Waveform view

80-13

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

A tak jednat špatně znamená dívat se na ní spatra nebýt činný seno odpočinout například spánkem považujeme za nutné zlo ve skutečnosti odpočívat nebo být trpný tam kde je toho zapotřebí je tak moudré že bez této moudrosti bychom se na dalších stupních neobešli mějte si dobře ten člověk ze začátku i když je dobrý který se pomoci řečeno ne neumí jednat trpně trpnosti se učí až teprve se smrt až už je zralý ten den slušné jeho den dozrává do jeho života. To znamená kdo dovede využít stavu trpnosti to už je duchovní velikán a proto se nedivte že když nedokázal být správně činný nedokáže taky být správně trpný a proto ten slíbil a to se choval té babičce špatně a ne k nezíská od ní jí moudrost kterou mohl získat kdežto ten dobrý bratr se choval babičce jak se náleží a byli také nápomocen že trpnost sama o sobě nemůže existovat někdo jí musí rozsekali někdo ji musí dodat energii ano a to je ta činorodá stránka tady skloubené činorodosti s tou pevností je velice nutná záležitost trpná pasivita navést za říkal aktivita tý trpná a tak dále vysvětloval dříve a jestliže člověk toto dovede zkloubit dohromady potom z toho vy souká moudrost která je v tom obsažena sama by moudrost nepřenesl teprve musí rozsekali dříví zasadil toho svoji činnost do toho do té toho rámce trpnosti aby mohl získat moudrost o tom proudu kterého když se zmocním tak kamení šel potom oba dva vracet tedy do k tomu čaroděj. Čaroděj tví tohoto světa spočívá v tom že je nám tohleto co tady před sebou vidíme svět jevů našimi smysly naším rozumem našimi city líčeno jako moc na kterou není a vedle které žádná jiná není to je kou které indové říkají mája ale není to má a v tom smyslu ne ne skutečnost ta moc neskutečná která v tom je obsažena toto není absolutní moc se nám tady jako absolutní moc jeví a proto v dalším průběhu pohádky vidíte jaké meze ta moc má jakými zákon je svázaná že například musí brát ohled na ty kterým oslepuje oči. Tak dále je se všimněme co tam ten čaroděj a dává za práce především v ce aby přebíral jak ten zlý tak ten dobrý bratr hromadí má mých raného z přes čočkou to znamená ne aby už přebíral dobro a zlo to už bylo vyřešeno v té oblasti činnosti tady už jde o odhalovali té mstí přírody už jde o něco dotaz za přirozenost tohoto světa to už je něco vyššího. Tam totiž ze začátku tohoto odhalený nebo mohli bychom říct sebepoznání hlubšího začatku tohoto odhodlání je sebepoznání tam musím jednotlivé složky kterých je mnoho od sebe umět oddělit složky svého já a vůbec všech zvyková všechno na tomto světě tak jak se to má toto je má k toto je čočka ne toto jenom dobré a zlé toto je jiné než tamto to má jinou funkci než tamto čili je to funkční rozeznávání prosím vás to je ta této navíc co tady je obsaženo ano. S funkční rozlišování tady už vidíte že on se dostává ten oba dva se stavení nebo měli by se dostat trošičku za dobrozlo to už je tak už je otázka funkce a víte že dobro i zlo má své funkce a je roz je třeba rozhodnout jenom které funkce patří na stranu toho a na stranu onoho že jenom na stranu zla a dobra ale kam to patří aby člověk ve svém životě nebyl už od této chvíle jako. Okvětních jako rodička která se točí podle větru nýbrž podle tohoto způsobu rozlišování mimochodem všimněte si ježíše toto se děje teprve potom když ten bratr proc prošel tou nocí tou trpností když se naučil určité boží používat správně trpnosti a nebo nenaučil tento potom samosebou nemohl přestože to u něho ta možnost je to provést nemohl to provést možno jsem totiž překládal on to nemůže telat jem se přestal dát totéž nebo všemi řece řiká totéž jen že oni to ne realizuje ani nemoh ani si ne všimnou to tam je v tom obsaženo co právě se s nimi děje ke cenu se nic neděje to není pravda s ní se každé každým se děje totéž že on na to nejde tak jako ten dobrý bratr. A teď další co tam je že to ještě bych měl říct že pro zrovna mravenci mu pomohli pochopitelně že tím že on to nemusel sám dělat jenom se to začal dělat dobré vůli začal já to musí začít dělat jako by to chtěl udělat všechno pak už mu automatismus pomůže ano rozumíte ty nastoupí to co si vydělal v tom životě to už to už má na klamný ten automatismus dvě který najednou se tady hlásí životů to je jako o asi pupenec který před rozum že tak něco to člověku je připraveno. Dále po té druhé stránce ta ptačice která žádá od zachrání toho dítěte pomáhá v jiném případě pomáhá v tom případě kdy ten čaroděj si přeje mít pro sebe tři zlata vajíčka z nějaké vysoké větle protože si myslí a ne se tam napsáno že do tají ča má tak pokud je má v ruce tak je živ ano samo sebou také celá příroda se snaží o věčnost tou ustavičnou reprodukcí vajíčka novými zárodku existuje taková věčnost jaká s tak s tím že se všechno jedno z druhého rodí ne. A toho se tímto způsobem se chce příroda zmocnit věčného života samosebou je to marné ale dá se něco časného nastavovat pro ten čaroděj tolik potom toužil dále bych chtěl říci že on ten čaroděj nevěřil už tomu dobrému obratu že bez pomoc někoho jiného co dělá a proto nad ním bdělí dokud neusnul tady je zajímavé za jak si okolnosti usíná lidská přirozenost druhém a potom ve třetím případě. Že za jiných okolností usíná ve druhém za jiných ve třetím případě víte mystikové křesťanští často píšou opustí smyslů a usíná rozumu nemyslí tím ztrátu vědomí nýbrž myslí tím to co já tady pohádku vě říkám o tom čaroději že lidská přirozenost musí svým způsobem být zůstat naživu ale být ve stavu latentní a jenom za takového stavu věcí může člověk se dostat dál za ní propašovat tam ty svoje tajné připravené schopnosti a to v případě že jde za těmi vajíčka je ustání té lidské přeroste dosti možné jiným způsobem než při tom posledním kdy jde o tu rybka protože. Když jde o tu lidu tam musí mít člověk ta lidská jeho přáno dojem že je ten hledající mrtev teprve pak usíná před tím ten dojem nemusí mít naopak vůbec ho nemá ví o svém životě a tady jsem chtěl naznačit jak při tom vzestupu duchovním roste. Sebeumrtvení do jakých fází se dostává ve třetím bodě do jaké