Waveform view

84-16A-K

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Ž tak podívejte se tady byla kladena otázka že při nějakých na krevní sní modlitbě vznikal i různé síly které nevznikají zaručeně při takové činnosti řeckého českého charakteru jako je třebas nějaká činnost zaměřená do vnějšího světa a ne jako taková zaměřená třebas do vnitřního světa že úsek jsou zcela jiné tak jestli když tedy by tady nebyla tato modlitba jestli by nechyběly tomu organizmu ty síly které potom ho vedou dál kterému poskytuju materiál který je podporováno na té své cestě. Zase záleží na tom jakého druhé tamní i modlitba jakého druhu je takhle vni činnost jestliže ta vnitřní modlitba je třebas povahy mantrických cvičení tak se zdolává v lidském těle chvění nebo vybrat se které mají v první fázi z těch cvičení než se dostane člověk za to mantram funkci předělat strukturu buněčný čeho organismu tak aby ten organismus vydržel větší míru poznání. A to se projevuje dokonce pocity ovšem jestliže člověk se nedovede dostat za tyto pocity ze začátku je může trpět ale musí se dostat za ně to znamená svě přestat pociťovat musí ty pocity překonat jemností svého soustředění a pak o tom bez pocitu ten to cvičení duchovní nebo ta liší modlitba působí na jiné úrovni než vybraní působí tím že odbourává lidské já že se ho člověk zbavuje v této poloze odstupem od sama sebe protože ta modlitba musí potom podobu. Z odchodu od sebe k bohu a když tohleto nemá když to tu polohu nemá když to není odchod od sebe k bohu že to nějaké točení se kolem sebe tak samozřejmě tato vnitřní modlitba nemá povahu toho chrání že nebo toho odvádět o lidského života tedy nevede k k tomu k té ztrátě vlastního života ale když jde o modlitbu třebas které říkáme meditace nebo tichá koncentrace tak při té velice chci nevznikají tyto vibrace tam vzniká poutanost zaujetím. Pro cíl nebo pro obsah té meditace meditace může mít citový například obsah a protože to citové zaujetí a a citová soulad se vzbuzuje s tou s tím věčným životem s tím bohem s tím kristem s tou pannu marii nebo kam se tou meditací dostávám ale ta modlitba ticha za mě umožňuje zase abych se zbavil povídavé mysli abych přišel za povedou roli mohu mysl to je zase řek bych nadstavba nad. Cestou meditační rozjímavě a pak už potom v této fázi má za následek že já opravdu ztrácím vědomí tohoto světa a nabývá vědomí řek bych vstupu do bezčasovosti je když se mi to nějakou opravdu citelné tomu tak je a říkáte to bylo pořádku volit tak si představujeme vy to způsobem ztrácí člověk sám sebe ale jak je to potom tisku činností a přeci není tam kaší žádné vibrace i když je to láskyplná činný. Ale vzniká tam poměr k tomu co člověk dělá a to je poměr který může být silnější než zaujatost si modlitby protože to konkrétnější si že ten bližní nebo ta moje činnost pro bližního nebo pro lidskou společnost má povahu sebevzdání a ona ji může mít tak a myšlení na věc o kterou tady jde tak pak samozřejmě tohleto je stejně hodnotné modlitba jako nějaká vnitřní modlitba je nám že je tady na víc propojení se zevním světem já totiž vkládám ne se sebe něco do zevního světa a von mně to od pláči odezvu. Ta odezva nemusí být ve smyslu běžného mínění pozitivní že mi od kláct například nevděčný zřejmě projevovalo nebo odporem nebo hněvem to všechno je velice dobrá věc protože mě to odnaučujeme milovat sama sebe když to dělám pro věc tak i když buduju třebas něch a když vím že správně to dělám a to nám káně tak na tom nezáleží protože mě to zbavuje sama sebe daleko prudčeji