Waveform view

79-08-Zliv

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

mě bůh ukázal že se vyvá tam kam mu člověk ji člověk dovolí aby se vyjadřoval znalosti poměrů prostředí do kterého se vléval při dokonale znalosti to znamená tato takhle vý tam se má být ta nikdy není promrháno tak vždycky je správně použitý. Kam von se vlil ve kam ukázal že ta láska má být zaměřena prostřednictvím toho člověka ta láska jeho boží prostě člověka to bylo absolutně neomylně že já jsem třebas ho pána boha opravoval tím si říkal to je velice nemilosrdné to co ty pane bože děláš já to říkám lidské a to takhle nevykládal ale aby to bylo srozumitelné to by je tady ti osm tisíc osm set studentů já to má vykládá jenom pěti já to bude krát všem přes jsem že je nikdo z nich z toho nic neměl naopak se stavěli k tomu třeba pohoda doktoři milosrdně z uměle milosrdným ale nikdo to nepřijal za své než těch pět na kterých on mě na které o ně ukázal že se do nich ta láska mým prostřednictvím může vlít. Vypadá tedy to se nedivím protože řeka nezasvěceného že pán bůh se smiloval nad k chce a že je to zvláštní vyvolenost když se na někým smiluje čili že je třeba ho trpělivě prosit aby se vůbec miloval nebo je strašně nemilosrdný není to vůbec pravda z těch lidech není místo pro tu lásku jenom pro to tam nevstupuje kdyby tam trošičku místa bylo už se tam se tam vsune. Čili to opravdu vrhá nový pohled na prosebnou modlitbu tuhleto že my pokoje naše láska není moudrá tohleto nevíme že se kolikrát modlíme za věci za které bychom se neměli modlit protože. To se za co se modlíme to se ukáže být nesprávné i když si to představujeme že je to správné nemáme tu moudrost boží lásky která ví jak a koho a do jaké míry má milovat aby on to vůbec nesl to znamená přeloženo do češtiny aby to pošlapal aby s tím hospodařil jako se statkem hřivnou propůjčenou od boha neboť tato láska vopravdu jednou někomu daná ta je hřivnou kterou si člověk nesmí přivlastnit kdybych já si například dneska myslel že jsem schopný lásky tak bych okamžitě zrušil veškerý duchovní pokrok který jsem o dokud tisíc let set třicet prodělal když jsem začal otázku prosím není možné takhle jednat. To je to se člověk ze začátku si myslí že prosit musí slovně ale potom později až trošičku pokročí tak se přesvědčí o tom že to je nejmenuje modlitba protože slovo modlitba v sobě jedno nebezpečí ani to prosebná nebo jiná že je to nějaké prohlašování za kterým nemusí nedá šli. Slovo lidské není činem málo kdy má daleko při než to slovo boží je činem to jsme se přesvědčili ježíše krista je řekl staň aspoň pro stát a proti toto míří bez nemůžeme protože tuto moc lidské slovo nemá tak proto také prostředí modlitba prosebná modlitba na vyšší úrovni má úplně jiný charakter že si člověk přesvědčil třebas jako já v tom koncentráku že vede je nějaký trpící člověk a já jsem to. Na začátku neviděl já jsem viděl utrpení vlastní především a těch ostatní zase nevšímá copak se mohl řešit jejich situaci když jsme tam byli absolutně bezmocní ne aby dání na milost a nemilost jenom gestapáku nemohl ale teprve když mě tam ten pán bůh navštívil na znova když jsem se mu odevzdal tedy ten si potom mě proto se měl právo domě vlít že po této situaci tak to nastavší já jsem znovu přišel do styku s těmi svými spoluvězně já už jsem neviděl jinak než předtím já už jsem je viděl jako trpící já jsem neviděl jenom sebe jako trpícího že já jsem viděl je jako trpící a když mu ji zrak padl na prvního té jsem přišel jak se třetí strach o svůj život. Tak samozřejmě něho bylo to čili podnět vycházel z toho člověka že mě ho bylo líto a proto jsem směl zakročit vlivem pomocí boží síly proto mě bude a potom sílu k tomu abych do něho aby do něho při jeho moc bych tak řekl jeho otázky aktivní moc obrovský přizpůsobení přístavu moc boží že on protože když objevíme že v nás miluje tak je tak a tak pro a to láska se mění nemůžeme odolat tak ten dotyčný taky říkal to co se mě teďka řekl to je pro mě nejenom závazné ale. To je mu to abych já se podle toho řídil já se proč no zařídit nemohou než podle toho co s ní teďka řekl a opravdu dělal jenom to co se mu řekl čili jiným způsobem řečeno zase ten podnět při toho tomto druh modlitby vychází z člověka se člověk se smilovává ale nemám moc to své smilování provést svou mocí a opírá se potom o moc boží aniž už o to prosí. Protože v tom smilování lidské je obsažen pach té lásky to je odezva lásky boží a ono se to hned objeví na té úrovni božské a tam přijde odezva v podobě pomoci čili prosba je okamžitě vyslyšena u člověka spojeného s bohem okamžitě vyslyšena ovšem musí k tomu být aby to spojení nastalo pro člověka učí tomu být odevzdanost jeho mu ne se ano z toho života. Já když jsem nám začal se všímat nějakého člověka jiného než sebe tak jsem vyslovoval vlastně prosbu dne slovně ale že ho bylo líto tak to je prostá to je druh prosby jestliže někoho nic mi někoho i a tak to si musíme kapitola na přeci přejou aby ten stav byl ukončený aby něho nemuselo být líto aby se aby nastala pravá vůbec není třeba nic formulovat to nějaký slov že je mi ho líto v tom stavu spojení s bohem to je druh prosby jako ježíš kristus třeba to ukázal na tom lazarovi on ten byl samo sebou daleko dokonaleji spojen s bohem než vememe být jakýchkoli okolností když mu ty sestry a ano vě řekli že jejich bratr zemřel před třemi dny a tak že už je tedy pozdě že kdyby tam byl zůstal u nich to nestalo tak on zaslzel on měl to a to byl druh prosby. To byl druh ne vysloveno proti daleko dokonalejší duch prosby jestliže já se na někým nesmělo vám tak nemám ani právo prosit aby se s miloval bůh já se musím napřed milovat mně bůh tomu dá moc kteří já se napřed nesmím marně prosím ato zamíchán člověka do těchto věcí člověk musí se nazvat třebas jenom lítosti pak samozřejmě se musí nandavat dál se předek objeví to na by byla vlastně povinnost člověka po letý co si se zařídil ne motto je pravda obecně je to pravda ale konkrétně. Protože mám také jiné dary vod boha než třebas to že lituju toho člověka mám taky dar rozumu světlo rokem a jiné dary vidím situaci nějakým způsobem rozumně o uvažovat tak třeba se zasáhnou vůbec z toho důvodu že vidím přestože mi ho líto tak toho tak ho musím nechat neboť jemu by se neprospěla sobě škodil čili dvojí neštěstí by se stalo jak to potom dopadá jestli já už klasifikuje tu svoji lítost. To obyčejným případě e není že by ji klasifikoval takhle ale ve stavu ve spojení s bohem iks řekl jako lásku boží to si taky třiceti tak věřte tomu že pokud jsem se nevylil pokud to si nevymyslel tu svoji byste do nenutil znám nebo nesmí jestli naučená nějakým způsobem všechno litovat co se dá litovat něco jiného než od boha a na láska i ta