Recenzent komplexně pojaté monografie o způsobech trávení volného času v české poststalinské společnosti, jež navazuje na dvoudílného Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 svých autorů (Praha, Academia 2011), představuje a diskutuje některé obecné závěry této publikace. Rozšíření prostoru volného času v české společnosti druhé poloviny padesátých let minulého století Knapík s Francem pojímají jako výsledek dvou procesů, totiž modernizačního úsilí komunistického vedení a celoevropského modernizačního trendu. Jejich tvrzení, že tento obecnější civilizační trend přispíval k odcizování občanů od politického vedení země, je však dle recenzenta v rozporu s bohatým empirickým materiálem předloženým autory, který ukazuje spíš na to, že na ideologizaci volného času se podílely mnohé společenské organizace a kulturní či osvětové instituce. Také navazující tezi o dohlížitelském a výchovném charakteru poststalinského socialismu autoři podle něj svými konkrétními rozbory částečně zpochybňují. Nejednoznačných odpovědí se pak autoři dobírají na svou ústřední otázku, jakou účinnost měly snahy vládnoucí moci ovlivňovat privátní život občanů. Recenzent se také domnívá, že autoři měli zdůvodnit neobvyklé časové vymezení práce a geografické omezení na prostor českých zemí, respektive jeho odlišnost od Slovenska., The reviewer presents this complexly conceived monograph about the ways of spending one’s free time in post-Stalinist Czech society, which follows on from the same authors’ two-volume Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 (A guide to cultural events and lifestyle in the Bohemian Lands, 1948-67; Prague: Academia, 2011), and he discusses some of the general conclusions of the publication. The growth of leisure possibilities in Czech society in the second half of the 1950s is explained by the authors, Knapík and Franc, as the result of the modernization efforts of the Communist leadership and also of the modernizing trend in Europe. According to the reviewer, however, their claim that this more or less general trend of civilization helped to alienate the public from the political leadership of the country is contradicted by the abundant empirical material they themselves present. That material, instead, provides evidence that many social organizations and institutions of the arts and education participated in the ideologization of leisure. With their analyses, the authors, according to the reviewer, also partly cast into doubt their own subsequent argument about the supervisory and educational nature of post-Stalinist Socialism. The authors then come up with ambiguous answers to their central question of the effectiveness of the rulers’ efforts to influence private life in Czechoslovakia. The reviewer also thinks that the authors should have explained the unusual time span of their work and why they have restricted themselves geographically to the Bohemian Lands; he claims that they should have stated how the Bohemian Lands were in this respect different from Slovakia., [autor recenze] Zdeněk Nebřenský., and Obsahuje bibliografii
Text offers variety of anthropological perspectives which can be used to gain insight into the culture of motorcycling and motorcyclers (particular sport touring bikes). Asking if motorcycling can be explained as a sport, art or ritual, the complexity of motorcycling phenomena is being shown. Motorcycling as a preferred leisure activity is here regarded through the body experience (embodied capital), risk taking experience (edgework), naturalness seeking (civilization escape), traveling (the road) and finally through bike´s qualities such as flexibility, mobility and spontaneity. The historical context of motorcycling beginnings is briefly described (antihero, rebel without reason). Such a theorizing about motorcycling serves us for proving that sport touring biking is not subculture in common meaning but rather a praxeology- performance based on shared embodied experiencing.
Stať se zabývá trávením volného času. Nejprve uvádíme význam trávení volného času a odpovídající sociologickými koncepty. V empirické části analyzujeme data z mezinárodního výzkumu ISSP 2007 – Volný čas a sport. Popisujeme frekvenci 13 volnočasových aktivit a spolu s vnímanými funkce volného času je srovnáváme s 18 evropskými zeměmi. V následující části nejprve pomocí klastrové analýzy rozkrýváme strukturu volnočasových aktivit v České republice, identifikovány byly tři hlavní životní styly: (1) kulturní a sportovní aktivity mimo domov typické pro mladou generaci, (2) nakupování, navštěvování příbuzných, sledování TV a čtení příznačnou pro ženy a (3) domácí práce/kutilství charakteristické pro muže. Na závěr pomocí multinominální logistické regrese identifikujeme nositele těchto životních stylů z hlediska sociodemografických charakteristik., The article focuses on leisure activities in the Czech Republic. After the introductory part defining leisure and its functions, data from the international research ISSP 2007 Leisure and Sport are analyzed. Frequencies of 13 leisure acti - vities and perceived functions of leisure are described and the Czech results are briefly compared with the average of 18 European countries. Then attention is paid to the structure of leisure activities in the Czech society. Three main leisure clus - ters, i.e. types of lifestyle, were identified: (1) cultural and sporting activities outside home, (2) “female” culture (shopping, watching TV, reading books and visiting relatives), (3) “home-loving” style of life (doing handicrafts and do-it-yourself). The main sociodemographic characteristics of their followers are delineated using multinominal logistic regression., and Jiří Šafr, Věra Patočková.