Waveform view

85-15A

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Že všechno si na k tomu aby mohli přikazoval a všechna síla k tomu abych já to mohl plnit co mně přikazuje je od boha že celá existence i jejich i moje je od boha všechno ustavičně odtamtud pochází že on je soustavným zdrojem že on je z toho přítelem těchto událostí to je ta naše ostudnost pak já ji uznávám že není toho vyhnutí že my jsme v jeho rukou že to ti naši vědoucí nevidíte na ty příkazy dávají na tom nezáleží já vím taky nebudu prozrazovat že s toužím někomu jinému tím že poslouchám je prosím já musím konat to co mě nařízení říkají nebo co na mě chtějí ale tím nemusím být poslušen jich nýbrž já mu byste bohu oni jsou nástroj v rukou božích víte ně k tomuto pojetí velice dobře posloužit. No to že jsem své tělo od tře a půl let považoval za nástroj toho který ve mně myslí a který jedná a takže byl jenom koček k tomu že jsem taky ostatní na lidi učitele maminku rodinu národ považoval za na trojkou mého vnitřního postupu takže vy musíte být vděční tomu že vám někdo nařizuje protože oni jsou nástrojem neví o tom sou slepý oni nevědí co činí mi nevíte se o z rukou velkou božích vy to už ale víte to je vaše veliká přednost vedeni takže nebojte se ve budete vždycky poslouchat jenom do té míry jak si to pán bůh bude přát pokud opravdu to budete brát z rukou božích oni ji nebudou nějak zvlášť osvíceni nikdy to nemůžete chtít. Ale oni nebudou moci vám dát příkazy které se rozcházejí vaším svědomím a z vaší duchovní cestou i když vám to půjde proti srsti a budete myslet že to nesmyslné a to se mi kolikrát stávalo co vám přikazuje jenom si řekněte je to nesmyslné proto že sebe neznám a že oni nevědí co činí jsou dva hlavní důvody proč se mi to závěrem obojí je stanoven dohromady nesmyslné ještě nanovo na na třetí protože já neznám své postavení to já nevím že jsem za tím ve službách člověku který neví co činí který slepého který mě vede a ne ve službách bohu teď si ale uvědomte jaký je východisko z této situace. Jsem napojilo hospodářovi i když mě přikazuje jako by lidé ale tělo mě nějakým zůsobem přikazuje neboť je smrtelné je unaven nebo neunaven čili nebo ne čiperná tak mně přikazuje nebo u dovoluje řeknete mírně co mám a mohu a nesmím udělat tak to je první příkaz ce nesmím ho přemáhat všechno by mělo být v lidském životě rozumné přemáhat přede převtělovat člověka lidské tělo jeho tělesnost se všemi schopnostmi a beru přitom inteligenci a i ta všecko znamená nerozumět v této cestě protože ona mě toto jednání mě hned v první fázi přivádí do neklidu únava druh neklidu to že já nesmím dopustit abych byl unaven tím co. Tam v příkladu třebas takzvaného jiného já musím prostě se udržovat v takové situaci že klidně mohu vykonávat to co vykonává ano a když to nemohu vykonat když mě to unavuje když panna nabrat jak se říká česky tak to musím vodě odmítat protože bůh si nepřeje aby byl zneklidňován službou nýbrž ale byl službou posilována na cestě k bohu přes toto se ten člověk v tom podobenství ježíše krista který přichází z pole do večeřadla kde máme se ře tím hospodářem nepřijde tam aby ukazoval aby na oděv dával svou unavenosti brž přichází tam aby posloužil tomu hospodáři pamatujte na ty ostatní kolečka vy musíte po těch všech. Příkazech denních které plníte mít tolik síly abyste neměli posledního až vstoupíte do domu hospodáře neboť tam se musíte chovat zcela jinak než unaven člověk tam musíte být připraveni plnou vahou své osobnosti k tomu abyste se umyl to znamená shodil že sebe ten den s tím jeho prachem tou jeho únavou s tím co nepatří do toho večeřadla k tomu hospodáři se vším čili jedním ztra se zapomněli na to cestou dělali jako byste byli nic neudělali tak vstupujete do toho domu spořádejte tu symboliku doplňuju tím jak to komentoval ježíš kristus rozumíte oni třebas vám nenapadne to to je komentář ke starému zákonu