Waveform view

83-08

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

To čit tam vás rozumíte má to být sat čit ananda ale to poznání vás o toho důvodu neboť jejich poznávací schopnost byla zabarvena touhou blaženosti a to už bylo přivlastňování nějaké si toho boha čímž jsme ho vlastně dostali z jeho zdroje k sobě řekněme napolovic cestu nebo naše na větší cestu už je ochoten sestoupit pochopitelně on to udělal ale má to ten let a následek že se to co nám sděluje stále více omezuje na lidský na lidskou podobu té pravdy tak to se děje když jde člověk z představou ale dejme tomu já jsem šel bez představy bohu to bylo tak dokonale bez představy že jsem napřed si myslet že pán bůbec není protože žádná přestavá kterou mě lidi před překládal jako správná obou že to bytost nejvyšší všemohoucí vševědoucí a takle tam mě nevyhovovala vševědou cnost mně kdyby lovil se říkal jak by byl vševědoucí tady vidím to neštěstí okolo sebe ne co se děje tak to by byl pěkná to by bylo pěkné to je tluče není nemohou ty taky není to se mi jasně dokazoval že takový bůh není to by se tohleto nedělo a i v tom koncentráku mně kteří znovu ty věřící říkali tak kde ten pán bůh milující kde je kde je když nás tady nechává na holičkách ne tak prosím vás já který jsem neměl tu představu o bohu já jsem na to byl době protože to poznání v člověku stoupá. Jenom do určité míry jak to ten lidský organismus unese není nikdy absolutní tak to poznávání boha také není absolutní ani u toho člověka který na to jde bez představu to opačným způsobem nes indové radí oni napřed řekne ra představu a potom ve středověce tak je na tom obdobně říkám ne stejně ale období na tom líp já jsem na tom byl líp než tělo ve ale nebyl jsem na tom nejvíc protože poznání bylo chabé bylo by řek bych to dětské to dítě vůbec nevěděl kdo se to oni stará kdo ho to vede ne vůbec tomu nedošlo ani se o to nesnažil že se to dovědět a to byl začátek těch nedostatků a když jsem to potom dověděl. Že je to bůh který mě vede tak jsem zase teho hlasu nerozuměl lidsky se mu nerozuměl jsem to nedovedl převést na lidskou úroveň tady mě chybělo něco zcela jiného než těm ostatním který na tu opačně že já jsem okamžitě zavrhl celý tento svět jako máju jako k vám jako něco co mně zdržuje máju zažívat iluzi choval se k tomu jako k něčemu co musím od vrhnout tak že jsem byl ochoten třebas okamžitě zemřít to mně bylo jedno jen když k tomu bohu budu patřit jen se do něho dostanu a tohleto bylo nesprávné pojetí ze strany lidské když mě přes lidská představa chyběla. Tak měla být aspoň někde zadržena nebo zachována tam kde způsobovala že člověk jako takový měl bytostný poměr k bohu že věděl že jenom tato lidská bytost je schopna toho boha vnímat že je transformátorem bez kterého by se to vnímat nedalo smysly rozumem že chápání lidským anebo tak něčím podobným no a tohleto mě ucházel a to mně ucházel po dobu devíti let. Prosím tady mám otázku velice složit tou kterou povím stejně složitě a kdybych tam něco vynechal tak mě prosím vás napomenut nenechte mě uniknout já nechci uniknout k té odpovědi já se budu si to ovšem převést do na úroveň daleko srozumitelnější než jak otázka byla kladena tak podívejte se jestliže tedy víra člověka je takového druhu že ho zavazuje k určitému způsobu jednání tak ježíš jeho učedníci o takové víře říkali že je to víra živá že jiná víra není pravou vírou. Například dejme tomu satan já vám to předvedu jako lidské já a tím se nedopustím velké chyby protože co je nám do toho ostatního satanáše když mám tady kdy před sebou arcisatanáše to naše já zvláštním způsobem věří na boha věří takovým způsobem tento arcisatanáš věří takovým způsobem jako já jsem věřil v tom předškolním věku něčemu co mě vedlo. Ne neměl jsem vidění toho neměl jsem ctění toho žádným smysly jsem to nevnímal ale přeci jsem měl jistotu že mě to správně vede protože soustavou důkazů se ke mně dostával jako důsledek mé poslušnosti vzkaz limě poslechneš budeš mít nadále tu schopnost slyšet můj hlas dát se jím řídit a prospívat duchovně takovýmto způsobem věří naše obyčejné smrtelné já které se zrodí zde světě bohu. Že totiž také od něho ustavičně dostává všechno co potřebuje k tomuto životu to znamená k víře v existenci tohoto světa a je to omezené přesně vymezeno na schopnosti kterými tento svět vnímám umět to také v tom předškolním věku bylo omezovali kterým jsem mýma důsledky toho co mně bylo radění toto já přeci ví svým způsobem co má dělat když nemá toto vyšší vedení které já jsem měl to nevadí ono má řek bych takový institucí a to je taky od pána boha tohleto. U člověka se to dá těžko dokazovat protože je to zastřeno vyššími schopnostmi ale dejme tomu u zvířete tam tohleto přeci vidíte jasně moucha se narodí a ne začne lítat kdo ji to učil to lítání kuře nebo house které se dostane do styku se svou matkou je vychováno někde v nějaké lidi začne tí pat začne vydavatele signály matčiny otcovy které jsou přesně jim podobným v ničím jsem nelišící je to tohleto tato signalizaci odkud je to prože jsou nějaké genialita odkud je to všecko to všechno zprostředka se ke skok tokem. Tyto schopnosti to je v růst boží uvědomovací síly do organizmu tam zvířecího tady lidského a jako domě v rostl ten hlas boží jak mě vedl v tom předškolním věku asi podobně ne to obdobné a jestliže tomu takhle je tak vlastně není na světě nevěřícího člověka jenomže oni si myslí že nevěří. Proto mě radila manželka nechci voni na ten omyl přijdou že nevěří no tak každého přitom nechám ale teďka vlivem poznání které dneska mám vy řekl že neznám nevěřícího člověka ovšem mohl bych ho poznat to byli hynu kdy on považoval všechno zazatím a tak iluzorní že by ztratil základnu i tohoto světa povím je to jím a nohama tak ten by byl v pravdě nevěřící ovšem jenom po určité stránce zase protože si by se přitom najedl a napil tak by byl zase věřící protože se najedl a napil kdyby nevěřící přede mnou jen aby tak já se s tím ne jak pro mě to známkou že je vrcholně věřící umíte jenže neví o tom neumí to takhle definovat nezná tu podstatu věci. Já například když jsem já to mohu toto takle tvrdit proto že jsem se ocitl v těch sedmnácti letech v okamžiku kdy jsem nevěřil tomuto světu a ejhle jak jsem nevěřil v pravdivost tohoto světa užitečnost tohoto světa tak mě přesto nos ustat s přátele z důvodů lékařsky neznámých mě přestalo taky chutnat pít mě přestalo ctí se spát mně se přestalo chtít žít na tom světě. Přemýšlejte vo tom jestli to nebyla ztráta víry byla to ztráta víry v tento svět byla hra žena vírou vyšší která byla s obdobným poznáním jako poznávám tento svět jako pravdu tak já jsem obdobným způsobem jako pravdu poznával vyšší svět rozumíte mně a při klaněl jsem se úplně na stranu této vyšší pravdy a tam tu jsem opustil považoval jsem za nutné tamto opustit sem to omyl tohoto omylu dopouští velcí zasvěcenci indičtí iluze má a podobně to jsem já udělal tak a potom mě přišli do ruky indové a tak jsem v tom pokračoval ve své devět let aby stačil jsem si s tím devět let sahal ten si prý ma a byl jsem tehdy svatým vezmu indickým ano ovšem to není to pravé a pochopitelně prosím vás byl to prostředek vývoj já myslím že to mělo svoji své opodstatnění a nebylo to zahození tohleto kdybych já byl ne v tom prvním okamžiku když mě. Přepadlo to vědomí existenci boží nesmrtelné podstaty mé a tak dále kdybych já byl se neodvrátil