Waveform view

85-11B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Podívat se přes drasticky do vedlejší zahrady do vyšší nějaký úrovně zákonitosti a vy to pohledy přes dal by čku do vyšší úrovně za konali to jsou extáze jo o na té stole může stát nějakou dobu ale potom zase musí lest katolička mu nepomůže přes přes tu hadičku on tam jenom na kouknu zase vrátí nazpátek on patří sem taky asi sem do našeho světa. Takže platí že jsou vyhraněné zákonitosti pro každou úrovni vědomí jak říkají přes sedm úrovní vědomí ale shora dolů se dá koukat ne tím způsobem kde by se musel pokračuje za blízko té vyšší úrovně na nižší nýbrž odtamtud je to jednostranně průvodní sem směrem dolů jako asi ta moderní okna na těch některých stavba z vnitřku navenek vidíte a z vnějšku dovnitř ka nevidíte že na ten takový ty mě za vysvětlena tak tak je to tady v tomto duchovnu taky takle nějak podobně. Když se shora dolů oni vidí že my jsme například ve vědomí božím obsaženi všichni že on o nás všechno víc to je ta všemohoucnost a převedou cnost tak to volání ale nezasahuje v tom smyslu že by ten vlast nespadl on ten jo bude nespadne protože von to věnoval to taky je rozumíte ale co my víme to tuhletěch věcech nevíme nic zvláštním způsobem nezasahuje a tím zasahuje protože kde by se to jako vymkl tak tam to tam byl zdí a kde to není tam nechávalo to byste dělo. A tak dále já mluvím o něm jako o člověku a to je všechno chybné jako dokonale bytosti která toto dovolí a tamto nedovolí to mě je osobně velice protivné že takhle musím mluvit protože to žádá te že se dáte pro svoji rozum a tento jinak nepochopíte takle hloupě ne přestože já žádný rozum nepodceňuju ten některé věci to sem patří rozumí dobře pochopí ale tam ty nepochopí než takhle dětsky protože když se veme pán bůh rád nebo nerád o milosti nebo nemá se nebo tak se všechno nesmysl jo tak nemyslí nerozvažoval nenakazuje přikazuje takového nic z této zákonitost méně obsaženo to je prostě stav to je stav uzákonění stav bych tak řekl a když v něm ste tak se děje co do toho stavu patří. A tak ta všemohoucnost vypadá daleko volně než jak my si představený že tu závanu tím ani vlastní to je moc jako lidský vyloženo je to tak ale je to moc politickou jakmile jsem se ocitl v jiném duševním stavu v koncentráku tak jsem přestal trpět přestali mě vidět takže já jsem chodil po strojní puškou která na mě měla strefovat stříleni a vona nevystřelila a bylo to minimálně stokrát jsem procházel že s tím budouli kde se nesmělo pracovní čase projít ne nikdy mě neviděli a dívali se z těch on se svými zastřelí sem ani na to nereagovaly si se měli on mě strach že jsem to nemám se poslání tak jsem tady myslel ne. Tak jenom chci říci že jak se člověk dostane do jiné úrovně té zákonitosti tak tam ta úroveň pokud není ustrašený to je jako by hleděl dolů jako by se ponižovat strach oponuje tak podléhá te ničí za ne že které se jinou vymanil jakmile by se bál tak se zase vrací do té původní zákonitosti upozorňuju stačí sbalte jsou ty ten vědomosti který plně zbytečně to se děje bez vaší vůle a vy jste zařazen do tohoto stavu vědomí bez vlastní vůle protože když se narodil je tak se přeci sám nic prokazoval abyste během devíti měsíců překonal osm miliónů vtělení to mateřským těle a překonáte co ste udělal pro ty tam před toho přečtete jako slepý k houslím. Když mi tady říkáte já tady sedím je tím rozumem a nemužu bavit rozumu a a když k tomu rozumu se dostává nějakého poznání rozumového tak nevím proč by neměl z toho vytěžit na jenom pro sebe ale pro své okolí že tak jste kladl otázku plně s vámi souhlasím a proto vůbec odpovídám kdybych jako říkal co je vám do toho ne a vyvodil vás máš tak to bych odpověděl jinak ne jenom tím slovem máš ale takle nejednám tak myslím si že ten rozum musí být také uspokojen že tak to jsou také podškrtávám uspokojen to znamená jeli to zvířátko vaše na dané rozumem vybaven vůlí a zpovědní no tak mu dám něco aby se jeho hlad