Waveform view

83-17K

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Ale tomu stavu to znamená co to je odstranit se ty všechny prostředky kterými ten stav ruší víte že ne tomu bylo oslabený indi sůzo když na něho šlo tohleto to šlo na boha budu od utekl schodu ne a odebral se do samoty myslím že mnoho prová s tím že v okamžiku toho požehnání se nedovedeme zbavit normálního způsobu jednání znamená jsme pořád činni ta činnost je prostředkem ta není cílem že je to taky myslel do čte no jedna vložen je to cíl nějakým tam už je to stojí nějakýho spojovacího stavu když pořád budu pracovat nebo tak ne taky to že stávám je důležité že totiž taky odpočívá a. Ten blahoslavený jindřich sůzo utekl třebas horu kde zpíval a kdyby byl toto neudělal tak to spojení s bohem vůbec ne prošlo záleželo právě na jeho chování jak dovedl taky do té své činnosti uvést přestávky já bych řekl že je to umění protože praví herec více kolikrát napoví přestávkami mezi jednotlivými slovy než tím že je hrne jedno za druhým počínáte si podobně. Jsem si vědom toho taky když pozoruju tak jak oni trpělivě uklovají celo vešlo co nechce po volit a potom si musí odpočinout nebo jak jsem často uká se za zase pokračují nebo se ukazoval na tu knížku se mi setne daleko nedokáže letět ale zase z letí znovu jakmile si odpočine když si lehne podle tu tak odpočívá v pravé svami slu odpočívá leží se s založili marka leží a teď jak si ho počínat začne plat nahoru kde odkud mu zase vyletět takhle by to měl dělat člověk abych si nezoufali z toho že musí odpočívat že nemůže nic dělat a že teprve potom může zase z letět. Mně to nechcete věřit ale moje největší přání je abyste měli jediného učitele ježíše krista a ne mně nikdy ne mě nýbrž mně považovali za učedníka jeho ne a ne za učitele proměn jako učedníka je on učitelem notak jak já jsem mohu v jako učitel vážit toho vykládat z učedníky zkušenosti to mohu né ale můžete se podle toho také řídit můžete šel to poletovat podoby ale dycky bude nebezpečí že to budete chytnout slova než to ježíš kristus který znamená univerzální algoritmus se dá obdobně naplňovat. Ne individuálně vrch obdobně podle vaší potřeby a ne napodobovat nějakou individualitu vy jste individualita jiná a máte svůj příbytek u boha už pro vás připravený a takže by musíte jinými prostředky tam jít než já a já nemohu vám dost dobře radit tak podrobně jako ježíš kristus protože ty vaše prostředky neovládá tak jako ovládám vlastní ne z vás mně vadí na té tě to. Především to tam nějaké přednosti které vidím protože jsem nějakým způsobem chráněn a všichni které kteří jsou na této cestě jsou podobně chráněni a máme ochranu kterou jiný lidé nemají ale co mně tady vadí na tom že já nevidím světlo tím nejsem osvícen nejenom osvíceně je já jednám tak podle úvah nejlepších jakého to mám podle snahy ve své vůle nejlepší jakou znám a se nesnažím prosazovat svou vlastní vody ale chci aby se to podobou vůli boží snažím o vůli boží že tak asi v tom myslet to říkal a proč je vám to světlo proč to světlo nevidím kdyby ho viděl tak by to bylo pro mě velice je po těší a já bych mohl za ním jít ale takhle co chvíli se unavím ne a. Nemám tu stálost nebo tu se na skoku tak bych vám chtěl k tomu říci že to jasné vidění cíle je nechci říct věcí zbytečná ale věc vedlejší protože to nám neumožňuje správný způsob následování vše krista jestliže třeba tam v jeho životě to dopadlo tak že on je pustil aby si na vlastní pěst to světa nešel s nimi možná se začátku si michael ale. Taky občas nimi chodil vůbec ale když je posila na pomoc lidem tak nechodil s nimi protože stole věc toho kam jednou mi to nešlo a přišli vrátili se k němu a říkal mi řikali mu vono nám to nejde tak víš li s vámi jenom k tomu aby sami to dělali z vlastní iniciativy že to vložili svou vlastní vůli to znamená aby se vzdálili od světla které poli postrádáš aby se stali sami nositelem toho světla tím že konají vůli boží když si budou vědomi že konají vůli boží tak pro mě taky patrně dostatek křivda k tomu aby mohli jít kupředu k té spáse no a to je třeba uvážit že čím člověk méně toho světla má a čím přitom více slouží ještě přestože to světlo nemá tím je jeho činnost a jeho způsob jednání záslužnější jaká je zásluha u toho kdo vidí světla. Ale jaká byla obrovská zla u těch které si to neviděli proto ježíš kristus neměl za zlé svým učedníkům že voni přes ty velké zázraky pochybovali o jeho božství že ho vlastně neuznávali jako vtěleného boha oni to taky nevnucoval když to jednou svatý petr řekl když to když jednou jedenkrát to světlo viděl ty jsi syn boží řekl tak ten ho hned udělal za to svým následovníkům že ustanovil ho pastýřem toho stáda a ne ostatní to neviděli možná že ten svatý jan to ani nepotřeboval vědět že protože byl tak blízko světlu že mu samo zářilo pořád nikdy se nevzdaloval čili com zbývá nabírá nevzdalovat se od světla totiž od toho úkolu od boha a ne a tomu je život prostě vládnou z rukou božích a to pořád říkám a za druhé nedbat na to že mě to jako nejde protože jestliže mně to nejde tak je tady přeci bůh. Ke kterému mám tu důvěru že byste to nejde tak si tmou protěžovat mně to nejde ně to nejde já se k tobě nemohou přiblížit já nemohu být ani třebas na pomoci na bych chtěl být protože sám v sobě tak vám a to není dobrý předpoklad pro pomoci jiným lidem eva upozorňuju na to že kdyby vám to vadilo že vám to je letím to jiným způsobem než jak on to vadí že to pro vás nic neznamená že vám to nepřináší užitek když vám to vadí tím že nemůžete tomu bohu dokonale patřit že tak on nám ukázal prostředek jak mu patřit jenomže v tom je jedno nosností ale jedna taková překážka. Která je v člověku ne bohu když vám ukáže jakým způsobem se máte přiblížit tak by obyčejně ten prostředek trvale nedovedete uplatňovat nebo ho zase te uplatňovat mechanickým způsobem než to on chce aby to byla faktická připomínku do vašeho života kterou byste se taky řídili a tohleto je velice obtížné a nebezpečí této věci protože já například vím že kdybych tady tobě dal nějakou nějaký recept jak na to máš jít aby se aby se dostal ke světlu že by se ti k tomu světlu za stal. Že by s vopravdu to světlo měl ale že bych v tom volal nebezpečí že by ho ztratil a to by se těžko tomu dostal protože mně je dobře známo že to světlo si už měl a od toho světla si ustoupil a ono se ti dodneška nedostává já vám prana mysli toho zjevení toho ježíše krista to bylo vidění světlo a sta který by tě mnozí lidé mohli závidět jak to že to ztratilo protože to s tebou nechodí jak to je s tím kristem nehodíš tak jako tehdy jsi ho viděl. No tak na to si odpovídám ale jisto je že je na té úrovni jsem nemohl udržet pro du kdysi chybně jedna jsi jestli s tím světlem špatně zacházet víš ono je totiž světlo které pochází od boha přímo a to se nám může projevit jenom tehdy když světlo které máme prostřednictvím své snahy také od boha ale jenom prostředečně a to boha to stavíme před boha já bych to řekl takhle prosím tě to není tomu kterou máš opakovat ty máli dycky pro tu tendenci pane bože tady máš moje světlo rozumu moje s moje světlo života. Ten syn já ti ho předávat a přidával svůj život si představit to světlo které svého rozumu a tak dále a nechtějte ho nazpátek a nezoufejte si a když vám ho nevezme nabízí tomu znovu ale nedělej si z toho formu to už potom není nabíjení té forma jak to začne být forma a to už mě nebudete nabízet a starejte upřímně přát mu odevzdat ten svůj život tak to nebylo odevzdání nýbrž jenom formalit přeříkávání čeho co nemá ducha ono to musí mít ducha takže takový lehce i u tebe mohl vydržet takový den nediv. Pak by se musel mě ze své jiný se tak to já nejsem pro to takhle mě tak cesty nýbrž já jsem pro to aby s našel toho ducha odevzdanosti který pořád není takový aby si udržel ten obraz boží před sebou neviděli krista všechno né