Waveform view

86-23B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Pohádkou můžeme libovolně vychovávat v tom směru, kde to u toho dítěte vázne. ~~Vidíme, že třebas vázne cit.~~ A u toho dítěte, přestože je to citový tvor par exkseláns, tak ta citovost vázne za hranicemi lidské bytosti. to dítě nemá cit přa se kterou pouští tou kterou hází nebo to nemá tam to končí u něho tak já mu vypráví třebas hračka ch. Které s ním stávají které s ním chodí spát a co si říkají když on spí a co ji má říkat až stanou protože až on taky stane a tak dále pak už když tohleto všechno pochopí několikrát mu třeba přežívat že se mu moc líbí tak nesmí mu zabraňoval v tom bytost podruhý potřetí po pátý po desátý to se nesmí přitom otrávil kdybych se přitom otrávil tak to nemá smyslu vůbec šk musím mít pořád ten vřelý poměr pohádce jako má to dítě a proto asi jsem to vydržel desetkrát říkat protože já tím víckrát to opakuju tím mám poměr té pohádce bližní. A teď je to dobře ví a říkám mně dědečku v té minulé pohádce si toto neříkal nic o dobře mohla u je a jak to že mi to říkáš víš ta pohádka to je živá pohádka tak roste ta se rozrůstá až si to volit za rok to budeš koukat co v té pohádce nerostu a že se stane kolikrát že ten petřík řekne dědečku narostl něco v téhleté pohádce mě jmenuje a já už nevím co tam bylo vůbec tak řeknu petříku vysvětlím co to bylo o o třebas říká o nějakém čaroděj který něco provedl a co jak to končilo on říká no tak a tak ale kdepak to končilo protože jsem vám tehdy chtělo spát. My toho čaroděje znovu vzbudím a von tu pohádku pás prožívá dál a tak dále to si musí člověk nějakým slovem pomoci ale je třeba aby pohádka rostla s podvědomím nebo se situací vědomí nebo ze zrodí mentální toho člověka když třebas tu pohádku vypráví ve třech letech tak musí vypadat jinak než ve čtyrech pěti deseti a já mohu vyprávět desetiletém vnoučeti pohádku kterou jsou vyprávěl ve třech letech upozorňován ale ona má novou podobu aby odpovídala deseti roků jinak by mě vypovědět službu a už vy pohádku lidská nechtěl a já ho se pohasly a nulu pomalu on se taky na mě samosebou doteky. A on se na mě třebas pověsti a to je zajímavé že nejvíc na tom přechodu z pohádky jim do k duchu pověsti staré pověsti české nebo pražské nebo jiné a protože oni v tom vidí tuto skutečnost je to pověst okolo nějaké skutečnosti je to tam to jako je čest přivtě pohádce já se začnu prostě u toho dítěte při výchově stěhovat s pohádky do této skutečnosti dávám si dobře pozor kam až vnitřně dospělo jak se odradilo té pohádce jak se vzdálil z toho vnitřního a když ho vyvádí navenek tak nezapomenu nikdy říct že ta pohádka vznikla z té jedinečné jednoduchosti to honzy který hledá třebas princeznu a celá se jednoduché základní pověsti tak to jsem říkal pohádkou stránku ale ještě bych chtěl po trhat tu stránku výchovou kterou hluboce podceňujeme a ta je dána tím že sice na dítě nemluvím ale při něm žijeme. Když já to řeknu symbolicky nikdy bych si netroufal prát před dítětem špinavý prádla když třebas se potřebuju někým po hádat a tu potřebuju já mám velice často tak se nehádal s ním před dítětem nýbrž někde stranu říkám podívej se když se máme hádat tak jsou tady děti pojďme stranu to znamená to ovzduší nemá do sebe na stávat samozřejmě dítě řekne a co se to tam na sebe tak zvali a já mu řeknu sem vás toto cenu si celou vymýšlím a já mu řeknu prosím tě petříku chceš vidět proč se tam řval. A teď mu tu cenu předvedu tak že se může uchovat tak