úkol protože není správné aby nás rušil svým hladem aby vás rušil a ale je to jenom krmení hladový ptačice jiného já vás na krmím a bytost trávíme. Něco převedete nějakou chemický analyzovat syntézou uvnitř do jiného stavu že ho věcí že se to třeba a něco půjde do záchod že ano a něco sem vypad ne a tak dále a z toho nemusím vůbec dělat žádné svědomí prostě toto není pravé duchovní vedení na to vás upozorňuju neříkám že je to jenom tam ne k ničemu ale není to duchovní vedení člověka duchovní člověka spočívá v předávání duchovních síly upozorňuju na to několikrát už a do přednášku ten mě to říkám nemyslete si že tohleto tady opášete že je to nejlepší co můžete dělat. Možná že by bylo opravdu lépe kdybyste doma seděl a meditoval nebo soustřeďovat anebo správně konal správně konat máte jo byste poznával co je správné tak jako je důležitější to správné dělat než tady například sedět a jestli si myslíte že je to správné co tady teďka děláte a na nemáte jiné světlo než rozumu tady vám to napovídá tak je to správné že tady sedíte tak že patrně není nejsem oprávněná vyhodit rozumíte toho soudí že vy máte světlo rozumu to je zase na to a to vám říká je to správné se to dovede tak je to správné a všem nemůžete a jako považovat za všeobecně platnou formulku to je vašem případě správné a jiného to že taky v klamat slovy přečte tak co je to za tou kosti ne. Jestliže jsem tady kladl důraz na to že komplexní správný způsob života vypadá tak že je to práce na poli a v tom mě obojí dohromady že to má soustavně kombinovat tak samo sebou sem nemohl jinak mluvit než jak mluví ježíš kristus nebo sem to takle předvedl ale jestliže vám ta koncentrace nejde tak to není způsobeno nebo ta práce v domě vám nejde dobře nebo jste unaven tak to není způsobeno jenom tím že jste to dělal pro sebe za ten nýbrž tak je to způsobeno možná tím že se opravdu tím byl vyčerpán jelikož toho bylo moc to. Ovšem byl toho toho moc jenom proto že ste to bral tělem víte že totiž my mnoho těch prací které děláme neděláme tím čím to máme dělat já bych řekl takhle sou lidi kteří když se do něčeho nenaučí tak tomu nevěří tak to taky nepovedou von se von do všeho musí odpuštění podařit ten puma ne aby to potom potřela a to je strašně namáhá záležitost prase pokud ten vypad nedá do toho žrát a ne celý to co se tam s eště potkává tam do toho vleze že tak tak se ražen já se s tím pracovat to nikoho kolika vleze to tam ještě když a poší ale žere to pořád dál takle my se v životě chováme to ovšem znamená že jako prase potom usneme a krát mé jako prase zase když se takhle na ženeme za tenten rozumíte ale dělali jsme to způsobem prase čím a ne lidský. Víte čím vyšší způsob práce tím menší námaha a tím menší únava my já neříkám že musíme protože to se nedá tak naučit ale zaručeně kdybychom poctivě pracovali na hospodářově poli tak by nám v tom méně unavovalo při větším dosti zdravé práce než když na to deme svými prostředky by třebas víte že je to pole ho názoru to a to víte že ta jeho pole ale de a na to svými prostředky ty prostředky jako je vaše tělesnost vaše schopnost e to je taky jeho jeho od něho půjčené se k ní zpočátku dlouho nerozlišujeme nebo nedokážete rozlišit to konec se nedokáže pojí taky tím rozlišení spojit propojil že to co máte v sobě. Je na stejné úrovni toho co je z vnějšku se o to přichází z vnějšku nebe spojitostí co je u vás vevnitř a že nic nepůsobí zvnějšku nýbrž všecko z vnitřku navenek to tyto zásady nemůžete rozumově zvládnout tak hned takže se snažíte zvnějšku do nitra působit za strašně těžkopádné tomto pravdu lopatu a hrabete nějakému sem nebo něco já vím co děláte kope a za tím co ten kdo pracuje z vnitřku navenek ten tu lopatu vyhne zvláštním způsobem vnitřní silou a to je síla mnohonásobně větší než síla sval už ho obrazu pochopitelně. Já si to dovedu představit protože jsem některé věci v životě takhle taky dělal výjimečný jsem taky schopen toto soustavně ale pak mě ta práce nikdy