než by mně to dělalo dobře kdybych já měl s tou spokojení to by mě zbavovala sama sebe a takové činnosti bych se měl přímo vrhat když by vo ní že je dobrá že správná že je potřebný pro lidi nebo aspoň pro jedince. Uče do ze účinnosti množit odosobnění sebevzdání zapomenutí na sebe pro věc samu a v tom případě je to totéž jako když se vnitřně modlíte čili bylo by mělo vzniknout vždycky životě takové rovnovážné postavení modlitby a zevního života aby to ten zevní život nebyl něčím sedmý odváděl je všichni lidé říkají já udělám nějakou vnitřní modlitbu třebas brzo a potom du zaměstnání ale vono to ze mě všechno vyprchal eště na cestě do pásce se nám to moc dobře ale když tam přijdu a musím tam řešit události nebo záležitosti které jsou nechutná třeba tak já ztratím poslední kapka z toho květnou klidu k tomu zaujati pro boha kterou jsem získal během toho svého duchovního cvičení tak to já řeknu toto jež špatné hospodaření. Člověk nemá přistupovat ke své všední činnosti jako k něčemu co není práce na hospodářově poli tam zase znovu doporučuju abyste si přečtli úlohy tuhletu kapitolu že práce na poli a práce z domu domu a práci na poli by neměla být méně hodnotné na o vy měla být takovou řek bych nutnou přípravou bez které nejde sloužit v tom domě tam je to názorně v tom podobenství ježíšově řečeno že kdyby byl ten sluha nepracoval řádně na poli podává tak ten hospodář bylo byl vyhnal z domu. Ten by nedovolil aby ten služebník mu doma sloužil a předstíral že jako na tom poli taktně co dělal a on to nebyla pravda on zřejmě ten služebník šel domů s vědomím že bude efekt to tomto dělal a že se hájí před tím hospodářem takže mu bude smět posloužit k jeho ve černému odpočinku a jídlu takže po práci na poli. Potom člověk slouží bohu nebo tomu hospodáři nebo tomu meč nemůže to to tím že se mu z celého se odevzdává bez stolu na sebe zapomíná je na sebe tím se házet se jak se má zjednat jednota mezi životem vně modlitby to znamená práci na poli a uvnitř vnitřní modlitby té práce domě hospodářově přes to podobenství které k tomu odpovídá je to to je ten. Má větší účinek činnost která mě nebaví a jí provádím než činnost která mě baví činnost která mě nebaví a ji provádím svědomí tě na větší účinek duchovní tehdy jestliže je to činnost užitečná že já mohu přeci svědomí obhájit když leknu užitečnosti je to činnost užitečná ale jestliže mě nebaví tak pak způsobuje daleko větší užitek duchovní když to nese uspokojení člověku to přináší už uspokojení protože to dělá rád tak to potom nakonec nedělá kvůli tomu aby sloužilo podaří nýbrž že mu to dělá dobře a zásluha při tom žádná duchovní vzniká ano. A otázku že ježíš kristus nechtěl oběti a chtěl milosrdenství upozorňuju vás na jednu věc že když mluvil o oběti na rozdíl od milosrdenství tak měl na mysli to co dělali tehdejší židé že nosili oběti zástupně za sebe toho chrámu a obětoval třebas tamleten to té a tahleta chleba a tam ten víno a a každý tam něco přinesl a tyto oběti poje toho jak to míní lid kristus nestačili zastoupit pravé milosrdenství neboť pravidel je pro to víc že někomu konkrétní slouží kdežto tuhleto přinášejí oběti nikomu konkrétně soužit to by nevadilo on to dělá kvůli bohu ne to je pravda ale je to. Činnost která toho člověka nepřiměje k tomu aby se vzdal do té míry sama sebe jako když musí bez ohledu na sebe sloužit bližního musí být milosrdný vůči němu to vů totiž umožňuje aby se sebe vzdával kdežto to první moc mu tohleto do té míry takové odosobnění neumožňuje že on si koupím třebas na trhu