Waveform view

80-17B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

kdyby se to všechno opravila tak by člověk opravdu moc přes přímé nou páteří na ty věci těm věcem přistupovat mohl by prostě vědět že bůh je milosrdný otec v každém případě smilovává se tak že by se nikdo nemiloval jenomže člověk mu nedává vůbec právo aby se smiloval prosebnou modlitbu nedáte právo nepřipoutali boha k sobě protože tam vládneme sou vůlí prosebnou modlitbou jak ví znáte jak vy konáte zále bohem a ne bůh vámi rozumíte proto prosebná modlitba je mistrovsky dílo který musí být soudu ze životem musí odpovídat smyslu života je to tam jestliže ježíš kristus řekl modlete se neustále prosba je to nemožné mít pyskama celý den to přece není možné. Byli se neustále musí znamenat modlit se životem tato modlitba otčenášem musí přejít do života musím třebas hledat království boží nebo vládu boží v tom co dělám tam musí být můj vládce můj vládce je na poli jinak než v domě pochopitelně do mně mně může nařídil já slyším jeho hlas dej mi jíst nebo tak něco podobného ale když jsem na jeho poli tak mám jenom jeho nástroje to je tohleto tělo a a musím nepůjde za mnou pán bůh ze svatou prá bych chtěl aby mě dělal svatá to ne a takhle vypadá naše modlitba prosebná do já si z pánaboha stačit ne opravdu tak to to je já jsem proti pro sebe nebo jim protože to mistrovsky modlitba a že ji neumíme já bych chtěl abychom ji uměli abychom k tomu se nějak dotazovali no a proto nedělá to nedělal protože nerozuměli ježíš života ježíše život ježíše krista když mu nerozumí a to nemůžeme vůbec se k tomu dopad. A už je načase abychom porozuměli tomu k té symbolice jak ježíšova života tak vlastního tam je taky mnoho skryto to napovídá co máme dělat je rozdíl mezi zasvěcencem a mezi světcem ano starozákonní proroci byli zasvěcenci platón byl zasvěcencem ale nebyl světcem proto my například vidíme hrozné neřesti davida šalamoun i proroků příčilo se bohu a tak dále byly zasvěcení například svatý pavel byl zasvěcenec zasvěcencem dříve než poznal ježíše krista a dával popravovat křesťany že ano to byl pěkný zasvěcenec to světec vy si nemohl dovolit todleto že ty si je úplně nová kasta bych tak řekl nebo jiný druh lidí než jsou zasvěcenci zasvěcen se člověk může být zasvěcen asi tak jako je zamčen svýho řemesla. Když já znám třebas nějaké řemeslo tak jsem v tom oboru zasvěcencem a když třebas svatý pavel to sice do vnitřního smyslu starozákonních ho učeních že tak byl zasvěcencem v tomto smyslu a prodělal extazi velice vznešenou ve kterém se přesvědčil že to pravda a protože se bez šel že je to práva tak stál proti křesťanů byl proti nim zaujat že nikdo pravdu nepoznal než pravdu toho zasvěcení že to to jednostranné vždycky kdežto světec je ten kdo se snaží o svatost to znamená o svatý život a ne o jenom o poznání které potřebuje ano to je všestrannější úkol být světcem než být světcem takže my nemůžeme třebas od patrna ctít aby byl svatým nemůžeme o nikdy povýšit svatosti ale nemůžeme na druhé straně od světce. Jít aby byl zasvěcencem on není zasvěcencem přestože je to širší úkol být svatým v tom smyslu jako třeba byl zase třeba nebo zasvěcen pardon no svatý pavel byl takový napřed nebo jakým byl třebas platon nebo šalamoun nebo david nebo eliáš ne To nebyli svatí. A proto nás nesmí znepokojovat jakých hroznýho věcí se dopouštěli že by se toho nesměl dopustit například dejme tomu ten šalamoun který napsal velepíseň ne byl dní člověkem ale vrcholně tedy toto světec by nikdy nemohl zkloubit dohromady s tím svým pochodem bohu ale přesto jsem na něj pán bůh na toho šla mu na ne nezlobil zůstal s ním ve spojení přes ty neřesti které von prokazoval no. A totéž by platilo o jiný zasvěcení starého starého zákona nechci mluvit o celém celé té sto která je plna vražda mistra všeho možného co jste opravdu starý zákon progrese