od tohoto světa tak jsem nemohl tak dokonale patřit tomu bohu abych se do něho dostal abych se mu odevzdal proto to jiným dve nedaří protože nemají shora tuto schopnost nevyprázdnil se předtím jako já se předtím vyprázdnil od tohoto světa kdyby se byli učedníci páně nevyprázdnil od toho co měli nejradši od svých rodin ne tak byli by se nemohli stát vůbec učedníky páně rozumíte mi dobře nebo li by bývali vědomě chodil s ježíšem kristem nemohli kdo do nezanechali všeho na tomto světě nemohl tím mečem jist tam je to jasně řečeno co o vnitřní odevzdání pochopitelně zrovna tak když například potom ježíš odevzdal otci své učedníky tak voni sice ztratili víru v něho ale on je fakticky nezabil on je jenom převedl na úroveň vyššího vedení neosobního to znamená já jsem tehdy vlastně opustil jednu víru a nahradit jsem ji vírou novou. My a bylo to nutné pro ten okamžik dneska vidíme že se totálně mýlil že nebyl špatný ten můj předešlý život že kdyby byl takový nebýval byl takže se nedošplhal do těch sedmnácti let a do toho co tam se mnou stalo je mi vám to jasné čili já tímto způsobem chci říci že té víře odpovídá nějaké poznání poznání může být navozování zevními prostředky anebo vnitřními zevními tehdy když jsem naučit na takové úrovni že nejsem ochoten dál ze sebe slevit už víc a tak to musí být zevně ustavičně podporováno musí být uměle. Udržován na takové úrovni víry abych mohl jít dál to se dělo s učedníky páně kteří byli ochotni třebas opustit své rodiny ale nebyli ochotni se vzdát osobní spásy to ne ani to ježíš kristus o nich nechtěl protože věděl že by to chtěl příliš mnoho toho ne ale když potom se vzdali v okamžiku smrti ježíšově se toho vzdali všichni až na toho jana ten patrně poslední spáse vůbec nestál tak se to to nepotřeboval zdát ale ostatní kde se se toho vzdali jao dovídá je řeka nemluvím se toho vzali z toho důvodu že si mysleli že když zkrachoval ne že by lhal a že sem tam mýlil ano a proto se vzdali té víry. Tak tohleto berte na vědomí že tady člověk přechází z jednoho druhu víry na jinou víru neboť každá víra je navozování nějakým poznáním když není navazování živá vůbec o víře nemůžeme mluvit nějakým smysl musí být navozování nějakým takou zkušeností zkušeností poznáním ano například dejme tomu moje dnešní víra a mohl bych říct že třebas nevěřím to bych ovšem mluvil polopravda je navozování že já kdykoliv zastavím svoji mysl a to mně nedá za dnu práci a zůstanu při jasné vědomí že sem ve spojení s vyšším vědomím daleko širším než jaké normálně mám když vám teďka třeba musím vykládat tam musím sestoupit na úroveň normálního člověka rozumujícího tak že ano a vzpomínají ho pamětného jakmile buduju v sobě paměť tak nejsem ve spojení s bohem neboť bůh nepamatuju bůh ví proč by si měl pamatovat když ví bůh naším způsobem. Se nestává živým nebo nějakou bytostí protože je životem on je životem zrovna tak je láskou a tak dále to už jsem tady vykládal nevím do jaký míry jsem toto odpovězen než moh o tento dopovídat říkáš mi tady když když řeknu nevěřil jsem boha jo že jsem si tím myslel že bůh není to si ze ve ze ten pas. Si že bylo možno říct věděl sem že je bůh čísle nepotřeboval věří a nebo já jsem ovšem nevěděl že bůh to jsem to jsem nevěděl že já jsem si neuvědomoval že to co mě vede je bůh jenom toho za maličkost podívejte se to jde tak daleko že když jsem zažil první extazi a to bylo v tom v tom muzeu jak dobře znáte z mých spisů my se že já jsem věděl že to byla extaze vůbec ne já jsem o sobě léta proti že já jsem člověk neextaticky a prodělává jsem spoustu extází není třeba si to umět definovat to je vedlejší věc ono to přesto je rozumíte mi. Jestliže třebas by dneska tvrdil že věřím v boha tak bych měl traduje po té stránce nebo tehdy kdybych momentálně nepociťoval to spojení protože jestliže třeba žiju v tomto světě jedna lidským přemýšlím jako jiní lidé tak to spojení nepociťuju tak mohu o tomto stavu když to jemně chceš naznačit říci že to věření které víra která v okamžiku kdy zastavím samovolně myšlení ne. Samovolně o stav je proto že ho nechci zastavit to myšlení ale ono mě to sebere jo a já stav dostanu se do stavu kdy nemyslím ale přesto nejsem tupě civějící nýbrž jsem vědoucí tak v tomto stavu vím že je bůh v tomto stavu nevěří nevěřím nýbrž vím ano ovšem tyto stavy se ustavičně říkají tak co sem se věřící anebo jsem nevěřící a vědí vedoucí ale samozřejmě že kdo prožil třebas extázi tak ten musí věřit že ta extaze byla pravá. Tak když proto z ní vidí jde a stalo se třebas ramakrišnovi že von po těch četných extázích když mu to jasně vyložil vyložil totapury začal věřit že to všechno byl klam tak daleko to došlo a jaké měl úzké styky s tou matkou a kdyby ho byl totapuri nepřesvědčil že to byl osobní klam celý ten styk zmatku káli tak by ho byl nemohl dostat k pochopení nadosobního nadlidského boha jemu se to ale podařilo během čtyřiceti hodin a ne neříkám že by byl zavrhl matku káli to ne ale ocitne se nad tou představou o bohu jako o matce. A tím že se ocitl nad ní začal toho boha poznávat bez přívlastků matka to je přívlastky sama sebe to je lidský přívlastky o bohu a jeho poznání bylo dokonalejší je zajímavý že po tomhletom že se toto stalo tak potom byl schopen rázem toho boha poznávat ve všech jeho přivlastní předtím ho poznával jenom v přívlastků matka matka káli a potom ho potom jako krista všechno prostě co tam co známe veškeré mytologie tak ho poznával ano jak je to možné že byl tak rozšířené se nebylo jeho vědomí tak rozšířeno protože zhora dolů tvorů vše hora dolů a ocitli se nad představu o bohu. A považoval potom všechno to co zažil jako zkušenost která mu dříve pociťovala poznání z tohoto pohledu shora jako pouhou vírou prožíval za pouhou víru to nebylo do té míry skutečné jako to co zažíval po tom nad touto svou vírou kterou ale předtím dokud to užíval vírou nenazval to bylo poprvně ho poznání já bych byl nikdy nenazval vírou to co jsem poznal těch sedmnácti letech toho převtělila pro mě jistota o které jsem nemohl pohybovat ale když jsem potom to prověřoval tím co se mi stalo v koncentráku roku třicet devět tak musím říct. Že tam sem najednou pochopil třebas kupříkladu příklad ježíše živa ježíše krista jako živou cestu člověka k bohu kromě jiného říkám kromě jiného kromě jiných přívlastků božích a tak jsem musel uznat že to co jsem předtím poznával bylo tak nedokonale. Že jsem se mohl plným právem pro ten okamžik od toho obra odvrátit dokonale to zavrhnout a dát se na novou tu prosím vás dneska z hlediska vzdálenosti od té doby čtyřiceti let třebas eště víc musím vám říci že to byla zase relativní pravda která mě přemohla které bylo zapotřebí pro ten okamžik abych se mohl hnout z místa ano ale nebyla to pravda absolutní to je tedy neživá protože jinak zase by nebyl nastal rok padesát první a další roky kdy se toto prohlubovala a kdy jsem zase si zjistil že. Tam na straně té pravdy je život veškerých bytostí na tomto světě v celém vesmíru a za hranicemi tohoto hmotného vesmíru že to je tatáž vypovídací pravda o jednom a jediném bohu že je to jediné jediná existence která je podstatou toho všeho a tak dále a tak dále to už je příliš mlhavě toto povídání nebudu dál o tom rozpovídat ale madam dojem že i aurobindo do toho míří já jsem to ještě nedopřeložil a až tam bude mluvit v tom posledním kapitole nazvaná. On pro bádání nebo poznání tří času to