Waveform view

83-10

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

se myslí po svém vnitřní modlitba my totiž modlitbou rozumíme obyčejně prosebnou nebo někomu modlitbu To se běžně rozumí modlitbou. nese nepovažuje za a vnitřní modlitbu to sem byl zase považuje za modlitbu která jde navenek ne anebo od boha něco chce ale je v tomto způsobu obsažena jedna obrovská nevědomost a to si dobře pamatuje že si myslíme že je pravda nebo dobro k nám musí odněkud přistoupím co správný pojetí věci je že pravda i doprovázen že to je vnitřní záležitost a ne vnější takže vnitřní modlitba spočívá v tom že já se této vnitřní pravdě tomuto vnitřnímu do budu odevzdával neprosím odevzdávám a čím dokonaleji se odevzdávám tím ta vnitřní modlitba má větší účinek poznávací. Co to znamená v praxi žes své všemu co dělat ode na to už začíná být modlitba napřed ty se odevzdáš studiu to už je vnitřní modlitba se to nedá ta ne kterékoliv jiné práci nebo protože jsem správnou špatný poznané právo odevzdat m tak to je to je zlo a to už je modlitba čili člověk musí dospět k tomu aby se vnitřně modlil pořád tím že se odevzdávám samo sebou zvolit jiné těžkosti přitom že se může bezhlavě odevzdat něčemu co si nezasluhuje toto odevzdání ne a co je ve skočit špatné protože nemá rozlišovací schopnost ale ujišťuji tě že když se takhle odevzdáš věci kterou považuje za správnou rozumně za správnou že časem dostaví zkušenost nebo tak rozšířené vědomí že budeš rozlišovat co je správné fakticky. A co jenom běžně relativně bych tak řekl a za dané situace a ono ho taky většina věci je za nenechte zase správná že relativně správná pravda sama tady na tom se tě se nemůže absolutně projevit žádná tajné existuje já jsem sám poznal relativní fáze pravdy různých období svého života to bylo pro mě relativně správné ale tehdy absolutně správné že sem poslal cest pravé a co ne to bylo pro mě tady absolutně správné. Ale na to bylo relativní pravda protože když jsem potom v těch se šestnácti letech nebo sedmnácti když jsem potom se díval nazpět na ten svět deset se snažil jenom o to jednat správně tak jsem celý ten život neříkám plným právem ale teď ten život upřímně v té chvíle považoval za chybný plytký protože byl celý bez boha se obešel jenom tím že jsem poslouchal něco co mně napovídalo beze slov co je správné a co je nesprávné ale neměl jsem pojetí že to nepo pojem potom že je to cestě poslouchat nebo sem ani na něco mi přikazoval a já jsem si neuvědomoval v těch sedmnácti letech že to byl bůh který mě vedl. Takže jsem tvrdil že na boha nevěřím já jsem lhal jeho věřit ale zvláštním způsobem že jsem plnil to ode mě chtěl rozumíte čili to by mělo nenazval silou bylo je že někdo přísahal já věřím že jo a to ne to vůbec no já jsem vůbec lidsky nevěřil jsem si myslel že nevěřím a já jsem věřil k nim že jsem sledoval pravdu že jo to je ta proto ta víra a teď na stojíte v těch sedmnácti letech najednou jsem toto celé ces všechno předtím považoval za ničemné špatné protože se to obešlo bez boha se to se mohl od toho potáhnu odvrátit a mohl se začít znovu a to se dělo do světa se ti let a pak jsem se totálně odvrátil od toho co jsem dělal do svazovat se ti let byla indie jako ne co od něčeho úplně špatného. To jste to špatně za špatný konec vzal a to mně umožnilo abych se sám ze sebe vyprázdnil po já jsem tím byl plný tak jsem se zase stal relativně ničím víc relativně ničím dokonaleji latině ničím než předtím já jsem byl ničím už když mě ti lékaři zbavili svého já nebo svého pocitu tělesnosti pak jsem byl ničím v těch sedmnácti letech v páčí v tvář před bohem a pak jsem byl ničím když jsem odevzdal svůj život v tom koncentráku ale tehdy jsem si myslel že jsem opravdu odevzdal všecko že ježíš kristus řekl nic no nemůže dát víc než u vlastní život a nebylo to pravda člověk nemůže dát nic než co poznává pro se poznávám nedokonale tak jsem poznal jenom jenom upřímně co jsem věděl že čím že tím jsem to jsem odevzdal ne že člověk se podobá kře. Která pluje v oceánu a největší části svou je pod hladinu své hodinou a jenom malinko vnímá navrch to znamená to co je ve vědomí to co si uvědomit že jsem já to je málo z toho čím jsem a toto nemoh nemohu odevzdat protože o tom vůbec nevím a tak potom se se překáží že jsem teprve se k tomuto musel dopracovat a pořád k tomu dopracovávat čili život věčný není koukání se na pána boha a jeho svaté je to konvergence tím tím čím dál mocnější tíhnu k pravdě tak neodolatelné ne že člověk nemůže ani nakonec jinak a že ho to činí dokonce šťastný že mu může tě k té pravdě tíhnu a že dobýváte větší hloubek té trati kterých neni konec protože bůh je nekonečný pochopitelně že se nikdy nemůže dobra takže se taky řekneme nikdy nudit Ale jestliže jsem mezi toho člověka a my si toho boha dostane představa o bohu lidská tak ta konvergence nikdy není tak dokonalá aby se ten člověk přiblížil k tomu bohu do té míry že by plnil jenom jeho vůli a to řeknu ještě jiným způsobem jsem já to vodbydu nebo potom rozvedl později jestliže se dovolovat pomoci nějakého svatého a on vám nepomůže tak to není jeho kali jeho zná vůle nebo ne vůle vám pomoci ale fakt že jestliže je svatý tak neposlouchá člověka nýbrž boha a jestlipak to co vy chcete odpovídá vůli boží to je otázka kterou nemůžete sami osudově jestli to neodpovídá vůli boží tak od vás vůbec ani neslyší po vás nev jatky to nemůže splnit jakmile to odpovídá vůli boží a to odpovídá te když jste na té úrovni aspoň přibližně že nemáte vlastní vůlí a máte vůli kříže vůli boží jste odevzdaní tak pak ten svatý tady je dříve než ho toulá prostě dveře se s těmi svatými ne trhu. Je li metoda která by člověk umožňovala aby života vyčetl vyšší způsob jednání než pouze logickým který který by ho blíže dovedl pravdě je protože zásadně platí přemýšlí uvažující rozum může dosáhnout jen mezí o kterých jsme dneska ve vlaku mluvili že lidské vědomí spodní hranice má ve smyslech a horní hranici má mentalista v rozumu. A jestliže momentálně neužívám smysly když myslím třeba tak to myšlení mě přidržuje při té horní hranici se při zpod nejsem té pravda ale jsem při té horní a dál ta ní nemohu když já ne opustím i to svoje přemýšlení ale to nesmím chtít od toho nějaké řešení já to musím klidně opustit a znovu se do toho pučit třebas novým přemýšlení to je jedno ale znovu opustit a tak pořád klepat to se podobá tomu klepání na dveře které věčnosti tak pak jsem je rozšíří to vědomí za hranice mé mentalista za ni jsem povídavé mysli mé ouvej mysli mých rozumových schopností ano čili když mi třebas tykal když nějakou otázku a já bych na to chtěl. Odpovědět tak aby to bylo poněkud víc než co rozum dokáže tak jestliže si to přeju tak se o to třebas pokouším napřed rozumově když my to dál nejde tak se o to přestanu pokoušet ale už nechci vyšší řešení v té chvíli musím přestat chtění jak na to toho za pasuje vůli tak se přes ty horní hranice se mentalista nedostanu protože tam je také volní oblast této mentalista a já když mám trošku ještě vlastní vůle tak já to to hranice nepřekročíme nepředloží jenom za těch podmínek že se vzdal i své vlastní vůle tak já když mně kladete otázky na které odpovídám podle vašeho názoru a podle mého taky vyšším způsobem než rozumově tak to je proto že si nepřeju odpovědět vyšším způsobem že už si vůbec nepřeju odpověď že jsem zkrachl rozumově a že jsem ale klidně zkrachl že jsem nelítostně nejsem sebe přitom nelitoval. Ale jestliže ten dotyčný který mi otázku byl mnou pojímán jako od boha poslaná tak já jsem jeho vlivem se dostal za hranice to už je další kapitola kterou tady může rozvádět za hranice rozumového poznání že ho měl opravdu touhu se dostat dál já ovšem tu touhu nesmím reprodukovat já ho musím