Waveform view

86-37A

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Na cestě víry to si se postup přirozeným způsobem neboť na víme získat víru takzvanou přirozenou a teprve potom víru náboženskou nejde to opačně nemohla do mě moje maminka vlít víru v pána boha když já sem ještě neměl pořádnou víru v tento svět a tu víru v tento svět to je ta špatná stránka věci, mě brali soustavně lékaři že když se mě znovu operovali bez vědomí a zbavili mě krve a musel jsem čekat až sem ji krále mnou vyhoví že neměli transfuzi tak jsem byl malá tý a nevnímal se seto si jako normální člověk. Tak je pořádně pod razili nohy a neměl jsem vůbec chuť poslouchat nějaké náboženské řeči nebo něco takového to taky se o tom ne a nepovažoval tak aby a tam mě od radila tím právě že my ty řeči vedla tak já vám řeknu že jsem musel napřed a to bylo za sedmnácti let co možná relativně dokonale poznávat tento svět věřit tomuto světu abych mohl na to na rohu va náboženskou víru. Když naro bujet na strom ek který je příliš malý tak dlouho tomu tak zahynete prom malý na kterých se toho na roli neunese ten zralý ruka a víra náboženská je zralý roubem a neunesete ho vyvrací teho vrátíte ho zpět jestliže nemáte podle. Ten svůj stromem přirozené víry v pořádku ano a tady je to velké neštěstí na cestě víry to velké nebezpečí na cestě víry já musím každému a o tom moje vnoučata nebo moje děti anebo kdokoliv ji nebo vy radit žít životem stoprocentně nevzdaluje se života buďte normálními lidmi věřte bíte milujte se a nevím co všechno dělejte normálně jako ostatní lidé a to z toho důvodu že jeho jakmile nerozvinete tento život nemáte nejmenší naději rozvinout život duchovní a když se k tomu přece jenom přimějete vstoupit třebas do kláštera. Tak vám bude něco chybět v té své ne dospělosti toho světského člověka takže klášterníci když jsou výtečný lidé zdali jsem mnoha věcech něco jim chybí těmto klášterníků chybí m ta znalost tohoto světa a to je až podivuhodné a směšné jakým to chybí jak dávají chybné rady protože se neumí vžít do toho postavení normálního člověka kdyby se dovedli vžít do postavení člověka která má takovýho manžela jako třeba vy nebo jako vy tak by radili zcela jinak nemohou protože nemají ty zkušenosti to by museli pořád na vlastní kůži že a pak by mohl radit ale proto například ježíš kristus do třiceti let jak nám ukazuje příkladem svého života byl oddán své rodině. Svému okolí stal se mistrným prácem byl pro tu společnost platným členem to pro nás příklad s jeho život to znamená na cestě víry nesmíte přednostně rozvinout třebas jenom křesťanské ctnosti nebo vůbec nosti anebo říkat se jenom hříchu to by bylo málo to to byste byli pořád tím bohatým mládencem rozumíte kterou to následování ježíše krista chybí bylo pořád chybělo celé následování ježíše krista to to je všechno obsaženo ve starým zákoně dobré toti ale na to mnohé jest co ježíš kristus ještě poradil a toto mnohé jedná sledovat ho podle symbolu jeho života takže on byl napřed poddán a teprve když mu to samovolně šlo. Tak poddanost tomuto světu už se nemusel namahat nemusel se odříkat aby byl tomu světu poddán po o to bylo zvláště že protože on znal věčný život který měl být poddán pomíjejícím to bylo nesmírně obtížné k tomu se nestranně jednat že ano aby to dokázal to my nemáme dal to snaží úlohu než on ale přesto i pro nás je to těžké a jestliže ale v okamžiku kdy dospějeme takle k tomu stádiu že ovládám ten svůj život že nám to jde se ne se nepředáme hrubě se nese dáváme tak musíme nasadit víru náboženskou to je cesta víry musíme se začít tajit o to na jenom knižně třebas ale potom i prakticky jak to v tom náboženství je a jak jste lidstva k o kousek dál bych to měl zase říci a na své zkušenosti kdybych se byl neosvědčil v tom