Poznámky k českému polistopadovému antikomunismu

Title:

Poznámky k českému polistopadovému antikomunismu
Remarks on Czech Anti-Communism after the changes of November 1989

Creator:

Hrubý, Karel

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:04001331-3f92-9344-7fc2-af8a8d5b0b88
uuid:04001331-3f92-9344-7fc2-af8a8d5b0b88

Type:

article and TEXT

Description:

Tento příspěvek hledá odpověď na otázku, nad kterou se v referátu na konferenci „1989–2009: Společnost. Dějiny. Politika“ v září 2009 v Liblici pozastavil Jiří Suk: totiž kde se v polistopadové české společnosti vzala silná vlna antikomunismu, když v posledních svobodných volbách roku 1946 zvítězila komunistická strana a v roce 1968 si většina lidí přála socialismus. (Referát byl zveřejněn pod názvem „Komunistická minulost jako politický problém: Nástin vývoje 1989–2009“ v elektronickém sborníku z konference na webové stránce http:/www.boell.cz/navigation/19-856.html.) Autor k tomu podotýká, že větší část společnosti si v roce nevybrala budoucnost pod vedením komunistů a že v roce 1968 nekomunistická většina sice podporovala reformní hnutí, ale očekávala od něj ukončení mocenského monopolu KSČ či přímo obnovu demokracie. Antikomunismus, který v české společnosti v roce 1990 propukl, nebyl tedy ničím novým, nýbrž jen dlouho utajovaným a potlačovaným projevem nelibosti větší části občanů nad komunistickou nadvládou. Pro porozumění polistopadovému antikomunismu je třeba analyzovat jeho zdroje, tedy především smýšlení širokých vrstev obyvatel, které se s minulým režimem vnitřně neidentifikovaly, od pasivního nesouhlasu až po aktivní odpor. Patřili k nim zejména ti, kteří byli v letech 1948 až 1989 nějak diskriminováni či šikanováni, a také většinou jejich rodinní příslušníci. Právě zde je možné hledat podhoubí polistopadového antikomunismu. Autor také upozorňuje na nutnost v každém konkrétním případě jasně definovat, co se myslí antikomunismem, neboť tento pojem může mít řadu různých významů., In this article the author searches for an answer to the question that Jiří Suk asked in his paper at the conference ‘1989–2009: Society, History, Politics’, held in Liblice in September 2009 – namely, what was the origin of the strong wave of anti-Communism in Czech society after the Changes that began in November 1989, since, in the last free general elections in the country, in 1946, the Communist Party won and in 1968 most citizens of Czechoslovakia wanted socialism? (Suk’s paper, ‘Komunistická minulost jako politický problém: Nástin vývoje 1989–2009’, is published online in an volume of conference papers at http:/www.boell.cz/navigation/19-856.html.) The author of the present article adds that most of society in 1946 did not choose a future under Communist leadership and in 1968 the non-Communist majority may have supported the reform movement, but was expecting it to bring about the end of the Party’s monopoly of power or, indeed, to bring about the outright restoration of democracy. Anti-Communism, which erupted in Czech society in 1990, was therefore nothing new; it was only a long hidden and suppressed expression of most Czechoslovak’s dislike of Communist rule. To gain a real understanding of the anti-Communism that emerged after late 1989 one must analyze its sources, that is, chiefly the thinking of wide strata of the population, which inwardly did not identify with the past régime, ranging from passive disagreement to active resistance. Amongst them were mainly those who from 1948 to 1989 were somehow discriminated against or harassed, and also most of their family members. It is here that one can fruitfully search for the hotbed of anti-Communism after the Changes of late 1989. The author also points to the necessity of clearly defining what is meant by anti-Communism in each concrete case, since the term can easily have a number of different meanings., and Diskuse

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Source:

Soudobé dějiny | 2010 Volume:17 | Number:3

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false