jaké fáze ve druhém a do jaké míry v prvním tam prostě ten duch lidský je nepřítomnosti řekl v té místnosti ty mravenci přebírat druhém případě už je přítomen ale usíná u nohou pže nevydrží to co vydrží ta vnitřní podstata která utočí na tu lidskou přirozenost. A ve třetím případě je to dokonce tak se člověk má dojem že umřel o sobě má ten do ní že být mrtev a konečně bych chtěl se z mit ještě o té poslední fázi o tom nabízena těch darů jestliže člověk všechno to co teď vykonal až do této fáze vývoje si chce přivlastnit sises z toho něco mít pro sebe zase co před tím třeba duše ale dělat to pro věc teď najednou se v tom shlédl a řekne to by bylo něco pro mě to znamená chytá se toho lehkého nějakého daru tazvaného drahocennou. Tak tím všechno staví na hlavu a padá zase nazpátek a s kamení on tady nesmí vzít odplatu svou je mu musí zvláště v té poslední fázi a to je nejtěžší zase obec to znamená on se tím nesmí jít o boha ti nějakým způsobem to v nejširším slova smyslu a teprve v takovém případě můžeš vyhnout toho čaroděje to znamená může zradit přírodu trvale aby nepřekážela ve věčném životě teprve zde přirozenost a příroda přestává hrát roli až do této doby musí tělesnost lidská fungovat nesmí si lehnout do hrobu nesmí zkamenět ne. A já bych ještě jako dovětek k tomu chtěl říct že se mě při tom na mysli to pohádku vykládal jak rozumět té části spasitelské ho úkol ježíše krista že vstoupil do pekel protože katolická církev už dávno si s tu neví rady mluví o nějakém předpeklí podle starého zákona což je tedy trval vedle tam se mluví o pekle stoje za tím ježíš kristus své učedníky syn evy nýbrž on říká že mu je vybral otec proč mu vybral jidáše protože ho bylo nutně zapotřebí. Dále ježíš říká že nikoho toho musí věřil otec on si neztratí neztratil tedy ani jidáše ty tři dni v tom pekle lidově řečeno je cesta pro jidáše ve skutečnosti je to nadstavba na z dobrem a zlem ježíš kristus svým životem se vyrovnal dokonale z dobrem. A bylo třeba se dokonale vybrat vyrovnat se zlem to se dělo v okamžiku smrti kdy slon působilo že ale to bylo trpné vyrovnávání i se zlem a víte že musí být také aktivní vyrovnávání se z zlém to znamená musí sestoupit do těch pekel to je ta aktivita při té trpnosti která nebyla při tom ukřižování patrna kdyby nám to krédo bylo nezachovalo tak o tom vůbec nevíme že i tam je třeba nějaká aktivita a ta aktivita spojená s takovou mírou trpností jaká je označena na kříži vede k vykonání nebo plnění toho spasitelském úkolu překonání dobra a zla překonání dvojnosti a tedy vstupu do věčnosti kde je jednota mě směl bych ještě v tom dodat že my si na ji vně představujeme. Že ježíš spasil na svém na kříži každého z nás nebo celé lidstvo kdo si nepřeje být spasen a nejde za spasení ten spasen nebude on se musí ke spasitelské činnosti ježíše krista připojit má tady vzor a má tady sílu která z toho vyplývá a ještě jednou upozornění to co se tam historicky předvádí asi jako v této pohádce že se to jednou stalo to se děje ustavičně to je permanentní spasitelský úkol který začíná na začátku stvoření kdyby stvoření nebylo od začátku vedeno ke spasení kdyby převládne síla o střeva a to všechno rozprchnou rozumět do všech kousky vesmíru a nebo nikdo to dohromady nehledá tam pořád objeví síly působí dohromady a tam způsobujete síla další ducha svatýho o tom a žije na dvacátém století. Já jsem vám slíbil že řeknu vysvětlím detailněji že o život jde ještě také jin jindy než když se očividně zachraňuje třebas fyzický život nebo život duše nebo jak chcete to je jedno že se člověk dostává ho na lepší cestu životní protože jde o život z všude tam kde člověk já budu mít jenom k člověku protože ti ostatní na nají z vlastní vůle zapírá vlastní vůli do té míry že dává přednost věčnému řešení před řešením osobní a to je to je vlastně pomoc životu. Samozřejmě takzvané věcné řešení to je také subjektivní názor na to co je věcné důležité je aby člověk to považoval za věcné řešení upřímně považoval za věc nehřešení co právě dělá na v tom případě pomáhá životu protože proč protože s tím odchází od sebe a kdo sebe zapírá ten má blíže k následování ježíše krista a to znamená k ničemu životu myslím že to asi takhle bude stačit. Mám tady příležitost promluvit o prosebné modlitbě protože já jsem ji sestře minulosti velice radikálně na té úrovni na které jsem ten výklad vedl rozumíte uvědomte si na kterém úrovní já jsem ten výklad ve já se teďka na vznešené úrovni tam při tom výkladu já jsem na spojovací cestě a tam já musím s týrat modlitbu prosebnou a tam nemám totéž místo jako má někde dole naopak bych řekl že když chci získat poměr lidský poměr k bohu tak je velice užitečné začít s prosebnou modlitbou protože jestliže si upřímně něco přeju. A stejně upřímně věřím že bůh jestli je to dobré co vykoná nebo proveden o mě pomůže tak já si tím tvoří poměr správný poměr k bohu samozřejmě budu muset časem tento způsob z revidoval ale bylo by chybné si předstírat že jsem schopen neprosit když všechno ve mně si to žádá abych prosil měl bych tomuto vyhovět protože ne že třebas budu vyslyšena ale že opravdu při uká toho boha v sobě ne tím vyslyšení ale tím svým poměrem k bohu že já v něm mám tu důvěru. Pro tu důvěru kterou měl nechovám ano tak jestliže tuto důvěru důvěrou já se modlím prosebně tak přestože to je třebas něco co bych o co vy se neměl modlit nebo co potom lituju že to splní tak žádné zlo nemá v sobě jenom zlo nýbrž má taky sobě dobro a já vzrůstá ve smyslu poměru k bohu ano tam se ten poměr zlepšuje jestliže já například nedovedu žít se svým okolím tak abych od něho nic nepotřeboval tak jsem na úrovni prosebné modlitby a jestliže stejným způsobem jak si vyžaduje služby od svého okolí si nežádám od boha. Tak se mu vzdal protože za něj něco dělá to okolí a co třebas nedokáže ani udělat ale stanoví si tím poměr to jsou ti svým prostředním postojem vůči okolí poměr bližší k okolí než k tomu bohu proto bych byl rád kdybyste si tohleto já to potom vyč až pudu závěrem sladkého jha o tom psát hromadně tak budu mluvit o proseb modlitbě znovu a tam to uvedu vy a do kdy ta prosebná