mládí do sedmnácti let v malém. Tak jsem se ani v té náboženské víře nemohl osvědčit ten se ale osvědčovali v malém a věděl jsem že proto jsem se osvědčovali v malém nejsem ještě nižším protože všechno co mě i pro to malé bylo dáno k dispozici to nebylo moje nýbrž od boha to jsem potom najednou začal poznat jak jsem to předtím nevěděl že to od boha tak jsem byl schopen víry víry větší než kdokoliv z vás protože jsem byl zralý na cestě osvěcováni se v malém jestliže někomu vadí a celý leta u to třebas vadilo zacházení některými lidmi že mu byly buď protivní anebo poměry tam byly protivné tak to není člověk zralý pro náboženskou víru ten není zralý ten dost ten nedospěl eště v tomto životě jestliže já říkám takhle jestliže je dvě ženy se hádali na pavla či na pavla či která je oddělená. Od ostatního světa půjde válka to nejsou viny ty ženy ale ten stav těch lidí který pro uká tady se chce těch dvou že malicherná to je po takové malichernosti se lidé hádali a nesvádí jak mohu potom řešit velké věci jako mezi národy a toto nemohou vůbec řešit napřed musí rozřešit věci mezi sebou byl jeden papež který měl osvíceného rádce a tím osvícena to papeže nebudu jmenovat moment jenom toho osvíceného rádce protože toho znáte toho opět neznáte a ten sice nerad ce se jmenoval eckhart mistr ekhart a ten papež se dostal do rozporu válečné ho rozporu s jiným člověkem který se také chtěl stát papeže vám budu po té maličko to nebudu tady řešit ty klepy a tak si vzal. Toho eckharta který byl proslulý největší moudrostí v tom věku na rozhraní třináctého století on žil dvanáct let asi šest dvanáctsetšedesát až třináct let dvacet sedm možná že před tím trošku říkal to je jedno třem na se dvacet sedm zemřel a v té době byl tuhleten člověk ekhart rád sem toho papeže von mu poradil tomu papeži způsobem že nebylo třeba ani máli a byl to jeden jediný člověk který to zmohl a říkal mu tady já nepotřebuju vůbec vojsko. Tady já potřebuju ducha ducha spravedlivého a ty si petr a na té skále postavím církev svou říkal ježíš kristus já tě považuju za petra za přímího následování a zase do nikam krista já se na tebe postavím a buď bez starosti přebudovat vyřešena bohužel mistr ekhart nežil v době sobě kdyby byl že do slově poradili i tehdejším lidem a bylo by to dopadlo úplně jinak se s celou proti deformací ale forma a se všemi těmi vojenském a podobně jedna nejenom stále v téže době jedno a podobně svatý františek z assisi době svatýho františka z assisi byli v itálii měst státy a jedno město budoval proti druhému tak například s jen bojovala proti forii v době kdy tam v té v tom v tom asi zdeptal ani si je ně ani o tu se právě bojoval ani forem. Tak ta už ty boje o to panství trvalo šedesát let pořád se napadli a lidským když jim došli zbraně tak si patřili nový a pohybovali na pokračování znovu spolu šedesát let a ten svatý fakta sice říkal já jasnému dívat ta válka musí skončit to zbytečné aby města která si mohu klidně žít jsou záleži o sebe asi šedesát kilometrů vedle sebe klidně a bez nepřátelstvím že si stanovit hranice a své moci a bude to vytyčil si je. Říkal těm kteří se sny pocházel z jeho žáků že oni musí povinně nenávidět ty z žák kteří pocházíme spojeni a protože to nepřátele ne sotva to napadá když povinně musíte protože jste občas toho a a to ostatní druhého státu tak já to zažívá abyste nemuseli my je přát mě spřátelil my za končíme jejich boj šedesát netrval boj a vzal jednoho sienská svého bratra a jednoho florentského bratra aby se vzali za ruku a před branami jen se modlili protože právě si je na si stala ma padnou tvorem si zase měla být braní než ta forii je tak tentokrát dál leda na sen aby na padla chvalte za sebe se na chce aby napadl se. A tak se postavili před brány ani do nic