on říká prosím tě vezmi tam z mě tam při tom k tomu zvaní taky abych se tak mohl smát a za řekl a to byste s nespal ta ve bereme tak tragicky vážně že by se vůbec nemá tedy totéž vykládám k tobě tak si sám uvědomuju já to říkám vašemi slovy pro vás jak to bylo malicherná jak jsem se tam hádali a pro tebe nemusí být tak se malicherný přeci nou nikdy nehádal a já se ne hádám s tebou tak to by už to říkám ne dramaticky nýbrž to byl už říkám legenda o tom já to všechno převádím do vaší řeči pochopitelně aby to nebylo nadlouho vé legenda o tom co jsem tam legendárně nebral jsem bral tragicky vážně. Takže dejme tomu moje děti mají jasné vědomí všechny tři o tom co jsem prožil v koncentráku ale nenaučil jsem je přitom nenávist esesmany nebo ty poměry které tam vládly tam se to dramaticky vyhrožoval ale já jim tomu říkám výš to je jako svým snem jeli pasivní vy nestane ve služeb do třebas honí nebo tak to je drama viď a e se probudíš tak ví že tě nikdo nehodil tak tam taky tam je esesman chtěl zabít ale ve skutečnosti mě vůbec nezabil to byla jenom vyhrocené dramaticky tak protože to byl neblahý sen se zase probudil do jiné skutečnosti je mu vyložím by to jenom utonou zkušenost skutečnost a zkušenost že jsem tam žil nejblíže něj mezi těmi oddáni a revolver a čidly. Tak samozřejmě k tomuto neříkám že je třeba mistrovství výchovný ale je třeba v tom nějaká zkušenost kterou musí člověk mít aby moh takhle dítě vychovávat zkrátka my děláme největší chybu že od mládí to dítě nevyučuje me o duchovních věcech a to se musí být způsobit jeho věku nemohu říkat žil ňáký pán bůh na světě a se kristus to ví je vůbec nevzal ale vleže kristu vyklá takhle první lekce potom a to bohu říkat rychleji vám vynechám to dětské co do toho musím vložit. Přišel si na ten ten svět byl si předtím bříšku maminky tam si ještě nedýchal až když se objevil zde na tomto svého že třeba se ptá proč tam nedýchal tam už ho vysvětlím musím trošičku taky znali biologii a lékařství samo sebou protože a dětsky to umět poddat ne platí pochopitelně a teď mu řeknu a přišel si na svět a ještě si byl slepý. A teprve se ti oči otevřeli několika dnech byl jsi hlubší a tak dále a tak dále a otevřeli se tě smysly protože si zrodil z toho nitra matčina navenek a eště si byl více méně v tom nitru i tato je poloha tomu navěšovat a my jsme tě nechali pomalinku se vyvíjet takhle pomalinku vstupuje člověk na svět protože v tom světě ještě nikdy nebyl. A jemu to novinkou musíme ho pomalinku seznamovat aby z toho neměl nějaký šk kdežto je někdo a byl někdo já mu říkám je i byl někdo do na ten svět přistupuje a ví odkud jsem přišel mu říkal s maminky ne ještě předtím než se dostal do tý maminky už taky byl a taky je takže on přijde naše on si to uvědomuje představ si to on si na se a ví všechno ono si je musel nemusí mezi právě pohádka a on ví všechno k čemu to ta pohádka vychovávala. A on říká a jsou takový lidé já jsem říkal no jednoho všichni známe a teď mu řeknu to je ježíš a jak to přijde ty musíš no vysvětlím ano tak to musím takhle pomalinku převest jeho života že ho od stejného konce přichází sem nebo ze stejných dál v přichází sem jako ten ježíš kristus voni se musí stát co nejrychleji bratři jak se starou bratry tak je to v pořádku. A on potom se toho ježíška drží on s tím roste já mu to mentálně předvádím podle jeho stáří mentálního jinak znovu protože dejme tomu ono to dítě mému velkému podivu do pěti let z té ho věku stačí zvládnout celý život ježíše