Žena s urnou v antické říze., Bulionová-Kubátová 1991#, s. 165-166, and Podle kresby Josefa Berglera, Náhrobek s alegorickou postavou ženy, vytvořil Antonín Machek litografii.
Na stropě a zdech otevřené arkádové budovy (František Maxmilián Kaňka) jsou zobrazeny výjevy z Itálie - výbuch Vesuvu, Pompeje a některé obrazy z antické mytologie (Herkules, Herkules a Antaios, Herkules a Kerberos, Satyr a Amor)., Poche, Preiss 1973#, 67, 97, 166, obr. 51-53., Vlček 1999#, 261-264., and Bitevní scéna na stěně zahradního schodišťového parteru od V. V. Reinera z roku 1730 (Bitva Římanů s barbary, dnes nedochovaná), byla v roce 1797 zakreslena Antonínem Machkem (dnes je nezvěstná), který za kopii získal první cenu Společnost vlasteneckých přátel umění.
Portrét hudebního skladatele V. J. Tomáška, za ním v nice antická socha Apollóna s lyrou., Blažíčková-Horová 1998#, s. 36, č.18., and Soška v pozadí za portrétovaným skladatelem byla interpretována jako Múza (Blažíčková-Horová 1998, s. 36). Múzy však nebyly zobrazovány nahé a postava představuje muže. Jedná se o běžný antický typ nahého Apollóna s lyrou a rukou nad hlavou na znamení uměleckéhi transu.
Portrét sochaře, za ním antická sochařská díla: socha Fauna a reliéf s ležící nahou ženou., Blažíčková-Horová 1998#, 36, č. 19., and Sochařská díla v pozadí za portrétovaným umělcem byla doposud interpretována jako antický mramor z rudolfinských sbírek a plastika Herkula (Blažíčková-Horová 1998, s. 36). Soška však zobrazuje Fauna, neobvyklá póza je dána tím, že tento sochařský typ sloužil v antickém Římu jako podpěra, telamon. S největší pravděpodobností byl vzorem exemplář ze sbírky krále Gustava III. ve Stockholmu, další sochy tohoto typu jsou v pařížském Louvru.