je a on totiž to naplnil. Tím komentářem a znovu proti tím životem ve to plynule ukázal ve zkratce jak ten národ to prožíval délce tisíc sedmi set dvaceti let jak to udělat za jeden život řečeno se lidově a jestliže já si tímto způsobem počínám tak přestanu být především to se na mně chce na tom prvním stupni přestanu být ovládána vůlí lidí a čím dál dokonale začne rozhodli ovládat vůlí boží a je to začnu rozeznávat začnu mít vlivem tohoto způsob může se vzdávám svého řešení toho co zaměření do jiný termín a vá příkazy já chce vzdávám ne tak úplně slepě prosím to bych se musel dát do vadit v tom vodil nechte bych je nepřinese všechno řekl protože. Sebete dokonalejší rozhřešení této věci by vám ne posloužil víc než je možné pod rozumu nesmí se taky všechno ctít ale já vám to říkám proto aby jste věděli že na všechno rozumem nestačíte ani na tento tomto prvním stupni ale na to rozum má stačit že vy nesmíte být vlastníky tam v tom městě u se toho měli málo ale bylo to vaše a pomocí toho co bylo vaše se sloužili jenom těm svým bohatší bratřím méně už v sobě ale taky sobě byste byli nezrušil sobě tak vás to přestalo bavit že ano tak k čemu je ten hospodin jeli se tomu branou později abrahamovi objevil a řekl mu odejdi odtud já vám to řeknu si my slovy ne slovy hospodinu vím to beztak abraham překládal to nebere jisti takže on. Žádný hlas neslyšel tak ten mu řekl prosím řekl v uvozovkách dám na vědomí odejdi odtud kde jsi majitelé třebaže drobném i to vadí na cestě ke mně a ji tam kde nebudeš vlastnit nebudeš spravovat to je moje země moje zaslíbená země pokud jí budeš jenom spravovat tak nebudeš mít žádné překážky a povedu ti rovnou k tomu spasitelskému úkolu božímu nebo bůh není dotvořit eem jaký tvým spasitelem povedu těch tomu a ty budeš prospívat duchovně jakmile se nestane správcem za je majetníkem tak to dál nepude překročí vůbec práh věčnosti to znamená ani spasitel se. U tebe narodí národ izraelský kdyby bylo křesťanství naučilo křesťany aspoň této terezy jesi si že nemáme vlastnit nýbrž jenom spravovat ať je to moje tělo a nebo všechno co je nám svěřeno tak by bylo dost udělalo a bylo po nikdy nebylo zapotřebí politický poměr ať je milujete jak chcete jakýkoliv ismus nejenom tento znáte aby se za stalo to co křesťanství za stalo a že se to bohužel křesťanství nepodařilo pořád dodneška vlastní křesťané a musel musela to jít po zlém přichází jedna rovince za druhou to není to je ta první kde se všem bohatým všechno bere a je zajímavý že prvním kterým se to soustavně bralo nebyli nějaký kapitalist. Nýbrž byly to židé na které se od starověku dělali pohromy protože se pán bůh za tím mi milosrdně smiloval a ukazoval ustavičně cestu od majetníci ke správce jakmile začli vlastnit zase na novo a přestali spravovat všechno jim to po brali a dokonce pozbyli že ano známo vám nikdo nepodléhal tolik po kromě totiž by vraždění jako právě židé měli to mělo to historické důvody že voni brali úrov a že s tím nastřádali jak se stane nesměli brát tak to je jiná věc ale to nebudeme probírat to už bylo probrán jinde já se potřebuju dostat k věci bychom měli vět do jaké míry jsme už správci takzvaných svých věcí a do jaké míry jsme majetníky vlastní věci do takové míry. I do jaké jsme správ majetníky tak nestačíme pro starosti které nám to přináší tato toto majetníci stačím se starat ustavičně ustaraný ale když jsme správci tak je po starostech veta přesto si to máte tělo jehož te správci nebo dva ne toho pána boha svěřené máte nějaké schopnosti toho jste také správci jenom to není sou vaše schopnosti všechno prostě co máte zdravý nemoc slabost sílu všechno je závislo na přísunu energie od pána boha nebo uvědomovací síly nebo míry blaženosti a není to fiat zle že chcete žít radostně to není žádný hřích když kristus jasně ukázal už tím že udělal první zázrak ani galské. Že jim chatu kterým nesen dostával přidal