Waveform view

86-38B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

je to je to touha která nemá smysl vlastnění upozorňuju vás že to je sice vodbyto velice trik ale nebude to asi dostačující protože to vlastnění se dovede zakuklit takových záludným tvaru a podob že člověk si říká tady jsem odpoután tady pro sebe nic nechci. A nakonec když se věc podaří a jemu to vyjde po čem nenáročně a bez nároku na odplatu toužil aby se splnilo tak pociťuje veliké uspokojení a naopak je to nepodaří pociťuje veliké znechucení a prosím vás co to je tento pocit ten nám prozrazuje že jsme chtěli pro sebe a vy ste řekli né to mě křivdíš já jsem tu věc dal pro někoho jiného a pro něho jsem to chtěl a bylo pro mě zklamání že to pro něho nevyšlo máte částečně pravdu jenže nikdy něco co děláme pro druhého se nedá rozpojit s tím aby to bylo zároveň pro nás to se nedá rozpojit. To jenom ježíš kristus mohl ukázat takový příklad ze které bychom se měli poučit že to pro něho vůbec nic nepřenesl vy jste třebas já jsem na ten vrcholný jeho příklad života nebudu sápat to by bylo přiléhavé ale budu vykládat jedno podobenství podobné s a tak dále království boží a láska k bližnímu se dá vyjádřit tak to kdy je milující bližního to je ten samaritán který se ho nepřítele na cestě viděl těžce raněné bezvládného a..bezvědomého ho přepadl lupič o všechno brali a jeho z mlátili tak že by byl zemře na té cestě tento samaritán pozná něm svého nepřítele ale protože si byl dobře vědom že ten nepřítel je bezvědomí že se nebude bránit tedy jeho pomoci tak ho ošetřil a do pravil na svém oslu na nejbližší hostince kde nechal peníze aby byl do ošetření a že až se bude vrátit že ještě kdyby něco scházelo za za placeni toho ustu tak se ještě dodá to byl v pravdě milující ten nespojil svoje zadostiučinění s tím co vykonal pro toho bližního. ~~To bylo to to byla zaujatost pro bližního.~~ To byla láska k bližnímu která byla stejně veliká jako k sobě nic víc nic větší já byl tím zamění a tak bych taky potřeboval tuto pomoci čili to jsem já který je tady zraněn tu potřebu v já sobě provádím tím se ten člověk dostává za sebe rozšiřuje se tímhletím jiným než touhou sobeckosti jak jako no tou zaujatostí se dostávám za sebe takže za sebe se dostáváte v běžném životě vždycky když se k ně pro něco zaujati ale nemyslíte přitom na sebe. Vzpomínám si v tom předškolním věku jak jsem byl třeba zaujat prací svého strýce jsem to včera tady líčil já to jenom ve zkratce ještě řeknu. že von dělal něco tak šikovného jako malé dítě bych to byl nebyl schopen udělat a tak jsem se postavil vedle něho říkal jsem ji dej mi ještě jednu tu věc kterou ty opracovávat a já se budu snažit taky jí oprava a on říká to máš marný to já mám na to řemeslu školu já mám řemeslo kterému jsem se pracně vyčistíme nevyužil tonete sem říkal prosím tě složku dej mi to já to chci taky dělat já jsem měl to ho to tak udělat je to imponuje bravurně dělá a já jsem s tím pat opravdu až jsem v tom takten zapomněl že jsem malintoho to nedokáže mně šlo o to abych to dokázal aby to udělal jako ten strýc nešlo o věc. A tu ten strýček přestal pracovat a díval se na mě když asi byl takový třetí kousek u něhož nevím dělal připustit sem se pak je si vědním a díval se na mě a zavolání matku a říká podívej se po cem ona přišla a dívá se s ním to já jsem vůbec nevěděl že přišla že se dívá se svým strýčkem ....oni mě potom upozornili protože plácali mě nab- po bedrech a na to nezapomenu to si osvědčil něco čím se může věčnou dokonalý řemeslníka naopak tuhleten kri který si přitom měl té více