Waveform view

83-22B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Nýbrž bez pomoci této představy jsem to začal provádět novým způsobem který dokonce někdy se diametrálně lišil od představy jako bych si moh lidsky o tom udělat já myslím že tohleto by bylo třeba dokumentovat nějakým příkladem ale já teďka pro krátkost to nebudu dělat zkrátka a dobře výsledek toho byl že sem nově přistupoval k věci jak jsem před tím k věci nebo jinak k věcem nepřistupoval když jsem neměl jsem nejen pod dojmem toho co je správné a co jsem často jednal nepotřeboval jsem to vědět že je to správné nebo tak nerušilo to ten běh toho inspirovaného tak sem to dělal postaru podle zkušeností dítěte jaké vůbec může mít nebo zkušeností rodičů a podobně co jsem koukal než to jak jsem jednal z tohoto inspirovaného hlediska tak jsem nejednal lidsky nýbrž jsem jednal si na lidsky ale jinak než jak logicky by se mělo jednat. Příklad který je všem co tady nebudete dávat který se vám čas to jmenoval já ale se všímám jenom příkladů jedna vých pořád u stále nich abyste sil vštípili hlavy do hlavy aby se pro nosti příkladu nezapomněli na podstatu věci že když se třeba ve sboru proto se mělo něco provést čemu se nikdo netroufal a co je pravda nesmyslně ne tak jsem se k tomu přihlásil když jsem viděl bezradnost všech ostatních ne abych se a tím vytáhl a že jsem chtěl vytáhnout bryndy a udělal jsem to a oni dycky dovětkem říkali jak si mohl vědět když se s přihlásil k nesmyslů k vykonání nesmyslů že to nebudeš muset vykonat kdybyste vůbec ne nevykonal a proto se to vykonalo. Vono se to vůbec moc ukazoval protože je to opravdu nesmysl a bylo a pro to rychle překonáno událostmi že se k tomu vůbec nedošlo já se k tomu přesně násilnou proto že jsem poznal že je to správné já sem poznal správné i v tom smyslu že to vůbec nebude konat jo a je to klidně tedy jakým způsobem poznával jak mu se vstupoval do akce kterou nikdo nechtěl vykonat protože věděl že to nemožné to vykonat a já jsem se s a post absolutní samozřejmostí to přijal a přijal sem si se sem na tu akce že ji udělám protože jsem věděl že je to správné se do té akce pustit ale nevěděl jsem přeci že k nove nedojde. Ale když se to stalo několikrát se přihlásil k akce ke které vůbec nedošlo a ona by byla ne proveditelná tak se někdo nad tím zastavil tedy to několikrát sem o pozoroval a řekl mně jak sobě děl prosím tě že k tomu nedojde jenom za takových okolností si tomu slíbit tak se do toho mohl vést že to stalo řekne potřetí tak už vím že ty předvídá že k tomu nedojde jak to můžeš předvídat ty jsi věřte a to vám řeknu já nejsem věštec já jsem jenom věděl že je správné se k tomu přihlásit a když zevního pozorovatele to budí dojem mé věštecký schopnosti která není neexistuje a žádný věštec nikdy nebyl z tohoto pramene správnosti pocitu správnosti on něco říkal takže dejme tomu když někdo ve starém zákoně věštit o budoucnosti ježíše krista co všechno zažije jako křižován co všechno já si budu opovrhovat. Tak on nevěřil nýbrž on měl vnitřní zkušenost kterou už prošel jestliže věřil třebas o ukřižováni ježíše krista tak už tím ukřižováním s kristem prošel neboť to věčná záležitost duchovního postupu a mohl tedy říct jestli je to zákonitost a to bude stresem taky tak a nepotřeboval věštit po tomto musí dojít že v té zákonitosti postupu to je když je když se toto východisko zastane jako my za stáváme tak dojde ukřižování když se zastává východisko indické nedojde ukřižování ano přivolá to mistra ten