lepší upozorňuju vás na tom že on dobře věděl že radost je vnitřní potřeba přirozená potřeba každého člověka a von ji od začátku podporoval takže učedníci po dobu tří let nemuseli se o nic tak on první co jim sebral starost jesiže se někdy ta starost vyskytl vej životě jako třebas při té bouři na jezeře tak jim to velice zazlíval říkal pro se stará copak nevíte že jste v mých rukou nejsem s vámi takže ono se zdá to se dá tohoto stavu k upadnout do nižšího stavu je ono se dá zapomenout na to správcovství my se můžete chovat co chvíli zase jako majetníci ale takže vy v této fázi nedokážete se jedna jedné židli na židli správce nýbrž sedí na dvou židlích takže i správce a na židli. Vlastník tak při lepším takhle na tom jsou většina duchovní bratří jo a to si každý by měl uvědomit a měl by zde hledět jednat nápravu aby se děl na židli správcovským ale byl spravovat tele věcí jenomže teď já přeskočím celý starý zákon od lite už novém zákoně o jsem ten úvod musel znovu opakovat promiňte mně aby se mu pochopil se najdeme zákoně dělo nový zákon o tom jsem vyjádřil ježíš kristus od té o tom komentáři ke svému životu tímto způsobem nepřišel jsem starý zákon zrušit nýbrž ho jenom naplnit já bych vám mohl slovo za slovem dokázat že ho přišel jenom naplnit a ne zrušit ani v nejmenšího nepřišel zrušit karmu schválně nějaké slovo do pranice aby si myslel toto přeci von rušil tam. Ne ve starém zákoně praví bůh tvůj hospodin izraeli je bohem tvým ano bohem závisí vím a přísným soudcem který trestá tvoje neprosí a hřích je do třetího až čtvrtého pokolení nepřišel on to svou láskou zrušit přátele přišel ale von to přišel naplnit láskou a ne zrušit tam kde člověk jedná jako s tím nelásky plný člověk tam se ho láska boží a kristova vůbec nedotknout nemůže v něm působit on musí v sobě učinit tu nápravu aby sám byl laskavý a pak má právo teprve uskutečnit aby se mi to uskutečnila láska boží čili takhle chápejte když von když se tady ježíše krista jak je to s tím bohem. Takhle nemilosrdná vaší lhal to je zavinila naše tvrdá srdce mojžíš ten zákon napsal proto takhle že měl před sebou lidi kteří nenáviděli kteří se pral kteří jedem jeden druhému záviděl a tak dále a proto stav tykal že musí my slovy oni byli na úrovni čistě zvířecí si definicí poradí tato a tak dále oko zákazu za stopa já vám pravím nikoliv oko za oko zub za zub brž a teď tíží v tom dalším vyšší způsob jednání vyšší způsob myšlení že jak to jde jinak než oko za koutů ale jakmile každým od pásky ten co vám se tak mého udělá a já se mi lev a dostal špatného udělal jako nemáte stejně rád za to co vám dobrého udělá co a pak neudělá tak jste vyřízeni pro další krok i pro sebemenší krůček na této cestě nemůžete ho provést není to možné vy musíte vnitřně obrat do vnitřně neodolal. Musí bez pána boha slovu toho ježíše který láskou vás chce navštívit a tam nemá místo protože musí najít nějaký zárodek lásky tak předává ona se musí o něco opřít a láska boží vy můžete se vlast nepatrnou ale musíte nějakou mít kdyby byli ti učedníci páně neprojevila ani minimálně lásku tak se nemohli stát to učedníky přeci to chápete a ten kdo projev největší lásku třebas svatý jan ten nemusel ani umřít násilnou smrtí a všechny ty krize který ostatní prodělával on překonal hrobě protože měl dobrý tolik základ lásky čili první krok dycky musí dělat člověk ten který krok dobré vůle se schopni udělat pro dobré vůle znamená provést to co je odpusť nám naše viny jakož i my odpouštíme našim viníkům na já to rozhodnutí já budu odpouštět a nebudu chtít aby mně bylo odpouštěl když tam na odpouštím tak prosím s tou udělali správný krok kupředu. A je to jeden z jedno z rozhodnutí otčenáše kterým velice důležité tam jsou od a do zet sama rozhodnutí jednodušší druhé a jestli se kterékoliv vynechá tak v té soustavě něco chybí a to jsou stala hrozí celá se stím z a to tedy z toho vyplývá že zapotřebí