a1_Důvěra a tolerance patří k předpokladům demokracie; identifikace latentních proměnných v postojích může odkrýt zdroje tolerance a netolerance. Sekundární analýza Evropské studie hodnot (EVS, otázka Q6 – které menšiny by si respondenti nepřáli mít za sousedy, 44 evropských zemí, N2011 = 63.281) ukázala podstatnou shodu v sociální distanci od menšin: Nejpřijímanější sousedy spojuje především etnická a náboženská diverzita; nejodmítanější skupiny charakterizuje chování odlišné od sociálních norem (závislí na alkoholu a drogách, lidé s kriminální minulostí); přijímání dalších ze čtrnácti posuzovaných skupin (Romů, gayů, lidí s AIDS) bylo rozporné. Faktorová analýza i analýza hlavních komponentů, jak s šikmými tak i ortogonálními rotacemi, poskytly stabilní řešení blížící se jednoduché struktuře s třemi faktory: 1. Diverzita (etnická a náboženská různorodost), 2. Deviace (odlišnost chování), 3. Politický extremizmus. Obdobnost řešení získaných z dat 3. vlny (N1999-2001 = 10.522) i o dekádu pozdější 4. vlny EVS (N2008-2010 = 13.719), kdy data byla sbírána jinými agenturami, potvrzuje spolehlivost výsledků. K významným zjištěním patří, že větší sociální vzdálenost respondentů EVS od menšin má vztah k vyšší zátěži těchto menšin v faktoru Deviace a naopak, menšiny s vysokou zátěží v faktoru Diverzity jsou častěji za sousedy přijímány. Menšiny hodnocené ambivalentně se často také ambivalentně objevují ve dvou faktorech (Diverzity i Deviace), ač se faktorová struktura blíží jednoduchému řešení. A tak mají východoevropští gayové a lidé s AIDS kromě zvláště vysoké zátěže v faktoru Deviace i menší zátěž v Diverzitě; Romové mají vysokou zátěž v Diverzitě a méně vysokou v Deviaci., a2_(Pro srovnání, gayové v České republice mají vysokou zátěž v Diverzitě a menší v Deviaci; čeští Romové a lidé s AIDS skórovali ve starší vlně vysoko v Diverzitě, ale v nejčerstvější vlně mají vysokou zátěž v Deviaci). Šikmá řešení ukazují další souvislosti. Výsledky ilustrují rozdílnosti a naznačují současný vývoj v postojích., b1_Objectives. Heuristic study focused on common reasons for social distance from minorities and assumed that latent variables in attitudes can reveal the roots of intolerance, with a special attention to ambivalently accepted outgroups. Subjects and setting. A secondary analysis of answers to European Values Study (EVS 1999- 2010) was performed focusing on the Czech Republic alone and on Eastern European EU members (wave 3 N=10.522 and wave 4 N=13.719); responses to question Q6 (which minorities would be undesirable as neighbors). Hypotheses. Authors looked for a context in which out-groups are perceived, specifically for relationships a) between diversity and acceptance and b) between deviance and rejection of individual minority groups. Statistical analyses. Factor analyses and principal component analyses (both oblique and orthogonal rotations) based on Kaiser’s criterion; Cronbach’s alpha. Results. Respondents indicated consensus in social distance from minorities: the most accepted neighbors are defined mostly by ethnic or religious diversity; the most rejected groups are characterized by behavior deviant from social norms (addicts, criminals); there is a disagreement about admittance of the rest of the fourteen groups assessed (Roma, gays, AIDS patients). All factor analyses and principal component analyses yielded a stable solution close to a simple structure with three factors: 1. Diversity (ethnic, religious); 2. (Behavioral) Deviance; 3. Political extremism. Stronger social distancing from ethnic minorities and gays is related to higher minority loading on Deviance factor; conversely, minorities loading on Diversity factor tend to be accepted. Minorities who met with neighbors’ ambivalence (especially Roma, gays, people with AIDS) often ambivalently appear in two factors (Diversity and Deviance). Study limitations., b2_Methodology of Pearson’s correlation matrices was used as a basis for factor analyses., Martina Klicperová-Baker, Jaroslav Košťá., and Obsahuje seznam literatury
Působení člověka a jeho zemědělské činnosti ovlivnilo přirozený vývoj měkkýších společenstev v průběhu holocénu. Nicméně, prehistorické a historické vlivy na přírodu vedly k vytvoření mozaiky rozmanitých stanovišť s vysokou druhovou diverzitou. Ve smutném kontrastu k tomu stojí moderní snahy o vylepšení přírody, jakými jsou různé rekultivace krajiny., Human influence and agriculture affected the natural development of mollusc communities during the Holocene. Nevertheless, prehistorical and historical impacts on nature have created a mosaic of different habitats with high species diversity, in sad contrast to modern attempts to improve nature, such as various landscape reclamations., and Vojen Ložek, Lucie Juřičková.