mistr zastane křižování vlastní vůle ano že převezme vůle žáka na sebe. Ten má ducha po poznámku že z toho se dá vyvodit že křižování za žáka bez mé u nás na západě na sebe kristus jak jsme se dověděli o svaté terezii z avily jinak se to nedá provést jako tam to provádí mistr na žáka tak tady to provádí kristus jenomže mistr nemůžete toto o avatara to je ten veliký rozdíl tak kvalitativně výsledek je na nižší úrovni toho inda než u toho křesťana který se postaví za kristem svatý terezie trati tam září vedle těmi indickými velice indický etika si s nimi ale voni dobře vědí že se o menší svatí než ona ona ta má lepší příbytek. Oni jsou níž proto že se domnívají že s bohem ze splynout kdežto svatá terezie se toto nikdy ne domnívala ona byla k tomu říkal to byl míry pokorná a ve skutečnosti poznávající že pravá pokora vychází z poznání dokonaleji sebe poznávající než ten ind že věděla že ta spása kterou oni nazývají splynutí není ještě faktická spása že je to určitá fáze vývojová kde člověk vplývá do boha. Bez mezer bez těžkostí a já jsem se přesvědčil že i v takovým ubohým astrálu mají už ten ten dojem některé bytosti a jsou strašně daleko od toho já nechci usuzovat jak daleko je o toho indický jogin ale když si že je dál než ten astrál pochopitelně ale není to ten stav kde by řek bych dokonalejšího příbytku nebo pevnějšího příbytku odkud jak jako má třebas svatá terezie z avily. Ona správně kladl důraz na jednu věc veškerý duchovní pokrok je závislý na míře sebepoznání jestliže sebe lépe poznáváš tak si dále duchovně jestliže to té říkají indové že pravým sebepoznáním je to že ty si já neměnné a mam a všechno ostatní neskutečné tak v tom sebepoznání se dostali na poloviční cestu protože pod uhodí zázrakem to co vyplývá z bohu považuj boha považoval za méně skutečné a samého a to neměli dělat pro mě je dílo ji láskou stejně skutečné jako byl jirásek. Prosím jestliže jsem jak mi tady je vrozeno tvrdil že přeci nesmíme vměšovat dílo ji láskou rázem já se stává jinák a dílo jeho díle tak mě debakly tady nepřeroste vás teďka neupadne ne a říkám jiná se dostala rázem dílo ho dílem ale je stejně skutečné jako ten jirásek to tvrdím nic ale když si to stav napolovic ti říkám si a já se je skutečný a dílo jeho neskutečné tak se do byl opravdu dojemné nedokonalosti se dopouštím na říkám dojemné nedokonalosti víc. Prosím když totiž mě nějaký člověk přistihli při tom že předvídá že to třebas nenastane a proto to budu moci vykonat protože to nevykoná a když si to jako lekat opakovalo tak mě to mělo aspoň trpnou a říci si to není to já které zdánlivě to slibovala že to udělá nýbrž to já které to vyslovoval. To nebude vykonávat a zrovna jako to já z toho já které to si bavilo to nepocházelo to pocházelo z nějakého vědění které odhalovali zevní pozorovatel jako věštecký umění ne nebylo toto usnete řiká čili já tady se sem se snažili přiblížit svou řeč člověku který jedná myslí a uvažuje o mé řeči pocitu oddělenosti že své já považuju za oddělené od já tou mluvícího ne já poslouchající ho od já mluvícího oddaluje a tak jsem tím řekl že jsem poznával že ten který to má provést fakticky že do toho má vlez do té akce že to není ten který to který věděl že je to správné. To bylo něco za tímto já za tím pach horkem který to má provést protože toto já tedy to odděleně provede s pocitem oddělenosti není totéž já které se dovídá že je to správné a že to má že se do toho má vstoupit do té umíš tak je to vysvětleno takže kdybychom ve zkratce