Waveform view

85-13B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Z jedinci vlastnost je v nás projevují ve dvou mocný pude pudu sebezáchovy a pud udržení druhu jsou nepostradatelné pro udržení našeho pozemského života a naší lidskými zařízenými v nás jsou schopnosti myslet a mluvit někdy na připadá že je život hádám kou jejíž smysl je neznámý. Naše snažení se nám zdá být zbytečné a my stojíme bez pochopení tváří v tvář věcem přesto má naše zrození jako lidská bytost svůj určitý účel analogické pochody mohou nám to vysvětlit jako semeno obsahuje možnost stromu i člověk nositelem božského jádra které se jednoho dne musí plně a zcela projevy v čem spatřuješ důkaz toho všichni velkými sti. Pro kázali svým životem a příkladem že tohoto cíle dosáhli nic menšího menšího nemůže člověka uspokojit a potom právo rána do večera od narození až k smrti je vnitřní touhou puzen k činům jestli se projevuje jeho po ten ci pohodlně dokonalá přirozenost jinak než je nemocen nebo tak člověk se cítí být nešťastný a z budování nemůže li projevovat svou vyšší přirozenost člověk tak nemůže projevovat nic víc než co už je v něm uloženo jeho bosko je a byla od počátku v něm a to je jeho pravá přirozenost rozvoje smyslů světlo v něm sláb. A jemu jeho inteligence zasahuje za cenu pochybnostmi před jeho očima té velice důležitá věta že totiž opravdu tím že nastupují smysly které nám předváděl tento svět jako jedinou skutečnost tím se znemožňuje tomu duchu aby působil volně a svobodně on je vázán na zkušenosti z tohoto světa je jimi spoután určitá s ve vězení a to právě ty lékaři udělali tu velkou výhodu že mě zbavili této normální schopnosti člověka pořád přijímat lidského světa je mi to patnáctkrát sebou vzali a tím mě umožnili si uvědomovat že taky mám vědomí které není závislé na tomto světě to vědomí existuje aniž já vidím tenhleten svět ani se s ním stýká to byla veliká výhoda a neníli mozek který je sítem rozumu střechou domů den nám schází světlo pravdy potřebujeme li aspoň rohu. Pravdu rozsvěcuje světlo v našem duchu i když je to málo pravdy přece jen to pravda je která nám náleží a proto pravý vokna člověk nekráčíte omylu k pravdě nýbrž od pravdy k pravdě od nižší proti vyšší pravdě ovšem přes omyl z omylu ne ale mez tím se mýlí velice se mýlí v tom smyslu že je to to je jediná skutečnost ale před tím byla pravda a potom je pravda na konci až se přejde přes ten to omyl ale on tady vynechává to ten prostředek té dost riskantní vynechává. V některém životě musíme dospět k tomu že poznáme smysl svého života a naší úlohu tedy je na projevovat v sobě dokonalost a božskou nejsme li pokaždé nešťastní nedospěje meli plnění té úlohy a nepřestává li naše srdce nepře tekly našem nepřes se stává li naše srdce a tím je chybí slovo tady jsem přetéká ta má být svou přetékala to podaří. Vše ovlivňuje o žijící síla vesmíru je prana její existence v nás znamená život a její nedostatek smrt každým dechem v dechem vniká prana do těla a uvádí toto podvod strojí do pohybu pomocí pra prany mozek myslí ústavu ví že lidský organismus pracuje. Naše síla k pohybu je způsobovány pranou nedostatečný převod prany chybným dýcháním způsobuje rovněž nedostačující projev života v nás naše myšlenky jsou tak nevyrovná naše slova neživá a naše ta má být pak nýbrž tak no a naše jednání neprůrazná proto jóga zdůrazňuje nutnost správného dýchání jako jedinou cestu kterou ze ovládat pranu a její projevy takové ovládání prany správným dýcháním jak tomu učí joga se nazývá prana jan. Jedna nej nesmíme na ni hledět jen jako na řadu duchovních citů nýbrž jako na vědu které nás učí ovládat pranu a správným vědomím dýcháním řídit ji těle život se projevuje v člověku jako za prvé tělesná síla za druhé nerovná síla za třetí se kálí síla se sté síla vůle za páté po citová síla za šesté rozumová síla a zase dne duchovní síla člověk