ale aby udržel to světlo které by tě zářilo a táhl a pudil a nedovolila od něho odstoupit a bylo to nutkání které by bylo původu tak silné že by se přirozeným káni o čemkoliv jiném nedorostlo vo to jsem chtěl nemít tam já sem tam máš spát ale on tam jel schválně. Tak já to řeknu tak by to nepatřilo aby tam nebylo vidět okolo okolo je jeden z vás v těch kalů nebo možná že zvaným to je mými lé že vás bylo víc zažil právě při té mši svaté která byla závěrem toho našeho pobytu nějaké takové bližní s bohem které toho člověka povznesl to má poslo a tak jste si zamanuli že toto by nemělo zůstat posledním slovem nýbrž mělo by se to opakovat jenomže všimněte si jedné věci jaká chyba v tom byla že totiž když jsme zažili poprvně. Tak jste nečekali že to zažijete protože byl poslední den ani ten zažili a teď najednou to přišlo nečekaný když se to nezažili my se toho nečekali to je podobné jako s tím buddhou ne když to nečekal tak to přišlo ale potom už jste tam při v očekávání toho že to přijde to je to jedna z ve základních chyb vaší cesty a proč se všechno dostavuje všechno požehnání se najednou nastavuje protože je se jedno dostavit tak by se vo jeho očekává například někdo z vás tady jeden den se celý obětoval bohu a ono to mělo kladný výsledek tak potom když to uděláte po druhé tak to ten kladný se řek nemá už z toho dvou když si dělal stejně pocit jako předtím protože už očekávat ten výsledek který byl předtím a je na bohu aby to dok aby to dopadlo tak jak on si to představuje ne jak a vaše vůle musíme si uvědomit že jdeme do stavu sat. A ten stav svatosti je vůbec možný tím že konáme vůli boží a ne svou jakmile konáme malinko svou vlastní vůli tak z te z toho samu svatosti padáme já si vzpomínám na jiného který zde není přítomen který si přál spojit s bohem velice upřímně a nedopadlo toho jinak než stavem blaženosti samo sebou z toho se ho hnal pryč z toho stavu proč to přešlo jenom do stavu blaženosti protože on tam nešel svou bytostí o neodevzdal tam stojí bytost ta bytost byla potom uspokojen a to blaženosti chtěla by pomocí to nedovolil ale to je ta základní chyba kterou všichni děláte. Že a priori si od toho slibujete úspěch podle vaší představy kdežto to co jsem tuto chybu nikdo neudělal já jsem prostě šel tomu bohu jako samozřejmou výja samozřejmý východ dělal ne který mě náleží který vám mám provést který si ode mě bůh přeje e které mně vybízí ke kterému mě no tak umět to bylo snadné protože jsem věděl že mě tou vybízí a vy si možná dobře nejste vědomi toho že že vás k tomu budu vybízí ono by stačilo proto světlo vám vnuknout myšlenku že vás bůh vybízí ona že byste potom se zapomněli na to na ten účinek jo že byste tím že by vás vybízel poslechl a tím jste posteli začnete milovat že se milovat tak tak se projeví tím bližním s bohem rozumíte se taková takový řetěz který by nezavazuje te nebo ztrácí ten někde v polovině odpoutává te se od něho. Vy totiž velice ke sedíte lidskou úroveň my si fakticky co nejdříve dycky přejete toho boha pro tuto lidskou úroveň a ne to lidskou úroveň pro boha může ovšem stát že čas to se vám může dát něco ne zázračného ale opravdu podivu hodného a víte že v tom je zásah boží a máte sto a radost to je v pořádku ale upozorňuju vás na jednu věc nepořádek v tom je ten že kdyby byli bývali učedníci páně. Uspokojení tím že konali zázraky nebo že se kole ni děly zázraky a tak by byli nemohli se dostat za tu zázračnou dobu to znamená byli by zůstali na úrovni těch zázraků nebo vy ty zázraky pominuly oni to tři roky pominuly ale nemohly být dál je totiž to je jeden z hlavních důvodů proč sem vám nic takového trvale neděje že z milosti boží obrovské oba tyto schopnosti zase odnímání nebo toto se přestane okolo vás zdí z toho důvodu že se se na to okamžitě upnutý a že jste zapomněli přitom na boha já jsem od představit že kdybyste kdokoliv z vás zažívali tu blaženost která jsem zažíval první tři měsíce v té koncentraci že to působilo opravdu tělesnou blaženost duševní samosebou také tak byste možná si to přáli prodlužovat do nekonečna. To se mně nestalo a pro se mi to nestalo ne že bych byl lepší než vy ale že jsem pořád měl koho se ptát já to říkám za něj ten ko sem se mohl ptát mně řekl toto nejsem já to není správné ta blaženost není správná upozorňuju vás že mě to hned neřekl protože já jsem vám nebo tři měsíce tamním přesně se bažil a bylo mě přitom moc dobře kdybych se bažil možná ještě dodneška kdybych se byl náhodou takzvanou náhodou ne zeptal. A chci to ty pane ne a teď jsem několik alternativ pro nesla od posledního terezka mluvil byla ta že tak je mně musím soustřeďovat až to představme jemnost těch mých pocitů a tím se z nich vymanit já se s tím pocitu vymanil je e se vymanil do vyššího stavu než to vy se vymaňuje te z těhletěch pocitů a děti zážitků do pádu z nich že oni se neopakuji a už dál nepokračuje a to je podivuhodné protože tam se stala nějaká chyba a to je v tom jako kdyby byli bývali ti učedníci páně řekli tak dneska tady neudělali ix zázraků nebo. Tak projevená pivo nebo tak se tak to je chyba a tak to to se tam někdy nesesílá ají kristus je opravdu škále a ten duch je náročný ten nás pořád vede k dalšímu a dalšímu pokroku tady opravdu platí neruda kdo chvíli stál už stojí opodál a myslím že toho opsal bible a my se nesmíme zastavit zastavit se znamená pád no a to se vašem případě soustavně opakuje tím nejste zavrženi bystrost nevědomí a nevědomost hříchu nečiní ale způsobuje veliké utrpení pořád vy klam ne. No a v tom to by mohlo přestat kdyby zázrak který okolo vá se děje nebo přes vás se někde po skrzevá to ne to už jedno jak kterého jste vy prostě svědky z té se všemi jeho účinky obětovali po prostě řekl od sebe to pochází tobě patří veškeré účinky z toho i moje vlastní uspokojení přes to upřímně řekli tak byste se vyprázdnili od tohoto zázraku od toho je třeba vyprázdni ne svým do svý komůrky jak těch si cestě vyprázdnit se od toho zázraku to je asi tak jako to naznačuje ježíš kristus při tom když někdo nalezl nějakou perlu nebo nějaký poklad krizi a přišel pozval všechny sousedky a aby se s ním na to radovali on se prostě o to podělit a nenechal si to jenom pro sebe že. No tak ta radost se musí prostě rozdělit to se musí zase odevzdat to je ten účinek který může vytvářet řetěz řetězu reakci postupu jíco k vyšším cílu jakmile ji porušíte tím že si to přivlastníte tak je konec co jsme s tím měli tedy udělat to proti odevzdat do nebo co se s milost říkal se vám před chvílí tyto věci nejsou pro lidskou úroveň nýbrž jsou pro boha. Čili ne chtít abyste vů zasahoval vaši lidské úrovni nýbrž abyste pomocí jeho zásahu které tady provedl mohli se jemu lépe odevzdat a jemu nebe a ta je svého věčnosti nebo radostí nebo jakkoliv to dycky je z nějaký jiný důvodů jiného ani ne ho podnět lasky skute přirozené a musíte o to víc za bohem jít nestranit se pokračovat na té lidské úrovni kam to sestoupilo a nestačí se to tam pořád na té lidské úrovni mít protože to je ten základní nedostatek že toho boha chcete mít potom následkem to se stalo na lidské úrovni a von tam nemá být vázán vás odvést lidské úrovně tam jemu aby mohl tak si ho nesmíte přivlastnit na lidskou úroveň rozumíte mně dobře jinak staletí. Kali devatenáct set osmdesát tři sobotu prosím vás zjistil jsem si já to začnu jinak který nejsem před tim předtím ještě načase níž se to teďka překládám je to knížka od nějakého mirko francouze patrně a menšího původu který má ve francii pověst dobrého vivéka a inak nevím jakého ještě člověka ale vy nás si to duchovních věcech a píše je do bytu za druhou vo těch věcech a poslední kterou překládám to sem je zkušenost se živ životem po smrti a tam v té kritická části. Kdy kritizuje projevy nějakého ji šli a který automaticky píše co mu žito z ní duchové on se k tomu vyjadřuje potom kriticky a tehdy