modlitba má smysl ale chtěl jenom víc že jestliže já sem opravdu se modlil jenom o tu lásku k bohu a oni jiného ta uvěř uvědomte si že jsem to dělal po stavu extaze ne za prvé a za druhé že mi to dělalo hroznou práci odolat abych se nemohl se něco co se mi bližší na řešení za řešení situaci která vede mě nastával já jsem kolikrát se musel velice zabít bylo to dobré jsem se napřed a já vím ale nebýt té pomoci z toho sedmnáctého roku tak jsem to vůbec nedokázal jo. A modlíte se jenom za jednu věc o větší lásku bohu a přitom je to málem zlo mělo to milovat co chybělo do toho zabití koncentráku jsem si vymodlil lásku k bohu které jsem nerozuměl já jsem neměl že to co se tam se mnou děje že je to projev nejvyšší projev lásky k bohu že jo teprv jsem to pochopil když jsem u nich téměř z té smrti ale co chybělo k tomu abych tam zahynuly by se mělo protože se poctivě modlil se tu větší na bohu že tam jsem se modlil za něco čeho dosah se vůbec nechápal to už jako. Tím chci říct že člověk na úrovni kde už přešel přes hranice modlitby se neměl modlit ani za tu větší lásku měl by nechat to uspořádány svý věcí bohu celku když ho oděje větší lásku eto jeho záležitost o nakou ani neoděje než byl mi a on ono by to bylo nedopadalo bývalo takhle tragicky se mnou kdybych byl o tu lásku upřímně prostřed devět let ono dvě prosto něco je o někdy ne pro něco vynese. To má nějaké následky do aby duchovně pocítil je velice lidská tože dotoho musím vložit že už se znám jeho výši jeho před jeho připravenost sama sebe já bych to řekl nějak pohádkově ano kdyby kdybych to řekl pohádku kde který byl asi takhle si přát aby ten tvůj bratr unikl z toho dotyčného nebezpečí. Ale sám se v něm ocitneš jsme si to přeješ musíš tím nepřesným sám projít musí tou nevědomostí duchovní sám projít kterou o kterém chceš připravit svého bližního asi tak jako ježíš kristus když chtěl spasit světa zvolit musel sestoupit z té velikosti a s neženiti boží z toho z té slávy slova který bylo u boha ne cestou pijete ubohé lidské přirozenosti a tam potupně musíte kříži je to to té rozumíte neboť to je prosba jeho prosba za člověka obsažená v událostech jeho života jak se z radši událostech jeho života kdyby nebyl ochoten býval to všechno podstoupit tak se mu nepodařilo na něčím prospět. Ten kdo si na prosebnou modlitbu za někoho měl by si uvědomit jestli to unese tu prost protože jestli z toho není ochoten vložit všechno co si přeje tak ne oprávněni se modlí prosebně on musí být ochoten sám se z lidi z toho co pro jiného od spojeného prostě nestane se toho prosím ale musí být ochoten kdyby se ježíš kristus nebyl kdyby nepřebýval ochoten se jí se své zprávy stejnost u boha otce tak by byl nedokázal něco pro věc práce. Tento v tom nejkrajnějším případě dokázal a ukázal jak to krajně vypadá jak vypadá prosebná modlitba o život je celý výrazem prosebné modlitby jak se pro jak prosí u otce za stvořené jeho spasitelský úkol prosba zas za stvořené abyste smělo rádi k otci o nevede k sobě nýbrž k otci kterého prosba si přečtli s tou sedmnáctého kapitolu e svatýho jana šestnáctém na velice pochopil že to se říkám že opravdu tak. Teď je že prosí člověk sám ze sebe tak tady si musí být vědom dobře jedné věci jako já jsem třebas modli se se modlil za tu větší lásku k bohu ne ne k sobě nečekali jinému se být opravdu věcem toho za co se modlí já jsem si například nedokázal představit se to láska boží já jsem modlil za něco čeho obsah jsem neznal jsem si nás k učí přestávali lidsky že puch miluje asi dokonale jako dokonalý člověk by miloval ne což není pravda. A tady právě by si měl člověk být vědom toho že si není vědom dobře za co se vlastně modli nezná obsah toho že jestli osobuje bohem vyslyšen tak bude ze zcela jinak než jak on si to představuje já opustím oblast modlitby z prosebné abych vám to vysvětlil tak třebas s té jistoty kterou se nabodnu letech při té první extazi jsem nabyl jistotu jak jsem tady unikal ve sladkém jhu o tom že najdu prostředek kterým se k bohu dostanu ne. A to je pravda já jsem ho našel a byl jsem si jist že tento řek bohu vůbec ale čím více mo užíval tím více nalevo a přesvědčení že on tam nevede já jsem neuměl rozumět to jistě o tom mít jaký připomeň tam vede že my tam tím způsobem že ho opustím a tím je tam povede že ho provedl budu provádět tak dlouho až na jeho místo nastoupí s s proti protož ka ji jdoucí si byla boží tam je zabrzdí molinos která mě učiní trpným a to že mi učiní trpným způsobí že s tím bohem spojím rozumíš mně čili neměl jsem představu o tom o této změně o tomto této změně jak jsem mu říkal v cestě vědomí z vám na světel nebo obrácení světel nebo se takového že to jsem nevěděl tedy jsem byl napřed překvapen. A proto například dejme tomu když se prosí o něco tak třebas tak ani že nebyl vyslechl a on třeba když byl ale způsobem kterým on nerozuměl kterému nerozumím jako vyslyšení kdyby možná někdo kdo má hlubší poznání to sledoval a vysvětlil to tak by například jsteli dojít sva názoru že jste byli právě vyslyšeni ale ne tak jak se s to vy představovali že představu o tom vysvědčení nemůžete vůbec mít ta pomoc boží totiž má nadlidskou povahu a vede dycky k tomu aby člověka zbavila jeho samého když se modlí o sebe tak vyslyšení spočívá v tom že člověk je o sebe připraven umíte nějakým způsobem a to se mu nezdá být vyslyšení. On naopak považuje za ne vyslyšení pravý soucit je něco jiného šklamný sou ty já bych řece to klamný sou ty slavný cosi tě postaven na takovém rozpoložení které dáno jenom si tučné situací že ano to může být klamné protože ta situace může předám být třebas se rána uměle na nás může působilo nás může umě na naši působit ne že nás klamat může nás využívat tím způsobem kdežto pravý si postaven na pravé základně je takový který pramení z hlubšího poznání zákulisní věcí tak dejme tomu vzorem takového hlubšího soucitu poslaného na znalosti zákulisní věcí bylo byla lítost ježíše krista na lazarem. Po litoval svého přítele lazara že umřel a už tři dni je v hrobě protože si vzpomněl na souvislost této události z potřebou jeho vlastní potřebou umřít na