je duch pojato hmotné formy. On živou vane pranou praxi záleží je na nás abychom viděli nad prací těch sedmi sil vyskytuje li se v některé z těchto výraz ovce možnostech nedostatky příčina toho je v nás nemůžeme ji hledat u svých rodičů nebo pro rodičů nemůžeme dědi vlohy ať z už jsou tělesné intelektuální nebo duchovní vývojová nauka má jen tedy smysl když uznávám jednotlivce který není žije roste dále se vyvíjí a tak odkládá svůj hmotný obal. Za po té indii individuum které ve svém vývoji při svém dalším zrození dále pokračuje se souhrn zkušeností získaný ch v minulém životě naše individuální osobnost nemůže být smazána smrtí kdyby tomu tak nebylo bylo by veškeré naše snažení marné. Kdybysme měla být koncem byl by život náhodou při níž štěstí a neštěstí bylo by naším údělem ale takový spát věcí by byl hloupí a nespravedlivý zmizí li smrt s manit li smrt všechno není žádného vývoje. Není psychologie na západě udělal veliké pokroky a brzy uzná převtělování jako poslední ještě chybějící článek v nauce o vývoji bez znovu vtělení nemá individuum vůbec žádnou možnost plného tělesného intelektuální ho a duchovní vývoje tady se na této myšlence podílí ten dostatek té tradice že oni věří toto převtělování jako na něco absolutně ne správného a zapomíná jí že my máme dva zdroje vývojové. Jeden zdroj je naše genetická základna znamená dědictví po rodičích ty geny máme a to přestože von je lékař tak by měl tohleto už vědět že jako dědičný je faktická záležitost že vlohy máme po rodičích jenom bylo nebo taky špatné vlohy no tak to je jedno ale na druhé straně máme pomoc hora a ta pomoc hora je ten balík že ti my přijímáme těm vloh taky ještě schopnost něco k nim přidat z toho co on považuje za minulých vtělení ale co je fakticky vhodné pro ten okamžik do toho člověka aby se vložil protože je tam pro ně pro to místo v tom člověku ovšem neexis je tam místo pro něco dobrého to je ta bída nýbrž taky tam proto zlého jak jsme viděli z těch chorobný případů které léčí ta doktorka fiore a léčí samo sebou jenom chorobné případy tak jsem lásky zmýlit ale já jsem byl svědkem toho že velice vhodné. Modli řek bych minulosti se domě dostávali a nebyli chorobné nýbrž byli velice užitečné ale nebylo to bohužel moje převtělování to bych se cítil úplně dneska velice vznešený protože už taky to není možné z toho důvodu že zrovna tak jako se mně dotýká třebas balík někoho se šestnáctého století tak jsem je dotýká balík který zemřel až devatenáct set padesát když já jsem byl dávno vtělen a jak jsem k němu najednou přišel. A jak k němu pořád přicházím za pokračování jenom proto že jsem k němu přístupem tak to fakticky je to jim nedošlo a že i takový lékař podlehne protože ind tomu indickému způsobu myšlení a za před třebas celou tu genetiky ty keni to všechno os o tom už musel mít pár že ne tak dávno vytrvale to své lékař ti by toho na západě že ano stalo se mi před mála dnem asi tak začátkem dvou koncem minulého měsíce že jsem vodjížděl z brna nabytým vlak u jak. A jeden muž z brna mě tam držel místo ale nemohl ho držet jiným způsobem než kup kde byli voják po pohádce byli všude i na horách který který jeden z brna přede hlavu do plzně a do jí hlavě plný voják nebo na tábora a teďka vidím jak ty vo já tam nosí alkohol do toho mého kup napřed rizi to je to začínají pít potom asii va že každý něco co unesl tak tam přinesl a že pod tím se tou vlilo všude po s těmi se daly ta pia skákal tak jak ten vlak zbyl sem a tam že jo a jsem říkal to bude zle když toto všechno vypiju ti budou úplně vyřízen ale neříkal jsem nic a když vyplyne rizi tak jsem říkal teď už přijde to pivo vy tam je řekli no. To to se vám ne nabídla vy té no ale to pivo mám nabídnete sem říkal já jsem abstinent mezinárodní organizován já mám povinnost vám kázat že nemáte pít alkohol ale já to udělám jinak já se vystihují na chodbu