jakou tu hlubinu a dá jít do toho chrámu jako jsou tedy dělo ne prosím vás co na tom bylo za odosobnění že se vzdal váhali ř toto koupil holubicí a že tam vodnesl a pak jsou zdá vůbec o to nestaral. Kdežto tohleto on musel když to aktivní musel opravdu posloužit bližnímu aby ten bližní z toho něco měl aby to mělo nějaký efekt pro toho bližního ne samo sebou protoho do obětovat to měl bez ohledu na sebe obětovat slunce z toho bude mít i jaký uspokojení nebo tak o to neměl stát on měl s tak jenom oko aby to tomu bližnímu prostě věci takhle na to de a kde mu o to aby mu to prospělo tak bude o věc a ne o toho dárci to dovoluje se no to lenivosti o to. Toto milosrdenství opravdu z v mělo vypadat tak že by ten člověk nehleděl a nehodnotil to co dělá ani jako oběť a jako milostí nýbrž by to považoval dyby to dělal správně za samozřejmé a vy to vyplývalo potřeby jeho osobnosti takhle kdyby na to šel tak oběť by se kryla z milosrdenství jo a všechno by se stávalo samovolným. Aby jako jak on říká neviděl právě se to dělá více aby totiž opravdu ani vo tom nevěděl byl to základ přirozený základ jeho osobnosti a přirozených výraz jeho povahy abych k tomu nemusel už nakonec nutit ovšem začátku se bude muset přemlouvat to je věc který mu a v tom draku se dostane tam jako že nakonec to to bude samozřejmé že pudete na zrovna takhle a ne jinak že budeme jednat bylo trní a že bude jednat obětavě rozumíš tak ta v dokum jenom za lidové mi ten. Indové říkají že každá cesta do věčnosti se dělí na dvě fáze jednu nižší při které se prochází takzvaný gunami a někdy někdo vyšší kde se člověk ocitá nad gunami a napřed se musí smířit s tím a nebo musí projít tím co se týká tě budu voni sou ta vás radžas satvas to znamená musí se projít napřed tam sem od tou tu postit vyniká většina lidí tak devadesát devět procent vě ve světím z občíslí že je pro tyto věci nemají vůbec nejmenší touhu se jim věnovat a tato tu post vůči vlastní podstatě že se smiřujou s tím že jsou dočasnými bytostmi které zde zmizí nenávratně tak z tohoto tu pozice vyrovnat to první věc a pak nastává radžas to jsou lidi kteří taky ještě třebas nevěří na věčný život a těch už je daleko více. Ty jsi co jsou tupí vůči třebas u ta mastí vůči tomu věčnému cíli ale už je takových sedmdesát procent všech lidí kteří jsou přitom založení do česky při tom původním poměru k náboženství ta mystické totiž touží po nějaké činnosti a v ní se vyžíval a prosím vás vy co vás tady vidím kdy všichni více méně jaksi litujete s touto oblastí tamasu nejvíc teďka prosim vás ukazuju o. Někdo kdo je velice činorodý a do si myslí že je to to činorodost také se dostane k tomu k té věčnosti to je tedy veliký omyl protože to je cesta nižší cesta s gunami a daleko vyšší guna ještě je satvas když ve se konečně při koník mostem a pomocí ctností chce dosáhnout vyšší z části cesty. Tuto tento skon máte taky všichni ale to je pořád cesta z gunami a po ní se nedojde do vědomě prožívané věčného života teprve on na fáze nad gunami kde člověk přestává být v zajetí tu post tamas zajetí činnosti radžas a vzdálenosti satvas teprve tam člověk je svobodný a začíná se vědomě stýkat s bohem prosím tuto zkušenost jsem nabyl že to mají indové pravdivě na počítáno právě v tom koncentráku. Kde byla ctnost kde bylo zlo kde byla nectnost esesman nějakým podivný arimatie našem mého vě byl poslem božím že to je nemožné přeci tam se největší zlo no bylo dobrem pro mě to největší dobro že mě také chtěl přepadnout a za tý ne to se stalo faktem to znamená on to všechno