že se mystický krev ukaž mi ještě jednou jak se to dělá já jsem to chtěl ještě jednou ukázat už to neuměl. Já já jsem mu to neukázal on říkal no to si strefil náhodou tak složit akce si provedl na poprvně a teď už vůbec neovládá a to je to co vám říkal při na cestě poznání dostane člověk moc jenom k jednom provedení a ne aby si to přivlastnil a měl to jako trvalou schopnost pro tento život tam totiž se na něm chce aby se do všeho vzdávat i té moudrosti která není jeho že kdyby mu zbyla a byla pro něho tak s tou dělá se vlastnictví že ta moudrost nikdy nezbyde a proto například dejme tomu řikám tutéž věc já si na to vzpomenu tak ji vyklad zase trošku jinak protože tykám ze zkušenosti a ne se schopnosti to udělat to už je za mnou aby na se tu věc kterou jsem tedy provedl tím stylem to dokázal udělat neska ačkoliv jsem dospělý vymodlil jsem asi ten rozdíl mezi zaujatosti a touhou předvedl. Tak zaujatost se nedá definovat jako nesetká touha nýbrž zaujatost se dá definovat jako. Vstup boha do našeho života přímější vstup do našeho života než dyž jenom touží to si nejsme vědomi když jsme zaujatý že je to vstup boží že že já například jsem byl opravován v maličkostech abych je dělal správně ale nebyl jsem ani jednou napomenul že že že jsem zaujat přírodní vědami tak dokonale že jsem zanedbával o trpně studium a jenom ti přeložím sem dělal kdyby se byli za mě nepřemlouvali ty kantoři těch přírodních věd fyziky chemie země psů a tak dále tak by byl možná špatně na to oplatil v té škole ale voni. Ve mně viděli geniálního začínající ho přírodovědce tak na mě všech nade nou všichni prže je ruku nezkušení mě když se začal něčem krachy že jo a tak dále prostě tady si vychovávali přírodovědce olivere zamane ne odtamtud zále rodiče protože nebyli peníze a to školu na tu vysokou školu přechodně nebyli pak se soužit je všechno řízení všelijaké ho tam říkáte no ale takže tato zaujatost by se dala definovat správně jedině příčinou proč ten bůh najednou přímo vstupuje do člověka protože člověk zapomíná na sebe zapírá sám sebe a čím dokonaleji sebe zapře tím dokonaleji a bez. Mezer přímočařeji může ta moudrost do sekat vniknout ano ovšem záleží ještě jedna odolnosti toho organismu malý organismus je ský jaký já jsem s tím začal praktikovat to nebo na mě sto praktikoval jsem nemohl nést to co v dospělém věku ani v sedumnáctém roce jsem ještě nebyl tak dalece dospělý abych mohl snést to co sem snesl v šestadvaceti letech v tom koncentráku a to je zajímavé. Za jakých okolností já jsem zažil tu moudrost jak se říká česky na plný pecky tu zaujatost pro boha na plné obrátky za jakých okolností já jsem ji zažil doví mučeni síni vý nevyspali před téměř jistotou že tam zahynu takovém stádiu když jsem se sebe vzdal ne tedy podoba protože mě měl tam ten zabít v tom stádiu sem se tak dokonale vzdal že ta moudrost daleko širším měřítku do mě mohla vstoupit do mého vědomí o nastoupí než kdykoliv předtím. A vydržela ve mně působit celé celých pět měsíců to je dost dlouho ne měla trpělivost protože tam trvale ty podmínky žádné chybělo žádný pití žá žádná radu ze života nic takového ne no a a mě už se to vlivem této moudrosti netýkal protože člověk žije z té moudrosti z té existence z té lásky boží a ne z toho že si tady jí to je jenom přikrmovali to je asi jako za levá zámku kdybych ho zaséval a nebylo tam živé semeno které není tou vodou tak marně zále nic nevyroste v tom semeno v tom nic u toho semena uvnitř je ten život který vyplý na venek a mu vnější nepomáhá jídlo spánkem a tak dále jako když zalívá. To se kdybychom