Waveform view

84-04A

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

~~Tak jsem byl odsouzen také ke správnému životu.~~ ~~K tomu, co mě nejvíc mrzelo, že jsem nesprávně žil.~~ v třech a půl letech se těžko zaplet člověk do milostí dobrotu žena že to je nepochopení pravděpodobné že tak včas jsem začal proti tomu zakročovat proti tomu nesprávném v celku jenom na jednom ženy a to tomu nesprávném způsobu života já jsem chtěl obecně věcem správné proč zrovna z toho paklíkem těch nekonečný vědomostem kterým se tam člověk je vystaven si tom soudu se dostalo navrch do vědomí zrovna jenom tohleto protože také toho autora to asi nejvíc mrzelo rozumíte že to byl zase byl další důkaz to bylo opravdu to převtělení že ano a jestli s tím včas teďka měl právo vyrovnat ovšem jiným způsobem než špatným. Von nemohl ještě řešit jako dospělý člověk a už se s tím vyrovnával už se dověděl o stačí kamenů se to pohlavní život on se mu to příčilo že on se on se za řekl že takle jít nebude a podobně čili jestliže on vydržel třebas tímto způsobem jak se říká česky čas čistým žít do ti dvou let nebo tak nějak ne tak to bylo dost dlouho než to tak podobná ten z vlastním životem že jo tak ta náprava přišla po zkrátka v čas a musím vám říct zase to mělo jenom dobré následky protože ta síla která se tím fakulta byla mně velice nutná a bez ní by byl nedo dosáhl to co jsem dosáhl ano čili nebyla to špatná karma že já jsem tak špatně jednal ne nepřesto to špatné ovoce nýbrž to nejlepší z nejlepšího do přineslo chápete to to je úplně naroste ta teorie že je špatná karma že tohleto a špatná karma že já se mu při špatné následky vůbec ne má nejlepší následky. Tak se to za pořádek i to co je to za pořádek to pořád ne prosím tak měl by to nějak by to být špatná karma sme si špatné by se měl od měnit zase špatným ne vystou odsloužit člověk tresty měl být na sobě ne tak například ramakrišnovy se hlásila jeho žena z minule vtělení nějakého a chtěl jsem vám mocí lítat těsně mi děti no no to muselo bylo takové výši že je už nevidí odkázal na děti které bude mít jiné než tímto světským životem poloze nebo zpoza a vona opravdu založila klášter pro ženy ne který do dneška funguje vede ramakrišnovy vysvětli sladké klá a tam vychovává ženy jo. A kromě toho sloužila všem žákům ramakrišnovi takže ona přestala mít pohlavní pudy a to je já vám řeknu pro indii hodně protože to počasí já to všecko to těžko ovladatelný tam v tom že v tom prostředí čili taky to tam nevedlo k špatnému záleží na tom na koho to narazil nějakou půdu jestli ten ramakrišna odolal a si to neobrátil na jinou karta on to obrátila jenom kartu takže dejme tomu nepotřeboval už pohlavně říct tou manželkou taky s nikdy nezačal pohlavně žít tak to je zase takový jenom extempore ale já se teďka pustím do prostředka věcí. Já to hned jakou epizoda nedávno ho mého života čili přeskočím moc a teprve potom to vysvětlím na nás potom zeptám až to epizoda přednesu co na to říkáte jaké mysíte že jsou příčiny toho co se stalo a pak jsem staneme na to a to vás budu pořádně zkoušen jaké příčiny myslím že to že se já myslím že to má než čtvrtého března že se hodin dopoledne jsem odvážil toho staršího toho pavla osmiletý ho do prahy k rodičům nazpátek po týdenní pobytu v plzni a protože končily prázdniny pražské zrovna těm dětem vlak by plný tento dětské ten dětský už byl plný dětí já jsem ale nechával to své kup obsaženo pro někoho koho jsem čekal nevěděl jsem koho čekám. Nevěděl jsem jak ho poznám jenom sem věděl že to pro někoho mám rezervováno chodil okolo maminky dokonce s dětmi a dokonce potíraly už schod bych se neměl krát se jenom světa je to obsaženo teď si představte kdyby byl ten tak ch rozdíl a nikdo by nepřišel jaká by to byla bývala vostuda že se ne