neunavila dejme tomu co dělám tuhlety věci pro vás ne tím je neunavuje protože to dělám ne lopatou nýbrž z nitra navenek já jenom poslouchám jak to hotové vychází z té vnitřní dílně rozumíte jenom nějak převádím češtinou do této řeči do těchto obrazů teče taky obraz když neužívám obrazu přímo tak už tak řešením takže já z toho prostého dělám jenom jeden sou činitel jedna místo to říkám jednu a to je malá námaha to redukuje a ta resume je snazší než to násobení rozumíte to když se z té ho neško do nitra tak chcete násobit to co tam děláte tím účelem tím účinkem to lítání tou lopatou má způsoby třebas nějakou já mu nakonec to je účinek na to kolikrát musíte líto že ano aby ta dáma. Kdežto když do nitra navenek tak mám hotovou tu já mu a nepotřebuju vůbec jí par nýbrž se do tý já mi dívám a popisuju je veliká taktak že jo soustu a k tomu a a tak to říkám a byl se jemu se dívám na tu já mu totiž všecko je hotovo u boha všecko co bude stvořeno už je co bylo stvořeno ještě je a přítomnost budu ano a minulost je pořád je ko je on je na časem takže když se zase na této na časového do toho časového pojetí věcí tak je po práci tak platí vod svatý terezie že nepracoval ona nedrží ježíš kristus za ni to znamená bezčasově bez námahy ona pracoval. Takže jestliže jste večer unaveni tomu nás se dostat tak je to s odpuštěním proto že to děláte špatně jo že používáte zbytečně namáhavé prací které by byly se daly nahradit prací která je daleko dokonalejší protože bez námahy to námaha si spojena s tou prací jí znehodnocuji protože vás zneklidňuje unavuje a podobně neklid taky neunaví taky druh neklidu a to vám znemožňuje se dostat k rádci jestliže ten člověk jedna z vnitřku navenek. Tak jenom se vyprazdňuje a pak to nitro mu otevřeno čili on se musí naučit jenom se vyprazdňovat takže když se po denní práci a děláte dobře nebo špatně tak večer se musíte vyprazdňovat a to není pouhá relaxace jak si to myslí jogi sti nebo jogini nýbrž to je odevzdání odevzdání sama sebe bohu a tím nastává tolikrát něm to je ta je následek této původní příčiny že člověk se odevzdá bohu když by se chtěl jenom vyprázdnit té symptomatické léčení které nemá účinek velkého to svíčka co se tam stane ale to je málo to je nedostatek. Takže ono je třeba jít k já tu věci hledat království boží a bude tam všecko ostatní přidáno co momentálně potřebuje jestliže ta konáte bujet a když ho hodně tak to taky potřebuje to nechte na pánu bohu jak to zařídí a kolik vám toho přidá kolik je zapotřebí a bylo při a to se v tom nemůžete vyznat to nemůžete vědět takže jestli vám to nejde při té koncentraci tak je to proto že jste se neodevzdal bohu a ne podle ste unaven podle ní práci kterou jsem dělal špatně i když to dělal špatně ale z dobrou vůlí rozumíte nic se nestalo unaven veliká nic se nestalo vy se prostě odevzdáte toho bohu a na to není třeba víc než zlomku vteřiny a to by byla aby to zlomek tři nevydržel. Ne víc než zlo ani vteřina mi zapotřebí já říkám e zlomek tři tomu odevzdat no a to co je vám do únavy co to nás neexistuje to není půlhodinu zlomek vteřiny a už se s ním spojen že jo když to děláte také kontrolní že milost o hora pro člověka je vždycky připravenost plné míře jenom že člověk se neumí jí otevřít disponovat se pro ni ano on se disponuje tím že se otevře se odevzdá že na sebe nemyslí to vám říkám ne nebral reprodukuje ten den ne bílej nedbejte k tomu co se stalo nechte to stranu a brně te se do té náruči božího. No a to musí mít následek že ten pobyt v domě se také podaří neboť ten člověk jak je tam líčeno v tom podobenství zapomněl na tu práci před by byl na ní myslel já to není práci tak tam přišel unaven a tak vyžadoval aby se na to bral ohled ale voni takovýho neví řada aby se byla onen klidně začal sloužit tomu hospodáři že jo tyto ani nepotřeboval ale de krycim že my to potřebujeme abychom mu sloužili ten princip tak se že ta správný pozadu říkáte člověk jde na to pořád pořádně ráno. Sebere