Faidra

Title:

Faidra

Creator:

Jean Racine

Identifier:

olympos_cz:PF4359500000157148

Description:

Honzl připravil, tak jak to pro něj bylo typické, vytříbeně estetizovanou inscenaci,ubírající se kupředu v pečlivě gradovaném rytmu. Byla zasazena do historizující dekoraceFrantiška Muziky. Nakonec ale byla na scéně zbudována mohutná architektura se dvěmatemnými lesklými sloupy s překladem s obloukovým výřezem tvořícím jakýsi druhý jevištníportál. Do prostoru za touto bariérou vedlo schodiště. Další schodiště bylo po levé stranějeviště, napravo proti němu pak byl jakýsi boční vchod (snad do paláce) s dalším sloupem. Vpozadí byl proměnlivý světelný horizont, na nějž byla opět promítána prosluněná oblaka, rudábarva zpěněné krve, ?90 či naopak temná obloha s přízračnými obrazem odkazujícími k mýtu oFaidře (Poseidonův býk apod.) Bylo používáno také spuštěného či naopak odhrnutého závěsu,visícího po pravé straně tohoto druhého portálu. Po tomto fantaskně antikizujícím jevišti sepohybovali hrdinové a hrdinky v klasicistním šatě, zhotoveném pro inscenaci převážně znákladného barevného hedvábí. Jakkoli není možné zrekonstruovat detailní barevnost tétoinscenace, vidíme Faidru ve výrazně odlišném, zřejmě intenzivně barevném oděvu (v kriticese hovoří o jejím „vášnivém purpuru“, ? snad tedy nejde jen o charakterizaci jejího naturelu, leči kostýmu, kontrastnímu k bílé Oinoně i žluto-hnědému kostýmu Ariciinu.Strhující rytmus udávaly především dokonale promyšlené a důkladně do posledníhodetailu nacvičené mizanscény. Honzl v režijní knize zaznamenával průběh každého pohybu agesta postav. Smysl replikám, zahaleným racinovskou galanterií, udávala právě pohybovástránka inscenace.Většina recenzentů shledávala na Faidře především kvality stylového rázu, čistotyrežijního výrazu, který precizně do jevištního jazyka převáděl konflikty zachycené Racinovýmtextem, založeném na přísné symetrii, prostotě a harmonické vyváženosti. Vyzvedávali častorovnováhu tlumeného řečového projevu a dynamické pohybové stránky inscenace ? , kteroujsme vyčetli již v režijní knize. Upozorňovali na plastické herecké výkony, jež vystupovaly ztlumeně provedené stálé dekorace. Většina recenzentů, kromě několika extrémně levicovýchkritiků, kteří se snažili konflikt v dramatu ideologizovat, nenalézala ve Faidře žádnou aktuálníinterpretaci.Ne tak Honzl sám. Ve svém stručném eseji, jímž opatřil program k inscenaci, se pokoušíRacina vměstnat do kolonky psychologického realismu, kterým měl Racine imponovat iŠaldovi. Konflikt pak vykládá jako svár spontaneity lidského citu stojící v protikladu kespolečenské konvenci „feudálního řádu odsouzeného k zániku,“ jakožto řádu založeném napřetvářce, což dokládá nevěrami Ludvíka XIV., jichž využíval k politickým cílům.Navzdory těmto poněkud svérázným ideologickým vývodům z něj stejně silně hovořípronikavý režijní úsudek stavějící proti sobě kontrast historičnosti a současnosti, živosti astálosti.

Rights:

autorská práva www.olympos.cz

Harvested from:

Dramata

Metadata only:

true

Date:

1947