Waveform view

87-36A

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

To rozdat boží vůli funkci lidské vůle její úkoly přesně znám a to bych nemohl vůbec vědět jako už to vede ani jeden mystik středověký nebo křesťanský a ani to nevědí ještě ani dnešní indové po pěti sch letech praxe protože jim chyběla tato zkušenost do které mě přivedli ti lékaři tedy já jsem je nesmírně vděčen za to za celé lidstvo se mi vděčen protože už se to nestane lidstvu tuhleto už jsme tak daleko že takhle neoperovali vědomí a na ska to nebude mít tyto následky jo nebude mít takže já bych ještě to předvedl detailněji jestliže ten člověk malý vyšel z té operace a nevnímal tento svět jako. Jsou stavu od sebe oddělený záležitostí nýbrž jako celek tak asi jak to vnímá bůh celistvě on své tvorstvo vidí anblok celé a ne podle toho jaké tomu tvoru dáváme pojmenování anebo v jakém tvaru to vidíme to ne on zřejmě shora to vidí daleko dokonaleji jenomže když to lékaři na mě spatřil tak to nepovažovali za dokonale nýbrž to považovali za u smrtí za ničící člověka vysvětlím když jsem vyšel už s první operace. A tak to mělo být bolestivé že ano st se dostal jsem se měl dostat k tomu té bolesti kterou jsem překonal bijete operace protože vona příliš na tak jsem ji nesnesl tak jsem se od ní odpoutal ne a já jsem musel se polovině operace jsem cítil že mě operujou že jo se přestal zvát se se vyřvávat a česky řečeno ale když jsem šel z té operace tak už jsem nekřičel nýbrž jako kdyby mě byli neoperovali a na se ke všemu choval netečností není z tohoto světa to znamená když mě ty lékaři řekli. Prosím tě toto ta paní já jsem nepoznal matku to sem se tam býval tím směrem jak mi to ale s nepoznal tu matku kdo jsme my nic já jsem naplakal bázni jako před tím že mě budu zase operovat a kdybych byl si uvědomil kdo to sou že mě připravili jak jsem se domníval o život tak bych byl vykřičel křičel by hodně a já jsem nekřičel tak oni řekli matko s tímto dítětem v tomto stavu nám jsem podruhé nechoďte protože to nebude jíst to nebude pít to nebude spát to umře krátkosti vhod dopraví te nazpátek do tohoto světa aby ho poznávalo jako svůj svět. Anebo tam ne opravíte a pak nám s ním sem nechoďte i když bude ještě naživu protože musí zemřít není to naše vina my jsme to dělali riziko vě když se vám vy jste podle stala prohlášení že si to přejete tu operaci my jsme si ji nepřáli deme chtěli putovat ruku ono by to bylo dopadlo možná stejně špatně ale my jsme tě nám putovat ruku jako ten plzeňský lékař no a vy jste chtěla ruku zachráněn tak deset všechny následky no maminka řekla a jak ho mám naučit aby ve mně poznával matku a tady řekl ten lékař jednu moudrému větu za kterou ho obdivuju a tím se celá ta věc jednou větou dostal do správný kolejí a on řekl naučit ho hrát to dítě naučíte je hrát. A když ho nenaučíte hrát tak nezůstane naživu tak najdete mu třebas nové aby když na ty staré si nevzpomíná ale dejte mu doruky hračky a určitého jak se z toho nakou hraje a přitom už to čte nějaký sousto do aby se vědělo při té hře že jí ne a tak ho na určité jíst a tak to například poznával sebe jako matku ona mě dobou nebo do tří dní naučila tento svět poznávat jako můj svět to je to z té ten sobecký postoj člověka že tento svět je jeho tří jeho světem takhle rychle to jde takhle rychle naše smysly smyslové vnímání na prostředku jí tento svět jako náš ačkoliv je to pravda velice omezená protože ten je do těch míry náš že jako je nám propůjčen na přechodnou dobu pomocí smyslového vnímání a rozumového zpracování a po ním zase už pro nás není naším a takže. Když mám i cestu podařilo za čtrnáct dní přišla na mě a při solidní a za čtrnáct dní nebo tak nějak přišla tak jak jsem vstoupil do té