Waveform view

78-02A-Praha-Kaly

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Byl od Otce nadán moudrostí, kterou svatý Jan v evangeliu vyjádřuje slovy tento je syn můj milý v němž jsem se mi zalíbilo... v němž se mi zalíbilo nejenom syn můj milý, ale v němž se mi zalíbilo, to je velice obsažná věta. Vy nezažíváte ještě boha takhle vůbec ne, ten vztah není takovýhle podle tohoto zážitku, Z tohoto zážitku vyplývá úplně nový vztah k Otci. ~~Vztah syna k Otci.~~ Kdežto my se pořád chováme všichni já i ty, jak tady jsme, jako syni této země a ne jako syni boha Otce. ~~A přeci už ve Starém zákoně je psáno...~~ ~~ve Starém zákoně: zdaliž nejsme všichni děti jednoho otce.~~ ~~Toto bylo dříve napsáno tady na nové synagoze pražské.~~ A bohužel tento nadpis zmizel, to je veliká chyba protože to je nadpis který by tam měl být pro, po všechny věky, aby lidi se vzájemně lépe snášeli, jsme syni, děti jednoho otce a toto Ježíš poznával, že je nejenom synem, ale milovaným synem, Který v protože toto synovství zažívá má určitá privilegia, o kterých se nám vůbec nezdá a o kterých apoštolové buď v evangeliích anebo potom v epištolách praví ani oko lidské nevidělo ani ucho lidské neslyšelo nemáte tušení jaká sláva je připravena pro člověka na věčnosti. ~~A toto on už zažíval, tu slávu, no.~~ Spousta činnosti, když jako především se snažíme o spojení s Bohem pomocí činnosti, tak asi, především činnosti, ono to nejde čistokrevně jenom tím, k jinému druhu poznání než když především se snažíme milovat. Ta láska vede k jinému druhu poznání, já se pokusím vysvětlit k jakému jinému druhu. A cesta poznání pokud po ní kráčíme, vede k jinému druhu poznání než cesta lásky, než cesta činnosti. Je dokonce, protože zdá se být nejvznešenější ze všech nejblíž přístupná totiž, tak spíš, nejmoudřejší nebo nebo tak nějak, je přitom velice nebezpečná, toho já jsem si dobře vědom, že ten kdo poznává věci neosobně, se dopouštět velikých chyb v osobním poznávání tím že toto osobní poznávání podceňuje že ten staví osobní poznání vedle toho nebo hluboko pod to poznání neosobní. a Ramakrišna ho napomenul, jak může být on, TOTAPURY sídlo neosobního poznání tak nedůtklivý vůči člověku který nevěděl, že jde o posvátný oheň který si odpálil dýmku protože to potřeboval. říkal dá nemyslete toho milý to tam pojítko to zanesení církev konečně dělala tutéž chybu ve středověku, že říkala láska k duši, je pravou láskou, je to láska duše k lásce k duši. já to znám, já to překládám možná chybně z latiny, prostě došlo tak daleko, toto neosobní chápání lásky, že no když jsou tady kteří umírají hladem nic nic se nestane, po smrti budou odměněni. v tří trpíte, nic si z toho nedělejte, smrti vám kyne věčné blaho. ~~Žádný bohatý do království nebeského, vy jste na tom líp.~~ A dřeli je, ty chudý, že ano, peníz a poslední práci jejich sebe protože sice tomu věřili že to tak je ale pro jistotu žili si tady pohodlně v tomto životě. Takhle to dopadá vemte ří zastávají to neosobní poznání, mír na nebesích nějaký blaho nebo takové které a není to založeno na řekl všestranném rozplamenění a a činnosti. se dostanu k tomu jaké jsou v tom třeba se dostaneme my mocí činnosti k poznání boha tak to má za následek každou událost vidím jako od boha vidím, ne se do toho vmýšlím, od boha naservírovanou a znám v této události svoje postaven takže neomylně správně, neomylně správně tak že že nikdo tomu třebas nerozumí a vypadá to jako špatné jednání. Na to nedbám, protože jsem byl osvícen v tom smyslu co je v v záměrech Božích, v jeho činnosti. ~~Neboť on je také činný.~~ ~~To je existence, čili všechno existuje, co tady vidíme.~~ ~~je projev boží činnosti.~~ ~~Neboť kdyby byl nečinný, tak by nic neexistovalo.