Waveform view

78-05B-Kaly

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

se stane to že když se stane to že najednou někdo začne zasahovat do vašeho života z vnějšku a vy jste předtím modlitbě abyste byli vytrženi se své malátnost netečnosti lenivosti ne začněte vinit ten nástroj který vstoupil do vašeho života on za to nemůže naopak kdybyste měli jestli dělá něco ne šikovného nepěkně ho byste ho měli e vyhovit rozumíte jako litoval ježíš toho jidáše on ho litoval či ministerstvu lépe by bylo mu to nepřál tyto úlohu vy mu to taky nepřejete a hleď toho zbavit toho aspoň svou lítosti a pomoz temu aby to co má vykonat vykonal neboť tady. Budete to pociťovat třebas mírně jako jako zásad zla do vašeho života to se také může stát rozumíte že vás to jsou samý omyl jeden za druhým to je dáno vaší míru nepoznání nevědomostí Tak slušně se chovejte k tomu kdo se stal nástrojem opravdu všechno co se se mnou děje vstup jakéhokoliv prostředku který na mě působí považuju za vstup na stroje božího do mého života a proto nemu to nezazlívá vite o tý lety jsem přestal zažívat leta pak že mě chtěl zabít pochopitelně já jsem měl začátek šťastný poznejte nějak sami násilně proti sobě zakročoval v tomto stádiu no. Protože pak jenom království boží násilí trpí a násilím je dobýváno ale vůči sobě násilí dělat nemáte zrovna jako nemáte jako s či bližnímu že máte sebe milovat jako bližního a on byl proti tomu ježíš jak jsem si všiml možná dělat násilností na bližním ne protože je partenogeneze mi tady ptáte a protože tam je jasně řečeno že nemáme zbraň vrátit proti příteli ne nepříteli a tak dále ne do více rozsev si bouři a to je tam dokonce řečeno tak taky nemáme vůči sobě který je taky na úrovni má být oblasti lásky narozeného bližního takhle nemáme zakročovat nýbrž my jestli má mé snahu cestou dostat tak to je vždycky dobrá známka. Že se z toho dostat můžeme a jestliže jsme ale malá a nemáme ani snahu ani tedy se nebudeme modlit nebo když tak jenom formálně tak to je prosím závada hlubší už byla způsobena špatným zacházení prostředky dosud používané mi já jsem piju mil vývoj na své cestě špatným postupem to se může stát že jsem místo do přerušil dozadu ano to znamená v tomto případě klidně třebas malá tě udělat si rozbor prostředky jimiž jsem šel zjistit sem mystici jak se jich. A užíval li se mi je špatně až k tomu civění tak pak samozřejmě bude zapotřebí se léčit hrob léčit nic jiné to vysvětluje normální duševní lež bo já myslím že není to sice věcí lékaře světského ale je to věc trpělivosti jakou já budu se sebou zacházet tak aby těch prostředků který se už a špatně bylo používáno jinak víte to je ten proces nenastává u každého často. A můžete vzít na to jest čili když se dostanete do tohoto stavu nicnedělání mi to všechny jedno ho ste nosti tento stav časem přejde sám a ocitne se člověk ve stádiu kdy mu to zase přestane být jedno ne ale jak vám říkám když chcete předejít delším trvá tohoto stavu to musíte dělat rozbor klidný rozbor té situace Tak příde-tak se dostaví sama naléhavost změny proto že je dáte chladnokrevně rozbor bez bez citového zaujetí když nejste schopni ani toho rozboru to po tom nevím co by se vám poradil proč já říkám. Ta ho má takovou cenu protože vy se dostáváte k tomu znovu jakému si znovu užití prostředků kterými jste neuspěli znovu užití aspoň mentální mě znovu jako s křižuje ve své mysli ve své paměti vy tam vytváříte magické pole vy to rovnováze já jsem si často všiml že se měl co dělat lidmi tohoto typu že stačilo když jsem ho nechal vyzpovídat sobě on mě musel přesně říct protože sám tu an-analýzu nechtěl udělat nebo byl línej tak velice nechtěl dělat že že mu to bylo všechno jedno ale mně to jedno nebylo když jsem ho znal. To člověk to se říkal prosim tě buď