Waveform view

86-03A

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

~~--- Proč bych nechtěl...~~ Protože neznám vůli Boží - to je všechno dokolečka - ve které je moc obsažená. ~~Která mně umožňuje, abych taky uměl, abych to dokázal.~~ ~~Ovšem musím si- můžu si myslet, že to z vlastní síly.~~ Například tady někdo z vás, a většina z vás, dělá něco jenom z vlastní iniciativy, protože to chápe, jakože je to správné. ~~Prosim?~~ ~~Po té stránce je to v pořádku, ale přitom nerozumí vůli Boží.~~ ~~Nerozumí té nejvyšší vůli.~~ ~~A to zaviňuje, že přeceňuje to správné.~~ ~~Já bych vám jenom něco ří- řekl.~~ Když ten člověk má eště svou vlastní vůli, kterou musí provádět to, co považuje za správné. ~~To musí provádět vlastní vůlí, to jinak nejde.~~ ~~To musí potom vložit sebe.~~ Když to tímto způsobem dělá a setrvává na tom vykonávání toho takzvaného správného, a nezměněně to koná pořád dál, tak na- prozrazuje mně osobně, že nepoznal, co je správné. Že si jenom předstírá, že to je správné, co on si myslí, že poznal jako správné, jako vyšší správné, že není nic správného trvale. ~~Poznávat správné, to je kontinuita zásahů pravdy do lidského života.~~ ~~Že von dneska třebas jako správně vykonává něco, co zítra bude nesprávné.~~ Já například bych mohl ukázat zde na lidi, že co kdysi vykonávali, a bylo to správné, že kdyby to dneska vykonávali, tak by to bylo vrcholně nesprávné. ~~Zotročující a třebas odvádějící od pravého cíle.~~ ~~A jsem například, dejme tomu, v tom svém životě tento debakl zažil.~~ Neboť na té- na tom gymnáziu jsem se zamiloval do přírodních věd, a to jsem považoval za správné, přestože mezitím a předtím už, když jsem tam studoval, jsem poznával správné jinak. Já jsem správné považoval nebo poznával jako momentálně proveditelné, okamžitě proveditelné věci, které se musí okamžitě provádět, jinak to ztratí moc, která je za tim, jo? ~~Která je za tim...~~ ~~A kdežto to, co jsem považoval za správné, to byla moje záliba.~~ ~~To nebylo správné.~~ Já jsem prostě byl z toho studia, jak vám známo, sebrán, protože nebyly prachy na studium, a dostat se na školu - mě nic nebavilo, ne? ~~No a bylo po správnosti.~~ Abych byl vyveden z toho omylu, že to je správné ta moje připoutanost k těm přírodním vědám. To jsem měl být hlupák, neměl jsme jít studovat a neměl jsem mít zájem o přírodní vědy? ~~Ne, to se ode mě nechtělo.~~ Jenom se ode mě chtělo to, co Hospodin chtěl vod Abraháma: Abraháme, ty jsi vyvedl svou- svůj národ ze země Ur, kde jste byli poddáni lidem. ~~Vyvedl jsi tam ho, z tamtý země proto, aby jste byli poddáni mně.~~ ~~Jsi ty mně, Abraháme, poddán, když miluješ svého syna více než mě?~~ ~~Nejsi!~~ Ty se mě zříkáš! - Tam musí být nějaká hierarchie hodnot. - Jdi a obětuj svého syna! - Ne? ~~A von chtěl Hospodin ukázat, že opravdu obětuje svého syna.~~ ~~Tak šel, a Hospodin ho z toho zvrátil, když ho už chtěl obětovat.~~ Řikal: Vnitřněs ho ztratil. - Člověk nechápe, jaká síla je v tom, jaká moc je v tom, když ztratí vnitřně to, co miluje, ale přesto pro to žije. ~~Ten Abrahám - to je vyšší způsob života - žil s tím Izákem.~~ ~~Pořád to byl jeho syn, ale už nebyl na předním místě.~~ Já jsem před koncentrákem čtrnáct dní mluvil s maminkou asi takhle - ne z vlastní iniciativy, ale maje von tom najednou vědomí, které jsem předtím nikdy neměl: Maminko, jesi ty mě nepřestaneš milovat více než Pána Boha, tak já v dohledné době zemřu. - Ona plakala. ~~Jediný pláč, který jsem v jejím životě viděl. - Co jsem se provinila?~~ ~~Že mám dítě ráda?