pojmout od boha přicházejících kdybych byl takhle nevzdal toho esesmana tak mě zabil já jsem mu musel říct jako od boha pocházející ho co chce udělat že my se zabít nebo zato už nebo nezabít ou ště muselo být jedno a měl dojem že chce zabít a to jsem už na něho hleděl o na jako na oslabí ho že se to zasloužím protože jsem byl nečiním a ne se mi zdálo. No a ejhle on mě přestal vidět si to co se úplně vobrátilo ode mě utekl nemohl mě zabít a tak také situace každá životní se obrátí lepší když člověk vypučí nebo dostane se za hranice svého rozumu ovšem je to velice jemná záležitost že je dostat za celou svoji mentalista která je složena citu s emocí že z vůle z rozumové úvahy a z podvědomí které vstupuje do vědomí to znamená ze vzpomínek zpaměti i ta paměť nic přesta českou musí v té chvíli přestat do stačit se o to nějak nějakou metodou je prostě musí od toho odejít to dá ského červ devatenáctého sme jedna. Člověk není jenom bytost která se tady narodilo a která tady zemře to znamená která žije z genetického záznamu že sme se teďka myslíte že nýbrž je taky bytostí která je věčná a protože je věčnou bytostí která existuje neříkám vtěleného jak to je to jak teďka to nebyl tady řešit existuje před narozením na tento svět a po něm tak taky má přístup k tomu co je v tomto věčném světě a v tomto věčném světě jsou záznam které přešli z tohoto pomíjejícího časoprostorového světa tam. A zase když odtamtud pocházíme tak máme schopnost odtamtud si vytáhnout nazpátek některý záznam který při lehá tomu genetickém příbuzný tom genetickém blízké tomu kinetický takže když se v tom genetickém záznamu potom stane nějaký zásah jako u mě třebas že se byl několikrát operován při vědomí ale že jsem byl zbaven na chvíli genetického záznamu tak tam vznikla mezera do kterého se vlil a nová dávka tohoto záznamu z věčného života u u nebo u věčného života u schovat záznam tak a tomuto záznamu já říkám balík ne a ten se potom na člověka začne namaloval takže já jsem potom po těch třech a půl letech po těch operacích vyšel jako jiný člověk a my a to okamžitě poznal že jsem jiný protože se do mě vtělil nebo začal vtělovat nějaký balík tam z věčného života který představoval rámec tohoto normálního světského začínající ho a končícího života. A zase jsem to co toho nemohl všechno přijmout protože tam potom ten genetický záznam určitým způsobem si vyžaduje prostoru pro sebe v tom lidském vědomí a vypěstuje tam ten druhý a do jaké míry já dovolím s tímhletím svým genetickým záznamem vyprazdňuje se od sebe tak takhle míry tam ten tam mrtev nik domě a rychleji se vyžije a rychle vyspělí řek bych tendencí ch tam toho záznamu no a to se protože jsem já poslouchal co je správné od těch třech a půl roku nedělal jsem to co bych já chtěl nýbrž to co mně bylo zvěstováno zjeveno z tohoto záznamu jako správné. Tak já jsem rychle to vybavil všecko takže já jsem v sedmnácti letech neměl už co z toho záznamu přijímat takže ve mně byla mezera genetický záznam nový nemohl nastat protože jsem už byl narozen sedmnáct let tak se tam tak tam bylo místo pro další tento balík z věčnosti a já jsem dostal opravdu blízkým pojem o tom co je to věčnost a z toho jsem vydržel do šestadvaceti let vyčerpal a na se tam bylo větší místo protože zase ty esesmani ále na to genetickou základnu a dělali ve mně dole že mě chtějí zbavit že mě ti zbavit života česky řečeno. A tak jsem v tom vzdal ten život jak jsem ho vzdal tak tam byla úplně prázdnota relativně relativně práce úplná právo na ta a do té své vylilo daleko více než předešlých těch změna a takže já jsem se dejme tomu do tý doby převtělil vlastně třikrát také a rozumíte k převtělování a já jsem se potom ještě jednou vtělil roku padesát jedna činíte set padesát jedna a to je vtělování kolik už narazím nýbrž to je kontinuální převtělování do jiné kapacitu do jiné kvality a to trvá takže ty už to nejsou náraz nýbrž jako člověk třebas jí spí dýchá tak já vdechuje tuhleten záznam ano to znamená z něho nějak žiju. Kdybychom tohleto nazvali vli tou milostí boží tak bychom museli přímo taky ten katolický názor že je to něco zdarma dané ho neza slouženo a co při té kázat mé jak o té ká nevíme jak a vono to ve skutečnosti vůbec takhle není je to zákonité já se dostávám nebo my se dostáváme na úroveň kde toto musíte kde se otevírá nějaká záko to která byla dosud zavřená a teče to tak dlouho dokud splňuji podmínky toho od toku do sebe a do tohoto života když to v tomto životě neuplatnil tak od tok není za zajištěno a tím taky přitom zajištěné není a ono se to zabrzdí a oni tomu říkají odliv nebo stát a milosti nebo já nevím co nebo nevyzpytatelná nějaká záležitost a to vůbec není nevyzpytatelné za to taky náboženství já doufám že už vedena zatím tuhleti a já myslím to takhle hanobou teologové mi říkají tak sice to nebude co ty tady říkáš to bude tak třeba dvě stě let já bych řekl tisíc než k tomu dorosteme my církev to co ta dneska říká. Ježíš kristus nelhal když říkal že všechno se tajnou bude zjeveno všechno že bude nebude co tajemného to není velikost boží není v tom že je tajemný že kdo boží v tom je že je nekonečně milosrdný ale že před sebou předešlá anděl a těmi anděli á nerozumím bytosti okřídlený nýbrž stav duševní který je vyšší než je lidský ale zase nižší než věčnýho boha a my musíme těmito úrovněmi procházet takže dejme tomu když se dostaneme na jinou úroveň na na tuhletu tak tam platí jiná zákonitost setkáte jsem vykládal. Podobenství o deseti pannách které jdou na svatbu jako družičky a čekají na ženich a mají olej v lampách a lampy mají osvícené jenomže že nich se nedostavuje nad očekávání otá a oni všechny usnou všechny ale ježíš říká že pět z nich bylo rozumných a pět nich bylo pošetilých všichni se když se najednou bylo slyšet že se blíží že něch všechny se probudili jenže ty pošetilé listy jako ty rozumné že olej lampička ch jim dohořel a ty pošetile žádný olej další nemají že tam ty měli zásobě pole je tak si i ne lampičky zasvětili a byli přijati do toho večeřadla a tam si zřejmě v tom večeře ne to je velice důležité každý musel svítit svým vlastním světlem. To je ten smysl lidského života že od boha je nám dáno světlo který musíme jít říc tomu bohu to není jiné světlo než od něho nic na světě není odnikud od jinou než od boha i světlo našeho rozumu je od pána boha nemysli že musíme všechna na nějaké osvícení máme světlo rozumu a to to je dostatečné světlo k tomu abychom se mohli do až na ten kraj kam se s ním dál dostat a tady je v tomto podobenství řečeno že s olejem který máme navíc ještě to potom vysvětlím máme právo vstoupit do vědomého styku s tím ježíšem nebo s tím ženich jsem do do s ty věčným životem a bude říkat věčným životem a to je slovo do pranice protože je řečeno lidský život má takovou kvalitu že v něm je obsažena možnost vědomého spojení s bohem. A teď jsou tam jmenovány podmínky za kterých se to děje především první podmínka je že musí mít ten olej to znamená musí být živý ne si my život který by kterým bych k tomu bohužel nebo který by na její čekal odevzdaní a tak dále to je jedna věc druhá podmínka je a to je podmínka která ne mě dost neznámá že je nevyzpytatelné a to je opravdu nevyzpytatelné pro lidský rozum na něco co je za rozumem pro ten ale pro lidské že je to nevyzpytatelné kdy ten ženich přijde že do našeho vědomí vstoupí vědomí věčného života né nevyzpytatelné to se v mém životě stalo. Bez mého přičinění po těch operacích a vstoupilo to tam jenom takovým způsobem jsem věděl co je správné když mě potom pomodli ještě jinde potom v sedmnácti letech že už jsem přímo poznával tu vnitřní podstatu věčnou a tak dále a to šlo dál že to vyvíjí tak ta ta schopnost styku s tou věčnou podstatou a tak