já bych to nikomu nedal do ruky kterého bych chtěl ušetřit toho mínění tak zkrátka a dobře křesťanství na na stolu je nový režim vyšší režim svatosti ale je v tom veliké nebezpečí že člověk si tu svatost přisuzuje sobě dlouhou dobu říká se potom po křesťanech že největší překážkou svatosti je to že svatý je pryč na svou svatostí a to je pravda kdežto dejme tomu takový šalamoun nebo být pyšný na svou svatost protože svatý nebyl musel si být vědom té své křehkostí a co. Ženský svatý kolikrát si toho vědom není pak říkají takzvaný smutný a přísný svatí kteří potom dělal hrozné neplechy tím to jsou přísnost že to co chtějí na sobě ti taky na jiných na to nemají právo když kristus byl velice velice ohleduplný vůči slabostem jiných lidí na nich nechtěl to co chtěl na sobě nabízel nabízel poznání a nebo spojení s bohem nebo spásu lidem kteří toho vůbec nebyli hodný lite a tím že je zbavil hříchů je zbavil té přináležitosti k těm špatnostmi vymanil je z do proto řekl o sobě že odpuštění hříchu je daleko víc něco daleko většího než dělání zázraků ano ježíš kristus řekl kdo uvěří spasen bude a z toho tradice usoudil zvláště Co že stačí uvěřit a člověk je spasen mám zvlášť potíž evangelíků protože ty si myslíš že už jsou spaseni protože tvrdí že uvěřili jenomže kdyby tomu takhle bylo tak proč ježíš toho tolik napovídal jiného ještě proto řekl třebas zapři sama sebe následujeme vezmi svůj kříž a mnoho jiných věcí řekl po ukazoval příklad svým životem, ve kterém říkal příklad svůj dal jsem vám ne dám vám někde na kříži dal jsem vám to je minulé tam minulý čas protože nestačí se opřít o jednu větu když to děláme z největší důvěrou učenější krista a vydává to z celé učení ono to může vést ve výjimečných. Případ bytost která je zvlášť horlivá a zvlášť trpělivá a sveřepé k tomu že on se ten spáse dopracuje ale za cenu takového utrpení že to přímo odrazu je není náhodné že křesťanští světci daleko víc trpěli než normální člověk proč asi protože jestli je nerovnováha mezi mírou poznání ježíšova učení a mezi aplikací toho poznané jestli tam nerovnová tak to vede k utrpením to znamená kdybych já si vzal celé pokud možno celé učení ježíše krista a je bych aplikoval na svůj život používal ho ve svém životě tak bych musel jít bez utrpení kupředu hladce a krát chce. Ale čím méně jsem poučen tím více se nechám dostat kráva jestli jsem člověk dobré víry aby trvalo tý takže my vidíme že pro tuto zabedněnosti tuto proto co temnotu která vládla v celém středověku a přežívá dodneška lidé hrozně trpěli a málo dosahovali na této cestě tak je mi to zrovna jako tobě těch lidí kteří tolik věřili a tak málo dosahovali kdyby tolik věřili a tolik dosahovali tak je to v nejlepším pořádku nikdy je jsou kritika nevystoupil ale prosím tě co tady bylo za dobrých snah během těch dvou tisíciletí a kolik lidí stanul na stupni vítězem to je přesně to co před povídal svatý pavel ten říkal mnozí závod a jenom. Jednomu kyne vědec vítězství ne a já myslím že tohoto se příliš chopili křesťanští vůdci a mysleli si že je to výjimečná milost když člověk se spojí s bohem a vědomě s ním žije zatímco by to mělo být něco samozřejmého a také prostředky které k tomu vedou měli být samozřejmé neska čím dál tím méně je lidi kteří by dokázali slepotu vírou jít kupředu a to je to ale nutí už jsme prostě se dostali do oblasti způsobu myšlení kde se všechno hledí dokazovat a kde se na víru ne perlu je tolik jako ve středověku já myslím že kdyby se například přednášel chemii a nesnažil se jim tam vůbec nic dokázat že by to mělo menší účinek než když to. To dokumentuje ukázka mi že ano a tak to dělal ježíš kristus z toho se měli poučit on ustavičně ukázka podporoval víru ustavičně důkazy podporoval víru tady to upadlo se ta církev nebyla schopna nově opakujíce se důkazy stále stupňování podporovat víru člověka udělat se slepé víry