~~ To přeci by Kristus nikomu nevyčítal... - Řikám: Ale nesmí to být laská větší, než k tomu Kristu, k tomu Bohu... - A ona mně to slíbila, protože mě nechtěla ztratit ze sebelásky, že udělá všechno pro to, aby mě neměla radši než Pána Boha... A já ti řeknu, že kdybych byl v okamžiku, kdy mě ten esesman chtěl zabít, se nemohl opřít o moc lásky matčiny, která mě měla radši tím, že mě odevzdávala už podruhé v životě... Že dávala přednost tomu odevzdání, vzdání se mě samého začít ještě lépe řečeno když se mě vzdala než aby ztratila kontakt v tom pravou láskou k veškerenstvu k celému tomu světu k tomu stvoření k tomu životu jako takovém takže dejme tomu v tom předškolním věku vím podepsala lékařům že to bere na sebe když mě zabijou při těch operacích no že je pravděpodobné tam přímo tom toho právě podobně tam je že mě zabijou ale že vona mě nechce mít bez ruky že se mi třebas pavel ruku nějakou aby jako neměla jednou ké dítě že by se to nemohl začí ať zemře to dítě tak to tam není takhle definováno ale podepsala to že je to bere na sebe a voni mě potom nemilosrdně operovali to co voni dělali to byla hotová dybyste e to bez povolení matky. Kdyby byl neudělal ale že jim matka slevil z vlastní lásky tak že vydali do rukou syna aby ho týrali když si byli sami vědomi toho že je to marné že ten syn umře že neměli antibiotika neměli ožení tebe nemohli rozeznat neměli prostě transfuzi krizi to neměli vůbec a takže museli počkat až se by se to nebude dál ten nic dělat nebo co bude dál tak mě znovu ho brali protože se znovu udělal čtrnáctkrát za sebou no zkrátka a dobře týrali mě hrozně a to mě přišlo k dobru v tom koncentráku že totiž jsem měl už za sebou čtrnáctkrát opakované vzdání se života ne bych byl najednou palouk čili vzdání se toho hlavního lidské vůli vůli po tomto životě se se moc viď ale to je vrchol to je karma. A to že já bych ho byl nedostal vlastní iniciativy se člověk vzdává třebas i toho že by dále žil než aby zůstal oddělen od toho věčného cíle ke patří a k tak který má jít takže svatý petr dobře pochopil a říkal před smrtí ježíšovou pane i kdybys šel na smrt tak já dost tebou mýlil se i se našel utekl sprostě utekl a to jsme my všichni takový to jsem já to evy takle utíkáme ale je to nedokonalé karma joga a tuhleten pán přilil do ko s poprvně vede lidstvo k dokonalé karmajóze to je to velice nádherně napsaná kniha a jestliže ještě k tomu chce abych přidal svou zkušenost která je obdobná neboť já jsem v podstatě převážně k. A mají nem protože já jsem neutekl někam do kláštera nýbrž sem to prováděl činností ne no a pořád ho činností provádí takže teď se vrátím k té otázce po tohleto mohu to otázku odpovědět vůli boží z milosrdenství božího poznávám do té míry byla míry unese její plnění protože kdybys jí poznal a nebyla naděje a tvůj duchovní ce to ví jestli je naděje nebo není že ji budeš plnit tak se proviňuješ daleko více než čímkoliv jiným pohrát duchem božím a řeší proti duchu svatýmu takže to ní ani ten duchovní se nepřeje tak radši buď tupí a nevědomí o vůli boží i o té moci boží protože se tam moc taky zavazuje ta moc eroze semeni skute než naroste vůle ale protože nevíš zacházet moc. A odkud pravdy a to všechno ale vím že kdykoliv se ani nedbal na tu moc tak jsem ji promeškal tak sem jim potom neměla chyběla mně tak já myslím že bych tě mu otázku odpovědět ne odpoutá mě byla znovu položen a z ní tak to a budu formovat jinak tak to stačí abych já se kontroloval říká situaci na my se kontroloval svým svědomím o tom zdali jedna správně aby to způsobilo v mém životě takový klid v jednání že bych mohl sklidit svědomím říct je to správné dovršuje to přebrat rok ne a je to záležitost lásky a nebo bych přišel třebas na negativní závěr. Že jsem to nesplnil což je také pořádku já potřebuju