kříži a tři dni v hrobě že to jinak nepůjde že je to jeho úděl to je souvislost jdoucí za rámec sou časností trošku rozšířené vědomí přes ten rámec přítomného okamžiku bych rád vysvětlil jak je to člověkem spojeným s bohem. A člověk od boha pochází ale to je složitý proces jak od boha pochází prošel vývojem časoprostorový mnoha článku vývojovým doby se to nazvat takovým bavím tvorem který má článku člověk v tom stádiu v jakém se nachází je posledním tím nejhorším článkem toho pánbu svého stolu nebo mě jestliže. Člověk zruší všechny mezi článku tím z té zvláštní způsob že ten poslední článek má moc všechno zrušit předešlé a takže on ho zruší zruší všechny mezi čárky který jsou mezi zemí tedy to je bůh a mezi tím nejvyšším článkem tak pak se nedá o něm říct že bych měl bohu blízko nýbrž on v bohu je on už není někde na větvi nýbrž on je v tom původu odkud ta větev pocházela ano. Čili je zvláštní na tom všem jenom to že tento poslední článek kterým kterýmu se říká člověk pokud je to organismus vyspělý na rozvinutí má tu schopnost v sobě obsáhnout veškerou stvořitelku moc kterou to bylo stvořeno a nemá ale větší schopnost než tuto sílu tak to s individualizovanou vrátit nazpátek vrátit znamená zrušit všechny článku kterými tato síla musela projít než se vyhnul do toho stádia ve kterém se ní rozum toho člověka nachází že jestliže budha například říkal že vymazal. Svoji individualitu a potom jsme ho viděli při tom že od té chvíle kázal tyto věci celému světu jako absolutně nevymazal člověk tak tím chtěl zřejmě říci že zrušil všechny mezi článku vývojové mezi sebou a bohem takže od té chvíle už neměl bohu blízko nýbrž byl v něm a protože byl v něm mohl kázat správně o cestě k bohu když ho o bohem nenáleží vás mu nezáleží on prostě nemohl přijmout za správné že by bůh měl lidský tvar že jako proto proti takovému pojetí byl. To je tedy znamená prakticky že tou chvílí kdy člověk využijeme vrcholný článek ke spojení s bohem se vymaňuje ze všech karmického pout neboť karmické pouto spočívá jenom v tom že jsem něco dělal především vtěleních a teď musím odnést nýbrž že jsem z boha vyšel tam začíná někde karma to co se dělo se mnou jako člověkem to už je poslední fáze těch karmický pout ale před ním před těmito událostmi existovalo něco daleko méně pochopitelné co my se sebou be nespojuje me život ostatního vesmíru třebas takzvaného ne živého jeho existence jeho vývoj a to všechno člověk po linii po které se dostal ke svému lidskému článku zruší tak že se ocitne přímo ve zdroji toho všeho. Trhu věc myslím že chápu osobně dos je rozumově protože jsem touto cestou právě šel moje se z té text ní tak vím že to není jediná cesta že to není jediné vysvětlení těchto věcí že by se mohla a taky na jistě en poznávací vysvětlení láskou a tak dále ale já vám to vtěluju existenčně neboť to se mi zdá být nejsou mylně jí rozumu nejbližší není návratu z místa které není krajní je možno se vrátit jenom z místa kde se dá mluvit o zralém plodu. Jenom zralé plody mají v sobě semeno které se dá zasadit ano nebo které se může vrátit zase do země ze které vyšlo nebo tak nějak ano jinak to nedovedu říct čili nemůže počítat s tuhletím návratem do boha třeba zvíře rostlina amen protože není tím krajním bodem oni tím plod zralý ještě ne nýbrž mírně řečeno je nezralé ještě plod ne nebo tak nějak nebo nedospěl ještě vůbec do fáze plodů nýbrž je třeba se stát ve stádiu květů Dneska už třebas víme že jeden neroz klíč z druhého se vyskytl vedle sebe v přírodě pořádku že narůstají jeden z druhého z jednoho jediného základu narůstají všechny rozdílné prvky to dneska víme jsme to z to mu jsem se dříve smáli tohleto k tomu nás jednatelka už dostala no a tak tam taky tento růst existuje víte z jednoho to jde do mnoho sti jediného do mnohého ale kde to je ještě proti tomu kam se do stopa až člověk ten de zase na tom neroste bohatství staví dál na živočišných přírody na všem takže tam už opravdu té nejzazším plod jaký zazatím známe a jaký vesmír že sebe vydal ote má právě tu funkci návratovou může se vrátit jiný že jak to s nimi bude s těmi ostatními který nemají povahu tohoto plodu že si počkal ne. Otázka křtu je jednou z nejožehavější otázek teologie od začátku křesťanství ale je důležité přitom si uvědomovat že by byli tady ty dva jeden který hlásal svatý jan křitel a druhý který přinesl ježíš kristus jak přijmou je psáno v písmu. Ale nezáleží jenom na tom že oba dva křtili stejným způsobem potrpěl i dovolit patrně nýbrž záleží na tom jaký úmysl spojovali s tím z tem a jakým způsobem připravovali člověka k tomu křtu protože bez přípravy se tehdy ke křtu nepřistupoval i když ten ta příprava byla třeba zástupná to znamená otec zastupoval svou přípravou děti takže byla pokřtěn třebas celá rodina i s nemluv a ty přičemž otec se anebo matka se zaručoval za ty děti to je velice důležité že tady se chce ještě účast někoho jako ručit toho gomora no. A je tady tedy úmysl toho kdo tí úmysl toho mokrá mysl toho pokřtěného asi ty si myslet karmy na všech třech službách záleží aby kvalita to křtu byla taková jaká mít totiž aby uvedla člověku do člověka do stavu ve kterém by byl schopen se hnout duchovně z místa nic víc tak dejme tomu svatý jan křtitel říkal že křtí k pokání to znamená že on křtem a úmyslem který vkládal do křtu umožňoval pokřtěným aby svou vůlí se vzepřel přirozeném přírodnímu způsobu života aby činil tedy pokání k mi tomu říkáme aby stylizoval svůj život ve smyslu duchovního vzestupu ježíš kristus měl myslím ten chtěl aby pokřtěný byl. Moci ducha svatého ti kdo ctili viděli sestupovat ducha svatého dokonce jelikož jejich úmysl byl tak čistý že který toho ducha přivolat do toho pokřtěného tak se stačil to stával jako třebas svatému syni poli že ten křest měl jako na třích daleko větší vliv než do toho pokřtěného že při takovém jenom pokřtění jak stanoví to potom z toho sem napsal svatý filipinách viděn už dále že. Čili nejvíc záleželo na tom z jaké pozice někdo křtil kde sám byl ta pozice sama nestačilo on musel spojovat k se křtem úmysl ano toto vám radím a někdy budete k modrý tak to můžete