části se dotkl taky je ne závažné věci a to bádání nějakého známého nám a nechci vám známého při choroba a psychiatr hlavně psychiatr to to byl klas doktor pět že ano. Devatenáct set osmnáct let padesát devět až devatenáct set tři třicet sedm myslím že při svatý je po něm už neudělal ani krůček jak jsem si tak přečetl nic nového nevynalézal a čili jestliže to knížka byla po jeho smrti vydán eště do to sedmdesát tři hormonu tak je vidět že si toho velice vážím těch jejích jeho zkušeností a tam píše mimo jiné tohleto. Když řval jsem ve svých pokusech že je možno roští lidskou bytost a že to je věc která probíhá únava lidí tak že se z toho nevíme považovat za chorobný stav neboť on zvládne tu druhou část své bytosti tou první a ty části té bytosti o sobě vědí a ale když je toho už stav který je jaksi vyhraněně tak to může dopadnout tak jako u té nějaké paní kterou on tam zkoumat a která měla v podstatě tři osobnosti v sobě on tím chce dokazovat ten želže nevěřil na nějaké duch nebo jak se takového to byl. Prostě psychiatr a který se obešel bez převtělování a byl v duchu a beze všeho ale líčí to tak jako lékařsky asi v tomto smyslu tak ona tohleta jen linie á a tam bylo je já ne jak jsem je dal on na byla napřed na jara nebo na takových trní takovým tím médiem ano nějaký ten člověk přes ní něco kterépak triky je říkal o těch který tam jsou přítomní ne z to možná viděli tečka to to nedělá že to na naší ži dělalo takže vlivem těch letech pokusů o na sobě vychovala další já které napřed fungovalo jenom v tom mohl bych říci otcem spánku v tom transu a přenášel z různých lidí vědomosti na sebe a projevovalo třeba do sico myslí a tak dále kromě toho ale od mládí byla osobou která. Nebyla se sebou spokojena takže vytvořila další já které potíral tamto první a kola to do potkat tak že ty dvě které se znaly se vzájemně potíraly a jedna podceňoval druhou a tamta o ty říká že je při hloupá a o té třetí nevěděla ani jedna ani druhá ptože to bylo tranzu ne ale když se dostal za to dívka nebo takže nám do transu tak zase nevěděla o těch dvou předešlých a cíli tady vznikly tři jáčko. Já jsem přesvědčen že nik nitky tvor má těch já čili daleko víc než tři jenomže jsou v určitém soulad spolu nebojuju jeden proti druhému ačkoliv ty do společnosti tady jsou ale není to tak chorobný stav nemůžeme to ochranným stavem ne to ne taková rozpornost spolu povaha nebo nerozhodný povaha tak nějak ale v tomto případě který nebyli ce zajímalo je to takhle když člověk vyvine proti sobě další a. Tak není schopen potom se rozhodovat jako jiní lidé nýbrž boží se rozhoduje jako někdo a za chvilinku jako někdo jiný a dokonce může potírat vědomě toho to se rozhodoval předtím když tento chorobný stav dal pokračuje tak se vytvoří suverénně jáčko třebas dvě která o sobě tvrdí že to druhé nestojí za nic. A tohleto je nebezpečí toho co se v mém životě stalo a po čem já potom mohu vykládat protože je to zažil všechno to co tady píšu a bez těchto záleži rozštěpuje bys nemohl tyto věci vykládat ale u mě to probíhalo zcela regulační by to řek denním způsobem necho dobrým způsobem a to z toho důvodu. Že já jsem nepotřeboval proti sobě dosahovat mě na pomoc na něco jako třebas v tom útlém věku už schopnost rozlišovací která nebyla moje o kterou jsem se opřel a kterou jsem potíral tamto dřívější já které by si bylo přálo podle své vlastní vůle něco dělat než to to nové já které se řídilo nějakou schopnosti rozlišovací a měla on se podle toho taky zařídit toto já chápalo že není správné když člověk jedná podle toho co chce dělat nýbrž když jedná podle toho co je správné tak aby to bylo správné či to bylo další já a že tady nevzniklo a taková do jako se jako u tohleto oni kterému ten jan že na ne. Tak to je způsobeno tím že tam zakročil na tom rozhraní při tom vytváření nového já někdo nebo něco tam zakročil co bylo větší silou než je vlastní já že jako má vlastní já a toto rozhodnou o tom že jsem se přirozenou cestou nebo slovani způsobem nebo dobrovolně nebo bez těžkých rozhodování odvrátil od toho minulého já a věděl jsem o něm že existuje ale protože se ho dále nežili a on když se neživí tak nemůže dále být trvale naživu. To je jsem ho neživil odvrátil se od něho tak ono začlo zastat meze bych tak řekl a dostal se do pozadí a to nové já do miloval a to se stalo tedy potom tři a půl do těch sedmnácti a pak zase nové já povstalo ale zase tam byla pomoz hora abych tak řekl lidově která způsobila že nastolila nové já které tam tím předešli opovrhoval krutě opovrhoval to bylo opravený tak mohutné jako tady u toho jeho ne že já jsem toho dřívějšího člověka nepovažoval za správně mající ho to se snažil o správný je správné jednání a měl schopnost rozlišovací jenže vzhledem k poznání které jsem měl teď nově v sedmnácti letech schopnost rozlišovací byla nedostačující pro to co jsem měl dělat to samo o sobě nebyla ještě zkušenost takového rázu nebo takové úrovně jako se tam dostavila no a tak se to stalo potom v těch šestadvacet ech na novo jsem opovrhl tím já zase ale mocí jinou než vlastní oproti především nějak které hledal boha a tak dále a přidalo se s ním spoje. A o to to se trvalo od roku se devět o rok padesát jedna a tam se zase opovrhl tím těmi všemi já které předtím existovaly rozumíte ovšem už vědomě ne jako že to někdo cizí nebo další bytost ve mně nebo že bych byl smysl jsem po sedli někým vůbec ne od toho roku padesát jedna jsem zkratka už vědomě jednal s nebo seděl nebo rajtoval na vrchol toho bývalého já ale věděl jsem že všechno co v něm bylo dobré si musím přivlastnit že musím na tom stavět dál takže já sem už to nezavrhl tím zničím primitivním způsobem všechno špatně nýbrž všechno co tam bylo dobré se ti proto vzal a to mi umožnilo poprvně v životě že jsem. Jak si v zůstal do nové úrovně bez mezer že už tam nebyli takový extaze extazí nebo tam zapotřebí transu nějakých nebo bych nutí se z tohoto běžného vědomí za nastat z nás to je doby a je to s tím je to zlo nemá na tom potom můžu říct detailně proč ale já jsem chtěl dojít k ničemu jinému než co kam za tím jak se vám zdá mířím to na chtěl dojít k tomu že buddha který pod tím stromem zažil nirvánu. Zavrhl předtím než to udělal tu svou snahu po dobytí království božího a jeho my řekli a zatím i ten způsob života který k tomu měl vést nebo ho porušil ten způsob život a to samo o sobě způsobilo že získal tu nirvánu že se dostal k té evan po které už se toužil protože věděl že je nemožný že není schopen dosáhnout nějakého spojení s bohem a tady najednou toho spojení dosahuje vyššího než z bohem ve tvaru takže ho nenazývá bohem tak ho nazýval cizí no a jenomže má vyhraněné nové já najednou má vyhraněné nové já které se zmocnilo všech vymožeností jeho dřívějšího života ale budoval na nich nově. Takže žádné vymazání tam nebylo prosím vás se se dneska troufám toto říct záleží a zní já tam nenastalo tam nastane přebudovat středu cesta vě nic světel nebo tak nějak tak řekl a to myslím že je správné tento postoj by si měli toho by si měli všimnout indové když o těch věcech dbají nebo snaží se potí poje já kdyby se jim podařilo potřít já z ničím ho smazané ho tak jsou vyřízeni nejenom pro tento život ale pro život duchovní neboť to právě tento život má ten smysl že tam vytvoří rychle poměrně rychle a snadno já a tak celistvé že může bez vysvěl věk k rozvinutí života kterým žije vědomého života si to má umožňoval praktické využití vědomého života které není možné na všech zvířata jinde nižších tvorů no a jestliže ten buddha potom použil toho svého bývalého já které se tolik snažilo. A už se ale přestal snažit použil to pro jiné pro které se snažil tak je vám jasné že jenom přeje sílu na jiné pole zrovna tak třebas dejme tomu si myslím že ti učedníci páně tu péči kterou jenom ale rodina a tomu se mu řemeslu jenom přelila na