Profil nemocných s akutním srdečním selháním léčených v přednemocniční péči

Title:

Profil nemocných s akutním srdečním selháním léčených v přednemocniční péči
Profil nemocných s akutním srdečním selháním léčených v přednemocniční péči
Profile of patients with acute heart failure managed in pre‑hospital setting

Creator:

Svoboda, J., Felšöci, Marián, Littnerová, Simona, Pařenica, Jiří, Pavlušová, Marie, Jarkovský, Jiří, and Špinar, Jindřich

Contributor:

Svoboda, J., Felšöci, Marián, Littnerová, Simona, Pařenica, Jiří, Pavlušová, Marie, Jarkovský, Jiří, and Špinar, Jindřich , 1960-

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:bmc14078593-2a76d0ac-0204-4270-8810-eda6ce85075d
uuid:bmc14078593-2a76d0ac-0204-4270-8810-eda6ce85075d
local:bmc14078593
http://www.prolekare.cz/kardiologicka-revue-clanek/profil-nemocnych-s-akutnim-srdecnim-selhanim-lecenych-v-prednemocnicni-peci-50147
local: bmc14078593

Subject:

lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, akutní nemoc, syndrom, srdeční selhání--diagnóza--mortalita--terapie, urgentní zdravotnické služby--statistika a číselné údaje, registrace, hospitalizace--statistika a číselné údaje, komorbidita, hypertenze--epidemiologie--komplikace, plicní edém--epidemiologie--komplikace, furosemid--terapeutické užití, dusičnany--terapeutické užití, stupeň závažnosti nemoci, statistika jako téma, ambulantní péče--statistika a číselné údaje, and databáze faktografické

Type:

model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT

Format:

print, text, and regular print

Description:

Cíl: Popsat profil nemocných s akutním srdečním selháním (ASS) z pohledu přednemocniční péče v České republice. Metodika: Data pochází z registru Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Jihomoravského kraje z období leden 2010–prosinec 2011. Byl proveden konsekutivní sběr nemocných s podezřením na ASS. Vyloučeni byli nemocní po kardiopulmonální resuscitaci nebo zemřelí před příjezdem ZZS nebo pacienti s dominantně extrakardiální příčinou dušnosti. Srovnáni jsou nemocní transportovaní do nemocnice oproti pacientům léčeným ambulantně. Cílovým parametrem je 30denní celková mortalita. Výsledky: Z celkového počtu 131 798 nemocných bylo podezření na ASS vysloveno ve 1 964 (1,5 %) případech. Konečná diagnóza ASS byla nakonec stanovena u 1 310 pacientů, kteří byli transportováni do nemocnice s předpokladem hospitalizace. Ambulantně bylo ošetřeno 35 nemocných. Průměrný věk celé populace byl 78 let, nejčastější komorbiditou byla hypertenze (67,0 %), u téměř poloviny jsou do doby předání do nemocnice přítomny známky plicního edému (46,4 %). Ambulantně léčení nemocní jsou častěji muži (71,4 % vs 49,1 %), mají menší výskyt komorbidit a nevykazují známky těžší respirační insuficience (kyslíková saturace 96 % oproti 87 %, žádné známky plicního edému). Nejčastěji aplikovaným lékem v přednemocniční péči u pacientů s podezřením na ASS je furosemid (74,0 %). Jednoměsíční mortalita souboru dosahovala 20,7 %. Závěr: ASS představuje 1,5 % všech volání ZZS pro akutní potíže, většina nemocných je transportována do nemocnice s předpokladem hospitalizace. Časná mortalita nemocných je vysoká. Klíčové slova: akutní – srdeční selhání – úmrtnost – zdravotnická záchranná služba, Purpose: To describe the profile and management of patients with acute heart failure (AHF) in pre‑hospital care in the Czech Republic. Methods: Registry data of the Emergency Medical System (EMS) of the South Moravian region of Czech Republic were used. Patients with suspected AHF were enrolled consecutively during the period of January 2010–December 2011. Excluded were patients who died or had cardiac arrest before the arrival of EMS and those who presented with dyspnea of dominantly extra-cardiac etiology. We compared patients who were transported to the hospital with those treated in an outpatient setting. Overall mortality within the first 30 days after the initial EMS contact was assessed as a main endpoint. Results: From the 131,798 of patients who called EMS, 1,964 (1.5%) of cases were suspected of having AHF. The diagnosis of AHF was determined in 1,310 patients who were transported to the hospital; 35 were treated in Outpatients. The mean age of the study population was 78 years, the most common comorbidity was hypertension (67.0%) and almost one half of the study population had signs of pulmonary edema before being admitted to hospital (46.4%). Patients not transported to hospital were more frequently of male gender (71.4% vs. 49.1%), with lower incidence of comorbid conditions and did not have signs of respiratory distress (oxygen saturation 96% vs. 87% in those transported to the hospital; no signs of pulmonary edema). The most common drug used in pre‑hospital care in patients with suspected AHF was furosemide (74.0% patients). The 30-day mortality rate of the whole study population reached 20.7%. Conclusion: AHF represents 1.5% of all emergency calls due to acute symptoms. The vast majority of the patients are transported to the hospital with the assumption of hospitalization. Early mortality rates of these patients are high. Keywords: acute – heart failure – survival – emergency medical system, and Svoboda J., Felšöci M., Littnerová S., Pařenica J., Pavlušová M., Jarkovský J., Špinar J.

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Coverage:

Česká republika

Relation:

Kardiologická revue – Interní medicína--MED00183176

Source:

Kardiologická revue : interní medicína | 2014 Volume:16 | Number:5

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false

Date:

2014