~~ ~~protože je činný on tak toto existuje.~~ V tu chvíli by si odpočinul sedmý den odpočíval a všechno přestane existovat z tohoto důvodu musíme mít na to, že šest dní toho procesu ten sedmý den toho klidu pořád vedle sebe probíhají ano a tak líto způsobem vypadá spojení s bohem spojení s bohem láskou vypadá tak, že opravdu celé moje srdce, celá moje duše, všechna moje síla je podmaněna Bohem. Tak dokonale je podmaněna, že pro nic jiného nemám smyslu ani sil než abych vyslyšel toto mohutné boží lásky. ~~v tom stadiu kdy jsem s ním láskou spojen ve mně miluje.~~ ~~to to mě zavazuje abych já už láskou miloval.~~ v tom vykazoval mezery tak prozrazuji že že jsem toto nezažil nebo že to nezažívám, tuto lásku boží v sobě nezažívám. Když tuto lásku v sobě někdo zažívá, bez mezer miluje, jak to Ježíš Kristus i ty svoje katany vidíte že jinou cestou jinudy jinými prostředky a ne co je spojen s s Bohem. To s bohem nikdy není universální u u nikoho, protože my nikdy nebudeme bohem jak těmi privilegii boha nýbrž budeme jenom nesmrtelnými, nesmrtelní, vědomě nesmrtelnými z boha budou žít. vědomě a ne ze sebe jako dneska si myslíme, že se tady najíme a tak dále No a kdybych a tomu poslednímu a řekl, poznání nebo také jak vypadá spojení naší poznání tak bych musel říci vypadá zcela jinak že než na těch dvou cestách, kdyby bylo něco takového možné to nějak izolovat, ne? ne To tak není úplně úplně možné, ale kdyby se to teoreticky, takhle izolovalo, tak to spojení poznáním by vypadalo tak, že já vůbec nepotřeboval ničemu nové úvahy ani smyslové činnosti abych poznával. Jestliže k tomuto dojde prozrazuju že se spojil pomocí poznání s Bohem. Čili a nemusí existovat tělo a žádný projev Boží, ani projev lásky pochopitelně, abych já poznával, neboť já skrze něho poznávám, skrze tu věčnost poznávám je něco víc než skrze smysly a rozum, a skrze tělo, skrze maso a krev, jak říkal správně Ježíš, toto ti neřeklo, nesdělilo maso ani krev, nýbrž boží to je To je něco takového o čem ho nepoučil toho Petra nikdo, ale on to věděl, protože to do něho bylo bylo vlito z té boží pro tu chvíli aspoň, to bylo ovšem osvícení, ale kdyby to byl trvalý stav tak samosebou pak to trvá, pak není třeba masa a krve. ~~Čili této cestě člověk patrně ztrácí svoji tělesnost také, ano?~~ ~~Zbavuje se brzo potřeby být tělesný.~~ Takhle chápali řečtí se takové poznání boha a když začli poznávat asi neprávem tak spáchali sebevraždu, Zenon a spol. velicí nadšenci ale že spáchali sebevraždu, to je to, že oni si přičichli k tomu a už poznali že tělesnost je na překážku a tak to zrušili. ~~No to bych uznávána za správné.~~ takže vono by toto co kážu třeba to bych chtěl kázat nebo co bych mohl kázat na cestě poznání by mohlo vést i k takovým zrůdným činům jako k sebevraždě a tak dále. ~~Protože nikdy nemá správné měřítko co přijde potom.~~ jsem si třebas myslel už několikrát, že to co právě poznávám, je vrchol. ~~Pak jsem poznal, že to není pravda.~~ že jo, že to je pěkně podívali na věcí já myslím že já myslím, že tím jsem zhruba v přístupové, rozdílné přístupové cesty spojení s bohem ano nebo výslednice Protože i když tady mluvím o a každá z nich tak že jsou v ještě mezery pro ustavičné další zdokonalování. na věčnosti se nebudu nudit, protože to je věčná věčná láska, věčné bytí. Já komunikovat jim co je víc než se já Do nekonečna mohu přijímat, co je nekonečné, že jo? ~~Nebude toho nikdy konec.~~ Člověk je bytostí, o které by se dalo říci, že je vesmírem v malém, že jo? To je známá věc proto jsou v něm zastoupena všechny složky a bylo by chybné, aby to co já tady píšu, vás inspirovalo tomu že že byste dělat jenom činnost nebo nebo jenom lásku, nic takového kristus nechtěl nebo jenom poznávat protože on ke každému přistupoval takovému jaký byl ale kromě toho si byl dobře vědom toho, že takovým jaký nyní je, chvilinku být nemusí. za chvilinku může být jiný a i tomu si našel znovu cestu, trpělivě. ~~bych se odvolal zase na Joba.