jiné pole ji nově použili a nově novým zaujetím nasměroval ne a tím se dostali pod kříž a tam bylo třeba se znovu jak si ji vzdát a na to lid všechny vymoženosti které z toho vyplývaly v tom novém kusu života myšlení a vědomí. Tak to je asi úvodem všecko že si člověk z vás a života jako se mi třebas tohoto koncentráku tak to neznamená že by vymazala svoje já jenom se vzdal toho kůru kterým se to já ubíral to já zůstalo nedotčený v tom smyslu že síla kterou se vybudoval a to je sání neutrální to je síla věčná mistra řek tou silou mohlo působit a ovšem na jiném poli jiným způsobem a takže může se říct lidově že tam to bylo smazáno ale není to vrabec dostalo na na jinou úroveň ano jinak byl jsem právě možná zdůrazňuje do co jsem v tom úvodu řekl že totiž to nebezpečí rozvoje mý bytosti může býti zažehnána jedině tím že člověk. Do dovolí já to řeknu křesťansky pánu bohu aby mě působil čili aby něco shora tomu mi nekřesťanské aby něco vyššího to v něm je také zastoupen zasahovala do toho nižšího aby se tomu nekladli meze nebo překážky tak dejme tomu já sem se zase od adama to není ten jak by to neoděl když ti lékaři s určitou potíží mě odstranili vědomí tohoto těla že jsem ho necítil tak odstranili překážku. Která by se dala definovat takhle člověk se svým já se začne boží ztotožňovat s tímto tělem a oni mu v tomto ztotožňování cestě le udělali přítrž oni řekli šlu tady se nebudeš se těm spojovat a já existovalo ale nemohlo se s tělem ztotožňovat rozumíte mi kde se ocitlo to na odpovídá můdy na to ocitlo se ve stavu mezi životem a smrtí protože nemohlo vládnout tělem tělo bylo mrtvé že chtělo bylo nechcete né tak to byli stě sta mezi životem a smrtí a v tomto případě to já se uvolňuje a je schopno vystoupit nad to tělo to znamená třebas jenom do jemnější ho k já to jedno ale tam někam kde je přítomno nějakému schodu jak jsem vám říkal jak on totiž mu kdy říká který je pacientů a ten soud tak jako že jsem ji kteří nic přednášek a od něho že je tam člověk postaven před vědomost. Kterou předtím neměl a která spočívá v tom že poznává co by měl správně dělat v budoucnosti ale nepoznává to svou schopností nýbrž v tom soudu němu to přisouzeno ale am blok najednou nerozlišeně toto je dobré tamto je špatné takhle ne nýbrž jemu ukázáno dejme tomu směr k dobru asi tak celkový komplexní směr dobro a jestliže teď z tohoto soudu vyjde živ jako se stalo mým případě že tam ne neumřel. Tak tato síla rozlišovat v něm zůstane ale není původem toho já z toho ne pramení že to není z toho do tam jsou žil které vyšší úrovně která to člověka postila nebo mohla do toho vědomí toho že je ka vejít protože on mu dal k tomu sleposti něco se zbavil chybné transpozici nebo chybného ztotožňování cestě le ano a takže já když jsem z toho vyšel já nevím jestli hned ale začas jsem říkal mamince maminko já chci dělat to co je správné do mě tři a půl maximálně strom. To co je správné a my to říkal to je v pořádku ale musíš si dát poradit radila mě a já jsem s tím nesouhlasil proč protože jsem je v sobě schopnost rozlišovací takže radila mně třebas co mám dělat já jsem říkal ne to je nesprávné že okamžitě poznal ne sám ze sebe ale s tou silou toho soudu kterým jsem prošel co je správné a poradila třeba tito druhého a já jsem říkal ne to neudělal esi sítě hlava ty jsem říkal ne když je politice správného tak já to budu dělat až mě poradila něco co bylo správné sem říkal ano okamžitě jsem to poznal ale kdo to byl to poznával to to byl to nebylo moje já. Toho něco nad ní a silnější ho a vyššího v tom byla moc to uskutečnit takže já jsem hned za tím šel jsem poznal takhle za správné protože mám mluvit opatrně a na poznal jako já když se to poznám promiňte mi už se to vyznáte ne co jsem poznával jako správné zatím jsem šel měl jsem sílu to uskutečnit a uskutečňoval když se mi to ne nepodařilo jako že mu to nikdy co procedil já se za to trestal nede sem to vylepšit ne toto následování toho správného čili tohleto bylo něco co co není člověku a co například tak m rozštěpuje ne sem říkal nemůže existovat a já jsem neměl za to nenávisti svou matku že měl dělat třebas špatně. Nýbrž já jsem prostě věděl že nemá schopnost se ovcí kterou já mám k dispozici ale jenom v tom případě když mě někdo napoví tohleto velice důležité potřeboval jsem pomoc zdola od toho kdo mě radil a shora který to posuzoval že je to správné nebo nesprávné rozumíte tyto dva kusy se museli někde sejít a ty se síly se sešli v nějakém takovém silovém středisku kde já jsem prostě našel sílu proto uskutečnění rozumíte mi tam byla připravena kde se sešlo to sta pomoc zdola z toho mocí shora sešli v jednom středu tak tam už čekala moc po uskutečnění chápe to takže nebylo to pod sou tu dobu dosah sedmnácti let mou záži toti že já jsem byl tak schopný nikdy se nebyl schopný rozlišovat. Dobré od špatného sám vy mu sem pomoc dvojí zdola o toho domě radil a shora do to posuzoval tito správného ne rozumíte mi ale od toho domě radil sem dostal jenom informace kdežto od toho shora sem dostal vedle informace že je to správné tak i moc k tomu vykonání rozumíte mi a kde tohleto obojí je tak tam bezpečně člověk přechází ze své vlastní vůle a to je celý ten problém který tady potýkáme já nevím kolik let desítky let a přejít z vlastní vůle do toho dělat to bezhlas ní vůle rozumíte dostat se za vlastní vůle tady těžkopádně šli robindo ghos se snaží dokazovat jak je to ta vůle z velkém v v že je to prostě konání neosobní nějaké ne něčeho správného a co čloek poznává zase způsobem nikoliv osobním nýbrž a osobním na osobní vedení že jo to nebylo nic osobního v tom já se považuju já jsem nikdy neví nějakou bytost tratě byla soudil na se nepadá něco a tam nějaká byla a nevím ale proč bych to by tam měla být tam to s osobní u těch pacientů modli obro způsobeno tím že měli určitou víru v ruce krista nebo tak tak to na sebe bralo podobu lidskou nebo. A já to kouká spatra protože toho vůbec není zapotřebí naopak to škrtli věci a oslabuje tu moc mě to nebylo nikdy oslabeno proto že tam nebyla tato ptala když těch sedmnácti letech já jsem nevěřil v boha netouž po povaha nechtěl se k němu jít když jsem jim byl přepadena a zase bez představy o bohu pochopitelně já jsem nestal od tu představu já jsem ji zavrhl dávnou představu nějaké bytosti že jsem si říkal přeci taková bytost nemůže existovat kdyby kdyby to byla bytost tak je omezená bytostně omezená to cení možný. Proč pak může mít například tělo a žádný protože tělo omezuje člověka a tak dále to nebudu teďka o tom milovat ale jisto je že já jsem nevěřil na boha protože to jak voni o tom mluvili neodpovídalo skutečnosti kterou jsem poznával třicet temně ale nevěděl jsem že je to bůh který mě vede se vůbec nevěděl nebo jenom ale byl to bůh který mě vedl takže to bylo tak bezpečné vedení a je vždycky tak bezpečné v tom případě když se neopírá člověk oblastí vůli nýbrž když se opírá o vůli něčeho co ho přesahuje a když dá tomu co přesahuje právo jedna z něm a když mu nehájím klacky pod nohy. Kolikrát házeli pochopitelně ale to není správné to jsem dycky byl oslabena a těžce jsem to nesl a samo sebou mě rád dycky tak jsem od toho usoudil a vám se na tak zvanou správnou cestu že jsem sekal zase dovolte že sem poslušna možná nebylo ani ne sobecké nýbrž to bylo mohla být vrcholně sobecké protože jsem se cítil být připraven osud. Jsem ji si který že ta moc která tady působí proti mé vlastní vůli je vůle vyšší správná správně na její v pravdivá že to je něco co přesahuje moje schopnosti rozlišovací a moc em se jí vážil a když jsem si představovat nebo jsem zkoušel udělat to jinak tak jsem byl trestán tak to že je to bylo obecný vy jsem se viděli vyvržen z této moci od ní a zbaven tak jsem se k ní se ochotni vracel další poslušnosti já jsem do sedmnácti let nebyl přeneseno že je to možný boží moc to jsem