jak si chtěli zachytit jak se dostat k těm čtyř bodů na mysli aby totiž nastal proud pokroku který začněte to intuici šel dál těch čtyřech bodech tak jak jsme se slyšeli já osobně neznám jiného vhodnějšího. Začátku nebo navození než sebezápor a to buď dobrovolný anebo ne dobrovolný dobrovolný o tom se si moc mluvili a dobrovolný to jsem to začlo u mě a ten byl dokonalý protože bude nedobrovolně dobrovolně vyčetli ze sebe nevydal a ten byl mechanický ho stylu a nebo dobrovolně v zenbuddhismu kdy voni ti co chtějí dosáhnout satori se odevzdávají tomu mistrovi a třebas třískám to z nich vy třískám. Ale bez sebezáporu nelze následovat ani je ani krista nic to nejde zapři sama sebe a teprve potom to jde to další tak u tamtom sebezápor se bylo moc mluveno ale je možná se sestavené se nějak jinak nebo tak podívejte se sebezápor jeli začátkem nebo vstupem do následování tak musí být velkorysý to znamená že musí obsahová hlavní pohnutky života a ty musí se stylizovat to znamená obrátit je jiným směrem než kam za tím šli řek bych to obecně nahradit vlastní vůli něčím co uznávám za vůli vyšší se si sám nevymyslel a čemu jsem se podrobil to se takhle dařit obecně takže dejme tomu jestliže ten židovský národ se podrobil tomu zákonu mojžíšova a všem těm předpisů který bylo více než desatera. A tak bylo to velkorysé ale protože při tom jenom hrstka těch lidí těch proroci ji světce ci napřed králové měli za sebou pomoc hora tak jasnou že jim bylo zatěžko se vzdát tohoto sebezáporu a všemi životními silami za ním šli a její pěstovali tak ten ostatek národa který měl jenom příkazy těch duchovně nahoře. Neplnil to takhle zásadě nýbrž jak se jim to hodilo bylo třeba ji trestat proto ten způsob starozákonní je velice řízný a ježíš kristus se o něm vyjádřil byste měli takové přísné zákony protože srdce vaše byla tvrdá ale to nemusí dál být jestliže změnou a na k další takovým prostředkem bylo vzniknout aby nám zase z něko abychom totiž tvrdě. Nevy trval na své vůli co já se některým lidem napravím aby i na té své dobré vůli neměli já to nemyslím takže i oponovat a že vím na čem se má pět a že to je to největší požehnání když člověk odstupuje od vlastní vůle třebas nejlépe míněné samozřejmě je bylo by dobře vědět že od vlastní vůle nesmí vypadat tak jako že nic nedělám a že nevím co mám dělat ale tam kde vím co mám dělat považuji to za správné a není to z mého výmysl toho se držím především a když se toto tím především tak už je to hledání království božího především přestože ho třebas ještě vůbec nejenom ale už je to hledání království především. Takže bych tedy řekl jestliže někdo třeba odešel do kláštera ne do věku nebo jinou věku tak a zanechal život v rodině ke které na kterém třebas pět a který by se mu byl líbil tak opravdu více učinit nemohl je otázka jestli vždycky takové odpoutání nebo takových sebezápor má přirozený smysl ono je třeba aby nezahražovat cestu rozvinutí životu a takové případy jako odchod do kláštera k askeze to vždycky zahražoval přístup k rozvinutí životu daleko lépe jednal ten který. Uvnitř normálního života dovedl celý nasměroval jinam než k němu samému to znamená když se mu ten život tam prostředkem dosahování něco v něčeho vyššího to by se považoval za ideál sebezáporu všech všechno zkoušen a dobrého se dete to znamená svatý pavel když k toto řekl tak neradil utect ale radil vybírat život by měl být stále dokonalejším výběrem toho správného toho dobrého a to by bylo opravdu tehdy účinné vedlo bytost