si pořád asi připomínat já jsem na cestě k bohu já jsem správce já mám všechno od tebe pane bože ne jednou ani jednou v tom nespočívá správcovství správcovství spočívá v po činech v duchu ve kterém se to koná jestliže já pláču nad ztrátou čehokoliv protože to bylo moje a jestliže já. Všechno konám tak jako ostatní lidé poctivě protože z toho něco mám protože to přináší nějaký výběr ka zajišťujeme to o život tak nejsem správcem já bych se měl od začátku lépe poznávat to je nutné spíš poznávat čím nejsem než čím jsem protože kdybych poznával čím jsem to bylo předčasně a příliš mnoho to se nemůže od toho začátečníka také chtít čím von je ničím řeknete mu toho von řekl to je nepochopitelné to nesrozumitelné to my neříkej jak se toho mám chopit když ten ničím to nemohu čili to mu nevnucuj za tím bylo by to správné a vy mě to tady do řekl já bych se podíval na nebo život zblízka tak by řekl tak ty to nemyslím ty to nám přestal straně ve slyšel a tak by tady opakuje ale poctivě je dobře říci že ten hospodin. Když je poslal do to co je země zaslíbené trojím zaslíbil a držel je v tom zaslíbení dodržoval svoje slovem do té míry do jaké oni půjde půdu obdělával jo aby se uživil a aby mohli na cestě k němu pokračuj obojí bylo zapotřebí tak neseděli na dvou židlích ovšem ptáš se mi tady je to možné aby byli všichni tak dokonale přesvědčena jako abrahám a šli do té země zaslíbené do neznáma z jistoty sice ba malé do absolutní nejistoty kde nevěděli co je čeká s tím abrahamem něco vlivem vinou božího nalil ale kdo ví jestli je to pravda si musel říkat takový byla většina já to budu dokument a ty si pozdější události ze života izraele když se mu. Když loví nechceli odstěhovat potom z egypta kde seděli při plný hrncích dej dávali pořádně najíst aby ty stavby dobře prováděli tak ono se jim nechtělo z toho egypta přestože viděli že odešli ze zaslíbené země veliké ptže tam patří do zaslíbené země že tam to nebylo tak dobré to tam té tam prostě nebylo toho tolik ko egyptě tam byly plné hrnce tak to se mu se ho stát oni sto padesát kilometrů cesty mezi zaslíbenou zemí to znamená palestina a mezi egyptem zdolával nazpět na pochodu s pěti čtyřicet let proč aby vymřeli všichni dosti pamatujou na plné hrnce neboť s těmi se vůbec nedalo mluvit nesmíte si myslet ty neměli místo země zaslíbené nesmím si myslet že tam to. To nedopadalo že to dopadlo tam nějaký jinak když oni se stěhoval města ur do země zaslíbené ten můj ten abraham byl velice starý když umřel a z toho můžeme usoudit že celý národ neměl tak dlouhý život jako ten abram sem měl moc to let stane života dispozici a my se podívejme jak to že byl tak starý protože on potřeboval přežít všechny kteří mu odporoval jo a kteří stáli proti jeho příkazu a proti jeho víře že to je lepší spravovat než vlastnit přestože to správci přesvědčovat větší potíže než to vlastnění takže já bych to shrnu takhle jesliže by se člověk připomínal na této cestě já jsem správcem všechno co mám mám od boha čili já jsem nemám nic vlastního nemám po. A von si říkat pane bože já ti to to dávám toto pro tebe dělám protože ta síla kterou tou mám vám taky možného já mu taky nic nedává fakticky já taky pro něho nic nedělá já jenom v tom duchu kterým je napovězeno byla že jedna jako správce věcí boží a nešpekuluj na tom odkud mánií vůbec ne já myslím že je zcela zbytečné vás uvědomovat o tom že když by rozdávali hřivny od hospodáře který odcházel těm jsem služebníkům že ten hospodář který odcházel a chtěl potom od nich vyúčtování že nepřipomínala myslete denně na mě že hospodaříte pro mě nýbrž stačilo že v tom duchu který jim svěřil pro mě hospodaříte že v tom duchu nepolevilo že opravdu z těch hřiven ani malinko neusnul že. Ten kdo zakopal hřivnou s ní nic nesebral celou jinak kopal pominou to dostane prostě jest samozřejmě na této cestě že člověk prostě hospodaří hospodaří a čím méně přiblíží