láska jestli je tady to smí jako popadá jak se říká že mě přemáhá tady to tak to rozpadá lítost takle od boha pocházející tak pak nemusím být tak úzkostliví co se stane když já tu věc nebudu moci z důvodů. Faktických provést když já nebudu moci dostát té lásce a nebudu moci zakročit třeba budu moci opravdu jenom po litovat a nechat tu věc stát se říká neproviňuje se v tom případě když jestliže opravdu budu vědět že kdybych zakročil tak bych to ještě položil upozorňuju vás že v tomto případě vždycky zakročí a vždycky zakročí bůh tak nečekaně že člověk žasne jak mu ukazuje že u něho je nejenom láska ale také moc té lásky cokoli vykonat která v člověku není. Já do té tradice je že ona nás nabádá tomu abychom k bohu šli jenom se svými přednostmi tím že napřed radí vypěstovat ctnosti a pomocí těch ctností se dostat viny ctnostem přes hrdinné ctnosti se dostat k darů a pomocí darů ducha svatého se dostat potom ke spojení s bohem to je ten celý princip této cesty ano v této tradiční cesty kde to správným postupně k tomu bohu od začátku jít všemi prostředky které mám k dispozici a mám dispozici nejenom své přednosti a těch ze začátku mám velice málo a jestliže ji vám později mnoho tak je to moje chyba protože je mám. Ale mám ze začátku také dispozici a to velice mnoho slabostí a je také chyba když je jenom mám když na nich sedím a když pomocí ní nedovedu jít k bohu a tak bych při té přednosti chtěl říct že většina lidí na této cestě vykované tradicí zkrachuje tím že k bohu jde jenom svým přednostní nebo troufá si bohu jenom kostmi jakmile je člověk nemá tak bohu nejde a protože čím dál kritičtějších tak se dává že těchto si má čím dále méně a tak jeho krok věřím dává hlavě jí sou takzvané skrupule které mají bývá člověk jakmile se svojí nemohou to poznávat je to správně tou nemoc nos poznávání že to vyvozuju důsledky že nemá vlastně ji platného co by tomu věnoval to je veliká chyba myšlení a proto zvláště začátku je třeba i bohu takový jací jsme. Ne že bych zavrhoval pěstovat nosti začít zále pěstovat nosti ale už ne váha a jít takový jaký jsem protože se zanedbá příliš mnoho začátečního elán jak jsem tam vyspal z těch komentář ch k této tradici a tento elán začátečníka je ničím nenahraditelný ten potom později existuje myslím že jsem zvolil před chvilinkou to přirovnání o sou těšení mezi bálovými kněžími a eliášem hlavně proto abych dokázal že oni tam šli silou on tam šel trpně tím bohem ta tím vyslyšení prosby. Vůbec trpná prosba to je asi zatím pro člověka který to nezasel co to je tak se trpný stavů velice těžko pochopitelná záležitost no ale tak o to opakujeme si toho eliáše tedy když si a ono to bylo velice často židé podlehli vlivu svého okolí že žili prostředí kde rádi bohové hlavě bál a až ta té to byli bohové celistvý ský to přeložím do normální to lidské normálního i to vždycky jazyka tak to jsou féničané ani to féničané měli jednu velikou vadu že oni si cenili bohatství nadevše. A to byl národ který zahynul na touze pro tu touhu na bohu po bohatým kdyby bylo karta ho nebýval bylo nej bohatší městem na světě no krátce symbol tím přešel na síla tři a jiné jiná města tehdejší tak by byli římané ani možná dokázat netáhl a oni potřebovali ho vyplňovat protože toužili po tom bohatství těch féničané tak zkrátka ty jejich bohové jim dovolovali mít mít vlastnit čili z toho je vidět že to jejich náboženství bylo polovičaté že nebylo pokorně to nemohlo člověka dovést dál než do stavu nějaké blaženosti dál to nešlo a tu čele člověk mohl mít potom tu blaženost. Tak když chtěl jim čelit eliáš tak je musel vyzval na souboj protože věděl že jeho náboženství sahá dál a že musí zvítězit o tom byl přesvědčen o tom měl vědění vnitřní že jakmile si nebo se soutěž tak to vy hraje nezáleželo potom na tom co dělal kde sou těžit nýbrž záleželo na tom jestli si zachoval tuhletu trpnost víry v toho boha a stalo se tohleto za založili velikou hranici dříví kterou měli zapálil ne silami nebo třetím dvou dřív jak byl veli dělalo nýbrž. O něm z nebe od boha přišlý napřed se o to pokoušeli bálovi kněží a protože ohně z nebe sestupoval obloha byla jasně moudrá ani blesk nemoh který tím sestoupit ta rozšiřovat aby přiměl bál zakročí tak se sama sebe zničili ta něco je co o tom vědět co se má dělat krutě se bičovali a se dali se do krve křičeli prosili prolínal není to se toho. Ale oheň sebe nesestoupil tak když potom to nešlo tak toho zanechali a čekali to byl dělat eliáš která je dal vykopal okolo o hnusně toho téže hranice hluboký příkop zavedl do něho vodu a ještě ten tu hranici dříví polil vodou sitolik vé praví že tím vybavován toho sem jenom ten by kam pro zajímavost aby si že když to nebyl dát rád a teď svých i mystika jo tak von způsobil vybavován vody a tím taky přivolal ten leta vodu hodi o a tak dále ne to je pravda vod o který měl znalosti vole ty dobrý a jenomže obrátila pořád ještě moudrá le jak se začal dělat tohleto tak oblast havla a když potom se postavil stranou nic nedělají než čekal natočen božím zřejmě nějaké vnitřní modlitbě tak blesk zapálil tu hranici a on vítězit tohleto je. Vpád že jedny šli svou silou a druzí a to byl ten druhý vy druhým byl eliáš šel mocí boží jestliže má jedině do moci boží tak nesmí uplatňovat moc svou tak musí při tom být absolutně nabýt to znamená musí stát stranou nesmíte do toho místa udělal všecko co lidsky mohl udělat ale pak od toho odstoupil to je ten princip který se má při tom v této trpné činnosti zachovávat má být aktivní kam až to zmohu toho aktivitou a jakmile to dá nezmohu tak klidem od toho odstoupit a nebudu prosit už boha aby to udělal za mě nýbrž nechám to na něm. To za takový okolnost člověk může i tu největší slabostí se přibližovat k bohu a musím vám prozradit že nesčetněkrát správně slabostí jsem se přesvědčil to mně muselo být opakovaně ukazováno že nejsem schopen sám tam vejít že nikdy to není moje moc která mně bohem spojuje nýbrž moc boží a že moje bila mně v tom brání v tomto Jestli to moje slabost je v tom nikdy nebrání pokud ji uznám a podle tý vědom je to absolutní závislosti člověka na bohu tak by to na vložená zní ducha svatého je tady přímo zakotvena do praxe a katolické že se vzývá při každé přednosti duch svatý vony sankce spiritual tam říká i při mši a ne to příliš zvláštní ale přijmete přitom se tam nosný se vzývá do svatý aby se povedlo něco co by asi bez toho nešlo jim sítem jestli vžívání ducha svatého které se doporučuje každému křesťanu co nejste tam dokonce říkají od rána do večera. Jestli je to akce správná nebo nesprávná říct šablonovitě že je to v každém případě nesprávné to by nebylo v pořádku ale jestliže to vede k tomu abych si z ducha svatého udělal sluhu který by mně umožnil