která nevydrží dlouho víru živou živeno důkazy jestliže ježíš kristus už první zázrak ani ale lehké udělal za okolností o kterých svatý jan více tomu dobře rozuměl pravil uvěřili v něho učedníci to tak za zlo se to prosím tě stalo začátku v těch tří let voni v něm nevěřili zase že když k němu vstoupil do jeho služeb nebo do jeho učení tak museli věřit a najednou při prvním zázraku k při. Prvním veřejném vstoupení se ukazuje že je mu nevěřili a že mu museli uvěřit na pomocí zázraků ať mně nikdo z církve nevykládá že to jde bez kazí že se může člověk opírat o víru bez důkazů jenom chvíli musí se opět a oni protože sami nešli tak jiným zbraň ale jít jiný měli za zlé že si opatřoval důkazy že tedy bez důkazu nebyli ochotni a protože tak málo bez důkazu lidí dokázalo jít tak ty výsledky byly tak ubohé dejme tomu vezme si svatou terezii zdánlivě slabému dlouhou dobu není to pravda už v předškolním věku našla u studny obrázek kdy ježíš kristus nabízí samaritánce že mě pěti mužů věčný život to byl pro ní veliký důkaz protože ona z toho pochopil. Když věčný život nabízel že mě pěti mužů proč by se měl chovat hůř ke mně která nic takového zlého nedělá ne zeptala se rodičů co to bylo za ženu a tak dále a oni to vysvětlil e a řekla a tak to mám cestu k bohu otevřen na mně a první důkaz ale kdybych to vedl dál podle jejího své životopis tak by vám dokazoval stanoví vám ukázal že ona měla důkazy na každém kroku pro tu pro ten první důkaz milost za milost bereme ale opravdu milost za milost my musíme tu první milost kterou máme správně užívat jinak nebereme další milost a tu první milost milost nesmí upadnout zapomenutí kdyby to byla slepá víra tak upadne do zapomenutí milost musí být využit do posledního. O písmene v praxi proto jež žáci ježíšovi vstoupili do učení ježíše krista tak tu milost že mohli vstoupit ježíš kristus hned násobil tím že je nutil křtít že nutil dělat zázraky odpouštět hříchy a nevím co přesto aby si dokázali tu moc to nedělal kvůli tomu bližnímu a taky mu tím žákům aby uvěřili aby ta víra byla živá ta by byla pořád živena skutky aby byla jednota mezi skutkem a mezi vírou ano svatý jakub v té aby to a svatý pavel taky říká mnoho o živé víře a a my si to zrovna takhle tonou přesvědčíte že si to přečtete tak to by bylo je třeba vědět když tady se voláním třebas svatou terezií jako příkladem. V tom může být princip plně příklad rozumíš ale ne aby se to následovalo v tom smyslu abychom dělali všechny omyly všechny chyby které dělala ona to na byste s ní nepřál protože tou cestou těch omylů tak těch těžkostí nemusí ani jeden z nich ani ne z nás z toho důvodu že ani nemůže jelikož cesta kteréhokoliv člověka jak je nenapodobujte nešli dva lidi dva lidi a do toho tu ru existence lidstva stejnou cestou k bohu a ještě než i dva čili my nebudeme cestou svatý terezie my sme se s tou ničím nikoho jiného ani svatého pavla a je to nějaký kabrňák když vy budeme jenom podle obecných formulek které jsou zakotvena v životě ježíše krista a v jeho poučení ano to je jsou obecná pravila a. Analogicky to budeme a přikovat ve svém životě analogicky rozumíš čili když já tady ukazuju na příklad svatý terezie tak mám za to že to budete analogicky dělat jako ona třeba když zjistíte že vaše lidské schopnosti vás vnitřní smrti nevedou tak jako ona od nich odstoupíte a od ně je se se mocí boží která k tomu jiří ten myslí smrti vede ne tak si k tomu vona musela dospívat osmnáct let aby bychom můžete dospět v této seřizuje o chápáte protože to nedospěje tedy z toho důvodu že nechcete ale ne že byste nemohli protože jste zamiloval do sami sebe se příliš složi tou bytostí a ono na tom to a dělal taky bylo něco dobré. Že ona se zbavovala dlouze pracně pracně sama sebe říká se tady že jestliže člověk nasadí tedy prostředky modlitby s plnou důvěrou a těmito prostředky se snaží k tomu bohu