nešli si jen a podle návodu svatýho františka se modlili den za dnem já nevím kolik ní ale trvalo to několik týdnů než ta modlitba byla tak silná že přišli k nim vládni činitele města s jen a říkali mě bratři vy se tady modlíte před našimi branami pojďte do naší brána tam máme chrámy a tam se můžete modlit my chceme taky z vašeho požehnání něco mít a ti dva žáci svatýho hanička řekli to požehnání chcete mít. Tak by ho máme od svého bratra františka by vám o máme předat tady ho máte a oni řekli jak ho máme máte ho protože bratr františek nám říkal až vás navštíví a budou chtít znát moje poselství klidně jim z z říká si k řekněte že já jim ho dávám s tou mocí které v něm které mě mi obsaženo jděte domů a uvidíte že tam to poselství šlo svami přišli domů a ty radí kteří právě byli vrcholně ve boji a chystal se s tím vojskem proti forem ci. A přišli k těm dvěma vyslaným těm bratrem františkánům a říkali m my jsme za vašimi zády se poradili že tu válku končíme promiňte to jste udělali dobře že jste šli k tomu k těm františkán pře vy jste byli hlavní odpustit smíření no a ty dva dni odpustit smíření padli a všichni padli s tím že ty jenom poslouchat ostatní toho už začlo proti cosi že se musí pořád pro nemate krk krev a tak to složili a nebylo dokonalejšího přátelství vod té doby mezi nese zi s jenou a stvoření a to říkal svatý františek to bys otá voni mu říkali ty bratři který si to sebrat musíš asi jít a musíš je poprosil a říkal ne na to stačíte vy dva. Ty jsi ženský který se nebude chtít si je kým a ty vzorem ty který se nebudeš cítit vojenském to znamená ty nemáš ranci ty nemáš to není tvoje a ty nemáš synu to není tvoje ty nemáš vlast zde na do ty máš vlastně jenom na nebi sou to vlastní a nebyla jděte a přemůže te každé takzvané vlastnit na zemi no a smíříte tak je to stalo oni nepotřeboval prstem hnout tý františek to udělali jeho obyčejný dva žáci a princip toho smíření spočíval že dva nepřátele li vedle sebe jako přátele z duchovním poslání jo. A na cestě víry jak jsem říkal se kráčí krok za krokem to znamená nepřekáží tam úvahu takové skoky kde najednou člověk dostane nějaké po pudy o kterých jasně ví že nejsou z jeho rozumu že ty jsou z jeho smyslu nýbrž obloukem a obnovuje se tím že vykonává ctnosti vykonám ctnostmi se obnovuje to já v tomto smyslu s tou teologii souhlasím já ne se vším nesouhlasím mnohým a s většinou souhlasím a tykám některé bludy které si mohu a jenom proto že to brzdí vývoj jinak mně to bylo jedno a tak tím rozvoje ctností se člověk dostane do situace na cestě víry že by s klidným svědomím nemohl například někomu křivdit nebo něco takzvaného špatného udělat no a to je dospělost na cestě víry přestože se ještě čas ani začal věřit na pána boha ono mu to svědomí nedá aby mohl něco takového udělat no a to je dobrá známka věcí. Tak teď když se dostane takhle takhle daleko tak je naděje že v něm zakotvím víra on totiž náboženská totiž náboženská víra nemůže zakotvit tam kde je podívá na ustavičně hříchem protože co je to hřích to není něco co by se vám nazvat dejme tomu konkrétně s milým loupežník tví vražděním nebo jak nebo nezávisí jak ty těžké hříchy z měj jeden za druhým nýbrž to něco obecně platného hřích je něco co je nesprávné jak to člověk poznávající ví a toho je daleko více než to co je v seznam hříchu. Nesprávné to co mě například moje svědomí nedovolí aby dělal to je zásady které je nutno dbát který se může bát protože jsem ctnostný a někdo se mi jeví jako nectnostný tak nesmím toho druhého pro jeho nectnost to je asi to co nás učil jíš kristus svým životem sám byl vrcholně ctnostný ale nikoho nezavrhoval protože byl nectnostný. A totiž ono je to tomu tak když já sem v něčem ctnostný tak mohu vsadit krk že jsem v něčem že se v něčem jevím