dokonale to spojení s bohem kdyby člověk při tom. Zapomínal na svou vlastní vůli nebo lépe řečeno obrátil jí nebo veškerou svou vůli se snažil o to aby sloužila k tomu uskutečnění dané ho výběru velmi těžké zpočátku rozlišovat se správné protože člověk má jenom tušení správnosti ale neumí se správně rozhodnout pro správné totiž rozhodnout a takže důležité je aby se nechtěl v první řadě. Byl systému sebezáporu který si sám vymyslel nýbrž vyzkoušeno systému sebezáporu který mu je při přihrál nebo se kterým se může seznámit abyste snažila tím systémem seznámit například v křesťanstvím a potom se podle něho řídil například kdybyste člověk seznámil o to se právě snažím a být měl to to se s tím seznámit se známe nejenom z příkazy ježíšovými ale že symbolikou jeho života tak by opravdu věděl co je své věřte tomu a pak už by stačilo jenom se tím tisíce. Tak by zápor znamená zapřením toho já které poznávám jako jediné pravé já rozumíte čili ono to není pravda že by to pravé já a proto to co to já dělá a chce to modli fik postupně podle vyšší vůle kterou poznávám že tou se seznamuji to moje já je při tom prostředníkem samosebou ono se tomu učí poznávat něco co si samo nevě myslelo a tím se klade do hrobu tím sam sebe mrtev sám sebe zapírá ale jestliže jsem říkal ráno že je ježíš o sobě tvrdil že je menší než otec a že není dobrý. A na druhé straně říkal že já mám veškerou moc že ano taky se to dítě šel tak prosím vás především si všimněte okolností za kterým říkal to první a do kterých říkal to druhé nikdy ne vymaňuje jeho výrok z události to je ta největší chyba které se odpouštějí křesťané že totiž opomíjejí úplně ději když ježíšova života a mají se jenom jeho příkazu to znamená jenom komentáře k jeho životu že on řekne mám veškerou moc té komentář k jeho životu když říká sem menší než otec v té komentář k jeho životu a tak dále čili jak to je ten komentář jednou vypadá tak a jednou vypadá ona podle toho co dělá on se se potřeboval dostat na kříži on se potřeboval přeci zmařit. Toho to bylo nutné já bych byl nemohl nikoho k sobě na ten kříž pozvat ne vycho nikdy sami ze své vlastní iniciativy ve a za pomoci nějakého moc ve tyto duchovního vůdce se mohli dát ukřižovat ale protože chtěli na kříž tak musel se tak umenšeno vůbec nezbylo nezbylo vůbec nic té obrovské moci o kterém mohl říct že že je veškerá prosím vás vzdát se něčeho málo to nic není to právě u toho dítěte u mě to bylo snadné a proto to šlo tak pomalinku kupředu že jsem se vzdal vlastně má malého žáčka toto nikoho že to ježíše vzdal úžasně slavný ježíše. Který o sobě mohl tvrdit já všechno mohu on taky viděl protože měl veškerou moc tak měl moc i sám nad sebou aby se sám sebe vzdal aby se vzdal toho co tady vzniklo totiž to co tady vzniklo to to se musí opustit a to co je za tím co tady vzniklo to se nesmí opustit ano bych ještě malinko tomu řekl že před dovolili tak nemyslete si že ta jeho moc ustala když on byl potupně ukřižován že to byl ukaž neměl veškerou pak to byl uka že už od té chvíle nebyl menší a to bylo taky vyhodí být být menší to taky je byla součást v není otec tak se to části ho veškeré moci že už nebyl menší než otec. Protože řekl neska teď jak tady jsem před vámi nemohu vám například cesta to ducha svatýho nemohu udělat ani to co budete dělat vy by to něčí zázraky než já a až budu povýšen potáhnu všechny všechny takhle ho tam všim řečeno potáhnu všechny to znamená moc kdekoho osvobodit do že to bude přát kdekdo se může se mnou se do té