další podmínkou je a podmínkou na kterou jako často zapomínáme a dělám jíme se když potom najednou jsem se projevovat že všechny ty panny jak pošetile to znamená že duše jak pošetilé tak rozumné usnuli protože jestliže člověk očekává přístup k vědomí o věčnosti do svého života tak se opravdu nedočká v tomto stavu bdělého vědomí se nedočkal. To je málo toto bdělé vědomí je málo nebo něčím nedostačujícím proto aby tam mohl vstoupit tento věčný život vědomě pro nás vědom tomu je třeba abychom usnuli a ne usnul je spánkem takovým jak se tak myslí ale vám řeknu o té kvalitě toho spánku tak v tom evangeliu a i předtím ve starém zákoně se často mluví o spánku a vždycky na takový křižovat ká přechodu do nějakého vyššího stupně nebo do jiného stavu tak podívejte se já to vemu od píky že máme v času tak ve starém zákoně. Seslal hospodin spánek na adama a když tvrdě usnul z jeho žebra vytvořil že v té krásná povídala ale je na ní to je oba pravdy jsme si tady říkali ale pravda je taková trošičku se dál naznačit že je to přechod z takového řek bych ještě neúplné ho dualismu do úplného dualismu ten dualismus nebyl dopracován ještě v té době do toho stádia muž žena neboť o tom o stvořeném člověku je tam psáno že. Bůh stvořil je muže a ženu stvořil šlo svolil člověka jednoho muže a ženu stvořil je k mana obojí v něm bylo zamontováno najednou muž žena se to v tom středověkém třebas opravován rozli ku čínské líčí jako hermafrodit nebo tak nějak o toho vedlo jak se to líčí to je všechno obraz ale teprve teď dochází k prvnímu takovém přechodu z jednoho stavu který byl stav úplně jiný a sjednával úplně jiné podmínky života než třebas potom ten stav další. Když například dejme tomu se tam mluví o stvoření člověka tak bůh ve ve doruky hlína a promiňte mně to lidové pojetí věci ale je v tom úžasná pravda ten lehli nu do ruky z hne jí vytvoří podobu člověka a dech ne do toho duši my si do dneška stačíme z chybným takovým vysvětlením že tehdy člověka stvořil bůh vůbec ne. Tam přeci jasně řečeno že že ten duch který byl dechu to té hmoty byl u toho boha ten tam nezačal žít že nebyl v člověku v té hlína to je jasné ale byl u boha takže ducha pilnější výklad by zněl že člověk v té době než se stal hlínou tělesným člověkem byl člověkem netělesným že neměl ještě tělo do toho teprve dorůstal jako se říká lidově umět pán bůh sliny když to takhle ve známe tak se nám ta celá váha jeví nakonec i vědecky. A schodu se to vznikne vesmíru a se vším ostatním je že se to musí umět takhle přetvořit já bych byl na tyhlety věci vůbec nepřišel rozumem kdyby mně byl ten esesman nechtěl zabít a v tom momentu já tohleto všechno jsem věděl co to se a tisíc a ti stejných věci které on nemohu vykládat nebo nestačí na to časově ani bych byl sebe dýl i to jsem se najednou dovedem tohleto věděl o ale já pudu trošku dál protože to je velice pomalé co tady říká byste opravdu dopoledne do toho nedostal do toho konce. Protože já vám jenom chci ukázat když vám vykládám nějaké podobenství já jsem to vykládal všechno hora že by ho mohl z jiného konce zase vykládat a někdy byste den tentokrát že jsem to vyložil důkladně a není to pravda byli on tím z toho co vo tom vím jsem řekl milio tím a to přeháním o toho bylo daleko méně že pravda která je za slovy to je něco jiného než obal do kterým se pravda stává jakmile se doslova to je nevyslovitelné zatím tedy aspoň nemáme na to prostředky a nestačí na to lidská řeč a pro lidskou to není určeno je to pro pochopení které je za lidskou řečí. No a teď třebas když tam nastalo když tam nastala jiná změna že kaž abl a toto vynechám ale třeba si vezmu jiný spánek vezmu si já vy vynechal takových deset spánku všelijakých a že by to bylo moc zdlouhavé je tam eliáš by bylo třeba a říkat a takovýhle věci si jaký a jiní proroci vyzařují aby se on si změnil ale já přejdu do života ježíše krista jestliže třebas se ocitl ježíš kristus zahradě getsemanské a ty tři učedníci jeho který tam byli s ním usnuli tak já vám řeknu maličkost která vám nevyplývá z toho textu že by se byl ježíš kristus nedostal na kříž kdyby byli neusnul. Totiž ty vybrané lidské vlastnosti které představují ty tři učedníci jsou vědomé vstupujou našeho vědomí tak dlouho dokud jich můžeme potřebovat jakmile už dosloužil tak musí usnout aby mohlo vy vzat něco jiného než přes vědomé vyprázdnění od jednoho může se dojít k naplnění něčím novým to je to nejsnazší a nejjednodušší sebe vyprázdnění a já jsem vám říkal já sem se s takovým způsobem i nechtěně během života několikrát vyprázdnil a proto nastalo na lidí nových kvalita takže nikdy nedělejte z toho nic že něco vám uniká a myslíte si že se na holičkách tam na vás něco nového číhá aby se do vás vlilo no tak zkrátka ježíš kristus. Je opuštěn těmi lidskými vlastnostmi nejlepším i které si vybral tři a potom na tom kříži znovu usíná na tři dni že ano a kdyby nebylo řídí ho spánku v tom hrobě tak nemohl vstát z mrtvých tak my si musíme uvědomovat že ten stav toho spánku který líčeno v tom podobenství o těch třech o těch deseti pannách to je to té moment naprosto nutný při každém duchovním vzestupu a kdybych to líčil detailněji tak bych moh všechny ty fáze tady s vámi probrat a bylo by to možná užitečné možná že ne protože člověk člověku to potom straší hlavy a kontroluje to a vono to kontrolovat ten né není na to rozum na všechno nestačí ale stačí vám říci že oni nespali nebo oni nespali tím spánkem jako tady pak v posteli nýbrž že to bylo usnu těch lotos ze kterých čerpal dosavadní život. A ten olej který měli navíc je život budoucí a z toho čerpáme pro spojení vědomé s bohem jak říkají tomu lidově a velice primitivně a řek bych způsobem který odvádí od pravé podstaty věci indové my se převtělujeme bereme sme nové tělo tak to je ten budoucí život to tím mysli budoucí život který mě může nebo nemůže přivést k nemu spojení s bohem a když kristus ukazuje že to není nějaké převtělování tělesné nýbrž je to má stát jedno a tomtéž životě že já mám mít svůj budoucí celý život přes připraven pro boha tože já nemám. Do dávat bohu jenom to co jsem schopen z toho co dosud má nýbrž já mu musím zasvětit do budoucnost celý svůj život v její tento celý svůj život já musím mít oprava připraven že kdykoliv ně o něj požádá tak já mohu odevzdám kdybych byl tohleto neudělal v koncentráku že jsem budoucí svůj život odevzdal rozumíte mi tak jsem toto poznání ze kterého nyní čerpá vůbec neměl vůbec se mu ani čárku jsem z něho neměl já ho po těch to mě se by vám vůbec nemohl mluvit do bych budu jako in vo nějakém převtělování těla do těla a to je bezvýznamné když ježíš vedle ježíše krista který přišel aby s kázal jak se to dělá v jednom životě ne že by byl proti převtělování ale von se dá dělat jenom životě aby se to dělo padesáti život je se to dá udělat najednou ne to je veliký pokrok. A tak bych teďka k tomu chtěl říct ještě to má jiný význam aspoň ten bych chtěl ještě naznačit že totiž člověk je ochoten vyřadit si pro každou činnost nějakou sílu nějaký čas nějakou schopnost i pro tu modlitbu i pro ten dobré skutky pamatujte si kdybyste provedli tisíc dobrých skutků za den a žádný špatný tak by mezi nimi byli mezery neutrální činnosti která by nikam nevedlo. Kdybyste se modlili se čtyřiadvaceti hodin tři a dvacet a půl nebo třeba se ho tím padesát pět minut a pět minut se nemodlili tak je tady porušena kontinuita modlete se neustále a není to ono jakože jako u to u těch panen že totiž ten olej těch lampička soustavně ho že my musíme se dostat se meli se stát třebas už jenom pošetile pannou se stát kontinuální hořící mi lidmi to znamená soustavně bez mezer hořícím lidmi to není lidských silách to není lidský syn ale jestliže člověk se vyprázdní a to je