tomu druhému jako nectnostný protože není nikdo dokonalý a každý máme jiné chyby a většinou své chyby vlastní nevidíme vidíme ty chyby obyčejné ty svoje chyby na tom druhém nejsnáze ty svoje na tom druhém které jsou trošku modifikovaném podle toho znaku toho zlého člověka takže snadno poznáváme. Bylo by dobré si uvědomit že ježíš kristus jednal nestranně jednal jako stvořitel který miluje své stvoření ať je jakékoliv nemůže se říct že by miloval méně tygra který je číst krizí ví než třebas nějakou otázku která krva není a všem dává k dispozici život takové míře jak jsou toho schopni toho organismu který mají k dispozici dává život vlivem organismu který mají k dispozici opakuju proto aby to neprošli jenom tak vaším uchem nýbrž abyste si uvědomovali že to co máme k dispozici to je něco nám do dané ho co nám může býti vzato taky nám to brát bráno je a nesmíme si to přivlastňovat to je nám propůjčený život nám propůjčené vlastnosti šlo sme se jím proti učili a když jsme zvládli tak je nám to konečně propůjčeno a. Tak teďka na cestě víry co dál ježíš kristus říkal kdybyste měli víru jako toto malinké semínko menoval nějaké semínko tak byste převraceli hory přes přes zvali byste ji to místo na druhé tak byste stromy předávali jednoho myslel na druhé a tak dále proč mluvil takhle proč dejme tomu víra která je samým ku toto nedělá přesahuje hory a proč toto sliboval člověku že by přesahovala hory. To je velice nestra důležité to vědět ale velice duchaplně pochopení víry a proto se o tom trošičku zmíním jenom trošičku že totiž jestliže se víra dostane do rukou organizmu jako je lidský tvor má možnost se jinak uplatnit než když se dostane do rukou nebo do tělesnosti nebo do vlády nějakého nižšího toho ra když například se dostane dejme tomu víra v život a to je ta přirozená víra do těla mouchy tak ta moucha nedělá nic jiného než tíme než se živý a tak dále dbá jenom na své pudy a nic víc navíc nestraním nestačí tou vírou ale tou vírou na to stačí kdežto člověk svou vírou stačí na mnohem více věcí. A já vám řeknu my jsme svědky toho ve dvacátém století zvlášť že hory přenáším a to děláme všechno vírou v ten řád hmoty který sice jsme nikdy neviděli ale kterému věříme my nemůžeme si prověřit svými smysly jak to je v tom atomu v těch atomech a v těch částečkách menší než tedy a tom ale ujme si to představit místo představit a pomocí tý představit ovládám hmotu to je prosím tatáž víra technicky použit která může převracet hory a tato víra na poli náboženském může člověka vrátit do jeho věčné vlasti to je ta vymoženost na to tam zapřete až to tam opřete o tuhletu možnost tak to též vírou kterou byla bíte vlažné nástroje nebo přeměňuje hmotu přeju prvky to moderní alchymie tak toutéž vírou budeme moci člověka pozemského a pomíjejícího přeji a věčně vědomou tyto. Tohleto měl na mysli ježíš kristus když propagoval víru on věděl že naučí li se ti ho učedníci vládnout touto hmotou řek bych krajně dokonale tak že také krajně ovládnout vývod náboženskou to byl hlavní důvod proč je učil dělat zázraky protože oni ovládali hmotu způsobem jakým normální člověk to neovládá a voni to ovládali toutéž mocí která ve mně způsobí nejmenší vírou která způsobuje ve mně že já věřím tomuto životu a s tím smyslu de tatáž víra není rozdíl mezi vírou náboženskou a ne náboženskou. Já jsem nedal no mluvil jedním takovým člověkem který je vrcholně ateisti založen má na starosti u nás dost šokem měřítku ateistickou výchovu a považoval za nutné se se mnou setkat a poradit mě abych s tím přestal co dělám včas než mě zavřou a protože to čtou nahoře ne a ona nemůže mít to ne dodávám někdo svých přátel to dává to že já nevím kdo dobrý přítel jim to dával to se rád to neříkám já vím do toho já pro neříkám. Tak to dopadlo