ze své strany vylepšit tím způsobem že od toho vložíte nějaký úmysl do toho ořu stane stanete se k potrestat velice rychle duchovní vzestup samozřejmě v karla toho nejvyšší úmysl a nebýt na úrovni. Kde ten úmysl už dozrál znamená mluvit praně a přát si plně nemohu nikomu něco věnovat co sám nemám no a svatý pavel nebo pardon satan pytel něco měl duchovního nějaký sestup za sebou a to mohl věnovat těm svým pokřtěným on měl sílu odevzdanosti sílu ctnostného života vůli k tomu tak dále připravoval sestup páně jak jsem vám říkal čili jeho přes byl takový takový přípravný charakter kdežto křest ježíšův měl hra který už předávání ducha svatého to znamená měl člověka. Spojit s nějakým neosobním vedením bylo sedíme není odosobní liší tím že nikdy nikomu s nic konkrétního nenapovídá nýbrž prostě za ním stojí ve všech případech udělá dělá něčeho já z něho něco navíc z toho člověka za kterým stojí kdo je dohoní duchem svatým tak jak si bychom mohli lidově je pod jeho ochranu jinak řečeno netěšilo ze svých lidských schopností no ticho nosti boží a to soustavně takovouhle povahu by měl mít křest křesťansky ale nemá pože protože to zrovna na formu. Tak to je všechno tomu bych tě říct že proč se tak velký důraz kladl na křest zrovna protože kristus jak přijal své učedníky do učení tak je přijal jako lidi kteří chtěli spásu pro sebe a on je jemným způsobem musel od tohoto úmyslu odvést aby je neodrazovalo působit dvojím způsobem na lidi že uzdravovali a především že křtili to znamená že přiváděly lidi ke zdraví tělesném i duševnímu duchovnímu a tohleto zdraví duchovní má přinést křest a proto se tolik na něm svatí je křesťanství. Co rozumím tím duchovním zdravým víte že zdraví člověk musí se krmit musí spát odpočívat pracovat vedle a duchovní zdravý spočívá v tom též že ten člověk musí být po stránce duchovní pořád ve styku se zdrojem života na této úrovni o tím druhým života je bůh a ten křest má právě přinesl u možnost být ustavičném styku s bohem jestliže je ten křest správně proveden a jestliže na tom křtu je dále stav jenom to znamená jestli nezapadl někam stranou do zapomenutí a jestli se podle toho křtu s tím člověkem pokřtěným jednalo. Asi křest tedy má být položen základ pro život o tom asi mu dvě to ovšem neznamená že ten automatismus dvě bytím zůstal naživu který musí být živen a to není duchovní strava křest nýbrž to je jenom narození v té duchovní oblasti to má být svým způsobem znovuzrození pobyl křest vodou má být. To do má být součástí požadavky ježíše krista že každýho se chce dostat do království božího musím narodit z vody a z ducha a potom tedy méně záleží na té formě kterou si to provádí jako právě na tom duchu ve kterém se to provádí a ten je v úpadku tady na západ tam vůbec pokud nevíme tak že se tam stratí hlavně se zachovává forma. To je na vás mi předvedl svůj režim dne od není ho probu ze až do usnete a já bych řekl že jestliže to má být den zasvěcený bohu že by se měl ten režim upravit tak aby petře buď to bylo cloumání ne člověkem a nebo i to málokdy stačit to nepřeháněl anebo vedení toho člověka od člověka k bohu co jsme tady předvedl ty který se správně zpovídal bylo spíše tím cloumání pokud se to vůbec slovním dál nazvat ale nebylo to vedení člověka od něho k bohu to vůbec ne čili takový to. Den takový to režim dne ne předává nejmenší naději že tě potkám milost boží že milost boží ne potkává ni koho náhodně ta příprava získání milosti boží musí být jak jsme si často říkali vzdálená a blízká a tady já nevidím žádnou soustavu ani vzdálené ani blízké přípravy k tomu přijetí milosti boží vůbec ten den není tímhletím posvěcen to je všeho chuť to je mlácení sebe sem a tam ale především to mi ne nejvíc vadí že je to příliš čas té utíká ní se k sobě. A to je to čím vůbec trpí křesťanská tradice že místo aby člověka odváděl od sebe k bohu tak ho pořád při pomazává na člověka a odvádí od připoutávání na boha já bych řekl že právě ten svůj den je vzorem tohoto počínání jaké nemá být to by byla ta řek bych de striktně kritika ale teď by měl na leda konstruktivním kasty udělat jak to pozměnit. A to práce říkáš mi tady se méně čím než jsem byl dříve protože jsem saduceů a to je tě na závadu není protože jestliže si byl tehdy činný tak že strčit obětoval bohu a dneska nemáš co je mu obětovat tak je to na závadu ale jestli si to u činnosti byl zabaleno tak nebo u toe nebo rozčilen nebo vyčerpává tak je dobře že v tom aktivním už nepůsobí ale chyba je někde jinde že ten život není obrácen jedním směrem. Že tam totiž není žádná gradace že jedno je navazuje na druhé že jedno deset jedním směrem ale po tomto zase druhým směrem opačně to je kde si co chytl jaký je literatury nebo pouček na kladné dohromady k tomu se říká vědecky syn kristus a to v duchovním snažení je to nejhorší člověku že dělá že pak se zbytečně divím že mu to nikam nevede. Já jsem v tomto režimu dne se dal příliš velké točení se okolo vlastní tělesnosti okolo sebe oko se ho já okolo toho který má umřít který má být posledním tažení vlasti tak řekl a ne okolo jehož že má přát den že se to psal okolo boha ale něte si jak rozumně jedna ježíš kristus svými učedníky oni také nebyli ochotni hned se starat o někoho jiného než o sebe víc než o sebe on je chytl jenom tím že prokázal dobrou vůli opustit všechno takzvané své nebo o čem ději že je jej. A potom pomalinku je přesvědčoval o tom že musí stejnou měrou se věnovat jiným jako sobě a to po stránce jak fyzické tak hlavně poslán duchovní ví dobře že to bylo veliké poučení patrně to petr že tak jako já když on kázal zástup které zlačněl a s pěti chlebíček a dvou ryb nebo tak nějak nebo ze dvou slovíčko a pěti ryb jedno zbylo dvanáct koš drobtů každý apoštola každý učení na zbyla jeden ko drobtů to co bylo pro ně z té hostiny která tam byla uspořádáno. Víte takhle to má dopadat s každým dnem to má být takový zázrak nasycení neboť my v tomto životě nemůžeme žít ohledu to co vlastně přes den děláme je že se ustavičně cítíme a my se si tíme především dýcháním pochopitelně to ustavičné povídání bez kterého se vůbec neobešli a pak přem řikal špetka