protože vás je te se ta do kupertinském tady překáží buďte rádi se se těch pět na jednu stranu dostane s tím alkohol dohromady a já počkám až to dobijete na tobě a oni pili ovšem nebyl toho konec protože voni pořád něco nosili potom byl jiné stanice tam taky podávalo pivo že ji hlava zase se podávalo pivo takže převezl ji lasky pivo úr jak od pia tak jsem věděl že to ještě pokračovat a voni je pořád do týrali na mě já jsem ský k koukal do vnitř v řekl miluj pochopit jak je to může takový abstinent. To nás takhle trpí jiný třebas méně abste založení lidé nám to vyčítají že tak chlastám a vy ne jenom to musíte vysvětlit čím je to že takový to ranní se říkal až za chvíli až za velebit dále si dávejte klidně jste pěkně veselý a tam ještě nastával z toho co třebas že si výhra ta průvodní zavolal o sožka ne víte drážní policie aby je napomenula nebo v hodila z vlaku že tam strašně řádí a jakmile se objevil oso a tak já jsem vstoupil na kraj toho kup a začal jsem ji bavit sám. Neřekl jsem co mám za úmysl že chci zbavit toho oslíka a bavil se je takový to že se stali na plné kolo a von říkal já jsem tu zakročil tady opyleni a případě vyhodit vlaku ale já vidím že byste úplně normálně a ve tají baví e já jsem říkal data bavím no trošičku vlastě ale no tak v tom my promiňte ale vy jste tak se to ohlas nebo v tom o to ruší vedle já jsem říkal to ruší jako a to průvodní nás to neruší tady to samý voják všude to neruší on říkal tak za tou toho a vodešel v kostel ci odešla pryč to měli tak to jsem vyřídili. V pro li ne vyřídit taky že podruhý přišla proč a říkal tak ono to nepůsobilo voni tady zase nou já jsem ale viděl že přichází tak jsem už byl za sebe veliká se ne bavil se sám říkal to jsem vy ne já že se nestydíte ty se taky vopil já jsem říkal podívejte se já na vás zdechnu no ve vás není špetka alkoholu takže taková veselá povaha a na sem taková ve stará povaha se dá sami dělat vy ste nenormální vesele tedy a já jsem říkal já jsem vůbec nenormální ne zase abstinent tys ten nenormální ne a on říkal no tak když to a chtěl opravdu jste moc abstinentem mu jak to vytrvale těma hlas to nama no to šestnácti a na to vydržím ne kdybych nebyl tak se taky napiju a bylo to se mnou zle a tak prosím vás to tak nějak držte já jsem říkal buďte bez svoje rád nestarejte já to vůbec budu držet v mez mezích a teď oni řekli tak teď nám to musíte vysvětlit co to vlastně nemá je A já jsem říkal to máte tak člověk má přirozenou potřebu radosti to je přirozená potřeba každý z nás se potřebuje radovat a jestliže je mu toto není dopřáno tak se dostane tak se vy kolejí sám ze sebe smutný člověk nenormální člověk normální člověk je radostný člověk všechno ke všemu radostně přistupovat jenomže někoho to vzbuzen radosti stojí moc peněz jako vás ten alkohol a kromě toho až to všechno vyhnat budete úplně kroky budete unavení přinejmenším že a byl vlas to ta moc peněz kdežto mě ta radost kterou já mám k dispozici žádné peníze nestojí protože já jsem ten pramen radosti našel v sobě a z toho beru z toho pramene čím více bere tím víc k němu přibývá nebývá přibývá. A říkali no to je divné to nám musíte nějak vysvětlit a já jsem říkal to dneska asi nebude na to čas to za chvilinku budete vyřízeni ale situace vám to do kreslil my jsme přijeli do tábora a to už byl takový lpí jo a ten vlak tam už neříkali už se nestalo on byl tak ne poda vite ale tak klín kali se že už zpívali a teď ten vlak tam stal čtyřicet minut a čekal na připojit s prahy pro se zřejmě ten rychlík který měl připojí na tuhletu zase měl nějaký zpoždění protože nemohl čas věc ne prahy pře na rty samo nebo nic stát. Tak kvůli nám prostě ten vlak měl to se nikdy nestal tam jezdím nesčetněkrát že to vždycky měli spojení okamžité a to dokáže čtyřicet minut a voni tuhleti na den si dvcetiletí měli je do nějaké staniž malé mezi milostem a náborem je kole