v jeho silami se vzdává sama sebe a to je v jeho si la pak tedy je také nasnadě že může z tohoto dojít k tomu co je v tomto podobenství řečeno že ten řečí přiblíží co jinak. Protože nevíme dne ani hodiny je tam psáno v tom podobenství přijde pán do na ve chvíli kdy já nemám ten olej nemám pro něho svůj život připraven a řeknu třebas s nějakým tím člověkem kterého volal ježíš kristus pojď za mnou a on říká pane já sebou půdu o tom nepochybuju ale dovol abych potil svého otce říkal prosím tě tak v tom nemůže za mnou jít nechať chvílí pochovají mrtvé ale teď ji za mnou to znamená člověk musí být v takovém stavu aby okamžitě mohl zabalit oheň pro boha a dokud se do tohoto stavu nedostanete je beznadějné. Že by se mohli vědomě setkat s bohem ten nepřichází když máte zapálení ohněm minulého a přítomného života ten nepřichází tento podobenství jasně li se ten ten přichází jenom z toho budoucího vašeho života který na rovná vá ty tři časy minulý přítomný a budoucí do jednoho jediného času a překračuje hranice ve času protože to je překročení hranic času ja se dostat do věčnosti tak si to vás bude velice překvapovat ale my se musíte ocitnout mimo čas vy musíte překonat pojetí času kdy v fakticky musíte stát za časem a vy se když to nějakým způsobem dopadne tak to nemusí dopadat se budete na ten čas dívat jako něco co probíhá řek bych mimo vás mimo vás kteří jste bezčasový a nebude vás to ani mrse ani toho nebudete litovat ani nebudete na tom probíhajícím času závislí a za to nezávislou na času z vás teprve udělá svaté. Takže se nedivte jedné věci když třebas se modlíte k nějakému svatému o nějakou pomoc tak jestliže on je opravdu svatý tak on nežije v času a v prostoru a také není závislý na časoprostorových událostí tech ze kterých vyk němu přistupujete a pro které vy ho prosíte aby v času a prostoru zasáhl čili on vás hlas vůbec neslyší jestliže to není s ve spojení s vůlí boží teprve když je to opravdu vůle boží aby zasáhl bůh v tomto času a v prostoru tak vás ten svatý nejenom slyší ale už napřed zasahuje než ho o to bude za poprosíte a dveře se s nimi netroufá těmi svatými a vám pomáhají je se ocitne za časem a za prstem. Ale jakmile byste chtěli od nějakého svatého aby sestoupil do času a prostoru tam kde by ho potřebujete mít tak to z té vedle protože on nemá vůbec tuto možnost a protivil by se a přestali by třeba ti poctivě se své svatosti protože on jednou musel dosáhnout stavu ježíše krista ve které nic nedělal ze sebe a nic nedělal pro sebe ani z vlastní vůle a neměl vlastní vůli a by měl jenom špetku vlastní vůle tak okamžitě spadne z toho nebe dolů. Nám se nedrží nikdo do má vlastní vůli se už nemá vůli vlastní vlož vůli otcovu vůli boží a tu vykonává to není řek bych podrobnosti která bylo zbavovala individuality nebo která by ho zbavovala svobody tam mu naopak nastavuje tvář svobodě neboť k bohu je větší sobce svoboda je za časem a za prostorem a jenom shlížím na času a prostoru jako něco co našem není závislý ne než tato časoprostorová závislost a tak tam. U toho svatého je to takhle že už ví o tom to pán bůh chce zve je do poprosit bylo to proti této v pořádku nesmíte si myslet že to je chybné prosti třebas chce pomoc svatých nebo strany marie té všechno pořádku ale nemějte jim za zlé že vám nepomohu když to není ve vůli boží já jsem byl svědkem toho protože oni musí vzat svatý ani nesmí vyjít z toho na časového stavu a já jsem byl svědkem toho koncentráku že ti lidé kteří byli věřící a prosili boha a svatý o pomoc byli neptá zrovna v té chvíli ty takhle prostory sep atacama a ten esesman se jim vysmívá teď jsem modlila víš že ten tvůj pán bůh pomáhá koho ještě víc nebo u kopanec u smrti a ten se přitom vil a žádná pomoc. A to vypadá velice nemilosrdně kdepak to je velice milosrdné to vám nebudu vysvětlit jak je to milosrdné ale je to nejvyšší milosrdné že ho například u kopal v té modlitbě ale to my na to nemáme zatím rozum který by na to stačil nebudu se s tím dál zabývat já teďka se vrátím k těm pošetilé a těm rozumným padám ty pošetilé řekli no tak když nemáme ten olej a tam v té síni si musí každý řícti svým vlastním olejem to znamená budoucí životem teď i víte co to je. Tak by si ho pro koupit aby žili do se koupit sami říkali by vám o nedáme protože na by to potom nestačilo třeba za vono tam dohasl a voni by nás vyhodili z toho večeřadla měli pravdu my musíme mít připraven celý budoucí život bez mezer pro svůj případ protože bychom se jinak museli zase převtělovat rozumíte jak jak to už je její nazvalo ale mámeli víc z toho okruhu časoprostorového musíme tam všechno co v tom je obsaženo všechna stávat toho času a prostoru musí patřit bohu ano a kdyby se z něho malinko tohoto oleje bralo tak už nás to zbavíte možnosti toho styku s tím věčným dovedete si představit jak by to bylo dopadlo v tom podobenství je to líčeno o těch přizná kdyby si byli ti co měli jeden měl pět hřiven a ty si dvě třetí jednu kdyby ten co měl pět hřiven z toho trošku užití pro sebe to by byl křikem to by bylo řádění ze strany hospodáře co si to dovolil uštípnout když ty dobře víš že je to moje hřivna to pro má jenom hospodařit toto mysli neuvědomuje že to boží hřivna tento živi že to vám jenom konat není ale ani trošku naše. A jestliže to trošku naše tak ho sme na milováni tomu poznání boha co to nás vůbec nepotká to si můžete říst to tou víc že zůstanete hloupí až do smrti ale jakmile to překročí te tuto mez vlastnění a berete život z rukou božích a budete život jeho který berete taky ten budoucí bude jeho život nebudete chtít abyste žili ještě zítra třebas to je jeho záležitost to je život od něho přicházející a když to končí tak to končí ne to je v pořádku lito je osvobození z času a prostoru když on uzná se to má končí no ale já teďka přijdu k tomu dalšímu bodu oni si to nakoupil vstoupili a. Křičeli ustaral dovnitř a ten ženich křičí před zavřený dveře neznám vás odejděte prosím vás přesto za nemilosrdnost to na to je to co teďka vy děláte i ta kupujeme olej ode mě s tímto nevstoupíte nikam vás může nějakým způsobem utišit to může ale ale za vrata ma do vězeň to je kupení olej to je kupení té koupeným můj budoucí život nebo váž budu si že na kupení to není ono může ná že tam tito měli taky tyto mě taky nakoupit je taky to tam se to neřeší ale už to měli na začátku toho experimentu to je důležité li připraveni celý svůj život i budoucí do toho vložit a to byla jejich rozumnou to mě rozumově. No tak prostě odešli z nepořízenou a on říká takhle to bude království nebeském bude říkal to sou bude tím naráží na budoucí náš život který tam má té věčnosti patřit jak nemu nepatříte věčnosti i nás budoucí život tak se přeci nemůžeme z proudem času vědom to se pořád padá naráží začátek té budoucnosti každým kolem momentem čili my lpíme mi učíme v tom času prostoru a tam nejsme si a nemůžeme si být vědomi boha podívejte se když vstupují novo manželé do stavu manželskýho a chtějí ode mě nějaké rozhřešení co mají dělat tak já říkám jestliže to toho stavu manželskýho vstupte tak že si od něho budete něco víc co vám nemůže poskytnout tak budete boži zklamán a třeba se rozveden nebudete nešťastný a tak dále ale o tom manželskýho svým ve tím víc slibovat čím. Vy do něho vložíte sami ze sebe jestliže do manželství vložíte tolik že každý polovičku polovičku své svobody sle víte pro toho druhého a tu věnujete tomu svému druhu bez omezení a bez zábran tak je to daleko šťastně jí manželství než když nejste ochotni se s ním podělit když jsme by pořád tak domněle svobodný jako předtím všechno my je jenom pro sebe to už byste ne byl v lépe byste ne nastupoval takové manželství jestliže ale nastoupit takové manželství kde si jeden druhému vycházíte