krista ale nejenom tak jak ho žil na tomto světě nýbrž jak ho žil v abrahamovi izákovým všech těch co mě tady dá tak strašnou práci aby vám to vysvětlil tomu dítěti to vysvětlím tak lehce. Že bych to těžko vůbec dovedl vysvětlit vám i slovy protože já musím před sebou ten objekt toho dítěte abych spadl do jeho úrovni a teď padám do vaší úrovni ta velice komplikované a to mě vadí v té jednoduchosti výkladu já například dejme tomu když mám ten výklad van pořádně říct tak já vás před sebou nesmít já třebas píšu komentář k nějakýmu jesudian vy a tam to řeknu dokonaleji protože nemám před sebou člověka na potřebuju při tom klid bez typu s člověkem na potřebuju styk s dvou a to nepřečetl toto ruší že já musím na ty lidi hledět a musím se dívat jestli mě chápu a jestli nespí nebo tak něco. Tak zkrátka já jsem v pěti letech dospěl k tomu že už ten můj petřík rozuměli kristu takže už se mě právem na detaily a jak to vypadá s tím tem a jak to vypadá na tom kříži a po že ukřižovali a jak vypadal ty zázraky jak němu může dojít a takové konkrétní věci se mě ptá jemu je všechny odpovím já mu v ničem nezůstanu dlužen vědí protože já ko tamto se dovedu velice rychle vymýšlet na té úrovni na které to dítě je nemluvím o pravdu já vám mluvím obraz o pravdě vykládám obraz pravdě jak si to to dítě stačí přežít takže ten obraz pro pěti let ho dítě proti eto kontroly nějaký jenom nic víc a proto si ve té zase toho trošku víc to obracet do plně já si pamatuju na jeden základní sen neska už s nima. Z mého života kterým jsem byl upozorňován na stádium svého vnitřního vývoje byla jich té celá série ale jeden je zvláštní instruktivně šel jsem po cestě jsem se pořád opakoval minimálně třicet let šel jsem po cestě a cesta byla úzká a trnitá strmá ale jaká ještě jak o ní mluvil ježíš kristus co se mi těžko a jsem tím končil byla to řek bych ozvěna nastav poměrů v mém zevním světě. Ale čím dál se ty poměry zemí sítě přibližovali úrovně modlitby protože u mě vás ten zevní svět za úrovni modlitby ukázat se váže vázne úroveň modlitby za zevním světem který věznici věřte daleko lepší vždycky než já ale v té modlitby vám to nějak nejde a mě to v té modlitbě šlo protože to začli lékař že mě nějak dali něco do vínku tak to nic z toho to se dá všechno napravit a proto si myslím si že sem dál protože mě to v celistvě de já taky teďka dejme tomu se se modlím a my to nepozorujete a nedělá mi to potíž když ani a přitom se modlit že dělám dvě věci najednou už jedním ústy se modlím a kdybych se nemodlil při tom co říkám to je špatně vyjádřeno tím co říkám tak by to nemělo na vás nejmenší kladný vliv tak že kdybych byl například unaven a chtělo se mi spát tak to nemá navázání být červ čiperný a pak je ten vliv má tak ten. Malý člověk by měl být do doby když vstup do amen školním za dnešních okolností k vychován tak aby to co mu říká škola neodporovalo tomu co mu říkají rodiče nebo já v žádném případě takže když přijde třebas to přišel né petříka ten starší pavlík ze školy a říkal když mě škola říká že pán bůh neexistuje a žádný takový andělé nebo se taková nebe peklo nic takového není a říká my neboj se věří tomu někdo u vás doma přes přesvědčoval že jsou hloupí nebo nebo že že to je zastaralý předsudky a tak dále tak to říká ne dědečku čemu mám teďka věřit říká pavlík. A já řeknu musíš věřit takhle říši říct jak k tomu učiteli tak mě a jak když on to říká jinak než ty on vypráví jinou pohádku než já obává vykládáme pohádku a líbí se tím