Bronzová plastika: sedící žena v levé ruce drží štít s rukou v ruce a nápisem CONCORDIA // RELIGIONUM, v pravici pochodeň., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=600 (27. 1. 2013))., and Plastika byla původně součástí podstavce pomníku císaře Josefa II. (původně v parku na Lažanském, dnešním Moravském, náměstí v Brně). Pomník byl zrušen roku 1918, roku 1958 socha umístěna v Denisových sadech, dnes v parku Lužánky.
Šestipodlažní nárožní budova úřadu, dříve Kreditní banka, dnes Ministerstvo financí. Eklektická stavba s řecko-římskými dekorativními prvky, s bohatě sochařsky zdobenou fasádou. Nad vchodem pod římsou nesou dva géniové svatoštěpánskou korunu se znakem Uherského království, pod nimi putti a dvě mužské alegorické postavy - Obchod v podobě Merkura (Kereskedelem) a Průmysl (Ipar). Na nárožní fasádě směřující do Nádor tér jsou opět putti a dvě ženské postavy - alegorie Zemědělství (kosa a obilné klasy, Mezögazdaság) a Vinařství (vinné hrozny a džbán, Bortermelés); dále nad vchodem směřujícím do náměstí alegorie Ctnosti (žena s kolem) a Svornosti (žena se opírá o fasces), alegorie Mateřství (žena s dětmi), opět alegorie Obchodu -Spořivosti (Merkur s úlem a modelem budovy) a alegorie Plodnosti (žena s dětmi); alegorie Krásy (Venuše) a alegorie Vědy (Athéna, štít, kopí, sova). and Medvey 1939, s. 44; Demski 1999, s. 255; Gerle 1994, s. 51.
Olej na mědi (56 x 47 cm): Astraia (červený plášť, meč a váhy) stojí nad lvem, který porazil na zem personifikaci Klamu (modrý plášť, zlomený šíp), charakterizovanou předměty u dolního okraje: kniha a listiny s pečetěmi (dezinformace), maska (předstírání) a váček s penězi (úplatky? lakomství?). Pod ochranu Astraie se uchyluje nahá Pravda. Za Astraiou je antický sloup, nalevo průhled do krajiny, v popředí sedí Ceres (roh hojnosti, srp) a Mír (olivová ratolest), nad nimi stojí Svornost, která drží Mír za ruku., Irmscher 2001#., Fusenig 2010#, č. 88 s. 230., and V augustovském politickém mýtu byl rozkvět impéria oslaven jako návrat Zlatého věku, jehož atributem byla Panna. Ve Zlatém věku sídlila mezi lidmi Astraia (Spravedlnost), jejíž odchod na nebe, kde se z ní stalo souhvězdí Panny, znamenal definitvní konec věku šťastné blaženosti. Panna je na obloze mezi souhvězdími Lva a Vah, na čemž je založena Aachenova alegorická malba oslavující vládu císaře Rudolfa II. K obrazu existuje varianta v Detroit Institute of Arts, která se liší od mnichovského obrazu v podstatě pouze jinou krajinou v pozadí. Obraz je protějškem alegorie s Návratem Saturnovy říše (Stuttgart, Návrat Saturnovy říše).