operačního síně nebo do toho před poli té operace tak zase začal vykřikovat nedo to no nechtěl jsem doktora a sápat sem se k mám chtěl jsem najít záštitu u mámi nad ka řekla já bych ti ráda uchránil ale tím bych tě zničil a já bych ti s ty by si přišel o život ty lékaři tě nechtějí zabít ty těch chtějí ale to bylo marné vykládal tak i děti dvouletýmu ne zkrátka já jsem křičel a voni řekl je to výborné když to takhle teprv tak mi to dítě možná vyléčíme přivázali operovali a podobně zase za vědomí. To se opakovalo čtrnáctkrát čili já jsem získal stereotyp který z vás nikdo nezískal získáte stereotyp ranní ho vstupu do svého života kdežto já jsem získal stereotyp by se to čtrnáctkrát opakovalo po operaci nevstupuju do svého světa nýbrž do světa jako takového do nějaké skutečnosti která není moje která vyplývá z vědomí kdyby to vědomí nebylo tak já taky toto vnímat nebudu ale není to moje můj světa není moje matka to není mi doktoři to nejsou nic na tom světě není moje a řeknu to je za všechny peníze to ta zkušenost ale to není všecko to je začátek věcí. Já jsem nejenom se dokázal dostat do toho svého ale oni způsobili že to vyprazdňování když se stalo stereotypům se dostavilo vždycky v mém životě i po operacích když já jsem poznal situaci jako takovou nebo jako podobnou té operaci že tam nebylo vyhnutí tam jsem nemohl těm lékařům uniknout a nebylo to si nebyla to situace která by byla mě usilovat se o život nebo dělal mě obrat o život nýbrž chtěl mi obrat jenom o moji osobní vůli a tady jsem od toho toho základního když jsem se osobní vůlí propojil do touhy pojem a zjistil jsem že to nelze provést. Tak ten stereotyp se dostavil samovolně a odvedl mě od té osobní vůle já už jsem to přestal chtít provést já jsem se do toho od toho tak dokonale odpoutal že jsem vůbec nevěděl už sem se to chtěl jak jsem toto nevěděl tak se oči ocitl zase v čistém vědomí a postupně protože jsem byl dítě které se do takle propojoval vztekem ve své vůli že ano osobní bez toho propojení by to bylo nešlo sem se vztekem dovedl ten se tak vztekal že mi to nejde že se celý osobní vůlí propojil do toho co mě nešlo a když se ne propojí celý tak jenom celou lito lidskou bytost můžete vstoupit do boha jinak ne. Když vám malinko zůstane stranou z toho co máte k dispozici z toho v tom vědomí tak to je sedění sedění na dvou židlích to nikam nevede kdežto mě to vedlo vlivem tohoto stereo typu ke spojení s bohem jenomže teprve jak jsem dorůstá postup teprve ta transformace zpětná směrem do boha nějak se ve mně připravoval nebyla možná až v okamžiku dospělosti kde ten transformátor toho časného na na to věčné je úplný může to provést jako provedl při narození transformaci věčného na všechno časný na lidské tak teprve při dospělosti může způsobit že všechno lidské se může vrátit nazpátek do boha je a to se mi to stalo v sedmnácti letech to znamená na pokraji dospělosti že ano jenomže zase. A to jsou další zkušenost které se nesou až do dneška a je chyba že to nemohu ve zkratce takhle si na všechno vzpomenout co bych k tomu chtěl říct ale aspoň tohleto to poznání které nakonec se vylilo do mého vědomí v sedmnácti letech že já jsem ve své vnitřní podstatě nesmrtelnou bytostí že jsem nestvořený že sem nenarozený že jsem od věků věčný a do věků věčný jenomže se s touto věčností svou nestýkám. Tak jsem pochopitelně věděl že smyslem toho života je se od této věčné podstaty ne odpojovat ale proto už sedmnácti letech to byla extaze tak mně to vyneslo jenom tolik když jsem o tom sice věděl že to tak je ale byl jsem vyhozen z této pozice sem se musel vrátit zase do pocitu oddělenosti a to způsobovalo poprvně v životě se se cítil tak na tomto světě jako vězeň to vinen je tady dobře případně