moje pohádka líbí lidi že ti ta pohádka toho určité který tě říká proti bohu nelíbí tak já tě naučím aby se ti líbila já ti to převedu do pohádkové když já teď mu to co mu říká učitel přednesu asi takhle napřed třebas mu řeknu možná že by to bylo příliš prudké na tebe to váží na konec těch aby tě vyložil že on má právo takhle mluvit tebou ale já to třebas vysvětlím napřed na sobě že když ti říkám že existuje bůh. Tak je to pohádka protože jak si to líčím že se něco děje někdo jde osoboval princip nebo tak to je všechno něco mimo tebe ale takoví bůh vůbec neexistuje vůbec ne to má ten učitel úplně pravdu a protože mu nikdo o tom bohu který mimo toho učitele existuje neřekl a nemůže ho vidět nedá se věc tak je přirozené že mu nevěří já se mu nedivím tomu nikdo nenařídil toho nevěřím je to v nejlepším pořádku protože kdo viděl pána boha nikdo a dědečku. Asi slovy děl že mně říkáš že je sem říkal nikdo pána boha neviděl ani já jsem o neviděl a jak ví že je když ho nevidíš ho neviděla a já jsem mu říkal já mu tedy říkám petříku když spíš myslíš že jsou všechny věci které už nevidíš protože spíš sou to ráno je najdu zase na pravém místě tak takhle my nevidíme pána boha on je a my jsme svým způsobem v určitém druhu spánku ve samým očima takže ho nevidíme ježíš kristus říkal podívejte se na ty zástupy tady ke kterým mluvím mají oči k vidění a nevidí mají uši než oni už to znají pište e já to ta podobenství užívám čím víc je podobenství řeknu tím víc touží poznat do toho směr že takhle mohu se mluvil o chtějí vědět ky tak to je další a další kapitolu velice vo ta vše krista tak mu ji potom říkal a otce a tomu se že se o to zajímá ale to je historie o kteří o kterou budou o které budou pochybovat si to i učitele bohu ti to přednášet že budu o tom pohybovat. Ne neradím v tom v té pochyb nosti protože to není rozhodující ta historie tady to de obrazem skutečnosti skutečnosti je rozhodující je si ty výš do namaloval tenhleten obraz kovaný jaký obraz a vidí ho hůř ten obraz když nevíš o tom malíři kdo to byl stejně jako kdybych toho mají přesná tak ty toho boha taky nevidíš neboť o ně tím malířem ty víš jenom obraz všechno co tady je je jeho vytvořen má všude obrazy a ty pavlíku ty si obraz po vedeny tedy to z té má raněná to se mu to pěkně povedlo tak on taky pánbu děláš má raněné ale ta máš takhle pavlíku když ty začneš třebas popad do bratříka místo do mít tak ten obraz je pokřivené to je pokřivené obraz toho co poslal jsem pán bůh a. Jednou se mi stalo tohleto mu pořád nešlo do hlavy že jak se ten obraz může po křitel že přece to pán bůh stvořil tak kdyby nemělo být zlo tak by od ani neměl kopat do bratříka a von do něho kope se s ním dokonce takhle klid loučí že sem říkal tak já jsem čekal na příležitost stalo se to on mě on se stýkal s kluk a ty mluví s prostě a ono se mu něco nelíbilo co se mu nařizoval a tak mě řekl podle vzoru kluku tam mám mu vest jo. A já jsem mu říkal pravé kam ti mám vlést přál by si z abych tam sám vlezl nepřál viď vono je to pro by to bylo prodala me kdyby se potom páchal tu máš přestanu mez sebral jsem tu kantorovi a tak jsem ho namlátil přes ten zadek a psal se ho ptal smrtí né bolí já jsem mu říkal dokud bude jenom bolet tak je to špatný to by je musí taková řeč smrti až se taková řeč bude smrt tak já přestanu byl z mlácení chudák ne on plakal a slíbil mně žení nikdy tak prostou řeč nepovede se říkal no to to jež ticha. Já tě zaprvé ihned plzně odvezu do prahy že s takovým