dohromady spojilo ale rázem to nebylo nějaký proces dlouhý to to tam dospělo v tom momentu do této fáze mě si takže já jsem byl tupí jako ta masky člověk jsem nic ne podnikl proti tomu aby mě zabil nic vůbec nic já jsem byl při tom. Neschopen jednat to je taková otupělo a byl jsem neschopen pro kazí jakoukoliv ctnost jsem prostě se vzdal ani to cnost vzpomínky na člověka který si tady žil že zcela se leta něco do toho vložil mělo mu to být nějak spočtěno nebo jak si puštěn k dobru i toho jsem opustil všechno čili když se smí si ty to guny toho romaina í žádnou cnost žádnou tu post navrhnu nedostanou takovýhle věci nebo žádnou schopnost více jednat nebo dokonale jednat nýbrž vy nesou na povrch pravou svobodu. Která spočívá v tom že člověk pozná že je ničím a že by byl rázem ničím kdyby bůh v něm ne vytvářel jeho skutečnost skutečnost toho člověka kdyby skutečnost existence toho člověka nebyla skutečností boží ve své podstatě že on musí svou existencí z toho pořád vkládat aby ten člověk vůbec tam na nohou aby existoval aby existoval celý vesmír aby existovala čas a prostor to všechno musí on pořád dělat on tam musí nad tím pořád dít do toho se musí pořád vkládat takže já jsem vidím pan který tu mu že si myslí že je všechno pán bůh ne on se do toho pořád vkládá to je rozdíl přeci. A jakmile tohleto takhle probíhá tak člověk je svobodný proto že pán bůh mu tu svobodu pořád dopřává svým pozměňováním se do toho von to v nešení začne pociťovat ono zase pocit ve jako vrcholnou svobodu spolupráci s bohem že je mu je dáno aby von na základě toho že on že bůh v tom všem žije tím trojím způsobem existencí láskou a poznání že v tom pořád žije aby on taky poznával existoval. Ale pak ovšem není přitom ničím pak jenom bůh v něm je vším rozumíte tomu tak to je tak já si představuju tu svobodna věčnosti tak si představuju spásu a o tom jenom pěti měsíčně zkušenost ne ale aspoň o tom hezky vykládáno to srozumitelné do a to je důležité kdybych toto nezažil tak to takle srozumitelně pranou tak by se tady já tady to tady nacházím mě k té rozpory že on tento člověk to asi takhle nezažil protože asi proč ne že by byl nějak níž ale že neměl tu tělu příležitosti to někdo zabít a aby on se vzdal bez lítosti toho člověka stupně. Vy z toho výroku který si oddělujeme ostatního co ježíš kristus řekl a dělal neodejdeš odtud dokud poslední ani žen nesplatíš vy jste to výroku chápete že všechno je věcí karmy kterou si musím odsloužit doslova o sloužit když jsem zabil musím být zabit když jsem kazil musím být kladen vokradeni jak to budou indové zrovna tak zub za zub a on proti tomu byl na pravdy nikoliv zub za zub za zub to je starý zákon ale nový zákon je zákon lásky říkal čili tím že já začnu milovat tak od platí platí poslední halíř pak triky miluj počkejme podíl a tady odpovídám doma v no takže jestliže ta maří Tebe by jako správnou tak to znamenalo že si platila všechno to stálo mezi jim vyšší vy mezi a je přeci a ježíšem ano byla při spasena ale byla na dobré cestě ano tak tam není v duchovní neplatí nějaký četní když si to toho vložil osmnáct let jako svatá terezie poctivé ho snažení po spojení s bohem a věřte mi že ona se poctivě ji snažil a ne živy zvláště když na začátku toho snažení stala zkušenost že ježíš se smiloval nad ženou pěti tvorů i té pump. Nebo při té studni nepřidal samaritánka a za tou samaritána se s miloval a řekl kdybys chtěla většiny život mohla být soto jen kdybys chtěla a ona řekla když se smiloval takovou špatnou ženou tak se mi i nade mnou a ona musela