je tedy nadpis tedy mě mohl slibuje a se soto eště nedostal nic se to tam přečetl ale slibuju si že od tohoto že až to budu číst a překládat že až si mě to bude trvat delší dobu ne že by to bylo těžké ale že si budu muset hned ty nápovědu které při tom budu mít zapisovat jinak nemám naději že se podruhé dostaví to by byla veliká chyba že to jsou tak jemné nápovědu že. Dvakrát se nekážu nebo já se neocitnu na téže na téže jemnosti a tak tomu se prominout že poslední kapitola se asi pozdě v překladu to to je ta ne tatam deště dodělaná včas za týden to dostanete ano ale další kapitola poslední asi pokud s ta naděje moje je taková jak já tady říkám ta se spoje si bude zklamán a jestli to bude na té úrovni nynějších kapitol tak to dostanete v čas astrální další ano. Prosím při aurobindo ho správně říká že bez osobního boha to zpočátku nejde mluví za indi a mluví za normálního člověka za každého nejenom za inda ale za každého normálního člověka může si pozor a upustit upozornit že nemáte před sebou v mé osobnosti normálního člověka já jsem ne na normální ale nenormální člověk protože lékařům se snadno podařilo od jednoho a půl roku do třech a půl roku když je čtrnáctkrát operovali a pořád mně to já deptal mně ho copak tvoření já sebrat to nebyl žádný problém ve vašem věku to není možné vy musíte k tomu já přizpůsobit to co je nad ním rozumíte svou lidskou představou čili ono to bez představy lidské o bohu nejde. Tak to je normální stav já s nimi plně souhlasím ale není to záležitost budoucnosti pravda je na mé straně přátelé nemu si pomoc ne že by škrt pět tisíc se zkušeností indické ale pravda je na mé straně je možno technickou cestou jako k techniku oni indové neznají tou pra obyčejnou mechanickou techniku se to země vedly ty lékaři v tom tečku a ním věku a kterou já dneska jsem navozovalo ale velice opatrně na nemluvte na které já jsem měl vliv tou cestou ze já to neumím dávka proto se to to nesnažím aby někoho nedostal na scestí těch majíc větší ale je podle mého názoru bude budu ho s tím možné to lidské já dostat do takové podřízen pozice bohu. Které o kterém nemá o kterém nemá ještě to dítě představu lidskou protože nemá lidskou stavu o nic čem tady na tom světě ještě takže na této čisté tabule ne popsané je možná také psát možná také psát vědomí o bohu bez představy rozumíte to je to je moje veliká na tě toto toto jsem si vědom od roku třicet devět a já neslevím z tohoto a vidím v tom své životní poslání proto říkám že nejsem očista že si to dneska koutu je tyhlety věci protože to není psáno pro dnešní věk kdyby se dneska pokusil někdo od pane toto na mě dělali lékaři to bych vůbec neradil šel to se může v jednom zmíněno případu podařila v těch dalších případech jiných v těch devět set devadesát devět tisíc devět set devadesát devět ho toho člověka zabijou že bez toho já to není možné ten život dál tam nějaké nepatrné já muselo zůstat zůstalo strašně nepatrné já tehdy po těch jejich nadchne totiž tak slabé já že jsem se neměl potom k životu rozumíte mně kdežto přeci se hlásil srdce vo své o život A já to udělám copak se nemůže stát mě se nic nestane a do vás my nic není je to tam to v pořádku do vás mě nic není po mně potopa a hraje mu ale říkal jeden dík a přišla revoluce a náboženství taky přijde a bude vypadat přede vším tak že se přijde na to že bůh tento svět nestvořil. A to bude rána do rozumového pojetí boha tohleto pojetí boha není nic nového to tři tisíce let před kristem tíze pro mě čínské je toto obsaženo toto vědění protože je rozdíl mezi tím bůh stvořil a bůh tvoří jestliže je bůh neustálíme tvůrcem tohoto světa neustále poznávajícím sebe svět který tvoří a neustále milujícím. Tak pak ovšem není jeho stvořitelem nýbrž je to něco co se smyslově ani rozumově pochopit nedá já to vysvětlím na malinké epizoda ze starého zákona abych nešel do té čili a k tomu nemusíte věřit že si myslím že byli stole za opicemi číňani mimochodem ještě než se dotknout této argumentace tak bych chtěl říct když jsem chodil na náboženství já jsem musel vo jet náboženství chodil jsem tam rád protože já se tam dověděl věci které jsem se nikdy nedozvěděl já jsem dověděl v čem ten kněz ale členem pravdu a v čem má pravdu já si to tak pěkně rozhodoval že kdybych byl býval v mém vědomí tak mě z té třídy vyhodil a já jsem byl při tom nejpoznalejším třeba vrátili nedali neděle mu tam dobrotu bavili se tam a tak dále já jsem se nebavil já jsem pozoroval nestal jsem se ale já jsem si to rozlišoval. A když říkal pán bůh stvořil svět v určitém okamžiku stvořil člověka a jak se to stalo s tou hlínou a dech toho ducha tak jsem zjišťoval že ten kdo mě napovídá mě říká že to tak vůbec nebylo on mě samo sebou neřekl jak to bylo ale já bych se pokusil zase je to rozumové a smyslové čili bude to polopravda vám vysvětlit jak to vlastně bylo na jak to vlastně je ono nám uniká totiž a já nevím proč nám to nikam ani rozum by to nemělo uniknout že když takzvaně bůh stvořil člověka. Tak válku z hlíny a do něho vdechl svého ducha takže ta hlína žila ano to je velice hezky vysvětleno že ten člověk byl napřed na úrovni boží a sestoupil do které té hlíny že ten duch byl ten lidský ubil u boha a pak sestoupil jsem si to nebo žádné stvoření to bylo jenom převtělení toho ducha do této hmoty ano. Samo sebou to s těmi hodinku mi to všechno klape při tom proč ne nějaká inteligence tady působí ale působí jinak než to představujeme když tady vidíme klapat vesmír tak stejným způsobem můžeme vidět neklape vesmír můžeme vidět že tam se střeva planety že s panu to už dneska vidíme že shoří že vy buchnout ne sumerové a tak dále co je to za pána boha to to dovolí ne a že tedy v té přírodě existuje hrozná. Neplecha že se tam na určité úrovni ti tvorové boží vzájemně boží je hrají a tak vzniká další pokolení že kdyby tam tak krutosti nevládla na té na tom nižším úrovni tak by vůbec ta příroda ani my jsme se nedrželi to je všechno závislé na životu a na smrti i na smrti z té měrou na smrti na životy čili když se na to idealistické vám tak hodně zdálky. Tak jsem ji staví dech na tom krásou velikosti toho vesmíru a toho všeho a toho zřízení bezvládného ale jak se na to dívám očima přírodovědce a to mně bylo dovoleno do těch patnácti let když jsem nepotřeboval pána boha pros při zkoumat těch přírodních věd protože mě tam nepoval ten pán bůh který byl dobrý já jsem to dobro nikde neviděl tam se nižší přírodní úrovni tam vůbec nevládl tam bylo do oko za oko zub za zub a silnější přemáhat slabšího co je to za pořádek sedm stávalo boha takový pro mě neexistoval já jsem pořád nacházel argumenty proti bohu zrovna jako kdybych jako se tím jenom hodina a tak bych nacházel argumenty promrhá prosím ale to se mi nestalo bohužel a když jsem třebas četl od tý amerika knížka po strana na. Na vědo na vědění a na argument tech svatýho tom vaš a kritický ho tak tam je tohleto od těch hodinách a o tom všem krásně uvedeno a je to jedinečné rozum to spokojí ale bohužel toto uspokojení z rozumu nebo rozumem nebo smysly nestačí k tomu aby člověk věřil živě tak že by se spojil pomocí této víry s bohem upozorňuju vás že ani ta víra která byla nastavované ježíšem ustavičnými zázraky to znamená která byla pořád udržována na určité úrovni vlivem zvnějšku ani ta nestačil k tomu aby vydržela déle než tři roky já na já si velice vážím že to amet komu to stačí je to výborné