vstříc spoustu polovinu tak to si se budeš jasnější než to předešlé ale nebude to ještě do na tolik šťastné jak by to mohlo vy kdybyste celí patřili tomu druhýmu bez nároku na odplatu ale ale oba plně tím by se váš život sta jedním životem a to by bylo znásobení lidských možností vy byste byli dva lidé v jednom jak si to starý zákon přil přál a vy byste potom dvojnásobně toho tolik z mohli. Já jsem na tuhletu situaci dovedl co manželku teprve roku padesát jedna když se mi to nenazval tomu nemohl rozumět to se nedivím ale o to padesát jedna tohleto začla pěstovat takhle jo tak ono to mělo v tom běžném jim životě ten následek že se okamžitě dostavilo okamžitě to vedlo vedení které předtím neměla kterému sice nerozuměla ale které ve musel rozuměla se já které jenom uvědomuje rozuměl abyste to nemohla nalhávat ukrátil já jsem to měl do té míry že jsem mohl podle toho vydávat dispozice co má dělat a i když začal s tím poměrně pozdě. To se šedesát jedna sedmdesát jedna osmdesát šest jedna se padesát jedna na třicet let mohla s tím jenom manipulovat ne a to ne se do toho se dostal do předat eště deset let to málo trvat i když tak pozvi zača tak přeci jenom to vedlo aspoň k tomu že posledních čtrnáct dní nebo tři neděle před smrtí přestala mít ztra ze smrti vyrovnal se s tím a už patřila tamtomu světu do kterého vstupovala dříve než tam vstoupila takže ji nepřekvapilo smrt a ne způsobila roztrpčen a. Také ji ta smrt oddělila od tohoto života nýbrž stala se jedním jediným celkem jo a tak by to mělo s každým z nás být aby nebylo smrti už pro nás rozumíte první není smrt pro nás to být to je to minimum že člověk z tohoto života načerpat ale já tady mám příklad u manželky kdy ona dosáhl tohoto stavu že pro není smrt je už daleko více stavem a tím bychom se měli stát během života než životem vtěleným do tělo. Ovšem když jsem tohleto kázal v jedné společnosti že to není závislá na těle ona mě ihned napomenula abych toto nekázal že je závislá na těle ale jiným způsobem než člověk na tomto světě to tady do toho neřekl řeknu protože to by se nepatřilo já se budu věnovat tomu tématu který tady byl zaveden a a to z ní že jestliže ten člověk se plně věnuje třebas jenom jednomu druhému člověku tak je z tak mu je dána příležitost se ze sebe vystoupit jestliže mu dána píle protože sebe vystoupit tak se vyprázdní a jak říká laocem nádoba prázdná je užitečná von pomocí stavu manželskýho se může stát vědomě spojení s bohem a jeho stav manželky stane modlitbou. No ale stavem manželský a von se přitom ani slovem nemodlí třebas ani třebas není věřící na tom vůbec nezáleží on se modlit že se rozdává proto ježíš kristus mluvil o těch dobrý spaseni ne jako o nich o některých který věřili nebo nevěřili to tam vůbec nepadá v úvahu nýbrž mluví o těch kteří milovali kteří milovali bez ohledu na sebe že ano to způsobilo že byli spaseni tak já jenom čekám na to a v tomto století to nedočkám já osobně ne že lito přijde na to že má v ruce prostředky třebas jako stav manželský a víra prostředky kterými se může dostat do vědomého spojení s bohem. A nemusí nic jiného dělat než správnější to k čemu jsem byl pomalinku k čemu se pomalinku naváděl od toho svého předškolního věku všem u mě to šlo pomalu a násilím ale budoucnosti to může být soustavnou výchovou člověka která začne už v předškolním věku ne až ve škole to už je postě a bude pokračovat dál potom ve škole už to už bude škola budoucnosti první bude na tom daleko líp než my všichni ti jsem povědomí potom co s tím životem dělat. Především mu to nevezme vítr z plachet a nebude jestli to bude žák který dostali jedničku nebude něco brát na lehkou váhu v tomto životě jestliže by například něco dělal v té škole polovičatě tak ho to nikam nevede přešlapuje na místě on musí všechno i vy takzvané nejsvětštější věci. Pokud jsou správné po u to neodporuje jeho mravnímu příkazu a tak dále dělat stoprocentně plně se tomu věnovat plně při tom vycházet ze sebe aby to mělo spojovací charakter v spojovacích ten bohem on potom se bude spojovat boje nebude vědět že je to pán bůh nebude to moji tak říkat na tom nezáleží to je to modlení se v duchu a v pravdě o kterém mluvil ježíš kristus když mu tam řekli tak když budeme rozute jeruzaléma která nás to de se bude modlit a ani tady ani tam nýbrž v duchu a správně a to je možno v každé situace jsem to viděl v koncentráku kde nebyli posteli kde nebyla možnost ani klidu a podobně a lidi tam dělali větší pokroky než tady v běžném životě protože nepředstavujte si že lidský život klidně žitý je ten nejlepší život jestliže lidský život je smýšlení na ducha a hmoty tak to je předurčení k neklidu že čím víc se zamíchá ducha domoci tím větší neklid z toho pochází a ježíš kristus o tomhletom se zmínil tím způsobem říkal nepřišel sem přinésti mír ale meč. A ne klid ale oheň jestliže hoří tak je to v nejlepším pořádku a totéž říkal třebas kvete který tomu dobře rozuměl když mu ten satan mefistofeles tomu faustovi sliboval pomoc tak sousto nezapomněl se tam a když si pro mě příliš do toho pekla a říkal když to není časově omezena teprve v té chvíli když si řekneš jedni tu dobře jsem tu šťastné už tady budu a už těch mu do pekla. A to te té ten genesat vystihl ve svatě my jsme všichni v pekle pokud hledáme štěstí situaci ve které jsme my musíme hledat štěstí v tom hledající neklidu v tom že pořád něco chceme dosah a nějaké dokonalost činnosti v myšlení ve všech schopnostech ve všech kvalita které máme k dispozici kdo se neustále říká ten anděl který dere toho fausta z náruče satanovi říká ne toho my ti andělem nedáme toho fausta ty jsi ho nesmíš do pekla protože to byl člověk který se pořád o něco snažil a ten do se pořád o něco snaží ten je náš ale váš že život té smysl života tamhle co voni se snaží o se zase tak ještě málo snaží ale člověk se může tolik snažit že může přitom zapomenout na sebe a jestliže se tak snaží že na sebe dokonale zapomíná tak může být v té chvíli celý boží. Jestliže například job třebas na tom tak špatně že ztratil všechno i vlastní všechno vlastní co měl i vlastní zdraví a protože nežehrejte to bral z rukou božích tak byl celý boží a bůh zadním miloval a měl všechno nazpátek a tak dále že no tak to je vám takových ský příklad toho že člověk má brát jinak události které k němu přistupuju než běžný člověk a dokud to takhle nebere tak to není správná cesta není na správné cestě já takhle tvrdě obyčejně v těch spisech nemluvim ale pak tedy víceméně lžu já bych měl takhle tvrdě a bude ta když se o to vy říkáte no tak buď jsem tvrdý že ano víte ježíš kristus byl náročný on neříkal svým učedníkům já bych si přál abyste byli aspoň tak trošku dokonalý jako jsem já ne. Já jsem tady proto abyste byli tak dokonalý jako já abyste byli tak vědomě spojen s otcem jako já a proto jsem přišel ze svatým janu větou obsažen nepřestanu dokud se to nestane a nemůžete nyní jít za mnou kam já jdu protože vám chybí to vědomost schopnost pochopení rozumem to nejde to je věc za rozumem za časem a prostorem takže on je vedl vírou vírou v sebe nedávejte se své víry buďte za nic šťastni do se schopni tu víru já jsem nikdy neměl to je moje veliké neštěstí ale vnímat tak ať ať je živá a. Tohletou vírou o ně vedl až po kříž ale dál ne tam ztratili víru zradili měl víru protože tam o nemilosrdně kdo po pravého byl neschopen se bránit že jo jak se jim zdálo on se zatím z šel zmařit vědomě to nevěděli a to byl správný se to nevědí a teprve potom když zradili víru tak se mohli dostat do takzvaného nevedlo stavu nebe protože na nebi víra a naděje sou ty křesťanské ctnosti nejvyšší musí ustat e dělá ska přetrvává a ta přetrvává a to bylo vidět ona těch učednících že bez ohledu na sebe se dávali oprava