chudák osmnáct let těká než se na ni miloval protože ani bůh nedokáže zdolat lidskou vůli která si přeje od toho boha tuto milost získat napřed musí odbavit tuhletu obchodní touhu já toho vložím osmnáct let nebo já nevím kolik let odosobňování a sebezáporu a pak to musí nastat někde to nestojí. Já se celý překvapil ježíš kristus si řekl nic si do toho nevložil všechno má přeci vode mě že se ho vode mě propůjčeno mě to jenom vracíš v letnic a já ti zase dám utrpení svoje na kříži a nic si neudělal utrpení já jsem za tebe tak na svá jsem na sebe umřel já jsem tím spasitele věda nikdy nebudete samo spasit tedy kdybyste poslední ale zaplatili nebudete spaseni protože na to jdete obchodník to není ono to není kšeft to není že k lampy stojí tolik a tolik tak to není tady to zdali je nestojí třeba s vůbec nic co to stálo tu maří malému ten život tý prosit tudy to stálo co mezi tím jinýho bylo vůbec nic co by do prosím vás. K tomu tím milosrdenstvím u té druhé studny kde byla ta jiná žena cizoložnou kterou chtěli kamenovat co bylo co způsobilo že vona nebyla ukamenovali jak zákon nařizoval protože ježíš kristus ukazoval na svou milost o tu se opíral to byla spasena poslední hřivna posledního a ona té milosti věřila protože musel uvěřit jím nezbývalo když on říkal ano zákon vás opravňuje k tomu kamenovat ale já vám radím je vás tady hodně za tě pořadí kdo je bez říc začnete kamenovat a dal kámen do ruky tomu jednomu z nich a zároveň psal jeho mého. Do písku pomlčka jeho hřích on si to přečetl a pustil kámen protože nebyl bez hříchu ale měl o tom že tam předtím se milovat nedá že on to taky tak to udělal se všemi já oni ty odešli a ona říkala a ti pane ty mě nebudeš kamenovat a on říkal což nevíš že já jsem vrozená milost boží na ten prostě aby se ukázalo jaká láska váze může tě láska kamenovat to se tě v životě je byl jako kamenovat jako utrpení to sem nebyl já bůh to si byla ty která se kamenovali že se nedala právo abych svou milostí u tebe zasáhl ten za sáhnu svou milostí ji a nehřešíte prosím vás samozřejmou že za k ježíš neřekl já to vykládám jako legenda aby se tomu správně rozuměli ale duch toho je tento kam vykládám ano. Postav vedle sebe pravými tady někdo tvá utrpení učedníků páně až na toho svatý jan utrpení kteréhokoliv člověka který nic zlého neudělal a tvrdě trpí až do skonání tohoto života postav vedle sebe člověka který umírá ve spánku a neví že umře odejde nic neplatil ne a najednou si odejde z toho života jak k tomu přijde v této takzvané milosrdné smrti které je velice nemilosrdná a protože nemohl s ní splatit jaká je v tom logika proč se to není takhle děje. Tak na to není jedno značná odpověď na to musím vám pojí doplní několik jo jestliže jde o člověka jako k ten který usnul spánku odešel z tohoto světa a neměl vůbec zdání o duchovních věcech tak je to člověk který žil na přírodním úrovni a je správné že umírá jako zvíře který nemá tak ze smrti jo a on ho taky nepoznáváte na to jestli a oprávněni protože je to je úrovni žije se dočkáte smrti nic vznešeného ale zvířecí smrti nezáviď me ji taky ji nezávisí me jestliže jde o člověka který trpí a neví proč to případ toho člověka který takhle trpěl že ale ne učedníka páně který trpí a neví proč a umře v tomto utrpení školit on se třebas takhle nestane ale zřejmě tomu že se to stane že umře a trpí až do posledního momentu jako nějaká paní v plzni byla mystika trpěla že to posunovat mít doba tak jak je to možný byl to mystik celý život dělal sekal jenom dobrotu vopravdu skvěle se držel na té