eště za tábor si ne plzni ten oni měli těm lícem dojede mě lesa a vrátit se osobním vlak který s tamto a z měla nazpátek několik stanice na chápat nebo tak nějak a jenomže teďka se jim říkal prosím vás ten vlak. Má tady čtyřicet minut čekání to vám odvede ta vaše spoj a myslíme to je nemožné to povede dvacet kilometrů v noci pětky ne z toho tábora a eště v tomto podroušeném stavu to nám nepůjde si říkat okamžitě vy se něte a je ten na tak ska a se říkal ale to je to do klesne těch všech věcí ta vaše rostou nejenom chlast ale taky ještě ta říká víte to berte si to do hlavy a to je poslední moje poučení nazdar všichni vypadli jako na povel e říkali my náčiní že jo ne tak náčiní je nařídil tak voni náčiní a tolerovali že jo a šli a ty si po tak říkat tak si chytli zřejmě a byli včas na místě takže ti budou do smrti na této spona to je to lekci. A já jsem vodpoledne ten den než jsem vodil z toho brna už nevěděl jsem sice s kým budu mít účet a koho budu muset tímto způsobem poučovat která nikdy nevím jako třebas z těch čtrnáct dní předtím než jsem sal do koncentráku jsem nevěděl že budu koncentráku ale věděl jsem že mě říká veliký nebezpečí životní vepři tak sem mate řekl ty mě můžeš pomoci o to abych to překonal to nebezpečí a to tím způsobem že mě nebudeš radši mít než pána boha a ty si syna máš radši než pána boha a to nemá být ty se v něm shlížím typy to jediná četl tak prosím tě jakmile ty mě neodevzdá bohu tak já přijdu oživit a věřte mi to že bych se byl neodevzdal do toho do té náruče boží jak je ten esesman chtěl zabít kdyby nebyla za zamotalo matka s tou modlitbou. Ta už potřetí stála za mnou modlitbou která mě lidsky osvobodil a vod stavu ve kterém jsem byl poprvně tam stal za modlitbu modlitbou za mnou tehdy když jsem byl úplně mladý když jsem byl jeden a půl až tři a půl roku starý a když chodila se mnou v těm lékařům vždycky napřed se mnou se do betlémském kapse a tam se modlila se mnou se modlila do jsem se modlil ještě neuměl a samosebou ani ne ještě mluvit ale vona se modlitba za to abych vycházel vyšlo odtamtud zdráv nebo v žiju v aspoň člověk a říkali to ten asi živ nebude anebo u nejenom mání dokonce je ale to jsem se stalo vy to trpíte a teď. Mně vy modlila tím způsobem že ti lékaři poprvé o práce řekli no my jsme to asi dělali velice šikovně že totiž to bylo zapouzdřeno ten nic a my jsme podali jenom do této tady by to bylo vidět jenom do té míst toho zapouzdřeno do toho místa napotřebí kdyby se byli body trošku vedle tak se to rozli do ostatního prvního běhu a bylo by napsal srdce totální a tak teďka už je naděje že když to nenastalo že to dítě bude zachránilo a po čtvrt operace řekli ale nebude normální protože se rozvoji jeho mysl bude ský za forem. Nepociťuje po určité době tu bolest má přije při vědomí to se převedl že přesvědčujeme ale nepociťuje už tu bolest matko vy na mou ote muset ukazovat jestli si jako nemluví nějak spasit e si není chvilinku tím a něku hrnu někým jiným si není dvojí osobností to se umět vy nezjistil ale eště bylo do školy mě toho chodilo se mnou tak to mě poprvně vysoudit matka modlitbou fakticky po druhým je vysoudit modlitbou tehdy v těch sedmnácti letech když totiž jsem nechtěl jíst nechtěl spát nechtěl nechte studovat a nic takového jsem nechtěl najednou a bylo to vyvo vlivem toho že jsem byl chycen pán ne bohem že jsem byl fanatismem nebo jak to chcete říct. Tak ona zase se modlila v jednom kuse to mě potom řekla se vědomí se modlila za budoucnost toho dítěte aby byl aby to pán bůh tak dole se mnou nedělal že by si mě takhle bral že bych přestal být schopným člověkem žít tady na tomto světě aby mě tu nechal že jednou vysoudit a takže aby chy aby ji pan budovali ještě jednou jí mě vysoudit to bylo podruhý a pocit vysoudit v tom koncentráku ne čili já jsem trojnásobně vděčen za to za ten modlitbu tak vím nějaká je to