~~ Ten byl napřed bohatý, se mu dařilo a pak postupně, z dopuštění božího jak se říká to nebudu dál vysvětlovat, o přišel i i o to zdraví, a malomocnější se ho štítili aby se nenakazili, seděl na hnoji on nepřestával velebit Hospodina za moudrost je se kterou všechno mu kdysi dal a všechno od něho tentokrát bere. V každé té fázi toho vývoje byl jo ten Ten Job bohatý zemřel ale ne tak dokonale prvním návalu strach tím aby ještě trošičku nebyl tím původním Jobem, proto mu bylo třeba další vzít, další a další, z toho Joba nezbylo nic byl Mezitím taky byl Jobem zoufalým, prosím. ~~z toho nic nezbylo.~~ Zbyl člověk bohu oddaný a je to pojítko, které by mělo vyplynout všeho mnohého povídání a psaní které já tady podnikám. Nespouštět se boha mu patřit protože čím dokonaleji patřím k tomuto světu méně dokonale patřím a naopak čili proto vás poučuji tom jak máte v činnosti nacházet činnost pro boha jak máte setkání s bližním nacházet setkání s bohem a tak dále aby se to naroubovalo toto bližní s Bohem do všeho, činnosti do setkávání do lásky do poznávání do poznávání to si tady můžeme bezpečně říci když. A já poznávám silou boží i když prostředečně pomocí rozumu a s slu neboť jeho a jeho tvůrčí činnost způsobuje že já mám smysly a a že mám rozum a že mám a tak dále a tak tímto primitivním způsobem se mohu vmyslet do toho že i když takhle nedostatečně, nedostatečným způsobem kolem sebe a rozumově o nich že to je v podstatě síla boží kterou já samovolně, aniž jsem si toho vědom, přijímám a s ní hospodařím. ovšem pro sebe a při poznání, s tě poznání záleží na tom abych právě s touto silou podařilo taky pro něho je víte cesta zcela od cesty a cesty ne tak úplně, ale odlišná o od cesty lásky a cesty činnosti. A samozřejmě, že platí na této cestě poznání to, čím hospodařím napřed, budu klást napřed vy jste o hřivnách přirovnání a jakmile ty to vyjde a já obstojí při tom zúčtování, bez mezer Místo jedné hřivny jednu jedno město místo dvou hřiven města to znamená více daleko víc než to jsem měl k dispozici s čím bych hospodařil, proto abych to měl, nýbrž abych s tím zase hospodařil. ~~to je zase hospodaření i té cestě poznání.~~ ~~A se větší mi statky poznání, bych tak řekl.~~ ~~Stále větším bohatstvím poznání.~~ to je jedno z nejnebezpečnějších nejsnáze si přivlastníte to co poznáváte. To je daleko snazší přivlastnit než si například odnést tenhleten domů, že jo, se mi třebas líbí. ~~Ale to co poznávám to už je u mě, to už je moje, rozumíte?~~ ~~Proto já tak té cesty vůbec jdu.~~ To je, jestli tam se mluvilo o maximech požadavcích, požadavků tam u toho Ježíše při cestě činnosti na poli nebo v domě, při cestě lásky srdce a tak dále tak tady kdybych je přednesl ty požadavky z prostředka, tak sám, i když je znám, tak se jich leknu. ~~A vy, který jste o nich neslyšeli,...~~ ~~ale Ježíš je všechny řekl.~~ ~~Jenže tak skrytě, aby nikoho nezastrašil.~~ ~~A já jsem toho dobře vědom.~~ že ta skrytost s jakou to říká na každým kroku, ale pořád, nikdy z toho neuhne, důležitá aby se zachovala by způsobit že by člověk přestal milovat Přestal by by být činný by si přál poznávat Kaly červenec devatenácetsedmdesátosm Už to jde? ~~Ano.