tak že jsme se řešil asi v tomto smyslu nerozezná vám víru náboženskou a víru tvojí tvoje víra od oproti náboženské je mocnější než ta náboženská protože máš nad za ni všecko co věříš ty si například namaluje strukturu a tomu strukturu kterékoliv loučení ny a podle toho s tou součet jenou jednáš to nikdo neviděl tu strukturu ty moje kvůli nikdo neviděl to je ku neumíme vidět ani mikroskop a teprve a to mohli ještě jak se tak něco jo ale a to my vůbec ne. A není zapotřebí abychom je viděli abych se máteli my o ní víme mysli je dovede představit a potom mu umíme jimi vládnout taky někdy špatně vědomě špatně a protože tý s vy svou vírou vládne te tímto způsobem hmotou tak já bych vám jenom přál aby se v této víře nezastavil abyste tou hmotou vládli takovým způsobem že to nebude proti vašemu svědomí buďte tak dobří a věřte tak je to nebude stát proti vašem svědomí v tom je slíbil a říkal že mě budete že palce někde kde to bude zapotřebí už na mě nepůjde podruhý abych s tím přestal nýbrž abych s tím pokračoval ano. Takže on říkal my jsme na jedné lodi jsem říkal no než cítí přijdou na to že jsou hloupí že se hádal obro nebo nevíru to ne to bude eště trvat to ještě ke bude pro lito to ještě je lidí po zavání a je to hloupost protože kdyby nevěřil někdo tak tady spáchá sebevraždu na tom světě li představě i na tento život musím to věřit věřit a dokonce ho věří že to s ním věří jako na něco věčného a když se mu to mezi prsty utíká stářím nebo nemocemi tak to hledí nějak nahradit tady pořád můj přítel dává rady co z katany a já nevím co vším sviním cviky dyť to jsou náhražka věčného života prosím vás já to hodím velice spatra až vám to všechno přeju jaká tady a všecko ostatní. Ale já vám to ho nikdy nebudu používat že kdybych se tak daleko zvrhl ale pro vás ani zvrhlost a tohoto začal používat tak bych prozradil že nevěřím daleko dokonalejším prostředků které mě vedou kdybych například potřeboval aby pán bůh se mnou mluvil jako s jiným věřícím musí on chudák mluvit pán bůh se mnou vůbec slovo neutronu kdybych já ho nutil k tomu abych se mnou mluvil tak bych degradoval můj styk s bohem to je strašně těžkopádné lidskou řečí to znamená přes tu počkat se do rozumovat diskusi se číst bohem se dorozumět znamená přes tu močí kterými lidský rozum paměť to je lidská řeč takže většina svatých si pomáhala lidskou řečí že pán bůh si mám mluvil ve starým zákoně i v novém teďka vám tam právě jeden krásný spis který by se ta hodil jak mluvím pán bůh ježíš kristus na mluvil s nějakou dětskou velice duchaplně krásně a co jí tam radil. A hleděli tam umenšuje nic není co by bylo z tebe všechno je od boha proto jsme stavy ucha listy svátost přijímání a všechno ostatní aby lidé pochopili že všechno mají od boha na tom není nic špatného a to je všechno dobré jenom že to člověk tento lidi berou tak jako formálně ne a to je špatné to se musí brát jinak no a já bych pokračoval v tom oboru a řekl bych mě si že ten člověk má nastoupit cestu náboženské víry tak ať pomíjí poučenost proto já poučenost rozumovou proto já vás tady pořád poučuju rozumově citově je rozumově. Protože nepodceňuju tuhletu poučenost ta vás musí dovést tam kam až vás dovést může a teprve pak můžete v té víře se bohu odevzdávat před tím to nepude kdybyste byli dokonale poučeni tak narazí te velice brzy na překážky které pocházejí z vaší ne poučenost řekli byste no toto přeci by nebylo možné nebo neodpovídalo by to naší víře nebo tak to je na velkým omylům ten člověk protože co neodpovídalo víře ježíše krista nebo té víře kterou on propagoval jenom to když například farizeové si mysleli že jsou dost velcí do s dobří a nebyli by jenom hrobě bíle mými jak se o nich. Plné kosti mlčí a se o nich vyjádřil ježíš kristus a toto si právě věřící