to bych byl to slíbil jak se říká no ale těsně před vod je sem jsem najednou viděl dva manželé a na tom manželovi jsem poznal žluté světlo něco jsem protože já v tom útlém mládí ten soud já jsem ten soud na něm poznal a se říká a tady jdou tady jdou tak jsem neoslabili jeho ani ty dvě děti nýbrž manželku kterou jsem ještě neměl také chycen tím žlutém světem začne se to žluté nediktoval. A volal jsem na ni paní ja mam tady pro vás místo já vám tady držím místo koukal jsem blázen ale viděla vedle mě volního chlapečkem mého pavla když se to na ní usmíváš ne tak říkat tak on tam všichni bázni nejsou já si tam budu troufat tak tam zasto manžela i ty dvě děti a vešli tam ale samo sebou dolovat ze mě jak to že se mi kantoři to vám nemohu říct to se to to vyžaduje nějakou přípravu to já musím si napřed o vás něco prověřit ne já sem si prověřil že on ten člověk a pracujeme totu v praze že zažil před několika lety havarií asi autohavárii a byl čtrnáct dní bezvědomí tam si přišel pořádně na ten soud že jo čtrnáct dní jednou se být vědom už tedy takové klinické smrti nebo jak jsem nenazývá to já nevím jak co kom takovým prostě a říkal já jsem ho ne napovídal jediné co si z toho pamatuju žluté světlo. A následky jaké to mělo že já jsem od té doby jiný než jsem byl předtím já nemohu dělat co jsem dělal předtím von byl taky odsouzen ovšem neví jak žádnou postaven ne že nevěřil předtím na ni tak neviděl kdybych byl přesto tak by nějakýho anděla nebo na toho pána ježíše ne to je věc věc obrazotvornosti ale on nikoho neviděl ale byl odsouzen stejnou měrou jako já jsem taky nikoho v tom předškolním vycho nevěděl to je taky na nic nevěřil ještě na se k tomu notak nějaké víře né takový malý dítě a byl jsem odsouzen ke správnému životu a musel odsouzen také ke správnému životu přestože si to tak když se mu říkal že já mám ten tý zážitek a detailně samo to vysvětlil tak to bral a manželka jeho taky a tak se mu slíbil že toho moodyho a pro toho potřebuju víš mu přinesu že já ho nemám to víš. By vám nic nemám co všechno rozdáme nevím kam víš ale my sek jsem to přestání že se tam ve středu teďka a on říkal já moh pavla k těm mu řekni sem říkal já mu řeknu jestli jsem na dno smiluje a komentář k tomu vám to mám takový je to chce se taková vína tak to o čtyři vyňat jenom komentář údivu takže já mu dodám tohleto kdy sem tebe když budeš tak dobrý a bude to mít celé čeho se to za sluhy tento člověk a teď otázka jak je to možné. Že já jsem na někoho čekal se se tím světlem ani jsem nevěděl že bude nějak být světlo já jsem prostě věděl že se ke mně blíží někdo komu mám reformovat kup a že s ním budu mít co v jednat s to mit si na tu událost s tou brankou pavlu prosím vás jo z toho září nemáme to natočen máme tak to nebudu natáčel ano to bude něco obdobného se to by poprvně podruhý životě tou manou pochopit a teďka ste tím ovšem trošku jinak ne ale obdobně ovšem vono se mi to děje pořád ale ne takhle okatě abych to moh takhle exemplární ukazovat protože on se taky stalo jenom proto abych já taky ve příklad mohl svým přátelům dát aby to bylo srozumitelné protože co se se mnou děje to vám potom vysvětlím to by jinak bez těch to okatí příkladů nebylo zřetelné já jsem vás tam čím myslíte že to je zaviněno že já jsem tušili že tam někdo přijde ke kterému budu mít to říct. Tak podívejte se čas a prostor je něco co vyplývá pořád ustavičně z bezčasovosti který bezčasovost plynou je časoprostor čili bez časo v pohybu do pohybu daná je časoprostor čas a prostor v tom času a prostoru není jenom čistý čas a čistý prostor nýbrž jak vám tady patrno z toho vidíte ten barák a ten svět všechno kolem sebe lidi živé tvory rostliny zvířata že je to všechno plno nějakých bytostí nebo existencí nejenom to také plno myšlenek