k tomu co z toho má a čím více příliš žít k tomu k té věci jo tak tím lépe takže pravá modlitba na této cestě na této fázi padá tak činnost kterou provádí činnosti kterou provádím se modlí moje činnost je modlitba a nemusím přitom ani slovo říkat o pánu bohu nebo o cestě k nim protože ví se udělám tím že to dělám v tom duchu. Věřte mi to lidé se dneska modlí způsobem který je absolutně nepatřičný oni si myslí si vod mu na nějakou modlitbu že se vůbec o modlili vůbec ne když to není rozhodnutí ta jeho modlitba a to ho taky není to je nějaký od že vod ho odkázání tak to není vůbec modlitba modlitbu začíná být modlitbou a teprve když je to rozhodnutí k nějakému činu a celá spočívá v tom rozhodnutí tam už navíc nic nemusí být než toto rovnou k tomu činu že já třebas už v tom musí být ráno se rozhodnu k tomu že budu na poli hospodáře tak ta nim prostě sem a teď už si jenom dávám pozor abych si zbytečně nepřivlastňoval co mé není abych opravdu tím hospodařil lépe než kdyby to bylo moje protože on. Ale to to hospodáře věčného čili já se nebudu snažit jednat jako ostatní lidé já sem pustit jednat lépe aspoň po poznání korábu třebas začátku schopen příliš mnoha ale opo aspoň o poznatku vůle pak lépe se chovat přes sem na poli hospodář jsem správcem jeho věcí a ne svých do kterými mě tolik nemělo na kterém je na něho tolik záležet tak odpověděl jsem tohleto otázku my už tam eště na to tato tyto tam nebylo viď proč tedy jsem celý den sloužil tak poctivě tomu hospodáři prostě večer musím být při síle a vejít do jeho domu a tam zase sloužit přímo jemu protože přes den všech nic jsem dělal to svou činnost jsem prováděl se nedělal víc než co by se dal označit právě v tomto podobenství je to řečeno jako o činnost služebník Vniká hodného neužitečné ho neboť on tím že jednal se připojil jenom tvůrčí činnosti boží a to znamená k jednomu aspektu božímu a on se musí připojit také aspoň k tomu druhému a ku to znamená k tomu tažení boha jímž tahle člověka nazpět ano a máli se tomu připojit musí obnovovat denně minimálně jednou denně aby nesen na rozích tak to dělá až potom rozumíte mě obnova ten přímý styk ne už s tvůrcem nýbrž zkoumat stvořeného a my ten hospodář vlastně jí ne z těch darů přírody které během dne obol který jeho služeb. No je to pravda a nakonec dovoluje i tomu služebník vi aby s ním pojedl čili tímhletím způsobem řečeno je taky zapotřebí aby aspoň jednou denně už nemyslí ce je na pána boha na tu svoji činnost na a tím se modlí se sem říkal neruší když se nedá sedět to je nesprávné aby aspoň jednou denně přistoupil k tomu svému bohu v tom smyslu že by od něho nic nechtěl on má právo přes den totiž od něho mnoho chtít takovým způsobem naděje myslí že ctí unaven a když ví že je to vůle boží kterou o mine tak má právo na posilu má právo na svou mzdu a ta dalek sem říká v evangeliích kdežto tady když vstupuje do hospodářova domu tak nemá pravou. Vůbec na nic ho má právo a jenom sloužit tomu ale za žádnou odměnu na žádnou nesmí připravit za tý okolností on to může vůbec provádět todleto že on se umyje jak je tam řečeno v tom a von se oděje do čistého šatu aby důstojno mohl posloužit tomu hospodáři umí je to znamená on se svléknout jako by oni sme je ze sebe jako by nic nedělal jakoby ten prah toho dne tak únava toho dne nebyla jako by vůbec voni nevěděl třebaže ví má značnou ale on musí přestat myslet na toto provedl dobrého i zlého i zlého nedělat jak se o veřejně jako doporučuje nepoučený kruzích rekapitulací dne pokud možno detailní kdepák když už jí. Člověk musí udělat to nena nedá na to na klíčem ať to dělá velice řek bych velkoryse ať ten den jenom přehledný než vstoupí do toho domu a pak už ať tam tou vzpomínkou nastoupí jinak do toho domu jinak se neumyl a jinak se neoděl novým rouchem a to nové roucho kdyby on neměl tak je vyhozen tak nemůže u toho hospodáře obstát o nemůže sloužit nemůže nejenom