zle ale ne tolik zle jako bylo mně zaručeně to bylo takové zla že si nepamatuju ty operace byly dávno za mnou že si nepamatuju na nic tak jasně jako na to jak jsem se cítil být uvězněn v tomto světě nic mě podle mého podle toho co viděla třebas matka na mě nescházel všechno bylo pro mě v tom co se tě přichystáno jídlo pití. Duševní činnost všecko bylo když pozici ale já jsem věděl že jsem bytostí která cítí být odděleno a že to není pravdivé že tato oddělenost není správná že to je vězeň že to je vězení lízo za kterým já se ocitám se na to je moc důležité todleto takže by bylo dobré kdyby člověk získal poměrně brzo na pokraji a tomu se dá lovit na pokraji dospělosti toto poznání o nesmrtelné podstatě nesměl by si ale myslet že tím zvítězil. A toto poznání bylo takový světlem ve tmách tvýho ne pojali a nepochopili nebo pojali prostě do sebe se to se to k sobě nehodilo oni ho vyučoval ty ty ten stav oddělenosti vyučoval ten stav v té extaze toho spojení no tak já jsem neviděl jiný způsob možný než se dostal do toho extatické stavu ale ne proto abych byl extazi ale abych byl s tím pohled spojen já jsem začal toužit po tom spojení takovým způsobem že po ničem vůbec po ničem za světě jsem zpočátku netoužil ale vůbec po ničem ani po stravě ani po pití ani po spaní ani po studiu po něčem ani pomoc ani po domově zde na světě po ničem takže maminka že mě byla znovu zoufalá a kdyby mě byla nekrmila neposílal do školy tak jsem tam ani nechodil protože všechno mně bylo cizí takže tenhleten stav není dokonalý pochopitelně ale dokonale člověka odvádí od tohoto světa a to je na tom počátku velice důležité. Bylo třeba spojit to co přicházel shora to byl to extatický stav s tím co přichází zdola to vidění tohoto světa a tu si musím dovolit ještě opakovat z toho člověka jednu věc já jsem tedy byl člověkem vidí tím já jsem viděl svoji pravou podstatu králi neviditelná v tom smyslu tvaru ale viditelná živým způsobem bez vnímání tvaru bez vnímání nějakých o pojmenování. Takže já jsem zažil v tom dospělém už věku něco co podobně vidoucí svatá terezie z avily zažila už v šestém roce svého života vysvětlím když našla my obrázek kde ježíš nabízí věčný život samaritánce ženě pěti mužů a zeptala se co to znamená svých rodičů tak řekli představ si to terezko on nabízel věčný život i ženě pěti mužů ne nehodné ženě a dali ji už nic neřekli ale ona okamžitě začla mít zrak otevřený vona viděla v této situaci svou situaci najít propojil a se svou situací bez jakékoliv extáze to dítě v šesti letech není schopno extázi to by se zabilo ale viděla že to je pro ni jako pro člověka připraveno že je to pro každého člověka připraveno aby se to s ním stalo aby se vrátil do otcova domu aby při vešel do věčného života a protože to viděla. Živým očima ne těmi těma mrtvím a kterými se dívám ne my tak tím byla okamžitě chycena to oživení těch očí zrak oživení jiných smyslů anebo oživení dejme tomu lásky citem srdcem schopnostmi lidským lidského lidský duše a já nevím vším že to jsou ty čtyry požadavky na lásku ježíšovi to nenastane jenom tak to u vás u nikoho nastat nemůže protože se bojí te pauzy kdežto to dítě se té pauzy nebál. Toto musím vysvětlit vy si myslíte že osobní vůlí by se sta mohli dostat tam nahoru není to pravda musím se vrátit k tomu svému zážitku tří let přibližně konkrétně to průměrně zato ze tří let kde já jsem od ří let začal v sobě v okamžiku vyprázdnění mysli střádat zaujetí pro správné já jsem to se nezapomenu prostě když něco chopil jako správné a byla to vůle boží to správné třebaže se týkala jenom maličkostí tak se něco ze mě ukládala jako zásluha a to se neukázalo nikde jinde než tam kde je bůh to znamená za tím za těmi dveřmi na které my máme