člověk myslí že je něčím víc než obilí hrobem ale není jenom oběti hrobem a kdybychom si ho podali vnitřně tak bychom zjistili že pořád musí bojovat se svými špatnostmi aby je přemohl v té ustavičný boj ten cesta víry to je správná cesta víry na cestě víry se člověk nesmí bát boje totiž víra na roste od cesty poznání je cesta pomocí po chybnost věřit neznamená mít jistotu takovou aby nemohla být přepadena po chybnost tam po chybnost hraje z teho jako jistota vedle sebe to sedí na jednom bidýlku a brzy tam vládne ta po chybnost a bita vládne ta jistota. Takže na cestě víry existují veliké propasti takového odliv a veliké vlny příliv takže při těch vlnách příliv ten člověk vyniká na člověka poznávajícího a při okamžicích odliv hrozně je na tom špatně zase čili tam se na cestě víry pohybujeme pomocí řek bych takového vlnění pomocí na konec extází kdežto na cestě poznání by toto vlnění mělo být minimální je tam nějaké ale je minimální bez plnění to nejde to se nedá dělat jinak k lidsky. Takže člověk věřící si nesmí klá za vinu že ho pán bůh opustil že se něčím provinil to obyčejně na to nepřijde čím se provinil když člověk například dejme tomu by se dal třebas vrcholně a nábožensky život všem by do kláštera ska to není technicky možné ale kdyby byl normální okolností že na západě síle do kláštera a teď jisti že po nějaké době nastane u něho odliv jako třebas u svatý terezie z avily a to byla pořádná svatá nebo svatýho já kříže a prodělával temnou noc naprosté opuštěnost od boha proč hledá chyby v sobě nejsou tam je to cesta víry že totiž se od něho od toho člověka chce aby přestal mít tu víru svou nýbrž aby věděl že je to otázka milosti jako to každý teolog ví a že tedy si nemá právo na ničení nárok nýbrž že musí. Se dopustit toho přestup ku co považujeme ze začátku za přestup že přestane dělat skutky víry dobré protože pokud je dělal jako svou činnost tak to bylo nedostačující on musí přejít dříve nebo později ke skutků víry které pocházejí z moci boží tam ste se jde cesta poznání cestou víry. Toho dobře všichni křesťanští mystikové věděli že jsou ničím před bohem a tahleta svatá kterou právě bych chtěl tam nevěnovat ten spis tej bylo ano aby se pořád zmenšoval jako třebas u ježíše krista to bylo se svatým pavel já sem vám zmenšovat tak by se mně mohl být že kristus to já se nezmenšuju tak ten ježíš kristus mě nemůže být živ buď on nebo já ale já jsem byl uče pořád postupem svého života vždycky být znovu ničím znovu se vyprázdním od sebe a nedělal jsem to z vlastní iniciativy takže mně to omlouvá že já si to nemohu přišel na kabát nýbrž já si musím uvědomit že to by bylo způsobeno tím vnitřním pokrokem který někdo řídil a to sem nebyl já. Tak zkrátka měl jsem za úkol to věci ukázat než se to jinak než záhy se do toho pustit že člověk do toho pustí až dospělém věku tak ji už na dobou ve které byl do v každém mlíko nebo staré staré víno a to nové se tam zkazí když se tam naleje takže člověk věřící pořád bojuje s tím je hříchy se kterými už budoval předtím a nemusí jich zbavit než to mně se na ze poznání stalo že já sem třicátého roku je bylo v sedmnáct let. Jsem nebyl schopen dělat hřích který jsem předtím dělal tak sem se ho dobře že ho dopouštěl a teď jsem nebyl schopen protože ve mně vládla moc boží páně to nedovoloval a když jsem přišel k tomu knězi který mě předtím zpovídal v té generální zpovědi a řek jsem mu sem na rozpacích důstojný pane protože mně to nejde hřešit on říkal no jak to to mě nikdo neřek no protože jestliže někdo v přítomnosti majetníky chce kráse zlo dějem a chce krást tak mu to nejde protože majetky slanýho dívá na mě se dívá bůh já nemohu řešit kdyby se na mě nedíval tak budu řešit vesele ale von se tam mě dívá a ono mě to nejde a on říká buďte rád