je v tom času zakotveno a to všechno proudí. Když to proudí okolo člověka který je jenom v kleci časoprostorové a za ní se nikdy nedostal tak jak říká správně antonín tak si nemůže dost dobře dovolit si vybírat z toho proudu co bych chtěl protože prostě to není naráží a on se pod ten proud dostává jako pod vo dopad a je si tam spadne velká ryba mu na hlavu nebo malá nebo vůbec žádná to je to není na něm závislé že ano. Eště dis to tak když tam obraz kulhá aspoň na dvě nohy ale přeci je to nějaký si taky s obraz pro je tak že vám to dělá představu o tom že tam ten výběrem velice nepatrný kdežto jestliže se někdo kdo stal mimo čas a prostor lépe řečeno dost zdroje času a prostoru do toho nehnutá zdroje času a prostoru tak je svědkem toho vyvěrá ní pochopitelně jestliže by zůstal aspoň částečně nepatrně je mně spojen s tím co je za časem a za prostorem tak ten čas okolo něho se vším tím obsahem který v sobě má se jmenoval by probíhal pro něho slepě nýbrž on by rozlišoval pořád ten zdroj a vedle toho ten proud různými věcmi pochopitelně jelikož je ve zdroji a jelikož z toho zdroje ten čas vychází třebas nezapadl a potom se připravuje postupně jak proudí něčím co tam do něho se levá něco existenčního tak. Ten člověk by mohl ze stanovisko toho bezčasového vnímání také vnímat to co lépe to co vod to co tam v tom běhu té času už je ano on my totiž měl řek bych nadhledu rozumíte vzhledem k tomu co se děje takže by se na to díval jako nechci spatra ale jako nezúčastněné dívá kdežto když člověk je zabořen času a prostoru tak není nezúčastněné tím k nikdy ne on je přírodním toho času těch balíků a toho všeho co tam momentálně na sebe nabalil na toho dále zotročuj. Tak pamatujte si první heslo zúčastněny nezúčastněné st ano tato základní nezúčastní způsobuje že člověk se podobá vybití kdyby co vy při nějakým šachu dva tám hrajou ne ale ten kdybys často vidí víc než tichá jejich chyby vidí protože to vidíme straně není tím háček samotným že rozumíte mi to je jedna taková důležitá věc dále řekl jsem že ten čas je proud. A teď teď se držte prosím vás kteří to de se dobře doufám takže pro mě a prosím vás a odpuštění člověk je dějem člověk je dějem v času po mně člověk není člověkem je dějem dějem v času děje a probíhajícím konkretizováno dějem v času probíhat smiřujete se s tím ano zrovna tak tím dějem v času jsou všechny ty balíky a to všechno co jsou dějem v času. Jestliže nerozlišuje mezi člověkem který je stejně dějem jako událost se kterou se setkává tak není rozdílu mezi člověkem a událostí tak velkou tak velký jako je u normálního člověka který je v té kleci a je přímo ve hře zabořen takže nevidí nevidí tu tu jedno lítost všech těch věcí a tu spojitost jak oni tady mluvili jste dost dobře že jo tak na pět prosím vás tohleto ale ten člověk jestliže je za časem zažívá. Takže když třebas takový páter pio cítil že k němu přichází veliký hříšník ne jak to cítil bolestí strasti plně to cítil ne protože věděl že ten hříšní od něho bude chtít prohřešení a zbavení se ti hříchu a podobně a bral za něho to jeho utrpení ten jeho trest lhal si to ten jeho trest to není můj případ já si žádný trest neposluchnou s kým se takhle setkává např kostmi tím můžeme žádný trest ten o oslu protože já to neberu křesťansky já to beru nějak trošičku jinak jak to beru příkladu ne tak. Tadyhle v tomto případě ten tok je nositelem různých událostí těmi událostmi jsou především živým událostmi jsou lidé žijící lidé tady mezi námi a jestliže v tom toku míří něco někam například ty lidi se nádraží to ten mířil na ten můj vlak tak oni nejsou vůbec oddělenými bytostmi od času a prostoru ten čas a prostor s nimi šel kdybyste přišli do po zem dráhy v praze tak byste zjistili že než přijede vlak tak dávno ctít jak