svých pěti vztek a de do práce a veškerou vůli vynaloží k tomu aby konal vůli boží aby aby jako vopravdu sloužil bohu to by říkala navrch velice správně veškerou vůli vložit do mu ne boží sem čloek vůli boží neznáte a vládnutí vlastně svou vůli podle vlastní vůle podle vlastního mínění čili jsou tam nějaké jemnůstky chyb na které se jak vidíte nepřišel a to způsobí že svou takovou. Dyť já to s tím vůle se brzo unavíte v tom nevydržíte dlouho vy to konáte z nejlepším míněním podle vlastní vůle abyste sloužil bohu pochopitelně a ono vás to unaví takže mě ten nik řídit školy v praze která nejsem taky proti zajímá já jsem zabilo dny hotov já ráno vejdu do toho života a jsem připraven sloužit bohu ale přijde mi tam něco. Co já musím řešit velice okultního a já mně to sebere všechny síly já to musím veškerou vůli vynaložit svou vlastní vložit na toho aby to vůbec prošlo protože kdybych si to nebyl já vo tak to dopadne špatně já při tom musí jak tomu udělat já by to musím být svou hlavou já nemohu myslet na pána boha podle by ne to je dělá říkám to děláte správně jenomže vám tady chybí zkušenost toho večera. Se kterou tam musíte jít toho pobytu v domě hospodářově kdybyste pravidelně vstupoval do domu hospodářova a tam sloužil tím způsobem jak jsem vám radil tak druhý den čím dál tím lépe bude rozumět vůli boží takže svou vůli bude sice zase dělat vůli boží ale protože jí budete rozumět budete o ní vědět a tím. Tím méně budete konat vůli vlastní takže nikdo nepozná že konáte vůli vlastní naopak mě dycky přitom není říkají no ty máš ale pořádnou dávku vůle že si tudletoho oni neměli tou vůlí se to dělá ale protože jsem večer dělal třebas to co neděláte že jo tak tam nebyla rovnováha mezi vnitřním a vnějším životem a to se draze platí draze se to platí. To takovou takový přepych a za svý první devět let vůbec nedovolil první devět let tý cesty já jsem večer povinně to takhle dělal že jsem k tomu bohu odcházel a vopravdu jsem odcházel způsobem který odstraňoval mé okolí to jsem byl tvrdý jako spalte se říká ne kopl neklepal srdce a tak dále ale nic se nestalo neškodil mě to naopak něco po pozdravila ale druhý den jsem měl vůli která nebyla moje já jsem do ní viděl z vnitřku navenek z vnitřku navenek kdežto vedete na ty práce zvnějšku do nitra když to dobře dopadne když to moc ale ani tam se nedostanete to znamená vy si myslíte že situace vzniká vně má vo musíte zvládnout protože k vám přichází vás na a tak mě vás napadá ne to je dokud máte takovéhle mínění že vám někdo předkládána nějakou práci že má unavuje že vás pro sebe chce například by si myslíte že my prostě to mě chcete tak to nezvládnete tak se tím jedině unavíte a ona víte se i tou koncentrací to takhle děláte. To nemůžete to je úplně opačné mě lidi říkají třebas já i to dovedu už jak ten den tak žít abych jako se neprotivil té vůli boží ale jak si té koncentraci já usnu a nebo když neusnu tak se unavím třebas i přeříkáním toho mantramu takže my to čím dál hůř anebo tak technika je pro mě tak náročná že já si myslím na tu techniku než na toho pána boha a to je taky chyba a to mi taky unaví tak tam jsou všechny všechny těmito slovy jsou vyjádření tytéž chyby pořád všechny chyby které jsem tady jmenoval sou ani tohoto mínění taženi totiž že ten člověk zase si není vědom že nevládne svými silami. Rozumíte i při tom že de sloužit tomu hospodáři že zase jde silou boží že bůh je to který si přeje aby člověk mu asi a ne člověk který si přeje aby patřil bohu když ovšem musí se disponovat tak musí začít chtít patřit já vím ale to je začátek věcí který by ho už za vteřinu vo zrazovat nebo ho původně nebo bylo zrazovala nebo bylo vytrhovala ven do temnot vnějších on musí. To se nesmí bránit tomu aby vodešel od své vůle aby opravdu věděl že ta jeho vůle ká je odvozena z vůle boží že sama nemůže existovat odděleně a všechno má oddělené všechno a začarovaném tak jak se to vím přejete mít že to je hrůza to mě dycky jim to