síla obrovská té lidské představy která umožňuje člověku působit na ty věci na které normálně bytost vůbec nemohl nemít tyto schopnosti. Plný já jsem jenom věděl to odpoledne tu nedělej kdy jsem měl vode z toho brna že mě čeká nějaké vtažen že se budu muset uplatnit citem a dokonce kde bych nehorázně vtip s prostým ne tak v tom smyslu já špatný ale hrubý vtip a tak jsem začal dělat hrubé vtipy tam v té složení se mohli unavit vemte si z toho všiml a já jsem na ten te odpoledne mluvit. No moc let no a ten si to ani nevšiml asi spal no to je výborný někdo to nevede přestat a když to potřebuje ne a on to potřeboval to neslyšel protože nechtěl mít pokra svém příteli vidět tak taky jiném měl ale ostatní se takhle divili že jo říkal že ti jak to že on mluví na do vzadu a a a vpadl na hlavu a takovýhle věci a takový věcem na na něm mluvil to prostě jsem mluvil hrozně no a já jsem to potom potřeboval tento trénink tak já jsem nevěděl co bude ale viděl jsem se ten ten že se najednou se do takového způsobu myšlení a jednání nedostane k tomu syntéza já jsem měl potřebu toho tréninku tak jsem to trénoval je mně vyčítáno nebudu jmenovat niko pochopitelně že tolikrát to bylo řečeno a pořád se nemá ještě schopnost asi du k tomuto uskutečnit. Tak já vám řeknu přátelé při tomto způsobu myšlení nikdy tu silu mít nebudete protože to je zásadně špatný způsob myšlení nemůžete mít sílu k tomu uskutečnění kde se jim vzal tu sílu k tomu uskutečnění kde kdyby byl ježíš kristus řekl když já ti to tady říkám tak už jako máš vyhráno nebo už to dokáže to o nikdy neřekl on měl úžasnou trpělivost vykládal mě to ale zároveň ukazoval svůj život to je právě nemohu správný život přes bohem spojeného člověka. A potom jim předávali sílu duchovní a tato síla je člověk u každém obsažena a ona se může projevit jenom tehdy když člověk sám sebe zapřel čili chyba je pořád říkám dokolečka v tom že se nedostatečně zapíráte samozřejmě ten dostatečný sebezápor té záležitost nechci říct obtížná ale velice těžko pochopitelná protože si člověk říká no tak to musí asi ten člověk něco udělat proti sobě to se musí nějak pokoře nebo nějak se musí bičovali nebo já nevím nebo se postit nebo já nevím co musí udělat aby se zapřel ne zapřít sama sebe je především. Zapřít se v tom v té starostlivosti této první to von vykládal víš kristus my životem nestarejte se když se tady když tady začne sebezapírat tak to ostatní už de samo čili například když já jsem třebas ta na té chodil ty čtyři hodiny tam v tom vlak jsem a říká na to navážu tak to že sem tam stal na té chodby tak samozřejmě to je něco co bych řekl že jsem si tím platil ten zákrok který jsem potom udělal na těch lidech jsem si to nějakým způsobem otupoval to není ten pravý sebezápor to jsem jenom malinko přidával k tomu abych měl sám dojem že si to musím nějakým způsobem zasloužit já abych jim to směl říct. A dove straní představit co já si musím zasloužit abych měl třebas opisovat jenom yesudiana která se myslím musím vždy znovu zasloužit jakmile si to ne jako je nemám dojem vnitřní dojem a přestavovat tvoří velikou překážku v tom že si to zasloužím ho opisovat tak já ho nejsem schopen popsat proto že mě přichází stále nové a nové překážky mém životě nečekané zdánlivě zvnějšku přijdete přijde onen telefon někam musím do něco musím udělat co jsem nepředvídal a já se nedostanu třebas celý den opisování a mam jenom den tomu mocné to nesmím klepat to bych tam rušil dole děti a tak dále a tak já z hrůzou konstatuji že jsem já způsobil. To že sem si to nezasloužil tak druhý den to dělám jinak abych si to nějakým způsobem aspoň rohu zasloužil a když se zbavím této představy že potřebuju si to zasloužit to je představa mylná ale relativně správná relativně správná tak já to trošku to je zásluhy jako nekrade stál třebas na té chodby jsem byl schopen jim to vysvětlit tak po