se sebou tlačí vnu vzduchu že na to platí před sebou vzduch. Já bych moh tak je to přirovnat k tomuto že člověk když přicházím na to násobí ještě už už tam je ačkoliv tam tělesně ještě není rozumíte už tam nějakým způsobem je já už ho tam cítím ano že tam je takže bych mohl říct von přijde asi tak nějak takže já jsem věděl že oni přijdou to žluté světlo má řek bych takovou průraznost že je pro mě pociťovat tele na strašně velkou vzdálenost a je na mě jeli nasměrováno jako v tomto případě směrem na drží tak já ho taky cítím že nebo když je to někdo jiný třebas jako ta branka pa tak a když se dostanu do blízko si toho člověka tak ho to žluté světlo cítím nohama taky jo tiše nevyzpovídáte proč ta si někdy možná vyzpovídám proč má jsou ona zažije. No ale zkrátka je to výrazný bytost která jako tohleten muž která září na dálku takže bych řekl v tom času a prostoru svou malinkých lidičky větší dycky a na mě to naráží jako na pozorovatele když toho poznával tele nemáte když nejste tím poznával ten byste hlásím pouhým jo že jste tak toto samo nemůže stát to vám nehrozí když ta ale pozorovatelem tak víte o tom pozoroval ano daleko více než ten kdo je do hlíd zabořen. Takže tím jsem se dostal k tomu převtělování ano jak já vám tam další otázku jak já z toho tedy usuzuju že neexistuje převtělování to ještě sem hodně daleko vite o tohleto o této argumentace jak já se ho to této události nebo z jiných samo sebou já to vše více události ustu že tedy existují jenom toky jaké časové z nějakým obsahem nikoliv čisté a nikoliv řek bych za sebou následující vtělení. Nezapomeňte přátelé na jednu věc že v nás žijou dva záznam jeden ze kterého není vyhnutí a to je genetický záznam z toho není vyhnutí to je to čemu právem říkáte karma já jsem člověkem podle svých rodičů ano a vůbec jsem člověkem podle vývoje genetickýho dyť to trvalo než se tady objevil člověk ne to to je strašná vymoženost že být člověkem a tohleto je nevyhnuli že všechno si člověk od bývá od narození až po smrt každého z nás čeká tak o tom nebudeme debatovat. Teď ovšem kvalita toho jak si to odbyde je dána tím druhým záznamem kvalita tuhleto je kvantita kvantita stavu nebo k van tím genetickým záznamem je dána kvantita nějakých událostí že ho roste je dospělý zase potom odumírá podobně to je kvantitativní je ovšem padáte ní taky po té stránce že třebas má tendenci vít nějaké choroby tak to je taky řek bych kvalita ne to je pravda nebo má nějaké přednosti po rodičů to je taky kvalita ale intenzita a já myslím tou kvalitou tentokrát intenzitou intenzita jakou von je kvalitativně takový nebo ona tý tak už je na na tím druhým záznamem tím záznamem nebere tim tím zavedeme který mu já říkám neska balíky nebo je tomu řeknete přechází vtělení ano že se šestém u toho u dětí vtělení vaší atman to do že šlo o zároveň jak se narodím tak celý ten systém ucelený systém toho člověka který představuje nějaké záření prosím vás. Přitahuje obdobné záření které už je hotovo by se řídit z minulých vtělení né a říkám prostě je on tady lítá nebo je k dispozici ano rovný rovné s rovným se přitahuje takže ten člověk si přetáhneme v okamžiku narození říkáte minulý vtělení ne a já říkám něco co se podobá jak vy říkáte tomu jejich jeho její genetickém záznamu ano co tam pasuje upozorňuju vás na to ale že takhle primitivní to není vezměte si tadytu gottwaldov kou julinku. Ona se narodila v rodině když se zakazoval náboženství to není nějaké neomylně strachování se předcházejícího vtělení do tohoto vtělení že tam se to nestrašilo se to tam ta pořádek o tom nebi že voni se neztratí do tý rodiny aby to pasovali té julince aby se mohla se nábožensky vyje dal všechny klacky možné který mohli házet polohy házeli jenom babička byla věrná a tam na tom stačila