prostým krokem nemám co pojednával a on ihned se sebereme a jedeme dbal to a on říkal dědečku to nemyslíš vážně ještě mně zbývají dva dni prázdniny jsem říkal ne ne je dejme do prahy a budu žalovat má mě co s mě řekl ta ti řekne své a pavlík mně říká mi asi do tý prahy nepodporuje já jsem na mám taky sprostý vono by to divné nebylo. To by si s asi u ní by asi ochranu nenašel když vydá uni ochranu proti mně myslíš že by mě znovu namlátil a tak ona by mě ne namlátil a já jsem říkal taky to mlácení není správné řešení já jsem chtěl nechtěl dostat dy se do prahy já jsem se chtěl na přesvědčit protože to nevím jestli je to vůbec té jednání taková ale sprosťárna anebo jestli z to naměřil jenom naděje a když to neměl řeší i na mou prosím tě tak to já ti řeknu jednu pohádku. A řeknu mu za jakých podmínek se rodí člověk on říká to asi není pohádka s bolest tech se rodí ta matka má přesto radost a jakmile tě porodí tak už zapomene na tu bolest a chce mít tebe takového hodného chlapečkem který by nevrátila který byl prospěšný pro lidi co to děláš a tolikrát si byl nemocen tolikrát měla o tebe strach dělala všechno možné volal lékaře a nespal a dokud si se nedostal do stavu kde si byl mimo nebezpečí a ty najednou vynadáš tří pavle prosím tě slepě že si na mě aspoň vzpomene až ji začneš nadávat. A přestane protože vaše společno to se mně a těm pokusím nadávat to je to je reakce běžná a já řeknu taky čím se liší to kde se liší tím že on mě těžkostech narodil co je přímo jeho odpověď on byl taky v těžkostech po rozený ty ho učíš takových tvým špatnostmi a já ti řeknu když budeš sprostý vůči na ty š ani nemůže domluvit protože prosím tě dědečku ty nejsi mezi kluk ty musí dáno mezi ně kdybych já nebyl sprostý tak mezi nimi neobstojí my se kopám říkáme sprosťárna ne a tak dále a tak dále a tím si mě trošku váží já jsem například střední utočí naší forma v tom musí být pořádný prostá já musím popad do soupeře ne a protože tam soudce nemáme tak já kopám vesele a oni se mě mají strach a já mistra ne obyčejně padne branka protože ustoupí cesty protože vím že když se nestrefili do myšle se tedy do protivníka no ale potom mi to platí třebas po zápasu tak to si všechno ta nebo sami tady vysilovalo vám ukazovat a řekne to někdy těžké a vy já vám to říkám hlavně proto abyste neztratil forma. Abyste se nerozčílím jako jsem mu to hrál když jsem ho třeba tím pan tose já jsem věděl kam jdu ne já jsem ovšem hrál z té já jsem vyřvával musí mít dojem že mně to strašně do jelo a že je to odpustí on tento je musel mít ale já jsem ten den neměl já jsem jenom měl touhu ho napravit a věděl jsem že to jinak nejde než po dobrým poznám při tom na mysli starý zákon někdy to s tím národem nešlo jinak než po zlem a ani v našem životě to nejde jinak než po zlém mnohé nových případech. A tu bych chtěl říct jestliže jde o nějakou těžkost kterou máme dočasně tak je jiný důvod té těžkosti než když máme nějakou těžkost která je trvalá tam jsme k touto trvalou těžko si něčemu vychováváni čemu bychom se podobrém vychovat nedali a to já sem no ukazuju těm svým vnoučat na tu svou ruku již to mě vychovala ta ruka k tomu co ti já říkám a k tomu co já vím kdybych ji neměl tak nemám tuto schopnosti to vykládat a on říkal a to by měl také já míněno takového se neříkal ne proto ti to vykládá aby nemusel po zlém být vychováván takhle na něj ano a tak dále tak já to dostane ho zákona zase tam se stalo že okamžitě byli trestáni za to co vyvedli špatného v tom