ty jeden za druhým protože milovali ani víc než milovali kdyby se byli malinko ohlédli na sebe tak neměli ani právo být popraveni že ano. Já si musím být vědom toho že si tady počinem jako ucha tak kteří v která vaří oběti je to špatné že to někdo s ní že si na tom ochutnal a že je mu chvilinku dobře než zase zlační není na tom víš špatného ale musí být tak ukázka velice trpělivá protože druhý den bude važ znovu a jako by byla předtím mi nevadila a kdyby se obracel a říkala vy sem vám včera uvažuje copak dneska teplota sežrat vyvedli pouti. Dělala by velikou chybu ne na musí uvážit jako kdyby byla nikdy neunavila a proto vám stavím dycky na div antonína poustevníka který krátce po na od začátku křesťanství na s na egypt poušti vytvořil o su ze které byly živým mnozí lidé byl svatá zeleninu dobytek a tak dále a ten žádný den nezačínal na základě minulého no ten byl opravdovou opravdovou rozumnou pannou. Že jeho oheň v lampě minulý oheň dohasl a von zapálil oheň budoucího života na prahu každého nového dne takže si byl jasně vědom né že by si to byl na uká on byl tou dobrou chatu nic jsem neudělal sem už neužitečným služebníkem a dnes bych v těle se stát užitečný neska poprvně takže von pořád větší vervou do toho šel a také bylo vlivem toho se dožil sto patnácti let absolutní svě že ti opak prostředek. A rozum a pěti ne rozumných a teď to podobenství uplatní na život svatého antonína poustevníka který žil dost krátce po smrti ježíšově byl to první poustevník na poušti egyptě a tam vytvořil o as ve které pěstoval zeleninu především zeleninu a potom také drobné tomáš zvíře tvo a ne pro sebe nýbrž pro celé okolí takže to bylo takové totiž tě kam si všichni chodili pro živobytí. Všimněte si že on konal světskou činnost a že von ji nepovažoval za něco nižšího než činnost takzvanou duchovní vyšší který kteří si přišli pro tu zeleninu všechno směli a kdyby si byl řekl tady už jsem vám to ho dal včera dneska vám nedá nic tak by nebyl dobrou kuchař kou jak jsem o ni tady mluvil kočka nesmí říct včera ste jedli neska už nám nic nedám to by bylo špatné povaha naší činnosti má být taková že je dneska a tady den budoucí začli na bohu. Jako ten svatý antonín poustevník že on si byl jasně vědom né že by se to byl namlouvali že to co už včera dělal dohořelo do potřebovalo se ten včerejší už se nevrátí to už je minulost to už je vyhození olej v lampě z toho už se nedostane ten antonín k bohu dostane se jenom se svého budoucího života s oleje který má připraven ano a proto ho do toho vkládal svůj budoucí den který teprve nastával a toho za zaručeně způsobilo se ustavičně přibližoval a mělo to bylo ustavičné přibližování ten už to nedělal tím primitivním způsobem jako třebas já že musel narazím se tam jak to stávat ustavičným způsobem se přibližoval k bohu a když už to přiblížení bylo takové že nepotřeboval na této že zemi žít tomu bylo stopatnácti let tak odtud odešel vliv úplné svě že ti ty svědkové protože on tam nezatouklo se mocí o tom svědčí je to že ten tak bylo. Tak tím jsem vám chtěl říct jak se v praxi uplatňuje ta poučka rozumných panen že každý den beru z rukou božích neboť budoucí životě je v jeho rukách já jsem už tak měl vzít minulý ale co je mi do toho že jsem to nebral na to mu se dá nit napravit ale já se napravit na tom co beru budu brát tam se přeci dá všechno provest že to budu brát z rukou božích to takhle budu brát tak se budu vrcholně přizvat k bohu a ten můj život jako celek bude modlitbou já se budu ustavičně modlitby z rukou božích budu to brát a budu vážit pro pána boha bych tak řekl ano když ti kdo přijdou ke mně si pro tu zeleninu vpuštěním budou také poslání od boha. Je pravda že člověk do díla má vložit všechno co zdola do něho může vložit zdola že to co my tady děláme v té v plat zdola že svým vědomím svým rozumem světem svého rozumu se hledíme přiblížit ovšem když to poměřuje te s tím co musí přijít shora tak je to se to mírně odhad ne jedna ku tisíci na tisíci toho co zhora přichází ale její z toho že kdyby nebylo té jedné tisíci nejsi tona kterou by se dobrovolně do toho prožili tak by nemohl těch devět set devadesát devět ti vůbec zasahnout čili má to také význam pochopitelně že tím disponujete to cítíte ne ale nic víc než disponujete ne stáváte schopný toho spojení vědomého. A když mě tady řeknete tady to s námi asi tak jako s tím svatým pavle dokud ho nenavštívili milost boží tak on se nemohl tváří v tvář obrátit k tomu ježíši ho musel pro následovat ono to konce pro následovat myslíte si že je to podobně vaším životem že tím dosažný životem svého panem pronásledoval že se mu nebyli věrným a když tak chtěli být to je jedno on si taky myslel že dělá dobře svatý pavel po té stránce to ještě klape ale teď a střelbou to neklape po té stránce že totiž ten svatý pavel byl člověkem osvícený byl člověk který měl za sebou extazi to nejsme my nikdo z vás měl za sebou extazi a vlivem tohoto osvícení a toho že byl po štvanim gamalielem a jinými předány šel pomáhat nebo vedl výpravu nepere ča byl vůdcem výpravu která by radoval křesťany. A to si klidně přenášel přes vědomí protože si byl jist tím že jsou to kacíři kteří chtějí má st mysli i židů od vlast je od pravé víry ale já nevím kolik jich museli popravit než vám přišel k názoru že ti křesťani kteří se dali jako beránky popravovat kamenovat jeden za druhým mně kamenovali to bylo tehdy sice velice pomalé ne efekt ví neprotiví že skajskou to dělali jinak že to no ale tehdy to dělali takhle ono to mělo svůj původ než když někomu kamene te tak on si přijde přitom na své že než ho ukamenovat trvá ne a oni to třebas dělat taky tak aby se den strefil do hlavy aby ho pěkně po ničit taky to tak dělali a tak. Tím způsobem jak viděl jak dorůstal do vědomí že ti křesťani přeci jenom něco vědí že v tom nějaká síla když tak odevzdaní jeden za druhým do na popravu tak si uvědomoval že asi jim křivdí a v tom momentu a to to ta mně to toho že za to mám to vám když si nesmíte dovolit nějakého přirovnání používat pokud neměj všecko co v něm má být jinak je to kacířská pojetí toho podobenství a to já nechci zastat kacíře takhle toho podobenství nepoužívají a potom také zásah té milosti vypadá úplně jinak já vám to říkám on do té milosti dorostl to bylo zákonité on si stále víc se uvědomovat že nedělá dobře o okamžiku když si byl absolutně vědom toho že je to nesprávné co dělal ale zároveň se s tím vyrovnal a říkal si říkal si. Dělal jsem co mě nařídil ale dále už to dělat nebudu to si musel po přece ním musel udělat naroste dělat nebudu protože jsem si jasně vědom že dělám špatně tak už nebyl tím do chtěl vraždit ani nebyl tím kdo měl sílu v něčem dosavadním pokračovat tím to bylo cokoliv nýbrž on byl ničím on byl a to je stav který umožňuje člověku aby se na něho byla milost boží nikoliv nevyskytne ta nevyzpytatelná nýbrž vyzpytatelná po té stránce že tam se v lék de je prázdnota anebo prázdná je užitečná on byl to prázdno nádob a proto ten ježíš kristus se do něho vy se svým vědomím rozumíte mi čili teď je otázka to právě by to vaše pojetí podobenství tomu nevyhovovala proto jsem chtěl střílet jestli člověk vy nebo nikoliv jiný tak se vypořádám svou minulostí ze svým včerejší a celým svým životem že by si řekl nic sem neudělal ale ne že bych to nakukal nebo že by se to musel nasazovat už by si toho jasně vědom a to je to je věc milosti že nic neudělal tak se dostane do stavu kde jestli nelituje že nic neudělal. Že je prázden nesmí se by tak ani litovat zněla a musí byl jasně vědom toho že nic neudělal a to je stav dokonale připraveni k milosti ta milost se musí vlít ne může když ta milost boží je připravena a bůh je chudák že se nemůže v let tam nesmít plnit sami sme nemůže