snáze pro plod tímto životem tak pak je to zaručeně způsob absolutně nesprávný ale já jsem zatím vždycky slyšel toho ducha vzývat jenom tehdy když se chtělo aby lidé. Snáze prošli určitými úskalí mi aby třebas podléhali pokušení nepodléhal tolik hříchu snáze dosáhli určitých ctností nebo určitých darů a takže se zíval třeba duch svatý před takový exerciciích aby to dílo těch duchovních cvičení milost řádný užitek jak si ten nesetkáte představoval tu jsem si všiml jedné věci jede kteří tam upřímně vzývali ducha svatého na pomoc za těmi účely e jsem tady jmenoval odtamtud odešli třeba je čí a já jsem možnost se s nimi řeka za týden bude čtrnáct dní nebo za delší dobu a říkal sem jim prosím tě my jsme tam zíval ducha svatého. Jak to na tebe působilo od té chvíle dál a nikdo z nich nedokázal od poje jinak než ta za vím pohledem přeci odpověděl my vlastně tím že se takhle ptát za vě na mě podíval tím jsme vzývá jak se ho prostě vzývali neboť do lidského života pozvat boha je v pořádku je to v pořádku ale nečekal sem o tom z toho žádný zázrak něco se mnou lidi a tak se nikým nic nedělo čili to byl jeden případ že se nic nedělám druhý případ byl že se něco dělo to byli lidé kteří vzývali ducha svatého osobně ne léta vlastní iniciativy například ten kněz. Který tam vedl se ti řekl dříve jim ducha svatého aby se akce kterou já tady v jménu božím podnikám podařila a jestliže jemu se ta akce on se domnívat podařila a šlo mu to lépe než kdy to bylo ducha nevzývá tak pak myslím že to mělo správné dopad v tom smyslu že si ho se spoléhal méně na sebe že to že sebe vystoupil jak říkáš správně a že tedy méně patřil sobě mi eto že by vám to ducha svatýho že to byla taková zmínka aby mohl nebo obraz obrazu má nebo obrat lidské způsobená možnost je se zbavit sama sebe. Že von se odevzdal tomu duchu nebo ho tam ducha zbýval pardon aby ten duchu pomohl a on se opíral nejenom o svou mocným moc toho ducha svatého je moudrost podobný nikdy jsem zase neviděl v žádném tomto případě že by ten duch svatý byl objevil nějakou chybu v tom co ten člověk dělal on se držel striktně tradice a. Předvídal nebo předpokládal že té trati není chyba tak ten duch mu umožnil jednat podle tradice i když to třeba nebylo správné že když to bylo třeba tradičně nesprávné ta dejme tomu ten kněz ho nadále proti hříchu vyhrožoval třebas věčnými tresty neboť tady například nejenom v tomto spisu přestože to velice sympatické a já myslím že i osvícený člověk tak tam říká slovy svatý kateřina sienská ne i nejmenší hřích vyžaduje nekonečné zadostiučinění to znamená že. Že že nemůže být učiněn nějakým pokání chvilkovým nebo tak že ti uvážíme boha že protože on je nekonečná dobrota tak je to strašná brzo soudit hříchem a to by vyžadovalo nesmírný trest nekonečný trest že to není jako náš e to obyčejného člověka si troufám oráče jako do si to vůbec neslouží kromě toho je to ještě to mějte už je to ještě taková vza k tomu přímo svatá lidská abych se neposlušnosti protože. Kdo toho ducha neposlechne to znamená řeší oni to jednoduše vysvětluji tak vlastně se staví proti němu tak je to nepřátelský a či bohu zkrátka a ten mimosmyslovým velikého trestu tak tohleto se mi nezdálo být správné například takovouhle věc on své moudrosti boží a čerpal toho ducha svatého že ho užíval naše ale že byl nemilosrdný vůči hříšník o tom smyslu že si myslel jako ta otázka žena sienská že malý hřích neříkám že je pučte pro tam navržený může mít takové nedostane následky jestliže nedostanete člověka řešení. Že my se s jenomže u svatý kateřina se vy už si nesmírně vážím prádla mladičký asi tak jako svatá jana z arcu nedo žila velkého věku když to lety zjevení nějak tak byla ještě velice mladá tak přes dvacet let něco málo já ji nemám za zlé že že takhle moudrosti to říkal nebo že ona si myslela že takhle to říkala co nebyla schopna vlastního pojetí pravdu to znamená nedopracoval se takového poznání kde by si mohla kdyby si mohl dovolit říkám tito at ale zaujmout postoj méně závislý na tradici a více závislý na tom duchu tak ona opravdu byla po platná té tradici po všech stránkách to mě mýlí na všech těch výrocích lidí kteří dovedli vzývat ducha svatého že voni jsou přitom že ta moudrost pořád mluví se všemi chyba mi tady nebo tato roce nemá chyb je také možné že já vím. A protože ale si myslím že toto máš by tak se mýlí tuhleti lidé kteří vypovídací jako by to bylo od boha protože si nevšimli vůbec na to nepřijdou že to překládají že to řek bych výsledek toho jeho předešlého říká netrknete člověk který vzývá ducha svatého a nedorostl do plného osobního vedení odívá marně protože kdyby ho zíval člověk který osobním vedením do osobního vedení dospěl a v něm dospěl k vrcholu tak by ho nikdy marně nedíval. Se má právo dáte tu chybu dříve ducha svatého dříve než je to žádoucí tohoto že vůbec nerozumím volit ježíšova života vůbec ne si ji neberou na potaz oni se s ní nerad touto symbolikou jeho života to je pro ně historii nenapadne podoby ten my se můžeme připojit k jeho smrti protože je to vykupitel sk ale ví víc jeho vykoupení smrtí jeho se můžeme připojit do té všechno co pochopili to je z prostředka to asi jako kdybys někomu řekl ten začne až učit matematiku mu řekl derivace i na třetí je tři ix na druhou co by z toho měl to by ho to by ho zmýlil ne. Nepochopitelně a proto to lidem tak taky veřejně to za svatého je absolutně nepochopitelné pro člověka který nepřerostl přes úroveň osobního vedení a se ptali ježíše co mám činit abych došel spásy a on říkají čím dobře po ní zákony boží on říkal to činím od útlého mládí ježíš se usmál a dost a řekl mu tak teď už tě zbývá jenom aby všechen svůj majetek rozdal chudým abys mě následoval mladý zesmutněl na odešel to znamená k té celé cestě kterou bohužel katolická církev nepochopila nestačí být ctnostný vůbec něco ještě není následování ani začátek následování krista. Nýbrž k tomu je napotřebí nevlastnit v tom nejmenoval smyslu to znamená v tom je obsaženo to sebe ten sebezápor to je přeci nejhorší nejtěžší vlastnictví že já mám na jsem takový já mám tento život to je můj život to jsou moje nosti jsou moje vlastnosti to je můj stav moje manželka moje vlast a tak dále toto všechno nejsou smyslu moje myšlenky moje mínění toto umět opustit že to nevlastnit a potom na základě tohoto stavu duše začít následovat protože ani se nemůže začít následovat kloudně když se vlastní nejde to je pochopitelné že když v tom tom století čili odhazoval vlastní tak tím haslo křesťanství nějak to dnešní tradici nemám za zlé ale velice představit jaké ze světě se nastat když najednou církev slevil z takových dvou hlavních zásad ježíšovi jasně ukazoval že kdo mečem zachází mečem schází není to pravda není tam