úplně já mám husí kůži když mi dáváte otázky že to je pořád z pocitu od o těch oddělenosti to ale takových nedočkal kole nakonec a to mi zje celou tu cestu a ta je na če pochopitelná protože na na atomy ale nedá se dohromady nedá to jeden celek to vám hrozí jo tak vám radím. Když jsem vám řekl nástroj božími pracujete přes den ne tak tím nás ty potom v tom domě hospodářově pracujete pro hospodáře týmiž jeho následek čím my mu zase nic nedává rozumíte zase všechno je od něho jenom se dispozice k tomu abyste byli ochotni mu vrátit co jeho je to je správný postoj při duchovní ať já se tím vracím do tvého domu já se martin který se ti vrací. A pak už mu nezabrání te v té jeho radosti nic vám to máte marný on budem z toho strašnou radost strašně dobře vás přivítán to bude slavnostně nevěděl tě jakou slávu pro vás má připraveno a ví nepociťujeme protože na to dete úplně špatně ten syn narostl ten si o sobě vůbec nic nemyslí země že si ničím za slouží tam by tuto ho otce kdyby ho vyvodil tak to bylo v nejlepším pořádku si by si myslel maří magdalena prosit tu která se složila kruk tna m ježíšovým si taky nemyslel že si udělá světicí nemohlo ruku na padnou ona se tam složila protože praštila se svým životem rozletu letním od a já nevím jestli můžu že se divil ale nic ne to bylo pro ni objevím že on ji ve z té země ke svatostí takže svatá terezie z avily říká že nejlepší postoj člověka začátečníka je postoj máří magdalény nemysli i o sobě. Nýbrž spíše s sebou opovrhovat ale nejlépe zapomenout neoponovali zapomenu ona musela zapomenout čí je aby tam vůbec dokázal silnou že jo a toho dost tak tam sebou praštila a on si to daří zařídil sám nechte pána boha působit u toho mluvíme i při té koncentraci ví mu napovídám jak to má udělat a když to neudělá tak tak jsme nešťastný a my nemáme vůbec představu jak to má udělat de pak i nejlepší představa vám neřekne ani ani čárku o tom jak to jak to on udělám dycky že se o tom měl nějakou představu jak by to měl udělat tak sem potom zase jak to udělal jinak jsem to vůbec nemohl sedí at let. Říkáte když toto posloucháte tak to musíte jenom věřit nemáte zkušenost ale ježíš kristus radí kdo uvěří syna člověka to znamená že má nesmrtelnou podstatu byl říct v tom toho velikost vnitřní tak to stačí k tomu aby ta velikost vnitřní němu měla přístup rozumíte a aby ho vedla ke spasení tomu neodporuje té velikosti vnitřní neodporuje on se jí odevzdá že by je mohutně vyšší než seco čím tam von ten člověk de ustat to je dobré. Že vy nemůžete jinak než víru já jsem jenom nešel ale vy nemůžete jinak než vírou a já myslím že když to ježíš kristus takle napovídá že to nebylo horší než jak já jsem šel naopak že toto výjimka protože bylo zapotřebí také ukázat že i to z těch extrémy poměrů de vidět ale to jsou extrémy poměry že ty vaše jsou normální že když se hodí pro kdekoho kdo uvěří nevadí obě se hrad koho kdo uvěřil kdežto cesta poznání se hodí jenom pro toho kdo je ochoten sebe se vzdávat stále větší měrou protože ono totiž jestliže se nezdá způsobem který vám se vysvětlím. Tak ta cesta poznání se pozastavuje až se úplně zastaví když se odevzdá tím způsobem matka vysvětlím tak ta cesta pokračuje mílovými kroky kupředu a to je tento styl že člověk jak něco poznává jako správné třebas o to maličkosti ze začátku a hned se podle toho zařídí tak dostane když se ne zařídí moc k tomu aby to uskutečnil to jako správné poznával ano a tím dostane se na úroveň vyšší toho poznání a z té zase už jde o stupňuje k dál a tak stoupá jak si rovnoměrná než cestou víry tam není žádná po chybnost on vždycky to co poznává za správné považuje za fakticky absolutně správné i když je v tom už zásadní omyl no to absolutně tahne není a je to relativně správné ale von to považuje za absolutně správné a je dobře že tomuto omylu znovu a znovu podléhá proč mu podle hnůj třebas který ví že je to není absolutně že to a relativně protože je v tom taková moc v tom co poznávám za