dobrým že to přijali a uznali že tímto způsobem se opravovat k radosti je nenormální že by bylo normálně ší by člověk ten pramen sobě měl no a tak já bych to uzavřel a řekl bych takhle. Člověk si není vědom toho jakou sílu má jeho představa ta má tak obrovskou sílu že dokonce člověka zbaví schopnosti aby se udržel na úrovni velice vznešené a z ní spadne až tam kam se spadnout dá třebas když jsem šel z koncentráku že jsem vám říkal tak jsem přijal myšlenku představu lidskou že jsem na svobodě a věděl jsem dobře že jsem na svobodě byl v tom koncentráku a ne tady v tom světě že tato svoboda kterou by považujete za svou není pravá svoboda já jsem to ale podlehl a tím jsem vám ztratil to vědomé spojení s bohem tak prosím vás vědomé spojení s bohem se dát zrušit představou takže má pravdu jesudian že říká ten duch boží je zahalená smyslovou činnost nebo rozumovou činností jakmile ten člověk vstoupí do světa tak to zahazovat vy představy z té stoho to světa zahalit tu schopnost se stýkat s ním svým vnitřním nesmrtelným já. Takovou sílu má představa například o tomto světě ta mě věří ale tady je jiná těžkost že když člověk v té cesta vy vyjde když ví že to není jediná skutečnost že je ten součást věčnosti malá tou část nosti že pomocí ní kde jsme vykladači skutečnost tak pak se obyčejně zále zrady postaví této skutečnosti to je nesprávné to se mu dělal v těch sedmnácti letech a předvojem místa jsem pít přestal jsem studovat postava jsem žít tak v tom ještě jsem měl anděla strážného že který mě postaven která mě z toho dostala ale to má každý na této cestě takže s tím si nám to hlavu takže já jsem v tom sebezáporu nedostal moc daleko ale věřte mi že nikdy nebudete schopni toho když takhle myslíte že jste neschopni protože. Chcete vod sebe něco co v tomto nepravém já obsaženo vůbec není ta schopnost je není obsaženo to je to co bylo ukázáno na tom snu jednoho dotyčného člověka že po kolejí se vsunul veliký nosorožec a on se snažil aby nepřijel toho nosorožce nějaký vlak toho nosorožce dostat z té trati že se na něho nemohl odvážit protože nosorožec byl obrovské zvířaty byl ani neunesl že ale von si pěkně šplhal po jedné kolejí takže by byl přijal vlak tak přeje a ale ten lotos se začal zmenšovat takže ten zájem o to aby to já zůstalo existovat je také k něčemu dobrý ono se to já začne zmenšovat když ten zájem je toho druhu že člověk ví já se mám zmenšovat aby bůh ve mně moh narůstat to je v tom snu obsaženo a protože tento zájem ten dotyčný kterému se to zdálo měl tak ten osobuje se změnil na malinký takový prasata které on už mohl chtít do náruče a ukazoval ho lidem že ano ohlas. Horší je to s těmi knoflíky na kabát s těmi svatými rovnat my přeci jenom si něco a tomu tam tomu dotyčnýmu bylo víta že tam má ne že se musí srazit my si dycky z toho něco pro sebe necháme z toho svého sebezáporu a z toho úspěchu duchovního si necháme pro sebe říkáme tak někam jsem to dotáhl to se nedivte že to takhle si člověk myslí o sobě a to jsou knoflíky na kabátu zlaté které musí taky dolů protože jakmile si o sobě třeba něco málo myslí nekomu toho ni neříká ale ví já jsem trošku dál než ten který o tom nemá páru tak to není prosím vás jeho zásluha to je to že on dovolil milostivě pánu bohu aby k němu promluvil abych v něm jednal že aby s tím že se vyprázdnil tak mu to dovolil ano čili jakápak velká zásluha kdokoliv jiný by toto udělal tak se to stane totéž co s ním že se to prasata menší a že ho ve moc trati od sklidit a tak dále. Se nechci vyhnout tadyhle totiž se na mě chce abych vysvětlil jak ten sebezápor provést když on je umožněno jenom tím že se k nabyde nějakou touhu po něčem vyšším tak že jsem potom jde samo sebe zapřít a totiž jedno de ruku v ruce druhým že totiž jestliže mám dobrou vůli sebe zapřít jestliže mám vůli nejednal podle vlastní vůle nýbrž jednat podle vůle boží tak pak mohu