znát něco taky že taky potřebuje důkazy že já zůstanu u těch důkazů ty důkazy tě nikdo nemůže brát ty ti nemoh nebudu brát ani já protože ty jsi zasluhuješ aby znal včas kam to vede protože jestliže to nějaký závazek dlouhodobý třebas ročně a ročně vys rodí na co špatně to je přídou ha doba v životě lidském a je škoda státy času tady v tomto případě tak jaké důkazy můžeš mít o tom že jedná správně říkáš dobrá vůle která je mi zárukou jistotu budou vody mám tak že patrně úplně špatně nejednám ne to je důkaz ovšem slabý protože musí to nést nějaké následky a tiše právě věci podle následků teprve to poznám že je to správné a nebude si to. A stopě už toho procesu toho vykonávání správného poznávám já bych řekl nebuďte dočkají ale běhu procesu to budeš poznat když to nebudeš přát to pozná protože jak se budeš přát znát na každým a důsledky vůbec se jich nedočká ale když si to nebudeš přát je znát tak se budu mu absolutní pravidelnost dostávat výš na každém kroku budeš veden tak šetrný že byl zbaven všech o klid ale čím víc si budeš přát důkazy tím méně se ti bude dostávat rozumíš nepřát jít za tou věcí ten abraháma tě k tomu vrátím si nepřál důkazy jak je to možné že s tím bůh přeje aby zavraždil toho syna proč si to može přeješ mu neat otázku viď panna maria nekladl otázka jak se to jak je to možné a to se. Takle ale je mi to jedno já se odevzdávám vy tomu úkolu musíš patřit když to já pro a to tě přinese důkazy toti přenese důkazy o tom jestli je to správné nebo ne a včas upozorňuju tě na jednu věc že nikdy to co bylo správné med životě netrvalo déle svou mocí kterou jste dále mě provádět trvale než dvanáct hodin a nemůžete trvat rok já jsem aspoň nepoznal nic dalšího jsem pozná jako správně potom se dostal do jiné fáze to znamená po extazi tak už správné trvalo delší dobu ale světlem té extaze světlem té poutanosti já jsem byl poután na ten věčný život víc než na tento život a z toho pocházelo to světlo rozumíš tomu. Ale pokud to pouto je rušen starost ní starostí všelijakou rozumíš jakoukoliv i duchovní povahy tak to světlo se nedostavuje já myslím takhle potí jsem všimni se že ježíš kristus zazlíval učedníkům jedině jedině jednu věc že se starali se starali víš jednat správně znamená taky nestarat se nýbrž jít do toho s klidem jako úkolu který je mi světem který mě nedávali lidé nýbrž někdo koho nevidím ale o kterém předpokládám že tam mě postavil tam jsem jeho moci a bez. No odmítá ani plynou nestal padl třeba taklenebo na zadek na ni jak se padá šelma tom se bojí tak je to možné čili jestliže já někde sem tak jsem tam z vyšší vůle jestliže ale já do toho poznání zdálo svoji vůli třebas jenom v tom smyslu že si zná důkazy tak ruším průběh té vůle vyšší rozumíš protože to se neznáš jedno druhým a já ke své velké škodě nemám potom důkazy že ty důkazy mě se normálně dostávali kdyby po něm stál tak já nevím je rada co říká ghos a co říká jinými slovy třeba i origena jesudian že totiž byl nějaký svatý v evropě. Jmenoval se svatý františek z assisi napřed se modli dlouhé modlitby ovšem že sám bezmocně jako o jiného a čím dál se modlil méně slovy a nakonec jednohlasně jenom bože a tak dále ne a nakonec dokonce se modlil celým životem a nepotřeboval že bych slova žádnou řeč a něco podobného se někdo tady pokouší von nemá poměr k modlitbě jako třebas vy a proto si říká nejlepší modlitba je čin ten musí dokázat si to myslím vážně nebude má pravdu ale upozorňuju vás na jednu věc že máli být tedy náš život modlitbou tak musí také počítat s tím že ta modlitba po nikom nešlape. Ten bůh je nejvíc milosrdný to co nás sem přivedl na svět to byla otázka milosrdenství žádná jiná z