stane že mně nechci říct přemluví ale přemůže takže ně se může k tomu aby to okamžitě realizoval. A když to okamžitě realizuju tak nejenom že se to podaří ale nebo taky nepodaří se to voni slu že ale to je pro mě důkazem ale vznikne z toho další síla větší a další poznání o správnosti a dejme tomu když to zopakuju z těch sedmnácti let tak jsem forma správné jít jedině v bohu patřit dní bohu a nesprávný účinek tohoto poznání byl v tom že jsem opovrhoval tímto světem tak že jsem přestal jíst a tak dále já jsem vám tady říkal a to bylo vrcholně nesprávné a než se na to přišel tak musel někdo druhý zastat tuhleto ani nevědomost je tam nebyla nikdy žádná nejistota jako otázka víry ale tam byla jistota. Žádná po chybnost jako otázka víry nýbrž jistota a ta dovedla člověk ka na úroveň dosahu té relativní správnost a jakmile dohrál ta relativní správnost úlohu vůdčí tak sem objevil i tu chybu která v tom byla obsažena zákona tvor relativnost a v tom toho se moh odvrátit od té dosavadní úrovně a je zase za ní dál dycky jsem musel zapomenout na tamto zavrhnout tamto jako nesprávné přestože to předtím bylo relativně správné bo absolutně dokonce správné jsem to chápal rozumíte tak sem naší mělo vysvětlit takže to taky není cesta taková řek bych úplně přímočaré to je jako působení rostla tu že von to řídí v určitých mezi tím rozumíte tak si. Ale při taková tudy se která let třebas na měsíc pohybuje se v takovém koridoru ty řízen ze země a ta družice naráží v tom koridoru a na tsyny a od radí se pořád do toho vedu takže pořád se přibližuje že k tomu hlavnímu dřina udržuje se ve směru k tomu měsíci takže do toho více do letí přesně tam kam je stanoven tak to je to je výhoda tuhlety cesty ale je to ustavičný poráží těch tě nebo ukázal ukázka toho že ty stěny nejsou narážet ani že není správné že by bylo lepší to rovně ne. A tak tak se to člověk přesvědčuje prosím tomu dělám nějakých bych více napovídáte že jakmile se dostanete do takové situace se setkáte s novým myšlenkami které by byly měly být podnět a kde zase aspoň rozumově uděláte nějaký krůček kupředu že to uznáte třebas ne věříte tomu tak způsobíte nerovnováhu rozumíte mezi uznáním rozumovým a mezi uskutečněním toho kdybyste totiž v té praxi začala na úrovni toho co se tady se dověděla zase pracovat tak by vám pude to tam nenastalo vytěžit říkáte nastávají mít těžkosti které předtím nenastaly a ty bídou úplně to navíc co jsem do toho chtěl vyložit až na konec napomenul a ty duchovní věci do té míry že. Se nedá nic jsem udělal nějaký pokrok a pak jsem se to začne na novo já se mohu věnovat klidu těm duchovním věcem protože už mně nevadí ty zevní věci už se odstranili vlivem toho že jsem slevil tak jisto je že jestli jestliže se dostanete jednostranně kupředu a příklad pochopení přijetím věci tak vlastně děláte rozhodnutí rozumíte dělat rozhodnutí ježíše přijímáte tak nejenom rozumem ale také celoživotně protože ale tady toto rozhodnutí nemůžete aplikovat nemůžete ho provést zde silně že nemůžete jít k tomu počítači teď přimět to nerozumné nýbrž až zítra tak mezi tím nějaká mezera ve které to rozhodnutí o které se dá již že to rozhodnutí nebylo ihned realizováno jako že není možno tím ztratíte realizací sílu rozumíte a bez té síly ktomu přistupujete a to je vyčerpávající to mě promiňte to se nedá udělat jinak než že večer předtím vstoupíte do toho chrámu božího. A s touto posilu která je jiná než slovní ne do toho do té práce dete nebudete myslet na to co my tady říkali vůbec nebo že se to přeříkával že bych ho takhle mělo být když prostě to vezmete tak jak to přichází a já vám řeknu kdyby se to tímto způsobem dělala kdyby tam nebyli tuhlety mezery které způsobují ten nedostatek tak by se na vás nezahrnulo něco co na vás čeká se to zrovna od vás dostávalo opačnou stranou plyš na ty ostatní by se litoval je že tento krát přišlo na ně rozumíte a ne na vás a začal byste jim pomáhat a to je to pravé pochopení té sou činnosti