jako době sledoval kdybychom se dávali dlouho době jakýkoliv druh života tak můžeme vidět v něm vývoj a nemusíme mít ani rušit moc něco ano přenese neomalené to říkal dál ale musel bychom ho velice jako veliko at a naopak někde ještě přilepšit von si například všiml. na ostrov kalpa o které byly od nějaké potopy a rozdělení kontinentu odděleně od pevně a přežili teď tam ty životě chová tu dobu právě kou před historickou tak tam žije také zkřiven a jo to v podobou vším zařízení náš skřivanem není je to vše a ve ale dává přednost živočichům to znamená stravě masité ano červům a tak dále tenhleten zkřiven tedy by se na kalpa neživil. Protože tam není dostatek které té obživy ale je tam třebas líčí dřevo a v tom sou červ jenom že ty červ jsou nic uvnitř z toho ticho třeba ono je třeba vzít nějakou vůči čku nějaké stéblo to no do té dívky kde je zvrtal ten červ a vytáhl ho táhla vyčkat nebo za zadek a teď si ho potřít toto by náš křivá nedokázal a ten hřiven se tam udržel se prože toto naučil tak to nebyla tak dlouhá doba to mohlo toto nastat tak před volně řečeno padesáti až padesát tisíci až pětadvacet tisíci roky. Čili nedavno teologické ho hlediska a on se to za tu dobu mož to musel teď když to nastávalo velice rychle naučit v tom se během nějakýho tisíce let že mu bývalo té potravy naučit tak za tisíc let von se takový jeden druh naučí nepřestane být skřivanem nějakým principu vy považovat mu naučit se používat nástroje a my to přidám jenom člověku jako dary taky tím se liší člověku to si není to pravda vůbec tady ho musíme rezignovat že jo a tak. Čili dlouho době nahlížení dneska má tu máme možnost každý druh prodělává určitý vývoj neboť se přizpůsobuje k tomu prostředí když přežije tak se při způsobil není tím co byl předtím já dycky když jdu po trati a chodím po ní čas toho tak tam jim takhle malinký přešly růst okolo trati ta zásadně vedle trati dostane vim proč a to byli velikán dvaceti až padesáti petrovi to my dobře víme má to stejnou strukturu jenomže to takhle za krmil přežili tak jemný organismus tak velké velikosti nemohl přežít exist takhle strkl na rostlinu utrpí a tamto přežil. No a zrovna tak u ještě když se dívám na ještě roku dyť to degenerované velký ještě kterýmu muselo být tak pět metrů a nebo ho bylo ještě víc. dneska je to přišel to vypadá pořád praštil ale je to malinká ještě říká z hudební nadání a já si myslím že ta ještě ka přežila protože tam byl druh ještě u který měli udělena dání a kdyby nebyl býval to hudební tak to nepřežili já bych to mohl odůvodnit do byste dlouho je to řeknu aspoň krátce si vám to bude stačit že totiž příroda aniž si to vy uvědomujete ostatní tento tak ve mně jako na výši. Vydává z ruky a když ji svobodně a volně a bez do té ku s ní ve volné přírodě nedotčený poslouchat a máte při tom vyvinutý kde ní skutek já jsem měl velice vyhnutí v zevní sluh v tom útlém mládí a poslouchal jsem tu přírodu co mně ona řikala tráva šusticí na břehu řeky sti la jasným žlutý e a tak dále voda tekoucí řece vltavě tekla zvuk u he to mělo svou barvu která se podobala barvitě modré řekly který ještě byla modré jako nechat. Takže takovouhle barvou škálu doplněno škálou hudební bych tak řekl takovou takovým způsobem nějaký ještě tu přírodu chápal protože on byl poměrně těžkopádný on se velice rád zastavoval když byl na jeden tak třebas civění místě a tu mu nesmí mít za zlé že poslouchal přírodu a že ji viděl lépe než člověk a naučila se tak dlouho poslouchat až zapomněl třebas že se má tak krmit jako ten bývalý ještě ke me se čím dál mít na víc poslouchal