že nemůže konzumní sám tak je v jiném podobenství řečeno té svatbě ale nemůže ani mu posloužit on by ho vyhodil co mě jsem chodíš takhle za mazal jo já to říkám lidově takhle nesmí člověk vyprat tam vstupuje čili to je posvátný okamžik styku s bohem na který neměl celý den čas a nevadilo to že mě neměl čas že on se modlil jiným stylem. Když člověk musí sebe celýho zaujmout a když se nezaujmu svoji činnou stránku jak tak může zaujmout svoji trpnost kde tak mě přisluhuji a už to nedá tak velkou práci při svou a tomu pánu pokud na sebe nemyslí ten člověk že jo nemyslí na ten den na tu únavu na tom na ni z toho že on tam jde aby tomu splácí patřil tam patřil nepřímo tou svou činností a tady mu patří přímo svým duchem rozumíte v tom je ten rozdíl on musí dbát na to aby celobytostně patřil my nemůžeme bohu patřit jenom svou činností my mu musíme patřit také svým duchem a tedy není pravda že nejvyššího je spočívá v tom že člověk páchá rukama nohama někam vyhánět z on se stará této nejmenší to ještě pořád je učedníkem neužitečný jak tam v tom podobenství řečeno užitečný začíná být teprve tehdy užitečný to smyslu že je to že to je. Spojovací že to ho vědomě spojen s bohem to je ta užitečnost když zapomene na sebe a slouží jenom tomu hospodáři když si nejde pro hospodáře nýbrž sebe odevzdává hospodáři tam odevzdávat ji činnost svoji aktivní stránku tady mohu rozdává sebe celého aktivitu s tou míru aktivity i určitou míru tak nosti prostě obě dvě to šli člověka celou jeho dali odevzdáním poctivě tak je celou dualismu stresem oni sou tak se spojení s bohem taky na se tou modlitbu nedostane než tímto způsobem tak tady v této symbolice když jeho života je jasně řečeno jak se dostat z dualismu z toho velikého utrpení z toho boje proti kladu ve kterém tady s měla při celé činnosti denní jsme v tom se dostat do situace kde ty proti každý už nemají vůbec mít takž tam tímto způsobem od prvního dne koncentrace roku třicátého. Postupoval neznal jsem a ještě ježíše krista ale jenom jsem vem toho co jsem tento zjevením věděl že bohu mám patřit že nesmím od něho nic chtít v té modlitbě že já mu musím se to prostě jenom potřebuju odevzdat to mě zachránilo že sem hned ty první kroky zase dokázal svět vrátit ten stav toho té přítomnosti boží na bych k tomu vůbec bývalo nedošlo znovu bylo by to bývala první extaze jak po které by to padalo až na to úplně zapomněl jako mnozí jako třebas kirkegárd nebo vod vitmen a nebo máteli a tak dále je to všechno zažili jenomže poprvně extazi se to dá nešlo protože to takhle promrhali a já jsem to nepromrhat tedy tehdy a tím se stalo že to pokračoval do napřed extázemi a potom jiným způsobem. Jak se to se mě devět let a potom to přešlo do jiné fáze až jsem zase znovu sebe opustil dokonaleji sebe opustil tak že tady se chce například při tom denním vstupu do toho co čekala opouštět pokud možno dokonale byl jaké míry se poznávám opouštět sebe přes opouštím své a na večer opouštím sebe víte učedníci páně dovedli opouštět své neboť se vzdali tý rodina za ježíše kteří ten nedovedli opouštět sebe to se jim vymýtila proto tam byla velká laguna velká mezera velký velká stránka rovnováhy a víry a všeho možného tam při smrti ježíše krista to se vám nesmí stát a to se vám taky nestane když dbáte na tuhletu symboliku. Že to až ho ta že od nás chce abychom šli upraven čistí nemyslíš na minut své zásluhy a nechtějí c přesto a esi mi zásluha mi pane bože já tobě tak ty taky mě tak tam nemůžete jít nýbrž dete tam protože si to bůh zasluhuje bůh si zasluhuje aby si se k němu vrátil a to budete koukat jaká sláva je pro vás připravena kolik to nevidělo chodit to nectnost je od věčnosti věčně připravena to je osud ten osud tady už je ten už je napsán aby o něm nevíme je to jediný skutečný osud a my se o něm dovídáme nebude ten když nejsme sví a to si musíte denně opakovat to je tu reptá jinak přestanete