takže vlnka chudák musel zemřít protože se tam nahoře nestrefili protože to vtělení jak vy tomu říkáte nepoval k tomuto vtělení to je první taková strašná vylomeniny to je to věci to je sám na tom systému ano. Ale buďme jenom při těch dobrých špatných věcech i tech dobrých karma je podle názoru indů tak dobrá a i takhle a poutá že a stejným způsobem potopou pak víc poután než ta špatná neboť všechno dění jak oni říkají všechno jednání způsobuje karmu všecko až na mystickou koncentraci dovede nou dosavad to karmu ne nepřivádí nebo nezpůsobuje a už jeho ostatní způsobem karmy a dělám třebas nejlepší skutky způsobují karmu pro kterou se budu muset znovu vtělit říkají indové ano já za tím mluvím podle nich dobrou ale karma no ale teď jestliže tomu takhle není jestli pokud tomu tak ní pokud ten člověk například. Si na začátku toho vtělení na sebe vezme nějaké minule minulé vtělení a ono se to vlivem okolností tak změní v jeho genetické základně jako umět se to změnilo v té genetické základně že už se to miluje vtělení k němu nehodí tak ono kupodivu odhaluji a bere na sebe něco jiného já jsem v těch tří a pudete h na sebe vzal úplně jiného člověka kde se najednou za to bylo taky vtělení a počtem před tím nebylo ale copak to to by mě eště nepřesvědčil že není předchází vtělení ale když potom jsem třebas v těch sedmnácti letech už patnácti letech musel vodejít vod přírodní věd. A to bylo zřejmě na se by se mohlo své ta nějaké předcházející vtělení protože jak je mi známo pokud jsem tomu věřil jsem žil v tom třináctém století a náš hlavní učitel byl přírodovědec ale mertu s má vnu to byl náboženským sice myslitele ale přírodovědec no plus utr který vrácený tehdejší přírodní vědy anblok všechno do posledního písmene a na to o přírodní věd vysvětloval náboženství. Takže já jsem tentokrát se neměl být kok náboženství ale měl jsem výkon přírodním vědám tak o to šlo vlastně jedno za druhým solí toho v té knize že napřed přírodní vědy a potom to ostatní byl jsem těch přírodních věd sebrán že násilím zlého zevního okolností že nebyly prachy na studium a tak dále a až jsem se smířil s tím že nebudu přírodním věcem tak v té chvíli jsem se setkal za svou vnitřní podstatou nesmrtelnou jde tam čekala tahleta zkušenost s tou nesmrtelnou podstatou jaké to bylo vtělení prosím vás minulé vtělení se to nevyskytl tam se nic takového nepozná čili kontinuita tady není není jestli to bylo v těch předcházejících cílem prosím ale tady v tom to nebylo. No a tak bych mohl detailně nebrat aby to nebavilo to by bylo do rána že tam vidím samé mezery v tomhletom co vidím že člověk podle toho jak se chová jaké vezme si do hlavy záměr jaká rozhodnutí udělá je schopen z toho toku časoprostoru si vzít něco buď kvalitně ho nebo méně kvalitní a to už je potom dokonale po převtělování on si von si volí. A von nikdy nemusel být tím co co na něho spadne protože on si fakticky napřed si není vědom že toho že volí ale já jsem si dneska už vědom že volí já sem si například věl vědom proto jsem říkal událost s tím vlak já jsem si byl vědom že bojím vědomě volí místo pro někoho pouta něco říct ano to byla volba z toho toku který na mě narážet a eště vzdáleně třebas a to nebylo žádnýho desetkrát těle ten člověk který měl ten kola nebo takhle to ne ale to bude to který já jsem zachytil a tak vám řeknu ne není moje způsob myšlení je. Člověk je v toku času a prostoru není tam jenom vězněm ale je taky podílníky na celém tom konglomerátu náplně toho času a prostoru jestliže se na ladí na kvality vyšší samočinně odtamtud kvality vyšší němu přicházejí nemá to žádný vliv předcházející vtělení a když se nad něco horšího horší kvality tam přicházejí zase žádný představit vtělení nic tam nehledá roli nejmenší ho lito nehraje proč