starém zákoně byla chci páně nebo hospodina nebo jak chcete a. Říkám pavlovi když mně jste brzo přejde ale já honem běží tobě a na plácám tě než mi to přejde protože je to je škoda toho sek když už tady jednou je aby vyšel na prázdno ten má v tobě vyústit takhle to vypadá ve starém zákoně že totiž ten hospodin okamžitě vléval takzvanou karmu nebo oni tomu říkají hněvá boží dokonce křesťanství mystikové to je ukázka nebo božího říkají co vůbec takového není hospodin se nehněval ale ty proroci to přednášeli tak ten prorok říkal hněvá se na vás váž bůh a proto vás uvede do takového a takového stavu a tak dále a voni buď ho vydali nebo kamenovali protože jim v tom stavu bylo dobře anebo poznali že se to stalo a pak si ho se zavolal nazpátek říkají měl si pravdu a tak dále. Tak bych chtěl vám vnuknout představu že na cestě víry a oni měli jenom víru nic víc neměli ten dav neměl poznání já jsem za vem protože to co je za tím vem to věčné to nepoznávám s tím se nedá jinak jednat než stavem dvě to znamená také mlátit také hladit odměňoval i trestat a tak dále a by přitom pokud možno spravedlivý ten hospodin netrestala spravedlivě ten národ vždycky přišel na to že je vinen. Ale než na to přišel tak pořád ještě páchal věci špatné a proto si přilíval oleje do ohně té karmy bych tak řekl bych to řekl duše to je to vysvětlovat ale dělal se tu karmu sám tak si pamatujte jestli se mi to zlého děje tak jste si to sami vytvořili žádný předcházející život a řeknete no a copak ty ideje který mě posedají tedy které se na vlast podoba jí předcházejícím vtělení ano ty tě posednou jenom tehdy když jsou špatné že přitahuje tu špatnost protože si špatný kdybys byl lepší tak by se do tebe vtělili lidé dobré tak samo sebou neříkám nic o tom kolik se do mě špatných idejí vtělilo a říkám mu konkrétně jak se do mě chtěli dobré kde je. Tak například já jsem byl varování abych nedělal to co nějaký spisovatele to by vypadalo jako vtělení převtělení protože bych se zase exponován společensky a ztratil bych kontakt duchovní a tomu větším za to že dneska ně sem nějakým divadelní který píše hry pro divadla a že jsem si vámi tak anebo neděláme něco jinýho tak ještě sem byl schopen ten členy protože já si pamatuju že když viděl můj strýc stravující svou vlastní podobu a jsem jiný modlo ha tak říkal já tě ihned připravili na umělecké škole já jsem měl zákaz a tu uměleckou školu vstupovat a to je správné nemohu dělat všecko tady někdo z vás má dojem že toho strašně moc vím a takže to je potom čím víc toho být tím je to plytký a takových lickýho vědomostí si neváží já musím jít do hloubky ten dojem že já moc toho vím je dán tím že já to nevím že je že to samovolně vnímám například de pět tomu. Protože jsem posedlý nějakou ideu něčí do něco znamenal minulosti tak já z té ideje mohu volně čerpat tam kde byste vůbec o té jde ani nevěděl než bylo by to moh něco čerpat bych teď vám řekl jak v sobě objevit a postavit čelo své osobnosti moudrost. Jaká byla ve starém zákoně ky před uváděna původně nějakými zasvěcenci napřed prosím vás napřed pánbu vodil národ izraelských v podobě oblaku který je předán předcházel ale to bylo příliš abstraktní pro ně pak se to změnilo oni žehrali že to je takové vedení školy žádné a tak jim dal zasvěcence a potom i to bylo pro ně tvrdé museli toho přes kamenovat proroky a protože s nimi se nerodí protože ty proti chtěli zrovna to co je nejvíc zakazovali zvrat co nejvíc bavilo tak ho radši bych vyvalí. Tak jaké