tak dobrý a vyzpovídej se mi se svýho života mi s to nelíbí jak se teďka vidím zburcovala jsem v něm takovou neby touhu být v mých očích lepší než jak ho vidím ne napřed vůbec toho kterého se nosti dostal je se mi toto považovat a on se mi poctivě vyzpovídal a nic jsem nechtěl než aby formuloval tu svou malátnost příčiny které si myslí že k tomu vedli a vždycky nejenom jedno dycky se mi stalo že po této formulaci on nebyl dále malá on nebyl dále líbí protože on něco v sobě srovnal něco v sobě formuloval on se o něčem vnitřně přesvědčil jenom tou formulací o čem předtím nebyl. Přesvědčení a toto přesvědčení ho podnítilo další činnost já jsem pozoroval tomto případě jako obrovskou to je instituce jedinečná když se provádí upřímně čili opravdu třebas do vrby vyzpovídá ale opravdu se vyzpovídat to znamená třeba si zapsat to by bylo taky duch po vědí všechno co předcházelo tomu stavu mé malátnost a ono se to tam postrádá takže ty drobné si které se rozložil se dohromady boží a vytvoří se nový po ten sil na kterém se bude stavět dál tato rovnovážný se. Dosahne tak ji zakoušíme buď v životě mimo modlitbu nebo v životě v modlitbě a tam vždycky přes tento bod rovnovážný je přejít dál do dalšího nerv do dalšího bodu nerovnovážně tak se nám že stá že při tomto stádiu modlitby například nejúspěšnější do té kterého jsme řídili a protože nevíme si rady s tím že usínáme a nemůžeme tomu zabránit v té modlitbě tak já musím zjednat nerovnováhu jak jsem v modlitbě nedokážu přestanu po tom rovnosti dostat já musím nerovnováhu jednat když musím nabrat dechu musím předběho. Dením světským životem modlitbu a tím poskytnout nový podnět pro pro rovnovážný stav v modlitbě abych z něho vyšel i v modlitbě to se tam přenese já musím něco navíc nějaké odosobnění vy sebezápor provést zevním životě a to jsem jedná zem objeví potom účinkem modlitbě já tam najednou ten spánek překonám ačkoliv jsem přímo proti němu nebojoval rozumíte naopak když moje modlitba je čiperná a můj život nikoliv a tam jsem se dostal do rovného stavu tak já se snažím ještě přidat v té modlitbě a přenese se to do toho běžného života ovšem musím tomu v tomto případě pomoci když se to dělá opačně z modlitby do života tak to musí musí uměle pomáhat takovou vědomě protože vždycky má člověk ten mezi ta modlitba jde. Ji přeceňovat v věnovat se jenom jí já to pozval na sobě a zanedbávat ten zevní život tak já potom když chci převést účinky modlitby do zevního života k se musím donutit k většímu sebezápor který ji životě a tím se mi přeleju účinek modlitby do zevního života to jsem potřeboval ještě říct ano protože zjednávání rovnovážné ho stavu je rovnováhy tedy je řek bych harmonického postupu jak zevním tak mně životě na cestě lásky je proto tak důležité a důležitější než jim de protože na této jediné cestě je možno zažívat něco co je sladké jho to znamená jít bez krizí ale jenom za za těchto okolností které já jsem tady jmenoval na jiných cestách na říká cestě činnosti vůbec ne krizí se neodejdete to nejde na cestě poznání taky ne na cestě lásky ano ale musíte dbát. V těchto principů které jsem tady uvedl a jale potom ještě zdůraznil v tom spisu já sem tam ještě nedostal až budu mluvit o to styku s bohem tak samo sebou to bude něco tak velkou lépe pro každého člověka do zažívá že mu naše podceňovat ten život začnou zanedbávat a tím vznikne nerovnováha a utrpení takže lidé kteří milovali boha velice trpěli a úměrně zásobě víc trpěli to je zcela běžný a není to správné to nebylo správné ne že by byli nedospěli výsledku správnému ale přes velkému utrpení nechci vás mít k tomu aby se báli utrpení ale je to zbytečné není to příkladné po naše okolí nedělejte to hleďte už z lasky k bližnímu se vyrovnal utrpením tak aby nebylo abyste mu zabránil ne