cestě kdekoho podporoval svou myšlenky myšlením každému byl. Sloužil jenom dobru zkrátka a najednou umírá nikým podporováno bohem opuštěn bez inspirace bez útěchy až umře co jí sledoval tuhletu dotčen svou kterou na mysli všichni mně do svědčili že ona neměla nejmenší útěchy od boha až do konce života ačkoliv by si to byl nikdo tolik z plzně nezasluhoval jako tahleta v paní co je na tom logického. Tato paní se dostala svým vývojem na vysoké stavy ale to byl to byla ta zázračná doba těch tří let se v tom zračila těch učedníků páně ona se ko učedník páně dostala až pod kříž a teď bylo třeba přejít přes kříž a kdyby byla získal jakoukoliv nejmenší útěchu tak jde za ten tak ten atom kříži ne zvítězil rozumíte musel se vzdát veškeré útěchy aby ten kříž byl vítězství pro něho i pro celé lidstvo ano by se byl nevzdal kdyby kdyby byl věděl například prostě na tom kříži proč mě opustil otče říkal tam možná že křičel a byl to vtělený bůh že. Tak to je zase jedna jedna z odpověď jestliže já musím já bych mu dal k odpovědi na to že není případ jako případ nedá se to tak jak to se začnu terezka toulat jak vy si to přál ale jestliže třebas učedníci zemřeli tou násilnou smrtí a já ne tak se v tom přesně zradí co udělali ježíši kristu a co si museli odsloužit proto se praví všechny hříchy proti duchu on ostatní jsou od přítel ale řeší mě proti du. Je to ne odpuštěno jestliže tedy oni řešili proti duchu jako že řešili ten duch se nemohl nikdy výrazněji projevit než životem ježíše krista když oni přestali měj věřit rozprchli se zapřeli ho nebo jenom dokonce radil tak se provinili a vodnes to že si to odnesli a proto to dovedou to se svatý jan já vám teďka jasné a o tom jeho povídání tak to bylo v nejlepším pořádku ten hříchy byl odpuštěn tím že to bylo spaseno do posledního halíře když není odpustitelný hřích proti duchu se musem a že se musí vodnést že se musí splatit že se musí prostě pro trpět a oni si ho propil ano čili co na tom stejně dobře jako svatý jan na té věčnosti já vám to jasné čili na to není jedna já bych těch ta odpoví mohl dát víc ale ty víc asi nechceš. To né říkat že jde o aristotolickou metody vykována chudý ch ale není ani tak asi tak snadné vidět že chudí jsou rovněž vyučování když jsou vedeni k touze víc a víc vlastnit a k tomu aby si lezli štěstí s rostou čím získání větších a s tou mysle říci jestliže materialisti e s nás vede jenom za materiálnímu hodnotami je tam taková tlačení se kolem nich že si vzájemně konk a jsou z toho i války aby se těch stavů hmotných zmocnili kteří mají k tomu dispozice. A ale to jsem chtěl vyčkat to je velké před kdy při jenom malé člověk by si měl uvědomit že ježíš kristus zná vedl nikoliv k zvětšován vlastnictví nýbrž od vlastnění následky správcovství větší i sama sebe jestliže totiž toto nedokážeme spravovat sebe jako někoho kdo nás do nás do nám byl svěřeno tomu našemu vědomí byl tomu našemu úseku vědomí byl svěřený od boha. A my ho vlastníme místo abychom ho spravovali a pak to tento fakt stačí k tomu abychom si zatarasili cestu k bohu do věčného života kdybychom si tedy bezpečně měli dovolit jenom takovou míru vlastnictví abychom nemuseli začít vlastnit nýbrž abychom stačili to spravovat někomu stačí jedna hřivna aby ji nedokázal spravovat a oni za kope někomu můžete dát do ruky pět hřiven a on si mi hospodaří tak že pro sebe ne hospodaří nýbrž pro boha ramakrišna nemohl pochopit že dve dá thákur takový milionář je zároveň zasvěcencem že se proto na něj podívat milionář nevedu otec pravým atak stačil být