ta věta je anebo. Co od s o co byste se starali všechno jim patřili ježíš kristus oni nemuseli mít vlastní majetek že teprve když měli hájit mezi lidem bez jeho osobní přítomnosti tak museli mít tolik aby se mohli uvádět to znamená museli být i ten meč aby se mohli bránit sebe i ten měšec to museli za to by narozdíl čili určitých momentech on dovoluje se bránit ano. To je dali spatně tím je řečeno kdyby se křesťan nechal vykořisťovat to je ta degradace duchovní velikosti když vás vykořenit že jste křesťanu ty si křesťanská do že tito jako můžeš udělat ne za nás nebo tak nějak končí je špatný to je ten meč který člověk musí mít přišeli ty peníze to znamená prostředky tohoto světa užívat tak aby ten úkol pro který on poslal mečem a s opaskem učedníky mohl ten učedník splnit a meč doručí a opasek s penězi jenom proto aby mrhat penězi nebo aby někde se byli nýbrž aby si umožnili bezpečnou cestu světem. Aby nebyli vynoří stěhování aby nebyli předčasně zabiti neboť oni mě do konce tendenci nechat se předčasně zabít jako svatý petr a ježíš mu to zavrhl je to nesmí se musí bránit čili obrana je dovoleno ale ne aktivní boj proti císaři jednoho potom český že se ze svých účel ne to ne já myslím že jasný že následování krista je vnitřní proměna ke které se dochází tím že nějakým způsobem napřed podle míry svého poznání odstoupím od sebe a potom na podkladě tohoto dostanu nějakou milost s tou dobře hospodaří. A milost za milost beru pořád věší milost za tu přednost pokud jsem poslušný až do jde k dalšími tří přeměněn to je tam v tom jordánu že si ji vědomím že jsem nesmrtelná bytost a že jsem si nebojím a z toho ovšem musím vyvodit už to že tu spásu hledám pro sebe nýbrž přestanu ji proseb ne zásadní prostě přestanu nedat na bys proto nedal eště taky pro sebe tak by se proviňoval modlit ne to zpět už nesmím ani vlastnit tu myšlenku na vlastní spásu nesmím pustit hlavy ježíš kristus jí pustil z hlavy se potom nechat ukřižovat se všemi těmi ctnostmi a úctou sebe úctou a vším tím co tam je na postě to už jsem jasně vyjádřil tuto symboliku takhle katolická tradice nechápe. A když jim to vysvětlím kterémukoliv mě zi tak výsledek je že otevře do kořen údivem pusu a řekne voni nám to neříkali se mi září já za to nemohu a vono je to asi pravda že vono to tam všechno je to je bibli se mu to doložím ne tak jako teďka potřebuje nedo založil vám taky detailněji ne co všechno doložím že nelžu a protože jsem se k tomuto dostal ne z vlastní iniciativy já jsem o to nestál rozumět tomu učení ježíše krista ale jsem se dostal okamžiku bezčasovém v tom koncentrace to zlatý život a co považuje za nutné od té doby to hlásat že už opaskem a už jsme čem. A tak prostě berete k tomu podobenství o vinaře a o dvou si nech že které vybídl hospodář aby šli na vinici jeden řekl že půjde a nešel tohleto řekl říkal zmůže života svým odříkáním židovský národ po staletí si přejeme mesiáše my za ním půjdeme my tedy bujeme na vinici na vinici to znamená ne se tam my slunit vy tam pracovat nikoliv pro sebe nýbrž pro toho vinaře v tomto případě pro boha to majetníkem pardon pro toho boha a jestliže někdo. Nepracuje pro boha a to je právě to co uniká katolické tradici protože činnosti moc jako nevedla ona bude také klášter můžou že jenom modliteb mu někdy že nevěděla to činností do zradili že to neutrální činnost která není ani mravná ani nemravná že ta činnost na vinici nemusí být mravní povahy to je prostě zmírní nějakých plodů ne ty sání a dělá ni vina tak pak má vono st při tom proti konání nějaké povinnosti nikoliv vůči sobě nýbrž vůči by nah vůči majetku vinaře vina více protože vůči bohu tady si že tímto způsobem někdo jedná tak už na té vyšší cestě kterou ukazoval ježíš kristus se na stavba takhle to nedělá člověk vždyť. Jestli si všimněte si přeci znáte to všichni katolík si že já to teďka nikde neříká že by v tom nesnadnost o tomto taky není ale že by v tom zastavování mělo být konal si něco pro sebe anebo pro boha konali si pro sebe jenom je to hlavní říše konec si pro báje to v pořádku to se tam vůbec nepovídá než to jak jsem vám říkal v těch sedmnácti letech zase zpovídal právě z tohoto že jsem ten život konal celý pro sebe nepovažoval za největší hřích a on to největší hřích je jsem to cítil jako hrozným provinění vůči bohu a tady se v tomto podobenství to ježíš ukazuje že ten kdo řekl já nepůjdu ale přesto šel tak sem se se mu do toho nechtělo tak pracoval pro boha. A na pracovat pro boha jenom pro boha nezáleží na tom že se mu nechtělo to je právě moment odříkání který v tom je velice důležitou roli že se mu totiž nechce a on přesto jde a to je ten pravý odpověděli mu je ten správný takhle se to má dělat ne to je to něco navíc co tady se vůbec nezná a to jsem toho už řekl víc co neznám a když to když to co si nejdeš to nerozluší takhle vám nikdo z katolických kněží dodnes nevysvětlil o to podobenstí na tohleto nepřišli ani jeden kazatel za dva tisíce let prosím vás proč ne že by byl hloupí než já a že chtít tady se která jim to nenapověděl poslušnost obdivuhodné ale přitom kam to vede. To nevede k následování ježíše krista to vede nazpět do starýho zákona ne se pěstovali ctnosti a tamto hasne když potom přijde mesiáš tak ho křižuje už i něho svým způsobem života protože dělají všechno pro sebe a nic pro něj toho vy ženou zahrady za vinici ze za svůj život když toho ze svého života jako von ho vyhnali za vinici a jako tam toho na kalvárii ne a tam ho zabijou tak okamžiku smrti je bůh pro nás aby po těsta nevědomí a tak dále ne nesto života vlastně nic tak tohleto ky zapomenou nerad abyste z tohoto vyvozovat že jestliže něco děláte pro sebe že děláte něco zbytečného naopak. Ježíš kristus ukazoval že pro sebe je třeba udělat toho tolik jako jsme ochotni udělat pro bližního neboť on říká miluj sebe jako bližním o to není žádné prosím ale před tím má být láska k bohu ale protože já skutku nemáme vůbec žádnou ze začátku když nakupujeme cestu tak se už se tím zažil o realizaci toho milovat bližního jako sebe to tak je nám nepůjde samozřejmě ale budeme se sem se snažit to je ta jediná cnost se které ježíš vede navíc oproti starému zákonu protože starozákonní to ten toto tam nebylo ve starém zákoně obsaženo ale bylo to naplnění vůle boží protože on chtěl abychom se za ním milovali ne. Kdežto v žalmy stav se modlí potři moje nepřátele toho my známo no co to starozákonně písmen toto nikdy ne tak je třeba říci že člověk by měl pěstovat pro sebe všecko o čem by si myslel že mu že ho přibližuje k bohu neboť to je nepřímým způsob cesty který vedle přímého není možno za není dobře zanedbáno není vhod nezanedbávat a to je myšlení na sebe. Neboť když ne dosahu spásu pro sebe nedosáhnu ji potom