že. Budete se mu vyžívat bázlivý nýbrž že budu te té čelit vnitřní rovnováhu ano bereme si takový zjednodušuji školský pohled na tvůrčí činnost boží berme za správné to co je napsáno v genezi že nějakého chou úvodního se to dále rozlišoval čili od jednoduchého to šlo ke složité a kdybychom toto dění převedli do zvukových symbol toto celé dění tak bychom řekli že ten původní chaos nerozlišené byl o. A to za líčení dovršení čili s hmotně toho chou v tomto varu který dneska zažíváte byl čili indické o má a proto je to posvátná na ka čili opakuju tak se vez od začátku stvoření otevírá tvůrčí činnost a hmotnými směrem ke míst ale protože to dělám od sebe pět tak odvádím hmotu do toho nestvořeného stavu a proto jsou indové přesvědčení že vyslovování slabika on se člověk může dostat do věčnosti já jim to věřím my to uděláme my si to ještě řekneme složitě ji. Když třebas vyslovuje jméno boží skládají se s samohlásek ho a tak vyslovíme si v nejjednodušší principy požene slabika potom představují tu složitost kdy pohromadě s kombinací že samo hláskami kterou zažíváme nyní takže bychom mohli při soudit podle tohoto principu všemu nějaké jméno které by znamenalo určitý druh složitosti určitý vzezření složitosti jo a takhle vznikla lidská řeč jako výraz pochopením tvůrčí činnosti když by tu takže ta lidská. Že se k nám dostala přes to vytváření z jednoduchého do složitého až k nám se k nám dostala ale když mi ji zase užíváme zpětný způsobem aby nás dovedla do nestvořeného tak si máme počínat tak že se ztotožníme se ztotožním s těmi ty lidské řeči které představují tu poměrně málo ještě rozlišenost pučí hmotu nebo jak chcete vytvořenu věc nebo vytvořen vesmír ne ten ještě nechtít ho taký ale velice prostý bez tvaru ještě vesmír a to boží které se vám tady jmenoval přestavuje právě takový přechod mezi nestvořeným a mezitím složitý. Stvořeným čili když já mám touhu přejít do nestvořeného tak velice pomáhá když používám tohoto těchto samohlásek by vhodné s pořádní od nejhrubší nebo nejste ší do ne jemnější tak je tam seřazena a tím ještě v oblasti toho jmého se dostávám až po kraj které jemnosti a tam už je jenom krok k tomu abych se ocitl nestvořeném tak písmenové cvičení jak se tomu říká pokud je to modlitba musí sebe květ modlitba nás vede na pokraji stvořeného a na pokraji nestvořeného čili hnedle až k bohu kdy. Je to modlitba jestli toto opakování tohoto jména bože božího složené ho se samohlásek je konáno za účelem abychom do té věčnosti vešli jestliže je to vedeno touhou do té věčnosti se dostat do touha je dalším důležitým prvkem této činnosti bez ní by to bylo jenom mechanické přeříkávám které by nikam nevedlo tato touha spojená s tímhletím spojená další řek bych dalším transformátorem této síly pokud je ten dozrát živý tedy lidským živým tělem tak dokonale transformuje moje vědomí že ho převede až do zdrojového vědomí. Musí projít boji transformací transformaci ne jemnější ho tvůrčího principu to se souhlásky a transformaci pomocí lidského těla těmito děje mi eva filtr a plus vůle pro jít se dostaneme na hranici stvořeného a tam potom se vystaven už vůli boží a když se ne lekne když jí celým zase vůlí bych tak řekl tak zdrojová vůle se dokonale se s vůlí odvozenou protože vůle moje a poznají se jako jeden pramen sl se nastává spojení podívejte se důležité. Že byl se liší na písmeno vých cvičeních na této modlitby je to abych já vy když vyslovuju to jméno ho považoval za výraz své oběti v bohu to jsem já který se do té míry ztotožňuje s tím jménem který vyslovuje že já celý pomocí toho jména mých řím do té věčnosti jestliže já jenom ho vyslovuju tak nemířím to nestačí na směrově do novou a krz nově a nevím co je to nestačí všechno já musím opravdu sebe obětovat já musím mít touhu. Od sebe