nebezpečný tady hrozí až toho mudrce v sobě se ho budete dotazovat až ho budete potřebovat prosím vás vyvo budete potřebovat teprve tehdy to ukáže že je to že ta potřeboval oprávněná až budete ochotni ho poslechnout takže vite se poslušnosti jak činností jednejte pořádně v oblasti kde jste zaměstnaný. Buďte poslušni v tom smyslu že že věci doděláte ne že se přemáhat že se zapíráte tak že nevíte potom čisté potácíme se na třetí nožky ze ste vyčerpání ale dělejte věci pořádně a když už je nemůžete únavou dělat pořádně tak od toho odstupu sem unaven musím odejít odpusť té nemohu se lámat podob takhle bych já to říkal tak kdyby byl unaven teď tak von tohleto řeknu že by nemělo smysl vám něco vykládat při únavě nesmím být unaven ano když se na té te v poslušnosti na věcech zevních to znamená osvědčit se v malém. Tak je naděje se osvítit i ve větším poněkud větším v poslušnosti někoho koho eště vůbec neznáte ale o kterém víte že vám radil dobře a tak od této chvíle vám budu rozvádět život ježíšův který vám si my životem radil dobře a protože už teďka přejdu na tuhletu kapitolu tak bych se přál s vámi domluvit jestli byste chtěli ještě něco tam ozřejmit z toho požene anebo když ten do toho hned a za stavte jako na lásce stejný smrtelný jako vy ale já si ani to vidíte dycky du odpočinout nemusíme odcházet z místností kde sedíme. Ale ten který je bdělý to je moje nitro odejdu to je tak bdělé že je to až otravné že to nemusí nikdy spát tak nespí co co co to co by to bylo za věčnost kdyby občas něco za spal jako měli ty věřící dojem tam v tom koncentráku je tady věčnost spí nebo ti učedníci páně na tom zvolením jezeře že spíš a my tady trpíme že se tady trpíme tak jakmile se začínáš topit s tím že si unaven to se to píše fakticky vezmi to za konec tohoto podobenství to se to píše a máš dojem že ježíš s tebou není tak ti radím nahlídne do svého nitra nahlídne tam neboť ježíš kristus říká pojďte ke mně všichni kteří jste unaveni pracujete a unavení ste on tam budete únavě to není náhoda a já vás občerstvím kdyby ses naučil ve chvílích únavy. A tomu bohu vstupovat to jde s náš než když unavený nejsi ten váš příčilo po bych němu upoma se tím utíkáš o pomoc a jak by otec po tobě hodil kamenem když si jeho syn to se nestane čili když třebas já nevím jak máš způsob soustředění a když já třebas nahlídnou do svého nitra okamžitě jsem bdělý ne a byl jsem předtím smrti třebas unaven a to z toho důvodu že jsem tam opravdu vešel už sem a tam a otevřenou cestu já vím ale když to takhle budeš opakovat. To tam nad než se s myslí že tento ten atman je tady ve prostřed prostou třebas si bude myslet jo tak tam na hlíd než co nejhlouběji tam pohlídne zrakem tam takhle pohlídne vnitřním duchovním zrakem duševním zrakem tato umí každý takhle si to třebas zavřeno okamžik oči takle udělá o pohlídne tam aby ho nerušilo to zevní na co musí pořád letět a nic se nestane není hned zase unaven ale za minutu za dva se unaven tak to opakuje tak dlouho až ta únava definitivně přejde ona nepřešla únava ale ten naučil ten člověk se naučil za tak krátkou dobu vstupovat do toho nitra tomu pánu bohu mě už tam únava nemá vůbec nic to když já jsem proto promiňte mně abyste se naučili modlit né tak že by se zkratce budu modlit je to hezké ale já vám řeknu je to nesmírně těžké když já si zamanu teď se budu modlit to to dopadá. Ale když se modlím když to potřebuju tuto dopadá zcela jinak já sem unaven já potřebuju si odpočinout tak se modlím tím že