mé se s tím taky stravou a nějakým nějakou takovou. Čili my vlastně udržujeme svou tělesnosti tím způsobem ustavičným syčením a napájeli věřte mi to že když tohleto děláme jako základní svou povinnost že už k tomu je třeba přidat jenom tolik aby ta tělesnost příliš rychle nechápala aby vydržela ten kus duchovní musíme i zachovat samo smíme no oni bát. Ale musíme vás i o ní jenom jako prostředek čili musí o být na tom režimu dnes znát že to co to naše pro čin se okolo té musí jít prostředkem k tomu a ne cílem prostředkem k tomu že jdeme k bohu prostředkem té cestě a ne cílem té cesty a tam jsem ji jeví v tom režimu jak jsem se ho převáděl že mnohokrát to tělesné tam bylo cílem a ne prostředky se zapomenul při tom že to je udržování tažní zvířete bez kterého se neobejdu. Já bych tady poradil tuhletu věc především jsem radil jak zharmonizována aspoň v představě svoje vnitřní uspořádány o protože je důležité aby tom organismu nebyli zkratka pranické krát zvláště když ty budeš tak mnoho značně přistupovat k různým věcem jednou z těch jedno z oněch důvodů pokaždé z jeho motivy tak tam nastávají proudy které jdou proti sobě zájmy se potírají málo jeden druhý podporuje je to opravdu i při tom malém činění neříkal je to vyčerpávající a musí to vést konečnému vyčerpání toho organismu že budeš nakonec moct zase ještě my zase ještě mín až sem moc úplně nic a pak to bude vůbec všechno na nic tedy tohleto se mi nelíbí a tak bych dále radil aby se s nespokojovat s formulací svého postoje třebas ty se modlí otčenáš než jsem neberte neat vůle tvá dost. Nýbrž aby se hned snažil o to a po celý nesnažil o to aby tedy když dál si netroufá tyhlety čtyři věci se uskutečnili v tom v tom no to poradím ne jak lituju že si z mých povídání zjistil že se dál nemáš modlit nebo je to zbytečné tak prosím tě jestliže zbytečné chleba liší když nám dnes tak nesmíš chodit nikdy na kupovat upozorňuje těch přestaň hodit na kupovat to si proti řečí. No protože prostě k tomu nemáš požehnání boží to děláš na vlastní pěst to se vymykáš z toho režimu správného a takových ano malých je tam víc já se vytk tuto protoře ta je nejčinnější prosím tě v lidském životě je pro všechny součásti otčenáše obsaženo něco co by mělo být s tímto program posvěceno já nemyslím že by byl ježíš něco zapomněl anebo že bych byl něco podceňoval on tomu maje stý řád. Nadstavbu prostě podřízenost a nadřízenosti tam ukázal jednoho druhému čili jduli na ná kup musí to být podřízeno třeba k tomu když se modlí zatím jenom buď vůle tvá to je jeho vůli muset podřízeno posvěcení jeho jména a musí to být posilovat tomu hledání království božího já silně pochybuju že v tomto způsobu to tím bude že například když si budeš poslouchat rozhlas že to bude tohleto nebo když budeš číst viny že to bude tohleto tak. To je rozkouskovaný den na nestejnorodé na než stejné úrovni se nacházející části na to mrzí právě ta nestejnorodé i ten nejběžnější akt musí se vyskytovalo na té úrovni na kterém chci na které si aby můj život byl i pro něku třebas nakoupit tak také jsem na poli hospodářově ne to nejdu pro nakupí ty chodíš pro nás manželce nebo sobě ta chyba to sedí na dvou židlích já manželce ani vám já nikomu jinému nesloužím než bohu zásadně. A tím moh soužit vám jinak už bych dneska vám sloužit nemohl kdybych nesloužil jemu to nemůže být dvojí činnost nemůže nějaká mu sloužit a jenom blažená víra jednoho budeš mít rád pro to nejde já vím že tohleto je velice silné kafe a že jsem to do toho ještě dostatečně vysvětlil přestože jsem o tom stal celý spis se stačil na to tím a že to budu muset znovu vysvětlit protože vmýšlet se do toho že je to činnost na poli to nemá cenu něco prohlašovat já jdu na kupovat pro tebe pane bože třebas rohlíky a chleba to nesmysl to není možné tak to nemyslím tady jde o ducha té činnosti přátelé a ten v tom tady chybí já tam přeci na ten někud. Se vším co mě poskytl bůh k dispozici ty nohy mě na sou v jeho sílou ten rozum mně říká řeč taky pochází síla rozumová od něho co mám nakoupit ne co je zapotřebí a co nese pamatuji si na tu jednu věc z toho ramakrišna když on ten jeho sluha toho jednoho zasvěcence šel přes řeku chou nohou která byla rozhodne opakoval si jméno boží jméno toho zasvěcen. Protože měl by jeho důvěru protože byl v jeho službách a já mám dojem že když přes nově že přestane být za služba boží já mám dojem že na nakupí zrovna přestal by ve složek pozice také nejsi nesluž boží co chvíli tam nejsi a tady není vyhnutí ty musíš být celý den na poli kam se může člověk jak odpočívat to tě manželka dobře radí to můžeš protože pro vyčerpání to nemá být aby si žil jeden den se služby a pak si položil naopak co nemá cenu přiživit že pochopitelně a pak musíš ovšem dbát na to že když třeba čteš no viny tak se baví. To je v pořádku nebo když obě dvě tak musí nakrmit toho který má pracovat ale protože to musí pořád to má vztah k tomu bohu ne ten i v tom je já potřebuji pobavení tak se po baví proč ne bavím se třeba celý den ale nevyjdu z toho poměru k bohu že bavím se jenom proto že to moje já bez toho nemůže být ve službě bohu já dneska pracuju tak málo že dejme tomu na té chalupa pracuju tři maximálně čtyř hodiny denně a kdybys to přeháněl a chce bych pracovat ve více tak bych se proviňoval proti své tělesnosti to nesmí být s mám za to že. To je toho právě tolik kolik je únosné pro můj věk ne a aby mně to neodnesl od boha protože kdybych já se cítil unaven tak mě to zneklidňuje te druh neklidu který mě od boha odvádím naje jeden základních druhů neklidu čili nedělám nic co mě unavuje a ne proto že by se takhle šetřit vůbec ne ale protože mně to odvádí od boha jako každý neklid. No takže ty se tam předvedl celou řadu takových úkonů které člověka zneklidňuji to znamená odvádění od boha v tom je neklid je svatý augustin řekl lidské srdce nemá pokoje dokud nespočine v bohu kolik těch příležitostí denním životě tě dává možnost tohoto spočinout postě světa kolik těch možnost je ti dává aby se odtamtud odvedl od tohoto spočívá vám pořád obavu že mluvím příliš akademický a že nemluvím konkrétně takže já projdu