já jsem to nespojovací nějakým vedením od boha já jsem myslel že to nějaká schopnost. Která působí za určitých okolností na je moje nebo není moje nesnese to rozhodovat já jsem byl za dělat ale nikdy jsem se dostal do filosofické o pojetí věci nebo to nedbal vnitřně a když potom po sedumnácti letech jsem se setkal tedy jak se říká česky tváří v tvář s bohem nevěděl zase mě nějak to co tak říká ne opis se obraz ne jsem neviděl že se tváří a setkal s bohem tak já jsem udělal základní chybu v tom že jsem pokračoval tím stylem toho předešlého já že co nebylo v tom setkání obsaženo. To jsem považoval za vrcholně nesprávné a v tom setkání s bohem sedmnáct letech bylo obsaženo jenom to že je to že on je skutečnost která stojí na veškerou seno touhletou zde na světě to znamená nechci říct že to je iluzorní tím ne ale my se to té tak zdálo že by to že to je nekyne to nesprávné že všechno co tady vidíme že to je nech říct klam ale že to není pravá skutečnost a tak já se oponoval veškerým světským životem včetně jedění pití spaní ne fyziologický potřeb všem jsem opovrhoval protože to se považoval za světskou záležitost. A to by se byl zabil kdyby mě byla nech ani na maminka která mě krmila a prosím vás jaká v tom byla vševědoucnost jak já v tom byla moc boží co to bylo za za nesprávné vedení že já jsem byl takhle od veden od toho co je pro člověka nejužitečnější to je tenhleten život bez kterého by ten další postup nebyl možný tam by byl zemřel tak věřte mi to že jsem zůstal na poloviční cestě stát to nebyl konec cesty ale bylo to tak nutkavé že jsem považoval za správné jenom odejít bohu. Jenom za ním a třebas nedýchá nežít nou bez nestýkat s tímto světem a běda když ode mě někdo chtěl něco světského třebas nejmenší světský projev s nějakou světskou ve škole se ho zodpoví na nějakou otázku to vám nemožné ne že by to bylo věděla co ty opovrhoval to to muselo vypadat to těžko to to chápete najednou z co z toho žáka bylo sá tak bylo to správné todleto bylo to vedení boží byl to bůh který takhle opovrhoval člověkem a jeho světským životem to já které bylo. To tam takhle špatně působilo a moc mu byla ještě uchováno jeho molo chová tak já jsem teprve vlivem okolností zemského okolí zase ta byla psala pomoc zdola ne té pomoci zdola abych se byli to bylo srovnal by umřel možná že by se do blázince já nevím asi ne aby bych umřel tak že maminka říkal ty by se s byl umořil hladem já sem a ta je ne nějak. A tak to nebyl žádný bázni na to mně byla nějaký maříka pak ti nebo tak něco abych ti strany naše aby se stal naživu na by z toho se dostal je to možné já nemohu o tom nějak soudit těžko ale nebylo to v pravém slova smyslu zase vedení boží bylo do toho zamíchán něco co sice bylo relativně nutné tehdy abych já šel jedině za bohem tak jsem třetím vším musel opovrhovat ale hlediska širšího eto úplně nesprávné neboť po volat to životem který tady ho je zapotřebí pro ten vzestup je nesprávné zabíjet ho předčasně také spal buddha kupodivu jak vyšel nervy jed už normálně už se nepostihl. A já kdybych si dneska vzpomněl a to bohužel už není možné reprodukovat jenom tak zlomkovitý co mě to tehdy předvádělo ze života už v tom předškolním věku za správné a to zalekne to by byla vysoká škola vědění že tedy to nikdo neznamenal ty alternativ který matka musela řešit se mnou ne a který já jsem přijal správné tu já to nedám dohromady já si vás vzpomínám dycky namátkou na něco tak například sem si vzpomněl tadyhle. Že jsem považoval za nesprávné jíst maso předškolním věku a to byla taková síla že jsem nemohl to maso projít já neříkám jestli mi to nějak někdy třebas podstrčila nebo tak nebudu nějakej býval k data nemohou nestavit ne ale já jsem jako materialista matko že to mrtvola někoho zabito ne tak jsem to nejed jsem považoval nesprávné ale pozor to tvo do sedmi let a pak se to najednou najednou to stali aby ho dokonce být dalekých volnosti ale to by vás ne zajímalo a já sem to nepovažoval za dále za nesprávné že já jsem směli svatou. A tak to bylo všechno relativní to co je správné a co to je právě to co se hodilo v té době a k těm potřebám toho růstu čili nesmíte z toho vyvozovat celá vám tady říkám něco absolutního to bylo relativní vedení týkají se toho osobní toho člověka té osobě jeho ale tam to bylo správné v té době v tom čase a v tom momentu vývoje a na té úrovni a když se řekne trošku dál tak už se se to bylo nesprávné ano rozumíte a bylo správné něco jiného. Tady mám námitku velice vhodnou že mysleli říkám že to nebylo trvale správné co mě jako správné bylo ukázáno nýbrž za čas už to co začlo být nesprávné tak celé to vedení bylo problematické protože tam se se ho za sporu jenže nemohl nemohl nikdy v rozporu to sešlo nikdy to vedení bylo a to se to bylo tak jisté vedení že to co mně momentálně ukazoval za správné potírám no všechno vidění to třebas bylo nesprávné nebo tak nějak rozumíš čili já jsem v duši své duši ne rozjímala o tom že jsem to předtím dělal opačně rozumíš a že mě to bylo ukazovat to opačné jako správné a je třeba abych se odsednout to najednou považuju za správné že už s mým že už smím zabíjet ne nebo by by takový no tak zvětšil. Být nástrojem toho aby se zabíjelo ne najednou takže to ve mně ne neustalo žádné rozpory protože musíš si vědom jedné věci že tady byla moc za tím rozhodnutím která nebyla ze mě a která byla pro mě rozhodující a ta moc která rozlišoval a dávala mně moc uskutečnění toho co bylo rozlišená jako správné ta nedovolila vůbec žádný rozpor mé duši tak němu vůbec nemířil že a není vůbec rozporný jestliže dejme tomu ježíš kristus jednal jinak. Době když si sedmi set let vůči židovskému národu než potom vůči sobě od svého narození do třiceti a než zase od svého třicátého roku do do smrti a tak dále když jedna vždycky jinak na jiné úrovni nestálo jedno proti druhému ovšem oni totiž zákoníci dobře věděli ty potírá zákon mu říkal dali dělo ty si proti zákon on říkal ne já proti němu nejsem já ho nějakým způsobem naplňuje zůstali ostatní u toho slovíčka naplňuje naplňoval to novou úrovni ano ten zákon takže na té nové úrovně ten zákon měl jinou platnost a jinak se uskutečňovat ano. Když tady ježíš kristus tady mám námitku jednal jinak na určité úrovni ne pro tu kvalitu té úrovni která tam byla tak to je pochopitelné ale například jediný masa nevíme jak se to tam tamto si to stojí jedno toti tomu já vám řeknu co jiného já vám to řeknu na ježíši vlastně tak ten je lepší on zřejmě jedno maso o tom není pochyby protože už mohl on zřejmě se stýkal s lidmi nejenom který jí maso a kteří byli zlý špatní žráči pani a je pravděpodobné že s nimi taky pil. A pořád si mi najedl na těch hostinách patrně se nepostihl to by ho tam byl nemohli potřebovat ne vůbec ne jakého s ní a tam se ne postily tam se jedno zase dyť víme o té martě jak se na trápila aby tak řekni uživil ne a nevybírat něco jiného tam tak má zmínka tam není prostě i po smrti když i potom zmrtvýchvstání když přišel tak tam pojedl s nimi ryby který voni na lovili nechali na lovit a oni jim a pojedl a srovnali čili s tím si řečeno tím je řečeno když není správné místa soto nastalo který to člověku vadí. Že mu to říká pořád něco vraždí vraždí vraždy ne ale když si potom uvědomím vlivem toho že rozšíří svoje vědomí že si živ soustavně a je soustavně až mate nebo ne to ne nerozhodují vraždy pokud si v těle tak musí vraždit tak pak už je jedno jestli vracíš velkém nebo v malém nikdy si tvrdit nad potřebu svého toho doby ti to ne šlapat po okatě špatné nemá být to pokusit to je správné ježíš nedopatření pro dobytek dobytek že ano a to je to je dobytek si to jsem dovětek něco potřebuju tak je to správné z toho vina jesiže dostal se do takového rozšířeného vědomí že už všechno chápu jako jako že tento život lidský je postaven na také na vraždění ší tvorů od rostlin po zvířata