jsem se například já domníval že jsem byl tím šatobrián nem protože v tom okamžiku kdy mě ty lékaři pustily z uzdy. Se domě vešlo něco tak řek bych obsažného jako byl život šatobrián to byl velice obsažné život a to by se nevešlo do normálního člověka protože on si žil svých osmdesát let opravdu jedinečně při těch všech chybách bohatě a jestliže je člověk pln sám sebou už tím co v něm je tak jenom nepatrně může se při nebo maří česky tak pozměňovat tím tokem okolo něho použitím ano kdežto ten kdo se vyprázdní se pozměním najednou já jsem se například dejme tomu v okamžiku když mě ten esesman chtěl zabít pozměnil tak mohutně nebo vypočteme celo toho satori a ve všech ostatních těch přídavky tohoto ku nebo obsahu tohoto ku jsem se rázem stal učedníkem páně. A já jsem od toho ježíše krista nestál předtím se a nikdo neříká že nějaký převtělování nebo že já sem byl nějakým apoštolům to vás nesmí napadnout ale tam jsem se stavím najednou ano jak to protože jsem se do tý míry vzdal sama sebe že takový velký balík se tam vešel rozumíte to je je tady ke každé každému u vás je vyzpovídá něm se nic nebere když byste se ho chopili třebas dvacet lidí dalších ne to je mohu ta síla v tom obsažena duševní. No a zkrátka potom další leta jsem se čili od těch ostatních když těch dvanáct dalších domě ve šlo ne že jsem jimi nebyl že jsem prostě je potřeboval a že už tam nahoře věděli že je potřebuju a já jsem to taky věděl o tak domě vešli a od tý doby mám například úplně jiný poměr úplně jiný poměr ke konáno když jsem v lépe a to z obou se podceňoval né že totiž. Zvláště ženy bývají a to je dáno jejich přirozeností dní odliv daleko hlubší než mužové a v tom případě mají po ražen kou návratu a nebylo by divu kdybyste nějakou mužové před smrtí takovou považuje kou na du bude jednou měly ale oni mají během života už a já jsem si to prověřil třeba za své ženě a jinde taky že tolik jsem té považuje né mládě nepodléhal jako ona říkám že vůbec ne ale je důležité si uvědomovat že ta slabost je také dát od boha a umět si jí stejně vážit jako té síly. A pak to má daleko blahodárný účinek než ta síla ra je nám dána například pro mě nejvýznamnější momentem života byla to předškolní léta kdy jsem byl operován by se byl naprosto bezmocný a to bylo pro mě požehnání ze kterého dodneška žiju no to jsem ovšem nebyl vědomí samosebou ale v tom koncentráku znovu nebo v těch sedmnáct patnácti letech deme za li že studia který mě bavilo znovu to že jsem byl bezmocen vůči okolnostem které zdánlivě vládly na demonstruje vládnout například dejme tomu když já jsem byl vzat z toho tříletý přírodních věd tak eště rok a tři čtvrtě to vládlo já jsem pořád chtěl být tím přírodovědcem ne ale jakmile to do moc tak touha že být jím bytím neumět přírodně už jenom být jim tak to chvíle před mnou stal bůh rozumíte a jestliže dosa ve mně v tom koncentráku touha udržuje si tenhleten hmotný život. A bez jakékoliv lítosti bez obracení se zpět v tom v té chvíli jsem se stal učedníkem páně byl jsem svobodný vnitřně volný tak si nemyslete že chvíle odliv chvíle únavy těžkostí choroby jsou horší než chvíle klidu já bych řekl že ty chvíle klidu a štěstí jsou daleko větším pokušení pro člověka v že tam snadno zapomíná on si sedne na tu židli toho svého klidu a ten jiná židle než ta duchovní a teď jsem se dostal pět set kterou jsem začal a kterou se chtěl vysvětlit že nemáme světa dvou židlích ano a co to je nesen dvou židlích a jak tomu zabránit. Kdyby totiž člověk rozlišoval v tom světě a je to těžko nerozlišovat duchovní jednání světské jednání tak už proto to rozlišení by žil na dvou židlích zrovna tak kdyby rozlišoval chvíle štěstí a chvíle neštěstí tak už se jí na dvou židlích já vám dycky upozorňuju vás na mefistofela a fausta když