kdekoliv začít proti sobě vystupovat tam kde vím že je to správné a vono se stane tohleto když já totiž. A se ocitnu v situaci kde je mi sice nepříjemné proti sobě něco udělat ale vím že je to správné proti sobě vystoupit že je daleko lepší jednat tak správně že sice mně to neposlou ale že to posloužit třebas věci když mě tedy začne jít o věc bez ohledu na mě a dám přednost k tomu aby mně šlo o věc a ne dám přednost sobě tak v tom případě na stolu cizí vůli to znamená vůli boží namísto své vůle a jakmile toto dokončím nebo jak jsme toto provedu jakmile to realizuju tuto vůli která neodpovídá mým tužbám neodpovídá mi tu tam počkám tak se ve mně začne rodit něco čemu se říká schopnost rozeznávací. A jestliže po té stopě schopnosti rozeznávací du tím způsobem že já začnu rozeznávat se správné a se z toho zase znovu chopím a znovu znovu se toho chápeme to znamená aktivně to provedu aktivně to peru ne trpně trpné je v tom to že poslouchám cizí vůli to je ta trpná stránka tím je dost dostatečně dokázáno a splněna ale aktivně je to že to za tím du a provedu v té správná modlitba to co se mi prozradí vnitřně jako správné tak já provádím svým životem to se modlím na základě svého poznání modlí mně se na základě svého poznání tak ta modlitba má úžasný úspěch a není to zaviněno přímo mnou zaviněno tím že jsem plnil vůli boží a narůstá ve mně sprosté rozlišovací ale pozor na jednu věc ta schopnost rozlišovací doroste do takové míry že dokonale deptám moji osobnost. Že totiž mě zbavuje sama sebe to je velice těžký případ protože člověk se má rád já si o sobě dlouho myslel že jsem při nemám rád ale vám se rád jsem koncentráku poznal a tak potom když mu jde o o něho samého o jeho jáčko malé nepravé tak ten člověk se začne stavět na za nohy a začne oponovat pánu bohu a tak podobně to má ovšem jeden jediný následek že se ztratí schopno to jednají jako jsem v tom koncentráku ztratil veškerou schopnost se neznáte kterou jsem ten devět let měl a před tím ještě dalších sedmnáct let nebo třináct let po řečeno a najednou tady nebyla najednou jsem byl opuštěn od boha protože jsem zradil no a to jsem si všechno neuvědomoval později až jsem přešel přes ten prah. Ale jakmile jsem přešel přes ten práh poznání tak zase to mělo jeden blahý a jeden neblahý účinek byla v tom smyslu že to poznání bylo tak dobré že jsem nepotřeboval nic dělat sám že si to už tedy nepotřeboval převrat ale jsem si nemohl to přivlastnit to byla veliká vymoženost já jsem věděl že nejsem tím člo čím jsem sám sebou nýbrž mocí boží že to podstatě projevilo sti boží která zákonitě nastupuje ne protekčně když se člověk vyprázdnil do svého života a více vyprázdní nemohl než od toho čím žil takže má právo aby ta milost něm působila bylo s jeho v něm ve mně působila a tak se okamžitě ukázala tím způsobem že já jsem nic nedělal a všichni měli dojem že jsem nejčinnější tam v tom koncentráku všem jsem pomáhala a tak dále. A dokonce jsem nikam nechodil a voni měli dojem že chodím kdyby byl nechodil mezi těmi čtyřmi blok mezi ty roky byly na míře strojní pušky nabytí a stál u toho člověk seděl u toho člověk který hlídal a tam měl nepřišel kdybych byl a fakticky chodil hmotně jak mě viděli v těch blok ty lidé tak ten esesman mě zabil scelily jako střelil po každým nemilosrdně to to měl nařízeno a on měl vodu vod střelné člověka zaplaceno ta a když tam bylo i k mrtvolu tak dostal vo tom větší remis jo takže já jsem minimálně stokrát přešel mezi těmi blok a nikdy na mě nevystřelila ty se mohli unavili všichni co se na to dívali z těch bokem takhle za zavřen mi o kristem to musel dívali a. Já jsem nebyl viděn tím esesmanem čili já jsem nešel fakticky došel někdo za mě rozumíte ale voni mě viděli v té podobě zevní v tom oděvu toho který tam šel a to byl on a to jsem nebyl já jo až se dostanete do této situace tak samosebou pak nebude těžké