ne a mikrobu nerozlišenou to všechno je tam jen dýcháním vraždím to á vraždím tak prosím a je jeho zapotřebí tak to je oběť je toho života je zapotřebí tak je to oběť všech těch nižších tvorů pro mikrobu až po té krásy pro ten vyhraněný lidský život který vede k bohu. Je to oběti tedy strasti plná na ale pochopitelná pro toho kdo ví jako obrovskou cenu má tenhleten lidský život a že opravdu je třeba mu poskytnout všecko aby mohl být doveden dokonce takového kde by moh to spojení s bohem dosáhnout jinde toho není možné například buddha ten se postil ale pak hlásal střední cestu nikomu neříkal aby se postil aby například nejedl maso nebo já tam budu mít vůbec není obsaženo a on se ale postě sedmadvacet let to znamená vás on potom přerostlo cestu po roven takže proti nikomu tohleto není postaveno to je tento způsob myšlení ale musí člověk se dostat na úroveň kde potřebuje se jinak myslet takže já bych se neska nemohl dovolit myslet odděleně. Jako jsem se třebas v útlém mládí nebo jako jsem se po sedmnácti letech nebo to jsem se přečti lidi a tech to pokaždý myslím nějak spojí tě se všemi prosím tady mám námitku že na úrovni křesťanství není snad třeba my totiž jaká protože to je je situace trošku jinak není pravda právě protože si křesťanští světci nevěděli rady s tím já dřívějším tak byli od něho tak onlid van neměli ho zabít nemělo odstavit na vedlejší kolej neuměli pozvat sílu boží která by ho držela šachu tak to je přečetli jak na to že pořád do toho míchal svou vlastní vůli která znemožňoval bohu zakročit. Tu větu bych chtěl ještě sebe téilně potom a protože to tuto chybu dělali tak například i takovýho pátera pia pronásledoval třebas bez teď v noci kousal to bylo jeho jáčko on byl pokoušen z vlastním já mučen den co den každou roz byl mučen a to neplatí to o něm to platí i o tom mým svatým jenom z vianney jiných že byli takhle trápení si já něho považoval satana to já už je potom satanem poučit já jsem si často vykládali ocit doby že to já je to to ne že a kdy za jakých okolností a já jsem chtěl odpovědět ještě na otázku té vlastní vůle že. Ti křesťani totiž dělali jednu velkou chybu že neuměli v čase vzdát vlastní vůle jestliže se třebas nevzdával lstí vůle tehdy když pro následovali svoje hříchy a tím stane všechno tak prosím dobrý ono to si se šlo těžko ale šlo to kupředu každou oni se třeba zlepšoval do určité míry ale když potom se dostali na úroveň učedníků páně tak už neměl jít jenom za svou vlastní spásou tedy ta vůle tady měla ustoupit a voni za ní šli do smrti nejdelší tím z nejlepších svatých šli za svou osobní spásou a to je tentýž nedostatek to u indů kteří tomu z osobních psovi a teď se nemohli dostat se sví oni pořád umírali nic ne a nešlo to umí protože nezalhal. A kdyby byla jejich vůle umřela my zaměnili za vůli boží tak by byli umřeli okamžitě na tom kříži ne že ten už se za nás přeci obětoval a tam se toho š jenom se k tomu přidat ale ne ne tam působit ne tam les na ten kříž a tak dále to je té mockrát vykládali pro mám to dělám další tak jak je to možné že ti křesťanští světci kteří byli. A přesto si ji ti kteří byli takle informováni že nevěděli co vlastně mají dělat že byli tak zbaveni té pomoci boží vedla ti šli cestou lásky a ten bůh je nemiloval vlastně když jim nepomáhal na té jejich cestě tady je důležité si uvědomovat jednu věc že pojem lidský pojem lásky a dobroty je nesprávný pojem přestavovat si dobrotu boží lidsky je úplně chybné kdyby tomu tak nebylo. Tak by nebylo zapotřebí to úžasně dlouhého a tvrdého vývoje kterým všechno řekne veme jenom tvorstvo na této planetě šlo kupředu až k tomu člověku a dodneška vidíme když se díval a ty filmy třebas televizi jak jaký boj té přírodě sem vede krutý neprosí ten boj se tam vede i za člověka kdyby totiž tam dole nebyla zjednána rovnováha která je způsobena tím vražděním vzájemným tam dole tak bychom pro na tu nerovnováhu do platili i my že je na soustře mi moc snažit o to abychom tu neboli ne porušili ne svým způsobem třebas nechtěně abychom taky sami tím nezahynul tak symbioza musí být a ta je postavena na na vraždění na kruté vraždění. A jestliže tomu takhle je tak jestliže člověk se nedostane na té své úrovni postupu tak daleko že nevy zde z přírodní úrovně že je pořád zvířetem které za něčím jde nějakou kořistí třebas nazývá pán bůh to je je jedno tak musí trpět jako zvíře který na za kořistí a to je bohužel. Zákonitost když bůh stanovil nějakou úroveň třebas hmotnou tak tam jsou určité zákonitosti tak nutné že kdyby se porušili tak se to všechno zhroutí dejme tomu kdyby se porušila délka dechu a řeknu to tak nějak neutrální myslel že je jenom samý vraždění délka dechu která způsobuje že já vidím tento svět a vnímám mohou jako jedinou skutečnost kdyby se porušila neříkám kdyby se porušila nějak násilí ale samovolně kdyby se porušila samovolně tak by to znamenalo že by je bych já neviděl jsem to svět by viděl jiný svět se o tom přesvědčil u své manželky a se vám to často vykládal o. Takže porušila samovolně délkou dechu tak tu dobu kdy ten že jsem to sledoval na hodinách tu dobu co měla porušený tento dech to znamená dýchá pomalej asi třikrát pomaleji než člověk viděla jiný svět a tento světa neměl co říkal do toho to je tam vůbec neexistoval když se de zase zkrátil do naší úroveň nebo byl na jakém takovém mezi stavu naši úrovni a tamty tak tam to mizera toto ještě se neobjevilo a když jsem se to dostalo na tuto úroveň těch tak toto se objevilo plné kráse a ona říkala tam ten světu není a tenhleten tady je proč tu není to jsem se zase proto mělo povědět já jsem s ní o tom toho nedbat na ně to bylo jasno že to bylo za ně do nee tak jsem si vás takový de k té jedna z tisícero rákosí který musí být zachovány aby tento svět mohl býti prožívám jenom prožíval to ostatní toto je to ti nemluvím tak tyto zákonitosti způsobují že čoek taky třeba velice trpí protože je na úrovni kde není schopen není schopen a nedovoluje ani bohu aby zakročil jiným způsobem vyšším. Neboť kdyby zakročil jiným způsobem vyšším toto vidění tohoto světa by se zhroutilo a nové by se nedostavilo na to vás upozorňuju tak bytost by zkrachl vy ste tisíc tři sta třicet tři imelda lambertini za toužila po přijetí ježíše krista přijala ho a okamžitě umřela tento život okamžitě zkrachoval a to není jenom její případ to je případ mnohý zlých lidí ve faktem a tak dále jinde sme to tady se to vykládali že ten život krachuje nebo chá když člověk neumí dodržet celou řadu zákonitosti vyšších které způsobují nastolen vyššího řádu. Já musím umět napřed dodržovat zákonitosti vyššího řádu a pak se nezhroutí ani to nižší já jsem se naučil vlivem toho co mě lékaři způsobili ve mně v třech a do třech a třech a půl roku dodržovat zákonitosti vyšší ne svou vlastní vůlí ne nýbrž vůli nějakou vyšší který jsem rozumělo toho mě taky nebylo ano marie taky nevěděla kterak se to může stát a stalo se to to se stane když člověk neví jak jak se to může stát na tom nezáleží ale důležité je se věděl co mám dělat co tím že se tím řídil pokud jsem byl schopen ne a že jsem tu sílu k tomu a to mělo za následek že jsem se pomalinku přebýval na jinou zákonitost že jsem vstupoval jinou do jiné zákonitosti tam moje ro rovné vůle osobní nehraju zdaleka tu roli jako u normálního jako u vás třebas u normálního člověka se nenormálním člověkem A protože jsem byl takhle tím dost sem posunul že jen kvůli neosobním tak to co z toho sedmnácti letech co byl žádný zázrak to jsem dneska nejeví jako nějakých vpád existence boží nebo ne pojetí nesen nosti do mého života nýbrž zákonitost tam se dovršil k nějakou zákonitost to jsem se v plnění nějaké zákonitost tak daleko že se mohl nastoupit v jiné nové vyšší zákonitosti a nemusel jsem zrušit toto nižší rozumíte mi a to co se prá u těch křesťanských světců nedělo protože oni pořád plnili