Bronzová socha: Apollón (nahý) drží v levici před sebou luk, pravicí sahá do toulce na zádech pro šíp., Fučíková, Čepička 2007#, 443-444 (Eliška Fučíková), and Socha je ohlasem slavného Apollóna Belvedérského, antické římské mramorové kopie (130 - 140 n.l.) řeckého bronzového originálu připisované Leocharovi (330 - 320 př. Kr). Socha je v Římě doložena od pozdních 90tých let 15. století, od roku 1503 byla ve vatikánských sbírkách. V roce 1511 byla umístěna v Cortile del Belvedere (odtud její jméno), kde byla zpřístupněna veřejnosti, což přispělo k její ohromné popularitě. Dílo bylo v 16. století zachyceno na grafických listech (např. Marcantonio Raimondi, 1530 - 1534, Hendrik Goltzius zhotovil udělal v roce 1591 sérii kreseb antických soch nalezených v Římě, včetně Apollóna Belvederského), čímž se se sochou seznámila záalpská Evropa. Valdštejnova socha Apollóna není datovaná a nebyla v jeho době patrně nikdy vystavena, protože v roce 1634 byla nalezena bílá bedna s kovovou sochou Apollóna, zjevně tatáž socha, která byla zmíněna v dopisech z let 1624 a 1625, dnes chovaná v Drottningholmu. Apollón nebyl součástí fontány před Salou terrenou, protože mezi Salou terrenou a kašnou (či okolo ní) stály skupiny postav, zatímco Apollón je zobrazený sám, takže by do tohoto komplexu nezapadal.
Freska: Camilla (koruna, šedivá košile, fialové antické brnění, zlatočervená sukně, zelený plášť), na zádech toulec, v pozdvižené pravici drží šíp, v levici luk. V pozadí obelisk s ulomeným hrotem., Konečný 2007#, and Na klenbě je mezi lunetami a oblouky arkád osm postav z antické mytologie doprovázených nápisy, které navzájem provazují boj Řeků s Trójany a pozdější boj Aineia s Latiny. Turnus a jeho spolubojovnice Camilla spolu tvořili stejně pevný pár jako Aineiás a Pallás, což Vergilius naznačil tím, že pro popis jejich smrti použil stejný verš: s lkáním ho/ji opouští duše a prchá s nevolí k stínům (Camilla: 11, 831, Turnus 12, 952, poslední verš Aeneidy).
Freska: Venuše (žluté šaty, pás), u jejího boku Amors (toulec), Apollón (červená tunika, zelený plášť) s lukem v levici, toulec zavěšený na zádech, Mars (vousy, brnění) s kopím, Diana (srpek nad čelem, závoj, bílá tunika, zelený kabátek, červená sukně) s lukem v levici, Xanthos/ Skamandros (nahý, vousy, s travinami ve vlasech) s pádlem v ruce., Konečný 2007#, and VVyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneidy. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros).
Číše skleněná, vzor řezaný. Na plášti sedící Venuše, na klíně jí leží nahý Amor s křídly, Venuše jej bije dlaní do hýždí. V pozadí na naznačeném stromě visí luk, šípy a toulec., Drahotová 1989#, 96., and Potrestání Amora.