~~ Tak já bych promluvil o tom jak poznáváme projevy boží, jak poznáváme vnuknutí boží, jak poznáváme jeho činnost, přímou jeho činnost. Jisto je že někteří lidé si představovali že je třeba aby Bůh k nám promluvil. To nepovažuji za důkaz, jestliže jako mluvit že by to byl bůh protože se mi zdá být spíše příkladem nejlepším případě příkladem toho co bůh nám se říci V nejhorším je něco co si sám člověk nakukal. A aby se těmto omylům předešlo, tak bych vám chtěl jako základ říci tohleto: Vnuknutí Boží poznáte správně tím, že je podepřeno činy za které vy nemůžete a které mění se základu veškeré předpoklady průběhu věcí. slovo boží i i když není vysloveno a já tím myslím to vnuknutí, už je skutkem nikdy není samo takže jakmile Bůh vám něco vnuká, tak zároveň to činí a tenhleten řekl boží spár v tom Protože proti všem předpokladům se začne dít něco co odpovídá tomuto vnuknutí. vnuknutí, vnuknutí má člověk tehdy když sám vyčerpá všechny prostředky které lidsky má po ruce. A to jenom, to nejenom mentální také činorodě to to znamená co může porozmýšlí co může a jestliže mu to nejde a má jistotu že to co dělá je ve vůli boží to to znamená neprotiví se to co dělá boží aspoň to. Tak pak může všeho zanechat a jestliže všeho zanechá bez nároku na to to pán bůh řešil tak v tom případě je velice nadějné nebo pravděpodobné je-li to ovšem vůli boží se za táhne tady jak vnuknutí co mám dělat tak taky zasáhnou která změní okolnosti. Které okolo mě běží, objektivní příčiny něčeho se potom děje z Z čehož vidím že někdo komplexně působí není v mé mysli ale v celém širokém okolí tak daleko kam až je zapotřebí aby tam nestáli v cestě žádné překážky a tohleto je vrcholný důkaz spojení s bohem v činnosti i ve vnuknutí samozřejmě je to spojení neextatické je to spojení běžném lidském vědomí. A má to potom samozřejmě další následky že narůstá v člověku láska k Bohu, vděčnost jiné vlastnosti které předtím neměl čili může si potom říci že i ty vlastnosti, které v něm narostly byly spojovacím, jedním z účinků spojovacích. to je ten nejnižší stupeň vnuknutí, se dal podle mého názoru snadno poznat a záleží na tom jestli splním předním, než to podmínky které umožňují bohu vstoupit do mého života do mého vědomí. Je to vstup boží vůle jasný zásah do mého života do života mého okolí Snažím-li se o to, boha miloval celého srdce to znamená česky především jeho více jeho než kohokoliv jiného Tak se to dá nejlevněji vysvětlit, abych to dále nerozváděl filozoficky, jestliže splním a že ji a plním-li ji dost velkoryse, to znamená soustavně všech okolností i nepříhodných, pak odezvu vstupu boha do mého srdce. znamená mé srdce překypovat k němu tak velkou že jsem jí toho já nevložil já poznám že tady někdo miluje za mě, že miluje než já jsem do toho vložil to je spojení s bohem v lásce srdcem ano účinky toho jsou, že například dejme já jsem nadpřirozeně jak se tomu říká touto láskou. ~~Že si nemohu od ní pomoci, že jsem jí vláčen, bych tak řekl.~~ Že prostě ona mně drží, ona mě poutá že mystikové i křesťané se tomu říká říkají nadpřirozená na přirozená poutanost na to nadpřirozená poutanost může ovšem být také nikoliv srdcem citem nýbrž také rozumem pochopitelně. Tak to je jeden z následků tato poutanost, která svědčí o tom, že se setkal s Bohem. každém případě jak vám tady dosud líčím, tak vidíte že to setkání nikoliv. Nějakou osobou nějakým zjevením že vůbec s nějakým zjevením to nesouvisí, názoru podle mých zkušeností, to souvisí s změněným duše že ten stav který zažívám je v každém případě rozšíření nebo z kvalitní dosavadního mého stavu ano Jiný druh vnuknutí je poznání. Poznání které se od postupného poznávání, neboť obvykle tehdy když já přes tou dobrou vůli Něco dělám špatně. Já mám dobrou vůli tím sloužit lidem a Bohu je to chybné tak se tady projeví zákrok ze strany boží v tom smyslu že já poznám jak by to bylo správně ale nejenom že to poznám by to bylo správné Nýbrž pokud se podle toho poznání zařídí tak se po radě ho zařídí zařídí všichni kteří mají s tím něco společného a nichž bych já provést nemohl. já se nemusím starat abych třeba získal toho a toho pomocníka, kterého potřebovat to už se vůbec o nic nemusím starat. oni všichni přicházejí jako jako loutky na drátkách mě tomu co bůh je ukázal za správné čili zase opět tady platí ta vnuknutí Boží je vždycky, i když je to poznání pouhé a nikoliv nějaká citová je vždycky doprovázena jeho mocí něco jeho obrovskou mocí něco provést, působit v lidech. Působí v lidech, aby přisluhovali tomu, co On považuje za správné a co mi za správné ukázal. ~~to potom je odezva toho čemu.