odejít do věčnosti dokud budu u sebe tak to bude jako dosud že nebudu věčnosti dokud u sebe nebudu až po sebe nebudu tak budu ve věčnosti čili tohleto je velik který mě má dovést o že mě do věčnosti rozumíte tak ho musím chápat já si na něj se dám to má být ten pravý duch tohoto cvičení to je jedna důležitá záležitost druhá důležitá věc přitom je abych byl připraven na to že nevím co mě čeká a že tedy pude. A opravdu slova smyslu o můj život tomu by to vy a být napřed připraven čili že já se smiřuje s tím že se nikdy když se to podaří nesetkám s tímto životem tak jak ho opouštím opravdu ježíš kristus naznačil velice jasně tohleto pojďte za mnou ale zanechte všechno a i když ti jeho učedníci se dále stýkali s těmi svými rozeným tak už nebyli jejich kdy toho ježíše a šlo to dokonce dál ještě nebyl ježíše a byli toho ducha svatýho vite o nemusel opustit aby vůbec mohli se tomu duchu svatýmu oddat a aby mohli z něho získat to vědění které bez toho se nemohli obejít. Čili opravdu je to cesta od sebe k bohu neslevím nic na tom není to jenom cesta k bohu je to cesta od sebe to je to dodává směr že jestli se důležité že k tomu potřebuju dvou filtrů třebas těch samohlásek a toho lidského těla to je technická záležitost ale nezáleží na ní tolik jako na tomhletom duchu protože to není pouhá technika rozumíte takže vy můžete roztodivně to provádět technicky ale když tam není ten duch nedopadne to dobře a jeli tam ten duch dopadne to dobře ale protože tak. Těžké se ztotožňuje s nějakým sebe ztotožnit nějakým prohlášením takový jako jedno slovo do mého do několikrát tak vám musím prozradit že jestliže člověk má touhu po té věčnosti pak je mu všechno dobré jestliže jí nemá tak je mu všechno k ničemu všechno učením chci říci že li já jsem zpočátku říkal jenom jednu lásku přátel tak to mělo větší účinek když jsem potom říkal celé jméno boží nechci vás ní to musíte říkal no vida o tom učit moje to určité příliv asi protože tam nebyl žádný pohyb okovy. I ten mystici princ ustálit na té lásce technice není tak otázka tolik nezáleží otázce ožení jako na otázce zaujetí jestliže mně tato věc zaujme vteřinu tak to dělám vteřinu ne zaujme do každou no původní a to dělám půl hodiny ale varuju vás předtím aby se tu věc nedělali bez zaujetí protože jak se jednou dostanete do takového mechanického odříkání těchto věcí těžko se tomu odnaučit protože po nová sobcem uspává a je to pohoda nikam to sice nevede ale můžete si říkal novou za dvacet vtělení to třeba někam povede to ne to je nesprávný způsob. Jestliže v tom není touha tak bez toho se nikam a takže bych radil i tomu do dělá nějaká písmenová česká aby předtím vzbudil tou mu než začne dělat protože málo kdo je schopen rovnou nějakým písmene se do věčnosti dostat z toho důvodu že tomu musí věřit a hraje slabá víra je taky podnět samosebou ale je slabá kdežto já když jsem z těch by se čem nic začne tak se jim nepotřeboval věřit já jsem je přesvědčen já jsem věděl že mají ten účinek tak to bylo jiné já jsem nepotřeboval víry do dneška žádnou vývoj nepotřebuju ale taky nemůže být na tento ho něj ničím zla zvyklí to nejde. Jsem ti to nikdy ještě nezačal ale váš případ je jiný musí být opatrný a vy musíte pořád v sobě podněcovat sou ho to znamená každé koncentraci i písmenové jakékoliv je musí předcházet celou ten příprava tak jak jsem napsal v té mystické koncentraci kde jsem psal jenom o přípravě prosím doporučuju vřele si ty principy té přípravy přečíst tam jsou ve zkratce bohové jako tady let o tom spisu a do to nechce je všechno o potřebujete to mše no odůvodnění tak by to mělo platit já myslím že to tam všechno tuto přípravu odlívá nebo jinde nedělá tomu mohu zaručit že nemůže jeho modlitba a je to modlitba jakákoliv myslíš ne spojovací protože je. Příliš