dávky nás sem přivedl a k lásce nás tu vychovává já mám obavu že by se někteří z vás mohli stát tak zemi smutným svatými to bych byl z nerad ty já bych radši opravoval bych měl tu moc já jsem hrozný člověk tak by to střílel jo ne jako třebas ten nějaký pan filipinách tu jeptišky která mu tam opravdová extáze ale my opravdu to přeháním na každém kroku když něco děláme jako karmajógu to znamená správnou činnost tak propadneme to je správné činnosti do té míry že. Výsledek to je činnosti nám začne být cennější než cokoliv jiného já se nedivím a ovšem pak to přestává být karmajóga pak to je záliba jako u mě to bylo do těch se patnácti nebo sedmnácti let že jsem měl zálibu přírodních ženách to byla chyba někde maličko sice ale dosah velká na jsem přitom miloval sebe a myslel že miloval při že miluju přírodní vědy tuhleten tuletu změnu něco o něco něčeho za něco v tom děláme často takže vy nejste sama vy jste v tomto životě a zase na do tohoto života tak se tady s bohem od boha poslaná a k němu se vracíte čili bez něho nic neděláte a jestliže. Co je fyzicky sama tak jenom fyzicky sama a to je patrně v té době to nejužitečnější co se může stát o tom nepochybujte píše dneska jak si vykládá za si komentuje třebas ří a logos je jóga která je určena pro lidi kteří nevěří v boha upozorňuju vás karmajóga ty nesmí věřit v boha a tím může vykonávat činnost bez šilhání pro účincích jo že by to pán bůh vod platí v dobrém to tam nesmí to být obsaženo oni si oni se zajišťujeme v tom smyslu aby ten člověk nebyl vázán svou osobní touhou se někomu zavděčil aby se zbavil. Touhy po výsle ch svých činů ano aby dělal jenom proto že je to správné takovýmto způsobem jsem byl veden do sedmnácti let tam jsem dělal karmajógy třebas jenom sporadicky ale vždycky když mě došel rozum tak jsem začal dělat a dělal jsem to bez víry v boha a mělo to za tím ten nejvyšší účinek jaký může karma joga mít že jsem se dostal sedmnácti letech do extaze to oni považujou karmajogín s odpuštěním za vrchol já ne tedy ano ale nezklame protože víte jakých v tom byl omyl že jsem podceňoval potom najednou veškerou činnost že to jsem si ji věnoval předtím a chtěl jsem z tohoto světa odejít ne je jsem neprosím ne že bych byl sedl zabít ale neměl jsem chuť no takže karmajóga prosím vás. Když já ji tady kážu pod vlivem silami a on se tak už je to pro ni kteří věří a já už míchám zároveň s taky ježíšem kristem který taky propagoval karma jevu ten nikde nepropagoval kláštery nikde ani na jednom místě nýbrž uvnitř života běžného prohrál činnost té karmajóga ale přitom říká hledejte království boží žili hleděl účincích jenomže nesmíme zapomenout že před tím před tím nejde království boží je posvěť se jméno tvé v otčenáši to znamená to je přednější než se to láska boží a plní toto pože jmenuje tak potom má právo hledat království boží dříve ne zrušme to jo. Tady prý jsem napsal že i dítě jak jsem už narodí vod chvíli se na para do extaze vlastně žije tímto životem člověk tak je extatickým životem žije to je pravda protože je to mimo ex mimo toho stavu nebe on ve mimo toho protoho stavu v otcově příbytku čili to extatické celé može extatický je ta se mají různé úrovně ten člověk normální který žije v extazi musí si uvědomit že nemůže vydržet soustavě nejenom že mu jednou umřít ale že taky si musí od toho stavu extaze odpočinou spánkem třebas jo takže to je opravdu má všechny znaky extaze ovšem na nízké úrovni která mu nepřináší poznání nějaké vyšší ale dejme tomu se snažil v sedmnácti letech to už sice chybné poznání přivádělo po jedné stránce. Jsem si myslel že tento život světský není k ničemu to bylo chybné a správné poznání že jsem