klepat jak nám říkal ježíš kristus takže já jsem vám říkal že musíme mít pomocníka na druhé straně aby nám otevřel a to je třebas ježíš kristus ale nikomu by ježíš kristus neotevřel kdyby přestože skvělým pomocníkem kdyby za těmi dveřmi ten člověk neměl něco nastřádal. A svatá terezie to pochopila jako ctnostný život tak a tak v tom smyslu píše také ten svůj spis kasty tělo vnitřní hlad protože byla klášterníci neznala vůbec jiné metody než ctnostný život není to nic špatného je to ale exkluzivní cesta je velice náročná protože jednostranná a zanechává bez. Účast ostatní schopnosti lidské které nejsou ctnostmi ani nectnostmi jsou nějakou neutrální činností a tím je většina našeho života liší čas našeho života a tedy po bu použije podněcuje k odporu tuto velkou část na svého života neboť ta nedokáže být za den stát někde stranou a to potom má za následek veliké utrpení v životě toho člověka mělo tato terezia měli ho všichni svatí a nemuselo by to být kdyby jako věděli jak zaměstnat celou ostatní bytost i toto mě naučili lékaři ano přestože jsem na to přišel teprve šestadvacátém roce nebýt toho jejich slabý s tim nečtu tak jsem ani tam na to nepřišel. Tak to je asi všecko co jsem řekl včera tak ty operace se konali od jednoho a půl do třech a půl let tak by to řekl matka a musím na dát jenom na to její svědectví proto se a nevím si to je přesně na měsíc nebo na den to prostě takový to řekla jo a vždycky jsem se dostával do čistého vědomí do téhož čistého vědomí do kterého jsem se dostal do při první operaci čisté vědomí je čistým vědomím to nemá hloubku hloubka to je rozměrů. Čisté vědomí je čistý vědomí to není v nějaké hloubce nebo na nějakém povrchu to prostě je tato skutečnost za čit ananda ze které já teďka jmenuju jenom to čit to je to vědomí tak prostě je na rozdíl od toho co se stává na tomto světě my jsme se tam vědomější třebas tohoto světa uměleji schopní a potom neschopní ve v tom stáří ne ale to je jiná věc tam se jde do hloubky protože v prostoru a času se to bylo ty musí jít ale tam na věčnosti není hloubky tam na věčnosti je něco je a jestliže indové si pomáhají tou trojjedinosti toho bytí to znamená existenci sat. Vědomím nebo moudrostí čit ananda čili věčnou blažeností na kterou vsadili křesťanští světci že ano křesťanská tradice tak pak samozřejmě i tenhleten obraz jenom obrazem pravdy a já bych řekl obrazem obrazu pravdy ty si o to odborně tak bych co to je ale není to pravda to co oni říkají to si myslím ani pan ghose uvědomuje protože on vyšel z víry kde von vyšel z víry v tu tradici je to skvělá takle proti které nemůže nic řek mít člověka věřícího vede bezpečně. Ale mě jako nevěřícího nemohla vůbec ani trošičku vést já jsem žádnou tradici neuznával tak se mi nepotřeboval protože jsem nevěřil na pána boha do sedmnácti let a pak už jsem zase už nepotřeboval věřit že jo ale věděl jsem o něm to bylo důležitější než věřit nebo dokonalejší než věřit se to že i tam byly stupně tam jsou stupně tam je hloubka když jde o člověka ale tam nahoře je připraveno všecko tam to je ale člověk dobře třetím stává jako ve svém vědomí ve svém úsekového to úsek vědomí se rozšiřuje ne tím se stává podobně jí tomu vědomí které je ale nikdy ne úplně jím prosím na kvas upozorňuju protože je jméno lidmi. A nepřicházíme přímo od boha jako ježíš kristus nýbrž příbytku božího čili už tam máme úkol od věčnosti to znamená věčný nikdy nezačínající ale řek bych partií částečný který asi bych mohl nazvat ne tak úplně chybně říkám ne tak úplně chybně ale hodně chybně jako spolupráce s bohem na úrovni času a prostoru. To nám zatím bude stačit protože my totiž na té úrovni času a prostoru můžeme provést něco co jiní tvorové provést nemohou protože