velký skok který musí udělat mezi tím životem aby si to modlitbou nepovede ho takový sportem není to nejde o to se v něco přesto že to moc dobře dopadne tak začnou pravda jakých transů to nesprávné nebo protože neví co co se má stát a upadat do bezvědomí plně tak nějak vlastní poloha to je všechno nesprávné to musel sekat jsem je životě neděje a kdybys to začlo jít tak se toho hrozně boje že to to není dobré vliv stav při modlitbě já jsem o tom čela mu o tom že třebas je ta drobnou vá mezi modlitbou a činnost že mezi tím životem a modlitbou a zažívám jakýkoliv sta přivolit pokud mám dojem. Že ten stav je vyšší než ten světský život který žiju mimo modlitbu to přeci poznám tak pak musím uznat za správné abych tento stav převáděl toto ostatní části dne do té činnosti to je obecně řečeno kdybych například dejme tomu zažíval klid v té své modlitbě tak se budu snažit i při té modlitbě i při té práci porá boha ten klid sžívat budu se snažit neví klidu pochopitelně to je na ne ale já ho tam přes budu tasit psinu protože mám za to že jestliže při. Modlitbě zažívám klid že tam ke mně mluví bůh lidem že modlitba klidu je to všechno poli ba mystická když já boha ne hmota nebo nějak se s ním nestýkám ještě tak tak jasně nýbrž jenom temně jak se říká se vyjadřují mystikové ne vadí je to spojovací stav jaký začáteční ne ale z toho asi a to je a já ho musím uvést jemňounce do své činnosti a co se dělá tím způsobem že já jsem plné činnosti a řeknu pane bože vstup do ní buď tak dobrý a pomlčím když jsem v tom nejlepším rozumíte když mi to třebas jde vstup do třebas do toho že mě to. Teďka u spokojuje třeba mně třebas nějaká činnost spokojuje to není na to nejlepší že a já to bez toho bez toho užitku pro sebe takže v okamžiku uspokojení to uspokojení obětuju bohu tím způsobem než devátýho obětuj uspokojení to je prohlašování kterým se znamená to je jenom deklaraci tím to neobětuju vůbec ty to byl se do představit co to obětovat bohu uspokojení to nikdo neumí ale když jestliže já při modlitbě zažívám ticho tak já mu pomocí tohoto božího zásahu obětuju to moje uspokojení že ho tam uvedu k tomu mému uspokojení to znamená řeknu víš to je tvůj užitek to si vlastně ty tady se mnou. Tím tím uspokojením které tady mám čeho to čili tobě náleží podsta tobě náleží to abych se sebou setkal i při tom svém uspokojení nebo tak nějak to nemusí tak se složit že to nemusí být ne a že to jde velice jednoduše já bych to dělal daleko jednodušeji ne prostě stal na vteřinku to stal by s klidu a tady dělám pořád že vinu starost lidu ne a při zvu nebo je to řečeno odevzdám se mu tomu jeho hlasu to mimo vlastníky ticha za laská né liniích spisů kde prostě píše že to ticho jeho světím nejasnější hlasem boží je to první závan božího oslovení. A nelekejme žena bude oslavovat nějak naším křestním jménem protože to bych dycky podezříval situaci se sebeklam to to je jeden z nejdokonalejší vstupů na tomto stupni jak vstupuje jak se může vstoupit bůh i do našeho běžného života a těžké odpovědět nahlas boží který je tichem a já doufám že dneska se jí ti řekl jak se to dělá odpovídat nahlas boží který je tichem znamená utišit se uprostřed to žádný se dá povědět protože ty mě bože. Vyslovuješ a já tvůj hlas liší a nemohu slyšet jinak než když sem utiším a jestliže o nich stojím a to bych měl tak se bodu utěšoval to bychom měl slíbit a jestliže on neska ke mně mluví tichem on jindy bude mluvit jimi ústy spůsobem rozumíte ale nemusím předvídat jak nemusím ani o to stát jak hlavně že už vím že ke mně mluví protože člověk když se k němu nemluví tak to obyčejně za řeč nepovažuje a bůh kdyby mluvil tak by to nebyl on to byl byl jenom nějaký jeho pomocník. Ale bůh který nemluví to je on protože dříve než řeč byla on byl na to je on který je