prorazit on má být vyvržen za to za tu důvěru tak to myslel se kterou se té modlitby chápal tohoto prostředku chápal co je to za jednání od boha já jsem se přesvědčil v koncentráku jakou důvěrou řek bych důvěrou já nevím jak bych to nazval ale ne lidskou přímo se lidí ucházel o přízeň boží aby byli zachráněni naživu když je tam byli anebo ničím li ty gestapáci když je zabíjeli jeví vyhodil. A byl jsem se o tom toho jak člověk který se to náhodou po lásky který se věčně modlil upřímně z důvěrou v bohu byl jako učedník o svatý těn z ničem tím gestapákem při té modlitbě a ten se mu smál ty se modlí kde je tvůj bůh podívej se kopl do hlavy a zabil ho tady je tvůj bůh a ještě mu dal jednu ránu pití aby mu dokázal kde jeho bůh nikde nepomohl a ten nalezli tou takhle zemřel měl důvěru té modlitbě měl nepochybuj měl zkrachlo to dneska ten člověk se opřel z nevědomosti o sama sebe nevědomosti on si myslí že o pana boha tak jeho modlitba. Nedošlo k bohu vůbec protože modlitba nemůže být odděleno od života on nechtěl život dát on se chtěl jenom modlit za ten život to je ten rozdíl pro ten život musel ztratit to se stalo správně kdežto dejme tomu nechci do ukazuje se já jsem byl lepší ale já jsem se nemodlil v té chvíli že ten gestapák chtěl zabít nemodlil a tam to neměl čas rozumíš já jsem ne přešel do stavu poznání tam v tom koncentráku ze stavu modlitby ani poprvně v sedmnácti třicet stavu modlitby se nepřešel do toho tou poznání vůbec ne vůbec jsem netoužil se dostat k bohu v té chvíli a přeci jenom si mě vzal tehdy já v těch sedmnácti letech tak na vyšší úrovni tamto mocně ku čili je mi ukázal že se stane úplně jinou jindy. Že totiž nemůžeme nikdy a nemáme nikdy napoví napovídat pánu bohu co má udělat když to myslíme když jsme v tom že něco nejlíp se sebou padl a i když si myslíme že tomu bohu věříme a prokazuji velikou důvěru v okamžiku velikého utrpení není není to žádná pohan z naší strany to opravdu jsme dobří on smyslu v křesťanském hneme nenacházím spásy proč pro pro se to dostalo v tom od protože ti říkám že ten člověk prosil za sebe nešlo mu o boha on prosil za zachování stvořeného a ne za spásu rozumíte mu o spásu nešlo o jako mě tam než to začátku o nic jiného než zachování svého života. Může člověk provést tak vznešenou modlitbu že by vůbec při ní nebyl sám sebou tak to mysíš ano že by byl boží že jo jenomže křesťani vůbec si ke se vůbec o to modlitbou neznají a vůbec se za modlitbu neuznávají já jsem byl velice překvapen o začátku cesty vůbec a teď ještě více tím řekl pane že to co já jsem nepovažoval za modlitbu pro tradic kterou jsem měl naučenou modlitbou fakticky je a to jsem považoval za modlitbu co otčenáš nebo tak modlitbou vůbec není nevíš to je bohužel takhle takže dejme tomu když jsem podávám na střední škole že se bhagavadgitu a byl jsem jí tak unešena že jsem nemohl ani nalít tím méně se mohl dal pozor na to co tam ty. Já to ří říkají tak to byla modlitba tak to byla modlitba rozjímavá která přecházelo nazírání a ne ne pronesl jsem ani slovo modlitby to nepřešlo přes mou přes mír ty ani jsem nepotřeboval to nějak definovat vůbec ne já jsem nepotřeboval nějak ten poměr k bohu formulovat ten se utvářel tím unešení je to tak to je jeden způsob modlitby druhý způsob jsem zažil v tam na začátku té cesty sedmnácti letech a nějaký měsíc tedy když jsem přišel do toho muzea a definitivně jsem se vzdal dosavadního smyslu života to byl správný způsob modlitby že se vzdal bez ohlížení bez nedoví bez nezalhal reminiscencí bez pocitu hořklo dosavadního. Celého smyslu života říkám celého smyslu života to byla správná modlitba na velice vznešené úrovni a já jsem neměl páru o tom co je to modlitba prosím tě byl jsem přitom já já jsem při tom nebyl ten můj život při tom nebyl ten život který jsem předtím měl ten jsem opustil a protože jsem ho opustil a protože