věčnosti to předtím nebylo možné jenom hrstka lidí se mohla svést a to když eště on třebas někomu odpuštěn odpustil hříchy jak se vám jednou stalo aniž to ten člověk žádal tak ten se ještě nese do věčnosti ten měl jenom výbornou dispozici k tomu aby se tam dostal výbornou nebyl vůbec zatíženi tím co se říká karma nebo je sklony takové které by žádoucí. Jestliže kristus říká že kristus říká dána mě veškerá moc aby na zemi a vzápětí říká přijmete ducha svatého tak chce ukázat že kdo ho nepřijme tak je má o platná ve která moci ježíšova zrovna jako ta moc boží přeci také je zde a my nejsme svědky jejího mocné působení protože máme vyčleněnu vůli svou z vůle boží a oponuje. Svou vlastní vůlí oponuje me tomu bohu a měl by to o šefr poutníka chromého listem maličkou vlastní vůle a dostat se o království nebeského a když ten boží když nesen se působit ducha svatého tak to já ne oponuje nemůže oponovat to je obrovská moc už při začátečním působení toho ducha které těžko oponovat já už jako malé dítě jsem těžko oponoval toku ve těžko se deru kupředu moci ducha svatýho A bylo to jenom něco malinkého ty si taky nesnese že to co se dělo tam v tom večeřadla nějakým nebo v tom shromáždění těch učedníků po smrti páně že to byl jednorázový akt který mu nepředcházelo mnoho jiných věcí to musí házet přeci učednictví ne těch žáků ztrácet táta víry strach že budou taky popraveni a podobně a to všechno vyvrchol nosti a potom tím sesláním pokoje pochopitelně to všechno vrcholilo tím že i mohl seslat ducha svatého. Tady myšleno podléháme historičností nebo historizujícím pohledu na věc že kristus třebas říká že vlastně já to řeknu se zkratce při té poslední čtyři že teprve potom až se dostane ten kříž a stane z mrtvých bude mít teprve tu plnou moc aby jim posla ducha svatého tak tím mluví. O celkovém vždycky probíhajícím procesu u každého člověka kdy může bůh zasáhnout kdy teprv může sahnout duchem tak naplno aby ten člověk už se nikdy nevracel došlo stavu odělenosti do pocitu oddělenosti a kdy tedy když jsem napřed stane učedníkem páně když ztratí víru v osobní vedení takže uteče od toho když ale přesto touží když je když je předem toho pokoje který se do něho vleje dostane ten pokoj od ježíše krista a tak to jde dál až po seslání ducha svatého jinak ještě eliáš třeba. Také byl svědkem dávno před smrtí ježíšovou toho jak se vstupuje na kříž kristem co před tím je třeba všechno udělat co je to vzkříšení mrtvých a byl už z mrtvých křížený dávno před ježíšem ale zrovna tím kristem nikým jiným protože věčnost není rozděleno nějaký pánbůh předtím na pach potom to ne bůh působí stejně věčně pořád celé stvoření a může působit tím vít čím má k dispozici svoji těší organismus který více prosívá a a také vůli která se více podrobuje. Tady mám dotaz jestliže ježíš kristus řekl milosrdenství ci ale oběť tak jak to potom souvisí s tím že míra sebezáporu je rozhodující pro míru poznání nebo míru přiblížení k bohu upozorňuju vás že tady jde o základní omyl v pochopení oběti staroza ale zákoně se obětoval zvířata ne. A ježíš kristus byl svědkem toho že každý nosil nějakou oběti do kostela do chrámu ano my jsme si i ty oběti obětuje že tím se vykopejte od proti tomu byl kdyby byl se spokojil s takovouhle obětí to není sebezápor nestavěl vysoko na to milost neví tak by vůbec nemusel přijít ano milosrdenství který on hlásal je daleko víc než zabít beránka přineslo někam chrámu tak to myslel ano. Podivu já jsem tak a říkal říkal jsem tady že v těch