protože to naše já má za tím svoji funkci a on by on by potíral stvořitele který by tuto funkci neuznával musí uznávat jako spolutvůrcem jako tvůrce člověka všeho tak a proto nemůže zakročit a musí má nechat v temnotách dokud nejsme osobě vyprázdnění víte tak to jsem tam postrádal a to je právě ta věc užitečná která nám umožňuje abychom se dostali z fleku dál abychom mohli kousek pokročit. Upozorňuju vás se že na jednu věc já jsem vám předtím mluvil o takovém spánku který dycky na přechodu nastává to neusne všecko něco co je zapotřebí a usnu vždycky to usne co je zapotřebí aby usnulo že by to překáželo jenom to co by překáželo k tomu přechodu to musí usnout co usnu ve svatém pavlu nebo v tom šavlem ne ještě než jako se dostal k tomu osvobozujícím aktu že ten ježíš jim mohl jednat že jí mohl pracovat jim mohl chodit že totiž byl slepý a byl hluchý že a jako takový se dostal do tam aku. A teprve až ten nějaký křesťan otevřel ústav otevřen oči ne tak teprve se mu vy jasno a mohl se stát plným učedníkem čili tady také byla tady byl moment usnu nebo sleposti nebo tak i in tato ta je všechno je tam víte že to zákonité z toho vidíte že je to zákonité že to není nějaká náhoda nebo něco nevyzpytatelného se to dá vystopovat celý těch náboženských dějin že tam vždycky věci do jedna za druhou jako na drátkách. Jenomže my neumíme si vy mě vysvětlit neumíme taky pochopil a nepotřebuje to pochopit co co musí usnu a co nemusí usnout protože to nepřekáží ne například k tomu abych já byl býval mohl v tom předškolním věku už chápat se správné muselo čtrnáctkrát za sebou usnout vědomí tělesnosti že ano a víc ostatní nemuselo usnou vědomí samotné nemuselo to jenom vědomí tělesnosti a to stačilo k tomu abych chápal pomocí ještě jiných lidí ne sám co je správné a tím se taky měl právo nebo moc řídit jak se i moc k tomu se tím řídit když jsem potom měl dostat se kou kousek dál. A když toto už nestačilo k dalšímu pokroku prosím vás žádný prostředek nestačilo čáku a říkám se ten do hraje svou roli tak je třeba aby byl na ražen nebo doplněn nějakým novým prostředkem a tam bylo třeba abych od určité chvíle už sloužil svým životem bohu nejenom abych poslouchal to co je správné a pak ostatní viděla co bych chtěl ne ne abych prostě svou vůli zapsal do vůle boží tak tomu bylo třeba dalšího sebevzdání a v tom koncentráku dalšího sebevzdání dycky stupňovitě to všechno jde no mě to šlo takovýmto takových to etapách a pořád tomu taky dochází abych totiž mohl ty věci vůbec vysvětlit protože mám ten pokon to vysvětlit ale upozorňuju vás na jednu věc že to co vysvětluju slovně to je pouhé melou tažení. To je po pracovní době si za skočím dejme tomu k vám a něco tady dělám to není ta pravá činnost připraví činnosti vůbec nejste svědky a nebudete a nemůžete být není zapotřebí abyste byli ta nespočívá v tom že něco kážu vůbec ne nýbrž ta spočívá v tom že poněkud více jsem ještě jednou opakuju že bych se zavrhoval poněkud více jsem než normálně člověk je z. A já bych to řekl ještě jinak že mám rozšířené vědomí a že to že mám rozšířené vědomí mě zavazuje k nějakým novým povinnostem které bych neměl kdybych to rozšířené vědomí neměl a čili kdybych byl jednou svatým to se bohužel nestane a to znamená že jenom z vůle boží tak bych měl soustavnou povinnost z tohoto takhle rozšířeného vědomí ustavičně rozdávat čili takhle vypadá život u boha v příbytku u boha že přestu individualitu lidskou se potom rozdává soustavně ne jednou tady jednou tam a tak dále ale to je život svatýho. Tak je nějaké vědomí lidské z je a mezemi spodní smyslů smysly a horní mentální činnost odvozená ze smyslové to jsou meze ve kterých se člověk pořád pohybuje smysly něco předkládají rozumu a rozum si to zpracovává a podle toho člověk jedná jak v životě hmotné smyslovém tak prostě duševním udělal z toho ukuje z toho života jestliže ale zůstane v těchto mezích které začínají smysly a končí mentis em ducho duševním životem že tady to ve tak zemře jako zvíře jestliže ale on rozšíří tuto horní mez za myslí nahoru. Tak už tady v tomto životě jsem mu stane něco co bychom mohli nazvat fakticky smrt on už tady umře pro tento rozsah vědomí a o ten se v jiném rozsahu teď je ale důležité aby ta spodní ta dovíme která nás mysli zůstal zachován aby se stává pevná aby se jenom rozšířila ta horní mez za tím rozumem nahoru aby něco chápal jinak než rozumově a aby při tom nestal nestačil vědomí tohoto světa které my zprostředkovával tyhlety moje lidské smysly když by se totiž uvolnila tato spodní nes tak bych ztratil vědomí tohoto světa a byla by to možná extaze kdyby to možná jiný trans ale v každém případě jak extazi tak jiný transponoval degradaci člověka protože on tady je proto aby byl tady v tom světě a tady do býval ježíš kristus nepřišel pro nikoho který by až po smrti něco dosáhl nýbrž tady aby dosáhl. Tak to jsem tam dneška samosebou ale já jsem proto abstinentem protože alkohol slo má spodní hranicí smyslovou hranicí svého vědomí přestává být pevná a i když je potom ve stavu normálním tak už je rozviklá kdybych já měl rozviklá nou tu spodní hranici v vem alkoholu. Tak bych až podstatu ju se zvýš moh bych rozšířit vědomí až bych odstartovat tak by ztratil vědomí tohoto světa nejlepším případě by to byla extaze jeho čím případě by to bylo byl by to trans ne který by vo sobě vůbec nevěděl a v obojí by byla chybné ideálem jest zůstat na tomto světě pevně k ví na této půdě protože celého člověka potřebuje k tomu tíhu celého se všemi jeho vlastnosti a jít dál s těmito vlastnictví to znamená považovat sebe za odporovat ranku tento se vytřela za hranice času prostoru ano a tak voni to toho já jsem to či roce nás ve hodiny to lidskými krátce protože pro vás a to přednáška není to naučeno pro ty beznaboh ne a oni trvale dobře všichni pochopili co je to rozšířené vědomí a já jsem ji potom musel například vy věčného vědomí. A tak se jim to líčil na tom svým útlém mládí že když jsem například věděl co je správné že to pocházelo z tohoto rozšířeného vědomí nevěděl jsem žádnou světelnou postavu nebo nikdo mi se napovídal žádné já si sem neslyšel např sem jedl nějakým způsobem co je správné a říkal sem jim kdybyste náročnou slyšeli nějaké hlasy tak ono se hlas te na nejvyšší při chali stavu že to není správné to je cesta do povědomí nedovolit do pod lidského stavu nějakého je třeba jít nahoru a tam řečnická přestává mít platnost protože tam člověk ví setkává z oblasti kde řeč lidská přežívá už a kde se může stýkat člověk obsahem vědomí přesto si to říkal sem jim že v budoucnosti až tomuto se lidé naučí si budou všichni rozumět bez tlumočníkem a tam byla jedna hmotných taky. Ta helenka jo ta helenka tohle se zásada a a že by přijdete boží o živobytí zemřel naše to proto že který si budou rozumět tyto věci se proto dneska ve spojení statek americkému a v Sovětským vaz oficielně pěstujou to šíří vědomí bez náboženské základu protože to má vojenské smysl znát to co chce nepřítel to je absolutní zbraň která znemožňuje jakoukoliv válku tak jenom si můžeme přát aby místo pum nastoupilo rozšířené vědomí a bude nemožná vám protože budeme vědět každý o sobě všechno a nebudeme si přát sebe zničit, sebe zničit. něho dívá vypadá petříkovi o ježíši kristu a se pořád vám jako bere když to nebere tak to pozměním podle jeho schopnosti to takže teď třebas to řeknu jak on to bere ale to se nedá obecně použít tak já mu říkám podívej se pán bůh jednou řekl tím synovi ti jsou mu paní tě takhle jsme dál tak úplně přestanou na ně věřit budou žít jako řeka která nepotřebuje být a já to říkal ště von ře mě děje to říkám aby se tam přední aby se to byl. Tak jsem mu říkal a von říkal ten otec tomu synovi víš já ti ostatní abys že si na