ale mně to tedy vůbec nestačilo nikdy musím říct že jsem tomu rád protože bych byl nemohl nikdy se vědomě spojit s bohem. Mě by vadilo když jsem to viděl očimy učím maří do věc že tam dole je taková krutosti jestli se pravda že takto st nepochází přímo od boha ale že je to zákonitost kterou on nastolil jestli je tím stvořitelem a nechává absolutně působit bez další své pomoci na té učit úrovni takže tam ten člověk nebo ten tvor je bezbranný viděli jsme v tohleto světové váze padesát miliónů lidí bezbranný umírali bez viny. Vraždili se a s otazníkem na těch proč umírám co jsem způsobil čím jsem se provinil kde je pán bůh ten pán bůh kterého se dovolávali neexistuje a proto se ho marně dovolávali a proto jich padesát milionů umřelo a bude je mu se užít ještě víc pokud se nedostane na takovou úroveň poznání že ten pán bůh který je a který ustavičně tvoří bude pro nás skutečnosti jestliže jsem třeba dejme tomu tam v tom okamžiku toho koncentráku když jsem se vzdal toho života. Nebyl nadále po dobu pěti měsíců se stalo asi tak že tam by se potom byl pět měsíců že jsem nadále nebyl ohrožován žádným esesmanem nebyl jsem v nebezpečí života nebyl jsem neklidný už jsem nemiloval nýbrž miloval skrze mě bůh už jsem nežil nýbrž my žil skrze ve mně bůh a tak dále jestliže toto trvalo pět měsíců tak mám právo o tom trošičku zasvěcení mluvit a říct že je to trošičku jinak kdo to tam tvoří co sem se to tady stvořilo tady jsem přešel do jiné úrovně a tam ta úroveň neměla na mě nejmenšího vlivu já jsem mohl být nejhorší a nejkrutější podmínkách životních a voni se mě nedotýkala. Když jsem přešel z jedna u yase jednoho bloku do druhého kuličkou do které bylo bylo naměřena byla na mysli strojní puška přede sem do jiného bloku tak mě tam rovnou lekli a řekli co ti to napadá procházet tou kuličkou do které na míře na míře na tom zbraň připravena od středu a víš dobře kolikrát se tady za den střílí kdekoho dostal objeví oni zastřelí a tebe ze nezastřelil té náhoda já jsem samo sebou vědět že to náhoda není oni mě neviděli jak mě mohli zastřelit protože já jsem byl na jiné úrovni viděli mně prosím z toho okna. Ti přátelé že jsem procházel ale neviděl mě ten kdo měl za zabít té zajímavé to je něco obdobného jako se dělo za života pátera pia že ho chtěli zpovídat novinami a oni ho v tom davu vůbec nenašli protože on zatím je jiný úkol někoho tam zpovídat a někomu sloužit a proto tento úkol byl neviditelný pro ty kteří ho chtěl jenom vy zvířat který chtěli jenom nějakou se za ci ne a něco takového něco obdobného na nějaké nižší úrovni se stalo mně a tak protože toto se dělo k běží u a nemohu říct že by to bylo jednou zkrachlo ani jednou to nesto by tady nebyl mezi vámi že sem se takhle proviňoval soustavně a nikdy jsem nebyl zastřeno a nikdy se nebyl ohrožovat a ne napadlo že budu ohrožován já jsem četl na nějakém za nějakým věděním nějakým puzením a to jsem taky dělal že prosím vás jestliže říkají číňani. Svět nebyl stvořen není tvůrce tak mají na určité úrovni pravdu to na jako my kteří říkáme je tvůrce byl se stvořen člověk byl stvořen s tím rozdílem že oni na to jdou daleko hlubším způsobem než my oni vědí to že je to celý ten život i kterého jsme svědky já to řeknu na písem ty jejich knihy je to kniha proměna je to kniha pro mě proto si mohou dovolit indové říci tak vám asi tohleto člověče co si ty to je výron boha to je víra z boha. Když věříš nebo nevěříš to je pořád jedno ty ty ustavičně pramení z boha proti tomu není vyhnutí a musí si svý musí vědět tak říci že existujou schopnosti které jsou nyní zastřeno které ti umožňuje noo dne aby si z tohle tohoto toto by si byl vědom aby si toto si uvědomoval že z boha ustavičně všechno bereš a až tohleto bude zažívat tak už nebude žít ty nýbrž bude žít v tobě bůh to se mi stalo těch pět měsíců že jsem takhle toto zažíval že jsem ten život od boha bral. A tím bylo způsobeno ne že bych byl chtěl ho brát si té nic se nic chtěného tam nebylo to bylo samovolné to přišlo ti odevzdáním rozmyslet dostavil stav poznání při kterém jsem od boha všechno bral bezostyšně samovolně to prostě plynul a je to důležité tohleto vám žít proto že je. Daleko širší život lidský než jak si představujeme a v tomto širším životě do kterého jsme nedorostli jsou samozřejmé věci které dneska jako říkáme že jim je třeba věřit ovšem upozorňuju vás na to že když tím lid věcem věříte třebas i na podkladě rozumového přesvědčení to je pořád víra hodinky není to náhoda že sou když se tady a chápe to to je pořád ještě víra protože právě ti z přírodovědci kteří mě vedly doktor vě ženský a jiní na začátku mé dělati osobní nikdo z nich na tohoto tvůrce nevěřil takže mně o teho přesvědčovali že to takhle není že to je že to co nějaké proměny je se to pořád nějak mele. Co je za tím co je není rozhodující protože my na to nemůžeme svými smysly a svým rozumem dosáhnout tak je lépe se nepohyboval v těchto chybných představách a tři jenom to co vidíme a co můžeme zkoumat a to je sou ty přírodní vědy a proto se mi to tak zalíbilo že to bylo tak jasné sek ovšem neuvědomoval se se tehdy že to soustava v bezduché postavená ne a že to nemá podklad to dneska už vím ska už nebyl bych takovýmto nevěřícím přírodovědcem nýbrž byl by přírodovědcem věřícím to smyslu jak to lidé chápou protože bych se byl pro vysluž jenom a že kdybych kdyby chvilinku se pán bůh ho mě nestaral tak já přestanu existovat kdybych vinu. To nebyl závislý na bohu tak přestanu milovat a přestanu poznávat čili když já poznávám tak je to bůh který poznává a já si to jenom přebírám já si z toho malinké zrníčko přivlastňuji nebo disponuje malou částečkou z toho jeho totálního poznávání v mém nitru on je tam dokonale poznávající a já jsem si vědom že se veliké hrůze že k této dokonalé ten tomuto dokonalém způsobu poznávání já píšu nějaký komentář který je pak který je velice vzdáleným obrazem pravdy ano. Byl jsem velice opatrně protože mu byl taky nepatrně protože vím že bych se proviňoval kdybych mluvil jinak protože jestliže máme nějaké poznání tak je stejně špatné jim má st jako si je nechávat sám pro sebe obojí je chybné já musím projevovat jinak se provinil protože jinak já nevím mě nepatří ne přeci tak proč bychom mě nechá pro sebe ale kdybych ji chtěl má kdyby ho říkal bez zástěn tak bych mátlo mnoho lidí ne vás ale ty který by to čas poslouchali a to já nechci. Takže já myslím že jeden z největších hříchů je aby ten kdo má nějaké jiné poznání než normální věčný člověk když ji mate jo to je veliký hřích já kdybych jako ty hříchy které já u sebe považuju za hříchy ten nějak se řádit tak první hřích u mě by byl neklid to je hřích číslo jedna. A pak na třetím místě já ten druhý vynechám ten na dneska nic neříká na třetím místě je to to zmatení pravdou mate ní nějakou absolutně jí pravdu než jakou normální člověk poznává nebo je schopen vnímat rozumem a smysly když já dneska nemám například potřebuje vám to jenom naznačím převádět tyhlety kategorie této pravdy do rozumových kategorií nemá a na smyslově pochopitelně taky nemám to potřebu jestliže například tu potřebu máte vy prosím já to uznávám že. No to uznávám že to potřebujete ale musíte mi prominout že musím hledat způsob velice možná od vážně možná opatrně jak to vyjádřit kategoriích rozumu a smyslů aby to bylo přijatelné dostal jsem tuto knížku o tom šli do i do vyvine se za. Já říkám