a takže to nakonec byla malá ještě říka která ještě nesmírně miluje vůb já kdykoliv zpívám ještě se tak je úplně vytržení kteří a jsou všem písničky vybrané ne když sem mu si psala a. a-a vona pozve další sousedky a já mám třeba na tom kameni pět ještěrek víc ne nikdy jenom stádu a z boží ě poslouchají a dodám tak voni pořád poslouchají nebo dokud význam taky poslouchají ano že říkám vy zvrhlý ještě ři místo aby se se pásly tak by mi tady posloucháte voni vám přitom vedení chytají bůh který oním bravurně si maříte spojka jí ale jakým zpívám oni nepotká ani ty mu chy já bych ještě to ještě degenerovala na menšího tvora kdyby mě jenom poslouchali jenže tam hudba přírody je daleko dokonalejší než hudba kterou vydává karel makoň takže když to tisíce let dělali tak se mohli z mnou na takovou malinkou ještě ře ře takže to není jenom nějaká genetická záležitost nebo po pozměněný nějaký ten záznam genetický na ten záznam genetický působí také ten organizmus samotný jo jak se chová to chování toho organismu zpětně jedno za druhé působí vzájemně reciprocita. Nebuďte nebudete na duchu místě ne nedůtklivý a netrpěli neříkejte si že jste nikam se nedohrabali vy musíte stoprocentně zlou trpělivostí dotvořit tu fázi kterou tvořit musíte si uvědomit jenom že zralé ovoce může vydat semeno pro další ovoce nezralé nemá zralá semena a na té cestě duchovní lidsky jedno ovoce sklidit a jeli zdravé můžete z něho vydobýt jiné ovoce Které zase dozraje a tak dále ovšem je to příměr trošičku špatný. Ale přesto vám to má napovídat a myslim že napovídá nebuďme ne trpělivý a hleďme na to co děláme nikoliv na něco co je zbytečného--se nejeví žádný výsledek nýbrž jako na něco co je velice užitečné protože my při tom dozráváme my nemůžeme být svědky toho dozrávání kdyby třebas dejme tomu ta žena která--podle přirovnání ježíše za dělal do tří mě říct mouky malinko vlastnit kdyby byla do toho šťouchal nebo kdyby oráče který zasel semeno chodil po poli a popotáhl toho tak by to všechno zničil ne on to musí nechat klidu dávat klidu líčit působit přírodní vlivy a my jsme člověk ve kterém jsou všechny k ní vlivy zakotvený obsaženy působí samovolně jenom musíme dopřát ten klid proto v mateřském těle zárodek prodělá za devět měsíců vývoj tři miliardy let života a proto když se ocitne mimo mateřské tělo už je rušen de to strašně pomalu kupředu rádi že to dítě dospěje. Tedy trpělivost správně fundovaný je taková trpělivost jakou má matka dítětem který se v ní rodit ona nemůže sice přímo působit aby to dítě vyrostlo v člověka po dělají jiný síly ne to se dělá samovolně ale ona se musí chránit třebas velkého rozčilení musí zachovat poměrné klid vona musel musí živit za správnou stravou a tak dále musí spát. Tak při té trpělivosti správně podložené musíme zachovávat takzvanou kladnou normální přirozenou činnost a jakmile ne známe tuhleten princip a odcházíme od činnosti jako že to vadí protože to ruší ne tak to se mýlíme v čem jsme nedosáhli ještě pro pout dalšího penze v nějaký květ tak tam nemáme právo rušit ten růst tím že jeho za nedbáme musíme pupenec třebas a takovým janu katany zůstanu to každému plete nejbližší vám. Ten potřebuje úžasnou sílu v těch kořenů a z toho ovzduší a z těch listů které nejsou těmi popel aby prorazil s tím krunýře toho penze já jsem viděl protože jsem zatím záměrně šel jak uká u toho kasta ten úplně aby se dostal na vrch květ ne ještě plod ale květ. ~~vám řeknu protože m toto pozoroval předškolním věku to vám řeknu ten.