pro jiné a se musím pro sebe je nedat že na. Opět se já jsem chtěl říct jenom že opravdu ten do nerozvinul svůj život pozemským o nemá odkud by přešel odkud by přešel do života věčného nemá odkud teče pozná například dítě nemůže vstoupit do království božího přestože má velké přednosti pře dospělým člověkem a se může přiblížit jak ježíš ukazoval a nemůže tam vstoupit člověk který rozvinu svůj život. Dělá tuhletu chybu pro jsem vstupuje do království božího protože vždycky jak ho rozvinuje jak ho rozvine tak začne hodnotit to své rozhodnutí tímto způsobem bylo to dobré nebo špatné to by ještě nevadilo ale byl jsem dobrý nebo špatný přitom to už je špatné to už není věčné to už je osobně a jestliže jsem byl dobrý mohu být uspokojen s tím že jsem byl dobrý a tady to miloše kazí dění ka malá no protože už vzal od němu svou a nemůže proto vstoupit do království božího kdyby ale on v tomto momentu hodnotě jenom v tom smyslu udělal jsem všechno co jsem mohl a mohu říci že jsem se snažil o to aby to bylo podle spravedlivě správně láskyplně ano snažil se o to všechno sem udělal pro to aby to takové bylo. Jestliže ano pak účinek toho všeho jak me duši tak zevní patří bohu ale upřímně to nesmí ohle prohlášení patří bohu a ne mě jestli mě to naplnil radostí že jsem to udělal tak je to chyba mám mě to naplnit jenom silou od boha abych to abych to mohl pokračovat na tu cestu chtěl nějak mechanicky pojmout tak bych říkal že celá ta cesta k bohu je manipulace s vůlí a bylo by to zavolali přitažené není to jenom to a je to opravdu také a zmohu procent manipulace s vůlí špatně se tady má nepodvolili kdybych šel cestou poznání jenom. A tak by to považoval za třebu manipulaci pouze si ale bavit proze a studně bych to takhle odhadla snažil by se tu chybu příště nedělat ale mé moci to je správně manipulovat s vůlí tu vůli mám od boha totiž a já ji mohu obrátit k sobě anebo k bohu to mohu ani neobrátí k bohu tak je to moje vina musím manipulovat správně opravdu o vina. Pak je to náznak postupného znovuzrození protože tím nožem se znovu zrozuje ve eva že se činorodější a obyčejně tou dovede probíhá u člověka nikdy jednorázově nýbrž postupně odřezávám toho symbolem je blízka řiká například ve asi tak všechno tak to je taky to v tom prvním snu proto se neužívá obyčejného nože který by se zabilo nýbrž kterým se jenom zlepšuje situace ano ale je to v podstatě v pořád s zajímavo když se třebas tady hledě komu zdálo takový symbolický sen o nějaký týká a o pěti mužích a nakonec nabodnu a podobně a když jsme nevěděli nebo nevyznal jsme se v tom symbolu té výkyv. Takže se takový se opakuje až někdo kdo ten se má se doví třeba ze zevního světa to je taky pomůcka všechno nás vede k čemu ten muže a může to říci že to prozradí kdo plnění toho významu tak například tady jde o už kterým se žeže ré vina ský muž a jak vám známo vy nás řeší tím způsobem ne aby se zničila nýbrž aby více rodila takže to platí i angličtinu že lidsky je třeba zařízeno odříznut toho řeší větev a nechat iluze poda tu od nos a zase další od možnost se s poda a tak pořád protože to je nejsnazší to vím a zespoda. Čili když my víme dneska jaký smysl má jinak už to je jeden ze smyslů vy na ský ono že ale ten pravým potřebujeme to smysl tak můžeme říct že tento sen který tady byl dán není třeba ho dál opakovat je ukázkou metody prozrazuje metodu někdo je povahy extatické někdo je povahy volní bych tak řekl a tady se říká zde se hodí sem to případě je ta metoda tříbení postupného zlepšování a to znamená řízeno do něho trošičku do ko postupnou ne prostě bolestivý mi menším bolestivý takovými zásah způsobovat. Z růst a zlepšení tříbení toho stromu čili tady je jenom prosazení metody protože v ježíši kristu je znázorněno to umírání ve třech fázích jenom z podstatě kdyby to takhle někdo zažíval že by se narodil v betlémě že by se dalo dělo v jordáně a že by se narodil na kříži nebo probíhat už je to jedno konglomerátu věcí tak by to museli být vždycky extaze protože to byl prudký přechod z jednoho stupně na druhý to by nebylo možno vyrovnaný způsobem překonat to by tam něco vázlo a bylo by třeba extatický se dostat dál ale to je prostě schema a do toho se každý nějakým způsobem musí vejít do tohoto schéma tu například tady tento muž komu jeli utr mu se to zdálo se nedo toho vejde postupným troufám do stavu třebas narození v betlémě do stavu toho narození v jordánu a tak dále ano když tohleto ví tak se nebude snažit o prudké spadnutí. Protože to by ho vyneslo trvale na vyšší stupeň jemu svědčí vy trvalá snaha opakovaná snaha klepání bych tak řekl a dožírání vědom kuse trpělivé dožírání až se vrá otevře se tím do týráním vlastně to je přikázáním čapek do nádoby se zdvihá vnitřní hladina poznání neznatelný až převede do zevního vědomí které je odvozené které není nestvořené té odvozené z toho základního nestvořeného vědomí. Jako takové tak bych to řekl takhle celá cesta lásky má dva směry kterými se člověk ubírá ty dva směry představují fakticky to co pořád požaduje od vás harmonii cesty to znamená vyrovnání toho otce člověk snaží s tím co bůh chce mohu jít na to je že když mě něco na této cestě nejde. Tak není to jenom moje neschopnost je to také v každém případě ale je to také porozumění vůli boží a nemám si staré hlavu zneklidňovat se pro to a chtít prosadit co mně nejde nýbrž mít v zále schopnost zhora o kterou musím. Bojovat denně sebevyprazdňováním jako koncentrací nějakou vnitřní modlitbou a to neunavuje to znamená nesmím ví polevit do té doby dokud se opravdu aspoň interní laboratorní jak já tomu říkám nevyprázdní vnitřně to znamená dokud se nesetkám s bohem vnitřně vědomě jako věčnou bytostí protože čím životem a chce ten vodou láskou a když já se teďka ocitnu v situaci že mě to zdola nejde to znamená nasadím všecky své možnosti lidské které mám k dispozici protože jsem řečen že je to správné spravedlivé láskyplné já nevím jaké v této ještě má ne když jsem přeložil to subjektivní hodnocení na tom nezáleží. Ne nevědomost hříchu nečiní a způsobuje jenom utrpení a aby to utrpení nastalo to nemá že byste se měl bát ale protože to není v plánu této cesty cesty proto co to je láska zjiš se láska a ne ji to utrpení to je k znakem špatného postupu tak jestliže my to tam někde v nějakém bodu už nejde a já jsem přesvědčen že jsem do toho vložil co jsem lidsky mohl a toužím aby se ta věc stala aby ta věc se dovršila protože to považuju správné tak musím asi tak podobně jako podle zlatého klíče od věci odstoupit. A nežádat si řešení shora ale dokonale odstoupit a znovu se děti dotknout třeba za chvíli zase znovu osobuje a tak toho se pokoušet o to až sestoupí ta milost shora a věci začne řešit třebas pomocí událostí tímto