té milosti obírat nepřetržité protože už neberete pro sebe nýbrž berete pro jeho úkol ale já bych to ještě klasickým sem vysvětlil že ježíš kristus okamžitě jakmile nastoupili k němu do učednictví tak je za opatřit schopností dělat zázraky to si ty čtyři rybáři kteří tam byli včetně svatého petra musel uvědomit že jako rybáři nebyli schopni udělat žádný zázrak a že tedy ty za zrak dělali ne pro sebe nýbrž pro ty lidi čili pravá činnost je ne pro sebe nýbrž pro bližního radujte se zadními je tam napsáno a ne pro sebe ale pro ty kteří se radují proto udělal první zázrak ani daleké prodlít von se radoval i na hlad dal že ano rozumíte mně než ti ti se toho protože nebyl tak úzkost jako jsme my křesťani. On prostě život bral tak jak šel celý život a uměl si pro člověka tam kde ten člověk byl když to byl tak v tom tak šel s ním hlas a přesvědčil ho že není to správné až ten hlas tom rozvázal tak potom to není jeho vlil ne samo sebou já si toto nemohu dovolit protože bych na chlastal se jednou chtěl snad a pořád to já vím že mě to voní ten chlast že tak já nejsem ježíš kristus tak já když mám tak vyklad to je nastat tak se od nich oddálím že jenom na ně nahlížíme nic víc to samozřejmě my se nemůžeme hrát na pána ježíše chovatele musím taky mám rozum pána boha a to je taky něco co je od něho nesmí se ho potírat ten rozum rozumně jednat a jediný příklad který mám pro celou duchovní cestu protože já jsem vždycky by měl tendenci rozum odložit. To tedy v sedmnácti letech sem rozum odložil v tom koncentráku jsem po du pět měsíců rozumu do žil já jsem nepotřeboval rozumem vůbec vládnout vono to mluvilo samo vono to jednal samo o to na to nebylo třeba jsem říkal kde je ten rozum kde jsou ty smysly kde jsou ty schopnosti člověka nebyli nikde a tak jsem poznal že to nejsem já ne já se konec ne řece je to nebýt ničím že že je to správný způsob sebezáporu do zaujetí pro věc která je nutná to zaujetí je nutné bez toho založí se to neobejde ten sebezápor k tomu se nesmíme štítit se dát vychovat událostmi které okolo nás jsou já když jsem přišel na vysokou školu a dělal jsem zkoušku z vyšší matematiky tak jsem propadl jako dalších devět vedle mě sedícího protože sem neuměl vodit Integrace vod nuly do nekonečna přirozeného čísla na mínu délka a drasticky ho znázornit tomu stačilo k tomu kantorovi aby mě vyhodil a ještě mi vynadal co si to představuju že takhle tam do nepřipravenost potom naučil ale já vám to říkám proto abyste poznali že jsem musel se vrátit elementární matematice kde byli nějaké mezery ke kafka znázorňovány napřed mez vyslance mi ex a ypsilon analytické kilometry a ke všemu prostě to mě ji na střední škole a teprve až jsem to zvládl tak jsem poznal že vyšší matka jeden z a tak je to ducha jako ta nižší zápor není voni těžký než ten malý kterém se to učíme my se nesmíme štítit se učit sebezápor maličkostech když se ptali michelangelo jak mohl tam v té sienská kaly za těch čtrnáct let tedy tam byl udělat tak s tělo věc tak on říkal podívejte se kdyby byl podceňoval maličkosti v tomto velikém díle tak by to byl nevyvedlo ale tisíce a tisíc se maličkostí dělají dohromady velkou věc. A tak opravdu toto bych potvrdil svým životem že tisíce drobných sebezáporu vytvoří nebo střádají v člověku něco o čem neví se tam střádá a to přeroste a přepi a přenese přes okraj jeho vědomí takže nakonec to za jeho vědomí tak zaujme že je tady například zaujetí o kterém předtím vůbec neměl vzdání například když já jsem plnil to správné od těch třech a půl let do těch sedmnácti tak ve mně něco rozloží sem nešel za svou vlastní vůlí nýbrž za věcí za správnou věcí a to může každý za správnou věcí tak tam něco narůstala aniž jsem věděl že tam narůstá a sedmnácti letech to najednou bylo živě přede mnou a vobrátilo můj život naruby a způsobilo že jsem nepotřeboval.

Edit utterance

Text view • Help