~~ ~~O čem učí ježíš kristus miluj pána boha z celé síly své.~~ Jestliže já podle vůle vší silou podle vůle boží se zařídit tak to je prosím poslušnost veškerou silou tato poslušnost veškerou silou je láska veškerou silou poslušnost veškerou člověk je láska veškerou silou, rozumíte pak se projeví toto vnuknutí. ~~tato cesta lásky je opravdovým požehnáním pro lidský život neboť vyrovná.~~ ~~Všechny nedostatky, se jinak museli vyrovnávat utrpením.~~ jí veškeré momenty utrpení protože člověk se dal vézt Bohem, rozumíte mi? Máte-li dojem z toho co bylo řečeno že sem záměrně šel za vnuknutím božím tak to jsem se vyjádřil špatně nikdy nikdy si nepřeji aby mi Bůh něco vnukl, se člověk snaží o to aby někoho miloval nikdy od něho nic nechce chce milovanému něco poskytnout ano čili že to nastává to není způsobeno mou vůlí dá by si přála aby to nastalo. ~~Nýbrž to je čistě ve Boha všechno, nikoliv mé.~~ Tak já opustím tu platformu výkladu, kterou jsem, se kterou jsem včera začal, že jsem začal s prvním stupněm vnuknutí, to znamená, jsem to teď osvícení a místo abych bez stupních dalších, radši se hned chopím metod, k tomu aby člověk se setkal s bohem A jsme na cestě lásky tak budu uvádět jen metody které patří cestu lásky protože nebylo by správné něco vynalézat když před námi o tom mluvil ježíš tak se chopím základního požadavku který je určen pro všechny lidi, pána boha. To jeho z celého svého srdce veškeré duše mysli a síly, já to zkracuji, a budeš bližního jako sebe ví co by bylo třeba říci je jaké hledisko patrně ježíš kristus zastával když toto radil. Především zastává hledisko že milovat je všechny možné že není vyjímek, byl řekl patrně její síly schopen miluji. toto neřekl nýbrž naopak řekl to je první přikázání a není většího než toto. A že nějaké přikázání prvních tak s tím stojí celá ta víra náboženská, celé to učení. ~~Celá tady ho snaha a s tím.~~ Takže jestliže bychom mu upřeli tuto všichni můžeme se naučit milovat že všichni máme možnost milovat tak jsme zavrhli celé Ježíšovo učení. No tak to si zatím dovolovat nebudeme, budeme ještě pokračovat a a uvidíme, jestli obstojí, Ježíš. tak teďka dál v jaké hledisko další zaujal ty prostředky kterými máme milovat podle nějakého hlediska prvním prostředkem bylo srdce. ~~Proč srdce je na prvním místě jmenováno?~~ Protože člověk byl člověkem daleko prostčím, tolika věcem tak poprvně mnoha věcem jako my. On znal věcí takže mohl přirozeným způsobem patřit jim více do hloubky těm mála věcem. To je když má jenom někdo jeden peníz nemá jich tak lpí tom jednom penízy. Když má někdo mnohé mnoho peněz, tak lpí sice třebas na všech oželí jednoho snáze než ten, kdo má jenom jeden peníz a nic víc. Čili ten starověký člověk který žil ve veliké velice úzkém okruhu myšlenek, také v úzkém okruhu nebyl tolik závislý na dělbě práce jako dneska člověk, nebyl to zaručeně člověk konzumní společnosti, tenhleten člověk mohl za jeho dob s tím prostředkem který nazývá což jest citu protože on byl zvyklí celý život citově náležet k tomu malému okruhu předmětů svého citu. my máme možnost vzhledem k změněným náležet brzy tomu, onomu my se podobáme v tomto smyslu nesprávně malému dítěti které od jedné hračky přechází ke. ~~Že se vším si pohrajeme a všechno nás brzo brzo bavit.