sedmnácti letech stál přede mnou skutečnost nesmrtelnosti tomu říkáme my bůh a že mě naučila jenom takové poutanosti k němu že jsem nechtěl nikomu jinému patřit než jí a celý život obětovat pro ni jenom že já jsem z toho vyvozovat protože jsem nic dalšího nezískal z toho nic se žádná moudrost ve smyslová se nobel oponoval jsem svým životem což jsem mělo být studuje a se vším prostě. Jedna jsem špatně tedy v tom zevním životě počkej a nebo kluka tě no tak já myslím že tebe vidím tak aspoň no o tom ho opravit nene nemusíme se dohadovat takhle mysli vidím na tvá oč na tvá stav tak lká tě jsem jednal ne to to přímočaře říkáš a já jsem při tom tvrdil ono to asi patrně jinak u člověka nejde než kryt přímo sem to někdo dovede a ty si říkal no a copak ta maří magdalena ta si tam lehla nohou ježíšovým a okamžitě z ní byla světice která měla výsostná práva která jiná jiné ten neměli jenom panna maria ona byla pod křížem a tak dále a tak dále. Jenomže podívej se musíš vidět věc celistvě jak ten nějaký makoň se dostal k tomu že v sedmnácti letech se mu ježíš nebo ne nejí bůh objevil jako jediná skutečnost vedle které všechno ostatní může opomíjet jak se to stalo že on od mládí se snažil jednat správně ne podle vyššího nějakého návodu a pomocí který shora. A za druhé že obětoval tu svou jedinou lásku a to byly přírodní vědy že nakonec hned a nakonec bez lítosti protože já jsem to objevil obětoval patnácti letech nedalo se jinak dělat než se s tím smířit ale nebe sem smířen tom smyslu klidné že by byl sebe nelitoval že přírodovědcem nebudu proti jsem ty přírodní vystopovat pořád do muzea pro ženském no a po dvou letech konečně nebo jeden rok jeden rok a tři čtvrtě jsem přišel k názoru že nebudu přijedete o že jsem to a odvrátil sem se od sebe ne od toho přírodovědce já jsem se odvrátil od přírodovědcem do maří magdalena se obrátila od celého stylu života. Ta si tam lehla před ježíšem a tady mě máš ona nemohla tušit co si udělá jestli zabije si řekne tu ženskou tady nechci znali to já nevím já to nebudu vyjadřovat do to je ne z toho nemají společného jak jaký by jak vypadá v očích těch to tady kdybych se a prosil kousíčka kdybych ji vzal na milost ne přece neudělám koukni mysl pásek sebevraždu to máš lepší tento život nestál za víc ne farizeové se říkali jak víš jak ten člověk nepozná že o to má před sebou že ji nevy hodí to říkal hodně milovala a proto ji nevhodný. A oni si to srovnávali v hlavě s tím svým jak dávají ty desátky a jak ty oběti přinášejí a nízká ne přikázáno nezdálo se jim to ale on na celou lásku k životu a ona měla velkou lásku k životu zase obrátila k tomu ježíši a to ne že by byla konkrétně očekával co ji za to dál nechtěla s ní soužit nebo nechtěla svým být blažená jsou prostě odevzdal dělejte se mnou to je panečku to já jsem neudělal to to a podle toho to dopadlo tedy jinak než tý maří magdaleny. Čili tím přímější je výsledek poznání nebo důsledky tohoto poznání čím ví člověk dává jsem potom v koncentráku dal ne poměrně více tak taky účinek byl takový zůstal zrovna tak učedníkem páně jakoba na nastal učedníci páně v té chvíli najednou aniž by ji před tím co kázal ne předtím ježíš nic nekázal já jsem na něj nevěřil já se dá a přednost indům ne a to se mu zdá být vysokým vyšší čiž kris to jednou přečetl tu bibli lidí a co jsem říkal tak co to je proti indii ale teď najednou sem se stal nechtěně jako pavel učedníkem páně rozumíš mi to bylo vyšli cesta se na přímo ne na tolik aby byla úplně přímá. Protože zase