třebas dobře budete nevlastnit budete spravovat ale když. To ne dovrší té tím nevlastnění sebe tím sebevzdáním tak je to marný všecko spojovací účinek to nebude mít aby se čase unavíte tou činností říkal vymlouval že já jim všechno ve všem vyhovím on na to proti přišli že jsem křesťan jak tam mě na loži tolik co měli sami udělat ne to se vám nestane když pravou trpnost budete užívat jedině vůči bohu než to přes den budete aktivní budete mít taky rozum pána boha jo všechny schopnosti rozum a toho pána boha rozhodnete vládnou a budete je být drzej než všichni ostatní a bude to správná služba bohu na poli a také to nenechat se vykořisťovat přesné nemohl by tam už náhodou domu hospodářova už ráno a dokud jsem čest věší no když je tam v té symbolice řečeno večer. To neznamená že by stál nemohl jít ráno přeje ta symbolika znamená asi tohleto nechoď tam s podotknutí že sme co vykoná jako čtu jí člověk říká pane bože pro ten se udělat to a toho toho tam a nezapomeňte jako všimni taky něčím povinován jestliže hrozí že by s takle účtovat s panem bohem tak jak šesti tak prosim to udělej radši ráno ale jestliže jak já znám tebe já tě nejme tady do toho byste udělal ráno důkladně a ty schopen občas něco důkladně dělat říkám občas prosím to jenom dobré protože je tak nevolte tak že já to takhle vláčen jo tak by se mohlo stát že by si byl vyřízen pro činnost že bys byl příliš trpný přes den že bys tě pán bůh u sebe dýl nechal nešel a blahodárné já. Ale bych na to obranu v těle říct kdykoliv máš potřebu a nevadí to své činnosti není v tom zadrhne nemusí přitom opustit nemusí něco zanedbat té činnosti ale máš touhu vejít do hospodářova domu a ne proto že se chceš posílit nýbrž že už po patřit že se musíš odevzdat nikoliv cítíš tohleto nutkání tu zaujatost po odevzdání já jsem ji tak mocně cítil sem osm nejedl že ano ne a nikdy ho mě ani matka prosíte mě neodvrátil od toho mě musela krmit já nebylo to správné satana pomohlo to v těch postranních fázi ale tohleto by se jako kantor nebo hodila že jo nebo jako člověk činný tak jestliže opravdu máš tu potřebu ničím tak stačí aby se s. Uchýlil patřit bohu aby se učil na chvilinku někam do ústraní možná že máš ta by ne možná že já nevím ale aby neza voni a mezi tím a tam se k tomu bohu obrátit bez nároku jakéhokoliv jenom potřebuju patřit jestliže tuto potřebu opravdu máš taky opravdu kdykoliv za den tuhleto tomuto aktu ano jenom tahleta potřeba jestliže máš potřebu něco vod něho tnout a to prostě nedalo tak dej na to aby se večer napřed pořád umyl z toho který od toho se oddálil velice něco strhnout z toho když řeknu odeberte do kabinetu abys měl při tom klid tak ti myslím aby nebyl rušen protože nebudeš asi tě za jak se tak běh v tom v tom odevzdání bohu a nebude to tojá tak silné aby mu. Od odevzdal ale jestliže se dostal do takzvaného supramentální ho stavu to znamená dostal se za svou mysl že už svou mysl nepotřebuje k tomu aby se například vykládal takovýhle věci nebo aby s tím rozuměl nebo že se podle ní řídil což je víc než co já tady beru ne a jestli se už nepotřebuješ lidskou mysl povídavou uvažovat uvažující tak pak to nevyžaduje ani zlomek vteřiny pak je to bezčasová záležitost ve které se tomu bohu odevzdáváš když sebou odevzdáte způsobem tak poprvně pocítíš co je to svoboda kterou si nikdy před tím nepocítil když jsem vyšel poprvně z toho stavu svobody v těch sto byla extaze v tom sedmnáctým roce mezi sedmnácti a osmnáct u přesně řečeno tak já jsem měl dojem že se vracím do vězení to vy. Máte ten dojem a buďte rádi živo tak se by zatím nebylo zapotřebí ale já jsem měl dojem že vstupuju do tak hrubého úzkého vězení který je tenhleten vesmír že jsem z toho byl dem já jsem si nepřál to vězení dále žít protože se ani potom mě přestalo chutnat jíst tu tatínka spát s žít já se nespáchal sebevraždu ne ale nebavilo mě to a tím se stalo že jsem překonal tu první fázi