správcem devíti snů a ještě takového borská ho majetku a byl jenom správcem nebyl nikdy majetníkem to nebyli jeho synové to nebyl ani chvíli jeho majetkem a takže on mohl být přítomnost věcem sem mohl pří tos spojen vědomě s bohem ale nikdo z vás kdy by měl špetka těl na něm jako na svém majetku nemůže vstoupit do království boží protože máš eden nemůže mít ani špendlíku. Aby mu a mohl vstoupit do království božího já jsem se přesvědčil už v předškolním věku a potom v sedmnácti letech a potom znovu vše starosti světech a něco že jsem nesměl mít nikdy ani vedli si nebyl schopen ani není k mít chtěli sem se dostat přes určitou úroveň cesty dál to znamená že to co já říkám jako nějaká výslednice to se taky to platí na každé úrovni na každé úrovni já musím zase ztrácet další a další vlastní vlastnictví já se musím postupně zbavovat vlastní až třeba to došlo tak daleko se zbavil vlastnictví vlastního života tam v tom koncentráku já neříkám že s tím zbavil všeho já jsem měl dojem se zbavil všeho že člověk se nezná takže neví čeho se ještě nezbavil to se potom. Že to věděl když jsem se koncentráku objevil zase mezi lidmi že to čiž jsem byl tak hloupí že jsem považoval stav pro puštěn z koncentráku za svobodu se nezbavil hlouposti člověk taky vlastní nesmírnou dávku hlouposti že je někde až neúnosná moje hloupej je tak neúnosná že mě zbavila okamžitě toho požehnání být vědomě spojen s bohem se vědomě s bohem takovýho blbce máte přes sebou prosím vás a to byla jenom určitá úroveň poznání ale teď. Já bych vám chtěl říct kdyby byl kristus dokázal a on to dokázal mě své následovníci a my nevlastnili nýbrž aby jenom spravovali tak to křesťanství že by to bylo do drželo do dneška zvítězilo už dávno na celým světem a že se dalo přemluvit k tomu dokud tři sta dvacet čtyři přestali nikdy konstanty nem velikým aby vlastnili křesťani aby přijímal dokonce aby přijímal vyznamenání mostu aby byl jako jiný zisk občas který který mu toto dělá dobře a když na to ještě byli ochotni vraždit za císaři který se je zlý zastal jako oplatil měli by ochot měli být ochotni vraždit nějaký barbaři aby se nebloudila do říše zisk tak ten síly rezignovali na krista protože to je podstata je ožení neříkám celé učení. Čelem hlavním čas učení a jdeme nekonali ale tohleto je potýká takhle se to dá vůbec najít že nevlastnit že se do té míry zapírám že přestávám vlastnit začínám jenom spravovat ano všechno tak zvané své když jsem toto řekla jak jsem říkal té manželce před svatbou tak byla z toho zoufalá tak ty mě nebudeš mít každý ve svěch bere tak tak toho mála kte říkal že nejsem tvá nejsi na ty si pořád boží a buď ráda jakých rukou by se to ocitla člověče by byla nějakýho tudletoho že jo a nebo do jmenovat ty jsi pořád boží zůstal boží a dalo tak dobře vím co z toho všechno bude kdybych zorat ale já ti říkám jenom neboj se budeš mít se mnou děti ale neměj je ty opět nebudou naše ty budou požívači to bylo statky to bylo hřivny nám svěřené abychom nepravda pro něho a ne pro sebe buď z toho zoufal tak ona nebyla zoufalá za šest let přišla k tomu na klo naše slepý života a to je muselo násilí naučit skutečnost že měla tři děti že jejich měla až takhle že ty vyslance od boha byli takový zdi děti že ona před nimi utíká na půdu že jo nevěděla si ji rady. To si ho naučili věci naučili já chci tyto svěřené ženy tyto božské vinen hřivny ví naučili tomuto správnému postoji vůči bohu jako jedinému vlastní ku všem věcí neboť z něho to pochází jak je to jeho se všichni jeho nemusíme se teprve snažit stát