způsobem já jsem veden událostmi to je mi tady jeden svědek ustavičně se menální asi se okolo mě tak hromadí nebo. Tak se prostě srovnávali že dejme tomu musím říct kolikrát proč takový štáb andělů mě tady pomáhá štáb andělů oni si říkají třebas posluchače k poslouchat i při on ale jedna ji všichni jako ani dělené jsou jakéhokoliv zaměření všichni pomáhají ale von kdyby věděli že pomáhají tak by to nedělali pochopitelně ale oni nevědí co dělají většina lidí může vám pomáhat jako andělé protože nevědí co činí. A jestliže by míříte za konání vůli boží tak štáb andělů slova dispozici house s zvířat lidí rostlin okolností událostí roli si toho ušel jakémkoliv ale jsou tu já se nedivím že někteří lidé velice osvícení viděli anděli přitom já jsem ji vůbec nedivím protože vždy ty lidi nevědí co dělají vždyť ty události se smíru a kdyby to někdo neřídil tak se tak neseme š bojovníkem který stojí za tím který má něco třebas maličkost nějakou udělat protože je to v tom plánu božím že by to bylo dobré kdyby se to stalo tohleto když je toho člověk pořád svědkem tak i když je tak tvrdý. Jako já a není schopen vůbec milovat jako jan tak přeci jenom i při té se to se musí uznat jednu věc pane ty miluješ a toho straší na kolena a druhýho i při té ho tvrdost aby uznal aspoň já nebojte miluješ co stebou pane bože můžu dělat já musím ustoupit se svou tvrdost ne a já opravdu jsem. Doby já jsem přemožen touto láskou a zdá se že jednám láskyplně třeba ale proto vám neradím nejdete někdy za karlem makoněm přede za těchto okolností od jedná ky plně a není to on který je nás plně rozumíte mi tak to je zákon odpověď za kým máte jít když to bude dělat takhle jak vám radím a to už je do zkonkretizovaná tak vám to takhle bude vycházet ovšem musí vejít a být opravdu o lásku k bohu a ne o řešení konkrétních záležitostí musíte si přát nerušit boha v jeho činnosti popřát mu aby jeho vůle se prosazoval i proti vaší vůli nemiloval velice nepříjemný že se něco takhle děje je se to proti mé vůli a zrovna tehdy oděje proti mé vůli když si s tím že je to správné ale a když se musím posoudit tak to máte nejlepší duchovní vůči nekrade tady mám opozici že na jedné straně hlásám že s klidu jedině se může zrodit poznání boží a na druhé straně jsou tady zkušenosti některých z vás že právě z neklidu se toto poznání prohloubili nebo začalo nebo se projevilo. A tedy oba dva máme pravdu většina lidí sebe překoná jenom tím že při dobré vůli když chtějí sebe překonat když tě se sebe vít a vono to nejde tak při této dobré vůli si zoufalí a jsou vrcholně neklidný a tento neteče stupňuje do té míry až už ten organismus duševní ten neklid nesnese pak odstoupí třeba na vteřinku od tohoto neklidu a tu chvíli se může projevit milost čili trvám na tom že jenom s klidu se ta milost boží dá projevit se může projevit. A proto bych radil proto radím preventivně nenechat dostoupil věci tak daleko aby člověk byl zoufalý aby musel aby se v něm co muselo zlomit v tom zoufalství aby vznikl uměli způsobem klid potom zlomení tou organismu aby si nelákal pořád zase aby to se od něho nechce zváště na cestě lásky nýbrž když vyčerpá prostředky když mu neklidně říct já jsem lidsky udělal co jsem mohl tak nechce odevzdá bohu a ne nedo týrán neopírá na něho ale jestliže znovu se objeví lítost u něho to znamená znovu neklid tak bude muset znovu potírat znovu ustoupit neříkat si třebas já lituju sebe koho to lituju vite to je sebeláska ne ustoupil představit si duševně svou lítost jako sebe lásku a potom se člověk dokáže od ní od toho pil ano jinak ne. A vono to von si bude nalhávat při tom a on se musí obalamutit protože jestliže člověk lituje že při poctivé snaze nedosáhl žádného spojení s bohem tak to není jenom jeho líto nýbrž je to tažení boží ale poslední říkat on se o tom přeci ještě nepřesvědčil on si může tohleto takhle myslet a ono to taky vyjde nevědomost hříchu nečiní a ať si to takhle mysli ono to taky takhle vyjde já bych to už dneska takhle nedělal tedy ale na určité úrovni když ti jak začíná by to takhle mohl udělat žádný se z těchto receptů neslouží na všechny stupně mě by posloužil například tento recept proto vás prosím abyste o takhle relativně všechno poměřovat já musím obecně vzato trvat na tom že s klidu jediného se rodí poznání a. Protože to přeci víme že utišení ne odstoupení od sama sebe a tak to všechno se tady vyžaduje jako nutným prostředek jsou to všechno prostředky ten klid nemáme pro klid kdy jestliže máme klid protože v něm máme zalíbení tak je to nejhorší tak je to nejhorší prostředek na cestě zpět a ne na cestu na cestě kupředu amen je velice klidný například že ano aby se ze mě nestal kámen prosím ne také klidná pokud není napadena krávou třeba na všech nebo praze nebo čím ale to je v té kryt nižší tvorů nebo vyššího stvořeného ale náš klid jestli ji má povahu. Sterilní to znamená jestli nevede k poznání tak to není ten pravý klid a toho se musíme umět zříct takový neklid to je moh duševní ano takový klid je mordu víje třeba z něho všemi prostředky víc snahou po dalším poznání neboť snaha po dalším poznání není neklid úsilí není neklid jak jenom když je to zneklidňuje že už to dál nejde a já se přesto snažím já to vysvětlím hathajogických se vině radí dýchat třeba hluboká ale běda je si někdo jogický dech provádí stane že přepne prý se to násilím na plně nebo násilím vydechuje tak si zaručeně způsobí rozhodnu pryč nic se nesmí na této cestě duchovní dělat násilí od náš my se musí ustupovat ano. Rozumíte tady o karmě jako něčem o něčem co není striktně předepsáno nýbrž to je předepsán na určité úrovni a je možno v jedné úrovni přejít na jinou úroveň kde je předpisy nabalilo dobře abychom porozuměli taky co co se rozumíte úrovní úrovní se rozumí způsob pohnutek nebo druh pohnutek pro které něco děláme motivace toho co děláme jestliže něco dělám z důvodů sebelásky jenom pro sebe tak tak se zařazuje do řetězu událostí které odpovídají je této mužské úrovni to je do ve podobná zvířecí úrovni kde musím velice trpět a chcípnout jako zvíře nedá se nějak dělat na konec a jestliže se moje pomůcky stanou lepším ne ale ti s těší tak se zařazuje na jinou úroveň a musí se ovšem stát že já sem někdy štípnu a odstoupil od své sebelásky a kličku jedna mi na ne třeba se od řeknu sebe že kterém případě a v tom případě obyčejně obyčejně. To dopadá ještě hůř a ještě větší utrpení nastupuje ne když jsem zůstal při té sebelásky protože jsem si to jsem volnou úroveň ale proč nastalo utrpení to na třepali se kterými se nedovedu vypořádat na té úrovni a tam jsem něco nedodělal jeho opustil to také musím vypořádat a mě ta úroveň pustila tak řekl aby mě dovolil aby mě uvolnila vědy se od ní osvobodil já musím