a to jsem dovésti se odvrátil ale byla ta byla ta relativní chyba ale fakticky to bylo správné protože jsem je to umožnilo odvádět se minulého života a chci vám říct že ono ta správná odevzdat vyprazdňuje člověka ono mu ukazuje že je ničím že. Všechno co dosud dělal bylo nic ježíš pracoval na tom poli třebas sebe dokonaleji tak to ví jako nic jako že to dělal služebník neužitečný protože vykazoval si cestou stvořitelské to znamená nikoli ještě přímo do boha nýbrž jenom pro něho tato otázka když se člověk ocitne za svou myslí v tom stavu přímé ho spojení třebas šrí aurobinda ghose a jak to ví že je to zrovna on když tam není pocit oddělenosti jednoho od druhého už nemůže existovat ten duch v toho slovy tak ho se je spojen s duchem božím a tak je to jednota ne jak to víš člověče že je to šli aurobindo ghos jednoduše protože tam se projevuje prová individualita která zde vůbec se neprojeví my jsme se ještě nesetkali. I zas janovi za vás že se ještě nesetkali v tomto životě se tou pravou individualitou teprve až se já jsem se tím poprvně setkal v sedmnáctým roce dříve ne teprve až se s ním setkáme tak víme co to je a že je věčná kdyby se s mě byl zeptal v sedmnáctým roce a když se stal tím věčným člověkem smím tak by byl těle já tě odpovídal jsem jim věčně byl já si to musím jenom znovu při při povědět připomenout že ano já se do toho připomenout z domu si dostat čili ty se setká s individualitou sodoma ghose protože je to věčná individualita každá věčná jednota každá kteří příbytek u boha to je úkol ne úkol pro ni bydlo takový nějaký být tři prs jedna ne nýbrž je to úkol a s tímto úkolem setká a ten úkol poznáš pochopitelně protože se seznámil s. A při té četbě z jeho způsobem myšlení ale bude tě na tom nápadné jenom to že přestože on který zemřel dokud osmnáct let devatenáct set padesát něco napsal a hezky to napsal to všechna čest on dneska není toho mínění že to je všechno správné co napsat takže i v tomto poznáš že von oponuje tomu který to psal že je to právě on a že ta individualita má tu vlas ta věčná že ona pořád spěje kupředu že ona se nezastaví tam není cesta zastavení tam není odpočinek v tom našem slova smyslu to je činnost na vyšší úrovni tam se nepla tam a nohama tam se člověk nestará nýbrž kdekoliv se rozsvítí světlo na jeho úrovni tak ta von rovnou je a tam pomáhá samozřejmě samovolně bez násilí nemůže. To nemusí od nich dovolat tak také to s tím stykem to takzvané obcování svatých při mám tady dotaz se o to rozšířené vědomí jenže já si nepamatujeme říkal před chvílí tak já to si to říkat úplně jinak ale bude to to se pravdivé člověk jakmile se narodí a už si vzpomínám co jsem říkán jakmile se narodí začne se jeho vědomí zahalit do vnímání smyslového to smyslové vnímání dokonale uvězněn toho čistého ducha jíco je a uvede ho do vězení kterému říkáme smyslový vem časoprostorové povahy a to má ten. Blahý následek že já temně stojí na této zemi a ví čím jsem že jsem tím do tady se narodil a tak dále ale nevím vlastně tím jsem fakticky jenom vím že jsem že jsem tím tělem a to je tedy mylný názor to je můj služebník který je na jedné straně slouží ze své ně zahaluje se mnou skutečnost co je to rozšířené vědomí nebo kdy nastává rozšířené vědomí a které je nutné k tomu aby člověk se dospěl až k poznání boha nebo k vedeme spojení s ním to dostává tehdy když člověk vystoupí z tohoto já které vnímá jenom tento svět a jenom pro sebe všechno dělá neboť to já napřed musí pro sebe především pro sebe pracovat aby se rozvinulo aby potom z té dospělosti. To moji dál protože nedospělé já se nikam nedostane jenom dospělým organismus nese to poznání které na člověka čeká bohužel je to tak dítě nevstoupí do království nebeského kolik mu má blízko a když tedy člověk dospěje tak může nebo měl být začít s odstupem od sebe tam už není na místě jenom hrnout vodu na svůj mlýn.

Edit utterance

Text view • Help