se při tom nebyl tak byl se mnou bůh a tam v tom koncentráku zrovna tak ta nezvětšuje forma modlitby taková li če opouští sama sebe i opouští tento svůj život ježíš kristus o tom se vyjádřil tímto způsobem nikdo nemůže dát více než svůj vlastní život tím řekl ten život musíte dát ten život li jehož se vy součástí to musíte dovolit by vložit toto tady se nepochopila že to co se chce právě od modlitby jeli se toto v modlitbě nevyskytuje tak to není práva tady Vyšší modlitba a já jinou vyšší modlitbu neznám než tuhletu tam nepadne jedno slovo při co se a jsem začal vůbec za modlitbu nepovažoval já sem potom divil že se vlastně modlil a že to bylo velice účinné říkáš mi tady a kdo to byl jak tou modlitbou ten kdo se sebe vzdal a jestliže ten kdo se sebe vzdal tak jak uměl a jak sebe poznával byl tou modlitbou jak s tím bohem jak se rozumíte ně ji tak pak je pravda že do takové míry jak se člověk vzdá sama sebe při modlitbě do takové míry je jak bohem byl jsem jak do určité míry bohem v těch sedmnácti letech a byl jsem jak bohem do daleko větší míry v těch. Spasen ti šesti letech nebo tak něco že jo tam v tom koncentráku proč asi protože jak k tomu že takhle postup že že tady byl spali tví stupeň před tam v těch sedmnácti letech sem se dověděl dvojtečka podstata tvoje je nesmrtelná a vedle této podstaty všechno je vedlejší to je prosím vás poznání sice hezké a byli snad hluboké ale není úplné kdežto protože já jsem se tím nemohl konkrétně řídit co já jsem potom dělal jak se nesmysly sem po tomhletom skvělým poznání dělal já jsem opomíjel světský život já jsem ho považoval za nic za zbytečný já. To byl podal jeho zadarmo třebas dál jak se mi tak dalo v těch prvních momentech potom potom už později ne se začal levá ale než to vyprchal já jsem nebyl schopen světské činnosti se nebyl schopen jíst spát číst studovat pochopitelně pít že jsem to nepotřeboval ani něco takovýho dělat protože jsem vrcholně opovrhoval světským životem a vším co s tímto životem souvisí já jsem byl svědkem toho aniž jsem to věděl že jsem toto považoval smrt jako ježíš kristus jak ať mrtví pochovávají mrtvé to ještě není bude život pro mě věži vo začíná tam kde se se stýkal bohem tam teprve začínal život rozumíš mně to bylo velice temné poznání a velice nesprávné poznání a pocházelo od boha protože já jsem nebyl schopen ještě víc z toho a. A i pro svou malou znalost sama sebe ale tam když v tom koncentráku se přesvědčil že se mám rád že mně ještě hodně zbylo ze ze sebe a když jsem to složil prostě bez pomýšlel na vozem to bod že to je život bez ohlížení je tak teď tady byl bůh kvalitativně jinak že mně dával program že mě dával program jedno ale dneska je úmrtí patnáct tého listopadu a svatýho abel první člověk křesťanství který si odvážil pro svou poslo postavení které církvi měl spojit vědu z teologii on totiž chtěl postavit teologii na vědeckou bazi nebál se toho on to byl totiž dominikáni a před představený toho celého řádu. Tady v něm pro německu on totiž zásadně chodil po světě věky ne sice sám nýbrž bez vopice dyk ještě jednoho bratra sebou že dominikáni jsou toho názoru že kde dva nebo tři se shromáždění božím tam ten bůh s nimi je a oni když šli dva tak si pro toho druhého který s nimi šel připomínal toho boha to bylo v těle to on takové dvojici chodil po německu po francii po itálii a po mnoha jim toníčka mezi tím všechno a všechno pětky absolutně chudí pozoroval všude přírodou tato stromy zvířata a o tom knihy když se dodneška divíme co mohl knížek napsat přirozených. To že byl klášterník a že se musel pořád modlit a já nevím co všecko kde ty to dělal a když přitom chodil pětky věděl jsem ty jeho opise teď je promítat někde a tak tenhleten abs má kus se snažil o to aby tehdejší stav přírodovědy přirovnal ke stavu teologie a cestě k bohu dopustili se jedné veliké chyby že ten stav tehdejší