měl jasné vědomí toho že patřím věčnému životu a že jemu jedinému vám sloužit jemu jedinému mám patřit tedy a že není nic možností že na dvou židlích to tady ta veliká vymoženost tak to byla extazi která taky prášky vykoná a opakovala se a produkoval se po dobu devíti let ale to potom se stalo se mnou v tom koncentráku od desátého listopadu třicet devět to už nebyla extáze nýbrž to bylo přebývání v příbytku otcovu otcově po dobu devíti pěti měsíců důvodů který se toto šlo o tom vytčeno tak že od tam. Mohu právem mluvit jako něco co jsem prožil a musím říci že extaze je pro většinu lidí mého typu jako nutným prostředkem k tomu bližnímu ale neměl by si někdo krát za vinu že něco že se něčím provinil když jak se tam ji nemá z těch dvanácti apoštolů učedníků páně byli jenom ti extatikové ostatní ne čili je to jedna čtvrtě je na smrt lidí to asi tak extatický nadaný ostatní na ty do toho na to jdou jinak než extazí já bych si přál aby vy kteří dete cestou karma jogi podstatě žijete v běžném životě abyste nešli míry aby se nikdy neupadli do extáze já jsem měl tu výhodu že já jsem petře až na jednu výjimku nikdy neupadl mimo vnitřní koncem. A rozumíte nikdy ne a to tedy byla veliká ochrana protože kdyby moderní člověk upad do extaze tak by ho to degradoval myslí že to epilepsie no a to by si potom mysleli na aby nemohl být zaměstnán a to je chyba člověk by nemohl krát karmajógu a můžete vykonat jenom tehdy když než neupadá je to to extaze ano všechno je vařila od tvořit my totiž se vkládáme z nestvořeného promiňte že tomu dávám přednost vkládáme se z nestvořeného a ze stvořeného jenomže dostat se do toho nestvořeného se svým vědomím což je smyslem nejvyšším smyslem života nelze v vůbec nelze dokud se nedo tvoří to co je stvořené a to je z úmyslně bych tak řekl tak svým mluvit o. O nějakém tom vyšším dění uděláno tak abychom byli nuceni to dotvořit já tomu nucen do tvoření říká dospět do mentální dospělosti stát jsem mentálně dospělým to znamená navr druhý stupeň vývojový když celý ten vývoj rozdíl je do tří stupňů v proto duševní školsky tak dovršit ten druhý stupeň aby se snadno mohlo přejít do nějakých skoků do toho třetího duchovního já eště opakuju bych stupně první stupeň vývojový čověk a je člověk tělesný který se ztotožňuje s tím tělem a považuje se za tělo to je střed to není jeho služebník nýbrž on svou mentalista slouží k tomu tělu a tak. To je nejnižší stav to ještě není stav do tvoření stav dokonalého člověka je když on považuje už nebo ví že jeho tělo je jenom nástrojem jeho duše a novým středem se stane mu mentální nebo li duševní život a k tomu se podřizuji všechny úkoly hmotné tělo pak samozřejmě je služebníkem a co týče mysli která je středem toho mentálního stupně ta se přetvořil která je vázána tou všechno asi ovládáte na tu úsečka vědomí ab to nemusí to vykládat na úsečka širší kde se překonají meze a to znamená smysly. Vstupy smyslové a tím se překonal taky koncovky to je výstup a tím se rozšíří vědomí čili dostane se člověk do tohoto rozšířeného vědomí ať tomu říká jak chce tomu stavu tak konečně přišel nebo dostal se do třetí fáze do života duchovního člověka který napřed živoří a pak převládne a tu bytost mentální převede na bytost duchovních ano my tomu říkáme podle při aurobindo je ta přichystáno se dostane jaksi navrch ke slovu tak asi tak to je když se člověk dostane do toho druhého a dovrší to druhé to znamená tu mentální dospělost tak do toho. Ožil a pak už se odebírám do nestvořeného protože jako existuje mysl povídavá tak je v existuje mysl tak je existuje mysl která je jenom myslí není závislá na řeči jak je to z obrazotvornosti na duchovní