se mu zalíbilo v tom okamžiku který právě prožíval propadl peklu já bere si pro něj přišel té krásný symbol to si pro nás chodí ďábel to upadá me do nevědomosti to se dostáváme do ze zevních temnot jak se tomu říká ježíš kristus když sedíme na svém blahou na svém klidu. Blahoslavený člověk který nemá klid tohoto druhu pravý i není klidem nicnedělání tady lidi je klidem tiché nenáročné práce já jsem to něčím neodměřovat ne očekávání že sme očekáváním účinkem a tak dále já jsem tu větu neumím opakovat napsal tady paní zaoralová do nového přání prosím vás ať vám to přečte tu věc já ji neumím opakovat ano a já vám to řeknu zdlouhavě protože vám tak krátce neumím si co se mi to tak napadl se jim to blahopřání přál aby se člověk zbavil sám sebe. Z milosti boží je napadán nebo poctivá celou řadou drobných strach odosobnění malinkých lickýho činů které uniknou normálnímu lidskému oku takže to nikdo jako hrdinství nepovažuje za neši to nepovažuje ale souhrn těchto malinký drobných nepatrný hrdinství naprosto nepovinný vytváří nakonec obrovskou věc vychovat vaří přístup možnost přístupu k věčnému životu. Proč to takhle mohu říkat protože já jsem si neuvědomoval v tom věku předškolním až to těch sedmnácti let že existuje bůh že jsem bohem veden a že ta touha po správném životě mě vede k drobném nepatrným na povrch nevíte ním lidstvím neboť se musel ustavičně překonávat sam sebe nedělá to podle své vůle nýbrž podle toho co jsem se mně bylo ukázáno jako správné a to někdy bylo takového druhu že to nebylo ani mé matce ani mně se to nevylil ale já jsem věděl že je to správné tak sem to dělal já si spím výrok přítelkyně mýma mým která mě v mém dospělém věku řekla ta maminka a je to sami neměla snadné protože vy jste měl paličatý dvojího druhu. Neposlouchala ste ji že ho mně se dobrého radila chtěl jsem vidět přede správné a neposlouchala ste jí jak se to a viděl teprve až se vám to líbilo sem tam říkal třetí ale které na tím tak to to jste poslechl čili vy jste byl náladovost he to sami líbilo to jste poslouchal a druhá fáze je pročist spočívá v tom že když to začal dělat tak to dělal takovým způsobem že nikdo vás to toho tebou nemohl samo i trestat toto se nebylo dokonale provedeno a z toho měla maminka ještě horší hlavu těší hlas protože to co v nepovalila normální že já se trestám za to že to co jsem považoval za správné a to se vona v tom takovou třebas mimochodem vyslovil já jsem se toho najednou chopil tak jsem jsem to prováděl a je tak důrazně způsobem že ona si to trnul. Tak by ta paní krok tomá řekla no tak ta měla s vámi potíž já jsem se hned mamince jí to vysvětlit že to neza trhat ani ta první ani ta druhá nýbrž že to byla schopnost rozlišovací a že jsem cítil vnitřní povinnost silnou vnitřní povinnost tak jednat a já si právě vzpomínám při té přes paní závorou která to to to stránce má těžký život lidi ani nepozorujete e jak je těžký plný obecně musí soustavně prokazovat malá hist ví ale soustavně aby vůbec obstála aby se mohl držet nějaký linie životní který vy se můžete že za daleko nevej nebo starších podmínek a že vona ano já v tom vidím velikou milost od boha že je takhle vedena no. A tu světa se vším co tady je je věčnou záležitosti to všechno bylo u boha ří že se to zhmotnilo ano že něco z hmotného to je nepatrná skutečnost závažná nepatrně závažná se vedle toho co je neskutečné ště ano pro čeká na uskutečnění a zase se to od staneme se to jednou nebude že tento svět nebude nebyl tady ten život to je to je jepičí život tady to tak se tady nebude třebas by s tamasu už tam není ne tak dále stane i s námi tohleto. Jestliže je to věčná záležitost že všechno napřed bylo u boha než to přišlo sem na svět a to k bohu míří ne tak tím se dá beze zbytku všechno vysvětlit se