krále ale upozorňuju tě na jednu věc který pro tebe nebudu mít pochopení protože voni mají rádi sami sebe a ne tak to na pra jak my ale nebo vystou bez na to vy byste se tady vzdal tělo se musí na sebe tělo aby se byl jako jeden z nich aby chápali že při tom zase něco výš navíc ještě a že to nejsi jenom tělo a on šel na ten svět a vypra jednu ženu do kterýho dej ho svých tak se a to se dělo jan tam čím detailněji jenom kráčeli se dostal na konec neříkám se dělo proto že ona to byla žena která nějakým způsobem tělesným a celé to nejlepší snažím toho národa od do abrahamovi já jsem mu taky léčil to abraháme a to. Toto věci proroci a za ta ve besantová se měl ve setká možností to pravda tak by si z nějakých ne tak ho za to mu vykládal jak ta tak on hlavní podstatu věci že se jenom pohlavního mě a já sem říkal no a teďka on si byla tedy někoho kdo klesal to snažení tisíc sedm set trvající těch židů od toho aby se u nich narodil ten bůh a ona splňoval podmínky aby mohl se před ní ten bůh. Ona vlastně byla takovým květem toho národa a proto byla takhle vyvolen no a když se to bylo dítě tak ten král tedy ze mě viděl a jeho astrologové taky si toho všiml na obloze hvězdu tak se jich ptal proč tam vě zda co tahle za to tam dělá a oni řekli do je psáno v vepře těch a těch že se narodí králem králů daleko mocí si než veliko i král on říkal a to když já také mohl přijít o své pak za rovnosti se narodil to by bylo zlé i zamanuli že ho ničím. A tak říkal dejte a snažte se zjistit kde se narodí oni pána ji ale nezjistil jenomže tutéž vedu viděli říkalo ve na různých stranách světa a ona je nějakým způsobem předcházela a takže on se jednoho dne sešli a říkali kolego vy taky čtu hvězdu no a vidiš a ona je to to tady celá to mě si těla tam když se asi tak jako my večírku tou deme třebas vměstnat všimni si toho městě jak jste bohu ne a když se nestaví taky se zastaví a když než on de stebou říkal ano to si převedeme ale na to zjistí ovšem jim je tomu tak je že je stálicí než kosti nechodí a to taky bylo oni to bacil ale vnitřní mysleli. A takhle se to dá vysvětlit že chodila ta věta a oni přišli až do toho státu izrael a zastavily se u tamního krále a říkali zrakové za až sem tady se měl narodit ten krále králů mistrně ví nese to tady s toho říci ne všechny mu jsem povaha voni to nevědí a tak to s tím a on říká podle tojestliže byste to dovíte tak mě to při který zasta přijdu porodit milovat nezačli našli to ježíš našeho podle toho že dítě li nějaké anděli bita prostého vlivy a střed tam klaněli a podobně tak tam začli a poznal že to tady ježíš že tomu si vy tomu taky řekl ste tam uslyšíte říkal já jsem jednolitá bychom tak nesmíme myslet neobešli je pomocí máme moc a. To dali vám tady tady by nemohlo patrně to je ta a kteří vás prvotní božího a tihleti tam povolaní se konali ale zlo řečeno tím andělem nechoďte nazpátek tomu chrání to de o že on se za radil ježíšem vede krišno po tom nižší klidně to ale lidé se s jenom tomu káli nechtěl on se věděl satanem a dal zavraždit všech lidí vláda tabor a né to vede aby se zbavil toho toho proti že zase fakt jo takovou míří setkat potopa čím on byl došel řikal dodostat dokonce a nesetká bože toho opakovat ve starém také. A on věděl dobra josef odešel se to byl osvícen rozbor že to něco v nás ne něco vnějšího a že ten a ta kon er tak je to čím dál kontaktu plně snadno teď v ten herodes tedy nepopravili toho ježíše protože on nám znamení toho anděla a známým toho osvíceného rozumu to ještě a utekli za hranice rozumu to znamená do etika to je to rozšířené vědomí tento zákon ta je naše ochranu tak vitální se. Ani to ta vyšší pomoc taky a teprve až ten nezemřel taková ti ve spánku a teď žil a byl oddán rodině a své okolí protože v tomto světě musíme nabýt ho pro samovolně jedna farmu to neříkal jsem to tam okolo třicet aby nám věci si sami pojďte nastavšího bratří jestli on dneska se nerad učí jestli nerad píše tak jedno musí to fázi vývojovou překonat a musí lát sám a musí vrátit a musí vemu být samozřejmé a samovolné si číst jako by nečetl teprve až bude žít jako by ne nečetl tak se bude podobat umělci který maje na kladli třebas reprodukční měl při neli nehledá noty o tom papíru nýbrž samovolně mu to přechází do klade prv potom z toho může provést nějaké umělecké dílo jako písty jsme totiž oblasti mít tedy kopat fakt náležím které pravo uměle moji se dostane reprodukční do této oblasti už se vlastně dostal do této to této fáze samovolnosti a má velice vysokou svatého ročně. A samo sebou ten král sám má k tomu ještě dyž ovšem když spo dovede ži málokterý kabeli tím uspokojením s tou toho tímto vlastní vrátit se oběto mu taky věřil ale pod byla se také to další a teď když mu to všechno šlo samo totiž měl moudrost lidskou dokonce takovou že se lidé to života a se potřeboval vedení od otce a vod post a ono tak se s tou společností rozloučil bez lítosti šel do jordánu zase pokřtí a proto to tak křtili toho bratří kam ještě po toho. A proto se postil ho daří která dostal nové méno a tak dále a já bych chtěl a žitím sem dostal sílu k němu způsobu života než jaký vedou ostatní lidé v tom by to ten křest těl ve přesto si to jakou křídly ten ježíš a dostal se mu líčil to znovu satana do té ten matce ná ne vyvolá tobě stavy to se mu vysvětlil velice snadno protože se mu říkal podívej se ho dovedl na vysokou horu a tam ukázal všechna království vět myslí že taková nějaká vysoká marast je nejsem ukázal být a říkal jsem vy na to ničí byla vysoká hora to je to vyšší někdo těla ní postavil vědy s na dvou stran výše neviděl čili když on od z toho bodu viděl všechno královna tak nemohl být na nějaké lišil místě na tom výčitkou z. Že se toho stavu bylo to požehnáno ho duší on říkal a a tak to jako s tou babičkou mojí že ona si říkat co to tělo a on tam potom může sejít moci zrodit co tady semeno je to tak říkal už má na to pozoruju a teď ten ježíš potom jeho učedníky do dary tak to je to zázraky a konečný kříž protože ti kdo ho nenáviděli projev dobrotu ho křižován podstatě tak samo to do brali tomu nevěděl co vyseděli by nebyl. A ta tam a pán bůh to pana anebo metodě kdy pán bůh měl toto dávat zlý otázky který se se nebyli schopni vám tam na tělo by měl tělo tak by to na něj vázán se být v tom těle a když on musí být všude a o všech ne se musí tak tak nešli něco co bylo svazovat a potom se takže ho nemá tělo protože váš má všechny rá a protože se o všech nedostatkem naučil teprve opičí andělíčku To sem musel pořád modlit ale nejenom no mě to tam na neměl dojem že mi potřeboval měl nějakou oporu ale on taky potřebuje takové mají tě potřebě jinak žít přímo u než krize ten to kvalitu a jsem říkal teďka tady týkají kočky jak teďka ukážu jak mi těm kopačkama budeme rozum a jak oni to promítá není to s. Abych tak to pro nás kali a díval jsem písečku kterou nemůže rozumět a on se naučím terno se nadát pro nepovažovat bratra skutek a la balast silen a v a setina a tou a kantoru nic. Nebo dobu a už to tak kočka kterou my taky víte a vona protože mi tady kámen ona taky ka ona začala samo sebou že tam ukázat nebyl dobře aby tomu rozuměl není v pořádku to se kterou já mluvím ničemu to není vůbec řeč jeho převádí to moderní vám který nespočívá porozumí no já musel vysvětlit že babička nás ví anička ví a než nebudu ne a přesto o nás ví a takovým způsobem nás vzývá bůh aniž bychom si šel ho hlas aniž by on musel přišel náš v ne z nás vnímá jako jsme to je důležité věřit. Jim brno se nám dá toho na prý le ne maso tona toho orgán které tu tu oku tupou ukuje ukuje kouknu manželi porá co oral ten je tu je a velašské nestra ta marta se zase ten finance to alkantaly půlku v kupujeme telat to a to jde.

Edit utterance

Text view • Help