má být zemského má být jógu ale já říkám joginy ženský ro ten správné a ne o mluvíme tak to bylo říkat taky já jsem dostal od ně tady od paní froňková nebo vod nějaký pan mile mise dostal k tomu víte tou závadou cestou že sem od roku se sedm se sem to dostal za darmo ne skoky šel všechny ty spisy přes kým svině a a roku osmdesát dva se konec nedostal tuhleto co tedy ještě neexistovalo a když už jako potomka letech se to pořád ještě za mnoho jako neslo tak už jsem se rozhodl že za každou cenu to do přeložím pochopil jsem to co logikou přeje aby to bylo přeloženo a aby to přeložil někdo kdo na to jde pokud možno z opačného hlediska než jak na to jde on. A tak bych teďka za to opačné hledisko vám hleděl vysvětlit to není jenom to že jsem šel bez představy to není jenom to ale něco jiného tenhleten pán který mě s hraček králové přinesl ten víta šrí aurobinda ghose který jsem prostě no opsal až na poslední který kapitoly které překládám v tam už nebyli ten sám prožil nějaké těžkosti mládí obdobné těm mým. Ale o tom taky nechci mluvit jenom že byl veden nějakým člověkem nová se rychlík k tomu učíte ten už umřel tak tvé mrtvé už už mu pomlouvat veselé že se dovoleno to už nemohlo sebrán chudáci tenhleten rychlík byl veden osobně indy a dokud by veden osobně indy tak se mu dařilo velice dobře a ohle kdy ho ti indové předali ježíši kristu a zřekli se toho svého vedení zažíval utrpení přímo ten bych nekřesťanské to znamená. V jednom kuse trpěl neměl žádnou útěchu jenom bych tak řekl něco tak jako na ukázku například byl šest a půl roku uvězněn potom ochranu potom byl opuštěn všemi svými známými rodina mu vymřeli a tak dále takže bez pomoci e velkých neznámých umřel pokud si kde je šedesát pět a ta ta krize se táhla od roku tisíc devět set čtyřicet dva přece si toto jsou nějaká leta jak si vysvětlit že když se člověk dostane z rukou indů do rukou ježíše krista to takhle s ním dopadá takle zle když totiž my se podívám kde to milosrdenství ježíše krista který rasa lásku a to všecko víte. Když se podíváme na křesťanské mystiky tak můžeme o nich říct jistotou že u nikoho jsme nepoznali větší míru utrpení než u nich a to prosím neopomíjím ani ty největší z nich jako třeba byla svatá terezie z avily nebo svatý jan z kříže ty hrozně trpěli a přestože poctivě šli za ježíšem kristem jak je tohleto možné a já vám něco řeknu ono je totiž nedělitelná lidsky ani pán bůh to nemůže sdělit člověku ani ten ježíš kristus to nemůže sdělit co je to následovat krista za tou úrovní učedníka páně. Dokud to je ten člověk učedníkem páně tak se s ním děje jak jsem už mockrát vysvětloval totéž co z učedníkem kteréhokoliv mistra že ten mistr za ním stojí svou vůlí a svou mocí a nedovolí aby ten žák trpěl ono mu nic nechybí ale jakmile se dostane z této úrovni na úroveň vyšší kde už se má stát někým kdo přebývá v příbytku u boha a tedy není už v příbytku lidském nemá kam by zde hlavy sklonil tak řečeno tak se to musí fakticky projevit tak že tady nemá kam by hlavy sklonil tady nemá žádnou útěchu na tom světě nemůže jít tady jít to by si ježíš proti řeči proč o sobě řekl já nemám kam bych složil své úly. To mluvil pravdu a jestliže tedy je to takhle tak se musíme postavit nad tím jak to udělat aby nenastala tak dlouho doba krize jako u toho rychlík anebo jakou těch křesťanských mystiků je to v záměru božím aby taková krize nastala vůbec ne že kdybychom se rozmyslel tomu nedá prosím kdybychom měli ponětí o tom vnitřní co to ježíš kristus od nás chce když vstupuje na kříž a splnili ty podmínky které on tam stanoví tak celé naše utrpení bude trvat ne déle než tě několik hodin u toho ježíše krista tak by to bylo v nejlepším pořádku když mém životě nastávalo utrpení třebas stav v tom koncentráku které nestalo čtyřiadvacet hodin pochopitelně do delší. A tak jsem o jedné jediné věci měli jistotu že jsem to dělal špatně že je to všechno pro kočku jsem měla lidi to z hlediska absolutní pravdy pravda a relativní pravda je rozhodující která tehdy mě svítila že všechno je zavržení hodné co jsem se tím dělal všichni indové a všechno to co bylo předtím a všechno co je klamné a to není ničemu kdybych byl takhle nezavrhl ten svůj dosavadní život tak bych byl se nemohl z toho utrpení vymanit. Já jsem samo sebou to nedělal tím žil abych se vymanil s utrpení prosím vás že by to to zatím ucelil do dělal tak se utrpení nevymaní to nebylo v mém záměru to všechno bylo samovolné já jsem se taky nedopracoval k tomu povědomí že to bylo všechno na nic to bylo předtím než právě nějak samovolně neo se z té situace která tady za vládla že jsem nemilosrdně byl deptal jako ostatní já jsem jim říkal zvířata proti mně byli jako zvířata se mi zdálo by ne že i zvířecím způsobem a já ne já jsem jako jsem si říkal svatě ne a já jsem byl stejně deptal jako oni říkal tak prostě udělal si stejnou chybu jako někom že nějak z jiné strany nevíš nadále tak prosím vás znovu vás upozorňuju na jednu věc co tam ježíš kristus symbolikou svého života napovídá. Ví a o je skvělá věc dokonce já musel já ježíš kristus se musel tu víru ustavičně doplňovat zázraky při kterých znovu a důkladněji a živ ději mý učedníci uvěřili uvěřili a byli schopni podle té víry jednat a dělat také zázraky kdybych byl ty zázraky já nedělal a kdyby on je byli nedělali to prosím na konto indů řečeno kteří tomuto nerozumějí většina z nich tak jsem neudržel tři roky tu je víru tak živou že by byli mohli prodělat. Tu ohromnou vzdálenost nějaké míře do nějaké výše kterou oni prodělali za tři roky nebudu teďka definovat a tam teďka nezáleží ale oni dorostli do situace kdy už nepotřeboval vy být dále učedníky páně on to tam správně ježíš kristus říká teď už nebudete mými učedníky budete mýlit přáteli všem říká taky na jiném místě za jakých okolností to stane kdybych já neodešel tak bych nemusel ducha svatého který vám nechápu rozumět všemu co nemohu dneska do rozumíte a tak dále rozumíte mi do ale to ještě není vysvětleno vysvětluje to svým životem a když křesťanství na to nedalo tak udělalo velikou chybu on říkal já jsem způsobil nikdo jiný že jsem šel na kříž já jsem se chtěl zmařit. Já jsem zmařil své lidství a v člověku který mě věřil jsem zmařil jeho víru prosím zmařil víru svých učedníků oni nemohl zmařit třebas u toho jana protože ten nepostavil svou cestu na víře nýbrž na lásce a on ji nemohl zmařit u jidáše protože ten žil na dvojím na rozumovém poznání a na víře v ježíše krista a to tak střádali jak se mu to hodilo že se nedá mluvit o víře v pravém slova smyslu pokud dělal ty zázraky tak věřil a pokud zradil toho ježíše krista tak nevěřil pochopitelně ne dříve než ty ostatní ty nevěří až teprve nemilosrdně je toho ježíše skočili a on nebyl schopen se bránit jak se v jim zdálo on zeti chtěl zmařit ale oni se jim založen nemá schopnost se hájit čili teď to převedl na konkrétní případ jestliže ten rychlík třebas nemohl pochopit jakým způsobem má být tím ježíšem kristem veden. A trpěl pořád dál tak to bylo způsobeno ne tím že to nechápal ale že si nesvolil způsob jakým je možno se zbavit toho utrpení a nastolit sobě to poznání a tento způsob tyto podmínky jsou tyto zbavit se víry dobrovolně zbavit se víry jako ti už jako ta víra byla dobrá výborná a bez i by se v nedovedli nyní se bez ní museli obejít a kdyby se byli chtěli ne obejít tak by byli pořád trpěli by museli s kristem umřít protože si