že se na vás dívá a se nás cesta nedíval při cože na mě podíl. Já jsem vás dovede na cestě víry dostatek já jsem vám řekl že toto víra má mnohé přednosti protože s tou poznání ještě opakuju na cestě poznání ne člověk dycky veden jenom k tomu co může momentálně uskutečnit a toho je zpočátku velice málo může usnuli jenom maličkosti a proto je v maličkostech veden ostatní vůbec nerozumí ostatní vůbec nepoznává to není totální poznávání všeho jak mě včera říkal bohouškem te poznávání jenom toho co mohu uskutečnit nic víc čili poznává toho velice málo k tomu stačí aby mohl něco uskutečnit ale cesta víry cestou víry já mohu poznávat nebo tušit nebo mít naději že to tak je nebo. Ještě bych mohl říci důvěřoval že to tak je i tomu co nepoznávám že věřím protože to nemohu poznávat tak to jenom věřím říká svatý augustin ano to je záležitost víry čili víra přejímá daleko mohutně ji než na cestě poznání poznání samo poznání samo provede člověka nějakou správnosti a pak zase končí pak musí člověk zase se znovu působit a já se nově přistoupí k němu toto poznání zase kousek po kousky tak to je dlouhá léta kdežto na cestě víry můžete přebývat třebas pojetí boha ovšem bude to hodně lidské. Všech nejsvětější věcí můžete přejímat samozřejmě až se do toho potom dostanete tak poznáte že to trošku jinak e jak sem si to předali než jak jste to pochopili představou ale přesto je to trošičku pravdy na tom ježíše třetí mohli aspoň řídit kdežto na cestě poznání já jsem neměl čím se řídit já se řídil jenom tím co jsem momentálně poznával za správné ničím víc ve velkých věcech jsem byl nechává na holičkách věnoval jsem se něčemu co nebylo přímým mu potřebou mé duchovní cesty například přírodním vědám a bylo to dobré to jsem potom později poznal že to učilo při poutat se k jedinému. A sjednotit svoji bytost takže víra má mi tuto schopnost sjednotit a k tem víry celou lidskou bytost jestliže nesahá ta víra tak daleko že my ještě nepotřebuje ve ani na letu příležitost celí jít za činem víry zapomenout přitom na sebe tak si jsme se dostali na cestě víry tam kde kam se na cestě byli dostali učedníci páně pod křížem před křížem až se dostanu okrádal ko že já pro akt víry a s tím spojený lásky pochopitelně. Budu dělat něco co je proti mně nebudu rozeznávat příjemné od nepříjemného a jenom proto že je to správné tak to provedu takhle se ocitl u konce se svou vírou to je pro mnoho toho věřících neměřitelné že on se dočkáte jednou konce síly ta víra mě tak dloho sloužila a najednou mě vyzpovídá službu já ji nemám já je já nevěřím mně to nejde a a tak dále to a už je to vykládat každý každý za to trošku jinak on třebas řekne že by rád věřil i nadále a plače a týče se a já vím co všechno dělá ale ono mu to dál nejde učedníci se mohli na hlavu postavit a nemohli věřit na ježíše krista dále protože ta jejich mistr potupně zemřel na kříži přežívá voni nemohli být sami spaseni když tam ježíš kristus nebyl spasen nýbrž jenom potupně zemřel no a víte že i když vstal z mrtvých tak nevěřili dokud se jim neobjevil za se museli mít zkušenost smyslovou a rozumovou aby mu věřili znovu a znovu musel jim to způsobem těžkopádným přesvědčovat a když tam nebudeme z nimi to máš tak musel znovu přijít a že se sahnout do jeho ran aby věděl že to ježíš kristus. Tak co ten svatý tomáš řekl to pro nás na cestě víry velice důležité říkal tomu ježíši že ten ježíš mu říkal pro mě to máš tady posledně nebyl já jsem tady zjevil a voni všichni ve mně poznali toho ježíše krista a my chodil a ty jediný né a proto nevěří že jsem vstal z mrtvých tak proto ti nařizuju nařizuju vlast svůj prst do mých na ní otevřený a domě pokud otevřené ho tou branou aby věděl že jsem to já který umřel za tebe na kříži a on říkal ne nepotřebuju dyť je vidím a řekl