a možná že tady na úroveň tím maří má to nebyla vyšší tady jsem sebe neznal do té míry abych mohl říci dneska odstupem času že jsem bohu tehdy dal celý svůj život mohu nikdo z nás nemůže dát bohu víc než co poznáváte tím je. A protože jsem sebe dokonale neznal nevěděl jsem čím jsem tak jsem nemohl dát víc než to jsem poznával srovnán s on to ničem kristem ano když kristus dal svoji osobní poměr k bohu svoje bez mezer nové kontinuální spojení s otcem že mohl o tom spojení říkat já otec jedno jsme ne v tom moh nezachová jsem nemohl odevzdat. To já jsem řekl e živá jenom extaze když jsem byl kam a spojena za venku zase ne ale více nedokázal já jsem nemoh tolik věnovat jako že a proto ten účinek nebyl takový jako u ježíše krista já jsem tehdy nestal mrtvý na pět těší se stal velice zase do hrobu byla hrůza než dobrota o něco se taky vyvedlo tím pěti říci ale nebylo toho mnoho. Vy se tady z vás řekl bylo by tady dobře zezačátku jednat jenom mírně dobře a a tak dále moc to nebyla jako stoprocentně a teprve až se setkáme s tím ježíšem potom co do toho pustit že ano až na budeme to osobní vedení kontinuální že se se mnou chodí a já s ním tak pak nedělat žádnou výjimku jako třebas dělal jidáš ne nýbrž ze všem ho být poslušen ze všemožně žádný kompromisy ano prosím tak to ne protože. Jestliže někdo poznává co je správné tak by měl za tím jít stoprocentně co to nedopadne tak to jiná věc ale někde z ní co pro to je protože kdyby dělal nějaké kompromisy mezi tím co poznává že je správné mezi jistotou a mezi nejistotu ostatního světa tak byste dělal dvou židlích a on nesmí si sedět na dvou si ani v tom počátečním stádiu já totiž když jsem poznával co je správné tak jsem se nesnažil to nějak potírat tím nevědomým já to na to bych se byl tomu sedmnáctýmu roku nedopracoval i po těch těžkostech které tam tím vládli když rozumíš já myslím že tadyhle je třeba říci že vždycky upřímně člověk musí do toho vložit všecko vždycky upřímně ovšem on si myslí že upřímně vložil a nevyložil protože sebe nezná ale musí to být plná stoprocentní upřímnosti vložit do toho všechno když se na to dívá někdo z vnějšku tak říká že do toho vkládám třebas málo. Ale já třeba jsem takový hloupý že si myslím a to je jedním je omlouvá že jsem všechno dal rozumíš jsem si v sedmnácti letech myslel že jsem dal do toho celý život byla hloupost když jsem obětoval řekne svoji kariéru životní takže se do toho vložil všechno a není to pravda učedníci páně si myslel když opustili své rodiny že to to dal všechno a za tím opustil jenom to co měli měla na tom se ti to hodně ale sebe eště neopustili a já s a to je další fáze opustit sebe že ta maří magdalena uspokojeně schopnost opustit sebe protože byla si s jiným způsobem z jiného hlediska si byl hnusným taky ten josef kupertinský protože koneckonců poznal co si o něm lidi myslí a jak byl při tom hloupý že chtěl být tím ze když to není vůbec možné. To si to duchovní cesta duchovní musím mít vždycky riziko ryzostí když se zevnímu člověku zevní pozorovali a nejeví ten se musí do toho vždycky modlit všechno přestože málo toho vkládat že to nemá na to aby si uvědomil co toho ještě má vložit on se nezná tak dalece aby do toho vložil víc než kolik momentální do toho vkládá a král toho vždycky tolik všechno co o čem ví že se to znamená vložit tak svatá terezie taky ví že míra poznání je dána mírou sebeuvědomění jo sebepoznání sebe za bez nosti a že tedy z růst poznání mírou sebepoznání duchovního poznání milou starého poznání