překonat řek bych tu tíži té úrovně ne tu váhu přerovná abych mohl zůstat na té úrovni vyšší a proto se obyčejně stává že čím se lépe snažím jednat s tím větší překážky se hromadí vím životě protože na ten a na tom začátku to je zaviněno tím že já překonává sílu to je nižší úrovni se které jsem vyšel když například dejme tomu bych mluvil o úrovni kterou říkám duchovní to znamená do pomůcky jsou co nejméně subjektivní kde mně jde o věc. To myslím prosím vás i na ateisti při tom že někomu jde opravdu o věc třebas jako manžel cílovému tak tak to je pro mě oblast ducha už té obraz duchovní samozřejmě v tomto případě musím dokonale abych si tam mohl zůstat na té úrovni dokonale zapomenout na sebe jinak tam nevydrží dlouho spadnu rozum potížemi nebo si vodnes trvalou nemoh něco takového poté špatní extatický protože tato úroveň a se extazí dostali tam nepatří ještě ale jak to že tam byly vynešen na kvete citem no a pak si podruhý tou extází třeba dávalo až do smrti proto jsem. Se stavěl za ten způsob postupu aby se nešlo skokem nýbrž tím tříbení tím vinaře naše jak tady bylo dneska řečeno stoupá z úrovně nižší na vyšší tak vlivem postupu zdola nahoru musí nésti jako do schodu než když je mu pomáhá no shora tak žádnou tím mu nenese proto například dary po ducha a oni mu více a ta více se na první pohled poznají a nemůže v tom člověk mýlit že najednou co šlo těžko de samo jde samo a to je znak daru božího čistota dolů ano. Sebe zdola znamená že člověk dobrovolně na sebe neurčitou ze ne které se podrobuje a musí do toho něco vložit tedy nějaké osobě nějaké brání svého kříže a tak dále ne nějaké následování to je všechno může dělat zdola ale shora znamená že mu vkládá do vínku dáváno k dispozici právo se opřít o boží pomoc která tu je vždycky připravila když se člověk vyprázdní od sama sebe čili to všechno co zdola člověk dělá dělá jenom proto aby se vyprázdnil od sebe a aby tam měl právo vstoupit bůh tedy by pomohl bez naší ho bez našeho dalšího úsilí ano čili asi tak první roku s šel byla ta sedm dělat. Ta lítost má dvě tváře jednu správnou a jednu nesprávnou umět litovat dosavadního způsobu života jako nesprávného že tak ten život byl žit v té vlastně nemilosrdenství vůči sobě protože je se stavím zády k tomu čím jsem nebo čím jsem dosud byl myslím že je to to lítosti začíná každý pořád ne duchovní život a do není schopen v sobě vzbudit tuto lítost a tím především životem nemá třeba příčiny aby vzbudil nebude zdá se mu to být pořádku všecko tak ten nemůže nastoupit duchovní cestu tak jak já i tady propaguju znamená celoživotní každém momentu já vím že jsem mluvil o babičce o tohle tě věcech. A protože ta byla věřící žena a já jsem najednou se s ní setkal byl se spolu ale znovu jsem si sekal duševně protože země dělat té věřící člověk já ji teďka řeknu co teďka dělám a jak smýšlet a co na to bude říkal říkal já nelituju svého života já jsem přeci že na věřící nic zlého nedělám je to v nejlepším pořádku to je vyřízen a pro vyšší duchovní život než to a já jsem říkal aby se a co si myslíš že já jsem dělal něco horšího než ty. Řeka pokud mohu posoudit nedělal ani si nemohl dělat vy mládě co by se byl vyváděl dal za míza ničem nevím nedělal jsem opravdu jsem říkal vy škodil ale já přesto ten svůj ří je ten svůj život pro žil za nesmírně špatných že sem na se že protože a proč protože mě nepřivádí k bohu o na říka já nemohu tvrdit že by můj život nepřioděl bohu já přeci nevydržím abych nešla v pátek naši a a neděli do kostela taky že ano tak mě to k bohu tahne a ne ale to je málo to nemůže vést k tak činnému duchovního života aby s bohem se stýkala jako se stýká s námi aspoň tak to znamená ty v něm nemůže š za těchto okolností poznávat svého otce a on mě tvůj otec ty si musí z ty ho miluješ takovým řek bych. Způsobem který není pravý který není pravou láskou ona řekla beztak na světě nikdo pána boha neviděl po smrti jeho se k němu dostanu já mám klidné svědomí do toho nemluv a byl jsem vyřízen a dycky se s ní ho tomu vy nemohl se z toho maximálně ještě zblázní toto dělá ne říkal to byl jenom to přešlo jenom jí matku a tam nějak podobné míry tak já si myslím že tato lítost vy člověk začne litovat předcházejícího života který byl bez boha nebo něm mě v něm bůh jenom postranní nějakou nějaké místo jako třebas pomocník sluha nebo když jsem v podobě žebráka se k němu utíkal žebra je o něco takovýto postoj. Tedy není správný lítost na dosažný životem ovšem zato tvář lítosti pochází shora upozorňuji vás to není lidská záležitost a proti te to lítosti nemá naopak si nesmírně vážím dneska vím že když jsem tehdy litoval dosavadního života svýho že to byla milost od boha nesmírná milost kterou si nedovedu a i dneska do zvážit že vím že kdybych nýbrž nezačal by to bylo takhle nezačlo tak šlo se nikam nedostal ne že to způsobilo opravdovosti mýho počínání na této cestě že jsem litoval je se odvrátil od sebe a převrátil k novému smyslu života ale bytost má eště druhou stránku a to je ta lítost zdola to znamená lituju sebe. Z nějakých důvodů z jakýchkoliv že třebas jsem opuštěn především ne každá lítost je tak špatná nebo ta jsou tam stupně špatnosti ale když se lituju protože jsem opuštěn že mě to nejde nebo takovýho něco to je lítost která není na pravém místě protože nemám právo se litovat protože se mám rád důvod jediný proč mě to nejde nebo že se nevyprazdňuje lépe bylo než se litovat dělat všechno pro to abych napravil svůj život když už jsem ž už dokážu litovat lidská je život že sem ho takhle vedl aby vedl k tomu spojení protože tady není chyba na straně boží nýbrž na tajně mé že mě že já mu nedovolím aby do mělo života vstoupil jakmile mu buď pravou lítosti pravým pokání tedy jak tomu říkají křesťanství a správnou činností dovolím a vyprazdňováním dovolím aby domem života vstoupil tak nejsem nikdy sám a nemusím se litovat. A může se dále litovat za stav tělesný nebo tak to všechno je možné a to všechno nepovažuji za správné lítost totiž je druh sebelásky zakuklené tak tento druh lítosti je do jako k sebelásky která nedovoluje bohu ke mně vstoupit tím že já se byli tu ju nemůže mě poletovat bůh a povinován ze strany boží je má jiný charakter než to plane litovat které nad sebou mám protože já si to lítosti nad sebou nezlepší situaci kdežto citová li se nade mě nade mnou bůh situaci mou řeší. Místo lítosti bych doporučoval řešit událost řešit záležitosti které mě právě potkali sešit klidně řešit nelítostně řešit to šlo tak na že bibli říkají když máš ruku která tě pokouší také vylupovat trní a žízní a když máš oku které tě pokouší ten ho bylo k ně ne to je v tom smyslu řešení to je sešli to té symbolicky se záležitost ne nenechávej zůstává nějakého přešlapování na