svou vlastní vůli tý se vzdával kdežto já jsem to ti sedmnácti let vlastní vůli neplnil na se netoužil po spáse rozumíte mně jako oni vůbec ne to napravení bál být u pána boha dívat se na ně je to milost byla pro mě lká otrava soud ne. Protože no tak je vám jasno že já jsem po této stránce neporušovalo nějakou vyšší zákonitost neboť ti kdo jsou u boha já jsem tam eště nebyl o sebe tím musí plnit zákonitost tohoto druhu dvojtečka že si vůbec nesmí přát pro sebe nic a že si musí přát jenom to co je co chce bůh ježíš kristus právem řekl o sobě že kdyby si byl přál něco pro sebe že by mu měli právem nevěřit on si pro sebe nic nepřál od toho třicátého roku si pro sebe nic nepřál. A jedině tak mohl být trvale vědomě spojen s bohem a kdo tohleto nedokáže pro sebe si vůbec nic nepřát nemůže být trvale spojen s bohem on může vinen to že si přeje osobní spásu dojít do jaké extaze ale vypadne z ní jako let vo tam tuto vyvodí protože ten jeho zněl citový do hasne ta síla které do toho byla vyložena celý čerpá hotovo kdežto toto. Když se ne nestalo nikomu do by dorostl do nějaké vyšší zákon já jsem do této nejvyšší zákonitosti že se o tom nezastane v těch sedmnácti letech ale ty jsem dorostl do nějakého vyššího stupně zákonitostí a ten sem byl schopen nastoupit ovšem za velké pomoci zdola a shora pochopitelně ne jak jsem vám to vyčistí síly a to je na tomto pře že to nebylo vlastně že se by se byl zase sobě shlédl abych se dostal se nazpátek. Tak je to odpově já vás upozorňuju na to abyste nepodceňovali naše setkání aby si uvědomovali že třebas je to poslední setkání a já totiž tímto způsobem přistupuje ke každé věci jako první a poslední a má to tu výhodu že to mohu dělat kloudně že tomu ho plně věnovat kdyby říkal o to přijde za rok o to přede doruky nebo nedosa nikdy nikdo z času já sem říkal vzpomínám na jeden z krásný ten který se trvale opakoval panu besantové ho znáš. On se vždycky objevil vidí to bylo místo jeho duchovního zasvěcování na nějakým záleži to byl ve vidí a dal tam kazatel do svatého stěna a věděl kdo je ale nemohl se nějakým způsobem nedostal až se k ní to tam tak už ho se byl do na odjedu a podobně tak je to s námi my jsme my víme o království božím o něm víme že existuje my od nevěříme všechno pořádku a my ho nedáme ale my se tu chováme jako dovoleno to mu život ne to není pro nás pracovní povinnost to je pro nás dovolen a že mimochodem taky za to do při té dovoleno hledáme chrám svatýho ještě pána to je to dycky na draka potože to vždycky potom to je poslední sil tady nejsme dovolen přátelé. Mě máte za zlé že jsem imelda lambertini třinácti letech děvče považoval za zkrachovalo proto že vona po přijetí svátosti oltář o které měla to mění nebo ve kterou věřila že je tam transformovaný nebo ta substance van bůh když to přijala tak prostě umřela a já jsem to považoval za krachy jo já to považuju za krát relativní ach protože ona se tím povznesla aby oko o tom není pochyby jenomže jsem si dobře vědom toho že kdyby byl tohleto vyvedl těch sedmnácti letech. Že jsem přestal jíst tak proč myslíte že jsem přestal jíst a jsem prostě pořád myslel na boha zase nepotřeboval my myslet na jídlo jsem považoval zbytečné a taky to aber nebo na pochopit jak mohu žít ještě v tom světě když mají krista tyto tam přijímal já taky co u sebe boha lidu k němu a když do něho tak proč by tady měl žít ta se moh pochopit za jako ta lambertíny a přeci dneska vidím že by to byl býval veliký prach jenom s titul těch sedmnáct tisíc let o tom mám právo takhle rozhodovat velike v tom smyslu že já bych sice byl odešel do nějakého stavu vyššího než je tento pozemský o tom není pochyby ale bylo by to jenom loví po neúměrně malé loďce přes tudy to z jednoho břehu na druhý nebylo by to pustí do boha to je mohla zjistit nevěděla že ano a cítila velice blízka tomu bohu ale to je lepší vytáhnout odložit na břeh nenechat se utopit. Tady mám námitku to nemohl být krachy protože co jiného zbývalo když ona poznávala že přijímání krista je prostě cesta za krista a jinou neznala a chtěla jí jít a přál si jenom k tomu bohu se dostat nic víc a přijala a zemřela nemohl to být krachy nýbrž muselo to být přeje přechod do stavu zažívání toho boha jak byste si mohli představit že by to končilo tím to byla kdy byla si přijala tu svátost ne a měla chvilinku pocit spojení s bohem a pak to ustalo to nemůže ustat mě tady tvrdíte to nemohlo ustat nemohou sat jsem toho řádu to nemůže ustav to nemůže dostat ale že je to veliký krachy toho názoru jsem také zapadnete to se podobá. K tomu co zdáli zdál záření a to potom přibližuješ tě jiným obrazem co se stalo krišnovi když ho krišna dovedl těm nepřátelům a to novým který byl pobyt v té válce ne a byli všichni bez stavu ráje protože spravedlivý boj podle svého názoru bojovali ne a spravedlivě jsmeli a oni byli všichni v ráji a ten až za řek to přijde i o ni přeci nespravedlivě bojovali voni nás napadli a podobně a a teďka jsou v ráji krišna jak je to to možné u boha a taková nesrostlo a von říkal no tak von si tady pokud jdou třebas dokonce manvantáry ale které jenom zdržování. Já jsem právě přesvědčen že kdyby se bylo se mnou stalo totéž co s tou a lambertíny sedmnácti letech takže třeba do konce manvantáry jsem byl ve stavu andělský nemožný ale už se tam jednou odtamtud spadlo přátelé a kdy se odtamtud spadne znovu na to já nejsem jednat odtamtud se zásadně padá já jsem rád že sem odtamtud vypadl že už je už anděl nemusím být kdyby se se setkali s nějakým svatým který se setkal s andělem tak byste od něho slyšeli tohleto podivoval sem se jak ten anděl projevoval vůči mně obrovskou úctu. A já jsem mu říkal proč kdyby si anděl spojen vědomě spojení s bohem a ten anděl odpověděl ty jsi ale člověk a to je víc než anděl na to není jiná odpověď než tahleta jestli tomu protože anděl není schopen transformovat všechno boží zase nazpátek do boha protože to nemá list pozici tomu chybí lidská podstata která je jediná komplexním transformátorem všech vesmírových i na vesmírových bezprostorové by časových sil které od boha přicházejí nejsou transformována za normálně plnosti ale mohou být na srovnat v kladném případě a mohu se vrátit všechny nebo jak ta abel a jak to lambertini imelda mohla transformaci síly až od boha sobě když ona neměla za sebou beru neměla sebou všech rozvinutý lidský já neměla se o rozvinuté všechny lidské síly nemohla všechno co na formovat či vona musela aby byla musela. Rezignovat na to totální spojení trvale trhání spojení z příbytku božím musela mě nebo vy někde v ráji to mohla aby dokonce já v sedmnácti letech se že už jsem byl do pohlavně dospělý a kdyby se ještě fakticky dospěli on je to to ale já jim to byste museli v tom vyjádřit lékaři on to všechno nějakým způsobem ještě do něco dohasíná něco nového se rodí to my se ne stáváme dospělým přes mocné do toho do tý dospělosti dorůstáme a tak já jsem taky ještě nedostal dospělosti a takže já jsem s tím extazí vycházel a musím být za to nažráni vyšel protože kdybych byl z ní zůstal tak to bylo takové ještě pořád zkracován jako u tý lambertini. To ona za to nemůže a nemá žádnou vinu prosím vás je vynálezem v tom že ví pro třináct let ta zákonitost je slepá ta působí slepě vy si tu milosrdná boží protože tak strašně lidsky ne ták co svatý zahynulo tou nejkrutější smrtí a pes po nich neštěkl co páchali na těch nejlepších křesťanech ti pohané co na svatém petru a vo a na všech jaké mučili než je mučili a na to se pán bůh díval prosím vás co je to za milost rodný jiná osobnosti než jako my známe to je obrovská milosrdná když když jsem byl mučen tin nic v tom koncentráku je to považovat za mučení za to že mě pán bůh opustil sem se že jsem se provinil že jsem nežil správně že jsem to všechno si nalhával nebo já nevím co všecko to nebude vykládat ale tohleto nebyla