mu slovo padne vůli. Toto uznání moci boží to je to co ten poznávající v malém poznávalo začátku a von to pozná ale věřící to je velké takže si tím způsobem umožní přístup ducha svatého ty učim si páně s tímto že poznali jako pán jejich umožnili přístup ducha svatého znamená byli osvíceni v tom v čem předtím osvícení nebyli osobní vedení totiž neobsáhne tohleto třebas neosobní vedení božího člověk moderní ať už vím náboženství nebo neví ať už vůbec není nábožensky založený nebo je je daleko víc věřící než kterýkoliv člověk který žil na této planetě kdykoliv před námi protože vemte si obyčejného student na středních škole čemu on všemu musel v chemii ve fyzice a jde uvěřit protože to před ním někdo hlásal ano a taky se o tom se čil jenom jeho představa jeho schopnost rozumová ho přesvědčila že to tak v těch moje kůra a v těch atomech musí být a ono to potom po tom vyzkoušel a vono to fungovalo. To se vás že to vyzkoušel je to no to neříká o tomu tak je my jsme se zamíchat let na té střední škole na tom gymnáziu učili že nejmenší částka hmotě a tom a kdyby se byl někdo doučil to toho hříchu a tvrdil něco jiného tak by byl propadl do dneska kdybych řekl nejmenší části moc ti je atom ve fyzice tak bych propadl aspoň na vysoké škole tam bych nemohl vůbec existovat ani hodinu tak pokračuje poznání a tak pokračuje lidská víra která už ne přímým poznání ale vírou představivostí a víra je představivost de kupředu ano. Čili co je v představách vědců a co se uskutečňuje v jejich přestává to voni teprve potom dávají na papír a dávají to k dispozici techniku kteří to mají uskutečnit ovšem uskutečňuje toho nad technickém poli dejte to k dispozici jsem říkal k tomu ateisty dejte to k dispozici náboženským lidem co ty z to udělají a on říkal neudělali z toho nic protože jsou zaujati majáku voni se zajetí tady která šla špatně má pravda neudělají nic ale nemáte pravdu to smyslu že by mezi mi nebyly teologové kteří by něco z toho udělali že to jsem husám minimálně deset takový celou ten ne kteří by z toho něco udělali. A to bylo pro platilo i o minulosti menoval se tauler menoval jsem sůzo jmenoval jsem svatou a svatou kateřina sienská eckharda a jiné doz a reakce by z toho kdyby měli dnešní způsob myšlení za sebou kdybyste ji tady svoje zkušenosti technické dispozici toho by něco udělali na poli náboženském tak samozřejmě se mě ptal jak já tedy když jsem jestli jsem mezi ně řadím bez to teology který by to byli schopni udělat a tak jestli bych taky něco jak tím udělal jsem říkal na podle když jsem teolog a za druhý sem nevěřící. Tak já nemohu dělat to co věřící věřící má daleko větší moc než já dyť to do rukou věřícím lidem a ne mě nevěřícím a já vám řeknu řekl on kdybych někomu prozradil že se nevěřící takle to nikdo věřit nebude protože mluvíte vo tom jako ochabne bohu co je to za nevěřícího člověka říka no když poznávám tak nepotřebuju to jako věřit a podívejte se vy jenom věříte a vlivem víry poznáváte ve víry ve vstupuju hmoty poznáváte hmotu ve víry předchází víra a teprve potom poznání. A tak to tam v tom navrhl svým si taky nevcházíte přes palubu ta víra musela předcházet třebaže dělá velké chyby když ve ve fyzice a přemyslet li taky velké chyby a lékařský všude a dělají se zase a budou si a pořád dál do takové míry do jaké dostoupil v tom rozumem poznání kupředu tam si já ka rance a přes tu těžko se dostanete čili pěstuje svůj rozum ale buďte opatrní v tom používání těch svých zkušeností protože tam můžete natropil mnoho zla dneska aby se mohl vybídka lidstvo že o říka no tu moc ta osobně nemám říkal no to buďte rád ale nepodceňujte své postavení protože máte možnost různým způsobem jednání různě působit na ostatní lidi váš příklad sedmou lidi.

Edit utterance

Text view • Help