místě ty se ty se musí já jsem to já vám řeknu co považuju za určitou ruku nebo za vyrobit k tomu rozuměli protože já celou vynechá pu symbolicky ne doslova. Tak když třebas dejme tomu jsem byl v pokušení něco dělat co se dělat nemá třeba zahálet když jsem se měl učit to to byl v tom je běžná vlastnost tedy to to taky tak trpí a zavře aspoň se přiznali tady je to tam s tím prosím zavřel. A nemusí se představovat makoň jo mně bylo velkou potichu že nejsem sám a protože toto nedělání je dělání co se něčeho co se dělat nemá fakticky to je taky dělání člověk nemůže být nečiní to by zemřel dělá by člen aspoň ostudu a nebo něco jiného zkrátka ne nebo co nemá dělat nebo se levá nějak do nějaké činnosti která ho baví aby nemusel dělat to nebaví to to je to je moje honit choroba tohleto všech se mít klidné svědomí nedělám dobrou věc ne a jenom bych nemusel dělat a to se mně nebaví taková je situace se dá řešit jedině tím že se zapřu a že do té věci druh nechám to co dělám rád stranou zapřu se ne pro to aby dokázal bohu že jsem tak dobrý ale z lásky k němu že ho. Že že mu chci patřit protože vím že míra sebezáporu znamená míra patření bohu ne to všechno s tím souvisí já už v tom co řeknu je čet kopky že tam nebezpečí niko cesty ale mluvili jsme o cestě zdolat to znamená osla za lidské a od a pomoci shora to znamená přichází bez zásahu lidského na této cestě zdola o kterou nám především de protože ho působit nemůžeme ne že se disponuje me proto to působení tou cestou zdola různými praktikám cesty zdola. Tak na této cestě zdola není třeba dosahovat u každého člověka stejného stupně dokonalosti jakého ten člověk je schopen a jakmile by ho vyšší stupeň dokonalosti spaloval bych tak řekl jak by spaloval jeho síly potřeboval příliš jeho síly to znamená by vyčerpaností jeho sil tím že by se příliš nažral tak by mu nebyl nezbyla vůbec síla pro. Například pro cestu k bohu on by se a to je nedostatek křesťanské mystiky a křesťanské starce on by se vyžil a myslel zcela soustředil na to sebelepší sebe zdokonalování které není samoúčelné a nemůže vést nikdy až nemůže zastoupit ani to co má přitom vesmí dy a dokonce cesty čili každý člověk musí znát míru a ta je dána na této sito a ta jedna tím že zabrzdí tu činnost vždycky když nemůže disident důležité při tom aby se nelitoval že ho to zabilo protože má to zabrzdit prostě bez lítosti ale vůči sobě si že při tom sebe lituje tak tady nahražuje lásku boží méněcenným způsobem ale vzal odplatu svou. Prosím vás nikdy se nelituje co vám nejde nebo vás unavuje to zabrzdit přemáhat se zabrzdíte a až nebudete unaven zase znovu ale litovat si já sem unaven nebo je to tam vedle kolego vé pořád říkají jak já jsem konve nebo tak to by neměl člověk upustit se svých spoje jeli unaven má si má znát způsob jak si ulevil tak aby unaven nebyl to je v jeho moci začít znovu po malinké pauze která stačí k tomu aby unaven nebyl někoho třebas pauza větší kdyby to byla pauza tří veliká tak já že je nemocen tak se musí léčit. A je lépe se léčit ne se litovat opravdu tohleto říkám proto že člověk se točí v o začarovaném kruhu o činnosti kterou třebas koná jako službu bohu se vrací k sobě v podobě lítosti čili tou činností nemíří k bohu třeba jej původně dělal jako takovou nýbrž myslí zase k sobě tou lítosti která vstoupila na konci té činnosti anebo to únavou to znamená tím neklidem který potom nastoupil předtím tedy upřímně varuju prostě činnost kterou která mě unavuje já si to mu dovolí jako penzista nemluvím jenom prosíme nedělám a jestliže je to váš případ člověka aktivního který nemůže to takhle zařídit tak zaručeně se bych se snažil abych rozumně se svými silami hospodařil tak že jakmile dodo jdu k jejím jejich konci místo lítosti se odevzdal do vůle boží ale upřímně se odevzdal do vůle boží. A ne aby do mě udělal vůbec ne jenom se odevzdal do jeho vůle ne pane bože já chce se za mě udělat to ne protože ti to mezi neříkejte odevzdejte se s tou svou slabostí do té vůle boží neboť umět i s mu slabostí bohu té naprosto nezbytná součást duchovní cesty aby se to když obětujete svou slabost bohu tak je po ní veta svým nepočítá protože to se nemá také vypočítavý jednat ale je to moje zkušenost já neobětuju jenom dobré věci bohu protože beztak dobré pochází od něho a to potom člověk si myslí o o sobě ale já mu obětuj i u slabost musím říct že. Neztratím kontakt vlivem toho protože vám se může stát jsem unaven nemohu se ani pomodli nemohu nic udělat nedělo jako dřevo a spím no nedá říkáte si třebas nebo teplo a za copak to může stát tohleto by nemělo nastat já prosím večer lehnu a spím jako dřevo a dělal si vůbec já sem svědomí rozloučil se v celým světem už s vědomím o tomto světě to je jenom vědomí tohoto světa copak to je pře tváří boží to není nic to je nakukaný skupinkou ne do věčnosti ale do stvořeného malinko malinkým průvodem. A jakmile nabudu sil třebas oděje hodiny tak to pustím samo sebou jakým poruším kontinuitu spaní to je pochopitelně není to zdravý já jenom říkám jak to dělám já já si jenom říct že tento argument abych se sebe litoval že mi to špatně jde nebo tak nějak ten nepadá u mě v úvahu protože to je točení se dokolečka to je vracení se k sobě v každém případě se to dá zařídit vod je tak abych sebe nemusel vykované dotaz jak porozumět tomu lepšímu údělu která který si zvolila marie před tou martou která poctivě sloužila bohu přeci tou činností tam byl bůh kterých očí jistě. A takže on kvali to tady ukázal vě kvality že jednu vyšší najednou vyšší ukázat a na jednu mší to mávám rukama a to obětován a to opětné opravdu oběti plné konání marii marty hodnotil si méně kvalitou menší on to kvalitativně bará kvantita ta roli než tam to tý marii proč protože marie ho byla poslušna musíme to takhle z obecně ho poslouchat když já vcházím do dne jako poslušné dcera nebo jako poslušný syn který se rozhodl ten den poslouchat boha především a ne lidi. Tak jsem zvolil kvalitativně ale lepší cestu a k tomu mě ale musí dopomoci něco také zespoda zdola a to je světlo mého rozumu a světlo mého srdce srdce tak to znamená jestli mě třebas rozum a srdce velí že to co ode měli div chtějí by je nesprávné nebo nebo není to citu plné není to ohledu plné že u mě oni radí to dělat nebudu ale jestli rozum mě neřekne že je to nesprávné ani mně moje srdce nehlásá že je to. Prosto citu který by měl tady být že je to bez ohledu plné tak bezohledné pan tak to nedělám čili já sice jako poslušný syn nebo po slušná cena vstupuju do života do do dne a beru to co tu svou takzvanou povinnost už to říkám tak vono z rukou božích ne z rukou lidí celý ten svůj plán není který mám. ~~Se sebou neroz rukou božích a nikoliv z rukou lidí.~~

Edit utterance

Text view • Help