cestě je to obdobně jako s dějem který prožíváme děj který prožíváme je taky do obrazu převedená skutečnost která není dějová pravá skutečnost nemá děj jestliže my tady zažíváme skutečnost jako děj tak je to obraz té nedějové skutečnosti a s tím souvisí pochopitelně také obrazu tvrdost a jestliže my se nemůžeme bez té transformace nedějové skutečnosti. Na dějovou skutečnost obejít tak se nemůžeme obejít také bez té obrazotvornosti protože ta s tím souvisí jakmile já se narodím na tomto světě mluvím za sebe abyste si nemysleli dva ti pomlouvat tak už se ocitám ve vězení svých smyslů neboť tím mě předstírají tohleto dějové tu dějou skutečnost do kterých do které jedině vidí jako jedinou skutečnost a já se s ní začínám ztotožňovat čili také ty obrazy přitom které jsou nevyhnuli lejou obrovskou roli prostředníka kterým se mi zprostředkuje tahleta obrozené obrazové nebo jeho vá aby to takhle řekl nějakým příkladů není pravda že by člověk něco pojedl otče nemá napřed představu že je. Je to jedl napřed musím představu že to jedli tak například dejme tomu dítě u kterého se napřed ví hmatový smysl hmatem poznává kde to mléka těžké je z hmatem rysy se přesvědčuje o jeho existenci a pak odkud navádím se s ním ztotožní nebo se s ním smíří nebo tak protože na to je to nebylo přeci mateřském těle vůbec zvyklé to dítě takže napřed si musí dělat představu o tom tak tohleto je jedl a to je pro mě a tak dále a všechno co jíme a všechno co tady vidíme o tom se dá říct že kdybychom neměli o tom představu tak bychom to neviděli smyslem nevnímal když se člověk zbaví totiž představ tak vyjde s. Tom o tomto světě tomu se říká extáze já jeden z ruk s extazí najednou mu zmizí tenhleten svět představ a já se nedivím indii že říkají tak je to všechno má a tak je to no klam že jak to přesto a tady není a že je to skutečnější než to co jsme předtím viděli dokonce nás to ne omezuje konce nás to neuvádí do vězení no ale já s nimi nesouhlasím ale ale přesto tvrdím že představy jsou nutné jenomže jak jsou né tak jsou taky jednou z největších překážek při vstupu do té skutečnosti která za sebou nemá představy a nemá děj neboť dej mi tomu existence je dvojího druhu existence která jest a exist. Se která se stává existencí všechno co my tady vidíme se stává vyví se nebo se zabíjen ale stává se něčím pořád novým to co tady je ani ani chvilku není tím co bylo před chvilinkou a tak dále to je pořád to je to co stává a kdyby nebyl i tyto dvě skutečnosti jedna která je a druhá která se stává to a byla by jenom ta představa s tou čos ti dějovou a tam byli nevadili představy vůbec tože ty nám dobře zprostředkuje vědomí o tomto světě jsou takový prostředníkem ale protože existuje nestvořená skutečnost která prostě je tak potřebujeme se zbavit také přestat rozumíte a měl jsem právě vlivem lékařů utiším vzdala tímto čest. Ovšem dohromady jsou tady čtyři mi tady to tato pět nepokojná jo tady ještě takhle tady jednat v té tváři tak jako jako když to není pozor tak jejich tady pět tak tak že je to je přeci la málem lékařská tak se pokon moje je na pravém místě a já bych jenom chtěl říct že jim vším za to že než se moje představy stali tak skutečný mi a tak pevně zakotven mi v mém vědomí jako je jako jsou nyní u každého z nás tak oni mě z nich násilím dávali oni něj zbavoval já jsem měl nějakou představu o svém životě protože se bránil tomu doži a cítil jsem bolest ale jakmile jsem se zbavil představy že to je moje tělo tak jsem kupodivu. Tu bolest přestal pociťovat ale byl jsem při vědomí udělali jste pánové a dám úžasný úžasnou věc která se vám podlehl a to dvacátém století na mě jednak že jsem to přežil a jednak to