jeho mysl jeho už jenom přivolám přivolá jako panna maria nechce se má a rukama máma z toho má přetrhne vůli horlivosti brž přivolit. A stane se potom totéž co se děje s rostlinou zasazeno to ze mě hospodář nesmí do ní foukat nebo jí po vytahovat země umělé musí čekat až noste toto období růstu v klidu je stejně důležité jako to že zasadil když já zvolím zase a když potom to nechám růst tak jednám správně nechá ode podle zákonů toho růstu se chovám chce to klid. A ostatní všechno zařídit pán bůh ale u mě největší neštěstí největším hříchem nikoliv smys vo to všechno já dokážu nikoliv třebas zloději si to taky onou lásky a on jako všechno by mě mělo odpuštěno ale neklid to je něco co mě okamžitě zbavuje sounáležitosti vědomé soudnosti ty bohem prosívá opravdu to platí i pro vás nebuďte neklid nekone ty se s tím že že ste nešikové to je v výtečná věc buďte správci a tak dále to všechno jsem vám napověděl správně pro povídá mi tady někdo z vás ty jsi proto že nemá vy člověk ne krizí že to nekřižuje za vrcholu neřest zavřít který se není lesa zpovědním ale největším hříchem na určité úrovni a ten neklidný a já bych to ještě definoval lépe. Že to totiž ten neklid má za následek že člověk je zbaven rozumu a už staří řekové ří klidného používání rozumu a takže řekl říkali koho bohové chtějí trestat tak ho zbaví rozumu že ano říkali řekové já s ním plně souhlasím ochrana zbaví ho rozumu ano a že ten neklid je začátkem nebo zdrojem pokroku o tom já nepochybuju že je užitečný pokrok o tom já nepohodou té já nepochybuju ovšem pokrok jak my ho známe se dosahuje pomocí vlastnosti radžas to je ta hnací síla to musí ty hnací vnitřní s jak tomu vytčeno en s tím co je a šel za tím dál by měl neklid člověka který není spokojen s danou situaci že který se nikdy přednost do lepší situace a tak dále nervech lepšího si pro sebe vytvořit tento neklid je opravdu nutný. V pro pražské lidi a těch je většina aby se dostali na tuto úroveň uď ten neklidný tak dlouho dokud nedokážete všecko co chcete dokázat i na na to vydalo někdo to byl cosi mohamedánským karle otázku mám se učit anglicky. A on odpověděl chcešli se učit a na učit anglicky učit anglicky protože by si neměl pokoje kdybys neměl tu angličtinu vyčítal by si že se nenaučil anglicky deseti bys měl pokoje naučil až se naučíš anglicky tak se věřil těm duchovním věcem takhle je to to ta relativní pravda tady jsem katrai opravy ta moje pravé relativně opravdová a správná a správně položen a správně fungující ho na úrovni kde já jsem překonal už nepotřebuju rada jako hlas prostředek vy potřebuješ tě radši jako naši protže tam není tato tato správnou informace správná a není do dobré se jím žít a eště bych. Proti protože klid a klidně rozpivá nemám asi na mysli berte to na vědomí ten klid kde se cizí a nese nic nedělá nýbrž ten klid ve kterém jediném má přístup k něco co je za rozený mimo rozumové nebo naprosté po na té je dobyli vy tajitou. Když je příznak nemají při proto vám radím přežil všechny případy které se vás chci ají posledně do všech podrobností a za ať vám na tom záleží ale jakmile vás začne zneklidňovat že vám to nejde tak by se nesmíte dopustit chyby neklidu odstupem od toho protože nechci se ten syn nevej větším hříchem a na okamžik a jakmile se uklidnit jakmile se omítka uklidnit už se do toho do té že věci kterou ten nedo řešili se znovu pouště te ale s klidem už a proveďte ji když se to zase nepodaří se byste byli na hranici zneklidňovaly že sem vám to nedaří ústupek.

Edit utterance

Text view • Help