přestal by byl ten petr tak dalece věřil ježíše krista. Jak by byl býval měl tak bych byl ho nezapřel jak na něho ukazovaly ty je taky chodil ježíšem a byl by ho z žalářovalo nebo bylo taky popravili ale protože mu tak dalece nevěřil a víra jeho byla ztracena který se vzdal ovšem ne svou vinou nýbrž vinou ježíšovou tak byl zbaven toho velkého utrpení upozorňován že víra je záležitost nadpřirozená ta pravá víra tak vlitá čili tu ježíš těm učedníkům přidával a taky měl tady možnost ji mít sebrat. Kdežto víra učení naučená na rozumných na rozumových základech postavená to je víra nebyly ta já neříkám že si vážím ale to má daleko menší cenu než tahleta víra vlitá a na tu víru nebyli tou nemá ani ten ježíš kristus žádný vliv a ona také moc daleko člověka nevede ale takhle ta víra vlitá kterou jim byl ježíš kristus kterou za ní vložil v okamžiku kdy je přijímal za své žáky a od ním jakmile se od nich dostal na ten kříž protože dohrálo roli a kdyby je byl nedobral tak by byla vadila tak tahleta víra musí být prostředkem dočasný a toto co říkám o víře. Říkám o kterémkoliv prostředku na té cestě to říkám i o tělu i tělo je do časným prostředkem já se teďka přesvědčuju na té manželce která nemusí mít tělo která si ho může se oblékna t ale nemusí ho mít že to tělo je dočasný prostředkem ono nic neruší na jim poznání naopak ono to není závislá na těle doplňuje její poznání kterého tak samovolně nebyla schopna zde na světě protože ji vadilo tělesné vidění které vidění tohoto světa oni tomu říká si ano by to kosti vědomí to ji vadilo dneska už nemá jenom fyzické vědomí nýbrž má od vědomí nějaký vyšší ano. A teď jestliže on ji jim odňal tuto víru tak v nich byla prázdnota a do té prázdnoty teprve měl možnost se vlít ovšem musel způsobit ještě přechodně jednu věc ta prázdnota musela být prázdna i jejich neklidu proto první předtím vidím toho nového na osobního vedení bylo že je oděl pokojem který byl v něm čili na místo víry do nich v pasovali pokoje rozumíte to bylo něco víc než víra to byl nový prostředek který předtím neznali nýbrž veliký ne pokoj jestliže například dejme tomu ten svatý petr jenom jednou za ty tři roky se oprostil od toho ne pokoje lidské mysli. A poznával vyšším způsobem že vedle své má syna božího a řekl mu ty jsi syn boží tak ježíš kristus z toho vyvodil takové důsledky že se nad tím pozastavujete že on říkal toto tě nevnukl tělo to je z ducha to je od boha a proto budeš skálou na které postavení jsou církev a tak dále ano čili to jsou prosím vás závěry pro nás nepochopitelné když si neuvědomujeme že každý prostředky ten nechtěj i na cestě má jenom do časnou působnost a musí být nikoliv řek bych zavržen ale musí být odložena jako překáží a nastolen na jeho místo jiný prostředek vyšším tak já věřím že o tom o tom rychlý koni věřím že proto že si myslel. Že musí věřit ježíše krista když ho ti indové poslali k tomu kristu ani přímo řekněte je potřebám za kristem a počítáme ti ho žáky aby tě poučil tak jestliže ho takhle poslali za kristem a on nemohl pořád pochopit že kristus už nechce udělat člověka někoho kdo by dělal zázraky někoho kdo by něčím byl ale chce člověka oděno do je ničím že z něho udělat nic aby se mohl přiblížit od toho k tomu nic přirozenosti boží jak říká eckhart ne toto nemohl pochopit pro že mu vadila víra jemu on totiž je mu nevadila výrazy. Ti uče se nebo zasvěcence indické tam o nevadila pak tam byla nutná ale teď stejným způsobem při křtu vstupoval k ježíši kristu a tomu najednou vadilo protože se ocitl v na úrovni že už víra nemá vůbec žádné místo tam už totiž je zapotřebí aby člověk poznával a máli poznávat musím k tomu pokoj který není z něho za prvé vlitý pokoj a za druhé odevzdanost která je vyššího druhu než účelový než komenský já budu sekat dobrotu tak já se do toho nebe to ne. I za to ano nýbrž spásu lidstva a tak dále to musí být ten účel proměnit tak jak to ukazoval ježíš kristus jestliže něco dělám pro sebe nevěřte mně nic pro sebe nedělal a na tuto úroveň ne lidskou je musel dostat své učedníky na tu lidskou úroveň se dostal ten rychlý teprv v okamžiku smrti a já věřím že když poznal že už je úplně neschopen že sám nic nemůže že poznal že je nic a když měl šiku a odevzdal tu svou duši tak nic jiného nemohl potkat ne spása tak já věřím že je to svatý lysý to prosím vás to ne rysy těmi sou svatých ale tenhleten patrně je svatý že tak to jsem potřeboval vám říct tak ve zkratce protože ten dopis tady nemá a nemohu vám očista ne taky důležité m ho číst. Ale je to pro vás velice poučné abyste věděli jakou sílu má vyprazdňování se od sebe od celého sebe i od toho dobrého proto ježíš kristus říkal že není dobrý kdyby se byl neuměl vyprázdnit i od toho kdo byl dobrý tak nemohl přijít na kříž a nemohl se spojit vědomě s tím bohem tak jak ho vědomě ztratil v tom okamžiku smrti až do smrti on ztratil vědomí spojení s bohem otcem že je to je vám známo pročs mě opustil bože a nabyl ho potom zase na novo nanovo ne poprvně na věky protože on vědomě od boha šel a jenom že se k bohu na. Já řeknu tady se někdo z vás domníval že i když jde člověk tím nejnejde způsobem i ty nejprotivnější nejnovějších že ho přeci jenom pán bůh vyslyší už pro tu prosto tu se kterou jde pro tu upřímnou tu jednoduchost pro tu řek bych upřímnosti takovou náročnou odosobněný nezainteresovaný že už proto by se měl pán bůh na něm milovat a on se nesmí je jak co k tomu k tomu rozumět. Vono totiž rozumně smilování božímu je velice obtížné když člověk ho považuje za nenene nej nejlepší nejdokonalejší nejeví a tak já na nějakou bytost protože zabit má představu lidskou o něm třeba milování je tohoto druhu řeknu to na mým případu když jsem se dostal do koncentráku co jsem považoval za vrchol neřesti a opuštění od boha tak to bylo tak to byl nejvyšší projev lásky boží tak to bylo nejdokonalejší jeho volání mě jeden dobrý známý řekl teď já zažívám takový klid a pochodu že toho pána boha vůbec nepotřebuju A já bych mluvil hodně lidsky tak je to prosím za vlasy přitažené ale pán bůh je strašně já li ví když jsme ho někdy potřebovali a teď se nám daří tak dobře že už ho nepotřebujeme on to těžce nese a on už jak si jednou začal volat tak si pro nás zde kdo situaci kdy ho zase bude potřebovat takže já sem už taky po těch devíti leh cesty zase už nepotřeboval panna a už jsem byl taky svatý rozumíte mně já tím nebudu uvádět z toho takového politik dalece neklesla jako já ale já jsem tak dalece klesal se považoval za svatého prosím stali prohlašuji a tím bylo zapotřebí jestli mě pán bůh měl rád mně z tohoto bludu vyvést a on mě vyvedl tou nejvyšší láskou že mně okolnosti začli deptat. A a detailně ale tak vysoce že jsem měl jasný dojem že zemřu že přestanu existovat na tomto světě a že v ní ve se obrátí všechno co jsem předtím poznával no že takový obyčejný zvíře bude mít právo mě zabít což je tedy degradace pro takového svatého hrozná by si nedělal se takový naděje na svatýho jako já že a já jsem byl svatý přátelé to byla hrozná degeneraci najednou zabít to zvíře esesmanský kuse takhle myslel každý esesman když mě potkal tak mě kopl jiného ne ale měl jo nebo jsem to stal facky anebo nějaký na každý to jsme si celé shromáždění a já jsem dostal takže všichni říkali systém a nějakou protekci. A zrovna tak když jsem potom ztratil sam sebe v tom stavu když jsem ten život odevzdal říkali ty máš zase protekci