pravda. Tyto myšlenky mě byli umožnili jenom proto abych se od sebe odvrátil od toho já které měl být opuštěnost kdybych byl neodporoval sám sebou tak jsem nemohl se vzdát svého života a nebyl bych se dostal na vyšší úroveň je rozumíte mi ale já vám řeknu mezi nebem a ze vě tolik ohromný že těžko odpověď tato otázku tak přesně kam se dostávali a vám tamty a tam by se byl dostal karma konstelaci a kde von dneska je víte že na tom mě vůbec nezáleží důležitější je aby člověk šel aby člověk nebyl spokojen se sebou aby to nedělal nakonec ani pro sebe. Aby to já pro toho boha aby mu šlo opravdu o toho aha tomu janovi šlo o toho ježíše krista to bylo vidět že pod ho příliš šlo o něho by tam byl nešel to šlo o kejhák ne ale to už šlo o toho ježíše krista o lásku němu a proto byl jediný potíže a když takhle nám pude o boha tak nejsou žádný překážky mezi námi a bohem že nám jde o nás taky překážky zůstal tím víc čím víc nám jde o nás proto se dveře za víra jí vůči bohu není žádných důvodů než těhletěch nějak poctivě všechno děláme říkám kryt svatým křesťanským že hledali svou vlastní spásu prosím vás všichni se sťati svatí byli poslušni ci ve. A jestliže ta církev nepochopila za jejich života symbolismus ježíše života ježíše krista tak jak mohla jim poradit správně když po ní byla poslušný jakmile praně poli v tom když jsem mají zlá touhy po své spáse že to ježíš kristus radil svým učedníkům od chvíle když vstoupili do jeho učednictví to jim nebylo ani jasné že oni tam přeci šli on proto byla osobní spásu pro ního nikoho jiného jim nešlo přátelé to si buďme já si v tom ale on je vedl ne že by říkal času spáchal se to byla nenese kralovství boží všechno takhle říkal ne ale co dělal vedle mě k tomu aby tu spásu ve dali pro jiného. Soustavně a trpělivě vedl ten do ně nenechal s tím ku zahálet šiku je nechal pro sebe žít pro jejich rodiny pro sebe vůbec ji nechat ží o je ve tomu aby že vy pro bližního a tím způsobil že se aspoň trošíčku ne moc ale tři roky vodnaučili hned spásu pro sebe víte to naučí se hledat spásu pro sebe to je to co to utrpení které zažívali křesťanští světci zatímco tamti učedníci páně byli bez utrpení či roky to je rozdíl a taky bychom si mohli vyvěřilo ale tady ty zažívali veliké utrpení proto že je dali spásu pro sebe teta mi to a to z poslušnosti církvi která nerozuměla věcem a dodneška mu bohužel nerozumí někteří k tomu rozuměli že ty byly popravováni většinou upalování a bohužel protože tomu rozuměli. Tak když takové situace v církvi existovala tak já bych řekl tak mělo to vedení všechnu vinu na sobě ne podívejte se na to koho s kristus vybral na svýho následovníky svatýho petra kdo to byl ten svatý potřít než koho zakokrhá třikrát mě zapřeš to ta církev ne porozumět a nechápat symboliku ježíše krista to je zapírá ní celého jeho života nic jiného to není ale třikrát ale milionkrát a dva tisíce let a pořád i přeci je to jako bouřka na krámu aspoň pro vás už ne doufám že to je tak do dokonale vypsány jóga že že by se to žádný investoval co se s nimi stýkám tak nikdo se za to necítí říkat to je lepší než to řekli my. A až bych zase vysvětli ješi ale byl tak on se tak vám to mohl doplnit se věděli co tam všechno chybí ještě to co ještě ježíše krista nepochopil to je tam jasně vidět na ten komentář ale tady nebudu vykládat protože to bylo moc zdlouhavé ale já to potom napíšu že si ji a zdá lidská duše má jeden dějin smysl ve kterém je obsaženo vidění slyšen hmatání prostě všech pět smyslů a navíc všecko co za těmito smysly je neboť oni pochází všechny od boha. Pokud vona je dost vysoko že ano tak tento jediný smysl má jestliže já se svou duší stýkám s duší někoho jiného mohu jí mu dříve ho vidím to by bylo chci málo to je fundovaný jednoho smyslu smysl duševní smysl duše je jeden jediný já ho ani nevidím ani neslyším ani necítím nic a a já o něm vím on je mém vědomí to je něco víc přátelé než ho cítit neboť jak jsem vám pořád vykládal a von to znovu opakuju ten rozsah lidského vědomí je dán mezemi spodní smyslovou orientace nebo. Informace mi ze smyslů které se zpracoval vaj nahoře na horní úrovni toho úseku vědomí mentální oblasti jestliže tohleto je úroveň lidská lidského vědomí tak toto přestává být útokem vědomí duše kraj už nemá toto lidské tělo to je posunutý směrem doprava do nadvědomí. Takže do takové míry do jaké míry se odpoutá od tohoto světa to musíme k tomu taky pomáhat se jí dokázat dále se prostě se připoután v tak jestliže ona je schopna takhle věci vnímat tak ona názvy ale zároveň vona s ne vás jinak než viděním já si o vás mohu udělat dojem podle vaši gesto ne podle toho co mně říkáte že se to na nepotřebuje tohleto ona do vás vidí on na to na s je za úroveň ten za tou horní úrovní mentálního zpracování rozumíte mě ta duše. A tak taky já když třebas jsem tam s vámi mluvil u těch za antonína tak já jsem si když tam byl vědom jí tak já jsem nemluvil tak abych mluvil jenom k vám nýbrž já jsem byl tak abych k vám vůbec nemluvil abych mluvil k ní a to znamená aby mohl obsahem jak jsem obsah svého poznání vám tlumočil z druhé ruky rozumíte mu druhé ruky. My poslední dobou mluvíme dost astrálním světě po životu po smrti ve mu do a všeho toho co tady přeložil a co co jsme tady a pole zkušenosti třebas hlavně mých dále zažívali jestliže by to byl by to krok stranou nebo dokonce zpátky kdybychom v této oblasti spatřovaly nějaký nový střed iv to nemůžeme to nesmím ale neměli by ho se dopustit té chyby že nám to nemůže nic říct protože tyhlety bytosti které nemají tohleto tělo sou po určité stránce svobodnější nesmí my já vám to vysvětlím jak je tomu že totiž. Já když jsem tady v tomto těle a sedím teďka třebas v kalech tak nemohu zároveň být třebas v plzni nebo v praze do gottwaldov to je nemožné já jsem tady poután hranice myslím těla oni tyto hranice nemají a to znamená jejich tělo které oni mají a které je dovětkem nebo dost bu ke tělesnosti zdejší pozemské e tak jemné že neklade tak velký odpor tomu vědomí které jsem se to za hranice toho těla jako tady dejme tomu moje manželka může být tam anebo kterýkoliv mrtvý může být tam kde se na ně honili intenzivně stalo mysli a je tam prosím vás toto je to je já tomu říkám kantor přenes vědomí který nevyučuje ani špetku času na to aby byl přenese ani špetku času ani zlomek vteřiny. Čili ani slovo tři to by bezčasová záležitost ž pomyslíte třebas jako se stalo těm mým třem sourozenců bylo příbuzný když pomyslíte na mrtvého který zahynul stejným způsobem jako voni i ta mohli zahrnout a že tam při tom a potom líčí všechno jak to zažil svými to znamená on to zažil ještě když se to dělo jakmile ten zase k nim blíží a voni viděli že na něj najednou a že to mně bylo po smrti tak si vzpomněli na svého mrtvého bratra který zahynu podobnou smrtí a už tam byl bez trati čase víte tohleto schopnost kterou my nemáme a z této schopnosti oni na mohou říct něco o čem jsem se neměli zdání například o našem podvědomí. Že je tam všechno zapsáno o čem si myslíme že je dávno vymazáno že to v naší mít vůbec není na jedno nás to někdy začne strašit a my sedíme kde se to najednou vzalo dyť já jsem si myslel že už jsem dávno tomu odrostl a on mu to tady najednou je najednou se tady sklony který jsem myslel že mám dáno za sebou čím je to je tady záznam a oni například nás mohou o tom to záznam formovat třeba je manželka mně dokonale informoval o záznamu ze svého života v mládí jak s těmi dětmi jak jsem tady líčil ne a prosím vás nejenom to ale ten mrtvým když vy to máte zapotřebí a von s námi cítí se důležité že to náš mrtví jako bych tak řekl on nám může ozřejmit situaci kterou bychom vůbec nemohli z té strany jeho vidět tak dejme tomu no tak to nebudu říkat konkrétní případy ale stalo se mi to mockrát už teďka po tom roku šestý jedna ale to je to jsou ty klady.

Edit utterance

Text view • Help