že jsem se naučil vědět co je to představa jakou má sílu já se ote ještě mockrát než se potom v životě a vně pokon centru a naučili jste mi také poznávat skutečnost která je já jsem ji poznal od těch třech a půl let jak jsem vyšel z jejich nože jedno bych jsem poznával skutečnost jaká je já jsem nevěděl že to pán bůh nikdo mi to neřekl a nevěděl jsem že zatím jsem nedospělý takže nemohu pomýšlet ne tendle je dospělý nejsem nemohu pomýšlet na to že bych zůstal v této skutečnosti která je takže já jsem tam chvilinku. Vplul a za chvilinku jsem se odtamtud zase dostal zpět vy hostii mě moje představy ano které nás drží v šachu v tomto vězení představ a vězení dějové vězení časoprostorové takže já jsem zažíval jenom když mě došel rozum zažíval jsem vo to popisuju právě této schopnosti rozlišovací detailně to je tam přečtete vo tom zažíval jsem závan věčnosti v tom smyslu že jsem poznával správné co je správné to je stravě za těch podmínek relativně navozený časoprostorový děním co je ale tam správné co v tom uvnitř je správného čili abych to řekl nábožensky co je tam božského to je tam pravého a jsem k tomu všem poskytl jsem myslel že to přirozená lidská vlastnost já jsem si to že to patří každému člověku se ani na tím nezastavoval ani se nepotřeboval věřit ničemu to jsem. Mě nechtělo já jsem jenom najednou když jsem z rozumem nebyl schopen něco vyřešit a měl jsem vnitřní potřebu a to už byl závad věčnosti jednat správně já jsem se odpoutal od svých představ o správném a při kde jsem se k tomu sem poznával jako správné ano zuby chtěl vysvětlit motto k tomu druhému dílu mystiky jehož první část máte v ruce a to dílo se jmenuje mystika dvě křesťanská mystika pod titul se strana mystika ve srovnání s jinými spojovacím systémy část první karmajóga z karmajógou tedy a já jsem tuto první část přes nama hmotě z aischyla který deset let před na. Ti to je roku čtyrysta sedmdesát pět před kristem napsal tuhletu myšlenku která se zachovala pravá moudrost přichází sama dveřmi utrpení a já bych mu dal stoprocentně za pravdu protože na mém životě se ukázalo že to poměrně veliké utrpení při vědomí čtrnáctkrát operován ne až se člověk zbaví smyslového vjemu toho té bolesti to už je asi utrpení dost velké aspoň fyzické mě přivedlo hned vzápětí čili musím považovat toto za příčinu co to tam se mnou dělali k tomu že jsem chtěl jednat správně to prosím to. Si nemohu jinak vysvětlit ne že to zavinil lékaři já jsem zřejmě v tom stavu ve kterém mě do kterého mě dostali poznával něco za představou zkušenost a čili něco správného nebo správnější ho než je představoval zkušenost a z toho chtěl se v ní pokračovat no a tak jsem maminku překvapil tím že sem říkal maminko já chci jednat správně ne a potom mě radila a když mě tam radila tehdy když jsem byl když jsem nestačil svým rozumem a potom si vybral z toho co jsem poznával jako správné jakého pramene sem to poznával z toho že jsem se dostal do toho správného tam při těch operacích to víte to byl příliš nízké věk než abych se moh eva co se tam řekne hodilo ne nic nedělo totiž a to je to nejdůležitěší. To to se dělo to bylo vedlejší to šlo už mimo to moje vědomí a ale důležité že touto branou utrpení vstoupila sama moudrost aniž jsem ji já volal ani na ni pomyslet lékaři pochopitelně se to byl jenom klove ona přišla branou utrpení tak ten silo směl ne nějaké operace za sebou ale obdobnou zkušenost že věděl že to utrpení které on líčí ve svých tragédii je takle řecké tragédie nebere jako utrpení samo pro sebe nebo samoúčelné nýbrž jako vstupní bránu moudrosti má pravdu takže až bude říct aischyla nebo se budete dívat na jeho ry nic se hrajou tak prosím