přírodovědy považoval za dost vznešený že si myslel že to dál nepůjde nebo že se s tím zpokojil že pomocí tehdy tehdejší znalost přirozený odvozovat teologické nějaké pravdy ne ukázka už nemůžeme se za to úplně opřít ale ten princip je správný život ne oddělovat od modlitby teologii neudělal o života ne jako teolog se odebrat ze života pryč a odejít. Jak já jsem měl tendenci ve svých sedmnácti letech odejít tohoto světa to je poznání velice chabé přestože pocházelo od boha prosím vás jestli člověk nebyl schopen unést víc a špatně si to vysvětlil satan na z arcu situaci taky špatně vykládala všechny a věřím že pocházejí od á a vona věří čemu nerozuměla když třebas při první bitvě angličani byla vedena tím hlasem kde tu bytu má zahájit to vaši spletla řeklo arský to bylo pochopení na co božího když přišel naopak není řeka abych se nic stane na druhé straně vůbec se nemohl vy setkat tak musela v noci chudák celým vývoj k se přepadnout u hlas ice napověděl asi správně ale vona to nepochopila dobře nebo když měla umřít tak ji bylo řečeno že nezemře zvítězí my se asi šlo úsměvem na popraviště ovšem umřela. To věděla že to je mysleno symbolicky a tak bych mohl třebas předvádět ze starýho zákona a na tého zákona věci sem se tam napsány zdánlivě úplně opačně než jak se stali protože ten symbol znamená něco jiného než jak je to tam napsáno například dejme tomu symbol velice důležitý tedy o kterém mluvil i když se za za já to o nějaký jiný prorok a už se tím který tam ve starém zákoně toho mesiáše poznáte podle mnoha znaků některé znaky se shodovat narodil jsem tam v tom betlémě a betléma betléma nejsi nedaleko není silný menší mezi měst jsm nebo co ste narodí a tak dále to řekl ten pokrok tehdy nikoliv stratí předpisem velice dobře ale tam bylo taky mesiáše poznáte podle toho že se skočí nejvyšší ho ježíši věže. Tam jeruzalému a nic se mu nestane a teď si cesta se že ten satanáš ho pokoušel o tobě je psáno když se skočí z této věže popadnou tě andělé ho pro říkám vlastními slovy a nic se ti nestane učim to protože toto neudělal tento důkaz neprovedl přes židy tak oni měli právo mu nevěřit jenže oni nepochopili že to sesouvá že má úplně jiný smysl než jaký voni tomu potkal zajít oni se je tak si skočí a my to vidíme a on si skočil on z te o toho chrámu jeruza zemského skočil mezi lidi fakticky ten chrám byl chrámem pro ty kněze tam neměly dovnitř vůbec přístupni i a on ten chrám postavena novou bazi. Na modlení v duchu a v pravdě o které to šlo modlení řekl že to nebude ani na žádný místě ani zde ani tam ani nebude třeba k tomu říkat žádný slov tak to do dneška těch nepochopili a oni to nepochopíte tak a proto ho zabili měli jistotu že to není ten pravý jesi když si neskočil je třeba tak já jsem tyto do symboliky taky do toho třicátého devátého roku nepochopil ale potom když mně to tam bezčasově bylo najednou vysvětleno tak jsem měl před sebou nejenom konkrétní skok ale měl jsem před sebou jasně napsán předpis obecný předpis ježíše krista který postupně vykládám upozorňuju vás že je v tom obecném předpisu toho hlavní jsem neřekl dosud to je ta jedno ta modlitby se životem vy nevíte že ježíš kristus by to víc že když si to říkal modlete se neustále te nemožné to je. Způsob jak jsem tím modlí je nemožné se ustavičně modlit se stavte si to že by měl člověk o na něm přeříkal nějakou modlitbu tam by to dotáh on by vůbec svoje povolání vykonávat prostě to církev přechází mlčení jako by to je neřekl jako by byl lhal jako kdyby se byl mýlil on se nemýlil on měl na mysli jiný způsob modlitby země život je modlitbou že ta jednota toho života s tou modlitbou kterou měl na mysli a já jsem tohleto nemohl dost dobře tam říci protože mě to v tomto momentu zatrhli na pište ale jinde aby tohleto dílo mohl odděleně někdo číst to nebude číst tamto to té modlitbě takže o té modlitbě už je