nemají celý transformační aparát který by mohli celý čas a prostor převést do bezčasovosti to nemohu zvířete například nemohou a voni to na mě a na sobě poznali že já mohu něco navíc že že jsem měl dispozici ty stranit nimi než že mám něco navíc co oni nemají ano takže člověk kdybych začal u toho času má právo a možnost manipulovat časem tímto způsobem tady ještě bych vytkl indům že nedůsledně. Se staví za emanační teorii sufijů po voni voni voni ví ježíše ho z boha pořád prýští on oni věděl není to súfijská zkušenost nýbrž to zkušenost jako taková on ji věděl i ekhart jenomže ten je to řek ještě daleko těžší pozici než mají třebas ti co zastávají nějakou tradici indickou že on musel vycházet i s těmi teologii kteří věřili že něco bylo stvořeno za šest dní a sedmý den tam bůh odpočíval on věděl že je to absolutní jak smysl lépe řečeno že je to obraz obrazu nějaké skutečnosti přepocívanou pocitem lidské oddělenosti. A že se ti se v něm pojí má jenom to se stává a ne co je to v něm není vůbec obsaženo a to je strašně málo to znamená to je pouhá analitika všechno to čtete zákoně je pouhá analitika to je povrch plytký povrch věcí a nikoliv podstata čili když tam se mluví pán bůh stvořil svět tak má pravdu ekhart který do toho dobře viděl nestvořil. Nikdy ho nestvořil toto takhle řekl jenom že to obal říkal když jsem byl stvořen a tak dále já to věděl že nebyl to napa říká ono to bylo stvořeno jinak než lidském čase ono to bylo stvořeno za oněch dob božích to znamená bez času bez pomoci času a prostoru do času a postoje vtělovalo. Takže já bych chtěl udělat tenhleten škrt přes rozpočet indům to ať mně prominou oni jsou radit že to že mě to mohou prominout protože už ta tradice je dětí se stará minimálně a vono se na ní nesmí pět ono se musí ona už se musí dneska upravit podle stoupajícím zkušenosti lidského rozumu a to z ní takto tato oprava zní takto že ne není neskutečný to co vyplývá z toho co jest nýbrž je to stejně skutečné jenomže je to pohybové a to nepohyboval není to nějaká skutečnost jiná než pohybová. No tak na to jsem přišel teprve v šestadvacátém roce nebo téměř sedmadvacátým do se tom koncentráku že já jsem zastavil mysl a teď jsem u jedné věci kterou ještě jsem neřekl z toho včelou a ještě ji budu muset opakovat ty lékaři mě donutili zastavit osobní vůli při těch operacích kterou jsem si přál zůstat naživu s tím samozřejmě protože jsem se propojil do toho chtění žít celou svou osobní vůlí tak tím nezastavil jenom osobní vůli zastavili taky pohyb mysli přátel. Že zastavili pohyb mysli že se ocitl v systém vědomí které pohybové víte to je domyšleno já myslím že to jasné ano a já jsem tohleto zažil už bez násilí lékařů jenom pod pouhou hrozbu esesmana teď tě za zabiju až zabiju tamtoho předsedou jo tak já jsem věděl a věděl jsem to věděl jsem to ne rozumem ačkoli rozum je to mohl na povede mě to napomenul a napověděl rozum zemřeš ale já jsem záhy potom na po té nápovědu rozumem přišel na to že je to jisté že je to ona známá jistota kterou jsem znal z toho. Vy jejího od toho o těch tří let že jsem poznával správné a bez bez bez rozumu já sem opustil rozum to už byl u mě stereotyp kterou mě narodí ti lékaři to jenom dozrál já se opustil rozumové úvahy osobní vůli lítost nad sebou a tak dále to tím všechno souvisí a ocitl jsem se v čistém vědomí bez jakékoliv touhy někam dospět bez toho že bych si přál v tom něco provést něco dokázat takže teď záleželo na tom co stálo na druhé straně těch vrací pro mě připravenost. Od těch mých třích let se to střádaly do těch šestadvaceti a o co jsem se mohl opřít když se ty dveře otevřely na které normálně klepe mez té vnější strany kde je dualismus na této straně dveří je dualismus a tam je