~~ Pro toho květu to řeknu takhle přímo je velice bolestivý pro ten strom když má těch penze moc to je bolest na bolest von bolesti a rodí ten květ že to je úžasná síla kterou se o to dere vnitřku navenek potom obrovskou silou sobě bůh vnitřku na venek ale je to velice bolesti la se nepoznal větší bolest než tohleto nošení duchovního života kromě to bolelo se se mnou zmínka první rok duchovní cesty chodila odrazu neboť jsem měl celí tělo boha od toho jak to ve mně rychle putovat samo sebou nepřišli na nic ale vono to za rok vypršel a bylo to v pořádku podle přestala. Ty hrubé myšlenky narodil od temné je například touha po jídla hlad nebo žízeň nebo pohlavní pud a tak dále tyhlety myšlenky ze ty takzvané hrubé myšlenky nemají právo na nějaký dlouhý život že by se na jiný tak je pohledu ne tak mají povahu nejenom hrubost že mě vedou hrubé mu jednání to znamená pojídáním přijímání je motyk dále nebo ze hmotě se vyžívat a tam ale taky my potom se dostanu na druhý břeh tak tam nemám tyto možnosti tak je zajímavé že ti co odejdou na tamten břeh tak v i mytí potraviny. Vyprávějí si potraviny aby za hnali hlad neboť ještě ho mají ale jakmile tyto hrubé myšlenky pominou jakmile se vy žijou protože voni nikdy nevyrovná potraviny který by ji oživovat hmotu zase k tomu bylo třeba zase lidské krze já prostě organické takový nějaké poučení z tohoto světa převzato tak po něm oni nemají z čeho žít tak mřou ta prosby hrubé a já to beru jemu šablonovitě. Že skočí na ty jemné a voni jsou z nějakým mezi tě jemná myšlenka je zaujatost myšlenka je myšlenková zaujato ponětí tak například tohleto proudu jakékoliv umění pro život jako takový ne aby ho využíval nýbrž pro radost ze života a tak dále a to je jednáme a to je schopen každý člověk jenomže to tak jemná myšlenka že ona nepotřebuje aby byla krmeno ty hrubý způsobem že to dává do úst ne nýbrž jednak spojena víc s tím člověkem vnitřně a tak přetrvává tak si. To je to záležitost dění tak pokrm hlubší vybrat si pomaleji vyvrací než například žení skladba na jezte se bude mít zkratka do je přítomen zevnímu dílu reprodukční prováděním zapomene na hlad a jestli způsobem nasycen jemným způsobem nasycen no tak je to takovýho si tam rozum. Počkat koán ale já bych vám řekl tohleto že ježíš kristus říká do hledá svůj život ztrácí i do ztrácí svůj život nalezne a on má ale stoprocentní pravdu on tedy neříká že se to ztratí ne okamžiku smrti prosím vás to nemusí být ale on po smrti ten takzvaný svůj život který si tady prožíval ten ztratí dříve nebo později ho stratí a to z toho důvodu že je to něco co začlo. Tak to musí mít také svůj konec já to jednoduchým principem rozčiluju začlo to začlo tak to musí být konečné začal můj vnitřní život nezačal když se do něho poprvně vstoupil tak jsem zjistil že sem věčná bytost která nikdy nezačla to je takže nemohu říct že jsem desátýho dubna tisíc dvě set třicet. Začal být věčnou bytostí ani pravda já si to začal uvědomovat že jím jsem dostoupilo toho zevního vědomí to pronikl odtamtud z toho kořene věčného do tohoto vědomí a tak se to do toho kořene věčného se může vrátit to vědomí které odtamtud bylo vy na to i do to zevní vědomí e vy nato to se po smrti tak nebo ona zase vrací do toho kořene do toho původního vědomí a který se astrálního těla to také se dete pr vytvořilo od chvíle narození a se se tvořit okamžitě začal tvořit a. Už v tom mateřském těle měla nějakou podobou ale ještě lidskou tak protože se vytvořilo tak musí zase zahynout ano to jsem se neprorazí jak no tak to záleží na okolnostech protože některé stránky a o přežívá třebas u těch mumifikovaný ch mrtvolu tedy svých tisíce a tisíce