to napsáno pochopitelně o té jednotě modlitby se životem ale je to jinde napsáno otázka zodpovědní druhý díl ano kdy během roku se dostanu k tomu před. Já dřív ne tak za jsem to ale řekl co tím mám na mysli a za tím by stačilo doufám že z tohoto mého povídání není vidět že by člověk mohl jenom sedět a jednoho dne čekat že se to samo zatím to možná ne to to tam nikde nebylo řečeno nám že je to přehání to je v pořádku ale se mládeže mi dává příležitost aby řekl že kdybys jenom seděl a hleděl tak je to tak je to něco sterilní ho co nikam nevede z toho důvodu že v bibli je řečeno buď horký a nebo student jestliže tam jestliže tam je obsaženo něco co dosud církev nevyčte dokonaleji než jenom v tom co ježíš poučoval znamená v jeho životě tak to není. Vy na církve že to nepřečtlo nýbrž to je nutná doba zrání potřebný k tomu aby to tam na šlo dva tisíce let co pak je to vzpomínám na ten výrok eckharta ne jak jsem tady citoval v tom spisu za tisíc let církev pochopí to co já říkám a proto jsem to odvolal před tím soudem aby nespojili moje spisy neboť se ji chopí jestliže jeho učitelé aber ta má k na povýšil už v tomto století na svatého ne toho po práci ale pil s jedenáctýho povýšil na svatého asi roku třicet deset třicet toto trvalo hnedle osm set let až do povýšil uznali už konečně že ten a beru má mu z učitel tomáše akvinský. Učitel eckhart duch měl pravdu a že nastala doba kdy přírodní vědy se musí setkat znovu náboženstvím jestli se ne setkají to bude tragické ale za těch okolností za jakých se hlásá třebas teologie nikdy se pravdy za jakých okolností zase naopak se drží přírodní vědy určité úrovně a říkají za tou nic není tak obojí obě starýmu sí slevit za to úrovni kterou se které se drží si hodí mě na něco a za ten metodami který se drží teologie jeněco ale to něco co je za tím metodami který se tí teorii to je obsaženo naštěstí učení je se krista takže cesta kupodivu pude o. Opravdu náboženské nikoliv od obrodí nějaké vědí tak si bude kráčet svou cestou ale blíže musíme čekat ze strany náboženství náboženství musí vyjít tří příliv tak jak poprvně učil a beru s má most a proto si dnešní doba tolik albertova cení já jsem velice zvědav co z toho vyvedu církevní si a co si to vyvede ta věda protože pojem spasení je špatně postaven ve stane to proto že zásadně do nedavno neznali nebo nechtěli znát rozdíly mezi duševními stavy neuznávali že otec který je na nebesích že to je stav stav pán. Asi když člověk je potom s ním v tomto stavu tak je spasen to znamená když je domě člověk spojen s bohem trvale tak to je spasený člověk jinak stanoven pojem spásy není správný ale my jsme si tady etiku říkali že by trvale spojen vědomě s bohem jednak má své stupně a jednak to nemusí být trvale když to třebas nová jedenáct let jak vám který svatý pak se to se třebas ruší a že tedy zasíváme dalšímu kterýmu tady moment spásy a takže i ve následky taky moment spásy konečně trvající nalevo to maličko to maličkost proti věčnosti že jo tak bych chtěl říci že spí. Jsem mě ten kdo najít ve svém životě takové prostředky pomoci niž může být ještě za tohoto života ne po něm trvale spojen s bohem ano tak takovou definici uznával za definicí spásy jestliže to prostředky nenajde a jejich se nechopí tak důležité ne najít ale chopit se ji jestliže my neuspěje jestliže se dostane do toho stavu nebe tak sem jak mi tvrdím není si zavržen ale zavržení spočívá v tom tedy jestli se to dá tak nazvat že není spojen s bohem po smrti a ztrácí ten život o kterému věříme je když ho hledal tak ho straně neztratíte život který tady měl ale je tedy třeba pro. O to aby člověk byl spasen aby ho ztratil dříve než umře fyzicky dostali slu život na jde o že ano a to je také metoda spáse to už byli metoda spát všechny ty pojem potřebuju znovu z revidoval ani jeden nesení ten míře ani jeden nesedí to ať už je to katolická