neduálnost jednota ale v té jednotě se střádají naše zásluhy a co to je za zásluhy nevěděl jsem že to nějaké zásluhy pochopitelně by se to byl vědom tak jsem to pokazil patrně a já sem nevěděl že bůh je to který mě miluje bůh je to který skrze a pomocí mě něco poznává. A pomocí mě existuje taky skrze mě existuje čili už i toho existencí něco třeba te lidskou ice třeba té něco na druhé břehu a ten život lidský je takhle velice důležitý přestože ten člověk je naprosto třebas nevědomí neví o bohu nevěří nic ne nevadí na eto tak se úplně bezvadné je to minimum ale to minimum je zaručen lidským životem průměrně dlouhým to je důležitý či není žádný život lidský hloupý nebo zbytečný prosím to se všechno dověděl tuhleti způsobem to ti lékaři takže když já jsem se vzdal tohoto života už bez lítosti a bez nároků že by se do něho měl vrátit. Tak se na ní mě vylilo především to co jsem si tam nastřádal a tomu já jsem říkal to řek jedním slovem svatost ne tak se na mě byla takže už jako sem voni dokonale přišel letím způsobem protože její účinek se projevil něčím úplně jiným než ve svatosti a projevil se někde kde se má projevit on je svatý on je milující on je existující on je jediným činitelem. Takže já jsem potom pěti měsíců dalších potom konce v tom koncentráku sem ještě byl věděl že to nejsem já který miluje své bližní tom koncentráku všemi tam obdivovali jak je mám rád při tom a že to nejsem já který tam existuje všichni obdivovali žá mou existovat před namířenou strojní puškou že nepřijdou o život a když to nejsem já který poznává protože já jsem nemohl vzniknout svou rozumím například do nějakého svýho spoluvězně a ne nemohl jsem vědět co se v něm děje v jeho duši a já jsem to věděl kam jsem na mířil pozornost je zajímavý že lidská vůle je začátkem. Ale nejde moc daleko jenom uvádí člověka kam se na mířil pozornost tam jsem byl uvnitř věcí to znamená v podstatě v podstatě věci podstatě toho člověka no a tím jsem zažil něco co tak katraj že od okamžiku kdy jsem vstoupil do tohoto vědomí božství to znamená toho co všechno posvěcuje co způsobuje že on je to který žije že v nás on je to který v nás poznává o je to který v nás miluje ne tak když jsem tohleto poznal tak už jsem také správně hodnotil svůj vztah když já sem ho moh teprve od tohoto okamžiku milovat jako sám sebe nikdo ho nemiluje bližního jako sebe sama když se neocitne v tomto stavu neoddělenosti. Jenomže přes boha my můžeme chápat bližního jako sama sebe a ne méně ne více prostě taky jdeme takže tak katraj říkala o nich zpovídal zřejmě ten zpovědník a když říkala výš jako největší užitek z toho stavu který jsem zažila ve kterém jsem přestala věřit že to lese vnímal věděla o bohu a nemusela jsem tedy jeho věřit já jsem o božství tak největší přínos pro mě byl v tom že já od té doby miluju bližního daleko dokonalejš předtím to protože pán bůh vole všechno dokonale všechno svoje tvorstvo mě dokonale a ona se postaráno na stanovisko boží ne. To je v něm byla a tak von je ještě jenom řekl katraj nikomu to neříkej že si nevěřící ale je to správné protože miluješli bližního je tím důsledků toho stavu v prozřel za světové prozradila a mě taky že si na správné cestě že víra musí v určitém momentě odpadnout a na ní se musí postavit na její mi to se musí postavit poznání láska existence pocházející od boha. Víte to už v tom mém mládí to tak daleko že já jsem mohl zůstat dětsky primitivní to se vám zase nemůže stát protože to tak brzo a žádný lékař takhle ne vkročil a nedonutil nás vás abyste násilím tyhlety věci pochopili a já jsem totiž věděl že měl jsem zajisté že i tímto tělem musím jít k bohu přes že to tělo se cítí být odděleno od ostatních bytostí tak on se nesmí. Cítit pořád odděleným