásku možná bych řekl nikoliv horkou ale studenou uvážlivou abyste uznali že vpravdě vhodno a důstojno jest milovati boha asi tak a že je to to hlavní to nejdůležitější abyste tuto lásku hodnotili a kdybyste se chtěli v této lásce více zabydlit a doporučuji pěstovat lásku bližnímu tak že byste z toho nic neměli ne co.

Edit utterance

Text view • Help