té souvislosti s ostatního vaše práce souvisí s prosto vedoucího všech ostatních pracovník daleko více než v jiném oboru že jo tam si musíte vzájemně hrát do rukou jak se říká no a když byste nakloní na takhle šla že pokolení té spojitosti že ano kterou byste chápala vnitřně nez něku neškolil vámi jasná ale z vnitřku ji takle pochopit tento vnitřního poznání tak byste neměla ty potíže že tam je nerovnováha pochopení zvnějšku jako teďka to pochopíte z vnějšku a pochopení nitky to á za vás nemůže udělat to že to je věc vaši vnitřním koncentrace že ano. A když v tom že si to neunese tak se promrhal na tu tu sílu která přišla zvnějšku jakoby jako by zvnějšku no a to není pravda ale vám to připraven že to zvnějšku a vono je to ztra pokon se vaše oni pra od něho to není než vašeho ne z mého a kdyby se to hned jako se toho chopila takhle aspoň dneska ještě tak zítra by to nedopadlo jak mi to říkáte prosím vás to ho třeba to poprvně nepovede ale z ročně se to chápete tak se vám to povede časem a budete vidět že naopak to vede k opačným následků než jak mi tady říkáte že věci se vám vyrovnával úrovní na této cestě to nejhorší je že člověk neumí je na to rovnováhu mezi vnitř vnitřním a vnějším to je jedna věc a za domněle to vnějším bere ta vnější a vono je to vnitřní vy se právě dovídáte tím že vám to zítra na půdě že to vnitřní záležitost způsobila žádná nitrem že ano nerovnováhu nějakou ale vnitřní nerovnováhou vnitřní omezit vnitřním aktivnější. Vnější je to bylo přijat ale vnitřně to nebylo uskutečnění takže to musí prožité vnitřně pochopitelně proto já říkám svým přátelům vy jste to ode mě dneska už věci které jsou tak náročné na uskutečnění že já když ho mě vysvětluju tak vás vlastně odsuzuju k takovým stresem minimálně anebo ještě oči věcem nějakýmu neštěstí dokonce životní kdyby se to radši nepřáli že čeho toho už bylo dost jako kdyby teďka jak se chystal k tomu řekl ten otčenáš jako vedu rozhodnutí třeba k tomu ji dobrý přítel rovnou řekl tak to je pro mě odsouzení já se přestanu modlit otčenáš růže to nedokážu a jako rozhodnutí to brát to mi nejde je otázka jestli bych to neměl odložit činna věky budoucí a nech znova vás že vy pořád váš rozum touží vaše dobrá vaší dobrou vůli toužíte ale to jsou velké oči a malý žaludek by to vyvracet než se dostat k uskutečnění. To je říkáte co je vlastně neví co je to zapři sama sebe a když pracuje ne bez omezení na sebe jenom na věc tak vlastně se za projde sama sebe že to pravda že ani nepomyslet na to že to je se to jsou jeho síto obec nebo boží síly na na to nešpekuluj protože on se do toho pravé kdyby například na lékař třebas zubní musel pomýšlet jestli to dělá boží moci nebo se své vlastní tak by zatím možná pacienta ky utekl že by byl přišel na to že on se musí vrhl tý práce otevře ten dotyčný ústa on ten lékař tam vidí co tam schází ne a začne se nepracovat běda když po myslí na pána boha to moc zanedbal on musí se dát do práce a to odstoupí od sebe už samovolně používáš vých zkušenost samovolně on nemusí nějak paty vybírat a dlouho na ně špekulovat že ta situace se mu tam opakuje že je proto že ta práce z toho družice nějaké povolání abychom nemohli potom nakonec vykonávat samovolně. Co myslíš víte když jsem poradil třebas co mají dělat s tou celou ne jaký mají operovat že se na to musel přemýšlet samovolně jsem to řekl a bylo to správně protože to bylo samovolné jestli jsem vzdal se sama sebe že jsem se do zapřel a ne nějak násilím mohl za od prostě přitom nervy to ne naopak vodejdu od sebe a proto to správné že to samovolné naše pravá se samovolná my to můžete říkat pán bůh je že jako nevěřící říkám je to oblast samovolnosti tak se rozšíří z té samovolnosti to automatismu jednoty se stará o mé srdce a všechno ostatní ten mé vůle do do všeobecného do člověče samovolnosti takže vůbec svou vůli nemusím nastavovat aby se to dělo rozumíte mi a ono se to děje jako je nesmyslné myslet na srdce aby vám klepal aby mu