nýbrž musí jít k tomu bohu aby se stalo opět neodděleným pochopitelně když jsem se dostal málo nebo nedaleko na této cestě už to mělo ten následek že například jsem byl patrně čtyři roky při každé koncentraci neviditelný se dostane do určité hloubky se teprve za čtyry roky do věděl té konstant že se neviděl když tam náhodou při tom někdo byl ale von přitom nikdo předtím nemohl být protože maminka tam nemohla to vydržet vedle mě když není plně mně chtěla hlídat a chtěla dostat tý o těch extazí a takže. Já jsem se dostal další momentu který jsem včera vysvětlil a na tom bych moh ještě postavit asi společně to jsem šel říkal ale možná teď nebude zapotřebí se do toho pustit ale až na to spojenou tak ho řeknu ještě z toho další důsledky se a říkal opakoval pro ně kolikáté už důležitou myšlenku že totiž na tomto světě se rodíme z příkazu božího že to tam říkám a ne jak se domníváme z vůle rodičů že nás zplodili to byl jenom už následek toho příkazu že si byli z toho schopni ale my jsme my máme to život přikázání. A jak ten příkaz z ní to člověk pochopí teprve na té cestě když se nějakým krokem dostane kupředu že totiž je to příkaz spolupracovat s bohem v času a v prostoru tak aby se člověk dostal za čas a prostor jestliže je neoddělenou bytostí od veškerého vesmíru dostane li se tam sám pomůže tím pro tuto neoddělenost celému vesmíru aby se přiblížil k tomuto jádru věčnosti a toto může udělat jenom člověk takže potom ježíš když mluvil o tomto příkazu pro život a úkol životní. Tak mohl také všechno se týkaly splnění tohoto příkazu zase příkazem vysvětlovat takže v ježíši kristu najdete dvě fáze výkladu jednou že něco doporučuje a jednu kde přikazuje a von například přikazoval milovati budeš ne si budeš chtít to je příkaz milovati budeš z celého srdce svého z celé mysli své z celé duše své a s veškerou silou svou prosím vás to nebylo nějaké omlouvá se jestli budeš chtít nýbrž to byl příkaz a milovati budeš bližního jako sebe samého zase příkaz. On se k těmto příkazům starého zákona jinak ti to příkazy tam byly už ve starém zákoně jinak ne připojovat on například se nepřipadá příkazu ne zabiješ nesesmilníš nepokradeš on říkal to on to neříkal tak já ale myslel to tak on to říkal jako by to říkal takhle ne pokladete prže tehdy až si něco ukladl nýbrž kdysi chtěl ukradeno už si ukazu došel dál za starý zákon proto to co tam bylo příkazem dáno nepokradeš ne se si jich nebyl a tak dále to považoval za nedostačující pro tu cestu kterou ukazoval za jeden jediný život snadno do dosaženo za jeden jiný život snadno dosažitelné ta denní život to není nic výjimečného. Tak on musel přikazoval nemysli už na to žádoucně co co by se těl mít neboť ty sto už ukladl tímhletím způsobem neměj žádosti toto to způsobuje hřích ne to že to klade já jsem třebas po té první extazi v sedmnácti letech nebyl schopen krást to znamená já jsem nebyl schopen dělat nějakou nectnost. Přeloženo do obecnější řeči tak že když jsem přišel znovu po té generální zpovědi tomu svému duchovnímu lékaři k tomu zpovědník tak se mu říkal duše pani a nemohu mně to nejde řešit on říkal v tom křičím poprvně ale vysvětlím zase mu to vysvětlit že to nejde že když je přítomen majetníky toho co čeho bych se chtěl zmocnit nějaké slasti o nějaké radosti která patří bohu například a všechno co čím člověk řeší je pro něho nějak něčím radostným že ano bohužel že to tak ne. Takže ta radost patří bohu já jsem nemohl například už chlastal nebo mylně nebo krást nebo já nevím co by byl všechno před tím byl schopen dělat protože jsem si byl vědom toho že to jsou jenom ukrajině věci kladné u boha že já když mám jakoukoliv radost pro sebe že se mi právě pánu bohu ukladl já jsem od tý chvíle neměl žádnou