si všimněte jak on s utrpením zachází bezvadně tak sem poslat. A mělo to tento vstup měl jednu nevýhodu východisko totiž předurčuje žádný osud ale východisko který člověk si zvolí mu předurčuje celý způsob jeho cesty neboť on musí z toho východisko se dostat do něčeho co je středem existence my tomu říkáme třebas bůh nebo věčnost nebo tak nějak jediná skutečnost a podobně a on se dostává ze strany bolesti například u mě to bylo ze strany utrpení k tomu a pak už ho to nemine von se dycky nějak připraví svým životem svým způsobem jednání dalším utrpení vyhrotí situaci tak až dojde ke katastrofální mu utrpení zase ano to se stalo třebas v sedmnácti letech o patnáct ismy sebrali s tím. Přírodovědy vět ven nebo nějaké toho gymnázia a když mě potom v šestadvaceti letech chtěli vzít život nebo tak nějak že jo tak vždycky to bylo vyro vyhrocené až do maxima a jenom přes utrpení nese dostal zase dál skokem čili to bylo způsobeno tím východiskem to není příkladné když má člověk jiné východisko tak takhle vychovává není že de to víc podobrém ale i když to ne víc o dobrém tak vždycky každý vývod vývoj vede k sebezáporu no a sebezápor obyčejně zadarmo není tam se musí něco ze sebe vydat neukázal že touto zkušeností mě řím všechno ostatní co je to individuální míra která není obecně platná čili s tomu jste umět přebrat po svém nebojte se toho. Máteli svou vlastní míru dete se té své vlastní míry ano a to bude asi míra devadesáti devíti procentní lepší příhodnější než ta moje jenže ta moje tak lapidárně jasná že má se výhodu v té vtíravost toho výkladu bolest je vtíravá záležitost ať je to duševní nebo tělesná a buď pučí a nebo člověka radí zemi že podívejte se proč někdo ani utrpením se někdy nedostane kupředu naopak ho to zbaví důvěry že že ten osud není něco tak co by se o překonat důvěru v sebe ztratí ten člověk a tak dále a. Já bych se chtěl vymknout z této odpovědi lehkým způsobem promiňte mně aby to já to třebas zítra rozvedu ale dneska bych to nedal v rámci toto úzké otázky na rozváděl já bych chtěl říct jenom že náš vnitřní vůdce duchovnímu kazit máme ví a zná vý o našem úkol a zná prostředky kterými se můžeme k tomu kou dopracovat zná ty prostředky nejenom ten úkol u každého ten úkol je jiný a u každého také složení těch prostředků je jiné takže my mu do toho nemůžeme mluvit my nemůžeme vůbec najít odpověď na proč protože ta není lidské mysli abysem rozumu obsažena čili ať najdeme sebelepší odpověď není správná na tohleto proč se to nebo ono děje nenajdete nikdy správnou odpověď když někdo najde a uspokojit se tím nechci říct že to jeho chyba ale je to. Návrat se k rozumovému chápání věcí které se nedostane nikdy přes úroveň úsečka aby to znamená smyslových vjemů a rozumového zpracování a to je málo mí vy člověka nespojí vědomě s věčností tento způsob myšlení kdežto když nevím a s mířím se s tím že nevím tak je to mnohdy daleko lepší než když si myslí že vím ale fakticky nevím já bych to řekl ještě jinak že tu je jedna moudrost kterou my obyčejně uznávám přeložili jsme o tom spis moudrost nejistoty ta moudrost nejsi ce celý život je nejistý a v tom je obrovská moudrost a tu mysli dost nedostaneme dovoluji si vám nabídnout spis. Dvacet moudrost nejistoty kde je to se snaží nějakým způsobem to popsat ano že to je obrovská moudrost bez které se nikdo z nás neobejde tady mně do napovídáte že chyby moudré je nemoudré totiž mimo má nějakou představu o tom co je moudrost ta je chybná a pokud je pokud je chybná představa o moudrosti pak je nesprávné chyby moudrým že ano ale pokud máme starou představou moudrosti pak to není chybné přání naopak....

Edit utterance

Text view • Help