vod tý chvíle co si tam jako tuhleto zažil co si vzdal ten život na tebe žádný gestapák nevidí milostem nařezáno vypadá nakopáno my se musíme balit účel se vadit v blátě a ty se to svých dívat a sami se nebál v tom blátě nás nutí máli to nenutil vážit blátě tak je o kopal za to že jsou špinavý ne a já jsem při tom stál a díval jsem se jak se vleje v tom blátě a kdyby byl někoho viděl zase nemáme ten by ho byl se řídil aby se taky vlil že mě neviděl já jsem klidně samovolně zůstal stát jako svědek který se na to dívá a díval jsem se ptal jsem těsně vedle toho esesmana bez sou ba dva na to dívali on sekt a já s nějakým poznáním co se to vlastně děje jsem z toho měl vysoké poznání které vám tady nebudu předvádět a bylo to utrpení které jsem tam viděl. Proč tohleto říkám že totiž člověk musí si uvědomovat že není trestán pro nemilosrdnost boží nýbrž proto že pán bůh nás miluje a když uděláte v sobě prázdno pro něho já jsem tady pro tebe bože ne ty pro mě obrátit já jsem tady pro tebe všechno se obrátí jakmile se tohleto stalo jakmile sem já byl jenom už pro boha a ne pro sebe vůbec jsem pro sebe přestal být tou chvíli přestalo to utrpení a zase ti lidé kteří viděli že to tam pořád a polovinu. Titíž poznávali že zase mám tu výjimku že nedostal vůbec nic a vím starým mě říkáte to by proto pravidlo koho pán bůh miluje toho křížkem navštěvuje já jsem tvrdě proti tomuto pravidlo tvrdě protože nejenom že to není pravda ono to zdánlivě pravda je podle toho třeba tady líčím to já vám musím nějak musím to vyvést je tady rozdíl úrovně jestliže člověk trpí. Na úrovni člověka věřícího jenom na úrovni říci člověka tak to není totéž jako když trpí na úrovni člověka poznávajícího rozumíte jako jsem byl já když trpí na úrovni věřícího tak je tam nějaká chyba jiná není chyba zase u pána boha a ne naše v jeho pán bůh tím křížkem nýbrž je tam nějaká nerovnováha ta víra já vám to řeknu zase na příkladu není rovnovážně spjata s jeho životem ne že by řešil na jedné straně a na druhé straně si říkal že věří to ne ale že třebas vlivem té své víry dělá skutky které jsou ne uvážení víte víra by neměla člověka zbavit rozumu já myslím že tady platí další pravidlo které ježíš kristus velice ctil že učil své učedníky jak věcem do té míry porozumět aby se jimi mohli řídit a ne aby byli hloupí on mě tam poučoval takové míry jak byli schopni nebylo to vysoké poučení ale takové jak bylo úměrné to učednictví. Už to že dělal před tím zázraky a oni dělali zázraky tak to bylo veliké poučení že tady byla mocné a jiné smysly a jiné schopnosti které normální člověk nemá jestliže člověk víry nebo člověk jdoucí vírou naučenou a tak já nevím jakou kterou ještě jedna způsobem jak obyčejně na je katolíci tak se musí nadát toho že bude velice trpět já vám to teďka vysvětlím na příkladu tedy pana šuchmy ta ta jeho teta v brumově tady na balast byla nejzbožnějším ženou všem dalekým okolí sama bez prostředků ale co ji lidi přinesli to rozdal. A poslední půldruhého roku strašně trpěla že lidi se divili jak tak z boží že na může tolik trpět a nemohli to pochopit co to pán bůh dopouští tak říkali no a pán bůh miluje že ji tak křížkem navštěvuje se řekl ne ne a to je nemilosrdnost boží nýbrž nemilosrdnost vyplývající je zákonitosti ve které se člověk se nachází to působí tak že pán bůh nemůže k tomu člověku pomoci protože ten člověk neumí toho boha k té pomoci přivolat. Co jste si říkali tak co to není jeho vina ne přeci to neumí tak pranu by ho má naučit ne pozval já vám teďka vylíčím na tom případu tý tep to byla žena která všem pomáhal a neustálá od té pomoci ani do posledního okamžiku je jí modlitba byla tak silná že za koho na se modlitba ten pociťoval velikou úlevu kterou ona sama nepociťoval protože jí bylo vedlejší co se s ním děje utrpení nesla zra tě hrdinně hrdinně dovedla trpět bez reptání těžkou chorobu která v ní hledala ne a nereptal na boha a nevyčítá mu jaká je to láska boží vůbec ne ale nevěděla. Do jaké zákonitosti vstupuje kde bude ničím ona byla pořád dobročinnou osobou ještě rozumíte která na sebe se nedbala ale byla dobročinnou osobou kdežto ježíš kristus zavrhl těm svým učedníkům dělat dobročinnost i zlo i dobro po smrti že krista nemohl dělat nebo při smrti při smrti jeho nebo dělat ani zlo ani dobro petr který chtěl touto ucho tomu setníkovi ježíš kristus a ne mečem nebo že zacházet do mensch hází mejch a nedělali že žádné a taky byly skryt a vůbec nemohli dělat jestliže ale například nějaká paní ká a nějaká tuhleta paní dělají pořád zázraky rozumíte dělají pořád vláda. Tak musí také pořád trpět protože tento prostředek má také jenom svůj dosah a musí ustat jinak se neocitnu dál než na úrovni žáka ježíše krista a ježíš známce udělat své bratry jo své mladší bratry své přátele a to může dělat jenom té když přestane být lidmi a řeknete si tak ta paní neměla vůbec užívat dobro to nějak kašlat na všechny bližní měla se všímat svého utrpení nikoliv ale měla si být dobře vědoma toho že ona nic nedělá to je těžko. To je těžko docílit prosím tě to to byl klepe potom nedám proti tohoto povídá je argument při posledním soudu jako vítězí dopadli ty dobře kdo nenáročně bez ohledu na sebe činil dobro bližnímu jenomže jedno neštěstí při tomto výkladu je že mi víme že je to symbolické ale kam až se nám hodí tam to chápe symbolicky a kde se nám to nehodí tam to symbolicky nechápeme ono je to ale to tábora tam nejde jednou o jednoho člověka a jednou o všechny lidi a jednou obecný příkaz tam jde vždycky ho obecný příkaz. Týkají se každého z nás jednoho jedince každého z nás do do obecný příklad jak to máme dělat abychom při soudu posledním byli spaseni a ten zní a ten zní a to je doufám že to tam není to tam je no tak to tam je a ten zní jestliže se ocitneš před posledním soudem tak je to moment kdy si přerostl jak tomu indové říkají přestal ho ne guny přes před přes z výchovu dualistickým způsobem. Přes výchovu dobrem a zlem to znamená kde odložit konání dobra a mu od la odkládá se mocí boží konání zlé dva to znamená každém jedním cesta ne to co se stalo jak je tam vyšlo v tom procent soudu že všechno zlé co je v něm co on potřeboval aby v něm bylo i toho vychovával tak choroba taky napřed i to je najednou všechno zavržen na věky zavržen. A nemůže se z křísit života že ten touto se nemůže už dále řešit rozumíte nemůže už dále ješi protože se tento poslední soud u něho vykonal upozorňuju vás na to že jedině takhle je to správný výklad od začátku dokonce symbolicky a ne s polovičku symbolický ne do se týkají celého lidstva jednou jedno jedna člověka vždycky jednoho jediného člověka každého z nás osobně to musí dopadnout na každého z nás jestli to nedopadlo na každého z nás jak tady sme tak je to nesprávně pojaté. Já který jsem prošel mnoha soudy nikoliv žádným posledním ale jak jste si přečtli o čtyři jistě že už ne protože jsem mnoha soudy tak vím jak se k tomu posledního soudu aspoň stoupá ne že bych byl u něho byl ale jak se k němu aspoň stoupá tak mohu zodpovědně říci že se k němu stoupá považuje bříšku postupného vzdávání se sama sebe ne postupného vyprazdňování se od sama sebe postupného sebezapírá do jaké míry to člověk unese nelže by mohl se zapřít no tak jak se mu to hodí on dycky má dojem že se a musí mít ten dojem tamní musí mít ten dojem to je ta relativní pravda že se celý sebe vzdal já jsem měl v sedmnácti letech