radost pro sebe a neměl jsem jí. Pochopitelně když se neměl radost svou mez radosti nemůže být člověk živ nemůže ani chvilinku ne to si neuvědomujete ale já jsem to potom zjistil že tomu tak je tak jsem tou chvílí získal radost věčnou a proto ježíš kristus říkal radujte se z radujícími plače plačící mi ne sami pro sebe jako moje radost moje můj žal nýbrž radost jiných to je něco co už se vymyká z rámcem osobnosti k tomu se mám připojovat to je ten přechod do té věčné radosti on tam nařizuje radujte se to je taky jednoznačný žení protože tímto neřídí jenom vysvětluje nebo odděluju od toho co ne nařizoval to co vy by se dělalo tak to vede přímo k tomu spojení s bohem radujte se nejlepším pořádku to je spojovací akt plače spojovací akt. Ale upozorňuju vás na jednu věc s tím platí tím pláčem že já jsem asi mezi vámi dítětem nebo člověkem který už v tom útlém mládí se nejvíc naplakal oproti vám protože když už jsem víc nemoh křičet víc se nemoh plakat když se nemoh trápit takže mně došel dech bych tak řekl čtrnáctkrát za sebou tak nevím že by byl větší pláč možný ještě prostě ten už člověk neunese a když jsem ho neunesl tolikrát za sebou tak to mělo za následek že jsem s ním s tím svým pláčem odešel do té věčnosti to bylo vidět že jsem se potom ocitl v tom čistém vědomí. A jestliže jsem odešel do té věčnosti tím pláčem tak ně čekalo z druhé strany přesné požehnání on ty ta požehnání různém druhu ježíš rozdělil roku tu ku abychom tomu rozuměli požehnání které menuje v této formě v kázání horském blahoslaveni plačící neboť budou potěšeni a já jsem byl od toho útlého mládí po těšen nebo potěšován nebo těšen takovým způsobem jak jste nikdo nebyl těšen když já jsem poznával správné a s tím obrovskou moc boží která představovala veškerou silu jak se to představa já veškerou sílu mohu já jsem to předal přes přes přirozeně ten v tom anděl toho pána boha to byla veškerá moje síla vedení už se neměla ní za neh další síly. Tak teď už bylo zapotřebí jenom touto veškerou silou jít k tomu bohu a já jsem nebyl schopen protože jsem nevěřil jemu jiný brž já jsem provedl to co té síle bylo obsaženo konkrétně bylo obsaženo něco uskutečnit je to uskutečnil jakmile jsem to uskutečnil tak jsem splnil další požadavek chcešli do tonou přijíti a ty tě tam příkaz zapři příkaz nepříkladné prosím tě buď tak dobrý nebo možná že by bylo dobré nebo ne zapři a vezmi svůj kříž já se okamžitě se chopil osobní vůle a tady je smysl osobní vůle která musí znovu nastoupit potom de já se ji vzdávám a tou osobní vůli se musel za pomocí té obrovské síly boží pochopitelně se musel provést to co mně ona napověděl ne čili ani osobní vůle proti které já jsem tak zaujat jak víte nic nemám to vypadá jako zaujatost to že já znám jenom její pozici já se tím tom až má jít a jak de vomylu dál tak způsobí že se nehnu z místa upozorňuju na to nesmíte spát osobní vůli tam kam nepatří. Taky logiku nesmíte spát nikam kam nepatří logika jak já tady mluvím logicky ta sem eště patří to se dá logicky pochopit logika je nutná při každém lidském počínání ani na stroj bych neptal bez logiky a copak nějaké vyšší úkony tedy logika je nutná ale logika vede jenom interpretace kterou bych moh definovat jako rozbor analýza analýza povrchu. A tam je znemožňuje pro výklad je nemožně protože mě úžasně pomáhá mně znemožňuje vědomé spojení s bohem kdybych já byl neopustil logiku a ta logika mě říkala při těch operacích s lékaři že my tě ji zabít to bylo dycky že my tě li zabit proto dítě to bylo věc ké tak bych se byl nedostal za ní tomu spojení s bohem a tak já myslím že toto bylo důležité ještě tak tomu doplnit protože ono se to tak z jedné vody načisto nezáří ale já jsem vám

Edit utterance

Text view • Help