začlo klepat tak je potom nesmyslné myslet na to co mám udělat protože ono to jde samo a potom máme každý své povolání abychom samovolně už v něm jednou jedna lékař samovolně třebas zubní lékař samovolně už to dělá že. Už si jenom vzpomene na to co já co se nemá dělat a nemusím to zlo omílat a když je to dělník ve výkonu tak taky samovolně už to koná a když se o navo odstoupíte tak správně odpočine si nemá se přemáhat zapomene na to to porušujeme samovolnost protože když vám klepe srdce ne samo sebou tak nemyslíte ani jak začne daně myslet tak taky vidět že to je něco v pořádku radu zdraví musí na té se nemyslí že jo ten pracuje sám. A tak je to v té oblasti vyšší taky to pracuje samo když na to nemyslíme tak já nemyslím na pana pro mě je to snadný protože na ně nevěřím ne to se mi to mysli to se mi to mluví panečku když já nepotřebuju by se na pána boha protože pro mě prostě je to skutečnost která je a co by vo tom debatovat nebo sám sobě přemýšlel proč je to ho tak nebo a to beztak se že sloup nakonec přijdu rozumem to jednou šesti no jednou se minut vo těch šesti sedminásobnou nezazlívá to cestou víry to je cesta jinak zdánlivě to na opačné straně tak že jsme proti sobě stojí proti sobě se s tím moc nevynáší protože byste nakonec řekli tak ten je pří bytím bez na bohem není to pravda není to pravda lépe je z by i věřící. Já jsem se ovšem dycky té víry dopracoval jenom ti způsobem že se byl přesvědčován zkušeností máme zkušenostmi byly nějaké laguna ké mezery no a to je ta sil který je to stěny ke ně jak mi tady někdo z vás napovídat že jo a to viděla nemusíte víra se sva pochybuje od čas ale nikdy do té míry že byste úplně ztratili kontakt já tam zavrhnu to co bylo předtím a dám se na něco nového rozumíte co je to je opravdu hrozně zlí tedy se tak voni ji hodno to republice ale za cenu sebe mlácení řekl to je víme obilí my jiného to není. No tak dneska jsme se dostali už jedná hodin tak musím po spíš musím to odbýt k tomu předvést vám otčenáš jako řadu rozhodnutí tedy že je to modlitba která nás uvádí do řady rozhodnutí a pokud je ne realizujeme tak způsobem e nerovnováhu mezi rozhodnutím a realizací to znamená uvádím se do utrpení to vám říkám napřed abyste byli připraveni na to co vám tady říkám a jaké to má následky ježíš kristus o tomhletom řekl nepřišel sem přinésti mír ale meč tak tomu rozumíte protože věděl dobře že kdy ji nebudou moci uskutečním nebo nebudou umět uskutečnit to co von řekl mírové. Ale přenesl to meč se jenom ty křesťani poradili tak zvaných pohanům že ano svatý ří byl a toto podle byl vlá dobrý vrah výše na svatýho že jo na to blaženství se nepovažuje si tisíc pohádka to už bylo nutné a povýšit na svatýho a tak já teďka jdu k věci tak je to pořád daný řád hodnot tou jsem přednášel učíme a spořádaná řada rozhodnutí to znamená od prvního rozhodnutí až po to poslední. Čili když se ne realizuje první rozhodnutí tak také ne je nebezpečí že to poslední teprve nepůjde že mu ani nebudeme rozumu je to jako nový nás v pokušení nebo z dvanáct zlého to sem byl měl na to k prsty protože jsme neuskutečnil to první abychom slunit pro ni tak chopíme to co chce v tom posledním myslí a jak to máme realizovat ale já jsem naštěstí včera se pustil do toho prvního otčenáš to už jsem vysvětlil protože jsem vysvětlil jak voni uvěřili v tam někde v městě ur k tomu bohu že to jeho jejich otec který to s ním dobře myslí a kdybych se zavedl z područí lidem do područí svého že to bude jako země zaslíbení že to bude něco zaslíbené toto dobrého něco milé něco co je povede k věčnému životu. A opravdu kdyby byli spravovali tu svou zemi tak jak měl by bylo čas neutekli si naplňuje jsem se mi do egypta nebo nešilhal po nějakých těch molh těch vedlejších filištinských a jiných národů tak by to bylo trvalo daleko méně to seslání spasitele než tisíc sedm set nebo více let ale nešlo to protože měli moc pokušení kolem sebe podléhali tomu.

Edit utterance

Text view • Help