rozumíš ten nemluví lidskou řeči to není neče ani francouzi to není vůbec člověk jestliže totiž se člověk dopracoval v modlitbě takové sebe oběti že do přál bohu aby on v té modlitbě už k němu mohl mluvit třeba tichem tak je to výrazem toho že tam vystihl jak se správně obětovat jak se správně zbavit sama sebe tam už to dokázal ale lidská. Činnost ostatní má místní charakter samá dycky charakter toto udělám tamto udělám tamto udělám takže člověk v tě nechtěl zapomíná na bohu pochopitelně ale víte ve starověku měli vzácný vlastnost že před každou činností konali úly dyby bohu v zmařil čili kdybych já byl nadán tou milostí že bych zažíval modlitbě ticho k já neži bych vstupoval do činnosti tak bych začínal tím tichem a protože bych mu dával najevo a při mysle bych to dělal. Svým hlasem já vcházím do činnosti a kdykoliv vy činnost to dovoloval aby se to čí a to nedělal tak abych aby to zrušilo činnost třídi a všech automobilu to bych toho dělat né a já bych číhá na tu příležitost kdyby kdykoliv mě dovoloval příležitost že bych mohl na okamžitě ustat já bych se dal poskytl milostivě bohu příležitost aby se znovu svým tichem se mě promluvil a a tím bych tu míru sebeobětování kterou už dokážu modlitbě převedl do obdobné míry sebeobětování k činnosti a našel bych potom já to nechci prozradit co já vím co. I bez vkládáním ticha způsob jak bych sloužil bohu svou činností a zatím tu činnost provádím tak že přímý zapomínám na boha a potom by se najednou stalo že by ta činnost je rozpoznal a v lásce k bohu že by mě připomínal přestože byl vše původně to byla činnost vzdálená od boha nebo oddalujeme od boha teď by mně k němu přiváděla rozumíte ne že bych věděl kladete stát zrovna jako panna marie to mé jak ta šílený bude oplodnil tím duchem to nepotřebuje tak se to může stát já musím jenom přivolit nic víc aby tam měl vstoupit on se od nás ví nechce toti prsou. Jakmile už potom se dostaneme do tohoto způsobu jednání tak zjistíme že se zbytečně moc toho lety za ale že to je velice prosté úroveň jeho života úroveň mé modlitby jsem i s tím jist tak musím svým životem ovlivňovat modlitbu nesmím to oddělovat to znamená já ji tam musím vždycky k tomu přidat k té své činnosti tohleto totéž jenomže toho opačného hlediska přidat v tom smyslu. Že se třebas i když něco provedu přišel jsem se odosobnil okamžitě přejdu do stavu modlitby to znamená třebas po děkuju bohu že mně dal sílu k tomu odosobnění k tomu sebezáporu upřímně mu po děkuju to by stačilo a trošku po se a tím pozastavím a dám se zase dál do další činnosti rozumíte to stačí na vteřinku zase to nikdo nebude slyšet ani o to ani nevšimne obyčejně moment věčnosti tady hraje velkou roli nepřechází to jako sebeuspokojení nýbrž vděčností bohu že já tu schopnost od něho mám takhle jednat. On dycky říká tak to je výklad že toho boha živýho se odpově se užije kristovi temu jedná tak a ta tam to nemohu poznávat starý tísně se nedá než jsem to měl tak jsem se musel sebe zříct takhle prostředkem se neřekl tak se to potom el čili je na vás abych se v sami sebe o samý ustoupili a tak z toho je ten tak jako jsem to já tam mě sem tam byl schopen dokonce ono sobcem vyvo bližního jako sebe a jsem viděl že to nejednáte. Ten půs miloval toho bližního za mě země za mě to mně to mně bylo měla byla obdařen taky mě vlastnosti ta jeho láska že já jsem do dnešek domněnek náhodou miloval bližního jako sebe tak si je toho vězněn dobrý a jinak hodnotit opravdovou notak když jsem přijdu tady stav je nám rostlin kolik má to duchovní věci tak by mu jak on miluje tak to mě dává k dispozici. Tak by mohl jednat jako jako z moci boží strašně mocné to že si dobře se je do mě to já nejsem to rád kdybyste si znovu a tady mu přestanu být aparáty....

Edit utterance

Text view • Help