k tomu podobenství které jsem mockrát probírali o marnotratném synu proč on si z jaké tomu že si vzpomněl najednou na otcovský dům když před ním si vůbec nevzpomněl a řekne si blou zle tak si vzpomněl ne to je špatný výklad to není proto že mu bylo zle tak si vzpomněl že si vůbec mohl vzpomenout jak si mohl vůbec pominou kde se to najednou v něm za lodi předtím to mě vůbec nebylo tak vzpomínka. To znamená že v nás jsou hodnoty které jenom za určitých okolností se dostávají na povrch ano a tu je nutné vědět že tyto hodnoty se dostávají na povrch zákonitě všechny nebo do takový jak je člověk unese jenom tehdy když přestane žít na dvou křesle ch kdybych například dejme tomu já to postavím na hlavu všechno aby se to dobře pochopili pak si to vysvětlíme tajně jinak ano padesát let jsem se modlil a protože se padesát let modlil tak jsem nakonec zjistil že tím že se modlím sedím na dvou židlích protože to taky chvíle kdy se nemodlím. Protože ta modlitba by mě přeci rušila v mé práci já na ni nemám čas když pracuju a proto se dneska nemodlím abych neseděl na dvou židlích abych se děl jenom na jedné židli na nikdy života a tím životem celým se snažím modlit ano čili ta modlitba má jinou povahu než velí modlitby než myšlenkový modlitby než vzpíná ní mysli k bohu. To je vlastně by to tak lidově řekl braní všeho z rukou božích tak jak to přichází když jsem mluvil tady o té události na tom nádraží tak já jsem to mohl brát nebo nebrat já jsem na to nemusel brát ohled to že tam se si žádal už mnoho lidí místo v tom mému p nejá jsem na to nemusel dát já jsem mohl to nechat obsažen k nim jiným byl bych zmařil tenhleten úkol. Ale jakmile člověk nesedí na dvou židlích tak celý jeho život se stává úkolem on považuje všechno co dělá i v tady jí třebas chlebíček za úkol rozumíte a ne za úkol blahý dyž něco dobrého a za úkol méně prahy když se mu děje nějaká křivda nýbrž všecko je součástí jednoho a téhož úkolu a neříkám že musí ale ono se v tom vyznáš proto že už se nemodlí jinak než že chce správně jednat tak jak jsem začal vy si v tom útlém mládí tak jsem to dneska dopracoval na nějaké takové úrovni že už se nesnažím vědět co je správné. Já vím že je správné to co ke mě přichází z rukou božích pokud to beru z rukou božích pokud z rukou božích neberu tak to správné není to je vršku kvalitativně jiné viďte než to bylo v tom útlém mládí čili co je to sedět na jedné židli a ne na dvou snažit se tento život nežít pro sebe žít ho pro boha a. Tvůrčím způsobem to znamená z lásky k bohu to znamená z vlastní bližnímu protože boha nevidím jak by ho mohl milovat ne ale mám tady bližního třebas ne a to ho mohu milovat nebo tam sem ho učit a se k němu k tomu bohu a mohu konat dobro pro ty lidi nebo ne je můžu trestat z látky k bohu tak prosím to všechno je jedna a tatáž cesta když je to v úkolu všechno že jo pokud to poznám jako úkol to poznání toho úkolu není jedno strana záležitost dobra to je záležitost komplexního vžívání života ano k tomu se těžko člověk dopracovával aby opravdu všechno mohl poznávat ste ci interpretace z hlediska věčnosti na všech ohlížet. No ale to se nedá naučit do toho se musí člověk snažit dostat tím že napřed dlouhá léta dělá to co považuje za správné to stačí aby se dostal přes tuto propast nevědění do správného vědění já a pluje celý ten život a jiný úkol nemám na to aby lidé a v oň kolem mě začli jít větší měrou cestou poznání než kteroukoliv jinou protože to nám dneska v náboženství dělá největší nepletu že tam poznání pokulhává že nejsme na úrovni vědeckého postavit to na normální vědeckou úroveň co se dá rozumově pochopit pochopit a podle toho taky zařídit a pak se dostaví vyšší poznání za rozumem nad rozumovým mání pomocí smyslů tady.

Edit utterance

Text view • Help