Dnešní výklad Brownova pohybu vychází z předpokladu, že kapalina či plyn mají nespojitou strukturu a současné učebnice mu zpravidla nevěnují vice než několik řádků. Jak z fyzikálního, tak z pedagogického hlediska je však podstatně cennější (i zajímavější) historický postup, který k tvrzení, že látky sestávají z částic, dospívá jako k nevyhnutelnému důsledku existence tohoto jevu a jeho experimentálně zjištěných vlastností. Příspěvek rekapituluje fyzikálněhistorické souvislovsti a připomíná teoretické rozbory různých aspektů Brownova pohybu - provedené Abertem Einsteinem a Jeanem Perrinem -, jež po svém důvtipném a velice pracném Perrinově všestranném experimentálním ověření přivedly dvěma odlišnými cestami k nepochybnému závěru o částicové struktuře látek., From a physics and historical point of view, this article reviews the theoretical analyses of different aspects of Browninan motion carried out by Albert Einstein and Jean Perrin, which after experimental confirmation by Perrin, have led to two independent methods for the undoubte conclusion of the discrete structure of matter., Aleš Lacina., and Obsahuje seznam literatury
Ve svém příspěvku se nejprve věnuji myšlenkovému experimentu J. C. Maxwella, jisté myšlenkové konstrukci, která sehrála a sehrává významnou roli při vyjasnění mezí platnosti termodynamiky. Stručně popisuji historii zrodu a vymítání imaginárního Maxwellova démona, jehož činnost vede k rozporu s druhou hlavní větou termodynamiky. Výklad mi umožňuje komentovat některé charakteristické rysy fyzikálních procesů na mezoskopické úrovni. Na této úrovni operují také Brownovy motory, zařízení, která pracují na principu usměrnění termální fluktuací. Princip jejich činností je podrobněji diskutován na dvou příkladech., Petr Chvosta., and Obsahuje seznam literatury