~~ dnešní době tohleto u většiny lidí když se s tím začne ne když se v tom ten neblahý následek, že člověk brzo zjišťuje že cit který vzbudil zase brzo pohasl a že není schopen ho znovu vzbudit, se to všechno to citové poledne neutralizovalo a už není živé a proto bych radil. ~~Aby se začalo odjinud.~~ ježíš kristus totiž radil když se ho ptali kdo miluje boha on On říkal kdo poslouchá jeho příkazu. čili řekl nejsnazší způsob jak se naučím milovat Boha, je být poslušen já ho mohu být poslušen ovšem jenom do do jaké míry poznám jeho vůli. No, tak běžně ji mohu poznávat tím, že znám určitý mravným zákon který pochází od boha a znám tam není žádná potíž. jsou konkrétní události a záležitosti které neodpovídají těm těm obecným pravidlům, jsem se naučil z z nějaké bible nebo z ateismu a tam většinou si s tím nevím v tomto případě je třeba na to jít disciplinovaně. já musím že toto duchovního cíle věčného života je pravý smysl lidského života. ~~Nejdůležitější smysl lidského života.~~ všechno ostatní toho pomíjí má menší důležitost Jestliže tuto devizu přijmu za svou, tak pak je naděje že disciplína, kterou která za tím bude následovat bude živá že bude vytrvalý že že já u ní vydržím. ale začal považovat něco jiného ještě v životě za stejně důležitého nebo chvílemi něco důležitějšího než je toto, by co chvíli něco jiného přebylo sou nebo aktuálností věčný cíl tak pak samo sebou budu bojovat v této disciplíně proto co mně chvilkově bude překrývat tuto výhledovou důležitost. Tak jsem se snažil, jak jsem vám říkal tolik stránek abych vám zdůraznil aby abych vám vysvětlil důležitost toho hledání věčného života, především království božího. Čili ještě jednou cesta činnosti je rozvedena u Ježíše jím podrobnějšími cesta lásky ale všechny cesty ať je to jakákoliv na jednom především království boží a vám bude přidáno a tato základní poučka je potom rozvedena jiných místech podle toho jakým způsobem člověk jde. ~~na poli práci v domě při činnosti.~~ zapři sama sebe, vezmi svůj kříž a tak nebo na cestě lásky miluj Boha a miluj bližního a my se teďka této rozpracovanosti základního požadavku hledejte především království a vše ostatní vám bude přidáno neboť tenhleten požadavek za základní ten nám prozrazuje, že když se ho správně chopíme poznáme v tom že nám je je přidáno že to účinkuje. Protože jak jsem vám už říkal několikrát, že je nám ostatní přidáno v tom nejsnáze vidíme působení boží Protože jste se nijak nepřičítal o to aby nám to bylo přidáno když například se mnou a o začnou spolupracovat lidi který jsem k tomu nevybíral, ty příklady jsem vám tady uváděl když to dělají nenáročně ohledu na sebe čeho dřív nebyli schopni tak prosím někdo jiný to zrežíroval já to je pochopitelné A to je to ostatní co mě k tomu přidáno. z toho já já to všechno tady nejmenuju, ale to co je nejokatější, co mě prozrazuje že tady jsem se s bohem Bohem, s Jeho pomocí, ano? ~~že tedy začíná působit v následcích setkání.~~ To je tady možná bude (jde to tam?) možná bude zpočátku člověku dělat kdy jde o působení boží a kde nikoliv A bych chtěl říci protože nejsme oddělenou bytostí ikdyž si myslíme že jsme která se dostává nám není určena jenom pro nás nýbrž je vždycky určena tak široký okruh z našeho okolí jaký je třeba přizvat k tomu aby se tato milost nebo účinky je to milosti dokázali prosadit a to znamená že začnou najednou přitom našem osvícení nebo osvícené činnosti působit. Lidé i věci i okolnosti i způsobem novým jakým nikdy předtím nepůsobily a já bych to nazval biblickým způsobem jak jsem to už jednou učinil že jsme svědky zázraků kolem sebe.

Edit utterance

Text view • Help