let protože má čeho brát život a uměle se mu tam přihrává ten život než to u nás u lidí ten astrální dvojník se brzo jako ničím takový že tomu a osmdesát let může se ale stát že se se narodí a jeho astrální dvojník ještě žije tam po smrti může s ním do konce setkám se svým po debatovat ne tak dejme tomu ten nějakým to tam kam který ho vůle ještě třeba existuje a jeho ká dvojníka astrální existuje a že by mě vy před třemi tisíc nebo více lety už byl třebas by mohl mít tady tím vědomím kdybych věřil na převtělování a mohl by se po bavit tam s tím ká toho tu tam kam lidově pojaté. No to voni na převtělování tak lidově poddaná jak se nám to dostalo v indii jenom nebezpečí vono mi tam víte jedno veliké nebezpečí že já za hlavu zahodí to co bych měl provést když nemohu když mně to nejde dyť já mám tisíce životů před sebou a já to někdy provedu klidně si žiju že tentokrát to neprovedl toto je hrůza protože tady totiž oboru duchovním nehraje čas žádnou roli. Já nepotřebuju na to být mládí a mít dostatečně dlouhý život před sebou abych mohl dospět k moudrosti velikosti věčně žijícího člověka nebo tvora nýbrž já na to potřebuju bezčasový okamžik to jsem se přesvědčil v koncentráku to byl bezčasový okamžik já sem všechnu tu moudrost měl za sebou totiž k dispozici kde se to před tím jsem ji neměl jsem šel bohdá ježíšem víceméně to byla chyba. Ale tam jsem se taky dověděl že jsem se nikdy převtělovali já jsem samozřejmě z toho ne vyvozovat pro ste přátelé kteří tomu věřil jak ten jsem podával jasné důkazy že na rozdíl od nich já přeci tím čím jsem byl a to sem si prověřil při návštěvě francie budějovic a jiných míst že to tam poznávám tady jsem to je nám nebyl že jsem rok se sedm ve francii tam všechno poznával a měl jsem na to svědka mertu kterým se všechno ukazoval ode mě dodnes věkem že já jsem poznal místo kde ten autor umřel kde se narodil já sem mu říkal to místo narození když jsme vstupovali do branky jsem to viděl poprvně to se málo tak sem říkal když si pře já tak se na tady zná to je bez člověkem hávu to všechno bylo na tom se nic nezměnilo tehdy protože nebyla ještě obrana to mě sta jako potom byla obratem to změnilo. Ale měl jsem se ten byla to posedlost no tak to já to potřebuju velice užitečná a každá posedlost je posedlosti užitečnou my jsme všichni posedlí nějakým člověkem který žil před námi abychom nemuseli všechno dělat znovu to už děláme kdyby se to lidově řekl po tisící a proto to děláme dokonaleji než bychom dělali poprvně proto jeli poprvně tak nám to vůbec nejde ale protože máme tisíc dycky vtělení za sebou a osm lou vtělení předlidských kterými se prošli mateřském těle že ano. Tak nám to de kupředu jak je tady rozdíl v těch osmi miliónech vtělení předlidských podobě jich ne lidských tvorů který předcházeli lidském plameni jak je ten rozmezí těm lito osm milióny a mezi těmi co já tě tím co čemu indové říkají převtělování co mě posedá během života ne je jsem ho v že toto mně posled teprve po narození těchto ti tak zvaná předcházející vtělení kdežto tamto je dědictví toho vývoje na této planetě miliardy let trvající vývoje ano to je všechno. A jestliže tedy se dá něco nedaří a vy věřit e se chtělo mání a když vám toto tato nauka například ne nebere touhu vopravdu dojít k té spásy tak je to v pořádku a nejsem ochoten vám to bourat neboť vám řeknu naopak dočkáte se v nějakém předcházejícím vtělení a a protože sice to nebudete vy nebudete nic vědo operacích vtěleních ale chopí se vás právě ta idea a její obsah kterou v té době zvládne kterou jste ochotni přijmout ono se na