tím svým dnem znovu a budu říkat jak by se to já představoval konkrétně jo. Podívej se jakmile ano stanu dělám tohleto nebo je dělám co chci tak se připravuju pro tu obrovskou slávu a čest která mě celý den čeká že budu ve službě bohu tomu musím být připraven já cestě a dost vznešeně jako všichni ti kteří budou mě přitom následovat a po mém boku půjdou do této služby začínám velice vznešený úkon den ve službě bohu s tímto duchem úcty vděčnosti po vznešenosti se mi a dělám všechno to ostatní co tam v tom ráno se musí udělat a na krmím se třebas jedno. V tom zkrátka jiný duch já jsem nevzdaluje od toho boha já nechodím já se obracím k sobě jenom proto abych sebe připravena se z těch němu chápeš a jestliže by dělal nějaká cvičení jako ty pročpak ne pozdravení toho těla tak zase jenom proto abychom mohl lépe sloužit jestliže tam je nějaký pode abych se zachoval pro sebe tak to jsem tím zlým bratrem rozumíte dokud to dělám jako slíbit já jsem vám to přednášel té pohádce nám doporučuje si to znovu přečíst a takhle se to probrat v tomto duchu já mohu jednat jako zlý bratr nebo jako dobrý bratr a já chci abyste od začátku jednali jako dobrý bratr který nehledal štěstí pro sebe v žádném případě Tak nehledám ho taky především v ve ve světě to štěstí me jedině u boha já jsem tam říkal zlý bratr hledá štěstí ve světě a tam je připraveno jenom pokud je tam vůbec dočasně a jenom pro člověka pomíjejícího jiné štěstí pro toho věčného tam není to tam není obsaženo v tom tam nemohla to co je u boha o smyslu je celý se ve zlu postaven že tam jednám pro sebe. Tak jestliže tohleto dělám se začátku špatně tak celý den je hrozí že to nebude ta sláva služby bohu že to bude možná příděl svý nebo potýká se celý den se sebou co mám to nemám co je správné co není správné potom ať je to toho dne vejde cokoliv já to nemohu považovat za náhodné já to budu muset považovat za službu to součást služby za jeho cení a je tam okolo něco nařizovat tak já to budu brát. Jako od něho nařízen že to bude nerozumné neslušně nemravné pochopitelně mám také od pána boha rozum a mám také nějakou výchovu kterou jsem nabyl a budu rozlišovat nebudu dělat to co se mě bude navazovat špatného z pochopitelně to je ta první fáze teď jde o to to by ne zasebou formulaci kdy si to vědomi kdy s tím začít jakmile se probudím tak se probouzí do služby jestliže. Tam si myslíš že to mytí to že není součást služby tak si na velkým vomylu já ti to předvedu na činnosti dělník jeho činnost se skládá z doby přípravné z doby kdy něco hotov je a z doby kdy to odkládá nebo uspořádává nebo po síla někam jinam ne prostě záměrné doby protivní doba jenom to vyráží ne příprava doba ale absolutně nutná ale bychom se produkovat to pravda a kdyby si udělal úklid na pořád na pracovišti tak by nemohl zase další kousek tam vůbec třebas z umístit nikde ano čili. Přípravná věc příprava fáze výrobě je stejně důležitá nebo ještě důležitější než vlastní výrok a protože ježíš špatně provedena tak v doba vůbec nemůže pokračovat kupředu tak taky tady kdybych já správně se neumí všechno neudělal co tu přípravu neprovedl tak nemohu tu fakt tu samostatnost ale už to je služba jestliže ten dělník by se nenajedl napřed tak jak tak by tam mohl něco dělat ne na tom poli nemohl by čili vy s tím má začít jakmile vstanou tak je to samozřejmé že já jsem. Dělníkem který se připravuje na tu službu faktickou samostatný nebo vlastní tak a to už je vlastně součástí službě ne čili není rozhodující kdy to mám provádět já to provádím to jak to někde začne teprve tak je v tom už mezera to nezačíná já píle stávám do té služby se službě sem a ten byl vycházím kdybych tohleto nedělal tak jsem co chvíli unaven přátel to je vrcholně unavující vy já té služby vy do že to přestává být konec té slávy té služby něco zcela jiného oči sobě a sloužit jemu to jste se vůbec nedá srovnat to nebe a doby co úplně opačná činnost to úplně opačným směrem jemu zády pryč hodně otázky s tím mám začít je špatně vkládat tak je to je vidět neporozuměl věcí kdyby si byl ježíš kristus řekl neřekl mu nenese ustavičně tak by chápal tou otázku jako správnou ale protože toto musí být dosaženo. A protože on nelhal a protože to uskutečnitelné tak jedině pravdivé je to co vám říkám že ostatní není soustavná modlitba to hlava a ta modlitba nemá jenom ci la něco něco mlít ústy konat v nějakém duchu něco konat to je ta podstatná část modlitby ano takové musí být celý ten den jestliže mezi tím je mi dovoleno abych odešel do toho domu proč pak ne mohu odejít kolikrát si do toho domu a pak samosebou je není to práci na poli nýbrž je to práce v domě a o ní platí úplně totéž co o tom o té práci na poli s tím rozdílem jenom. Že tam přímo budu bohu sloužit a ne nepřímo skrze třebas tím že jsem mu že do na nás moc nýbrž já přímo se k němu obracím to bez prostředku dech jako v těch jiných věcech jestliže například potřebuju kromě toho že se umírá na jim. Se připravit do klidu tak to prosím ještě nedejte chybné jestliže to považuju za jako za nutnou přípravu ke službě tak prosím tě záleží na úrovni nějak nějakou tu službu provádí jestli dejme tomu někdo při té službě bude pás kávy tak je to něco jiného než když se je a je to něco jiného než když léčí já ti jenom cítím říci že v každém případě se musí připravit jinak a kdyby se připravil stejně každý stejně tak by nikdo z nich nebyl přivede ani jeden by nebyl připraven správně musí se připravit adekvátní ke svému úkolu který bude provádět ano. Ne každý jsme poslal na orání a proto se musím připravit na to k čemu jsme posláni povoláni to čím sme to je naše povolanost ne vyvolenost povolanost a já se musím připravovat tak abych té povahy dostal dejme tomu jsem učitel tak si musím pře říkat tu lekci kterou budu vykládat tak abych jí mohl nejenom spatra říct ale aby mně bylo rozumět. Aby to aby tomu ostatní rozuměli a my na byla řeč pro sebe nýbrž pro ně abych já tímto způsobem ze sebe vyšel při té hodně kterou konám abych tam nebyl svůj abych byl těch žáků to je tak trošičku se týká lékaře taky trp čili ta ta příprava musí vypadat trošku jinak než například u majiteli domácnosti a nebo penzisti nebo nějak takhle. Takže jestli já potřebuju třebas hluboké soustředění k tomu ne abych sebe našel abych dokázal od sebe odejít do daleko do daleko v tom smyslu ne tak daleko abych nevěděl co dělám a ne tak málo abych patřil sobě tak musím nějakým způsobem ano začít soustředění na boha třeba my tady ten dotyčný toho toho zpovídám říká že my se v tom mluví protože do toho pozice toho služebníka po probuzení se samočinně v kutnu kdežto on ne po se mně když to nemá být pouhá formulace o které nevěřím že by bylo samotně že by byla samotným kleknout do té pozice že nik které podezřelá ne co to má tedy být jak to má udělat ne aby se do té pozice dostal já tě tvrdím že na to nebude jedna formulka a kdybys jí našel tak je vždycky špatně protože jak jsem vám často říkal my nejsme ani jeden den tý mysli mi každý den stává jinak do toho dne každý den si jiný trošičku jiný než je byl předtím. Já nevím no se říká on stává z postele jako hraně kdy ne po zpátky někdy zase dopředu nebo pokaždé v jiné národě toto všechno není tvoje chyba že si každý jiný to chyba jak tomu říkali středu těch tý čas oni tomu říkali víš oni mysleli vemu vnitřním uspořádány vnitřní sekreci průběh u všech životních sil v tom daném okamžiku není to vždycky stejně naladěn všecko který mě snadno a proto jsem ti radil s tím kroužením okolo os a to je na to abys to sladěna možná že by jestli bych se tam něco obecného dovolovat. Tak jedině co kroužení to by mohlo obecně obecně být platné už to ne to co jsem tady radil byste při tom nebyli já to ještě jednou poradím no mikrobu ano ono totiž nám vadí naše tělesná přirozenost při tom všem co děláme a nás uší a je to z toho důvodu že je rozladit nemyslete si že ta pozvat je menší ráno je třebas večer a může být ráno větší než večer nebo během dne. A já si vzpomínám že jeden kněz který jsem měl to dělat k tomu duchovnímu vůdci říkal li té to co mi tady vykládáte mě říkal to já neberu tak vážně a nedělám z toho žádné závěry ale těm mystikům jsem přeci jenom za jednu věc vděčen mě když bojí bolí hlava tak já se otčím sprá lovit kolem své os. Od hlavy k nohám když ten konvi a od nohou zase hlavě ano a já se v té bolesti zbavím tím je prozradil jak von harmonie buňky jaké se řadí ten náboj v něj pranický zařazuje tím myšlenkovým točením se kolem sebe se raduje náboj ve svých buňkách nesmíte si myslet mělo by to tak být jsme si myslet že by muselo to tak být že by ráno člověk naladěn dobře stal že by se opravdu vyspal jak se tak že by ti nikým v něm byli seřazené. Není to na to jasně spojeno šli by mohl kdyby se kdyby těl kdyby to požádal za nutné kdyby to kdyby byl rušen pořád přes den sám sebou kdyby se tímto otočení kolem os piovi tě nahoru a dolů ovšem velice pomalu jako jeho jesti dělají pomalu tento věk myšlenkově samozřejmě kdyby se napřed na radil a pak dělal to všechno ostatní ostatní všechny recepty nemohou být pro každého stejné protože záleží na tom co ho ten den čeká do čeho pluje a já myslím že chápete jestliže někdo má jít na pole orat že se musí připravit jinak než když někdo jde psát na stroji ne. A vy musíte předvídat celkem co ten den vám přinese a podle toho musíte svoji přípravu právě jestliže to bude tak mnoho značně barvitě se jak si to líčil ty že bude dělat co věc jiného od čtení nový a po chození na nakupí a odpočinek po vědě a jedině tak dále tak v tom případě musí být také příprava mnohoznačnější nebudeme tak jednoduchá kdežto když já jsem před nějakou intenzivní činnosti která mě čeká tak já se zaměřím především na tu hlavní činnost a na tu se připraven ano zatím se vůbec připravovat nebudu rozumíte čili tu činnost zjednoduším na my tu přípravu zjednodušil minimum abych moh intenzivně se převeď na to co bude hlavním obsahem mého dne. Ještě něco obe brtnová vyřknout tak bych řekl že by se měl odít tou myšlenkou vděčnosti za to že budu smět sloužit bohu tedy to by mohlo být obecně platné jestliže já vděčně do toho nejdu tak pak něco chvíli něco bude rozčilovat něco budu chápat jako možné nebo za správné nebo za něco co je na místě nebo. Bylo to myslet že to nějak vy pro pánu bohu ruky nebo tak nějak o něčem věčnosti je navodit vděčnosti let od rána to je duch který mě může provést kterým dnem musí končit nikdy ani když si bude hnout a to v tomto smyslu že kdykoliv já vědomě jdu do otcova domu tak ta příprav musí být e vykonána nově v tomtéž ale v tomtéž ale zdánlivě opačném duchu neboť já už tam nemám. Se pohybovat mimo dům já už nemám používat spolupráce třebas se svým bližním nic takového nýbrž teďka všechno vyznáme já jediný stojím před hospodářem rozumíš a já se se vším od a do zet musím sám vypořádat nemohu svůj svůj úkol rozdělit na své okolí na okolnosti ve který žiju to musím všechno zvládnout sám. Čili jestliže ten den nebyl dostatečně hluboce prožíval jako služba na poli je není nejmenší naděje že bych já mohl teďka zvládnout tu službu v domě protože to je organická část na vyšší úrovni toho co jsem prováděl celý den není to nic jiného než jiná úroveň toho jsem prováděl za ne tamto bylo prostřednictvím který je to bez prostřednictvím někoho jiného. No a tam už mohu na sebe vzít a měl bych na se na věci slavnostní roucho to znamená jestli bych měl zase něco obecného říct tak moc málo bych toho řekl se totiž opravdu musím daleko za sebou zanechat všechny myšlenky na sebe musím se v tomto okamžiku jedině odevzdávat bohu tak musí začít moje modlitba pane bože teď du tobě od sebe neboť já když jsem byl na poli tak jsem tam měl jenom sebe neměl jsem tam tebe teď mám před sebou jenom tebe a já jsem ve stínu tebe tak podle toho budu potom jednat já se budu umenšovat ne. Tak to vrch ta dvacátého srpna devatenáct set osmdesát chtěl bych uvést trošku větší jasno do toho pojmu duše jak se objevuje u ježíše krista a jak se uvedu potom tradice která staví na tom co řekl ježíš kristus ježíš kristus mluví o duši v chybujícím tapas a tak dále nikoliv o dokonale duši to znamená nikoliv o nesmrtelné duši protože to co je nesmrtelná duše on ukázal svým životem.

Edit utterance

Text view • Help