to je jsem to předstírá přebírejte mi že nevíte že míra sebepoznání mírou sebezáporu. To je protože jestliže já třebas nyní se poznávám já budu už lát jo abych to mohl os to bych to mohl o do trvat sebe poznává jenom jako bytost oddělená o všech ostatních nic jiného ne poznávajícího tento svět a ten považuju za jedinou skutečnost tak když se ode mě chce aby šel duchovní cestou kupředu tak já musím tuhletu jedinečnost svého poznání opustit ano já se musím zapřít v tomto svém dosavadním poznám svíčka mýlil jsem se já musím to uznat když to neznám a trvám na tom tak se nehnu zraku rozumíš. Opravdu je tady úměrnost sebepoznání a sebezáporu kdybych byl nepoznával v mládí co je správné tak jsem se nemoh zapírat v tom co jsem chtěl já to co jsem dělal podle toho co se mi zjevovala jako správné to nebyla přeci moje vůle v tom byl u sebezáporu hodinu sebezápor ano v čem například míra sebezáporu srovnal míře sebe sebepoznání v tom útlém v mém věku že já jsem v tom že mně bylo zjeveno co je správné lépe poznával jsem to svoje pravé já nejvyšší míra sebepoznání je já jsem věčný já jsem bůh. Že jsem upozorňuju vás že jestliže zdánlivě odporu třebas indům nebo jsem v rozporu s křesťanstvím toto omyl když indové říkají ta vám asi to si tyto znamená ty si bůh tak ne neříkají nic ního než když ježíš kristus řekl vy jste bohové nejvyšší poznání je toto poznání abyste byli jedno s otcem jako já že to tak něco takovýho podobného to je ale než tomu dospějeme například jsme na úrovni blaha u lhal nebo jiných tak to ještě není prosba pro nás tak je to něco co si na kámen co si nahá co si toho se v mýlíme ne pravda to stává stav teprve tehdy když se s bohem do té míry spojení že nemůžeme. Jednat jinak než bůh nejde nám to a jsme na jeho pravici a tam někde spaseni ne jak je to v tom posledním soudu řečeno v tomto smyslu jsme bůh být když člověk o sobě řekne že je bohem tak je to pravda ale bylo by samozřejmě lepší říci že mám místo u boha to já myslím že tuto opravu je mnou udělali křesťané správně a to je pravici někde ano tím způsobem sme bohem. A to touha to je velice důležité jaké východisko pro svou cestu člověk zvolí někdo si říká já nejsem schopen lásky a v co schopen nadšení já nemohu lásku zvolit jako východisko a možná že se mýlí protože špatně rozumí pojmu láska lásce by se možná si oblasti které by se mohly stát přirozeným východiskem velice mu blízkým totiž. Je třeba zvolit takové východisko které je nám nejpřirozenější které nám nejbližší ne a zvolím li východisko které my není blízké nemohu se o ně trvale opřít ono mě vyčerpává sledování něčeho co za tím východiskem je protože já pokračuji celou svou přirozenost předčasně z klaním i před něčím co mě není vlastní já se teďka pokusím o té lásce mluvit slovy svatého pavla láska je shovívavý láska je dobrotivá. Není závislá prosím tě já jsem málo koho poznal schodu většího než chci ty si velice shovívavý čili si milující láska je dobrotivá nepovažujte za člověka který by nebyl dobrotivá zvláště my to může potvrdit miloše té chování například jeho dceři vrchol dobro ti ost. Není závislá či že ty jsi úplně neschopen někoho za někomu závidět jak kolik znaků lásku já nenávidím dále láska se nehodí kdepak ty byste s něčím ho nosil láska se nezajímá nechová se neslušně to občas se choval nehledá svého prospěchu no nerozčilovalo nerad se z křivdy to ty všechno si schopen toto dodržet ale má radost z pravdy úžasnou radost pravdivá lepší odejmi.

Edit utterance

Text view • Help