HZT: Zámek kol. 1650-1675, malby ve slavnostním sále, sochy-kašny Jan Brokoff. Vlček 1994: 1669 A.de Porta plány a stavitel Santin Bossi až do 1675. 1680 dostavba J.B.Matheyem zahradní průčelí. štuky Gio Spezza, sochy Jan Brokoff, otec, 1697 zahradní schodiště. 1723 úpravy, 1766-68 další, též 1787 zahrada změněna v park. Nejhodnotnější hlavní sál se štukovou výzdobou a malbami. Podel HZTvrze: Zámek návrh asi Antonio da Porta. činnost stavební 1655, 1660-1669 Santino Bossi, 1672 štuky a malby, 1675 dokokončen. Dále 1791 zahrada, chrámky, divadlo, 1850 další úpravy v zahradě. Výzdoba: štuky asi Joan Spatze 1684-1685- Atlanti a jiné antické figury, ve velkém sále mythologické výjevy na stropě, malby nástěnné- bitevní scény podle obrazů Werftena, vestibul- alegorie Východ a Západ Slunce; sochy 1687 kašna - Polyfémos, Odysseus, Mars, Juno. Nadvorní křídlo kašna, sochy Polyfénos, Odysseus (Brokoff), Sál v přízemí Atlanti, niky s antickými sochami v nadživotní velikosti, štukové reliéfy, nástropní malba. and Hrady, zámky a tvrze; Vlček 1994, s. 139
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna před vchodem do jeskyně, kde stojí dva muži s plnovousem, klečí muž ve zbroji se dvěma ovcemi, pod jejichž břichy jsou ukryti další dva muži, před jeskyní stojí Polyfémos s holí v ruce., Audyová 2005#, 17-19, 52-75, obr. 54; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval obrazem Jacoba Jordaense (1593 - 1678).
Schodiště ukončovala Dianina lázeň (1701), byla odstraněna a nahrazena kašnou se sochou Polyféma, který měl v zádech hrací stroj poháněný proudem vody. Socha byla později přemístěna na zahradní bránu., Blažíček 1959#, 4., and Poche 1978#, 171.
Mědirytina (109 x 173 mm). Galateia prchající před Polyfémem. Scéna na mořském břehu. Na skalisku sedí Polyfémos, v pravé ruce drží pastýřskou píšťalu, v levé hůl z jedlového kmene, hledí za mušlí v níž stojí Galateia, v levé ruce drží mušli, pravou rukou drží otěže, kterými řídí dvojici delfínů. Nad ní Amor, střílí na ni z luku., Zlatohlávek 1997#, 61, č. 29., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Ze souboru osmi grafických listů podle antických reliéfů. Kyklop Polyfémos, žijící na Sicílii, se zamiloval do Galateie, která však milovala Ákise, vnuka říčního boha Symaitha, ke Kyklópovi cítila zášť a prchala před ním. Obr jejího milence pronásledoval a Ákis byl dědovým duchem proměněn ve stejnojmennou říčku na Sicílii.
Kresba perem (427 x 327 mm). Scéna v krajině. V popředí dole stádo ovcí, na travnatém terénu pod stromem sedí Polyfémos, má mnoho očí, drží hůl. Před ním prchá Odysseus, přes hlavu má závoj. V oblacích se vynáší ženská figura s pochodní - Ctnost. and Preiss 1979#, 52, č. k. 77.
Nástropní malba. Ve štukové kartuši figurální výjev na skále, ležící spící jednooký obr (Polyfémos), v pravé ruce drží kyj, u nohou dvě ovce; nad ním stojí voják v přilbě (Odysseus) a vnořuje kopí do jeho oka. and Nekanonická starozákonní Kniha Moudrosti 6,1: Melior est sapientia quam vires et vir prudens quam fortis – Lepší je moudrost než síla a rozumný muž než muž statečný.
Freska. Scéna v krajině. V popředí dole stádo ovcí, na travnatém terénu pod stromem sedí Polyfémos, má mnoho očí, drží hůl. Před ním prchá Odysseus, přes hlavu má závoj. V oblacích se vynáší ženská figura s pochodní - Ctnost., Samek 2003#, 82-86., and Scéna neodpovídá běžnému ikonografickému pojetí útěku před Polyfémem. Obr nemá jen jedno oko, ale mnoho očí, Odysseus k útěku nevyužívá berany, ale je zobrazen jak prchá pod zázračným závojem. Snad by se mohlo jednat o závoj nymfy Leukothei, Ino (Samek 2003). Ten však v jeho příběhu figuruje jinak a na jiném místě jeho cesty domů, při jeho útěku z ostrova nymfy Calypso, kdy jej jako záchranné "lano" zachránil od utonutí.