Triumf v dosavadní činnosti SF

Title:

Triumf v dosavadní činnosti SF

Creator:

bk.

Identifier:

olympos_cz:AP4359500000154799

Type:

subordinate record

Description:

bk : Stráž lidu Olomouc 5.2.1981 Vydařená premiéra Studia Fórum Médea Studio Fórum ZO SSM Státního divadla Oldřicha Stibora v Olomouci uvedlo 31.ledna v Divadle hudby v premiérovém představení působivou variaci Euripidovy tragédie Médea.Studio Fórum sáhlo po nadčasovém námětu lásky, zrady, nenávisti a msty do antické tvorby a nastudovalo ho v netradiční režii, jíž se ujal jako host tvůrce scénáře Ivan Balaďa. Životnost a trvalá aktuálnost Euripidových dramat vyplývá z jeho poznání, že hybnou silou dramatu nemohou být mytologické bytosti, ale lidé se svým rozumem, tužbami a vášněmi. Euripides byl antickým realistou: vždyť Médeu napsal na samém počátku ničivé peloponéské války. Jako vynikající znalec lidské psychiky a především ženských postav byl schopen vytvořit dílo, po kterých sahá i dnešní divadlo. Inscenace Médey byla pojata jako nepřetržité pásmo obrazů odvíjecích se na hrdle obrovské terakotové amfory. Prokreslené postavy, maximální využívání pohybu k charakteristice, monology, vložená epická vypravování spojující dialogy vlastních dramatických scén, zvukové a světelné efekty, to vše působilo velmi organicky a funkčně. Co bylo nad to, bylo přijímáno spíše s rozpaky než s despektem (svázané pneumatiky, složitá upínací síň na scéně). Herecky byla Euripidova Médea zahrána velmi dobře. Titulní roli vytvořila Miluše Hradská. Její Médea byla žena ničivé vášně, záměrně víc dnešní než antická. Zhrzená, pokořená, naplněná touhou po pomstě, která mstě obětuje vše, vlastní děti nevyjímajíc. Náročná role byla ztížena potřebou vyjádřit lstivě taktické charakterové proměny. Miluše Hradské umožnily plné herecké uplatnění. Mužské role jsou Euripidem zobrazovány méně komplikovaně. Všechny Iásona, Kreonta i Aigea hraje však v epizodních dialozích s Médeou Jan Zvoník. Iáson, Médein manžel, má z nich ve hře nejvýznamnější postavení. Jan Zvoník mu věnoval v přípravě inscenace mimořádnou péči. Velmi působivý je v pantomimickém zobrazení svých synů, zejména ve scéně s plenou, která vyjadřuje jejich usmrcení. Méně zdařilá se jevila charakteristika krále Kreonta. Některé pasáže textu nepostrádající filozofický náboj byly přednášeny současně oběma herci. V nich se projevovala rušivá disonance, která ztěžovala jejich pochopení.Představení Médey lze hodnotit jako velmi zdařilé, je objevné a nekonvenční. I když je určeno spíše pro diváka vyspělého a náročného, není na něm nic výlučného.

Rights:

autorská práva www.olympos.cz

Harvested from:

Dramata

Metadata only:

false