dohlédnu považujte to za modlitbu nebo když se utíká te o pomoc že děláte věc dobrou když za třebas ne kladete tak potřebujete být svěří kdybyste jako zloději potřebovali se utíkat pánu bohu abyste mohli dát prosím to bych neradil ale tomto případě když jsem normálně činný třebas neutrální činnosti to je jedno tak potřebuju být světí to zvláště lékař potřebu vyšší by třebas mu řeknu styku nahoře a on mě vytrhne styku dole že jo to je byl jakého ražení to by se měl z teho at líp ne ale kdyby nebylo unaven tak. Já vám budu mít příležitost do soboty říct von nesčetných případech kdy se utíkám k třebas k bohu protože mně to nejde ono totiž je základní chyba všímala ne boha když se cítí být sám jak by mohl být unaven kdyby se necítil sám když se cítil unaven ježíš kristus teprve se cítil být sám má duše zarmoucený až smrti já moh si taky unavená až smrti a to ale on musel nemohl předeslat sobě tak protože musel ty jeho služebníci učedníci mě vytvářel jeden celek to ukázal na všech vybraný učedníci jak mu tam usnuli marně je pudil. Tak tam byla únava způsobena tím prostým utrpení začal nést za něco něco za někoho a za velký množství lidí a tak dále a to nebudu teďka dá vykládat k tomu se dostane ne postupně tam ještě nejsme ale ne se odívám ukázat a toto případ aspoň to že se člověk nesmí obávat je více stydět jí se svou slabostí k bohu prosím vás té základní chyba křesťana já jsem něčím pokoušen já jsem vám to vykládá jako počkej neřesti na pět minut tedy to jsem opravdu málokdy udělal že jsem to potřeboval také říct mít že lžu na každým rohu abyste to snáze pochopili že obalamutit sama sebe taky dobré ale není to to nejúčinnější daleko účinnější je. S tou svou neřestí vstoupit tomu pánu bohu do toho nitra pane bože to je mně má meze tak to by to zapadne já když jsem dejme tomu teďka vám prozradil jak to dělám tak jsem strašně čiperný předtím už mně šlo nos paní začí mi to říct protože já se musím uchýlit pamětně k tomu jak to dělám tykal nepotřebuju třebas dělat ale a tím se objeví tato světe víte dete tam s tím neřestnými a dětem také s tím štěstí člověkem pane bože teď jsem šťastný protože se stalo to a to konkrétně víte co. A vím že bych nedokázal být šťastný kdybys mi nedal k tomu tu sílu uvědomovací kdy jsem si ten před městě s tím dovedl představit ve svým žít a tak podobně proto ti ta radost patříme já přicházím k tobě se svou radosti takže jednou tam jdete řek bych de pro fungují se hloubky své sví těžkostí a podruhý tam dete z lehkostí radostného člověka a v oboru případech a zvláště v tomhletom druhém kdy nejste ochotni se osudově kým podělit je účinnost tohoto vstupu do boha který karta. Protože obětovat pánu bohu něco co vás nebaví co vás ne těší to je snazší pokud si tu to odvážit toto vitální manželství ale vy prosím vás nevíme nebuďte normální sveze není ste tuhlety předsudky to sice je všechny odbourat ale u týkat se tam se svou ctnosti nebo radostí to těžké ale jakmile z té roste nebo ctnosti setrvává te a vyžívá te si ji pro sebe to si šlape te naš pouště sti tedy to odchází a od boha mílovými kroky vy musíte prosím vás já nemá to právo vlastně vám to nařizovat vy byste měli. Si při takovém štěstí anebo takové zármutku na boha vzpomenou mám zármutek tak se s ním podělím s bohem m má duše zarmoucený tady máš mou rmou cenu duši a jestliže se celý zarmoucený jako se byli předtím nesetkali to se to neřekl upřímně to upřímněji tady máš mou duši já vám řeknu.

Edit utterance

Text view • Help