dojem že jsem celý sebeza do ní se vzdal jemu jsme přírodovědecké jakoby éry ničeho jiného a já jsem měl dojem že se znal celé celého já když se sem za v koncentráku svého hmotného životnosti odevzdal sebe ho sebe celého ale prosím vás dneska vím co je to hmotný život proti tomu obrovskému bohatství života který je předtím a za tím který je nad tím a po tím že ano to je svět který by přirovnal k tomu lidskému a je to jednota všeho tak je to jedna ku milionu svých možností a co se se to vzdal jedné míry ony. Někde člověk se nemůže vzdát to co nezná on se může znát je on se může zdát jenom téměř jak sebe poznávat nepoznává jako hmotného člověka no tak jsem se vzdal mocný člověk to je strašně málo já to považoval za totální vzdání taky no tak líčím jak jsem takhle naparoval to bylo dobře si pochopení já jinak bych se ne naparoval ale to to z tohoto důvodu aby to bylo pochopitelné že člověk nemůže dát víc než co jak sebe poznává a to musí dát bez záměna bez výhrad bez ohlížení zpět tak to musí dovětek jsem to udělal a to mělo za následek pochopení věcí které normálně člověk nechápe já myslím že teď je mi rozumět ne co asi myslím tím posledním soudem a jak se k němu dospívá jak víte já jsem napsal celou du knížek neříkám že se za ty začáteční stím ale napsal sem na do knížek tak že jsem vědomě vstupoval do oblasti. Rozdělování kde sem odpustím to svíral velice opatrně pro oblastech a informace nejsou já bych to řekl takhle že to dopadá s tím spisováním asi tak jako v tom podobenství toho ramakrišny který doporučil nějakých světe stan doporučil někomu aby šel hlouběji do lesa ale neřekl mu kam až do toho lesa hlouběji do lesa tak já to samu postupně hlouběji a hlouběji do do toho lesa to znamená do té přírody do té přirozenosti a vybírám další poklady když tam ten tam šel do toho lesa tak zase šlo nedění. Zdroj a potom se nakonec jsem takové dřeva velice druhé ne a ale nikdy nebylo čeho končil u svatá ale třeba nebo s tříbila nebo zlata ne v dá hlouběji tak touto devizou jsem veden že čím dál hlouběji a jakmile se dostanu na úroveň já věřím že už pro nebude únosné vůbec pro lidský rozum že mě snad bude dáno abych toho nechal tím způsobem že mě z toho světa odvolají proto jednám co nejrychleji a co nejvíc z toho píšu abych tady dlouho nestrašil a myslím si že každý do čte moje spisy a si přichází k názoru že ten člověk postupně dozrávat kdo to psal ten makoň postupně dosahoval tam ještě nevěděl co potom tvrdil v dalším omyl tam se držel zpátky protože to na té úrovni toho spisování nebylo třeba dejme tomu že jsem psal evangelium svatého jana. Tak jsem zažíval takovou hloubku že nic z toho téměř nic z toho co jsem v té hloubce zažíval jsem nemohl napsat nemohl neodvažoval jsem se ano já například bych vám chtěl říct jsem našel ten sešit kde mála la dcera jo na jedné straně a já jsem sám druhé straně protože ona mě neviděla tak p málo i přes mě ano už ho máme jsem si že sem hledal leta a teď mirko jsem to učil k opisování originálu a ten sešit ty se nebyl mezi těmi sešit ostatním ale byl navrch jenom čistě přidal a už to má kompletní ano. Tak jenom chci říci že tam když jsem psal přede ten spis tak jesli jsem byl přitom neviditelný chápete v jaké hloubce se asi ocitl nebyl jsem úplně závislý na tělesnosti byl jsem svobodnou bytostí i co onou bytostí znamená mít poznání opravdu takové které překonává veškeré úrovně ale když člověk překoná veškeré úrovně aspoň stvořeno chvilkově to je jedno tak jako to má psát tak píše velice opatrně ne rezervou možná že jsem si větší rezervu kladl než jsem měl a já teďka už dycky čekám až to někdo za mnou zaměřen napřed to byl a ten je to aurobindo ghos když to oni řeknou tak já to potom řeknu zdánlivě jiným způsobem ale ve skutečnosti téže oblasti a v téže hloubce já jsem se odvážil ji tam tam oni už přede mnou šli neproviňuje se svým poznáním na lidech si myslím ano. A jestliže na najdu nikoho kdo by šel zašli doby na konce tak já taky to dělat nebudu to je to tam jak to že jak jsem tady mluvil o paní suché která velice trpěla poslední leta svého života nebo sedím podruhé svého života tolik trpěla a ten rychlík taky tolik trpěl a jak to že na to že se takový zaradoval tolik netrpěl byl ten prosťáček jako jako ta paní že také nemohlo tomu rozumět jako ta paní tomu nerozuměla. A přesto se s tím neporozumíme neprovinil v tom smyslu že byl býval trestán utrpením nevíme o tom majeli že by byl utrpení nějaké snášela že ti se poměrně krátký život ne ale šťastný život jenom že u toho gerarda majeli ho nebo maje la semeno a to je jedno u toho ten vstup na cestu byl jiný než například u toho rychlík než například u toho u tý paní šumavy. A vono je vědě dobře vědět že když východisko je jiné tak to všechno ostatní se nese za tím východiskem že je dost těžko zvolit nové východisko tak úplně člověk nemá jestliže třebas žádnou maria a měl východisko absolutní odevzdanost absolutní odevzdanost a protože byl pak prostý že si myslel třeba že ten představený kláštera je zástupcem boha na na zemi ne a já myslím že tohleto bylo východisko které neměl ani ten rychlík ani ta paní šuchma to musíme ten majeli prostým občanem nevzdělaný takže když se hlásil třeba u té vládni. Do toho kláštera tak ho napřed několikrát odmítli a potom může k co tam pas okolo ovce k tomu řekli no tak potřebuje tady bráno ale na větší funkci než nějaké zasvěcení mate nebo na já na to není po myšlení si v té prostoty jenomže on je začal přesvědčovat o své velikosti ne tím že by byl v těl je přesvědčí a ne že by byl dejme tomu na to šel nějak církevník jako třebas paní šuchma. On na to šel nebo jako třebas metodicky jako třebas rychlík metodicky ta metoda indická vě byla to jiné východisko tam církevní tady metodická kdežto tam to bylo východisko nejme tolik ne církevní metod východisko oddanosti chodil okolo kláštera slyšel tam hlad na vrhání no to byla nebesa hudba pro něho se musí si myslet když se taková takový vrhání hlas nese po těch pastvy si rocích k té oblasti tak to působí víte že si přitom přímo ne o to zbožnému a podal na kolena a modlil se k bohu aby mu ta milost byla dá by mohl být aspoň blíž k tomu. Takže on se nedělal vůbec žádnou naději na to aby byl spasen jako třebas paní šch nová na tom spásou šla nebo jako ten lysý který za tou spásou šel to nebylo jeho východisku jít za osobní spásou o tom mu vůbec nešlo tím méně mu šlo o to aby založil nějaký řád on je zakladatelem řádu to je ten to roste a oni kvali ale o to vůbec nešlo založit nějaký řád vůbec ne jak se ke všemu tomu dostal samovolně spontánně když ho přijali do toho kláštera tak mu ukázali ty nejnižší služby uklizeno mytí a takových služba všem co tam byli nic vyššího. A on to všechno pokorně dělal protože si říkal co to nařídil představený kláštera to je zástupce boží na světě ten ví co je pro mou cestu k bohu zapotřebí co já mám dělat abych sebou líbil jemu šlo o to líbit se bohu a ne být spasen to si říkal to je přeci jak já mohu být spasen co to takovýhle jo ten ten můj představený o tou šest psaný člověk to byl ne soudy jo absolutně nesoudil to prostě prosťáček on totiž je mu seděli věci které by se nemohlo stát paní škole nebo rychlík co vy nebo karlovi makoňovi nebo někomu jinému který není tak prostým člověkem že například potřeboval někdo jeho pomoc a on tam prostě přitom byl on se tam.

Edit utterance

Text view • Help