roubem na nového tvora nově se narodivšího tvora jenom to co on unese ostatní od vrhl od sebe. Takže za můj život se na mě naroubovalo najednou jednoho dne dvanáct dvanáct přede mnou žijící lidí no prosím vás když je bylo tehdy nějakých čtyřicet let tak jakýpak je to převtělování že předtím se o nich vůbec nevěděl a neměl jsem ani zdání co dělali a ani se je neznal jménem najednou se mi všechny známé nem a z moudrostí všech těch dvanácti lidí se mohl kdykoliv a mohu dneska kdykoliv brát protože jsou domě v tělem já sem jimi posedlí posedlý zvláštním způsobem že mě neobtěžujte když se nepotřebuju a když je potřebuju okamžitě jsou tady. Takže je například dejme tomu vlivem že tam je tím vás ti byl někdo který za dokonale korán já ovládám korán a když to potřebuju a kdybych setkal s arabelu který ovládá konám takovou budu citovat korán jenom pro něho vane to nepotřebuje já byste ani na to vzpomněl ale byla kdy mě přišel nějaký naveden pod ruku okamžitě bych s ním mluvil jako mohamedán o protože mně je po sedl nějaký mohamedán a se o to velice vděčen. A zrovna tak bych mohl se cítil být poslední tý nějakými tak šel tento autor se ten se s pozměňovali proto jsem poznal ta věc ty věci ke kterým mám že ten mě posled celým svým okolím manželkou se všemi ostatními mě po sedl dohromady se kolektivně vtěluje ta posedlost je vláda na to ne to není něco odděleného jedno do druhého jedna idea není oddělen odrazím dohromady takže se vedle sebe vtěluje bych tak řekl ano lidově řečeno a já říkám vedle sebe posedají jako u tečky na ale a tak já jsem zkrátka těchto způsobem ne už se bytost a už to musím přestat mluvit si vás až v tom nebudu pokračovat. Někteří lidé aspoň v některé fázi svého života jsou převážně posouván kupředu relativním zlem a já jsem jedním z takových lí kteří tím relativním zlem svou většinu svého života posouván kupředu a ne relativním dobrem relativní dobro mě uspává víte to mně ustává jako vás taky že byste patrně nechci říct z jiného těsta ale odolnější než já vy by to spona dobro vás ne pořád máte jakou touhu já vás obdivuju a ti lidé kteří jsou takle týrání čili vychováváni převážně relativním zlem ty by měli vědět tohleto co jiný člověk nepotřebuje vědět a to je že totiž. Zlo relativní ne absolutní to neexistuje je rovnocenný partnerem z relativním dobrem a že nemá právo se dobro na to zlo vytahovat v tom relativnu ne v tom absolutnu tam není absolutní zlo ale je absolutní dobro a toti se není jenom relativní zlo je a to relativní zlo působí moudře tam kde má právo působit není mu nikdy dopřáno by působil třebas chvilinku na víc tam kde už to právo nemá takže umě například dejme tomu to vrcholné zlo že jsem zažíval začátku koncentráku působil jenom tři dni ne že jsem si ti byl si učit opuštěn od boha a já nevím co všecko ale potom už nepůsobila čili minimální čas. Ovšem jsou tvorové například kdybych já si vzal do hlavy že ta ruka rama je hendikep a ostudou jako že je vším možným kdybych si kdybych tako bral jako nějakou újmu a ne jako přednost která mně dovoluje a jinak bych tomu nedošel kdo jich duchovním oblastmi tak bych se podobal člověku který by musel být pořád vychováván zlem neboť to že bych to cítil jako potíž tak by byl vychován tím zlem. Toho pocitu méněcennosti a kdybych byl tímto sem vychováván tak samozřejmě se nemohu dostat dál ten pocit méněcennosti byl něco dokonale spoutávat já znám mnoho mrzák nebo slepých nebo hluchý ch kteří trpí pocitem méněcennosti ale krutě a jsou potom nedůtklivý vůči takzvaným pravým lidem ne nebo tím závidí fakticky to není můj případ protože to se tak to je malinké za ně ale kdyby to bylo veliké tak by to bylo všiml včas poznání na druhé straně této vyvážením že kdyby ty lékaři byli nedělali tak se k tomuto poznání nedošel se velice vděčen za to vedení zlem a každý kdo by jako toto zažíval třebas trvaleji než já tak dokud se nevymaní z toho pocitu že je to křivá ně spáchá tak bude pořád donekonečna tím relativním zlem veden bude ho pořád pociťovat a bude ho pořád se s ním musí potýkat musí sám sebe překonat neboť to je jeho přístup sebevzdání a není pro něho pro takového člověka jinému přístupu k sebevzdání pro mě dlouhá leta nebylo jiného přesto už ne nebylo jednoho přístupu k sebevzdání než násilí páchne relativním zlem je to jenom už občas o zve ale málokdy. A já sem jan řekl poměrně málo o tom o té funkci relativního zla proto že ona mě začla vnitřně odporovat já jsem to pociťoval tak jsem musel přestat já přes moc to nikdo nikoho nesou a takže ať mě promiňte sem jim to řekl velice málo protože ona více tu chvíli nesnesl ale není konec všeho ona narůstá velice prudce protože je případy a to je víc než jakou domluvu ano tak řek bych tohleto jestliže člověk se narodí na tento svět. Tak tou jednou linii kterou teď budeme sledovat přichází z věčného života do toho pomíjejícího a má transformátor aby pokud možno všechno věčné se na pomíjející přeměnil ten transformátor má za budování do lidského organizmu v tomto za budování věčného se do malého dítěte z toho věčného vede jenom velice málo protože ten lidský organismus není vyspělý a on by to věčné po ten náboj toho věčného vůbec neunesl teda ná síla té moudrost to má dítě bytost. Takže malý dítě jako já sem byl sice do toho brzo pro niko ale velice málo z toho si vzalo nebo mohlo použít protože jenom v maličko se sem byl veden jenom maličkost jsem byl veden do těch sedmnácti let ne velkých věcech teprve se osvědčil v malých věcech tak jsem se mohl potom osvědčit taky nebem ale to nechci říkat já chci říci že my na začátku výchovy dítěte děláme největší bůh v tom že si nejsme vědomi toho i jak u sebe taky u toho víte že to dítě z věčného života přichází do pomíjejícího. Že si máme všímat nejenom té genetické linie která věčně bere po rodičích v tělo lidské že a to je dědictví přece ty horské dědičném o zdědili po rodičích a ne po pánu bohu ale na druhé straně neděli tedy přímá do sebe ducha božího chrámem božím se od začátku jak po narození a z tohoto chrámu má navenek dostávat postupně vynášet stále větší poklady aby ten vnější byl zaplatit za to lety mistrem aby totiž se stalo s tím člověkem po cesta ne se semene které se prodala zemí a to je ta pro tělesnost ta zem a vypučí navenek a jasně se ukazuje jako krásná rostlina která kvete aby naší prolít to má dopad a jak to může takhle dopadnout když mi opomíjet tím základem věčným že o něm nevíme a nevzpomínáme si že věří že ježíš kristus dal příklad člověku říkal příklad svůj dal jsem vám tak ho mohl dát jenom tehdy že je platné i to jak chce na ten svět přišel a on přišel z věčného života a my taky jsme přišli věčně všímat. Takže já pokud mám teď čas že jsem ve své mládí když jsem měl teď jste čas neví jak by převraty naučit a já jim hned eště pudu to myšlenku přicházíš od boha ale takhle jim to neříkám toho by se to by nebylo přijatelné pro ně přichází od boha nejenom že pocházíš od svých rodičů že na roce tě narodil a maminka to na musí to dítě musí pro mě všecko to co zvládnout ten síle tý horší nebo o tom pěti letý petřík už věděl všechno o narození o oslovení. ~~Všecko..~~

Edit utterance

Text view • Help