citově nebo jiná já se divím že to takových let existuje to křesťanství že vlivem okolností které byly silnější než ty lidé kteří žili tam se dostali do takových neblahý konců že náboženství se stalo jenom otázkou víry slepé a protože čím dál tím méně lidí je schopno a ochotno slepě věřit tak kdyby to takhle pokračoval dál tak naboženstvím musí zmizet zpod. Pozemského aspoň v křesťanství toho nestane se to se nestane toho s zase zábran věci které se konají ne prostě každá akce bojí budu je rada která ci a ta reakce už nastává jestliže opravdu nebe peklo ráji nebo tento pozemský život soustavy tak stav jako takový je věčný ale přebývání v tom stavu věčné není to nic neubírá na věčnosti toho stavu teklo je věčné v tom smyslu že ji peklo jako takové je věčné ale pobývání ve stavu pekla není věčné žádným stavu v věčně nepovedu si všiměte ve svém životě pobývání v tomto životě to není po brance o sebou pekle že se o nějakým očistci bych tak řekl ne spíše není věčné. A nebylo by to ani řek bych únosné pro duševní stav člověka protože pobýváním trvalým někde se otupí osten toho stavu který činí peklo pekle který činí nebe nebem který činí tekl ráje rájem a tak dále když si člověk zvyk na nějaký stav jako by v něm už nebyl je to jasný a proto říkal když někdo tady na světě vstoupí do stavu blaženosti třebas rajské ne tak z ní vypadne už z toho důvodu že organismus jim neunese aby jim vnímal ten duševní a nemusím nevnímá trvale tak že on vypadne už proto že přestane vnímat ten stav a teď jestliže tedy. Je pomíjející nebo dočasný pobyt v tom stavu jak to vidíme konečně na pobytu na ten proto světě pak co je co je spása když je to všechno dočasné když nebe a země pominou že ano když ovšem řekl ježíš kristus nebe a země pominou co a má nepokojná tak nemyslel na stav nebe nemyslel na stav na stav nějakým země nebylo myslel na fakta že tady viděl je před sebou nebe a viděli tady zem a to pomine u prostě pomíjející pomine že stvořené pomine sláva nepomine nasazeno podstata té pravdy která v tom takten ta je věčná takže teď by se dalo říct jestliže je věčná podstata toho pro co já se dostávám třebas do stavu ráje nebo do stavu pekla nebo do stavu nebe tak. Jestliže na tom dostávám do tohoto stavu tak pak prostředkem kterým se tam dostávám já zase z něho vypadá vám pro mě není věčnost ukutá tak jak si to představují křesťani že by se to dalo děti nebo by se dalo si vydalo vydobýt natrvalo já bych to řekl jiný strany se takhle se tedy by nebyl srozumitelný máme lidé povolaní lidi povolaní lidi vyvolené že ano jak se praví v bibli mnoho povolaných málo vyvolených ne takže dejme tomu kdo do se cítí být von k něčemu touží po něčem ten je povoláni neboť jde za tím. Je povahy kdo ale z toho povolaní té povolanosti vyvodí tím způsobem jak to dokáže vyvolenost to znamená ze stavu čekat tele se dostane do stavu jaké si definitivě tak je třeba vědět že ta vyvolenost má svoji úroveň a svoje trvá ní závislá bohužel na tom prostředku kterým se tam člověk je dostal a ničím časným se dostane člověk něčemu věčnému jenom věčným se dostane k věčnosti takže dejme tomu když já jsem modlitbou kajícně mravností dostanu do stavu nebe se může podařit nebo nadšením zaujatostí se dostanu extaze do stavu nebe prosím tak já odtamtud vypadnou z toho důvodu že ten. Prostředek který s tam dostal byl časný proto tady v tom je smysl spasitelské úlohy ježíše krista že ten prostředek jímž je on není prostředek časný když tam dostanu pomocí něho tak jsem tam na věky tak jsem tam definitivně v tom nebyl jo to poznám to poznám jak to poznám když někdo vejde třebas do extaze tak poznává že do ní vešel teď to začlo když někdo vejde do stavu vyvolenosti způsoben věčným prostředkem ne svou snahou svým zatčením čím citem tyto extazí tak poznává že tam e že tam věčně je té ten rozdíl.

Edit utterance

Text view • Help